- celé území CHKO Beskydy je součástí flyšového pásma Západních Karpat
- pod pojmem „flyš“ se rozumí střídání vrstev pískovců, jílovců, nebo slepenců
- pohoří Karpat vznikalo koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře Tethys
- první vrásnění Karpat začalo před 150 miliony let
- hlavní část Karpat vznikala alpinským vrásněním před 23 až 5 milióny let, vytvořila se tak charakteristická příkrovová stavba
- slezský příkrov tvoří pásmo Moravskoslezských Beskyd, je nejstarší příkrov na území CHKO Beskydy
- ve slezském příkrovu jsou nejvíce zastoupené vrstvy godulské, vrstvy pískovců jsou mocné až 2000 metrů
- nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a vůbec CHKO Beskydy je Lysá hora (1323m)
- z hřebene Radhoště pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla
- pohoří Vsetínských vrchů tvoří magurský příkrov a vrstvy soláňské
- nejvyšším vrcholem Vsetínských vrchů je Vysoká (1024 m)
- hřbet Javorníků tvoří magurský příkrov a vrstvy zlínské
- nejvyšším vrcholem Javorníků je na našem území Malý Javorník (1019 m)
- největší skalní útvary jsou součástí NPR Pulčín - Hradisko
- na území CHKO Beskydy evidujeme 280 území postižených sesuvy
- do konce 19. století se v podhůří Beskyd těžila železná ruda – pelosiderit s obsahem železa 10 až 33%
- v Beskydech se vyskytují polodrahokamy jako jaspis, chalcedon nebo achát
- na území CHKO Beskydy evidujeme 33 pseudokrasových jeskyní s celkovou délkou podzemních chodeb 1567 metrů
- nejdelší pseudokrasovou jeskyní je Cyrilka na Pustevnách s délkou chodeb 370 m
- nejhlubší jeskyní je v Beskydech jeskyně Kněhyňská s hloubkou 57,5
- raritou je jeskyně Ledová, kde se i v letním období uchovává ledová výzdoba
- v jeskyních se vyskytuje 8 druhů netopýrů
- na území CHKO Beskydy se vyskytují zkamenělé kostry belemnitů, aptychy, amonity, schránky prvoků nebo otisky mlžů, plžů nebo mořských ježovek
- nejstarší otisky mořských živočichů jsou v Beskydech z období života dinosaurů a jsou staré kolem 115 milionů let
- na území CHKO Beskydy byly objevené kostry ryb staré kolem 30 mil. let
- byly nalezené pozůstatky ryby, která měřila kolem 175 cm
- v pískovcích byly objevené pobytové znaky živočichů z období druhohor, odborně jim říkáme ichnofosilie
sestavili: František Šulgan a Jan Petřvalský
