Jeskyně
Při vrásnění Beskyd byla souvrství pískovců různě deformována a lámána, takže vznikly pukliny a trhliny. Následně, díky mrazovému zvětrávání, gravitačnímu pohybu hornin a činnosti vody vznikly tzv. pseudokrasové jevy. Ty se na rozdíl od krasových jevů vyskytují nejčastěji v pískovcích a mají obvykle podobu jeskyní, zborcených svahů a závrtů. Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě.
Na území Beskyd je v dnešní době registrováno 28 významnějších pseudokrasových jeskyní. K jejich vzniku přispívá také velký sklon svahů a podemílání jejich úpatí činností vodních toků.
Nejrozsáhlejší jeskyní je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, která je svou délkou 370 metrů nejdelší v ČR a jednou z nejdelších v celosvětovém měřítku.
Kněhyňská jeskyně je svou hloubkou 57,5 metrů nejhlubší jeskyní v celých flyšových Karpatech. Komplex vertikálně uložených puklinových chodeb a dutin měří asi 280 metrů, rozsáhlé dómy a propasti hluboké až 14 metrů pak dokazují, že i pseudokrasové jeskyně Beskyd mohou dosahovat velkých rozměrů.
Známé jsou rovněž Ondrášovy díry, které se nacházejí na hřebenu Lukšince. Jeskyně dosahuje hloubky 34,5 metru a je tvořena rozsáhlým bludištěm vertikálních puklin a menších dómů. Délka chodeb je 217 metrů.¨
