Jak pomoci v zimě ptákům?
Z tisku: Přerovský deník a MF Dnes
brkoslav severní (foto F. Jaskula)
Pomoze ptákům přečkat zimu
21.12.2009 Přerovský deník str. 10 U nás doma, Jiří Šafránek
Teploty poklesly pod bod mrazu a v přírodě začala opravdová zima. U nás zimujícím ptákům nastaly krušné časy a tak začali vyhledávat ve větší míře krmítka v zahradách a na balkonech. Pokud patříte k přátelům našeho zpěvného ptactva, tak právě nyní je nejvhodnější příležitost, jak ptákům pomoci přečkat zimní nepohodu.
Nejběžnějším ptákem, který navštěvuje každé krmítko, je sýkora koňadra. Sýkory se v přírodě živí hmyzem a v zimním období mají nejraději semena slunečnice, rozdrcené vlašské ořechy nebo hovězí lůj. Další sýkorou, která běžně navštěvuje krmítka, je modřinka a vzácně se na nich objevuje i sýkora uhelníček a sýkora babka.
Ze zrnožravých ptáků se na krmítkách objevují zvonci zelení, čížci lesní, stehlíci, pěnkavy obecné i jikavci, dlasci a hýli. Často pak i vrabci domácí a polní, kteří však již nejsou tak hojní, jako tomu bylo před lety. Všichni tito ptáci si rádi pochutnají na semenech slunečnice a na šrotu z obilnin nebo na strouhance z bílého pečiva.
Kosi, kvíčaly a brkoslavi se v zimě živí výhradně plody ovocných stromů a bobulemi jeřábů, šípků a ptačího zobu. Na krmítkách mají nejraději jablka. Vždy však platí, že veškerá semena i plody nesmí být plesnivé ani chemicky ošetřené.
Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože jim způsobují vážné zažívací potíže. Smyslem přikrmování ptáků je ptákům pomoci přečkat zimu a ne jim uškodit.
V prodejnách pro chovatele zvířat můžete koupit i speciální směsi pro zimní přikrmování ptáků nebo lojové koule. Ornitologové však doporučují používat směsi, které obsahují největší podíl slunečnice, nebo pouze slunečnicová semínka. Ta mají naši ptáci nejraději.
Pokud budete chtít podrobnější informace o přikrmování ptáků nebo o výrobě ptačích budek, najdete je na Internetu na stránkách Moravského ornitologického spolku: www/mos-cso.cz v sekci „Ochrana ptactva“.
Do krmítka zbytky nepatří, radí ornitologové
22.12.2009 Mladá fronta DNES str. 3 Střední Morava, ROMAN HELCL
Žádné těstoviny či zbytky z kuchyně, ale například čistý lůj či ptačí zob. Tak by měl podle odborníků vypadat správný obsah krmítek na balkonech a zahradách. Některé potraviny totiž mohou ptáky, kteří zimu přečkávají v našich podmínkách a v mrazivých dnech jsou ve velké míře odkázáni i na to, co jim nabídnou v krmítkách lidé, i zabít.
„Je pochopitelné, že čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete, tím více druhů vás bude navštěvovat,“ říká přerovský ornitolog Adolf Goebel. Upozorňuj ale, že by se lidé měli vyvarovat plnění krmítek těstovinami, slaným pečivem, kořeněnými uzenářskými a uzenými výrobky nebo přepáleným lojem.
„V žádném případě by se tak lidé neměli zbavovat kuchyňského odpadu a zbytků. Ty ptákům způsobují zažívací potíže a mohou vést až k jejich uhynutí. Také sůl je největší nepřítel drobných ptáčků. Je prokázáno, že čížkové u nás vymírají kvůli solení komunikací,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. „Stačí, aby tenhle ptáček sezobl zrnko soli na silnici a rychle uhyne.“
Přirozenou potravu v mrazu ukrývá sníh Ptáci mají v zimě většinou přirozenou potravu pod sněhem a v mrazu rychle ztrácejí potřebnou energii k létání, a tak ti, kteří u nás přezimují, lidskou pomoc podle ornitologů ocení.
„Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, kousky masa, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny.
Vhodné je použít takzvaného zadinu, to jsou semena plevelů a trav, která zůstávají po vymlácení obilí a kterou mohou lidé sehnat v každém statku či zemědělském družstvu. Ideální je i speciální směs určená pro zimní přikrmování ptáků,“ popisuje Goebel.
Kosi, kvíčaly a brkoslavi se v zimě živí výhradně plody ovocných stromů a bobulemi jeřábů, šípků a ptačího zobu. Na krmítkách mají nejraději jablka. Vždy však platí, že veškerá semena i plody nesmí být plesnivé ani chemicky ošetřené.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava
