Valašská krajina

V Beskydech najdeme řadu živočichů vázaných na specifické podmínky prostředí.

Savci

Z hlediska výskytu savců jsou Beskydy velmi významnou oblastí zejména kvůli společnému výskytu tří velkých šelem- medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka.

Velké šelmy byly odpradávna obyvateli lesů a mají v nich své nezastupitelné místo. Hrají důležitou roli při regulaci zvěře. K úbytku a postupnému vymizení velkých šelem došlo až s osídlováním krajiny člověkem. Šelmy představovaly pro člověka potravního konkurenta, ale také se stávaly cennou trofejí. Na jejich úbytku se také podílel strach o domácí zvířata, která se stávala jejich kořistí.

Medvěd hnědý byl v Beskydech vyhuben koncem 19. století. Znovu se začal objevovat v roce 1973 a od té doby se vyskytuje prakticky každý rok. V posledních letech je v Beskydech asi pět medvědů, přičemž se jedná většinou o mladé medvědy, kteří jsou zde vytlačeni staršími medvědy ze Slovenska při obhajování teritorií. V rámci České republiky jsou Beskydy jedinou oblastí, kde se medvěd pravidelně vyskytuje.

Rys ostrovid se v Beskydech vyskytoval do konce 19. století. Po několik desetiletí se pak vyskytoval nepravidelně a jeho počet  klesal v souvislosti s povolováním odstřelů. Po zrušení povolení se populace pomalu obnovovala. V současné době žije v Beskydech kolem 20- ti rysů.

Vlk byl v Beskydech vyhuben, stejně jako medvěd, koncem 19. století. Pravidelně se opět vyskytuje až od 90. let 20. století, což souvisí s nárůstem slovenské populace vlků. V současnosti je početnost beskydské populace odhadována na 5 – 10 vlků. Beskydy jsou jedinou oblastí v republice, kde vlci žijí.

Kromě velkých šelem zde žijí i další zajímaví a vzácní živočichové, jako jsou vrápenci a netopýři, kteří přebývají buďto v letních koloniích v dutinách stromů či opuštěných budovách nebo v zimních koloniích- především v pseudokrasových jeskyních. Z druhů jsou nejčastější netopýr velký a vrápenec malý.

Z dalších savců můžeme zmínit například výskyt rejska horského, myšivky horské a vydry říční.

Ptáci

Tato třída živočichů je v Beskydech zastoupena bohatě jak druhově, tak početně. Vyskytuje se zde také řada vzácných a chráněných druhů. K nejvýznamnějším patří puštík bělavý- v Beskydech má jediné místo původního rozšíření, kde žije i dnes. Velmi vzácný je tetřev hlušec, kterého žije v Beskydech jen několik kusů. Na několika místech hnízdí také čáp černý, horské lesy s bohatým podrostem vyhledává jeřábek lesní. Vzácný je také výskyt dalších sov, jako je sova pálená, kulíšek nejmenší nebo výr velký. Mezi vzácnějšími šplhavci se v Beskydech vyskytují strakapoud malý, žluna šedá a datel černý. Pozornost si zaslouží také výskyt vzácných horských datlů- datlíka tříprstého a strakapouda bělohřbetého. Jejich populace zde vytváří severozápadní hranici jejich areálů ve střední Evropě.

Z vzácnějších pěvců se vyskytuje například žluva hajní, bramborníček černohlavý či pěnice vlašská. Především v horských pralesních rezervacích najdeme lejska malého.

Obojživelníci

Z obojživelníků můžeme zmínit mloka skvrnitého, čolka horského, který pro rozmnožování vyhledává čisté tůňky a stojaté vody a čolka karpatského, který je vázán na původní karpatské bučiny. Nejběžnějším obojživelníkem Beskyd je pak skokan hnědý, hojně se vyskytuje také kuňka žlutobřichá. Žijí zde také dva druhy ropuch. Zatímco ropucha obecná osidluje vyšší polohy (lesy, louky, pole i zahrady), ropucha zelená dává přednost bezlesí v nižších nadmořských výškách.

Obojživelníci jsou dnes ohroženi především zánikem tůněk, jejich znečišťováním a přímými ztrátami v době migrace na tahových cestách.

Plazi

Horským podmínkám Beskyd se nejlépe přizpůsobila ještěrka živorodá (u které se vyvinula vejcoživorodost, což znamená, že se oplozená vajíčka vyvíjí v těle matky a jsou kladena těsně před vylíhnutím). Tato ještěrka vyhledává spíše vlhčí a chladnější stanoviště, zatímco další druh, ještěrka obecná suché a teplé stráně.

Nejběžnějším z hadů je užovka obojková. Osidluje břehy tekoucích i stojatých vod a její potravu tvoří obojživelníci i ryby. Další užovkou žijící v Beskydech je užovka hladká, která je často zaměňována za podobnou zmiji.

Obývá také výslunná, ale suchá a teplá stanoviště. Zmije obecná, náš jediný jedovatý had, vyhledává výslunná, ale vlhká stanoviště v lesnatých oblastech vyšších poloh. Je plachá a setkání s člověkem se vyhýbá.

Bezobratlí

Z bezobratlých živočichů, vázaných především na horské lesy, prameny a čisté potoky, jsou to například modranka karpatská (endemit karpatské oblasti), blešivec potoční, obývající spolu s kriticky ohroženým rakem říčním čisté vody, stejně jako škeble říční a ohrožený velevrub tupý. Nejen tyto druhy může vážně ohrozit znečišťování vody.

V oblasti Beskyd můžeme rovněž najít početnou skupinu hmyzu. Z vzácnějších druhů je to například: střevlík hrbolatý žijící v okolí vod. V Beskydech se vyskytuje také jedna z posledních populací jasoně dymnivkového či modráska černoskvrnného v naší republice.

Ryby

Horské bystřiny a potoky vytvářejí podmínky pro pstruha potočního, lipana podhorního a ostatní druhy ryb. Vzácně se v Beskydech vyskytuje například mník jednovousý, který vyhledává vody s dostatkem úkrytů a vranka pruhoploutvá.