Valašská krajina

Ptáků v Česku ubývá, navzdory Natuře

2.11.2011    Lidové noviny    str. 5   Regiony  MAREK KERLES    Chráněná území   

ČESKÉ BUDĚJOVICE Ačkoliv přes 14 procent rozlohy Česka pokrývají evropsky chráněná území systému Natura 2000, zaměřená většinou na ochranu ptáků, opeřenců v republice ubývá.

Potvrdily to aktuální výsledky sčítání ptačích populací, zorganizovaného Českou společností ornitologickou. Podle vědců to ale neznamená, že by Natura postrádala smysl. Problém je v tom, že zatímco se prostřednictvím Natury podařilo v Česku udržet některé v době zavedení evropského systému kriticky ohrožené druhy, z krajiny mizí ptáci, kteří kvůli vysokým počtům donedávna žádnou speciální ochranu nevyžadovali.

„Natura bezpochyby účinkuje, což potvrdila například i nedávná důkladná analýza v respektovaném časopise Science,“ řekl LN Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Jenže cílem Natury je zabránit zásadním změnám prostředí, kde přežívají tak kriticky ohrožení ptáci, jako jsou v Česku třeba chřástal polní, datlík tříprstý, tetřívek nebo tetřev hlušec. To se daří, počty těchto ptáků výrazně neklesají. Ovšem začínají ubývat donedávna nejpočetnější ptačí druhy jako čejka, skřivan nebo strnad. Například u čejky se jedná o devadesátiprocentní pokles oproti stavu z roku 1982, ještě značnější je úbytek dříve hojných chocholoušů.

I když počty některých jiných lesních a polních opeřenců, mimo jiné třeba strak, naopak mírně rostou, celkový trend je opačný. „Ptáků u nás neustále ubývá, nejhůře jsou na tom ti ze zemědělské krajiny,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové ale po posledním sčítání dospěli k závěru, že se už patnáct let trvale snižují i počty opeřenců trvale žijících v lesích, například hýlů nebo budníčků. A s příčinami tohoto trendu si odborníci zatím nevědí rady. „Co se týče úbytku lesních ptáků, budeme jeho příčiny muset podrobit nějaké hlubší analýze,“ řekl LN Vermouzek.

Zatímco pokles počtu opeřenců na polích odborníci vysvětlují mimo jiné změnami v zemědělském hospodaření a jeho větší intenzitě, v případě lesů je vysvětlení mnohem složitější. Lesních ploch v Česku neustále přibývá, lesní ptáci by tedy měli mít teoreticky lepší podmínky k životu. Systém údržby lesa se navíc oproti devadesátým létům nijak výrazně nezměnil, naopak přibylo chráněných území a národních parků.

Je tedy otázkou, jak by systém Natury měl v budoucnu reagovat právě na změny související s radikálním úbytkem donedávna hojných ptačích druhů. Už dnes si mnozí politici a podnikatelé stěžují, že Natura, chránící tetřevy nebo chřástaly, brání rozvoji podnikání a územnímu rozvoji. Pokud ale bude v brzké době potřebovat ochranu třeba i skřivan nebo čejka, měl by se teoreticky rozšířit i rozsah naturových území. „To by bylo ale mnohem složitější, prakticky nemožné, protože se jedná o druhy, které se vyskytují celoplošně, nezdržují se jen v konkrétních stanovištích,“ řekl Vermouzek.

Střevlík bude mít lepší podmínky

26.10.2011    Právo    str. 12   Severní Morava a Slezsko  (plk)

OSTRAVA – Údolí Moravice, niva Morávky a niva Olše u Věřňovic mají být v budoucnu značeny na mapách jako zvláště chráněná území. Zahájení vyhlašovacího procesu u tří evropsky významných lokalit, které se mají stát přírodní památkou, připravují úředníci Moravskoslezského kraje.

Důvodem k vyhlášení chráněných území je fauna či flóra, která se v určených lokalitách nachází. „V nivě Morávky jsou důvodem přísnější ochrany přirozená stanoviště alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židovníkem německým, v údolí Moravice brouk střevlík hrbolatý a v nivě Olše – Věřňovice brouk páchník hnědý,“ vysvětlil vedoucí oddělení ochrany přírody a zemědělství krajského úřadu Jan Filgas. Podle něj nebude mít vyhlášení chráněných území na běžného člověka vliv.

Největší plochu, přes 76 hektarů, má mít přírodní památka niva Morávky. Chráněné území údolí Morávky se má rozkládat na ploše téměř 46 hektarů a niva Olše – Věřňovice má rozlohu 21 hektarů.

 egionální mutace| Právo - Severní Morava

Prosadí Mionší?

17.9.2011  Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 1   Titulní strana  MAREK CHOLEWA

V Lomné chtějí, aby se prales stal první přírodní památkou na prestižním seznamu.

Dolní Lomná - Část starostů z Jablunkovska se včera sešla v Dolní Lomné. K jednání v místním muzeu si pozvali poslankyni Janu Drastichovou. „Je spousta věcí, které bychom potřebovali projednat na půdě parlamentu,“ vysvětlila starostka Dolní Lomné Renata Pavlinová. Drastichové nejdříve předala otevřený dopis, v němž žádá, aby byla Národní přírodní rezervace Mionší nominována a hlavně zapsána do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

„Naše republika tam nemá ani jednu přírodní památku, což je zajímavé. Strašně by to pomohlo cestovnímu ruchu,“ poznamenala Pavlinová. Již dříve proslula výrokem, že v Lomné sice nemají Karlův most ani naleziště diamantů, zato mají Mionší, jednu z největších a nejvýznamnějších přírodních rezervací u nás. O její zapsání do seznamu UNESCO obec usilovala už v roce 2006. „Vím, že se to spoustu let zkoumá,“ naznačila Pavlinová. Podle ní však nyní nastal čas, aby by se tak stalo.

O pralese Mionší se včera nehovořilo náhodou. V polovině září se totiž uzavřela stejnojmenná naučná stezka. „Dnes je první den, kdy si stezka odpočine,“ připomněla včera starostka Dolní Lomné. Naučná stezka funguje od května 2005 a tvoří ji sedmikilometrový okruh s deseti zastaveními. Otevírá se vždy prvního června.

Starostové včera s Janou Drastichovou diskutovali také o návrhu nového rozpočtového určení daní, pro který se vžila zkratka RUD. Pokud projde, obcím na Jablunkovsku přinese statisíce, ale spíš miliony korun ročně navíc. „U nás by to bylo devět milionů,“ řekla Drastichové místostarostka Mostů Marie Macurová. „Já vaše připomínky chápu,“ tvrdila poslankyně. Zároveň však naznačila, že pokud by Ostrava přišla o miliardu korun na úkor malých obcí, bylo by pro ni obtížné pořádání velkých akcí, jako jsou festival Colours of Ostrava a Zlatá tretra, případně by přišla zkrátka divadla.

S tím ale nesouhlasil starosta Hrádku Robert Borski, který použil zajímavé přirovnání: „My řešíme základní infrastrukturu - ten chleba s tím máslem. Aoni řeší řízky,“ řekl na adresu magistrátů. „Je to narovnání stavu. Obce byly minimálně osm let diskriminovány,“ dodal k návrhu RUD.

Na jednání přijeli i starostové Horní Lomné, Hrčavy a Košařisk. Upozornili na to, že každá obec je něčím specifická. „My máme víc chat než rodinných domků,“ naznačil třeba František Kufa z Košařisk. V obci tak často pobývají lidé z Ostravy, Havířova a dalších měst. Debatovalo se také o zimní údržbě silnic, která není v horách jednoduchá, a část diskuse patřila dotacím a tomu, zda je těžké je získat. Renata Pavlinová upozornila, že náklady na odkanalizování Dolní Lomné jsou spočítány na sedmdesát milionů korun, z toho 56 milionů by musel dát státní fond. Drastichové navrhla, že pokud by se dal změnit způsob financování, znamenalo by to výraznou úsporu, a to nejen v případě Dolní Lomné.

„Přijela jsem si vyslechnout jejich problémy. Některé jsou společné, ale každá obec má i své specifické problémy. Samozřejmě se budu snažit na ně v Praze upozorňovat. Na takovém setkání jsem poprvé, ale určitě ne naposled,“ řekla redakci Jana Drastichová. Orlovská poslankyně slíbila i „zpětnou vazbu“ směrem k Dolní Lomné a dalším obcím, s jejichž starosty se setkala.

Region| Severní Morava

Modré mámení. Borůvky jsou tady

1.8.2011    Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 3   ZPRAVODAJSTVÍ JOSEF BENEŠ

Sběrači mohou sbírat v Beskydech všude, kromě rezervací. Letos je borůvek ale málo

Vsetínsko – Příležitostí nasbírat si modravé plody na koláč, knedlíky, do kompotu nebo na sušení se žena z Horní Bečvy nezříká ani ve svých pětaosmdesáti letech.

„Letošní úroda je slabá. Posledně jsem nasbírala sotva bandasku na koláč,“ stýská si Tovaryšová. Trvalo jí půldruhé hodiny, než nasbírala litr. Obvykle na to potřebuje hodinu. Hřeben zásadně nepoužívá. Každá kulička musí projít jejími prsty.

Dříve se za borůvkami vydávala i přes několik kopců. Teď už jí nohy tolik neslouží, a proto sbírá jen v okolí své chalupy. Když se urodí, natrhá za den i desetilitrový kbelík. To se pak rozdělí se známými. „Kdysi ode mě borůvky bral jeden obchodník. Skupoval je od lidí v okolí a potom prodával ve městě,“ vzpomíná stařenka.

Stráně poseté huňatými keříky, mezi nimiž prosvítají modravé kuličky. Zrající borůvky jsou na Valašsku neklamným znamením léta. Také na Vsackém Cábu se jich letos urodilo méně. „Borůvek není tolik co v předchozích letech, ale jsou,“ potvrzuje provozovatel zdejší horské chaty Igor Levč.

Turisté si tady celý rok pochutnávají na vyhlášených borůvkových knedlících, koláčích a kompotu. „Za sezonu spotřebujeme až dvě stě padesát litrů borůvek. Kdykoli potkám někoho, kdo je trhá kvůli pozdějšímu prodeji, přesvědčuji ho, aby je nikam nevozil a prodal je mně,“ říká Levč a přiznává, že sběr ho nebaví. „Je to titěrná práce, koho by také bavila,“ dodává chatař.

Mnoho lidí ale míří do hor právě proto, aby si při sběru plodů pročistili hlavu a odpočinuli si na čerstvém vzduchu uprostřed krásné přírody. „Borůvky mohou sbírat všude, s výjimkou přírodních rezervací,“ říká zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy Jiří Lehký.

S hřebeny je podle něj nutné zacházet opatrně. „Nejsou zakázány, ale jejich nešetrné použití může borůvčí poškodit. Za takový přestupek může viník zaplatit několikatisícovou pokutu,“ vysvětluje zástupce správy.

Lidé by měli pamatovat také na lesní zvěř. „Pro medvědy a tetřevovité ptáky jsou borůvky důležitým zdrojem živin na zimu. Jsme jediná chráněná krajinná oblast v republice, kde žijí obě skupiny zvířat,“ upozorňuje Lehký.

Peníze kraje pomohou údržbě rezervací

4.7.2011    Právo    str. 15   Střední a Východní Morava (jr)    

Přidělení dotací ve výši 772 tisíc korun určených k údržbě území přírodních rezervací a přírodních památek ve Zlínském kraji, konkrétně luk s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, schválili krajští radní.

„Údržbou se v tomto případě rozumí sečení trávy spojené s jejím odstraněním z plochy, odstraňování náletových dřevin a další opatření vedoucí k odstranění negativních vlivů v daných lokalitách. Dotace poputují celkem 30 vlastníkům či nájemcům pozemků, na kterých tato zvláště chráněná území leží,“ vysvětlila mluvčí Krajského úřadu ve Zlíně Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek mají ve své kompetenci kraje, a to na základě zákona o ochraně přírody a krajiny. Stejný zákon pak krajům stanovuje povinnost o tato území nacházející se mimo území chráněných krajinných oblastí pečovat. Ve Zlínském kraji se v současnosti nachází 106 přírodních rezervací a přírodních památek. Při péči o tato území může kraj na základě písemné dohody spolupracovat s vlastníky či nájemci pozemků, na kterých se tyto chráněné lokality nacházejí.

Výše dotace jednotlivým příjemcům závisí na pracnosti údržby, konkrétně na velikosti udržované plochy, použitých technologiích při kosení a likvidaci trávy nebo usušeného sena, množství a velikosti likvidovaných dřevin či členitosti terénu a přístupnosti pozemku. „Schválené dotace pomohou k údržbě například v chráněných územích Hrádek a Sucháčkovy paseky v okolí Lidečka, SkalkaPolomsko u Bystřice pod Hostýnem, Vršky-Díly v lokalitě Rožnovska či Bralová v blízkosti Střílek na Kroměřížsku,“ doplnila mluvčí.

Policie se opět zaměří na motorkáře, kteří ničí přírodu

3.5.2011    Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 1   Titulní strana MARTIN ŠRUBAŘ 

Motorkáři, kteří se rádi na svých těžkých strojích prohánějí nejen ve volné přírodě, by si měli dát pozor na policisty, kteří proti nim na Frýdecko–Místecku rozjedou několik preventivních akcí.

Region – „V nejbližší době těch kontrol bude více. Záměrně nebudeme říkat, kdy a kde přesně, aby to mělo i nějaký efekt. Kromě motorek se zaměříme také na čtyřkolky,“ potvrdil redakci tiskový mluvčí Policie ČR ve Frýdku-Místku Vlastimil Starzyk. Jak dále řekl, mezi problematické oblasti, kde motorkáři často „řádí“ v lesích, patří Bílá a Staré Hamry. „Občas se tady pořádají i nepovolené motorkářské závody. Z toho důvodu tu policisté jezdí na kontroly průběžně. Kontroly jsou zde nutné, protože se poblíž nachází přehrada na pitnou vodu,“ sdělil Vlastimil Starzyk. Policie provedla v minulých letech v Beskydech několik preventivních akcí. „Před dvěma roky bylo proti nelegálním jezdcům ve volné přírodě zapojeno sedmdesát policistů, desítky strážců přírody z Chráněné krajinné oblasti Beskydy a lesní stráž. Nasazen byl i vrtulník, terénní auta a motorky,“ připomenul policejní mluvčí Starzyk.

Strážci zákona byli tehdy vybaveni superrychlým policejním vozem Passat R 36 a motocyklem Yamaha 1300. Povolán do akce byl také vrtulník, kterému se žádná motorka nebo čtyřkolka neschovala. V pohotovosti byla i odtahová služba. Policisté byli rozhodnuti řidičům, které přistihli ve volném terénu Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jejich stroj zabavit. Navíc za tento přestupek je možné udělit pokutu až do výše 100 tisíc korun.

Moravskoslezská policie je od počátku roku vybavena nejnovějšími radary. Jedná se o tři radary v celkové hodnotě 2,2 milionu korun. „Záměrně jsou nainstalovány v silnějších vozech Škoda Octavia. Jsou výjimečné tím, že dokáží automaticky ukládat ve vysokém rozlišení pořízené fotografie vozidel a motorek, u kterých zjistíme překročení rychlosti. Doslova revoluční je pak to, že umí po takzvaném sejmutí registrační značky během několika sekund v databázi vyhledat, jestli se náhodou nejedná o odcizené vozidlo,“ upřesnila policejní komisařka Gabriela Holčáková.

První vozidlo Škoda Octavia v nejrychlejším provedení bude s radarem kontrolovat dálnici mezi Ostravou a Olomoucí, další rychlostní komunikaci mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem. Třetí vozidlo bude policie používat na území celého kraje při dopravně-bezpečnostních akcích.

Region| Severní Morava

Spát pod širákem může každý i v CHKO. Soud vyhověl aktivistovi

9.4.2011    Mladá fronta DNES    str. 7   Z domova (ČTK)

PRAHA Lidé se při vycházkách do chráněných krajinných oblastí (CHKO) už nemusí bát pokuty za nocleh pod širákem. Pokud nestavějí stan, nepotřebují žádná povolení.

Zasloužil se o to plzeňský ekologický aktivista Martin Hyťha. Soud mu dal vloni za pravdu ve sporu s vládou. A CHKO už se novým výkladem zákona začaly řídit.

Martin Hyťha se pustil do sporu před třemi roky poté, co mu vláda zamítla žádost o výjimku ze zákona, když chtěl přespat v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na případ upozornil Radiožurnál.

Aktivista považoval za absurdní, že vláda povolí v CHKO stavět například dálnici, ale vadilo jí, že by tam člověk přespal pod širákem. „Soud konstatoval, že o výjimku k pouhému přenocování pod širákem podle platné legislativy vůbec není nutné žádat, natož aby mi to vláda zamítala,“ řekl Hyťha, který rozsudek považuje za velké vítězství pro milovníky přírody.

Pouhým přespáním v chráněné krajinné oblasti podle něj téměř nelze způsobit škodu, na rozdíl třeba od motoristických závodů, kterým paradoxně vláda výjimku vminulosti dala.

Pro klasické táboření je však i nadále souhlas zapotřebí – stavění stanů či rozdělávání ohně je jinak v CHKO zakázáno.

Ministr Chalupa navštívil Ostravu i Beskydy

5.4.2011    enviweb.cz    str. 0   

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa znovu navštívil Ostravu a Moravskoslezský kraj. Tamním občanům přivezl Akční plán pro Moravskoslezský kraj pro rok 2011 - projekt, který by měl oblasti pomoci s problémem znečištěného ovzduší.

Cílem plánu, který Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypracovalo, je co nejefektivněji omezit znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. "Zdroje, které v této oblasti špatné ovzduší způsobují, jsou průmysl, vytápění domácností nekvalitními palivy nebo v zastaralých kotlích, přeshraniční vlivy z Polska a doprava," řekl ministr Tomáš Chalupa. "Akční plán pro Moravskoslezský kraj se proto zabývá každou z oblastí a nabízí řešení jednotlivých problémů," dodal.

Soubor opatření představil ministr nejdříve na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Tomáš Chalupa se setkal nejen s vedením univerzity, ale i se studenty. "Chci mladé lidi do tohoto problému vtáhnout," řekl ministr. "Ovzduší v Moravskoslezském kraji je jednou třetinou znečištěno lokálními topeništi, tedy tím, že místní obyvatele spalují odpad nebo uhlí v nekvalitních kotlích a já bych si přál, aby právě mladí dokázali šířit dál poselství odpovědného jednání, které by mohlo zdejší situaci výrazně zlepšit," dodal Tomáš Chalupa.

Se starosty a primátory měst a obcí v Moravskoslezském kraji pak ministr diskutoval o řešení problematiky špatného ovzduší na komunální úrovni. Ministerstvo, Moravskoslezský kraj a města Ostrava, Havířov, Karviná, Bohumín, Třinec a Český Těšín chystají společnou deklaraci o spolupráci ke zlepšení kvality ovzduší, která je součástí Akčního plánu.

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem práce Ostrava bude alokováno 100 pracovních míst pro nezaměstnané na úklid ostravských veřejných prostranství. Cílem je z ulic odstranit jemný prach, který způsobuje onemocnění srdce a cév nebo astma. V Ostravě byl například za rok 2009 překročen limit koncentrace prachu asi stokrát. Ministr upozornil, že ke snížení této zátěže přímo v místě prokazatelně pomáhá právě pravidelné čištění ulic. "Města a obce se mohou aktivně zapojit do zlepšení svého životního prostředí," řekl ministr. "A to například tak, že budou efektivně využívat veřejně prospěšných prací k úklidu silnic a chodníků," vysvětlil.

Součástí návštěvy delegace ministra Tomáše Chalupy v Ostravě bylo i podepsání další z dobrovolných dohod, tentokrát se společností BorsodChem MCHZ, s.r.o. Firma se v dohodě zavázala, že v letošním roce sníží o 15 % své emise benzenu a o 5 % emise oxidů dusíku.

Ministr svou další návštěvu Moravskoslezského kraje zakončil v CHKO Beskydy. "Moravskoslezský kraj není jenom oblast, která se potýká s problémy se znečištěným ovzduším, i když se to často nabízí jako jeho první charakteristika," řekl ministr. "Tento kout České republiky se ale také pyšní krásnou chráněnou krajinnou oblastí, Beskydami. O to víc musíme o tento kraj uvážlivě pečovat a dělat, co je v našich silách, abychom společně dosáhli zlepšení stavu ovzduší i zdraví místních lidí," dodal.

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/ochrana/86026/ministr-chalupa-navstivil-ostravu-i-beskydy#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Česká republika musí více chránit nejcennější části přírody

30.3.2011  enviweb.cz    str. 0  

Ochrana nejvzácnějších rostlin a živočichů musí být rozšířena na téměř dvou desítkách míst. Jen tak vyhoví Česká republika dohodám, které ji spolu s ostatními státy zavazují k ochraně nejcennějšího přírodního bohatství v celé Evropě. Vyplývá to z výsledků dvoustranného jednání mezi Evropskou komisí a Českou republikou o Natuře 2000 (1), které za účasti nevládních organizací proběhlo v Průhonicích u Prahy koncem minulého týdne.

Mezi tzv. "naturová území" by tak brzy měla patřit i místa, kde se spíše než s ochranou přírody počítalo s velkými stavbami. Jedná se mimo jiné o lokality na dolním toku Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. "Lokalita v údolí Labe byla účelově zmenšena tak, aby nebránila prosazení stavby plavebního stupně Děčín. Toto zmenšení však znamená nedostatečnou ochranu šesti typů přírodních stanovišť a dvou druhů živočichů - bobra a lososa. Česká republika bude muset lokalitu vyhlásit podle návrhu přírodovědců, a ne podle plánů betonářů," říká Ing. Vlastimil Karlík, který na jednání v Průhonicích zastupoval sdružení Arnika. V údolí Labe se kromě bobra a lososa vyskytuje celá škála unikátních přírodních společenstev. Některé z nich již jinde v Evropě vymizely. Mezi nejvzácnější biotopy patří štěrkové náplavy, které zde Labe vytváří (2).

Podobně je tomu u lokality Slavíkovy ostrovy u Přelouče. Jedná se o unikátní území, na kterém se vyskytuje přes 70 chráněných druhů rostlin a živočichů. Nejcennější jsou významné populace modráska bahenního a očkovaného. Přesto lokalita nebyla zařazena na seznam vůbec z důvodu konfliktu se záměrem na výstavbu plavebního kanálu a plavební komory (3). I v tomto případě Komise konstatovala nedostatečnou ochranu obou těchto druhů a právě Slavíkovy ostrovy byly uvedeny jako lokalita, jejíž vyhlášení by tyto nedostatky pomohlo odstranit.

Odborníci a neziskové organizace zaslali v květnu minulého roku Evropské komisi stížnost na nedostatečnost národního seznamu lokalit chráněných v síti Natura 2000 (4). I po novelizaci národního seznamu evropsky významných lokalit totiž podle analýzy nevládních organizací nebylo dostatečně chráněno 27 typů přírodních stanovišť a 10 evropsky významných druhů rostlin a živočichů. Na základě této stížnosti se Evropská komise začala problémem nedostatečné ochrany lokalit soustavy Natura 2000 v České republice zabývat. "Na velmi podrobných podkladech tehdy spolupracovalo mnoho odborníků z nevládních organizací, volně sdružených v Koalici pro Naturu. Těší nás, že jejich práce nebyla zbytečná a že většina argumentů byla akceptována jako oprávněná. Komise podpořila návrhy nevládních organizací prakticky ve všech významných případech," říká Ing. Jana Vitnerová z Arniky, vedoucí programu Ochrana přírody.

Celkový počet typů přírodních stanovišť a druhů, pro které bude muset Česká republika vyhlásit nové lokality (nebo rozšířit stávající), je přibližně 18, u 7 přírodních fenoménů postačí je doplnit mezi předměty ochrany v již chráněných lokalitách a 10 stanovišť a druhů se bude dále zkoumat.

Cílem dvoustranného jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí bylo posoudit splnění odborných kritérií pro jednotlivé druhy a lokality. Posuzovalo se také, zda je daný fenomén (druh, biotop) dostatečně chráněn v určitém regionu. Kromě zástupců nevládních organizací, Ministerstva životního prostředí ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny se jednání účastnili zástupci Evropské komise, Evropského tematického střediska (což je odborné pracoviště, které připravuje odborné podklady týkající se Natury 2000), nezávislý odborník z akademické sféry a zástupkyně Evropského sdružení vlastníků půdy. Zápis z jednání poskytne Evropská komise pravděpodobně během 2-3 týdnů.

Poznámky a další informace:

1) Natura 2000 je soustava chráněných území, určená k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť v Evropě. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií.

O síti Natura 2000 více na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny: www.nature.cz

2) Štěrkové náplavy - Naturou 2000 chráněné biotopy - vytváří řeka při břehu, kde voda proudí pomaleji. Žijí zde neobvyklé druhy mechorostů a drobných rostlin, ale i vzácné druhy hmyzu, např. střevlíkovití. Dříve se štěrkové náplavy běžně vyskytovaly na Vltavě a dolním Labi, vymizely však zároveň se stavbou zdymadel a na dolním Labi se dnes vyskytuje několik posledních hektarů těchto výjimečných biotopů.

3) Kauze Slavíkových ostrovů se věnuje zejména organizace Děti Země. O ohrožení Slavíkových ostrovů kvůli stavbě plavebního kanálu viz například zde: www.preloucdnes.cz

4) Podrobnosti včetně seznamu, které nevládní organizace navrhly pro doplnění národního seznamu lokalit evropské soustavy Natura 2000, viz tisková zpráva Arniky z 5. května 2010 "Česká republika neplní své závazky: národní seznam evropsky významných lokalit je neúplný":

arnika.org

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/ochrana/85948/ceska-republika-musi-vice-chranit-nejcennejsi-casti-prirody#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Ropice patří mezi tři nové rezervace

1.3.2011    Horizont    str. 4   (PST) 

ROPICE / V Beskydech přibyly od tohoto roku tři nové přírodní rezervace. Jedna z nich se jmenuje Ropice, i když pětašedesát procent chráněného území leží v Řece.

Právě v této obci zpočátku záměr spustil vlnu nevole. Nelíbil se ani zástupcům Morávky a Třince. Kritici se obávali příliš velkého záboru lesních pozemků. Kromě Ropice se na seznam třiapadesáti rezervací dostaly i Lysá hora, Kršle a přírodní památka Vysutý. Mají zajistit lepší ochranu pro vzácné druhy živočichů a zabránit zvýšené těžbě dřeva.

Tomáš Myslikovjan z Chráněné krajinné oblasti Beskydy vysvětlil, že lesní porosty v rezervacích jsou už ve věku, kdy by se daly v průběhu pár let odtěžit. „Tomu jsme chtěli předejít,“ podotkl. Starosta Řeky Tomáš Tomeczek zmínil, že je příliš krátká doba na to, aby hodnotil klady a zápory rezervace.

„Nejdříve jsme s ní nesouhlasili, protože jsme netušili, co bude obnášet. Dostali jsme k prostudování jen tlustou knihu. Pak jsme si s ochranáři všechno vyjasnili. Hodnotím fakt, že s námi teď více komunikují,“ řekl Tomeczek.

Dodal, že by obec nedala k vyhlášení chráněného území souhlas, kdyby CHKO Beskydy nepřistoupilo na tyto podmínky. Za prvé zde do půl roku vznikne nová naučná stezka. „Už vybíráme terén, kudy povede. Nechceme, aby turisté šli jen po cestě, ale zamířili i přes les ke skalní lavině, která má z historického hlediska neskutečnou hodnotu. Právě v tomto případě hrozilo, že případná těžba skalní útvary naruší,“ sdělil starosta. Dále rezervace nesmí omezovat lyžařský areál či běžkařské trasy, a kdyby byla nouze, může obec využít pramen pitné vody, který se nachází na jejím území.

Lesní plody se nesmí sbírat

Rezervace Ropice se rozkládá na 255,3 hektaru v prostoru Ropické rozsochy a pak na území Řeky a Morávky. Zdejší lesy jsou domovem dvaašedesáti druhů ptáků, z čehož šestačtyřicet by jich mělo v oblasti hnízdit. Z těch vzácnějších se jedná například o puštíka bělavého, strakapouda bělohřbetého, lejska malého, holuba doupňáka a žlunu šedou, z tetřevovitých je to tetřev hlušec a jeřábek lesní.

S vyhlášením přírodní rezervace souvisí zákaz sběru lesních plodů nebo jízdy na kole a lyžích mimo lesní cesty. Turistů se moc nedotkne, kromě omezení sběru borůvek. Jimi se totiž živí kriticky ohrožený tetřev a jeřábek. Náruživým sběračům mohou ochranáři udělit napomenutí, při opakované návštěvě i blokovou pokutu do tisíce korun.

Ochránci přírody označí letos v Beskydech čtyři rezervace

15.2.2011  Valašský deník    str. 3   Valašsko  ALEXANDRA BURŠÍKOVÁ

Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména původní pralesy se vzácnými karpatskými živočišnými i rostlinných druhy

Beskydy – Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy má čtyři nová zvláště chráněná území. K současným třiapadesáti tak přibyly přírodní rezervace Ropice, Kršle, Lysá hora a přírodní památka Vysutý. Nově je tak chráněno tři sta sedmdesát hektarů. Území ochránci přírody označí v terénu ještě letos.

Přírodní rezervace Kršle je nejníže položeným zvláště chráněným územím v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Výjimečná je svými lesními ekosystémy. Naopak nejvýše položenou z nově vyhlášených rezervací je Ropice ležící v katastrech obcí Morávka a Řeka. Ekosystémy zde tvoří převážně staré bukové lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty s převahou smrků,“ popsal rožnovský lesník Tomáš Myslikovjan. V přírodní rezervaci Lysá hora, která leží na východním úbočí nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd, se zase nacházejí fragmenty původních porostů horských smrčin. „Přírodní památka Vysutý, která leží v katastru obce Morávka, je významná vzhledem k velkému množství peřejí a vodopádů. Vodopád s výškou sedmnáct metrů patří mezi nejvyšší v CHKO Beskydy,“ přiblížil Myslikovjan.

Zvláště chráněná území se vyhlašují na přírodně či esteticky významných územích. „Ta by měla být reprezentativním kouskem zachovalé přírody. Nesnažíme se ale jen udržet současný stav chráněné krajiny, smyslem je také ponechat přírodu samovolnému vývoji,“ vysvětlil zástupce vedoucího CHKO Beskydy Jiří Lehký.

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině vnějších Západních Karpat a zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKOKysuce.

„Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména původní pralesy se vzácnými karpatskými živočišnými i rostlinnými druhy, pestrá luční společenstva, unikátní pseudokrasové jevy a také mimořádná estetická hodnota a pestrost krajiny,“ popsal rožnovský ekolog František Šulgan.

***

Kolik území ekologové chrání? Na území CHKO Beskydy se nachází: – 7 národních přírodních rezervací (Pulčín-Hradisko, Radhošť, Razula, Salajka, Kněhyně-Čertův mlýn, Mazák a Mionší) – 23 přírodních památek (Kudlačena, Byčinec, Kladnatá – Grapy, Kněhyňská jeskyně, Kyčmol, Lišková, Rákosina Střítež, Motyčanka, Obidová, Ondrášovy díry, Pod Juráškou, Pod Lukšincem, Podgrúň, Poskla, Skálí, Smradlavá, Stříbrník, Vachalka, Velký kámen, Uherská, Vodopády Satiny, Zubří a Brodská) – 23 přírodních rezervací (Čerňavina, Draplavý, Galovské lúky, Gutské peklo, Huštýn, Klíny, Kutaný, Makyta, Malenovický kotel, Malý Smrk, Mazácký Grúnik, Noříčí, Poledňana, Smrk, Studenčany, Travný, Travný potok, Trojačka, Uplaz, V Podolánkách, Velký Polom, Zimný potok a Bučací potok)

Region| Střední Morava

Kontroly řidičů sněžných skútrů a také čtyřkolek

BESKYDY – Policii a ochráncům přírody došla trpělivost s některými řidiči sněžných skútrů a upravených čtyřkolek, kteří brutálním způsobem devastují Beskydy. Proto ve Starých Hamrech provedli kontrolní akci.

Někteří „jezdci“ se v poslední době dokonce nezastavili ani před nejcennějšími přírodními rezervacemi. Během preventivní akce kontrolovali frýdecko-místečtí policisté s ochránci přírody lesní cesty v okolí Starých Hamer. „Tentokrát jsme byli pevně rozhodnuti, že těm řidičům, které zadržíme ve volném terénu Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jejich stroje zabavíme. Za tento přestupek je totiž možné udělit až stotisícovou pokutu. Prodejem odebraného stroje by pak bylo možno snáze uhradit nejen tuto vysokou pokutu, ale i náklady správního řízení a případné exekuce,“ vysvětlil tiskový mluvčí Policie ČR ve Frýdku–Místku Ivan Žurovec s tím, že nakonec v ten den k odebrání žádného skútru dojít nemuselo.

Cílem této preventivní akce bylo odradit další případné jezdce, kteří by měli v úmyslu si beztrestně vyjet do volné přírody. Podle policie tato kontrola rozhodně nebyla během zimy poslední. „Při další určitě nasadíme ještě více policistů. Je překvapivé, že ačkoliv hrozí za jízdu ve volném terénu Beskyd hodně vysoká pokuta, která je citelná i pro movité jezdce, přesto ji někteří stále zbytečně riskují,“ krčil rameny tiskový mluvčí Ivan Žurovec.

Evropská síť NATURA 2000 na území Zlínského kraje

13.10.2010  Zlínský deník  str. 71 Příroda a krajina - příloha  Magdaléna Šnajdarová    Chráněná území   

Projekt Zlínského kraje „NATURA 2000 ve Zlínském kraji“

Vstupem do Evropské unie v roce 2004 došlo v legislativě České republiky k mnoha změnám daným povinností postupně zařadit do svého práva řadu směrnic závazných pro všechny členské státy. V oblasti ochrany přírody to byly rovnou dvě, které byly zapracovány novelou do stávajícího zákona (č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Starší směrnice vydaná v roce 1979 se zabývá ochranou volně žijících ptáků a na jejím základě byly postupně nařízením vlády vyhlášeny ptačí oblasti. Podle druhé směrnice, vydané v roce 1992, týkající se ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, byly ustanoveny evropsky významné lokality. Tyto v ČR nové dva typy územní ochrany (ptačí oblasti a evropsky významné lokality) tvoří dohromady celoevropskou soustavu chráněných území Natura 2000.

Za účelem řádného vyhlášení a stanovení podmínek pro hospodaření v 47 evropsky významných lokalitách, které se nacházejí na území kraje, realizuje Zlínský kraj od června 2009 projekt „Natura 2000 ve Zlínském kraji“. Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Projekt s rozpočtem přes 50 milionů korun je rozdělen na několik etap, které na sebe logicky navazují.

První z nich, která skončí v září 2010, má za cíl zpracování inventarizačních průzkumů všech území. Při průzkumu se zjistí stav všech předmětů ochrany. V plánech péče (druhá etapa projektu), budou na základě zjištěného stavu navrženy nejlepší způsoby hospodaření v lokalitách a další postupy tak, aby měly na území evropsky významných lokalit všechny předměty ochrany, kterými jsou ve ZK například různé druhy obojživelníků nebo lesní společenstva, zajištěny optimální podmínky pro existenci. Třetí etapa, která je finančně nejnáročnější, v sobě zahrnuje geodetické zaměření hranic evropsky významné lokality, při kterém se zjistí i přesné vlastnické vztahy. Poslední částí projektu, s ukončením v prosinci 2013, bude vyznačení hranic lokalit přímo v terénu.

Po celou dobu budou probíhat intenzivní jednání s vlastníky pozemků nacházejících se v evropsky významné lokalitě. Budou s nimi probírány možnosti využití jejich pozemků, možné finanční kompenzace vyplývající z omezení využívání nebo naopak dotace na změny hospodaření v případě, že by záměry byly v souladu s plánem péče. Velké části vlastníků se žádné změny netýkají, neboť právě díky nynějšímu způsobu hospodaření zůstaly v krajině zachovány předměty ochrany soustavy Natura 2000. Bližší informace o soustavě NATURA 2000 nejen ve Zlínském kraji lze získat na stránkách www.natura2000.cz nebo vám je rádi poskytnou pracovníci Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.

***

Evropsky významné lokality ve správě Zlínského kraje ve zkratce:

Počet evropsky významných lokalit 47

Rozloha evropsky významných lokalit celkem 28 795 ha

Největší evropsky významná lokalita Chřiby (19 049 ha)

Nejmenší evropsky významná lokalita Rusava – kostel (0,0239 ha)

Největší „naturový“ živočich        Bobr evropský

Nejmenší „naturový“ živočich        Vrkoč útlý (zástupce měkkýšů)

Ministerstvo: Stavět se v Rožnově může

12.10.2010  Moravskoslezský deník  str. 16   U sousedů

(čtk)

Rožnov pod Radhoštěm - Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která v dubnu zakázala výstavbu v lokalitě Balkán v Rožnově pod Radhoštěm.

Podle inspekce se zde vyskytuje pět zvláště chráněných druhů ptactva, podle ministerstva však nebyly prokázány jednoznačné vazby těchto druhů na danou lokalitu. „V praxi to znamená, že zákaz stavebních prací vydaných ČIŽP je zrušen,“ řekl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

Přibližně patnáctihektarové území je městem dlouhodobě vyčleněno k výstavbě rodinných domů. Podle Grosse navíc územní plán této lokality v roce 2002 odsouhlasila i Správa CHKO Beskydy. Rozhodnutí inspekce se týkalo 48 vlastníků pozemků. Radnice si nechala vypracovat odborné posouzení na výskyt zvláště chráněných druhů ptactva a proti zákazu se odvolala. Ministerstvo jí vyhovělo. Konstatovalo, že v daném případě nelze hovořit o zájmové lokalitě jako o hnízdním ani jiném biotopu. „Pro nás je rozhodnutí ministerstva životního prostředí velmi pozitivní a také netrpělivě očekávané. Jsme rádi, že vlastníci dotčených pozemků mohou začít nakládat se svým majetkem bez jakéhokoliv omezení. A protože daná lokalita je dle územního plánu města určena k zástavbě, předpokládáme, že se zde brzy stavět začne,“ poznamenal starosta Jaroslav Kubín s tím, že podobně kladné rozhodnutí o odvolání Rožnova půči rozhodnutí ČIŽP u plánované komunikace v lokalitě Balkán již město obdrželo před dvěma týdny. Inspekce zahájila řízení o omezení a zákazu stavební činnosti v lokalitě Balkán v květnu 2008 za účelem ochrany pěti zvláště chráněných druhů ptactva, jimiž jsou chřástal polní, křepelka polní, bramborníček hnědý, bramborníček černohlavý a ťuhýk obecný. Radnice si nechala zpracovat vlastní posudek, který na rozdíl od zjištění ČIŽP výskyt ptáků neprokázal. Inspekce přesto letos v dubnu zakázala 39 vlastníkům stavební činnost, pouze u devíti řízení zastavila.

Ochránci otevřeli Choryňský mokřad

8.10.2010   Valašský deník   str. 3   Valašsko

(ory)

Lešná – Unikátní Choryňský mokřad oficiálně otevřeli před pár dny poblíž obce Lešná valašskomeziříčští ochránci přírody.

„Jedná se o největší mokřad v okrese Vsetín. Měří jednadvacet hektarů,“ uvedl ochránce Miroslav Dvorský. Členové svazu se o přírodní rezervaci starali od devadesátých let. Nyní se tam vyskytuje řada chráněných živočichů. Pokud budou mít návštěvníci štěstí, podaří se jim zahlédnout například rosničku zelenou či čolka obecného. Roste tam také prstnatec májový.

Další zajímavosti o rostlinách a živočiších žijících v mokřadu si mohou zájemci přečíst na dvou nových informačních panelech.

Region| Střední Morava

Beskydy možná dostanou novou rezervaci. Obce se bojí, že přijdou o turisty

25.9.2010  ostrava.iDNES.cz  str. 0  Ostrava / Ostrava - zprávy MF DNES, Iva Jalůvková 

V Beskydech by mohla ještě do konce letošního roku vzniknout nová přírodní rezervace. Některé obce už daly plánu na vytvoření rezervace Ropice zelenou, jinde se na vyjádření ještě čeká.

Vznik nové rezervace totiž zbrzdily obavy o rozvoj cestovního ruchu. Ropice by měla vzniknout na území obcí Řeka, Morávka a částečně i města Třinec. Jejím hlavním cílem je ochránit komplex přírodě blízkých lesů a také vzácné druhy živočichů, které v nich žijí.

Obce ale zprvu plán CHKO Beskydy odmítaly. Nelíbilo se jim, jaká omezení s sebou vznik 250hektarového chráněného území přinese. Ochránci jim ale v řadě námitek vyšli vstříc.   Červená turistická trasa zůstane

"Nesouhlasili jsme s tím, aby se zrušila červená turistická značka, aby se omezovaly sportovní činnosti či aby někdo zakazoval sběr lesních plodin. Ve všech bodech nám ale bylo vyhověno, takže jsme neměli důvod tento plán nadále zdržovat," řekl starosta Morávky Zdeněk Ševčík.

Společně s městem Třinec nakonec novou přírodní rezervaci odsouhlasili. Momentálně zástupci CHKO Beskydy čekají na vyjádření obce Řeka, které by se nová rezervace dotkla nejvíc.

"Asi 70 % navržené rezervace se nachází na území naší obce, takže se nás to dotýká opravdu hodně. Pro nás je nejdůležitější, aby tady nebyl nějakým způsobem omezován rozvoj turismu. Jsme totiž vyloženě turistická obec a i místní podnikatelé z turismu žijí," vysvětlil starosta Řeky Tomáš Tomeczek.

Ochranáři už jim ve všech podmínkách vyhověli, obec má ale ještě další, které postupně do svého stanoviska zapracovává.

"Pod přírodní rezervací máme jímky vodovodního řádu. Takže budeme požadovat, abychom v případě, že stávající vodní zdroje nebudou dostačovat, mohli jít za pramenem dál do přírodní rezervace," zmínil jeden z bodů starosta.

Lyžování se rezervace nedotkne

Konečné slovo o tom, zda Řeka na rezervaci kývne, budou mít zastupitelé. CHKO Beskydy však čeká ještě jednání se soukromými vlastníky dotčených pozemků. Jedním z nich jsou například majitelé místního lyžařského areálu.

"Zrušily by se tím veškeré běžkařské trasy a vůbec veškerý rozvoj areálu by se okamžitě zastavil, protože by nám nic nedovolili. Uvažovali jsme například o rozšíření areálu," řekl Jan Cienciala ze Ski areálu Řeka.

Na jeho obavy reaguje autor návrhu rezervace Tomáš Myslikovjan. "Na jednání se starosty dotčených obcí došlo k dohodě, že lyžování v areálu nebude nijak omezováno. V prostoru sjezdové trati nebylo proto ani navrhováno ochranné pásmo přírodní rezervace. Případný rozvoj sjezdového lyžování mimo území rezervace je možný po splnění zákonem stanovených limitů," poukázal Myslikovjan.   Omezení jen proti nájezdům na borůvky

Jak dodal, CHKO se kompromisům nebrání. Zachovala například již zmíněnou červenou turistickou značku přes vrchol Ropice.

"Původně se počítalo s jejím převedením na žlutou značku. Chtěli jsme tak zlepšit podmínky pro kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Nakonec jsme od záměru upustili, pro jeho ochranu je klíčové vytvořit kvalitativně a prostorově vyhovující prostředí, což zajistí dohoda se správci lesů," řekl Myslikovjan.

Vyloučil také, že by zřízení rezervace znamenalo zákaz vstupu do lesa. "Navrhuje se pouze omezení pro masivní (komerční) sběr borůvek pomocí hřebenů. Sběru hub a jiných lesních plodů se omezení netýká," dodal.

Devadesátidenní lhůta k připomínkám vyprší začátkem října. Do konce roku by se pak přírodní rezervace Ropice měla vyhlásit.

URL| ostrava.idnes.cz/beskydy-mozna-dostanou-novou-rezervaci-obce-se-boji-ze-prijdou-o-turisty-1ln-/ostrava-zpravy.asp

Jaskula: Místo motorových pil les plný života

20.9.2010  Mladá fronta DNES  str. 2   Kraj Moravskoslezský  Iva Jalůvková   

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Nová přírodní rezervace Ropice nepřinese v Řece a okolí žádné omezení cestovního ruchu. Naopak atraktivitu území ještě posílí, říká vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

* Kolik zvláště chráněných území se v CHKO Beskydy nachází?

V současnosti je jich dohromady 53, a to včetně lučních ploch, což jsou malá území.

* Jak často se nová chráněná území vyhlašují?

Je to pokaždé jinak. Princip je jiný u lesních a u nelesních území. V lesích se hospodaří podle desetiletého plánu. Proto je pro nás nejlepší příležitost vyhlásit chráněné území v době, kdy se tento plán připravuje. Les se pak může převést z lesa hospodářského na les zvláštního určení. Většinou se jedná o hospodářsky méně významné plochy, které mají na druhou stranu jedinečné přírodní hodnoty. Na tato území se často v minulosti při těžbách „zapomnělo“, nebo byly pro dřívější techniku velmi nepřístupné. Momentálně připravují Lesy ČR plán hospodaření pro pro lesní správu Frýdek-Místek. Pokud naše návrhy projdou, nepředpokládáme, že za deset let, kdy budou Lesy schvalovat nový plán, zde budeme vyhlašovat další území.

* Kdo může podat návrh k jejich vyhlášení?

Může to být naprosto kdokoliv. Třeba vlastník pozemku, výzkumný ústav, úřad… Nejčastěji to bývají dobrovolní nebo profesionální pracovníci ochrany přírody. V minulosti to pak byli sami vlastníci lesů. Následuje průzkum území. Musí se zjistit, jaké hodnoty tam skutečně jsou a jestli návrh kategorie chráněného území není příliš přísný. Kupříkladu pro národní přírodní rezervaci patří mezi zákonná omezení i zákaz vstupu mimo vyznačené stezky a ne vždy je takové omezení nutné. Všechno se musí projednat s těmi, kdo tam hospodaří, s obcemi, úřady… Konflikt jsme například měli v minulosti nedaleko Mionší. Došli jsme s návrhem lesního chráněného území, které sestupovalo až do údolí. Následně jsme ale zjistili, že tam existuje plán pro případ záplav. Vyhlašovat rezervaci na ploše, která může být důležitá pro investice z důvodů povodňové ochrany, by rozhodně nebylo moudré. Takže jsme od této části ustoupili.

* Jak dlouho celý proces vyhlášení trvá?

Když to jde dobře, tak od prvotního návrhu po vyhlášení je to otázka tak dvou let. Ve většině případů totiž nejde o území, která by byla bez vlivu lidského hospodaření. Je potřeba sladit všechny zájmy a vytvořit společnou vizi všech zainteresovaných pro jeho další vývoj. Musí tam být jistá kontinuita - a za tím je spousta práce.

* Jak dlouho už se tedy pracuje na vyhlášení PR Ropice?

První návrh vzešel od ornitologů již v roce 2006. Od té doby se uskutečnila řada průzkumů, shromažďování podkladů a jednání. V roce 2009 se již intenzivně pracovalo na návrhu plánu péče a v letošním roce se všechny podklady dokončovaly. V létě pak byl ve správním řízení zahájen proces projednávání s vlastníky, obcemi a úřady ve správním řízení, tak jak to ukládá zákon. Teprve po jeho úspěšném zakončení je možné území vyhlásit za chráněné.

* Počítali jste s tolika ústupky, které už jste v tomto případě učinili?

Myslím, že navržené úpravy není správné vnímat jako ústupky. Zúčastnění zde předložili naprosto oprávněné požadavky na způsob dalšího využívání území a především tyto požadavky nejsou v rozporu s tím, co se zde zamýšlí zachovat pro budoucí generace.

* Myslíte si, že vyhlášení PR Ropice může ovlivnit tamní turistický ruch?

Ne, vše by mělo pro turisty zůstat ve stávající podobě. Po dohodě s obcemi se zde žádné turistické omezení nechystá. Spíše zde přibude další atraktivní cíl výletů -tedy rezervace doplněná o informační panely. Nebo jinými slovy -bude zachován malebný lesní porost plný života namísto roztěženého hospodářského lesa a hluku motorových pil.

***

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Těžba dřeva ohrožuje vzácné živočichy

20.9.2010    Mladá fronta DNES    str. 1   Kraj Moravskoslezský  (jal) 

ŘEKA Staré bučiny s javorem, smrkem i jedlí, které jsou domovem pro řadu vzácných druhů živočichů. To je hlavní důvod, proč chce CHKO Beskydy vyhlásit přírodní rezervaci Ropice.

Stromy s tlejícím dřevem jsou důležité zejména pro ohrožené ptáky, kteří se v daném území vyskytují. Narazíme tam například na puštíka bělavého, kulíška nejmenšího, datla černého, žlunu šedou nebo třeba lejska malého. Staré rozvolněné smrčiny pod vrcholem Ropice a Lipového s hojným podrostem borůvky jsou navíc vhodným prostředím pro kriticky ohroženého tetřeva hlušce a silně ohroženého jeřábka lesního.

Cenné porosty jsou ve věku, kdy by se měly vytěžit

Největší hrozbou pro tyto vzácné živočichy, podle Tomáše Myslikovjana z CHKO Beskydy, je zvýšená těžba dřeva, ke které by došlo s novým lesním hospodářským plánem. „Všechny ekologicky cenné lesní porosty v navrhované rezervaci jsou totiž v mýtním věku, což znamená, že jsou během deseti let určeny k vytěžení,“ vysvětlil Myslikovjan a dodal: „Lesník, který by se rozhodl i přesto v těchto porostech nekácet, by musel velké množství dříví vytěžit na jinýchmístech. Na jiných lokalitách se však těžba pochopitelně také plánuje, takže by zde muselo docházet k nežádoucímu přetěžování.“

Proto se ochranáři společně s Lesy ČR dohodli na tom, že zmíněné lesy zařadí do kategorie lesů zvláštního určení. „Neznamená to úplný zákaz těžby, ale snížení její intenzity a zejména změnu způsobu provedení. Bez vyhlášení rezervace a s vysokým plánem těžby by totiž na prudkých, špatně přístupných svazích připadala do úvahy pouze obnova lesa náseky, což znamená vykácení starých stromů a přibližování dříví lesními lanovkami v pásech po svahu dolů,“ řekl Myslikovjan s tím, že v konečném důsledku by to znamenalo ohrožení existence vzácných druhů ptáků pro které je tato Ptačí oblast významným útočištěm.

Dalším důvodem k vyhlášení rezervace je i fakt, že Ropice se řadí mezi nejvýznamnější lokality geomorfologického výzkumu v České republice.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Vzácné živočichy v Beskydech má chránit nová rezervace

20.9.2010    Mladá fronta DNES    str. 2   Kraj Moravskoslezský Iva Jalůvková     

Vznikne v Beskydech nová přírodní rezervace Ropice? Některé obce už jí daly zelenou, jinde se ještě na vyjádření čeká. Pokud vše projde, mohla by být v Beskydech rezervace do konce roku.

ŘEKA Obavy o rozvoj cestovního ruchu zbrzdily vznik nové přírodní rezervace Ropice v Beskydech. Ta by měla vzniknout na území obcí Řeka, Morávka a částečně i města Třinec. Jejím hlavním cílem je ochránit komplex přírodě blízkých lesů a také vzácné druhy živočichů, které v nich žijí.

Obce ale zprvu plán CHKO Beskydy odmítaly. Nelíbilo se jim, jaká omezení s sebou vznik 250hektarového chráněného území přinese. Ochránci jim ale v řadě námitek vyšli vstříc. „Nesouhlasili jsme s tím, aby se zrušila červená turistická značka, aby se omezovaly sportovní činnosti či aby někdo zakazoval sběr lesních plodin. Ve všech bodech nám ale bylo vyhověno, takže jsme neměli důvod tento plán nadále zdržovat,“ řekl starosta Morávky Zdeněk Ševčík.

Společně směstem Třinec nakonec novou přírodní rezervaci odsouhlasili. Momentálně zástupci CHKO Beskydy čekají na vyjádření obce Řeka, které by se nová rezervace dotkla nejvíc. „Asi sedmdesát procent navržené rezervace se nachází na území naší obce, takže se nás to dotýká opravdu hodně. Pro nás je nejdůležitější, aby tady nebyl nějakým způsobem omezován rozvoj turismu. Jsme totiž vyloženě turistická obec a i místní podnikatelé z turismu žijí. Což má pak samozřejmě dopad na obec a na její další rozvoj,“ vysvětlil starosta Řeky Tomáš Tomeczek.

Ochranáři už jim ve všech podmínkách vyhověli, obec má ale ještě další, které postupně do svého stanoviska zapracovává. „Pod přírodní rezervací máme jímky vodovodního řádu. Takže budeme požadovat, abychom v případě, že stávající vodní zdroje nebudou dostačovat, mohli jít za pramenem dál do přírodní rezervace,“ zmínil jeden z bodů starosta.

Konečné slovo o tom, zda Řeka na rezervaci kývne, budou mít ale zastupitelé. CHKO Beskydy ale čeká ještě jednání se soukromými vlastníky dotčených pozemků. Jedním z nich jsou například majitelé místního lyžařského areálu. „Zrušily by se tím veškeré běžkařské trasy a vůbec veškerý rozvoj areálu by se okamžitě zastavil, protože by nám nic nedovolili. Uvažovali jsme například o rozšíření areálu,“ řekl Jan Cienciala ze Ski areálu Řeka.

Na jeho obavy reaguje autor návrhu rezervace Tomáš Myslikovjan. „Na jednání se starosty dotčených obcí došlo k dohodě, že lyžování v areálu nebude nijak omezováno. V prostoru sjezdové trati nebylo proto ani navrhováno ochranné pásmo přírodní rezervace. Případný rozvoj sjezdového lyžování mimo území rezervace je možný po splnění zákonem stanovených limitů,“ poukázal Myslikovjan.

Jak dodal, CHKO se kompromisům nebrání. Zachovala například již zmíněnou červenou turistickou značku přes vrchol Ropice. „Původně se počítalo s jejím převedením na žlutou značku. Chtěli jsme tak zlepšit podmínky pro kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Nakonec jsme od záměru upustili, pro jeho ochranu je klíčové vytvořit kvalitativně a prostorově vyhovující prostředí, což zajistí dohoda se správci lesů,“ řekl Myslikovjan. Vyloučil také, že by zřízení rezervace znamenalo zákaz vstupu do lesa. „Navrhuje se pouze omezení pro masivní (komerční) sběr borůvek pomocí hřebenů. Sběru hub a jiných lesních plodů se omezení netýká,“ dodal.

Devadesátidenní lhůta k připomínkám vyprší začátkem října. Do konce roku by se pak přírodní rezervace Ropice měla vyhlásit.

***

FAKTA Přírodní rezervace Přírodní rezervace by měly být vyhlašovány primárně pro ochranu menších území, v nichž jde o ochranu vzácného a regionálně významného biotopu (například rašeliniště), případně o ochranu většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů. Zdroj:Wikipedie

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Houbaři nerespektují zákazy vjezdů

12.8.2010  ČT 1  str. 13  18:00 Události v regionech - Ostrava

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka--------------------Houbařská sezóna začala i v Beskydech. Do lesů míří stovky turistů. Mnozí z nich ale nerespektují zákazy vjezdů, lámou větve stromů a pohybují se mimo vyznačené trasy.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Desítky aut v okolí Soláně na česko-slovenském pomezí. Tak to dnes ráno vypadalo v Beskydech. Opožděná letošní houbařská sezóna láká turisty z celé Moravy a Slezska a také ze Slovenska. Mnozí z nich ale zajíždějí auty do lesů a ruší zvěř.

Zdeněk PAVLICA, myslivec--------------------Nejhorší je, že tyto hřibaři najíždí vlastně od brzkého rozbřesku, to znamená i my, když chodíme na čekanou a vlastně sledovat zvěř, tak vlastně nám ji už ruší.

Josef SKALÍK, myslivec--------------------Teď v to období, kdy je dorůstání mláďat, jo, kdy probíhá srnčí říje, tak je to zároveň do jisté míry to negativní působení.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Neukáznění turisté navíc podle pracovníků Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy zbytečně vstupují i do zvlášť chráněných území.

Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy--------------------Hlavně také nevstupovat do maloplošných chráněných území, což jsou vlastně území, které v celkové rozloze CHKO tvoří pouhá dvě procenta. Jsou vlastně posledními často útočišti těch chraněných druhů.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------

Příval houbařů do lesů navíc podle zoologů narušuje přirozenou migraci šelem na česko-slovenském pomezí.

Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy--------------------Většina lesních cest jsou hájených, nesmí se tam vjíždět a to je i kámen úrazu, protože tam, kde nejsou závory, tak to v podstatě láká návštěvníky, aby si dojeli prostě k těm houbařským nebo borůvkovým terénům co nejblíže.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti budou spolu s myslivci a policisty lesy namátkově kontrolovat v nejbližších týdnech. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.

Beskydský prales se zachoval úplnou náhodou

13.8.2010   Mladá fronta DNES   str. 4  Léto - příloha

Chráněná území   

Tip na výlet Těšínské Slezsko můžete obdivovat jak na kole, tak pěšky. Jsou tu chránění živočichové - například rys nebo tetřev, a dokonce i vlk

Prales Mionší aneb největší komplex přirozeného jedlobukového pralesa karpatského typu na území České republiky je posledním zlomkem původních přirozených smíšených lesů. Leží u obce Dolní Lomná v nadmořské výšce 893 m a svou rozlohou 169,78 ha patří k největším v tuzemsku.

Prales Mionší se v Beskydech zachoval náhodou. Doprava vytěženého dřeva z odlehlého údolí byla tak složitá, že se mu ničivá těžba probíhající od 19. století vyhnula.

Území chráněné už od roku 1933 je oblíbenou lokalitou mnoha chráněných živočichů, například rysů, tetřevů a vlků. Dominantními dřevinami jsou buk a jedle, které tu dosahují obrovských rozměrů, ve vyšších polohách se vyskytují horské smrčiny, javor, jilm a lýkovec.

S pralesem vás seznámí sedm kilometrů dlouhá okružní stezka. Protože hlavním cílem je zachovat klid obyvatel legendárního pralesa, stezka je určena pouze pro pěší a přístupná jen od 1. června do 15. září (více na www.dolnilomna.eu).

Dalším pozoruhodným místem je Trojmezí, místo, kde se sbíhají hranice tří států - Česka, Polska a Slovenska. Dovede vás k němu dva kilometry dlouhá žlutá značka z obce Hrčava. Pro pěší i cyklistické výlety po hřebenech Těšínských Beskyd využijte lanovku na Javorový vrch, odkud můžete pokračovat až do Mostů u Jablunkova s bobovou dráhou a dalšími atrakcemi.

Duši Těšínského Slezska nejlépe odhalíte při některé ze zdejších slavností. Koná se jich tu řada, ať už si zvolíte kterékoliv z historických hornických měst - Bohumín, Orlovou, Karvinou či Havířov, Český Těšín, který od polského Cieszyna odděluje jen klidná řeka Olše, anebo průmyslové město Třinec, za nímž se zvedají svahy Těšínských Beskyd. Objevíte tu také atraktivní zimní střediska, jedinečné dřevěné kostelíky a několik rarit - třeba šikmý kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné anebo malebnou ukázku lidové architektury, takzvanou Kotulovu dřevěnku, uprostřed moderního města Havířova.

Co musíte vidět…

Rytířská stezka na Velkou Čantoryji - 10 km dlouhá naučná stezka vás povede po stopách staré legendy; podle ní se v nitru Velké Čantoryje ukrývá vojsko rytířů, kteří přijedou na pomoc zdejšímu kraji v případě ohrožení. Na vrcholku v nadmořské výšce 995mstojí rozhledna s výhledy do Polska, Česka i na Slovensko. Z polské strany vede pod vrcholek dvousedačková lanovka, je tu i letní bobová dráha a občerstvení.

www.tesinske-beskydy.cz, www.cantoryje.cz Trojmezí - místo poblíž obce Hrčava, kde se potkávají hranice tří států. Stojí zde tři symbolické žulové monolity, poblíž je kryté odpočívadlo. V Hrčavě najdete rovněž malé vesnické muzeum, dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje z roku 1936 a Lurdskou jeskyni s pramenem.

www.volny.cz/obec.hrcava/ Zámek Fryštát v Karviné - empírový zámek je dominantou města. Prohlídka nabízí pohled na styl bydlení posledních majitelů, rodiny LarischMönnichů. Interiéry s atmosférou 19. století vás provedou dva okruhy, třetí je věnován českému výtvarnému umění.

Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné - barokní chrám z roku 1736 se během 20. století vlivem poddolování a následného poklesu půdy naklonil o 7 stupňů od svislé osy, přesto však vydržel a dnes představuje oblíbený turistický cíl.

Víte, že…

K naučnému chodníku, který vás dovede až k nejvýchodnějšímu bodu České republiky, se nejlépe dostanete po zelené turistické značce od původního hraničního přechodu Bukovec-Jasnowice. Stezka s několika informačními panely vede okrajem přírodní rezervace BukovecOlecky, k odpočinku jsou připraveny stylové přístřešky.

www.jablunkovsko.cz, www.bukovec. cz, www.tesinske-beskydy.cz

FAKTA Co potřebujete vědět

Lokalita: turistická oblast Těšínské Slezsko Pro koho se výlet hodí: pro pěší turisty Náročnost: trasa pralesem Mionší je středně náročná, celkové převýšení 330 m Kolik času zabere: prohlídka zabere cca 2,5 až 3 hodiny Doprava: autem nebo autobusem do obce Dolní Lomná Na co nezapomenout: na pevnou obuv

Připraveno s www.kudyznudy.cz, kde najdete další tipy na výlety. 

Obce na Třinecku protestují proti plánované přírodní rezervaci Ropice

11.8.2010 ČRo Ostrava  str. 9  17:00 Události regionu

Chráněná území   

Michal KLIMENT, moderátor--------------------Obce na Třinecku protestují proti plánované přírodní rezervaci Ropice. Vyšší stupeň ochrany se chystá vyhlásit Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy na více než 250 hektarech, mimo jiné kvůli výskytu ceněných živočichů. Přestože ochránci přírody tvrdí, že se opatření dotkne návštěvníků hor jen minimálně, představitelé Třince, Řeky a Morávky jsou proti kvůli obavám z nezájmu turistů. V Beskydech natáčel Michal Schoffer.

Michal SCHOFFER, redaktor--------------------Oblast Ropice je unikátní lokalitou, obdivovanou mimo jiné pro zachovalý přírodě blízký bukový les. Žije tu větší množství vzácných ptáků, které je prý potřeba přísněji chránit. Lidé ale pro omezení moc pochopení nemají.

osoba--------------------Já si myslím, že příroda je pro lidi a pokud se rozumně chovají v té lokalitě, tak nemůže dojít k poškození.

osoba--------------------Jo, tak mělo by se to chránit, pro tu přírodu je to dobré.

osoba-------------------Je třeba spíš lidi vychovávat, aby se k té přírodě chovali správně. Ale tím, že uzavřeme, jo, ti lidé tam stejně budou. 

Michal SCHOFFER, redaktor--------------------Starostka Třince Věra Palkovská má největší obavy z toho, že přísnější režim odláká turisty. V plánu je totiž i přeložení jedné turistické značky.

Věra PALKOVSKÁ, starostka Třince--------------------V samotném důsledku se to týká každého, protože by to znamenalo i omezení vstupu do lesa, sběr hub, lesních plodů, omezení myslivosti, rozvoje lyžování, pořádání akcí. V konečné fázi by to znamenalo i omezení turistiky, což má dopady na ekonomiku. Snažíme se tady turisty lákat a na druhé straně bychom jim pak neměli co nabídnout.

Michal SCHOFFER, redaktor--------------------Tomáš Myslikovjan z CHKO Beskydy to považuje za nedorozumění. Turistů se prý novinky dotknou jen minimálně. Půjde třeba o zákaz sběru borůvek, kterými se živí kriticky ohrožený tetřev hlušec.

Tomáš MYSLIKOVJAN, CHKO Beskydy--------------------Dál bude možná využívat lesní cesty, dokonce vstupovat i mimo cesty, pokud půjde turista na výlet a nasbírá si tam do hrsti borůvek, tak samozřejmě mu nikdo nic nebude vytýkat. Spíše máme na mysli nějaký komerční sběr pomocí česáků.

Michal SCHOFFER, redaktor--------------------Ochránci přírody se znovu setkají se starosty zítra a budou mluvit i o případných kompromisech. Přírodní rezervaci Ropice chtějí vyhlásit ještě letos.

Vodafone slibuje vysadit půl milionu stromů

28.7.2010    ekolist.cz    str. 0   Zpravodajství Hugo Charvát 

Společnost Vodafone slibuje, že za každého zákazníka, který přestane používat papírové faktury, nechá zasadit jeden strom. O místě, kde by se měly nově zazelenat má rozhodnout Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Díky dohodě se má do roka objevit půl milionu nově vysazených stromů, zejména v chráněných krajinných oblastech.

„Dnes vydáváme milion papírových faktur a naším cílem je převést až tři čtvrtiny zákazníků na elektronické vyúčtování,“ říká Přemysl Filip z Vodafone. Za každého zákazníka, který o elektronickou fakturu požádá, pak firma vysadí strom. Vodafone vyzkoušel pro omezený počet zákazníku podobnou nabídku již minulý rok. Zájem o elektronickou fakturu se prý dvakrát až třikrát zvýšil, když zákazníci věděli, že firma za každou vysadí strom.

Stromy se mají díky tomu sázet v sedmnácti CHKO a ve dvou krajích, Libereckém a Karlovarském, i mimo chráněné oblasti. „Veřejné rozpočty jsou napjaté a příští rok peněz ještě ubude,“ vítá nabídku telefonní společnosti ředitel AOPK František Pelc. Kvůli tomu se může stát, že budou peníze jen na akce, které je nutné bezpodmínečně udělat, jako je například kosení luk. Ale na výsadbu, která by pomohla návratu přirozenější skladby lesa, se peníze nenajdou.

„Stav lesa v České republice, přestože porostů přibývá, není optimální,“ vysvětluje František Pelc. Důvodem je posun druhové skladby. „Původní lesy tvořily zhruba ze dvou třetin listnaté stromy, dnes se to úplně otočilo,“ říká Pelc. Dnešní porosty tvoří z téměř 80 % jehličnany, na listnáče zbývá jen pětina lesa. Smrk dříve tvořil méně než 10 % ze všech stromů v lesích, zatímco dnes je jich přes polovinu. Druhým velkým problém je podle něj „vysoký podíl myslivecky zajímavé zvěře,“ které lesy ničí.

Cílem spolupráce AOPK a Vodafone není výsadba lesů, kterou by obecný vlastník lesa realizoval tak jako tak, ale zvýšení rozmanitost lesů nad rámec zákonných povinností. Proto by se měly sázet druhy, které jsou vzácné nebo se vyskytují jen v omezeném množství. Tedy jedle a tis nebo buk, dub či jeřáb. V plánu je i javor, lípa, jilm, topol, jasan či dokonce třešeň.  „Ve výčtu plánovaných výsadeb vůbec nefiguruje smrk, který si vlastník, pokud o něj stojí, musí zaplatit sám,“ dodává Petr Kostečka z AOPK.

Častým způsobem obnovy lesa je podle něj úplné vykácení holiny, na kterou pak vlastník lesa vysází hospodářské druhy dřevin spolu se ze zákona povinným podílem tzv. melioračních a zpevňujících dřevin. Ty pomáhají zlepšovat vodní režim lesní půdy a také zvyšuje jeho celkovou odolnost. Díky spolupráci s Vodafone by se v lesích chráněných oblastí mělo objevit takových stromů více, než kolik požaduje v minimálním podílu výsadby lesní zákon. Výsadba původních druhů dřevin by měla probíhat i na pozemcích drobných vlastníků (do 3 ha), kterým zákon žádný povinný podíl zpevňujících dřevin nenařizuje.

Nejvíce nových stromů by se mělo objevit v CHKO Beskydy (55 % buk, 35 % jedle, 10 % javor), kde jich chtějí vysázet přes sto tisíc, přes osmdesát tisíc v CHKO Broumovsko (70 % buk, 15 % jedle, 15 % javor) a přes padesát tisíc v CHKO Ždárské vrchy (50 % jedle, 50 % buk). „Vysázet půl milionu stromů za rok není problém, loni jsme vysázeli kolem 300 tisíc nových sazenic,“ říká František Pelc.

Půl milionu "stromů s logem Vodafone" by mělo být zasazeno do poloviny roku 2011. Kolik bude výsadba stát nechtěl Přemysl Filip prozradit. AOPK ale prozradila, že 300 tisíc sazenic stálo zhruba 12,5 milionu korun. Tedy odhadem by Vodafone měl za výsadbu zaplatit téměř 21 milionů korun. Na konci července firma vysadila téměř 80 000 stromů.

URL| ekolist.cz/zprava.shtml

Kvůli špačkům lidé nemohou stavět domy

27.7.2010  Zlínský deník  str. 1  Titulní strana  (mib)

Střelná, Valašsko – Problémy provázejí tvorbu nového územního plánu ve Střelné na Hornolidečsku. Obec se potýká s nedostatkem volných parcel, vhodných pro výstavbu rodinných domů. Pozemky, kde by novostavby vyrůst mohly, jsou buď v rukou soukromníků, nebo na ně nechtějí nechat sáhnout ochránci přírody.

Starosta Střelné Petr Kráčmar označil problém s vyčleňováním nových parcel pro výstavbu za téměř neřešitelný. Soukromí majitelé totiž většinou nemají o jejich odprodej zájem. „A když už ano, zasáhne Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy a lokalitu označí málem za chráněnou rezervaci, kde není možno počítat s jakoukoliv výstavbou,“ neskrýval zklamání Kráčmar.

Starosta obce Střelná poslal ochráncům přírody žádost o schválení změny územního plánu. „Jde nám zejména o lokalitu, která se nachází před začátkem naší obce,“ upřesnil Kráčmar.

Reakce CHKO ale starostu a jeho spolupracovníky vůbec nepotěšila. „V odpovědi stálo, že v uvedeném místě mimo jiné hnízdí například špačci a že stavět zde není možné,“ řekl Kráčmar.

Starosta za nové domky stále bojuje

Obecní úřad ve Střelné chce podle něj názor ochránců přírody ještě zvrátit. V posledních letech se totiž zvýšil zájem mladých lidí o výstavbu v obci. Zastavil se tím pokles počtu obyvatel, který trval prakticky od začátku sedmdesátých let.

„Chápu, že je přírodu třeba chránit, ale v rozumné míře. Přístup ochránců přírody může současný zájem mladých odradit. Stavební místa budou hledat raději v okolních obcích,“ dodal Kráčmar.

Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy potvrdil, že se instituce k plánovaným změnám v územním plánu ve Střelné skutečně vyjadřovala. „To je ze zákona naše povinnost. Šlo přitom o více než jednu lokalitu. Jediným sporným místem byl mokřad pod hlavní silnicí u obce,“ uvedl Lehký.

Nešlo prý však o špačka, který mezi chráněné živočichy nepatří. Střelná má podle něj v plánu území srovnat pomocí zeminy navezené z místa oprav železniční tratě. „To by výrazně ovlivnilo ráz tamní krajiny, který má svou hodnotu,“ zdůraznil Lehký. Podle jeho slov se územní plány obcí mění velmi často, stále vznikají nové doplňky těch stávajících.

„O tom, které úpravy povolíme či ne, se přitom rozhodujeme podle zákona, ne na základě dojmu našich zaměstnanců,“ bránil Správu CHKO Beskydy Lehký.

Do jisté míry podobný problém jako ve Střelné řeší také v jiných obcích na Valašsku. Například v Ratiboři. „Můžu říct, že jsme se stali vyhledávanou destinací pro výstavbu rodinných domů například pro lidi ze Vsetína,“ uvedla nedávno starostka Ratiboře Jiřina Sklenská.

V současné době buduje obec inženýrské sítě například v lokalitě Hološín, kde jsou stavební parcely. Ty ale nepatří obci. „Pozemky jsou majetkem soukromníků, kteří je obci ale prodat nechtějí. Více za ně utrží, pokud je prodají přímo zájemcům o výstavbu,“ poznamenal místostarosta Ratiboře Josef Juráň. Také v Bystřičce už několik let o zájemce o přistěhování nouzi nemají.

„Láká je určitě výhodná poloha obce mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. Mohou se tady uklidit z dosahu městského ruchu,“ mínil starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček. Touha po životě mimo město ale i v tomto případě naráží na fakt, že obec jako taková v současné době volné pozemky k prodeji v podstatě nemá. Situaci by také tady mohl změnit nový územní plán.

„Snažíme se co nejvíce současných pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako pastviny a louky, ale nevyužívají se, změnit na parcely k výstavbě,“ řekl Fojtíček.

***

„V odpovědi stálo, že v uvedeném místě mimo jiné hnízdí například špačci a že stavět zde není možné.“ Petr Kráčmar, starosta Střelné

ID| 98f39834-ac3f-425a-b4ad-c65daf0252a2

Přijďte zdarma, láká návštěvníky první soukromá přírodní rezervace

9.7.2010  Mladá fronta DNES  str. 2  Kraj Zlínský

(ich)  

VALAŠSKÉ KLOBOUKY Necelých devatenáct hektarů už zabírá jediná soukromá přírodní rezervace v Česku. Jmenuje se Ščúrnica a leží u Valašských Klobouk. Ochránci přírody tam nechávají les volně žít bez jakýchkoliv zásahů lidské ruky.

„Nedávno se totiž podařilo vykoupit dalších 1,7 hektaru a nový pozemek je o to významnější, že propojil dvě dosud izolované části,“ uvedl koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec.

Nápad na vytvoření soukromé rezervace přišel před sedmi lety, kdy se valašskokloboučtí ochránci přírody dozvěděli, že víc jak sto let starému jedlobukovému lesu hrozí vykácení a rozhodli se tomu zabránit. První 2,5 hektaru od majitele ochránci přírody koupili díky veřejné sbírce Místo pro přírodu a stovkám drobných dárců již následující jaro. Les byl nazván podle tamní studánky Ščúrnica.

K tomu, aby si mohl les žít po svém, bylo ale dva a půl hektaru málo. Navíc v okolí vykoupených pozemků byla ještě řada dalších velice cenných porostů, které si také zasloužily ochranu. „Tak vznikla myšlenka na zřízení první soukromé lesní rezervace v České republice,“ doplnil Moravec.

Do Ščúrnice má každý volný přístup. Zájemci se k ní dostanou z Valašských Klobouk po trase naučné stezky Královec až k rekreačnímu středisku a rozhledně.

„Tam pokračujte ještě asi 1,5 kilometru po zelené turistické značce. Hned za vrcholem Ploščin s -nádherným výhledem prochází značená cesta okrajem Ščúrnice, upozorní vás na ni informační cedule,“ vysvětlil Moravec.

Do záchrany lesa se může pustit každý. „Přispět na záchranu Ščúrnice můžete na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu 9999922/0800 pod specifickým symbolem 103,“ dodal Moravec.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Vodafone a AOPK ČR vysadí půl milionu stromů v chráněných krajinných oblastech

1.7.2010   enviweb.cz    str. 0   AOPK ČR   

Vodafone ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vysadí jeden nový strom za každého zákazníka, který si aktivuje vyúčtování v elektronické podobě. Stromy budou vysázeny tam, kde to příroda nejvíce ocení - zejména v chráněných krajinných oblastech (CHKO) po celé České republice. Do poloviny příštího roku jsou partneři připraveni vysázet 500 000 stromů, zejména buků, dubů a jedlí. Tato iniciativa Vodafonu umožní AOPK ČR pokračovat v  úsilí při zvýšení rozmanitosti porostů i v období redukce veřejných prostředků.

Od března začal Vodafone nabízet většině zákazníků s tarifem pouze elektronickou fakturu. Zákazníci, kteří potřebují nebo chtějí vyúčtování i v papírové podobě, si o zaslání faktury mohou bezplatně požádat. Za každého zákazníka, který se rozhodne šetřit přírodu a vystačí s fakturou elektronickou, vysadí Vodafone strom.

Výsadbu stromů zajistí AOPK ČR v sedmnácti CHKO a ve dvou krajích, kde bude sázet v lokalitách mimo CHKO. Novou výsadbou budou pokryty všechny kraje České republiky. Lokality pečlivě vybrané pro vysazování stromů byly v minulosti člověkem pozměněny tak, že dnes pozbývají dřívější pestrosti. Proto je třeba podpořit jejich přeměnu ve zdravější a pestřejší les. Sázeny budou proto takové druhy dřevin, které jsou v jednotlivých oblastech původní.

"Snažíme se chovat ohleduplně k přírodě, proto zákazníkům od března nabízíme primárně elektronické faktury. Společně tak ušetříme až 6 tun papíru měsíčně," říká Přemysl Filip, senior manažer společenské odpovědnosti Vodafone.

"Díky společnému financování Vodafonu a AOPK ČR nebudou letos tak výrazně omezeny některé projekty zaměřené na zlepšení diverzity a ekologické stability našich lesů," dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Další informace poskytnou: Miroslav Čepický, tiskový mluvčí Vodafone - miroslav.cepicky@vodafone.com, 775 011 288, Jitka Kozubková, odd. práce s veřejností - jitka.kozubkova@nature.cz, tel: 724 223 295

Ochránci přírody upravili okolí vzácného mokřadu na Vsetínsku

27.6.2010    ČT 24    str. 16   18:00 Události v regionech 

Petr TOMÍČEK, moderátor--------------------Okolí vzácného mokřadu u obce Střítež nad Bečvou na Vsetínsku upravovali ochránci přírody. Přírodní památka totiž zarostla vysokou travou a náletovými dřevinami a hrozilo, že zpustne. Ochráncům přírody pomáhali o víkendu i studenti.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Zdeněk Podzemný je jedním ze studentů, kteří pomáhají ochráncům přírody v okolí mokřadu nazývaného Rákosina ve Stříteži nad Bečvou. Seká nejenom vysokou trávu, ale u vzácné vodní plochy odstraňuje i náletové dřeviny.

Zdeněk PODZEMNÝ, student--------------------Snažíme se tady udržovat vlastně to chráněné území nějak, aby to úplně nezarostlo a nezpustlo. Je to vlastně dobrá práce, děláme venku.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------U mokřadu o rozloze téměř 2 hektary ochránci přírody a studenti umisťují také ptačí budky.

Milan KURÁŇ, student--------------------Budky jsou vlastně pro nově hnízdící ptáky, aby měli větší množství hnízdišť.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Z posekané trávy dělají brigádníci na některých místech velké hromady. Ty budou podle ochránců přírody sloužit především hadům.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody--------------------Nikdo se bát nemusí, protože se jedná hlavně o užovky, které tady pod těmi hromadami té trávy s větvemi potom žijí. Rozmnožují se tu také ještěrky, jsou tady třeba rosničky, je tady několik druhů žab, je tady několik druhů čolků, jsou tu škeble, raci.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Mokřad a Rákosina ve Stříteži nad Bečvou byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1994. Podle ochránců přírody Rákosina představuje vzácný ekosystém mokřadního stanoviště s vodními plochami. Nejenom s vysokou trávou a náletovými dřevinami bojují ochránci přírody. V nejbližších dnech začnou na některých místech Vsetínska odstraňovat křídlatku. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.

Petr TOMÍČEK, moderátor-------------------Tak takové byly Události v regionech v neděli 27. června v reportážích redaktorů České televize. Mějte hezký a pohodový večer.

Přírodní rozmanitosti v Evropě neustále ubývá. Jsou na vině zákony?

10.6.2010    ekolist.cz    str. 0   Zpravodajství Jan Stejskal 

V roce 2001 se hlavy států EU dohodly, že do roku 2010 na svém kontinentu zastaví ubývání biologické rozmanitosti. Rok 2010 je tady – a přírodní pestrost mizí dál. Může za to legislativa?, ptali se politici, aktivisté, vědci a další účastníci konference Green Week, která se konala minulý týden v Bruselu.

Nizozemská europoslankyně Esther de Lange: "Ohledy na biodiverzitu je potřeba začlenit i do ostatních politik EU."

Stejnému tématu (dokonce ve stejných dnech) se věnoval rovněž výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (EP) a skoro všichni mluvčí na konferenci i v parlamentu se shodli, že pokračující ubývání biodiverzity není nijak pěknou vizitkou evropského kontinentu. Nizozemskému liberálnímu demokratovi Gerbenu-Janu Gerbrandymu (ALDE) například ubývání biodiverzity připadá jako skutečně urgentní téma, které musí být daleko více zahrnuto do diskusí o světové ekonomice. Výjimkou byl Oreste Rossi z italské regionálně-nacionalistické Ligy Severu (EFD), který uvedl, že se celá věc přehání a bránit ztrátě biodiverzity je pošetilý cíl – asi jako kdybychom chtěli bránit evoluci.

Jak na výboru EP pro životní prostředí, tak na konferenci Green Week vystoupila nizozemská křesťanská demokratka (ELS) Esther de Lange, která je autorkou "Návrhu zprávy o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti". V ní mimo jiné píše, že mezi důvody, které znemožnily do roku 2010 zastavit ubývání biologické rozmanitosti, patří neúplné provádění právních předpisů, špatná integrace ohledů na biodiverzitu do jiných politik EU (například zemědělské nebo rybářské) a taky nedostatečná finanční podpora.

Natura 2000 – úspěch s drobnými chybami

Hlavním legislativním počinem na ochranu biodiverzity v EU jsou dvě směrnice, na jejichž základě vzniká soustava chráněných území Natura 2000. Jedna, podle níž jsou chráněni ohrožení ptáci, vznikla už v roce 1979, druhá, podle níž jsou chráněny jiné vybrané druhy živočichů a rostlin a rovněž ohrožená tzv. stanoviště (jde například o středoevropské vápencové bučiny, horské sečené louky atd.), je z roku 1992. Podle europoslance Gerbrandyho je Natura 2000 obrovský úspěch, ovšem Esther de Lange ve své zprávě vyjmenovává řadu nedostatků, které se týkají především zavádění Natury do praxe – spousta zemí totiž vyhlášení těchto chráněných území oddaluje nebo znemožňuje kvůli jiným zájmům. Zatím je taky běžné, že vůbec nefunguje přeshraniční spolupráce. "Znám oblast ležící na hranici mezi Nizozemím a Německem, která je spravována z každé strany hranice zcela rozdílně a lidé, kteří o toto území pečují, se spolu ještě nesetkali," uvedla jako příklad de Lange.

 

Naturu 2000 ve svém vystoupení ocenil i Graham Wynne, šéf britské Královské společnosti pro ochranu ptáků. Na přesných číslech dokazoval, že ptáci chránění Naturou jsou na tom mnohem lépe než dříve a že přírodě se poměrně dobře daří v zemích, které rozsáhlé oblasti svého území chrání podle Natury. Zdůraznil přitom, že ničení přírodně cenných míst může být velmi drahé, a to nejen v případě, že bychom se jednou rozhodli už zničená místa obnovit. Drahé to může být i v tom smyslu, že se jejich ničením připravujeme o tzv. ekosystémové služby, které dnes můžeme využívat zadarmo – jde třeba o přispívání k příjemnějšímu mikroklimatu, čištění vod nebo ovzduší, bránění erozi půdy nebo zmírňování dopadu povodní. Tomu se ve svém příspěvku věnoval i ředitel sekce pro ochranu přírody v Evropské komisi Ladislav Miko, jenž rovněž zdůraznil potřebu integrovat ohledy na biodiverzitu do jiných politik EU (viz rovněž rohovor Ladislav Miko: Ochrana biodiverzity není luxus, ale ekonomicky přínosná činnost).

Andreas Baumüller z WWF: "Barroso a jeho kolegové nejsou nakloněni tomu, aby se biodiverzita dostala vysoko v politické agendě EU."

Ze studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) totiž vyplývá, že jednou z hlavních příčin ubývání biodiverzity v Evropě je současný převažující způsob zemědělské výroby. Podobně Jon Hutton, ředitel Světového ochranářského monitorovacího centra při Organizaci OSN pro životní prostředí (UNEP-WCMC), na konferenci uvedl, že zemědělství je dnes největší hrozbou pro biodiverzitu na celém světě a v budoucnu se to bude ještě zhoršovat. "Někdy v roce 2050 budeme muset nasytit o desítky procent víc lidí než dnes," připomněl Jon Hutton s tím, že už dnes mají lidé na mnoha místech světa hlad a o půdu je nouze: "Evropské krajině dominuje zemědělství, rozrůstající se města a průmysl. Někdy v roce 2050 bude nejspíš většina ostatního světa vypadat stejně. To může být dost špatné, ale taky nemusí – mnoho zemědělských krajin se nám líbí, žijeme v nich, jezdíme do nich odpočívat, prospívají nám. Podle mě je výzvou dneška dokázat ohledy na biodiverzitu začlenit do zemědělského rozvoje i v ostatních částech světa." Požadavek na větší zahrnutí ochrany biodiverzity do ostatních politik se tak v Bruselu ozýval stále dokola.

Mizivý podíl z rozpočtu

Jeden z kritických pohledů na práci EU představil Andreas Baumüller ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle něj bylo hlavní chybou, že evropský tzv. Akční plán pro biodiverzitu byl pouze dobrovolný. Jak řekl Ekolistu, je potřeba zejména zlepšit zavádění už existujících zákonů (to jest Natury 2000) a taky přijmout závazné povinnosti týkající se například invazních druhů nebo ochrany půdy. Jasným důkazem, že to evropští politici nemyslí s ochranou biodoverzity vážně, je podle něj podíl, jaký je za tímto účelem vyhrazen v rozpočtu EU: "Pouze 0,1 % rozpočtu jde přímo na biodiverzitu. Nějaké další částky je sice možné použít v jiných oblastech rozpočtu, například v zemědělské politice, tam ale není garantováno, že budou na biodiverzitu skutečně použity. Přímá alokace je proto velmi dobrý indikátor, jestli pro ochranu biodiverzity existuje dostatek politické vůle. Podle rozpočtu je vidět, že v současnosti to tak není." Baumüller zatím ani nevidí, že by se situace zlepšovala. Jak říká, státy EU se sice dohodly, že cíl zastavit ubývání biodiverzity posunou do roku 2020, ale "o biodiverzitě se vůbec nezmiňuje strategie pro rozvoj EU do roku 2020. To znamená, že Barroso a jeho kolegové nejsou nakloněni tomu, aby se biodiverzita dostala vysoko v politické agendě EU. A to je vážný problém."

Co se týká financí, liberální demokrat Jan Gerbrandy při vystoupení v parlamentu uvedl, že celá řada evropských dotací má negativní dopad na biodiverzitu a bylo by možné je odstranit. Stejný názor projevil i nizozemský zelený poslanec Bas Eickhout a rakouská sociální demokratka Karin Kadenbach upozornila, že přírodu nejednou ohrožují i opatření, která jsou činěna ve jménu ochrany klimatu.

Bristký liberál Chris Davies (ALDE) zase navrhl, aby se pro ochranu biodiverzity využila "přirozená touha lidstva vydělávat a něco získávat". Na mysli měl především využití tržních mechanismů – například povolenek pro lov ryb.

URL| ekolist.cz/zprava.shtml

Česko má ode dneška dva národní geoparky

4.6.2010  tyden.cz   str. 0  Cestování ČTK 

Česko má ode dneška oficiálně dva národní geoparky, tedy území se vzácným geologickým dědictvím. Jsou jimi geopark Český ráj a česko-bavorský geopark Egeria.

Česko má ode dneška oficiálně dva národní geoparky, tedy území se vzácným geologickým dědictvím. Jsou jimi geopark Český ráj a česko-bavorský geopark Egeria. Ministryně životního prostředí Rut Bízková dnes podepsala chartu o jejich vzniku. Geoparky se zaměřují na ochranu svého území, jeho šetrné využívání a také na vzdělávání místních obyvatel a návštěvníků o tomto území. Nejedná se o nový druh chráněné oblasti. V Evropě je zatím 37 geoparků, na celém světě pak 64 v 19 zemích.

Zatím nepříliš obvyklý termín "geopark podle ministerstva označuje území se skalními útvary a nevšedním tvarem terénu s vysokým stupněm geologické rozmanitosti. Jeho součástí bývají staré lomy, které dokumentují vývoj neživé přírody, nebo zpřístupněné doly. Geopark nemá v terénu vyznačené hranice, ale tvoří harmonický celek určený převážně skrytou stavbou podloží, na povrhu je propojen naučnými stezkami a informačními tabulemi.

Geopark Český ráj se do sítě evropských geologických parků zařadil už před pěti lety, je rozlohou 700 kilometrů čtverečních výrazně větší než stejnojmenná chráněná krajinná oblast. Je geologicky cenný nejen pískovcovými Příhrazským, Hruboskalským a Betlémským skalním městem, ale také Prachovskými, Klokočskými nebo Suchými skalami. V Českém ráji se nacházejí také ojedinělé jeskynní útvary či naleziště drahých kamenů.

Součástí geoparku Egeria o rozloze 2500 čtverečních kilometrů je takzvaný oherský prolom, tedy propadlina, která je geologicky nejaktivnější oblastí Českého masivu. Ačkoli nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávají v ní tektonika, vulkanismus, vývěry termálních vod nebo i seismická aktivita. Geologickou pestrost území podtrhují ložiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů, výskyty vzácných nerostů a nesčetné minerální prameny. Mnoho míst je chráněno jako přírodní památky.

Na označení český národní geopark čekají například Železné hory nebo Geopark Moravský kras s tisícovkou jeskyní pokrytých krápníky. Je mezi nimi i Amatérská jeskyně, která je se svými 33 kilometry nejdelším podzemním systémem ČR.

Místní geoparky jsou i na dalších místech republiky. Před čtyřmi lety vznikl pod vrchem Turold u Mikulova na Břeclavsku geopark přibližující základní horniny z území Česka. Nalézt v něm lze 17 balvanů z nejrůznějších koutů republiky, u nichž nescházejí také popisky vysvětlující místo původu a dobu vzniku hornin. Další geopark, který charakterizuje obsah a vznik geologického podloží Šumavy, mají v Železné Rudě na Klatovsku.

URL| www.tyden.cz/rubriky/cestovani/cesko-ma-ode-dneska-dva-narodni-geoparky_171344.html

Beskydy se stávají ptačím územím roku 2010

18.5.2010  Horizont  str. 16   Příroda DANIEL KŘENEK 

Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm budou v sobotu naše Beskydy slavnostně vyhlášeny ptačí oblastí roku 2010.

Představen bude projekt významných ptačích území a exkurze zamíří na vrch Hradisko, kde se budou v doprovodu místních ornitologů pozorovat ptáci. Slavnostní vyhlášení je určeno především hospodařícím subjektům, starostům obcí a zástupcům orgánu ochrany přírody, ale i veřejnosti.

Rok 2010 je mezinárodním rokem na ochranu biologické rozmanitosti a Chráněná krajinná oblast Beskydy má tu čest, že byla vybrána jako významné ptačí území roku 2010. Důvod je zcela jasný. Beskydy patří v rámci České republiky k velmi zachovalým pohořím s mimořádně cennými přírodními hodnotami. Žijí zde nejen celoevropsky významné druhy ptáků, ale také celá řada dalších vzácných i chráněných druhů, a díky velké rozmanitosti prostředí se ptačí oblast vyznačuje velkou bohatostí ptačích druhů.

Ptačí oblast byla zřízena v roce 1992 především pro horské druhy ptáků vázané na pralesovité lesní porosty, ale také pro některé vzácné druhy zemědělské krajiny. V rámci ptačího území Beskydy byly v roce 2004 nařízeními vlády vyhlášeny podle evropské směrnice o ptácích dvě ptačí oblasti, jejichž účelem je ochrana celoevropsky významných druhů ptáků. Tyto ptačí oblasti jsou součástí evropské sítě chráněných území NATURA 2000.

Kteří ptáci jsou chráněni?

Celkově je v obou ptačích oblastech chráněno 12 ptačích druhů, z toho ve stejnojmenné ptačí oblasti Beskydy je 10 druhů a v ptačí oblasti Horní Vsacko 6 druhů.

Z těch nejvzácnějších je třeba jmenovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), který se v ČR stabilně vyskytuje už jen na dvou místech, a to v Beskydech a na Šumavě a svým výskytem je vázán na přirozené horské smrčiny. Početná je populace dalšího lesního a také velmi vzácného kura jeřábka lesního (Bonasa bonasia), jehož rozšíření v ČR je omezeno jen na několik málo pohoří a Beskydy mají jednu z nejpočetnějších populací.

Pouze na Šumavě a v Beskydech hnízdí naše druhá největší sova puštík bělavý (Strix uralensis) a beskydská populace je jako jediná dlouhodobě stabilní. Beskydy jsou hnízdištěm s největším počtem párů silně ohroženého strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) obývajícího hlavně pralesovité porosty s přítomností odumřelých stromů a souší. Významná je i populace řídce hnízdící žluny šedé (Picus canus) nebo dokonce u nás zatím poměrně hojného datla černého, který je bohužel už v řadě evropských zemí vzácným druhem.

Velmi významný je výskyt horského druhu šplhavce datlíka tříprstého (Picoides tridactylus). Beskydy jsou hnízdištěm poměrně silné populace čápa černého (Ciconia nigra) a v rámci Česka je v Beskydech jedna z nejpočetnějších populací vzácného a dnes rychle ubývajícího lejska malého (Ficedula parva), který dosahuje vysoké početnosti na jednotku plochy v Národní přírodní rezervaci Mionší jako málokde. Evropsky významným druhem je naše nejmenší sova kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), hnízdící především v centrální části Beskyd. Beskydy jsou významným hnízdištěm celosvětově ohroženého druhu chřástala polního (Crex crex), který obývá zejména louky v podhůří. V křovinách hnízdí další, kdysi hojný a dnes už v mnohých evropských zemí vzácný ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Vrátí se orel skalní?

V minulosti byly Beskydy domovem orla křiklavého (Aquilla pomarina) a orla skalního (Aquilla chrysaetos), o jehož návrat se ornitologové v současné době pokoušejí. Přítomnost velkého množství vzácných i evropsky významných druhů dokládá vysokou přírodní hodnotu území, protože ptáci jsou významnými ukazateli kvality životního prostředí a jejich ochrana znamená i ochranu celého prostředí, v němž žijí. Beskydy si tedy vyhlášení významného ptačího území roku v rámci mezinárodního roku ochrany biologické rozmanitosti rozhodně zaslouží.

***

V našem pohoří žije:

* tetřev hlušec

* jeřábek lesní

* puštík bělavý

* strakapoud bělohřbetý

* žluna šedá

* datlík tříprstý

* čáp černý

* lejsek malý

* kulíšek nejmenší

* chřástal polní

* ťuhýk obecný

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/nejlepsi-ekofarmou-se-stala-agrofyto-z-valasska.html

Koupili parcely, stavět nesmí

11.5.2010  Valašský deník  str. 1  Titulní strana

LENKA ORÁLKOVÁ

Ochránci tvrdí, že při schvalování územního plánu se chřástal v Tylovicích nevyskytoval

Rožnov pod Radhoštěm – Zákazu stavět na svých pozemcích čelí nadále přibližně čtyřicet majitelů stavebních parcel v Rožnově v Tylovicích. Podle dvou znaleckých posudků se tam totiž vyskytují chráněné druhy ptáků. Mezi nimi je nejvíce zmiňovaný chřástal polní. Vlastníci pozemků a vedení města Rožnova s tím zásadně nesouhlasí a proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí chystají podat odvolání. „Upozorňujeme na skutečnost, že územní plán lokality byl v roce 2002 odsouhlasen také Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO),“ uvádí mimo jiné v tiskové zprávě vedení rožnovské radnice.

Pracovníci CHKO Beskydy na tuto skutečnost reagovali vysvětlením, že před schválením územního plánu se v dané lokalitě chřástal polní nevyskytoval. Neměli tedy důvod tehdejší územní plán neschválit. Důvodem, proč se chráněný pták v této lokalitě později usídlil, je podle vedoucího Správy CHKO Beskydy Františka Jaskuly změna obhospodařování pozemků. „Dříve se o ně totiž starala družstva, takže byly plošně obdělávané. Po převodu pozemků do soukromých rukou došlo k utlumení hospodaření a ptáci si proto lokalitu oblíbili,“ prozradil Jaskula.

Chřástalům totiž podle Jaskuly nesvědčí, když se na pozemku pase dobytek, nebo když začnou ptáci hnízdit a tráva se poseče. „Chřástala nejvíce ohrožuje intenzivní lidské hospodaření,“ dodal Jaskula.

Viníkem celé situace je podle jeho slov shoda náhod. S tímto tvrzením souhlasí i rožnovský zastupitel František Šulgan. „V minulosti město územní plán odsouhlasilo, protože se v uvedené lokalitě nevyskytoval žádný chráněný živočich,“ potvrdil Šulgan.

Zastupitel se také domnívá, že se na pozemcích nakonec stavět přece jen bude. „Jsem o tom přesvědčen. Jsou tam totiž další lokality vhodné pro výskyt těchto chráněných ptáků,“ doplnil Šulgan.

Podobných případů, jako v Tylovicích, je podle něj na Valašsku víc. „Od Jablůnky až po Francovu Lhotu. Ptáci se totiž stěhují. Průběžně mění své stanoviště,“ objasnil Šulgan. Vtéto chvíli existují údajně tři znalecké posudky, které mapují výskyt chráněných ptáků v Tylovicích. Posudek Ivo Otáhala z roku 2008, který konstatoval přítomnost chráněných druhů, dále pak posudek Radima Kočvary vzniklý na žádost rožnovské radnice, jenž neprokázal výskyt těchto ptáků a do třetice posudek Agentury ochrany přírody České republiky z roku 2009, který výskyt chráněných druhů ptactva v této lokalitě potvrzuje.

***

CHŘÁSTAL POLNÍ je středně velký druh chřástala z řádu krátkokřídlých. Jeho celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé s modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Hnízdí na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách. Na našem území se po dočasném ústupu a úbytku počtů opět rozšiřuje, jeho početnost se odhaduje na 1500-1700 párů. Zdroj: cs.wikipedia.org

Region| Střední Morava

Nejvíce vzácných ptáků žije kolem Beskyd

6.5.2010  Zlínský deník  str. 2  Zlínsko VERONIKA VÁGNEROVÁ 

Zlínský kraj se může pyšnit několika vzácnými opeřenci. Hnízdí tu například ledňáček říční, dudek chocholatý nebo také kulíšek nejmenší

Zlínský kraj – Pro spatření vzácného druhu ptactva není nutné navštěvovat ani zoo, ani speciální ptačí voliéry. Při troše pozornosti je totiž možné je zahlédnout volně v přírodě. Místem nejbohatším na jejich výskyt jsou například Beskydy, Horní Vsacko, Záhlinické a Chropyňské rybníky. Četně se ptactvo vyskytuje také kolem jezer u Ostrožské Nové Vsi. Oblastí jejich výskytu je však daleko více.

Domovem strakapouda jsou Hostýnské vrchy

Zatímco Hostýnské vrchy jsou významné zejména útočištěm početnější populace strakapouda bělohřbetého a lejska malého, na Hornovsacku a v Beskydech žije třeba puštík bělavý. Je to po výrovi velkém, který rovněž v počtu několika párů ve Zlínském kraji hnízdí, druhá největší sova a žije pouze zde a na Šumavě. Hnízdí tu také nejmenší sova, kulíšek nejmenší, který není větší než špaček. „Dalším vzácně se vyskytujícím druhem sovy je sýc rousný. Jeho výrazný a nezaměnitelný hlas pu-pu-pu-pu-pu je slyšet za bezvětrných nocí stovky metrů daleko,“ přiblížil ornitolog Miroslav Dvorský.

K vzácným kouskům, které hnízdí na Vsetínsku, patří bezesporu také tetřev hlušec. Toho ohrožuje zejména intenzivní těžba v lesích nebo nadměrný turistický ruch. Rovněž dva druhy šplhavců, strakapoud bělohřbetý a datlík tříprstý, ale i lejsek malý, čáp černý nebo ťuhýk tu nacházejí svůj domov. „K silně ohroženým patří i ledňáček říční. Tento létající drahokam, jak jej mnozí lidé nazývají, je velmi vážně ohrožen zejména popovodňovými opravami břehových natrží a necitlivými úpravami toků,“ sdělila mluvčí společnosti Líska Michaela Mitáčková. Ze stejného řádu hnízdí ve Zlínském kraji také velmi vzácný dudek chocholatý, a to například na Kroměřížsku. „Zde je zajímavou ornitologickou lokalitou mokřad Bašňov a také Chropyňské rybníky se známou kolonií racka chechtavého,“ řekla předsedkyně Lísky Iva Koutná.

Ani Záhlinické rybníky netrpí nedostatkem. Hnízdí zde celá řada druhů vodních a mokřadních ptáků.

Místem bohatým na výskyt ptactva jsou třeba i jezera u Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Tam hnízdí například kormorán velký, husa velká, potápka roháč nebo moudivláček lužní. Naopak na Buchlovicku se hojně vyskytují dravci. „Zejména je možné vidět létat sovy, výry, puštíky, káňata a krahulce obecného i mnoho dalších,“ řekl vedoucí stanice ochránců přírody v Buchlovicích Karel Tomešek.

I když na Zlínsku nejsou tak atraktivní lokality, je možné tu spatřit třeba chřástala polního, který létá například kolem obcí Trnava a Všemina. „Pravidelně se tu vyskytuje i čáp černý, včelojed lesní nebo žluva hajní,“ řekl ornitolog Bedřich Landsfeld.

NĚKTEŘÍ VZÁCNÍ PTÁCI VYSKYTUJÍCÍ SE NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

STRAKAPOUD BĚLOHŘBETÝ je nejvzácnějším zástupcem skupiny šplhavců v naší republice. Pro tento druh je typické, že vyhledává především staré bukové porosty ve vyšších polohách. Důležitá je pro něj přítomnost trouchnivějících nebo suchých stromů. V jejich kmenech hledá potravu, vyklovává si v nich hnízda a také je používá k vokalizaci – tedy zvukovému ohraničování teritoria. Protože takových vhodných lesních porostů se nachází u nás malé množství, je i strakapoud bělohřbetý vzácnou složkou naší fauny. Ornitologové odhadují početnost v ČR na 150–250 párů.

KULÍŠEK NEJMENŠÍ je nejmenší sova Evropy. Měří pouhých 16 cm, což je sotva velikost špačka. Rozpětí křídel je 34–45 cm. Základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne. Na rozdíl od ostatních sov má poměrně vysoký pískavý hlas.

TETŘEV HLUŠEC patří k největším kurovitým ptákům. Je to hrabavý druh jen o málo menší než krocan, řadící se mezi kriticky ohrožené druhy. Po většinu roku žije skrytě a samotářsky v místech, kde není rušen přítomností člověka. Obývá slunné smíšené a jehličnaté lesy nebo rašeliniště, kde si opatřuje potravu sběrem a hrabáním. K jeho přirozeným predátorům patří kuna a liška. Vejce z hnízd vybírají straky a vrány.

LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ je průměrně 16,5 cm velký pták. Je velmi výrazně zbarvený, s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod. Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod, v jedné snůšce přitom bývá 5–7 světlých vajec.

DUDEK CHOCHOLATÝ je pták z čeledi dudkovitých a národní pták státu Izrael. Pestrobarevný opeřenec o málo větší než drozd se vyznačuje hřebenovitým prodloužením peří na hlavě. Let má lehký, trhavý. Hlava, krk a prsa jsou rezavozelené, křídla a ocas černé a křídla jsou pruhovaná. Zobák má mírně zahnutý. Samice i mláďata se podobají zbarvením samcovi. Dudek je plachý a ostražitý. Obývá otevřenou krajinu, lesy, ovocné sady, okraje lesů hraničících s loukami a pastvinami a skupiny stromů, někdy i zříceniny budov. Živí se krtonožkou obecnou, koníky, kobylkami a jiným na zemi žijícím hmyzem.

Chráněných území je málo, tvrdí ekologové

5.5.2010  Pražský deník  str. 15  Česká republika  (čtk)

Nevládní organizace podají v Bruselu stížnost kvůli síti Natura. Nelíbí se jim, že řada lokalit byla i přes doporučení odborníků vyřazena

Praha – Síť chráněných území Natura 2000 by podle odborníků měla být bohatší o třicet lokalit. Tvrdí to nevládní organizace, které se rozhodly kvůli síti Natura podat stížnost Evropské komisi.

Smyslem sítě je chránit přírodní rozmanitost na evropské úrovni, v Česku je po loňském doplnění sítě „naturových lokalit“ zhruba 1000, jde o území o menších rozlohách než je rezervace. Podle ministerstva životního prostředí je současná podoba sítě „přiměřený kompromis dosažený v dané době“.

Vyřazen byl jen zlomek

Vláda seznam doplnila loni na podzim, když ministerstvo vedl Ladislav Miko, který má v Evropské komisi pod sebou ochranu přírody celé EU. Podle Evy Veverkové z ministerstva úřad přihlížel k návrhům nevládních organizací, konzultace ale musel vést i s jednotlivými krajskými úřady, pražským magistrátem, obcemi, vlastníky, správci a nájemci pozemků, později i s ministerstvy.

„V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo nakonec z návrhu vyřazeno 12 lokalit, což představuje pouze zlomek v rámci celkového množství 1081 lokalit o celkové rozloze 806 668 hektarů,“ řekla.

„Bereme na vědomí, že se nevládní organizace rozhodly zaslat stížnost Evropské komisi; nyní bude třeba vyčkat na posouzení stížnosti,“ uvedla Eva Veverková.

Rozloha nestačí

Celková rozloha naturových oblastí dosáhla deseti procent celkového území státu. Ministerstvo při vyhlášení posledních uvedlo, že tím bude budování Natury v Česku téměř uzavřeno. Oproti doporučení odborníků bylo ale 24 lokalit vyřazeno a šest výrazně zmenšeno, uvedli včera na tiskové konferenci zástupci ekologického sdružení Arnika.

Mezi lokality, které nevládní organizace požadují vrátit na národní seznam, patří například Lesy u Chlumce, Labské údolí, Kaňon Vltavy u Třebenic, Hřebčín v Kladrubech nad Labem nebo Třebovské stěny.

Sdružení kritizují také nedostatečnou rozlohu některých chráněných území, rozlohu některých lokalit dokonce prý stát zmenšil až na samé jádro výskytu chráněného fenoménu.

„Český seznam navíc nerespektuje návaznost lokalit na bavorské a saské straně hranic s Německem. Na nedostatečnou návaznost jsme přitom opakovaně upozorňovali,“ zdůraznila Jana Vitnerová z Arniky.

Síť Natura 2000 je soustava lokalit na území EU, na kterých jsou chráněna cenná a ohrožená stanoviště a rostlinné a živočišné druhy. Podle údajů Evropské komise zabírají území zařazená do soustavy Natura 2000 v průměru 13,3 procenta rozlohy všech členských států EU.

Nový územní plán občany nadzvedl

4.5.2010  Horizont  str. 2  Zpravodajství JANA PAŠTIKOVÁ 

MOSTY U JABLUNKOVA / Na stole v zasedací místnosti úřadu je rozložený návrh územního plánu obce a kolem sedí rozzlobení občané. Starosta Milan Procházka jim oznamuje, co už si většina z nich nastudovala z webových stránek: „Rozvoj Mostů se s tímto plánem prakticky zastaví.“

Další zástavbu omezují migrační koridory a zelený most pro zvěř, požadavky na ekologickou stabilitu a ochranu přírody či ve velké míře nutnost respektovat zemědělský půdní fond. Pro místní je těžké vyrovnat se s faktem, že sice žijí v krásném, lesy obklopeném a klidném koutu země, ale na druhé straně nemají šanci zhodnotit své pozemky.

„Nad mým pozemkem, kde je přivedený plyn, kanalizace, voda, je řada domů, vedle po obou stranách a pod ním také, tak proč je z něj najednou funkční plocha a my nemůžeme stavět? To jsou medvědi důležitější než lidé?“ ptá se Anna Pindejová a přidávají se další. „K čemu je nám parcela, na které můžeme jen kosit trávu?“

Krajský úřad souhlasil

Jan Klečka z Agentury ochrany přírody a krajiny vysvětluje, že mezi domy je potřeba zachovat prostupnost. „Na tomto, byť pro vás nepopulárním požadavku, jsme trvali,“ oznámil směrem k veřejnosti. Stát v tomto případě neposkytuje občanům žádné finanční náhrady. „Zvěř si zvyká na novou krajinu, musí někudy migrovat. Když svými zásahy postupně zamezíme stěhování zvěře a ona časem geneticky oslabí, bude to mít dalekosáhlé negativní následky pro přírodu,“ říká Klečka.

Občané oponují, že stejně jsou všude ploty a když pár jelenů jednou řadou stavení neprojde, nic se nestane. „Máte pravdu, ale kdybychom zbořili Karlštejn, také se vlastně nic nestane,“ odvětí jim Klečka s tím, že přírodní dědictví je stejně důležité jako kulturní.

Starosta Procházka poznamenal, že promyšlených projektů v obci bylo hodně. „Vše nám vypustili, a to i v místech, kde kdysi nějaké objekty stály. Neprodleně po schválení nového územního plánu se začneme bavit o změnách. Nás tady stát omezuje funkčními plochami, handlujeme se o každý metr kvůli zachování migrace v Karpatském oblouku, zatímco Polsko v něm plánuje rozvojové aktivity. Klidně tak může všem ochranářským snahám udělat tipec,“ podotkl Procházka.

Obec obdržela k vydání návrhu územního plánu souhlasné stanovisko od krajského úřadu. Třicet dní pak byl záměr vyvěšen na webových stránkách a úřední desce. Do středy mohli k němu lidé vnést námitky. Ty nejdříve projedná zastupitelstvo. Pokud uzná připomínky za oprávněné, postoupí je opět všem institucím, které se k plánu vyjadřovaly. Na nich pak záleží, jaký postoj zaujmou.

Policisté chystají velké zátahy na čtyřkolkáře

23.4.2010    Prima TV    str. 12   18:55 Zprávy TV Prima

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka: Policisté chystají velké zátahy na čtyřkolkáře. Devastují lesy a louky. Kola těchto strojů ničí vzácné rostliny, řvoucí motory plaší zvířata. Lidé na čtyřkolkách dokonce jezdí i přes chráněná území. Nejenom tam na ně bude během letošní sezóny číhat policie. Pokud je totiž nechytí přímo v terénu, nemá šanci je najít a potrestat.

Jakub KLINGOR, redaktor: Tyhle stroje se stávají vášní pro stále větší počet lidí. Češi čtyřkolkám propadají ve velkém.

Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy: Zatímco v roce 2006 nám po České republice jezdila zhruba tisícovka čtyřkolek, v loňském roce už to bylo zhruba 15 tisíc, v letošním roce odhadujeme, že už jich bude skoro 20 tisíc.

Jakub KLINGOR, redaktor: Čtyřkolkáři jsou na vyjížďkách nepřehlédnutelní. Na internetu se předhánějí v tom, jaké kousky se svým strojem dokážou. Nepřehlédnutelné jsou ale bohužel i škody, které po nich zůstávají. Pneumatiky ničí úplně vše. Absolutní bezohlednost, hřímají ochránci přírody. Takhle vypadají místa, kudy se prořítí čtyřkolka. Tady už nevyroste nic. Stroje navíc ruší zvířata.

Evžen KREJČÍ, ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary: Je to poměrně dost velký území, který je velkým množstvím těch motorkářů zasaženo.

Jakub KLINGOR, redaktor: Tohle už jsou policejní záběry z Beskyd. Ochranáři tu společně s policií podnikli obrovský zátah na řidiče čtyřkolek. Když je ale nechytí přímo v terénu, je takřka nemožná dokázat jim, že ničí les.

Redaktorka: No, máte to docela zabahněný a od trávy.

čtyřkolkář /červen 2009/: No, občas je kaluž nebo něco.

Lída PAVELKOVÁ, redaktorka: Takže, vy zásadně nejezdíte v lese.

čtyřkolkář /červen 2009/: Zásadně ne.

Jakub KLINGOR, redaktor: Ochránci ale boj nehodlají vzdát. Kromě Beskyd se tak majitelé čtyřkolek mohou těšit na policejní kontroly i na dalších místech.

Zdeňka PAPEŽOVÁ, mluvčí karlovarské policie: Pokud řidič čtyřkolky sjede mimo lesní cestu, porušuje tím lesní zákon. Z pohledu policie je to přestupek.

Jakub KLINGOR, redaktor: Za jízdu mimo povolené cesty hrozí čtyřkolkářům pokuta maximálně pár tisícovek. To je ale obvykle majitelům strojů v hodnotě i několika set tisíc v podstatě jedno. Jakub Klingor a Lída Pavelková, Televize Prima.

V tropických pralesích Bornea bylo objeveno přes 120 nových druhů zvířat

22.4.2010  digiweb.cz  str. 0  DigiWeb.iHNed.cz, jam, ČTK

KUALA LUMPUR 22. dubna 2010 (iHNed.cz)

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) bylo v tropických pralesích ostrova Borneo za poslední roky objeveno 123 nových druhů živočichů. Patří mezi ně třeba žába bez plic či "větvičkovitý" hmyz, který je nejdelší na světě.

Nové druhy byly zaregistrovány v oblasti o rozloze 220 tisíc kilometrů čtverečních, kde jsou husté lesy, jimž se říká Srdce Bornea a které od roku 2007 chrání Malajsie, Indonésie a sultanát Brunej, tři země, které se o ostrov dělí.

"Objevovali jsme v průměru tři nové druhy měsíčně, 123 za poslední tři roky a nejméně 600 za uplynulých 15 let," sdělil Adam Tomasek, šéf programu WWF Srdce Bornea.

"Tyto objevy ukazují bohatství a biodiverzitu na Borneu a dávají nám naději v nové objevy, z nichž některé by mohly přispět k léčbě takových nemocí, jako je rakovina nebo AIDS," dodal.

V srdci Bornea žije deset druhů primátů, více než 350 druhů ptáků, 150 druhů hadů a obojživelníků a je tu na 10 tisíc rostlinných druhů, které se nevyskytují nikde jinde ve světě.

Mezi novými druhy, které byly objeveny v roce 2008, je sedmicentimetrová žába s plochou hlavou Barbourula kalimantanensis, která nemá plíce a dýchá kůží.

Téhož roku vědci objevili strašilku Phobaeticus chani, která je pro své tělíčko dlouhé 36 centimetrů (bez tykadel) považována za nejdelší hmyz na světě. Větvičkovitý tvar strašilce umožňuje, aby se skryla ve větvoví. Objeveny byly jen tři kusy tohoto druhu. Dalším pozoruhodným živočichem je slimák objevený na hoře Kinabalu, který vysílá malé "šípy lásky", jimiž dodává partnerce hormony, aby se zvýšila její reprodukční schopnost.

Vědci vyzvali Malajsii, Indonésii a Brunej, aby zajistily ochranu biodiverzity Srdce Bornea. "Víme, že pro jejich vlády je nemožné nerozvíjet těžbu v dolech, těžbu dřeva nebo vysazování olejových palem," uvádí Tomasek. "Požadujeme však, aby byla udržena rovnováha mezi zachováním přírody a trvalým rozvojem, abychom tuto unikátní oblast uchránili pro budoucí generace," řekl.

URL| DigiWeb.iHNed.cz/c1-42808550-v-tropickych-pralesich-bornea-bylo-objeveno-pres-120-novych-druhu-zvirat

2010 - Mezinárodní rok biodiverzity

13.4.2010  Týdeník Rozhlas  str. 15  Dobrodružství poznávání

Národní parky   

„Každá země má tři druhy bohatství:materiální,kulturní a biologické. První dvě bohatství vidíme na každém kroku,jsou součástí našeho života. Problémy biodiverzity vznikají proto,že biologické bohatství bereme mnohem méně vážně. Je to velká strategická chyba,které budeme stále více litovat.“Když americký přírodovědec Edward O. Wilson ve své knize Rozmanitost života psal uvedené řádky,zřejmě netušil,že je jedním z duchovních otců pojmu,který stále více nabývá na důležitosti. Zejména letos bude citován zřejmě ve všech světových jazycích. Organizace spojených národů totiž vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Český rozhlas Leonardo se tématu věnuje průběžně v pořadu Natura.

Termín biodiverzita neboli biologická rozmanitost se začal objevovat postupně v osmdesátých letech minulého století a dodnes existuje řada mírně odlišných definic tohoto přírodního jevu. Zjednodušeně řečeno,jde o rozmanitost všech živých organismů a systémů,ve kterých tyto organismy žijí. Cílem iniciativy programu OSN je zvýšit informovanost a veřejné povědomí o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi a vyzvat jednotlivce,organizace a další partnery k aktivitám,které pomohou zastavit úbytek biologické rozmanitosti po roce 2010.

PŘÍČINY A DŮSLEDKY

Na ochraně přirozené biodiverzity jsme závislí víc,než si jsme schopni připustit. Takzvaný Červený seznam z roku 2008,,který vydala Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN),eviduje kolem sedmnácti tisíc ohrožených druhů. Avšak vzhledem k tomu,že všechny druhy nebyly dodnes popsány,bude konečné číslo mnohem vyšší. Na poklesu biodiverzity se samozřejmě nejvíce podílí lidská činnost.

Přirozená krajina mizí pod kilometry dálnic,přibývají zastavěné plochy,průmyslová výroba devastuje přírodní zdroje,dochází ke stále větší fragmentaci,unifikaci a urbanizaci přírody. Na území České republiky se v současnosti vyskytuje osmdesát tisíc přírodních druhů,třetina z nich je podle kritérií IUCN hodnocena jako ohrožená. Vyhynuly některé druhy orchidejí,různé druhy plevelů,počet kriticky ohrožených rostlin se v roce 2000 zvýšil na 476. Vyhynulo devatenáct druhů našich motýlů a více než polovina zbytku (88 druhů)je ohrožená. Vyhubení hrozí více než padesáti procentům druhů obojživelníků a plazů ČR.

CO DĚLAT?

Každý den na našší Zemi nenávratně mizí několik živočišných či rostlinných druhů a je zřejmé,že úbytek biodiverzity se nepodaří zcela zastavit. Naší povinností však je tento proces pro příští generace alespoň zpomalit. Právě k tomu má přispět Mezinárodní rok biodiverzity prostřednictvím řady osvětových akcí,na kterých se bude podílet mnoho českých státních či neziskových institucí. Jedním z konkrétních příkladů úsilí o ochranu biodiverzity se také může stát i zakládání nových národních parků,například v poslední době zvažované Křivoklátsko či Jeseníky.

*Tamara Urválková,redaktorka ČRo Leonardo

V rezervaci u Klenova budou možná kácet vzrostlé buky

27.3.2010    Valašský deník    str. 3   Valašsko

PAVEL KAŠPAR 

Turisticky frekventovaná oblast u přehrady Bystřička si žádá zásah dřevařů

Bystřička - V přírodní rezervaci Klenov blízko přehrady Bystřička by se mohlo v budoucnu kácet. Důvodem je bezpečnost turistů i prosvětlení lesa a vysazení původních dřevin. Podle ochranářů musí být zajištěna průchodnost v blízkosti naučné stezky.

„Terén je velmi členitý a pro neznalé turisty mohou znamenat velké nebezpečí polámané stromy po říjnové zimní kalamitě,“ uvedl Jan Pavelka z odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.

Ve valašském turistickém ráji je navíc převaha buků, znovu by zde mohly vyrůst i původní javory či jasany. „Na hektar bude potřeba dvě stě sazenic stromů. Prosvětlení lesu pomůže a navíc nebude tak monokulturní,“ myslí si lesní hospodář Jaroslav Batka. Pokácení třicetimetrových vzrostlých buků však podle něj není jen tak. Dřevo by navíc muselo zůstat na místě.

„Zatím jsme ve fázi, kdy náklady propočítáváme, otázka je, kdo to zaplatí. Existují ale vhodné dotace,“ dodal s tím, že si netroufá dopředu říci, kolik by práce stály.

Obec Bystřička, které pozemky patří, s nápadem souhlasí. Hlavní je však podle tamního starosty bezpečnost návštěvníků. „Ochrana turistů je pro nás na prvním místě. Některá opatření jsme učinili již loni. Nechceme, aby došlo ke zranění. V rámci dotačních titulů by se celá věc mohla zaplatit,“ je přesvědčený starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček.

„Terén je velmi členitý a pro neznalé turisty mohou být polámané stromy nebezpečné.“ Jan Pavelka, odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje

Region| Střední Morava

Zlínský kraj se pyšní přírodními unikáty

13.3.2010  denik.cz  str. 0  Regiony

Chráněná území   

Zlínský kraj /INFOGRAFIKA/ – Za krásou přírody není nutné jet stovky kilometrů do  dalekých krajů. Zlínský kraj ukrývá světové přírodní unikáty, mnohdy  uznávané i organizací UNESCO. "Typickým příkladem může být třeba pohoří Bílé Karpaty tvořící jihovýchod Uherskobrodska. Ty jsou od roku 1996 zařazeny pro své výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na seznam biosférických rezervací.

Velice cennou lokalitou jsou i zahrady Podzámecká a Květná u kroměřížského zámku, taktéž na soupisu světové kulturního dědictví. Rovněž i tolik vzácný šafrán, nebo hojné výskyty orchidejových luk lákají do svěží jarní přírody Zlínského kraje. Posly nadcházejícího ročního období jsou ale i zpěvní a vodní ptáci.

„Orchideje vykvétají kolem května zejména v Bílých Karpatech a na Hornovsacku,“ podotkl ochránce přírody Milan Orálek z Valašského Meziříčí. Rostou také i v přírodní rezervaci Obřany na Bystřicku.

Typickou bylinou pro celé Valašsko je vzácný a chráněný šafrán bělokvětý. „Je to pro nás posel jara. Nejvíce ho je kolem Lačnova nebo na Hornolidecku a v Pozděchově,“ vyčetl místa jeho výskytu Orálek.

Kromě vzácných květin tam vylézají po jarních deštích i žáby. „Zamrzá jim přes zimu krev, ony hibernují a v okamžiku, kdy začne pršet, se proberou a začínají žabí tahy,“ vysvětloval Orálek. Dodal také, že každá žabka má v sobě geneticky uložené vědomí místa, kde se narodila a po probuzení se tam vrací. „Bývá jich hodně, také na Luhačovicku a Slavičínsku,“ doplnil ochranář.

Početná fauna se nachází i na Kroměřížsku v okolí Chropyňských rybníků, kde bylo odpozorováno stovky druhů mokřadních ptáků například volavky, čejky, hejna divokých kachen, chocholačky, kopřivky nebo hvízdáci. „Přilétli už i špačci, skřivani a čejky a každý den táhnou husy,“ poznamenal vedoucí oddílu ochránců přírody v Hulíně Pavel Kalous.

Doplnil také, že na jaře lze zastihnout první konipasy bílé a horské a pokud puštíci a výři přežili letošní drsnou zimu, začínají teď snášet vajíčka. Místem bohatým na výskyt ptactva jsou třeba i jezera u Ostrožské nové vsi na Uherskohradišťsku. Tam hnízdí například kormorán velký, husa velká, potápka roháč nebo moudivláček lužní.

Zato na Buchlovicku jsou honí dravci. „Zejména je teď možné vidět létat sovy, výry, puštíky, káňata a krahulce obecného, který často sedává na krmítkách a loví malé ptáčky,“ řekl vedoucí stanice Českého svazu ochránců přírody v Buchlovicích Karel Tomešek.

Zlínský kraj se může pyšnit i pestrým výskytem motýlů, zejména v Želechovických pasekách na Zlínsku. Tam na jarních loukách poletují například vzácná babočka bílé C, babočka bodláková, ostruháček jilmový nebo žluťásek řešetlákový.

Regionální příroda je výjimečná a nabízí spousty zajímavých míst od pralesovitých lesů po květinové louky. „Kdo má zájem, sám se ven podívá a něco si tu v krajině vždy najde,“ podotkl ochranář Pavel Kalous.

Veronika Vágnerová

URL| http://www.denik.cz/regiony/zlinsky-kraj-se-pysni-prirodnimi-unikaty-9a2a.html

"NATURA 2000" na Slovensku

13.3.2010   ČT 24   str. 4  15:33 Evropské události

Zdeněk VELÍŠEK, moderátor-------------------Natura 2000, projekt, který má ochránit před vyhynutím nejvzácnější a nejvíc ohrožené druhy evropských rostlin, živočichů a přírodních biotopů. Budování systému chráněných území ale provázejí problémy. Ochrana přírody se dostává do sporu s ochranou práv vlastníků lesů či půdy. Na Slovensku, kde se spor vyhrotil a kde se pro ně hledá řešení, natáčel Ladislav Kerekeš.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------Slovensko má zpoždění s vyhlášením území NATURA 2000 a selhává při jejich adekvátní ochraně, tvrdí ekologičtí aktivisté. Snaha majitelů lesů o okamžitý zisk má podle nich na ochranu přírody zničující dopad. Vlastníci lesů i jejich správci se však brání tím, že nejsou žádní kriminálníci. Tvrdí, že lesy nedrancují a nemají problém ani s ochranou přírody. Měli by však dostat od státu kompenzace. To se však neděje.

Jan LACH, Gemerské sdružení vlastníků nestátních lesů--------------------To, že ještě máme, co chránit, není zásluha ochránců, kteří jsou tu na scéně 20 let a nebo ještě méně, ale je to zásluha vlastníků lesů a lesníků, kteří po staletí hospodařili v těchto lesích a hospodařili s rozumem.

Juraj VANKO, předseda Unie regionálních sdružení nestátních lesů--------------------NATURA je obrovský projekt, bez pochyby ten projekt má svůj význam v rámci celé Evropy. Ale není ho možné prosazovat direktivně shora.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------Julián Tomaštík je ředitelem Košických městských lesů. 19 tisíc 500 hektarů. Po vídeňských lesích jsou to druhé nejrozlehlejší městské lesy v Evropě. Až 90 % jejich rozlohy by mělo spadat pod území NATURY 2000.

Julián TOMAŠTÍK, ředitel Městských lesů Košice--------------------Zařazení do soustavy NATURA je i určitou vizitkou hospodářů, lesníků, protože do této soustavy jsou zařazená území, které jsou vzácné, které jsou nějak výjimečné z pohledu Evropy. Na druhé straně ale se systémem NATURA souvisí omezení, které bohužel zatím nejsou dořešené.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------Největším probléme se ukazují nedořešené vztahy mezi státem a vlastníky.

Juraj VANKO, předseda Unie regionálních sdružení nestátních lesů--------------------V okolních zemích hlavně zemích na západ od Slovenska, myslím tím původní členy Evropské unie, jsou proti nám popředu minimálně v tom, že tam při vyhlášení těchto chráněných území bylo nutné získat souhlas vlastníka a nebo minimálně s tím vlastníkem se intenzivně komunikovalo dříve před tím, než se tato území vyhlásila, jenže u nás se toto absolutně zanedbalo.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------A nikdo nepočítal ani s tím, že vlastníkům za omezení jejich práva bude třeba zaplatit.

Július NOVOTNÝ, Ministerstvo půdního hospodářství, SR--------------------Ročně by Slovensko potřebovalo zhruba 900 milionů slovenských korun na všechny tyto kompenzace. V současnosti je k dispozici slabých 200 milionů. Takže toto je hlavní problém. Nedostatek zdrojů. Máme příliš velké chráněné území a nemáme na to peníze.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------Brusel tyto problémy pozorně sleduje. Vyřešit si je však musí Slováci sami, vzkazují zástupci Evropské komise, jinak hrozí sankce za nedodržení závazků. 

Ladislav MIKO, Generální ředitel ochrany životního prostředí EK--------------------Každopádně vnímám tu určitou nějakou tenzi mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí. Ty pohledy jsou viditelně různé. Já si myslím, že je to škoda, protože nedá se ta problematika rozdělit, že toto je naše a toto je vaše. Je to problematika jednoznačně v zájmu obou dvou ministerstev překrývají a měla by tam být velmi úzká spolupráce, a to je v podstatě jediný způsob, jak problém vyřešit.

Ladislav KEREKEŠ, redaktor--------------------Slovenská vláda se nedávno rozhodla sloučit ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství. Zda toto rozhodnutí pomůže řešit problémy ochránců nebo lesníků, je však zatím stále více než otázkou. Ladislav Kerekeš, Česká televize, Košice.

 

Kraj využije dotaci ke zvýšení povědomí o soustavě Natura 2000

3.3.2010   Právo   str. 11  Severní Morava a Slezsko

Pavel Karban 

Moravskoslezský kraj chce zvýšit povědomí široké veřejnosti o soustavě Natura 2000. S pomocí evropské dotace proto zahájil v Česku ojedinělý projekt nazvaný Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody.

Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu, kterou státy Evropské unie zřizují na svých územích.

Soustava Natura 2000 zahrnuje evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jejím cílem je zajistit ochranu rostlin, živočichů a přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější. Na severu Moravy a ve Slezsku je nyní 48 evropsky významných lokalit a tři ptačí oblasti.

Na projektu s krajem spolupracuje například Agentura ochrany přírody a krajiny, Lesy ČR či občanské sdružení Hájenka z Kopřivnice. „Rozpočet projektu je přibližně 21 miliónů korun. Zhruba polovinu hradí Evropská unie, zbývající část kraj a partneři,“ vysvětlila mluvčí kraje Šárka Vlčková s tím, že kraj si od projektu slibuje vstřícný přístup ze strany vlastníků, správců pozemků, samospráv i veřejnosti k cenným územím.

„Věříme, že dojde ke snížení problémů, jako je nepovolené kácení dřevin, ničení biotopů rostlin a živočichů, rušení fauny a podporování eroze v důsledku nelegálního motokrosu.“ Projekt skončí v prosinci 2013 a jeho součástí je i vznik řady publikací, filmového materiálu, výstav, výroba a instalace informačních tabulí k chráněným územím, zpravodaje, brožury, letáky a také vybudování naučných stezek. „Jedná se o unikátní projekt, který je specifický množstvím výstupů,“ poznamenal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD).

Regionální mutace| Právo - Severní Morava

Granty, které se mohou hodit

17.2.2010    Moderní obec (newsletter)    str. 2   Aktuálně

Máte projekt, který přispěje k ochraně přírody, zachování přírodních a kulturních hodnot krajiny nebo vzniku zelených veřejných prostranství a odpočinkových zón ve vašem městě? Program Strom života Nadace Partnerství i v letošním roce takto zaměřené projekty podpoří. Nadační příspěvek »grant Pro přírodu« či »grant Místo pod stromy« mohou obdržet obce, školy, občanská sdružení či církevní subjekty, přičemž výše grantu může podle typu zaměření projektu činit až 0,1 mil. Kč (grant Pro přírodu) nebo 0,2 mil. Kč (grant Místo pod stromy). Uzávěrka podání žádostí pro granty do 0,1 mil. Kč je 21. 3., pro granty do 0,2 mil. Kč pak 6. 5. Aktivity programu Strom života letos spolufinancuje Státní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí částkou 5,5 mil. Kč. Více informací najdete na adrese www.nadacepartnerstvi.cz.

V lesích zase řádí čtyřkolkáři

12.1.2010   Valašský deník   str. 1   Titulní strana

LENKA ORÁLKOVÁ    AOPK ČR    

Bezohlední motoristé ničí běžkařské stopy, plaší lesní zvěř a poškozují majetek

Valašsko – Neukáznění motoristé zaměstnávají myslivce a ochránce přírody na Valašsku. Ani napadaný sníh je totiž neodradil od toho, aby se proháněli po lesích. Na čtyřkolkách nebo sněžných skútrech vyjíždějí na chráněná území a do honiteb, kde plaší zvěř.

Často totiž využívají toho, že se v zimě vyskytuje na horách méně turistů než v letní sezóně. „Na jejich řádění nás často upozorní rozbité běžkařské stopy,“ přiblížil situaci vedoucí správy CHKO Beskydy František Jaskula.

S nekázní motoristů se už několik let potýkají také ve Vidči. Motoristé se tam v honitbách prohánějí ve dne i v noci a plaší lesní zvěř. „Také způsobují škody na pozemcích a ještě se tomu všemu smějí,“ postěžoval si předseda videčského mysliveckého spolku Josef Cáb.

Vidče se obrátila o pomoc na policii

Tamější myslivci i majitelé poškozených pozemků jsou v posledních dnech velmi rozhořčeni. „Motocyklisty sníh sice odradil, ale ty, co mají čtyřkolky, ne. Před pár dny se proháněli velkou rychlostí po vsi,“ dodal Cáb.

Se svou stížností se myslivci proto obrátili na tamější obecní úřad. Podle vedení obce Vidče je situace v lesích v okolí vsi dlouhodobě neúnosná. „Informovali jsme policii. Vím, že bezohlední motoristé jsou problémem i pro další obce,“ objasnila starostka Vidče Štěpánka Mikulenková. S neukázněnými motoristy se potýkají i ve Velkých Karlovicích. I tam se museli v minulosti obrátit na policii. „Takové chování motoristů odsuzujeme. Sám jsem na ně narazil. Jezdí po hřebenu,“ připustil starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík.

Kromě poškozování přírody, běžkařských a turistických tratí způsobují motoristé nadměrný hluk. Rámus motorových vozidel plaší lesní zvěř, pro kterou jsou zvuky jako praskání namrzlého sněhu pod skútrem neznámé.

„Policisté v jednotlivých obvodech jsou o motoristech, kteří porušují zákon informováni. Není však snadné dopadnout neukázněné jezdce při činu, “ komentovala situaci mluvčí vsetínské policie Ludmila Brousilová.

Policie také pořádá bezpečnostní akce, při kterých proti motoristům v lesích zasahuje. V červnu loňského roku se tak na Pustevny, Kohútku, Soláň a další lokality sjela přibližně stovka policistů. „Výsledkem byly mimo jiné pokuty za několik desítek tisíc korun. Potom také čtyři trestné činy, řada přestupků a zadržená celostátně hledaná osoba,“ uvedla Brousilová. Policie spolupracuje také s Lesy České republiky. Pracovníci lesní stráže jsou oprávněni motoristy legitimovat a dát jim pokutu. Praxe je však poněkud jiná. „Je téměř nereálné je zastavit. Prostě ujedou,“ konstatoval smutně ředitel Lesů České republiky pro Zlínský kraj Martin Pavlíček.

Projekt ochránců přírody v Beskydech

16.11.2009    ČT 1    str. 10   18:00 Události v regionech - Ostrava

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka--------------------Následky říjnové sněhové kalamity v Beskydech stále zaměstnávají ochránce přírody. V nejvíce postižených lokalitách vysazují nové stromy a zároveň obyvatelům některých horských oblastí nabízejí odolnější odrůdy jako třeba v Pulčíně na česko-slovenském pomezí.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Pulčín, nejvýše položená obec na Vsetínsku. Říjnová sněhová kalamita tady poničila stovky stromů nejen v lesích, ale i v zahradách. Tak velké škody majitelé domů a rekreačních objektů nepamatují. Více než polovina stromů byla zničena také například v obecním sadě.

majitelka rekreačního objektu-------------------Všichni se diví, že co se to stalo, protože sníh přišel tak brzo, kdy ještě bylo listí na stromech.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Nejenom obec Pulčín, ale i sousední Francovat Lhota proto přivítali projekt ochránců přírody na obnovu poničených ovocných stromů v Beskydech.

Karel MATÚŠ, starosta, Francova Lhota /ODS/--------------------My tím rozhlasem jsme dali na vědomí občanům tady v té naší místní části obce, ale hlásili jsme to samozřejmě i ve Francově Lhotě, takže kdo chtěl nebo kde obnovit ty sady, takže měl možnost si zakoupit tu trnku valašskú obecnú nebo jak se jmenuje přesně, no a pak jabloň jadernicu.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor-------------------Ekologické středisko v obci Bystřička. Odsud ochránci přírody rozváží nové stromy do nejvíce říjnovou kalamitou postižených oblastí Vsetínska. Jeden nový strom dnes symbolicky zasadili také u svého střediska.

Roman NĚMEC, Český svaz ochránců přírody--------------------Stromy jsou ze školky z Klokočí u hranic a bralo se jich asi 150 kusů.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Na Vsetínsku navíc ochránci přírody začali monitorovat také poničené památné stromy.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody--------------------A protože máme v okrese 60 památných stromů, provádíme teď jejich revizi. Ne všechny byly poškozeny, jenom některé.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Ochránci přírody předpokládají, že škody způsobené rekordní říjnovou sněhovou kalamitou se budou odstraňovat v horských oblastech Vsetínska ještě několik týdnů. Daniel Šamánek, Česká televize, Pulčín.

zpět

Policisté honili motorkáře v horách

12.10.2009  Mladá fronta DNES  str. 2   Kraj Moravskoslezský

(den)    AOPK ČR   

Beskydy - Vypátrat motoristy, kteří naprosto nerespektují zákaz vjezdu do lesa zejména v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, se snažili frýdecko-místečtí policisté během sobotní akce s názvem Enduro II.

“V sobotu se od devíti hodin konala v Beskydech již podruhé rozsáhlá akce proti takzvaným pirátům - motorkářům, do které se zapojilo šedesát osm policistů a čtrnáct strážců přírody a lesní stráže,” řekl frýdeckomístecký policejní mluvčí Ivan Žurovec s tím, že do policejní akce měl být nasazen také vrtulník, avšak pro nepříznivé počasí jej policie nakonec odvolala.

“Na státních hranicích společně hlídkovali čeští i slovenští policisté. Řekl bych, že kdo se v sobotu ocitl v této hlídané lokalitě v zákazu vjezdu nebo přímo ve volném terénu v chráněné krajinné oblasti, neměl úniku,” dodal Žurovec.

Vzhledem ke špatnému počasí motorky a čtyřkolky sice nevyjely, přesto policii výsledek akce velmi překvapil. “Zkontrolovali jsme společně více jak tři sta vozidel a zjistili šedesát čtyři přestupků. Na pokutách jsme vybrali téměř padesát tisíc korun,” vypočítával Žurovec.

Ty nejzávažnější přestupky byly postoupeny do správního řízení CHKO Beskydy, řidičům hrozí několikatisícová pokuta. Policisté zjistili u třech řidičů dechovou zkouškou alkohol, jeden dvacetiletý mladík dokonce nafoukal skoro 2,5 promile alkoholu. Dále hlídky objevily muže bez řidičského průkazu, další řídil pod vlivem návykových látek.

zpět

Práci na knize o loukách Karpat ocenil i ministr

7.10.2009    Mladá fronta DNES    str. 2   Jižní Morava  HELENA VACULOVÁ    AOPK ČR   

Veselí nad Moravou - Na předávání Cen ministra životního prostředí, které se letos odehrávalo i za přítomnosti premiéra Jana Fischera, jeli začátkem října manželé Jongepierovi zVeselí nad Moravou i s osmnáctiletým synem Davidem.

Oba totiž získali ocenění za knihu Louky Bílých Karpat a odlesk jejich slávy přitom padl i na syna. A docela zaslouženě, protože rodičům s knížkou, kterou si jeho matka Ivana Jongepierová vymyslela a za kterou od ministra získala zvláštní čestné uznání, vydatně pomáhal. Jongepierová dokonce říká, že nad ní její syn strávil svoji pubertu. “Dělal celou grafiku a pracoval na tom ve volných chvílích asi tři roky. Pomáhal i manžel, který některé části přeložil do angličtiny,” vysvětluje žena, že kniha byla opravdu rodinné kolektivní dílo.

A nejen to. Na knize Louky Bílých Karpat pracovaly desítky lidí. “Já jsem ji hlavně editovala,” říká trochu skromně pracovnice Správy CHKO Bílé Karpaty. Kniha má totiž 461 stran a psalo ji třiasedmdesát autorů. “Je to shrnutí různých poznatků o přírodních poměrech této krajiny, její historii, botanice a jsou v ní uvedeny i výsledky některých výzkumů, které se tady dělaly,” říká Ivana Jongepierová.

Některé kapitoly psali bývalí studenti, kteří si louky Bílých Karpat vybrali jako téma diplomové práce, autory dalších článků jsou odborníci z Akademie věd a několika vysokých škol.

“Snažila jsem se, aby kniha byla napsaná ne pro odborníky, ale čtivě. Autorům jsem říkala, aby psali pro poučené laiky,” říká. Vydat knihu o loukách není dnes jednoduché, Ivana Jongepierová však měla štěstí. Dostala na ni grant od ministerstva životního prostředí a vydala ji pod Českým svazem ochránců přírody.

Manžel Jan Willem Jongepier má také Cenu ministra životního prostředí, mimo jiné za vytvoření floristické databáze a analýzu biologické rozmanitosti v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Kuriózní na tom není ani tak to, že tuto unikátní krajinu na jihovýchodě Moravy zkoumal člověk, který pochází z Nizozemska. Ale že je původním povoláním stavební inženýr a patnáct let učil matematiku.

“Chtěla jsem, abychom žili na Moravě, a manžel se sem nastěhoval půl roku před revolucí v osmadevadesátém. A musím přiznat, že se tomu lidé hodně divili,” říká Jongepierová. Na Moravu ho sice stáhla, ale tvrdí, že ekologa z něj už dělat nemusela. “Přírodě se věnoval již dříve, jako amatérský botanik a mykolog,” vysvětluje. Jan Willem Jongepier nějaký čas řídil Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty a nyní učí ve Strážnici angličtinu.

zpět

Ekologové zútulnili louku Kudlačenu pro turisty

1.10.2009  Mladá fronta DNES  str. 4  Východní Morava

(ny)   Jiné NNO   

Horní Bečva - Zbrusu novou atrakci mohou navštívit lidé, kteří půjdou od kopce Martiňáku nedaleko Pusteven směrem na Horní Bečvu nebo opačně. Ochránci přírody totiž zprovoznili turistickou trasu vedoucí k takzvané Kudlačeně - podhorské rašelinné louce.

“Je unikátní i v tom, že se tam trvale bydlí. Je to proto nejen přírodně zajímavé místo, ale také historicky,” podotkl člen Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí Miroslav Dvorský. Ekologové na místo umístili dvě informační tabule, vybudovali tam posezení a obnovili studánku, takzvanou Kosinovu studňu.

“Udržovaných i zanikajících studánek je na Kudlačeně několik. K této jsme vyznačili také odbočku z přibližně 200 metrů vzdálené turistické trasy,” uvedl ekolog Jiří Jurečka. Tabule pak návštěvníkům přiblíží rostlinné i živočišné druhy, které tam žijí.

Slavnostní otevření je v sobotu 3. října “Přestože chráněná část Kudlačeny zaujímá jen okolo 5,5 hektaru, představuje klasickou ukázku podmáčených lučních stanovišť se zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů a okolním typickým pasekářským osídlením,” doplnil Dvorský.

Slavnostní otevření nově upravené rašelinové louky je naplánováno na 3. října. Už teď je jasné, že nejméně jeden autobus nadšenců tam přijede. “Pojedeme se seniory, kteří s námi chodí na naučné procházky, na Pustevny, odkud tam sejdeme. Nechtěli jsme to udělat jen tak, že otevřeme nové místo. Spojíme to i s procházkou,” podotkl Dvorský.

Znovuobnovení Kudlačeny bylo financováno z projektu s názvem Blíž přírodě, který vyhlásila jedna energetická společnost. Rekonstrukci studánky zase zaplatil fond s názvem Mapování studánek a mokřadních lokalit v Beskydech.

zpět

Ochránci přírody z Česka a Slovenska se sjeli do Valašského Meziříčí

18.9.2009  ČT 1  str. 9  18:00 Události v regionech - Ostrava

AOPK ČR   

Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka

--------------------Ochránci přírody z celé České republiky a ze Slovenska se sjeli do Valašského Meziříčí. Jednali především o šelmách, které se vyskytují na česko-slovenském pomezí. Ty si už tady vytvořily trvalé teritorium.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Oblast výskytu chráněných šelem, tabulka s takovým upozorněním byla před několika lety v Beskydech vzácností. Dnes na ni lidi narazí především na česko-slovenském pomezí. Právě ze Slovenska vlci, medvědi a rysi migrují do Beskyd nejčastěji.

Vladimír SLOBODNÍK, místopředseda, Slovenský svaz ochránců přírody

--------------------Právě v tomto smyslu byla vytvořená mezistátní dohoda, bych řekl, na úrovni ministerstev o podpoře tohoto projektu - migrace velkých šelem.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Na výskyt šelem v Beskydech ochránci přírody už dlouhodobě upozorňují veřejnost letáky a odbornými brožurami.

Libor AMBROZEK, předseda, Český svaz ochránců přírody

--------------------To, co já vidím jako strašně důležité, tak je snažit se znovu vysvětlit lidem, protože oni už zapomněli na to, jaké je to žít v přítomnosti, v přítomnosti šelem, že se nemají čeho bát, že v podstatě to jsou zvířata plachá, která mají v přírodě své nezastupitelné místo.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody

--------------------Ve Valašském Meziříčí Český svaz ochránců přírody provozuje poradnu, která radí, jak stáda hospodářských zvířat zabezpečit, jak se chovat, kde získat pastevní pomůcky.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se vlci, medvědi a rysi vyskytují zároveň. Jejich počty se pravidelnou migrací podle ochránců přírody mění. Naposledy byl medvěd, který přišel ze Slovenska, odchycen v Beskydech v roce 2000.

František ŠULGAN, Správa CHKO Beskydy

--------------------My s potěším konstatujeme, že třeba na Slovensku mají zájem i o naše služby. Takže my už třeba, naše základka už třetím rokem chystá výstavu o šelmách třeba na Slovensku v oblasti, v oblasti Žiliny.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Další velké sčítání šelem na česko-slovenském pomezí v Beskydech připravují ochránci přírody na začátek příštího roku. Daniel Šamánek, Česká televize, Valašské Meziříčí.

zpět

Hon na motorkáře pokračuje

16.9.2009  Valašský deník  str. 3  Valašsko

MICHAL BURDA  AOPK ČR   

Policisté udělali zátah na hřebenech hor a lesních cestách. V síti uvízlo deset jezdců

Valašsko/ Tři desítky pořádkových i dopravních policistů a také policistů na terénních motocyklech obsadily o uplynulém víkendu hřebenovou cestu od Vsackého Cábu až po Soláň.

Účelem akce bylo vytlačit z lesů motorkáře nebo ještě lépe jim ani nedovolit, aby se na strojích do chráněné krajinné oblasti Beskydy vůbec dostali. I když muži v uniformách strávili na lesních a příjezdových cestách jen několik hodin, zaznamenali deset porušení zákona a provinilcům udělili pokuty ve výši šesti tisíc korun.

“Na čtyřkolce si do lesa ve Velkých Karlovicích vyjel třeba devětadvacetiletý muž z Prostřední Bečvy,” prozradila vsetínská policejní mluvčí Ludmila Brousilová. Projížďku po lese bude nyní muset vysvětlovat správnímu orgánu Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO).

Hornaté oblasti Beskyd jsou podle policejní mluvčí protkané celou řadou polních cest a jezdci na endurech a čtyřkolkách je velmi často vyhledávají.

Špatné zkušenosti s bezohlednými jezdci mají také ochránci přírody. “Problém s porušováním zákazu vjezdu na neveřejné lesní cesty každým rokem narůstá. Zejména čtyřkolkáři ohrožují turisty a ničí lesní pozemky. I letos máme více případů než vloni,” potvrdil vedoucí Správy CHKO v Rožnově pod Radhoštěm František Jaskula.

zpět

Vznikne národní park?

16.9.2009  Mladá fronta DNES  str. 1  Kraj Moravskoslezský

(ama)  AOPK ČR   

Nový národní park by mohly mít Jeseníky. Starostové to vítají, mají ale i obavy

Karlova Studánka - Praděd, Šerák-Keprník a další vzácné části Jeseníků by se v budoucnu mohly stát národním parkem.

Včera o tomto návrhu, který poprvé zazněl před rokem, jednali starostové jesenických obcí s ministrem životního prostředí, zástupci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO) a dalších institucí. Jednání v Karlově Studánce bylo prvním setkáním na toto téma.

“Za sebe a kolegy z Rýmařovska mohu říct, že myšlenku národního parku vítáme. Pokud bude mít jasně vymezené hranice, aby neohrožoval rozvoj obcí, podnikání, život lidí,” řekl starosta Dolní Moravice Ladislav Velebný. Podle ministra Ladislava Mika si Jeseníky vznik národního parku zaslouží. Zajistil by jim lepší ochranu území mimořádné hodnoty, na němž se například jedinečně zachovalé a rozsáhlé horské smrčiny střídají s vrcholovými oblastmi alpínského bezlesí.

“Zdejší přírodní hodnoty jsou unikátní a na takové úrovni, že splňují podmínky pro zřízení národního parku. Ale bez spolupráce s obcemi, kraji a dalšími partnery to nebude možné,” řekl Ladislav Miko.

Upozornil na to, že včerejší jednání bylo první z řady dalších, během nichž by se měly v diskuzi s obcemi stanovit mimo jiné hranice možného národního parku. Jeho navrhované území sahá zhruba od rašeliniště Skřítek přes hlavní hřebeny a masivy až po Obří skály. “Jedná se asi o dvacet procent území CHKO, tedy zhruba o sto padesát kilometrů čtverečních. Prosazujeme ještě o něco větší variantu,” řekl Ondřej Bačík, jeden z iniciátorů petice za vznik Národního parku Jeseníky. Tu za tři měsíce podepsaly více než tři tisíce lidí včetně známých osobností.

Podle ministra by v národním parku platila obdobná pravidla chování jako v národních přírodních rezervacích, které už Jeseníky mají - zahrnují asi sedm procent území CHKO. Přísná pravidla chování by tak bylo nutné dodržovat na větším území než dnes. Národní park by horám přinesl mimo jiné větší počet strážců přírody či možnost lépe řešit problém s nepůvodní borovicí klečí. (Viz Budou... str. C3) * Zákazy v parku sbírat rostliny či odchytávat živočichy, zakládat obory nebo bažantnice, chemicky ošetřovat silnice, pořádat vyhlídkové lety, těžit nerosty a horniny, intenzivně hospodařit, tábořit mimo vyhrazená místa, rozšiřovat nepůvodní druhy rostlin a živočichů, vjíždět auty či na kole mimo silnice a vyhrazená místa, provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce, provozovat vodní sporty mimo vyhrazená místa atd.

Zdroj: zákon o ochraně přírody a krajiny (§ 16 114/1992 vč. novelizací)

zpět

Sto let stará? Ne, z loňska

26.8.2009  Mladá fronta DNES  str. 6   Bydlení

Filip Grygera    AOPK ČR   

Hledáte chalupu, ale žádná není na prodej? Nevadí, nechte si postavit novou. Specializovaná FIRMA JI VYMODELUJE V 3D a postaví v tradičním stylu vybraného kraje.

Ať přijedete na Valašsko, do Českého ráje, Podkrkonoší či na Vysočinu, všude narazíte na stejný fenomén. V krajině přibývá tradičních chalup, roubených i zděných. Jak je to možné? Rozmáhá se totiž trend nových stavení ve stylu těch starých. Někdo možná namítne, že novodobé chalupě chybí atmosféra, odmítne ji jako napodobeninu. Venkovské domy však i v historii přibývaly díky napodobování tradičních vzorů. Tak proč v tom nepokračovat v místech, kam se to stylově hodí? Takový názor mají specializovaní stavbaři i lidé, kteří si chalupy kupují.

“Památkáři i stavební úřady naše domy vítají. Protože chceme navázat na původní architektonický ráz krajiny, kladně je přijímá i správa chráněné oblasti,” říká Marek Štukhejl z firmy Lomond zaměřené na zděné chalupy ve Žďárských vrších. Stejné zkušenosti mají i další firmy. Pár domů v tradičním duchu často napraví, co lidé pokazili v předchozích desetiletích.

V Krkonoších bílé spáry, na Valašsku lomená střecha Nové chalupy si lidé pořizují k rekreaci, ale i k trvalému bydlení. Interiér se může snadno přizpůsobit modernímu stylu života, což u historických stavení často nejde. “Většinou je vyhledávají lidé, kteří mají cit pro tento typ stavby, takže chalupy zpravidla vybavují vkusně,” hodnotí Michal Kurilla, majitel Realitní kanceláře Olymp, která staví roubenky hlavně v okolí Jablonce nad Nisou. Ani moderní vybavení nemusí vadit, pokud se se stavbou správně zkombinuje.

Mezi novodobými chalupami převažují roubenky. Staví se nejčastěji ze smrkového dřeva, to se někdy doplňuje cihlami. Používají se tradiční technologie, ale navrhují se stejně jako moderní novostavba. Většina společností má katalog základních typů domků, které se dají obměňovat, ale navrhne i individuální projekt. Některé stavějí jen na míru. Ceny se pohybují mezi 1,5 a 7 miliony korun. Firma nejprve zpracuje studii, zpravidla trojrozměrný počítačový model, na kterém můžete vyřešit detaily. Hotový návrh pak dá k posouzení stavebním úřadům, památkářům a správě chráněné oblasti.

Chalupy by totiž měly vypadat tak, jak je v místě zvykem. “Třeba na Valašsku je spodní část střechy zalomená, což přechází až do štítu. Na Mělnicku či v Orlických horách nemají štíty zdobení, na rozdíl třeba od Českého ráje. V Krkonoších a Krušných horách jsou spáry mezi trámy bílé na rozdíl třeba od Valašska,” dává příklady Ivan Dvorský z firmy Reno. Liší se i půdorysy, tvary oken či vikýřů. Tepelné čerpadlo ano, kolektory ne Zateplení domu záleží na dohodě. Tradiční roubenky jsou totiž bez přidaných izolací. “Na vnitřní stranu roubení je však možné přidat izolaci v libovolné síle, ta se pak zevnitř obloží deskami,” vysvětluje Gerhard Čepela z 1. Krkonošské stavební. Tím je možné dosáhnout i nízkoenergetického domu.

Hrubá stavba trvá tři měsíce, pak se roubenka nechá na půl roku usadit a následně se tři měsíce dokončuje. Zděnou chalupu na Vysočině firma zvládne za osm měsíců.

Stavitelé někdy dodávají i vybavení interiéru nebo aspoň poradí a doporučí specialisty. Lidé často chtějí kachlová kamna, která stojí 40 až 250 tisíc korun, podobné cenové rozmezí je i u nábytku. Vytápět se dá jakkoliv, od krbu po tepelné čerpadlo. “Jen sluneční kolektory se k tradiční roubence esteticky nehodí,” soudí Ivan Dvorský.

***

Na Valašsku je zalomená střecha, na Mělnicku štíty nemají zdobení, v Krkonoších jsou bílé spáry mezi trámy

Na co dát pozor * Chalupa v tradičním duchu se nehodí do města, ani do satelitních městeček * Je nutné dodržet krajový styl, podmínky památkářů a správy chráněných oblastí * K chalupě se moc nehodí některé prvky, jako francouzská okna, plovoucí podlahy či velký bazén * Stavba roubenky vyžaduje půlroční přestávku na usazení, celkově trvá rok * Novodobé chalupě bude chybět starobylá patina * O tom, jaké pořídit vybavení a jak ho se stavbou skloubit, je dobré se poradit s odborníky * Stylové vybavení nábytkem z masivu může vyjít i na statisíce korun

zpět

V Beskydech opravují naučné stezky

18.8.2009  ct24.cz  str. 0   Regionální ČT24  AOPK ČR    

Ostrava - Naučné stezky v Beskydech v současné době opravují ochránci přírody. Poničil je nejenom čas, ale i vandalové. Ochráncům přírody pomáhají o prázdninách také brigádníci. Společnými silami se snaží zpřístupnit i méně frekventované části Beskyd, které zatím unikaly pozornosti turistů. Jejich oživení bude mít pozitivní vliv i na drobné podnikání v tomto regionu. Celou akci podporuje také Správa CHKO Beskydy.

Naučná stezka Veřovické vrchy je dlouhá dvacet kilometrů a turisté na ni najdou třináct zastavení s naučnými tabulemi. Je jednou ze stezek, které ochránci přírody opraví. "Budeme natírat stojany, vyměňovat skla informačních tabulí, označíme cedulkami jednotlivé trasy, také nabídneme zkušené průvodce," vypočítává Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody.

Zdeněk Podzemný je jedním ze studentů, kteří ochráncům přírody při rekonstrukci naučných stezek pomáhají. V lesích tráví část prázdnin. "Některá místa jsou nepřístupná, takže tam musíme dojít pěšky," říká Zdeněk. "Také nacházíme místa poškozená sprejery," dodává jeho kamarád Milan Kuráň. "Projevy vandalismu máme především na stezkách, které jsou blízko civilizace. Stezky, které jsou v horách, sejdou většinou věkem a nepříznivým klimatem," vysvětluje Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy.

Ochránci přírody už zrekonstruovali pět naučných stezek v okolí Valašského Meziříčí. Opraví ještě deset stezek v Moravskoslezském kraji a okolí. "Teď se chystáme uspořádat podzimní výpravy s těmi dříve narozenými ze Zlínského a Moravskoslezského kraje po nejhezčích stezkách," říká Milan Orálek. Ochránci přírody budou naučné stezky opravovat do konce prázdnin.

URL| http://www.ct24.cz/regionalni/64139-v-beskydech-opravuji-naucne-stezky/

zpět

Sběr borůvek a hub může přijít až na sto tisíc

10.8.2009 denik.cz  str. 0  Z domova Filip Sušanka  AOPK ČR   

Praha – Sběrači lesních plodů stále častěji vstupují za hranice chráněných přírodních území. Může se jim to výrazně prodražit.

Čtyřiadvacetiletý student Jindra z Brna se každoročně v létě stejně jako mnoho jiných Čechů vydává do lesa na houby. Až dosud vůbec netušil, že se mu sběr může velmi prodražit. Jeho oblíbené místo totiž leží v chráněné části Chřibů.

“Chodím tam, protože je tam i klid a nezavítá tam moc lidí. Takže i když vyrazím třeba odpoledne, tak nikdy neodejdu s prázdnou,” chlubí se student Jindra, který nechtěl zveřejnit ani své příjmení, ani bližší polohu houbařského ráje.

Z popisu však vyplývá, že nejspíš leží v přírodní rezervaci Smutný žleb. A to může být problém. Nejen tohle území, ale celé Chřiby jsou chráněné jako přírodní park. A na takových místech platí speciální nařízení, která však turisté, sběrači hub a borůvkáři často porušují.

“Nejčastěji se setkáváme s nerespektováním zákazu vstupu mimo značené cesty za hranici národní přírodní rezervace a sběr rostlin či odchyt živočichů. V krajním případě za to přitom hrozí pokuta až sto tisíc korun,” varovala Jitka Kozubková z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Podle ní za to může jednak neznalost ochranných podmínek v takzvaných zvláště chráněných územích, a také speciálních značení. “Jde o pruhové značení, tedy dva červené pruhy nad sebou nakreslené na stromech či kůlech po obvodu chráněného území, a tabule se státním znakem na přístupových cestách. Těmi se značí i národní parky a chráněné krajinné oblasti,” dodala Kozubková.

Účelem zákazů není omezovat pohyb lidí, ale chránit nedotčenou přírodu před nešetrnými vlivy turistů. “Například neoprávněným vstupem mimo značené cesty do Národního přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály může dojít k narušení rašelinných porostů na dně údolí a ke zničení vegetace lišejníků v podrostu borů na vrchních částech skal, kde jsou lišejníky obzvláště citlivé na sešlap. Turisté také ruší hnízdící sokoly a výry velké a působí přírodě i další škody,” vysvětlila Kozubková.

Kromě zákazu vstupu a sběru rostlin či odchytu zvířat lidé často přírodu poškozují například rytím znaků a jmen do kůry stromů. I za to hrozí vysoká pokuta.

Co je zakázáno dělat ve zvláště chráněných územích

– vstupovat a vjíždět mimo vyznačené cesty

– provozovat horolezectví, létat na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a vyhrazené cesty

– vjíždět auty a obytnými přívěsy mimo silnice

– sbírat rostliny (s výjimkou lesních plodů) a odchytávat zvířata

– tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa

– pořádat hromadné akce a provozovat vodní sporty (platí pro národní parky)

– pořádat vyhlídkové lety (platí pro vyhlídkové lety)

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

URL| http://www.denik.cz/z_domova/boruvky_houby_sber20090809.html

zpět

Motorkáři v lesích: hluk, škody i výhrůžky

5.8.2009  Zlínský deník  str. 2  Z regionu

HANA TRČKOVÁ 

Na jezdce v lesích volejte policii, vyzývají starostové i lesníci

Zlínsko/ Zničené lesní pěšiny, vyplašená zvěř a nadměrný hluk ve volné přírodě. I to je dílo motorkářů,kteří si pro svou zábavu čím dál častěji vybírají les. Obce i lesníci jsou bezradní. Své o řádění motorkářů a řidičů na čtyřkolkách ví i starosta Šanova na Slavičínsku, kterému už došla trpělivost a prostřednictvím obecního zpravodaje vyzval lidi, aby volali policii, kdykoliv lesní piráty uvidí. “Je to u nás poměrně časté, někdy zůstává až rozum stát, co na motorkách a čtyřkolkách dokážou lidé vymyslet. Lesní cesty jsou od nich rozbité. V zimě jsme třeba koupili sněžný skútr, abychom mohli běžkařům projet stopy. Motorkáři je ale bezohledně ničí,” popsal starosta Šanova Alois Krejčí a dodal, že sám už se na policii několikrát obrátil.

“Bohužel, než policie přijede, tak už jsou většinou pryč,” řekl starosta. S hrubým chováním motorkářů v lesích má zkušenosti i Miroslav Janík z Českého svazu ochránců přírody Kosenka. Nedávno se pokusil zastavit čtyřkolkáře v lesích v okolí Valašských Klobouk. Muž mu však poté prostřednictvím e-mailu vyhrožoval fyzickým násilím a úmyslným ničením chráněných oblastí.

“S motorkáři se setkáváme běžně,téměř každý víkend,ale tohle už bylo přespříliš, výhružný e-mail hodlám předat policii,”komentoval Janík. Podle Janíka by se problémem ilegálního motorismu měla zabývat obec či krajský úřad například vyhláškami. Jako cestu kupředu vidí možnost, aby byla pro motorkáře vytipována určitá lokalita, kde by se svému adrenalinovému sportu mohli věnovat. “Například v Americe je běžné, že si motorkáři určitou část lesa, kde chtějí mít dráhy, vykoupí,” doplnil Janík a dodal, že škody po řádění jsou velké.

“Jednak jde o rušení klidu v přírodě, rušení všech mikroorganismů, poškozování terénu, kdy vznikají nesjízdné komunikace, a to nemluvím o úniku olejů a znečišťování ovzduší,”doplnil Janík. To potvrzuje i Martin Pavlíček z Lesní správy Luhačovice. “Navíc motorkáři vyhledávají často nezpevněná místa a cesty, čímž mnohdy poškozují kořeny stromů,” sdělil a dodal, že motorkáři nemají v lesích co dělat, a vědomě porušují zákon. “Pokud je chytíme a jsou s námi vůbec ochotni mluvit, tak se většinou nelegitimují, proto je nemožné takovou situaci řešit,” popsal Pavlíček a vzpomněl případ,kdy jednoho čtyřkolkáře lesníci chytili, muž však od přestupkové komise odešel s pokutou pouze tři sta korun. “To mi připadá jako výsměch,” doplnil Pavlíček.

Podle policejní mluvčí Jany Bartíkové řešili případ ilegálního motorismu naposledy v sobotu, kdy policejní hlídky přivolal jeden z obyvatelů Držkové. “Přijali jsme oznámení, že se po lesích pohybují čtyřkolkáři. Na místo okamžitě vyjela hlídka, na místě už bohužel nikoho nenašla,” sdělila Bartíková. Sama přiznává, že boj proti takovým pirátům je málokdy úspěšný. “Pokud nám nikdo nedá vědět, pak je nemožné je dopadnout,” doplnila Bartíková.

Podmínky pro vjezd motorových vozidel do terénu upravuje několik zákonů. Většina území je však pro motorová vozidla legálně nepřístupná. Vjezd do terénu je často možný jen se souhlasem vlastníka pozemku, nebo ve zvláštních případech, z nichž ani jeden nesouvisí s rekreační terénní jízdou.

zpět

Hledáte klid v Beskydech? Zažijete invazi kamionů

4.8.2009  aktualne.cz  str. 0  Život v Česku - Domácí

Petra Sasínová

Kvůli opravě mostu v Čadci se srdcem Beskyd valí denně tisíce kamionů

Bílá - Uprostřed letní sezóny projíždějí neoblíbenějšími turistickými centry Beskyd tisíce kamionů. Lidé, kteří tam jedou za klidem a přírodou, mají smůlu.

Most v Čadci je podle slovenských úřadů v havarijním stavu a vyžaduje opravu, která potrvá do konce září. Kamiony se místo přes hraniční přejezd Mosty u Jablunkova-Svrčinovec, který teď těžkou dopravu nepouští, valí přes srdce Beskyd směrem na Bumbálku.

Ostravice, Staré Hamry s nádrží na pitnou vodu Šance, Bílá - to jsou horské obce, které patří v Beskydech k turisticky nejatraktivnějším. Od minulého týdne tam lidé nemohou ve všední den skoro přejít přes cestu, v noci je ruší nepřetržitý hukot dopravy. Na silnici první třídy 1/56 se totiž mnohonásobně zvýšil provoz kamionů.

Nedá se nic dělat, říká hejtmanství

Krajský úřad s tím nic nedělá. "Je to hrozné, ale musí se to vydržet. Vzhledem k tomu, že nejde o plánovanou opravu, ale o opatření kvůli havarijnímu stavu, nemůžeme nic dělat. Oficiální odklon by měl vést na Bumbálku přes Příbor a Horní Bečvu," uvedla mluvčí krajského úřadu Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Jenže zatím je skutečnost jiná. Kamiony jezdí ve velkém množství z Frýdku-Místku právě na Ostravici, Bílou a Bumbálku, zvýšený provoz je také směrem na Turzovku.

Místostarosta Ostravice Jaromír Dobrozemský Aktuálně.cz řekl, že objížďková směrová tabule navádí na Ostravici. "Máme tady invazi kamionů ve dne v noci. Je to katastrofální stav," potvrdil místostarosta. Trpí obyvatelé vesnice i turisté. "Bydlím asi sto padesát metrů od silnice. Nedá se kvůli tomu hluku v noci spát. Ve dne nejde přejít silnici. Jen o víkendu, kdy

Je problém přejít silnici, cyklista riskuje život

Dopad na cestovní ruch bude podle vedení obce zásadní. "Lidé tady hodně jezdili na kolech. Teď by riskovali život. Kamiony tady jezdily i dříve, ale teď je jich mnohonásobně více," uvedl Dobrozemský. Dodal, že v obci jsou navíc rozkopané chodníky kvůli plánované stavbě splaškové kanalizace, nikdo si radši ani nepředstavuje, jak bude situace vypadat, až začne školní rok a děti budou chodit do školy.

Když se v pondělí začalo beskydskou silnicí valit mnohonásobně více kamionů, obyvatelé včetně starostů obcí byli zaskočeni. Nikdo jim předem nic neřekl. "Šlo o havarijní situaci, ale budeme hledat možnosti, jak situaci řešit lépe," opakovala mluvčí hejtmanství Vlčková.

"Nikdo s námi předem nic neprojednával. Teď nám tady jezdí kamion za kamionem, jsou jich tisíce denně. Nárůst je možná až desetinásobný," potvrdil starosta Bílé Tomáš Večeřa.

Na internetových stránkách obce visí stručné oznámení: "Na komunikaci 1/11 v obci Čadca probíhá oprava mostu. Pro nákladní přepravu je komunikace 1/11 vedena objízdnou trasou do Českého Těšína na Frýdek-Místek přes Ostravici, Staré Hamry, Bílou, dále po komunikaci 1/35 na Bílá-Bumbálka a Makov. Tato situace potrvá do 30. 9."

Martin z Ostravy přijel v úterý ke známým na samotu nedaleko obce Bílá. Chalupa je asi dva kilometry nad silnicí. "Předtím jsme zaznamenávali, když po silnici pod námi v noci projel jeden autobus. Teď tam byl i v noci nepřetržitý provoz, jako na dálnici," říká.

V Bílé je teď také problém přejít silnici. Pro cyklisty se stala nebezpečnou a nepoužitelnou. Obecní úřad ve Starých Hamrech je zavalen stížnostmi a dotazy. "Je sezóna, je tady plno chatařů a turistů. Jsou hrozně naštvaní a není se co divit," řekla pracovnice obecního úřadu.

Kolem nádrže zkoušejí projet i s nebezpečnými látkami

V katastru beskydské vesnice Staré Hamry je vodní nádrž Šance, která je zásobárnou pitné vody a má široké ochranné pásmo. Po uzavření přejezdu v Mostech u Jablunkova však začaly jezdit kolem přehrady i cisterny s nebezpečnými látkami.

"Máme už v Ostravici posílené hlídky. Silnice totiž vede kolem vodní nádrže. Policisté kontrolují především cisterny. Narazili jsme i na cisternu s kyselinu sírovou," sdělil mluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec.

Komunikace vede Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. S ochránci přírody se o odklonu kamionové dopravy nikdo nebavil. Nelíbí se jim to, ale tvrdí, že nemůžou nic dělat.

"Samozřejmě, že zájmům ochrany přírody mnohonásobné zvýšení dopravy neprospívá. Abychom však něčeho dosáhli, museli bychom mít v ruce argument - tedy studii, která by to prokazovala. Kdybychom ji teď zadali, byla by hotova jistě mnohem později, než skončí oprava mostu v Čadci," pravil zástupce vedoucího Správy CHKO Beskydy Milan Škrott.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=643876

zpět

Pozor na rezervace

3.8.2009  Zemědělec  str. 3  Zpravodajství

AOPK ČR   

Až na sto tisíc korun může přijít v krajním případě pokuta za porušování ochranných podmínek v chráněných územích. Tomuto nebezpečí se vystavují turisté nebo sběrači borůvek, pokud nerespektují například zákaz vstupu a vjezdu mimo značené cesty (kromě majitelů příslušných pozemků), trhání bylin (s výjimkou lesních plodů), odchytu živočichů, rozdělávání ohňů, pořádání hromadných akcí.

Podle Jitky Kozubkové z Agentury ochrany přírody a krajiny určuje základní podmínky pro každou kategorii chráněných území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výjimku ze zákonných opatření může udělit pouze vláda. Upřesnění pro danou oblast je možné najít na internetových stránkách drusop. nature.cz.

Kromě neznalosti toho, co se může a nesmí v chráněných oblastech dělat, je častým důvodem návštěvníky páchaných přestupků také to, že nevědí, kudy vedou hranice území a jak se vyznačují. Dva červené pruhy nad sebou nakreslené na stromech či kůlech rozmístěných po obvodu a tabule se státními znaky na přístupových cestách vyznačují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, přírodní památky a národní přírodní památky. Hranice národních parků či chráněných krajinných oblastí určují tabule se státním znakem. Výčet toho, jak je třeba se v dané rezervaci chovat a jaké činnosti jsou zakázané, stojí většinou přímo na těchto tabulích.

Zpět

Huslenky: Galovské lúky

3.8.2009  Valašský deník  str. 53  Zpravodajství

(mk)  Chráněná území   

Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu

Huslenky/ Přírodní rezervace Galovské lúky je známá výskytem řady chráněných rostlin a živočichů. Lokalita se nachází pod hřebenem Hrachovec v západní části Javorníků na katastrálním území obce Huslenky.

Místo neprotínají žádné frekventované turistické trasy, přesto je milovníky přírody, hlavně v době květu vstavačů, hojně navštěvované. Z toho ale nemají radost ochránci přírody, kteří návštěvníky pravidelně vyzývají k ohleduplnosti. A právem. V minulosti se objevily případy, kdy turisté vydlabávali vzácné vstavače a přenášeli si je domů.

Na Galovských loukách se totiž nachází jedna z největších populací orchidejí na Moravě. Značný je především výskyt prstnatce bezového, ale objevuje se i prstnatec májový, Fuchsův a další. Galovské louky jsou domovem mnoha druhů hmyzu, zejména motýlů.

Prostředí ale svědčí i ptákům, ještěrkám a hadům. Do lokality čas od času zavítá i medvěd hnědý, který už několikrát napadl ovce v nedaleké usedlosti.

Zpět

V Beskydech protestují proti nárůstu kamionové dopravy

7.8.2009  ČRo - ostrava.cz  str. 0   ostrava / aktualne

Michal Schoffer   AOPK ČR   

Silnice v Beskydech křižují stovky kamionů. Na Slovensku totiž uzavřeli pro těžkou dopravu most za hraničním přejezdem v Mostech u Jablunkova. Řidiči proto musejí provizorně jezdit přes Příbor a využívat k cestě na východ přechod v Makově. To se ale nelíbí obcím ani lidem podél objízdné trasy.

Nekonečné řady kamionů rozčilují i Vladimíra Gajduška z Frenštátu pod Radhoštěm. Jeho domek stojí přímo u silnice. "Protože tady bydlím a celý den tady pracuji, tak ty kamiony prostě vnímám pořád jako obrovský ruch, a to dokonce i v noci. Dělají si tady na té silnici dokonce i závody. Ta cesta přitom není vůbec přehledná. Vůbec si neumím představit, jak to dopadne, až začnou chodit děti do školy," upozorňuje. Rovný úsek cesty tady svádí k nebezpečně rychlé jízdě.

Město už požádalo o umravnění řidičů policii, říká jeho tajemník Petr Kubenka. Se situací, která může poškodit celou turisty vyhledávanou oblast, prý víc udělat nemůže."Poškozuje nás to i v tom, že občané tady přijeli proto, aby tady měli klid, odpočinuli si a často mají problém přejít přes přechod z jedné strany na druhou. Dochází tady také i určitou nadváhou kamionů k narušování místních komunikací," dodává Kubenka.Kamiony se vydávají na 130 kilometrů dlouhou objížďku kvůli uzavírce zhruba dvousetmetrového úseku, podotýká František Šulgan z CHKO Beskydy.

V ovzduší se zvýší prašnost i množství výfukových plynů."Polétavý prach je sledován mezi nejzávažnějšími škodlivinami. Je to skutečně zdraví škodlivé pro člověka ale i pro všechny živočichy," doplňuje Šulgan.Podle Lubomíra Hýbla z Ředitelství silnic a dálnic připadaly v úvahu dvě objízdné trasy. Trasa kolem vodní nádrže Šance ale musela být nakonec uzavřena. "Probíhá tam rekonstrukce vozovky, opravuje se tam most. A i tam začaly protesty starostů, že se tam zvýšila doprava," říká.Silniční ředitelství podle Hýbla navrhlo slovenské straně organizaci dopravy přes Polsko. Pokud se ji nepodaří vyjednat, budou kamiony Beskydy brázdit až do konce září, kdy oprava slovenského mostu skončí.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/617158

Zpět

Česku chybějí národní parky, změní se to

11.7.2009  denik.cz  str. 0  Z domova Dalibor Dostál    AOPK ČR   

Praha /FOTOGALERIE/ - Křivoklátsko a Jeseníky obohatí mapu českých národních parků. V porovnání s mnoha státy Evropy jich je v tuzemsku málo.

Když Česká republika a Švédsko vydávaly společný nástěnný kalendář k letošnímu předsednictví v Evropské unii, kde se obě země po půl roce vystřídaly, narazila Praha na problém. Námětem kalendáře byly národní parky, ovšem Česko jich nemá tolik, aby mohlo polovinu dvanáctistránkového kalendáře zaplnit.

“Protože národní parky mámě v České republice pouze čtyři, udělali jsme provokativní krok a zařadili jsme do kalendáře i dvě fotografie z?míst, která by se měla v budoucnu stát národními parky,” vzpomíná bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

K současným národním parkům by mělo přibýt Křivoklátsko a Jeseníky. V obou případech by park tvořily nejcennější části nynějších chráněných krajinných oblastí (CHKO). Proč je taková změna potřebná?

“Na rozdíl od CHKO nejsou národní parky o obcích a harmonické krajině s osídlením, ale o obnově a ochraně přírody, přírodní krajinné scenérie a přírodních procesů,” vysvětlil náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Blíže k vyhlášení má Národní park Křivoklátsko. Při zdlouhavé a finančně náročné přípravě dostal přednost před Jeseníky. “Jedním z důvodů bylo, že horský fenomén Jeseníků máme do značné míry obsažený již ve dvou národních parcích – Krkonoše a Šumava,” doplnil Pelc.

Nejcennějším prvkem Křivoklátska jsou zachovalé lesy s výrazným podílem původních listnatých a smíšených porostů. Ty se podařilo uchovat díky tomu, že oblast byla vyhlášeným loveckým revírem s omezenou těžbou dřeva. Místní dřeviny tak z části unikly přeměně na nepřirozené smrkové kultury, která potkala lesy na většině území republiky. Krajinu dotváří kaňonovité údolí Berounky doplněné příčnými potoky. V takovém celku podobný typ krajiny jinde v Česku není.

Ojedinělá není jen místní příroda, ale i způsob, jakým ministerstvo životního prostředí k vyhlášení národního parku přistupuje. Ještě před zahájením oficiálního procesu kontaktovalo všechny obce, jejichž pozemků se národní park dotkne, a diskutuje s nimi o jeho budoucí podobě. Přístup státu je přitom revoluční – společně se starosty chce ministerstvo připravit návrh zákona, jímž bude  park vyhlášen. Starostové za to ministerstvo chválí.

Národní parky ve vybraných zemích Evropy

Země                           Počet

Albánie                   15

Česko                            4

Finsko                          35

Chorvatsko                     8

Itálie                 24

Maďarsko     10

Německo             14

Nizozemsko     20

Norsko                         29

Polsko                         23

Rakousko                7

Rumunsko    13

Řecko   12

Slovensko              9

Srbsko   5

Španělsko     14

Švédsko                       28

V. Británie          14

Zdroj: M.Anděra: Národní parky Evropy

“Oceňuji dosavadní postup ministerstva životního prostředí, které již v tomto stadiu realizace široce diskutuje se zástupci obcí všechny související otázky,” řekl starosta Kublova Josef Matějka. Vznik parku podporuje za podmínky, že nebude znamenat výrazné omezení pro návštěvníky ani pro místní lidi, včetně pohybu po lese a cyklistiky.

Plánovaný park dostal do vínku i další výhodu – má podporu více než dvou třetin obyvatel obcí, v jejichž sousedství se nachází. Zjistil to průzkum, který ministerstvo udělalo. Park totiž může pro místní obyvatele přinést řadu výhod. Především oživit turistický ruch v oblasti.

“Středočeský kraj nutně potřebuje nové turistické atrakce. Jeho návštěvnost se za rok snížila nejvíce ze všech čtrnácti krajů – a to dokonce o dvouciferné číslo,” zdůraznil odborník na turistiku a viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Park by se podle něj mohl takovým lákadlem stát, ale musel by návštěvníkům něco nabídnout.

“Za prioritu považuji nabídku místních gastronomických specialit v restauracích, protože i v oblasti cestovního ruchu platí, že láska prochází žaludkem,” dodal Okamura.

Šetrný cestovní ruch však není jedinou pracovní příležitostí, kterou by park mohl přinést.

“V křivoklátských lesích dosud hospodaří Lesy České republiky, které na těžbu a další práce najímají dělníky ze vzdálených částí země. Park dá v?lesích práci místním lidem,” slíbil Martin Bursík. I po zřízení parku lidé budou moci dále chodit do lesa na houby či sbírat dříví jako dosud.

Kromě dvou národních parků připravuje ministerstvo také vyhlášení nejméně tří nových chráněných krajinných oblastí.

První je rozšíření CHKO Kokořínsko o mokřadní a pískovcovou oblast Jestřebsko–Dokeska, zčásti o bývalý vojenský prostor. Druhou jsou Doupovské hory, kde dvě třetiny území tvoří rovněž výcvikový areál armády. Třetí bude soutok Dyje a Moravy s unikátním komplexem zbytků lužních lesů a podmáčených lučin.

Nová chráněná krajinná oblast by se mohla objevit i v části Krušných hor.  František Pelc, náměstek ministra životního prostředí: Nová chráněná území potřebujeme i kvůli změně klimatu

Budování přehrad není recept na globální změny klimatu, upozorňuje náměstek ministra životního prostředí František Pelc. V Česku zhruba 14,8 procenta území pokrývají národní parky a chráněné krajinné oblasti. To není zrovna málo... Proč by měly vznikat další?

Těch necelých patnáct procent je číslo, které je v celoevropském porovnání průměrné. Není ani moc vysoké, ani moc nízké. Jsou země, včetně sousedního Slovenska, kde je to číslo ještě vyšší. Ovšem těch našich 15 procent je včetně chráněných krajinných oblastí, kde je hlavní ochrana krajiny ovlivněné člověkem, nikoliv původní přírody. Pokud bychom mluvili o přísnější ochraně, tak nám vyjdou strašně malá procenta.

Jak jste kandidáty na nové národní parky a chráněné oblasti vybírali?

Při povinném mapování evropsky významných lokalit sítě Natura 2000 jsme objevili spoustu zajímavých přírodních fenoménů, které musí mít nějakou celoevropskou ochranu. Zároveň pro ně musíme v rámci Natury 2000 zajistit nějaký typ ochrany. Pro ta největší území se hodí právě národní parky nebo chráněné krajinné oblasti.

Vyhlašujete nová chráněná území i kvůli změnám klimatu?

To, že probíhají změny klimatu, je nezpochybnitelný fakt. Není to jen zjednodušené tvrzení, že “se otepluje”. Přináší to hroucení parametrů klimatu jako celku, extrémní výkyvy v podobě frekventovaných záplav, bouří, změn teplot, sucha. I když jsou to změny celosvětové, jejichž řešení vyžaduje mezinárodní úsilí, nemůžete jenom s odpuštěním řečnit o evropské a globální spolupráci a nic nedělat. Rizika z klimatické změny lze do značné míry eliminovat tím, že máte dobře uspořádanou krajinu, kterou rozumně obhospodařujete a máte dobře vyvinutou přírodní infrastrukturu.

Co si máme představit pod pojmem přírodní infrastruktura?

Tak jako jsme zvyklí na technickou infrastrukturu v podobě dálnic nebo ropovodů, bez kterých si bohužel neumíme představit život, časem bude úplně nezbytná i přírodní infrastruktura – národní parky a chráněné krajinné oblasti propojené sítí biokoridorů. Budeme muset přírodní infrastrukturu nejen chránit tam, kde již nyní je, ale postupně ji obnovovat. Je to dlouhodobý projekt. A nemůžeme to dělat po socialisticku, na jednu stranu přírodní infrastrukturu budovat a na druhé straně ji ničit. Právě chráněná území a programy obnovy přírodní krajiny nám umožní krajinu před změnami klimatu chránit. Diskuse by se tedy měla ubírat tímto směrem, a ne k úvahám o tom, zda postavíme dalších sto nebo dvě stě přehradních nádrží.

V tom se s vámi shodují i další odborníci. Proč přehrady u klimatických změn příliš nepomohou?

Nejsem absolutním odpůrcem přehrad, ale není to řešení. Neřeší dostatečně vodní režim v krajině, nejsou odpovídající reakcí na změny klimatu. Mohou pomoci v jednotlivých nezbytných případech, například hlubokých údolích, ale jen jako doplněk. Jinak bychom mohli rovnou říci, že nejlepší řešení je udělat z celé české kotliny jednu velkou přehradu, že tak bude nejlépe chráněna. Což je nesmysl.

Velká přírodní území ale nejsou důležitá jen pro ochranu před klimatickými změnami, ale i pro výzkum jejich následků. Ten se musí dělat ve velkých celcích. Jinak nedokážeme odlišit dopady změn klimatu od jiného narušení, způsobeného hospodařením člověka. Proto jsou velkoplošná chráněná území, a národní parky třikrát podtrhuji, pro nás nenahraditelnými laboratořemi.

URL| www.denik.cz/z_domova/narodni_parky_cesko20090710.html

Ochrana přírody

23.6.2009  nova.cz  str. 0  Rady ptáka Loskutáka/Novinky/Zahrada/Ochrana a výživa

AOPK ČR   

Mnozí z nás mají strach z pozemku v chráněném území. Představujeme si jen samá omezení. Příroda se ale dostává do popředí mnoha dotačních titulů, které se vztahují také na soukromníky.

Zachování rostlinných a živočišných druhů

Cílem dotačních titulů je zachovat přírodní bohatství a rozvíjet přirozenou krajinu a její květenu a živočichy tak, aby zde nebyl násilně omezen další občanský život a vhodnými prostředky se mohlo i zemědělsky, lesnicky a rybníkářsky hospodařit.

Financování chráněné krajiny

Nacházíme se v lokalitě Zlatý kůň v Českém krase, nedaleko Berouna, v katastru Koněprus. Výměra NPP je 37 ha. Jedná se o oblast, kde bývalo kdysi moře. Geologický podklad tvoří devonské a další vápence. Najdeme zde množství zkamenělin (více jak 500 druhů), jedná se o mezinárodně známou lokalitu. Roste zde suchomilní květena. Z větších živočichů zaujmou například netopýři, z ptáků mizející ťuhýk a slavík lesní nebo pěnice vlašská, z plazů např. užovka hladká, je tu řada zajímavých motýlů a dalšího hmyzu. Od konce jara se zde pasou ovce. Tato lokalita, na které se nacházíme, je také financována pomocí programu a současně zde probíhá výzkum ve spolupráci s Karlovou univerzitou.

Kde zažádat o dotace

Dotace poskytují Ministerstvo životního prostředí a částečně Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s evropskými zdroji. Většinou nejjednodušší způsob získání informací je krajská kancelář, středisko Agentury ochrany přírody a krajiny.

V současnosti se nabízí několik programů:

• Operační program Životní prostředí (OP ŽP) - je nejrozsáhlejší a s největším finančním základem

• Program péče o krajinu – Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů

péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (PPK – chráněná území)

• Program péče o krajinu – Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK – volná krajina)

• Program péče o krajinu – Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK – handicapy)

• Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS)

• Program rozvoje venkova (PRV) – již postupně končí, ale náplň bude řešena nadále v jiných titulech

Jak postupovat

Doporučujeme nejdřív specifikovat lokalitu, zda se jedná o běžnou volnou krajinu nebo zda je to území se speciální ochranou. Po konzultaci, který program by nám vyhovoval, podáváme na předepsaném tiskopisu žádost o data , která se zasílá poštou (podepsanou) na adresu příslušného pracoviště AOPK ČR.

Žádostli,  vyřízení, smlouvy

Schválení žádosti provede pověřený pracovník AOPK ČR po formální kontrole žádosti a přípravě příslušného spisu. Následuje příprava dat, příprava licenční smlouvy, kterou provádí pověřený pracovník AOPK ČR. Nakonec se uzavírá licenční smlouva dle předem daného standardního vzoru a předává se žadateli. Kdo si netroufne podat nebo dohledat žádost sám, může se obrátit na specializované agentury, které mu pomohou v administrativním řízení.

http://image.tn.nova.cz/media/images///440x248/Jun2009//522189.jpgURL| http://loskutak.nova.cz/ext/ochranaavyziva/ochrana-prirody.html

Zpět

Policisté vyháněli motorkáře

15.6.2009    Valašský deník    str. 1   Titulní strana

PAVEL KAŠPAR    AOPK ČR   

Během víkendu pronásledovala v horách jezdce na krosových motocyklech stovka policistů na motorkách i koních.

Valašsko/ Stovka mužů v uniformách na koních a motorkách se uplynulý víkend pustila v horách do chytání neukázněných motorkářů a čtyřkolkářů. Při akci jich z lesních cest vyhnali desítky.

Policisté na zatím největší akci takového typu v Chráněné krajinné oblasti Beskydy vyrazili v sobotu dopoledne od budovy Územního odboru policie v Rožnově pod Radhoštěm. Do hor vyjížděla tmavě zelená endura, silnice jistili policisté na silničních motocyklech. Na Pustevnách se k motorizovaným jednotkám přidali kolegové na koních. Do akce zapojili policisté i vrtulník.

Hlídky zasahovaly na Rožnovsku i Karlovicku

“Vyrážíme do několika úseků. Chceme pokrýt co největší oblast. Mezi ně patří například Rožnovsko, Bečevsko, Karlovice, Bumbálka, Huslenky nebo Halenkov,” vyjmenovala krátce před odjezdem vsetínská policejní mluvčí Ludmila Brousilová.

Situace v horách je podle ní velmi vážná, proto policisté tak obrovský zátah uspořádali. “Primárním cílem ale není honba, spíše prevence. Jestliže obec vybuduje nějakou cyklistickou stezku za několik milionů, přes kterou přejedou motorkáři nebo čtyřkolkáři, tak tam dochází ke škodám,” dodal vysvětlení policejní vedoucí územního odboru Vsetín Bohdan Varyš.

V síti uvízl také celostátně hledaný

Policisté se rozdělili do několika skupin. Koňáci dávali motorizovaným jednotkám signál, jakmile motorkáře spatřili. Na cestách zasahovaly silniční hlídky. “Jsou zde i kolegové z Brna, kteří mají s motorkáři dlouholeté zkušenosti,” vysvětlil Varyš. Policisté ovšem nezaháleli ani v udolích. Podařilo se jim totiž dopadnout celostátně hledaného zločince a při kontrolách v padesáti hospodách najít opilé nezletilce.

Majitelé horských středisek zátah uvítali s nadšením. “Podobné akce zajistí klid na horách. I když v menší míře už policisté podobné odchyty uskutečnili, mělo by jich být čím dál více. Motorkáři si pak dají říct,” zhodnotil chatař Igor Levč z Vsackého Cábu.

Chataři jsou spokojeni

Dobré by ale podle něj bylo posílit také místa, kde by mohli svobodně jezdit a vyřádit se. Nepouštěli by se tak prý tolik do hor. “Pomůže to turistice i nám, chatařům,” dodal Levč. Souhlasí s ním i Josef Kocůrek z hotelu Kohútka. “Určitě jsem rád. Přece nemohou motorkáři jezdit po sjezdovkách jak neřízené střely. Je třeba jim v tom zabránit,” řekl Kocůrek.

Motorkáři navíc devastují turistické tratě upravené za miliony korun z obecních rozpočtů a Evropských fondů. Ohrožují rovněž turisty.“My to vnímáme jako rušení živočichů a v extrémních případech dochází k poškození biotopů, luk, pastvin, kde právě v tuto dobu kvetou vzácné rostliny. Pokud se po nich prožene terénní motorka, je s nimi konec,” řekl smutně Jiří Lehký z CHKO Beskydy.

Součástí zátahu byla i kontrola padesáti valašských restaurací a barů.

“Nejvážnější byl případ šestnáctiletého mladíka, který nadýchal 0,54 promile alkoholu. Další dva případy dětí mladších osmnácti let měly v těle 1,74 promile a 1,78 promile alkoholu, což už je trestný čin,” vyjmenovala Brousilová. Při kontrolách na cestách se policistům podařil i jeden kuriózní kousek, zastavili nezletilého ukrajinského řidiče s americkým pasem.

 

Česká Natura

8.6.2009  Ekolist  str. 9  Zprávy

Jan Stejskal    AOPK ČR   

Zatímco leckdo už aspoň něco zaslechl o evropské síti chráněných území Natura 2000, o tzv. České Natuře, jež je jakýmsi národním doplňkem oné celoevropské sítě, toho moc nevědí ani mnozí lidé, kteří se ochranou přírody profesně zabývají. Co tedy vlastně „Česká Natura“ je? A proč se ji zatím příliš nedaří prosazovat?

V roce 2001 se státy EU shodly, že by do roku 2010 na svém území rády zastavily ubývání biologické rozmanitosti. Hlavním způsobem, jakým se EU svou přírodní pestrost rozhodla zabezpečit, je vytvoření sítě chráněných území Natura 2000. Celkem by tímto způsobem v Evropě mělo být chráněno víc než tisíc druhů živočichů a rostlin a přes dvě stě typů přírodních stanovišť, jako jsou třeba horské sečené louky. Do terénu kvůli nim vyrazili biologové a snažili se zjistit, kde ohrožené druhy žijí nebo kde se ona vzácná stanoviště nacházejí. Protože je v ČR ovšem vedle stanovišť, která jsou cenná z celoevropského hlediska, i spousta jiných typů lokalit, jež mají národní, případně regionální význam, využili čeští ochranáři mapování pro „evropskou“ Naturu k tomu, aby zhodnotili, zda jsou typy míst cenné z národního hlediska dostatečně zabezpečeny současnými maloplošnými zvláště chráněnými územími. A zjistili, že nejsou.

Mezi místy, která se ukázala být nedostatečně chráněna, se objevují například různé typy suchých trávníků nebo některé štěrkové náplavy. Pro každý kraj proto pracovníci Agentury ochrany a přírody ČR (AOPK) dali dohromady seznam lokalit, které stojí za to kvůli jejich přírodním hodnotám chránit, a přitom v současnosti nejsou na území žádného národního parku, ani chráněné krajinné oblasti, ani Natury 2000. Pro každý kraj bylo následně různými odborníky i zástupci krajských úřadů vybráno maximálně 30 nejzajímavějších lokalit. Hned v sedmi ze třinácti krajů ale žádná místa stranou zůstat nemusela, protože jich ani víc než 30 nebylo (nejmíň jich bylo v Karlovarském kraji -devět). Naopak ve Středočeském a v Ústeckém kraji se nedostalo na minimálně 50 míst, a to bylo ještě ve Středočeském kraji velkoryse vybráno 43 lokalit. Celkem bylo z 505 návrhů na doplnění sítě maloplošných chráněných území schváleno krajskými odborníky a úředníky 350 míst. Najdou se mezi nimi unikáty nepříliš známé, jako jsou dejme tomu prameniště u středočeských Milčic, ale i končiny hodně populární, například severočeský kopec Tlustec.

Ačkoli byl ale celý projekt Česká Natura dokončen už před třemi lety, dosud nebyla vyhlášena skoro žádná chráněná území, jež v něm byla navržena. Už loni před volbami na to ostatně upozornila například Strana zelených v Královéhradeckém kraji. „Bohužel se jedná pouze o vysoce odborné doporučení a v rámci našeho kraje nebylo dosud pro ochranu těchto významných lokalit uděláno vůbec nic,“ uváděli zelení ve svém loňském královéhradeckém programu. Kritický k tomu, že úřady nová chráněná území nevyhlašují, je třeba i mapovatel v oblasti severních Čech Richard Višňák.

Naopak Alena Vydrová z AOPK, hlavní kordinátorka České Natury, má pro „nečinnost“ krajských úřadů pochopení. „Je to určitě tím, že krajské úřady teď mají strašně práce s vyhlašováním evropsky významných lokalit Natury 2000 a na Českou Naturu už jim nezbývá čas,“ říká a dodává, že na vyhlašování České Natury by mohlo dojít až po dokončení té „evropské“. Podobně celou věc hodnotí i Jan Horník, jenž mapoval lokality na Královéhradecku: „Krajské úřady jsou teď zatíženy agendou evropské Natury 2000, se kterou je spojeno strašně moc vyjednávání s vlastníky, příprava plánů péče atd. Rozhodně si nemyslím, že to, že se nic neděje, je liknavostí úředníků, kteří se na něco vykašlali.“ Momentálně tak výsledky České Natury slouží krajům především k tomu, aby věděly, kde se nacházejí cenná území, a daly pozor, aby nebyla znehodnocena.

Přestože byla Česká Natura dokončena už před třemi lety, přece jen nedávno došlo k důležité změně, která s tímto projektem souvisí. Na začátku letošního května totiž AOPK zveřejnila volně přístupný přehled všech přibližně pěti set lokalit (tedy i těch, které nakonec nebyly krajskými kolokvii schváleny). Na adrese www.env.cz/www/vav.nsf/ index.html najdete nejen jejich zaměření na mapě, ale i další údaje, například které cenné rostliny v daném místě rostou. Starat se o místa vybraná do České Natury tak teď snadněji můžou nejen úředníci, ale vlastně kdokoli. "

jan.stejskal@ekolist.cz

Zpět

Motokros na horách? Už dost

5.6.2009 Valašský deník str. 1   Titulní strana MICHAL MIKULENKA    AOPK ČR   

Hornovsacký mikroregion chce motorkáře vytlačit z turistických hřebenových tras

Valašsko/ Tentokrát už vážně zatočit s motorkáři, kteří se na endurech a čtyřkolkách prohánějí po turistických trasách, hodlají členové sdružení Mikroregionu Valašsko -Horní Vsacko.

Ke spolupráci přizvali pracovníky CHKO Beskydy, státní policii i příslušníky městských policií ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí. “Projížděli jsme tratě pro chystané Dny horské cyklistiky na Valašsku. Tušili jsme, že s motorkáři je problém, že ale napočítáme dvaadvacet motorek a čtyřkolek za hodinu, nás šokovalo,” popsal manažer sdružení Roman Kalabus.

Záměr vytlačit motorkáře z hor může podle něho zaručit pouze komplexní přístup výše jmenovaných organizací. “Nebudeme jen planě strašit. Chceme dosáhnout toho, aby hřebeny sloužily opravdu jen turistům. Začneme například pořizovat a shromažďovat fotodokumentaci motorkářů i škod jimi napáchaných,” naznačil jeden z připravovaných kroků Kalabus.

K iniciativě se připojí i městské úřady ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně. “Jelikož se snažíme podporovat cykloturistiku a budování nových tras, pohyb motorkářů na hřebenech nám opravdu vadí. Nárůst tohoto nešvaru je bohužel výrazný,” uvedla vsetínská místostarostka Iveta Táborská.

Město se podle ní bude zabývat i návrhem některých motorkářů, kteří požadují vymezení prostoru, kde by si zařídili dráhu. Že motorizované skupinky na horách představují skutečně vážný problém, potvrzují i provozovatelé horských chat a hotelů. “Motorkáře už dávno odmítáme obsloužit. Velkou rychlostí často projíždějí kolem hotelu, kde si hrají děti,” popsal Dan Václavek z Portáše v Javorníkách. Prozradil, že právě kvůli bezohledným motocyklistům chystají na Portáši závoru, takže místo se stane pro motorová vozidla neprůjezdné.

Trpělivost už došla i starousedlíkům v oblasti Vsackého Cábu, kteří nezvané hosty na motorkách a čtyřkolkách, ničící jejich majetek, dokonce několikrát fyzicky napadli. “Pokud je na ně policie krátká, nesmí se pak nikdo divit, až místní vezmou zákon do svých rukou,” hájí takový postup Igor Levč z chaty Cáb.

Region| Střední Morava

Zpět

Ostravská Agentura ochrany přírody a krajiny bojuje proti nelegálnímu motokrosu

3.6.2009    ČRo Ostrava    str. 6   17:00 Události regionu AOPK ČR   

Martin KNITL, moderátor, František TICHÝ, moderátor

moderátor

--------------------Zatím jen s pomocí Internetu bojuje ostravská Agentura ochrany přírody a krajiny proti nelegálnímu motokrosu. Spustila internetové stránky s názvem Zákaz vjezdu. Podle odborníků příznivci motorek a čtyřkolek stále častěji jezdí ve volném terénu a nevyhýbají se ani chráněným územím. Více už Silvie Mikulcová.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka

--------------------Dvaadvacetiletý Jan z Ostravy je vášnivý čtyřkolkář. Říká, že jezdí jen na rodinném pozemku. S těmi, co nerespektují pravidla, ale podle něj nikdo nic nesvede.

 Jan

--------------------Jak chcete dostihnout čtyřkolku, která v přírodě může jet 80 kilometrů v hodině? To je můžeme buď zastřelit nebo já nevím. To je fakt těžké. Myslím si, že oni jsou nepostižitelní.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka

--------------------V Moravskoslezském kraji jsou nelegální motokrosaři nejčastěji k vidění v Poodří a v Beskydech. Jak potvrdil Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy, oblíbené jsou třeba hřebeny Veřovických či Vsetínských vrchů, ale i Travný či Lysá hora.

Jiří LEHKÝ, Správa CHKO Beskydy

--------------------Posledním takovým výrazným úspěchem, tak se podařilo lesníkům Lesů České republiky, kteří ve spolupráci s policií chytili dva jezdce na terénních motorkách, třetí ujel. Tady u toho případu dokonce byl využitý varovný výstřel a bylo to teda takový hodně horký, tak těm dvěma chyceným motorkářům jsme potom ve správním řízení udělili pokutu 50 a 45 tisíc korun.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka

--------------------S bojem proti nelegálnímu motokrosu má pomoci i projekt Agentury ochrany přírody a krajiny v Ostravě. Prvním krokem jsou spuštěné internetové stránky s názvem Zákaz vjezdu. Potvrzuje vedoucí ostravského střediska Petr Birklen.

Petr BIRKLEN, vedoucí ostravského střediska

--------------------Chceme nějakým způsobem zostudit jednání lidí, kteří bezostyšně a velice agresivně takto pronikají do přírody a jednak tam zanechávají určité škody a jednak totálně nerespektují vlastnická práva.

Silvie MIKULCOVÁ, redaktorka

--------------------Zatím jde o první část zhruba čtyřmilionové kampaně, která má pokračovat třeba spoluprací s policií či lesními hospodáři i slavnými osobnosti. Zatím ji ale brzdí peníze, protože ještě nelze žádat o dotace z příslušných evropských fondů. Jasněji má být po prázdninách.

Zpět

Před 100 lety se začala psát historie národních parků v Evropě

22.5.2009 ceskenoviny.cz    str. 0   Cestování ČTK Chráněná území   

Stockholm/Praha - Podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) je v současnosti na celém světě 6555 národních parků, které pokrývají 12 procent povrchu Země. Historicky prvním se stal v březnu 1872 americký Yellowstonský národní park. Prvních devět národních parků v Evropě vzniklo na základě zákona na ochranu přírody, který přijalo Švédsko před 100 lety, 24. května 1909. Počet evropských národních parků se nyní odhaduje na 380.

Nejstarší z následovníků Yellowstonu, Královský národní park, se zrodil v roce 1879 v Austrálii, o šest let později dala kanadská vláda pod ochranu minerální prameny a jeskyně Banff a o další rok později přibyly v Kanadě národní parky Yoho a Glacier. Novozélandský národní park Tongariro byl zřízen v roce 1887 a v září 1890 byl založen americký Sequoia National Park.

Na africkém kontinentu je nejstarším konžský národní park Virunga, který byl zřízen v roce 1925 a ve kterém žijí vzácné horské gorily. V Asii je považován za nejstarší Národní park Jima Corbetta, který byl zřízen v roce 1936 v Indii pod jménem Haileyův národní park.

Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, které mají mimořádný vědecký a výchovný význam. V zákoně, podle kterého byl například zřízen Yellowstonský národní park, je uvedeno, že oblast je "vyjmuta z možnosti osídlení, obsazení nebo prodeje a je vyčleněna pro prospěch a požitek lidí".

Národní parky jsou vyhlašovány vládními orgány nebo parlamenty jednotlivých států a jsou druhou nejpřísněji chráněnou kategorií na stupnici IUCN. Největší ochrana patří přísně chráněným přírodním rezervacím a nedotčeným územím, které slouží pouze k vědeckým účelům.

V ČR je statut národního parku stanoven zákonem číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze podle tohoto zákona vyhlásit za zvláště chráněná (ZCHÚ), národní park je v Česku nejvyšší ze šesti kategorií ZCHÚ. Nejstarším a zřejmě nejznámějším národním parkem v ČR je Krkonošský národní park (KRNAP), vyhlášený v roce 1963. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.   

V Česku existují kromě KRNAP ještě další tři národní parky. Největším je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991 na části území západních a jižních Čech. Rozkládá se na ploše 685,5 kilometru čtverečních. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami a primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991), který se rozkládá na středním toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem.

Slovensko se pyšní devíti národními parky. Nejstarším z nich je Tatranský národní park (TANAP), který byl vyhlášen v roce 1948 s platností od 1. ledna 1949. Největším je svou rozlohou 728,4 kilometru čtverečních Národní park Nízké Tatry (NAPANT), který byl vyhlášen v roce 1978.

Průkopníky zákonné ochrany divočiny v Evropě jsou severské země. Po Švédsku přijalo zákon na ochranu přírody v roce 1917 Dánsko, Finsko v roce 1923 a Island o pět let později.

Největším národním parkem na světě je s rozlohou 972.000 kilometrů čtverečních Grónský severovýchodní národní park, který byl zřízen v roce 1974.

URL| magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/index_view.php

Jeskyňáři si připsali další nečekaný objev

5.5.2009   Lidové noviny  str. 6   Morava a Slezsko  čtk Chráněná území   

FRANCOVA LHOTA Vsetínští speleologové objevili v Národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko nový, na povrch otevřený jeskynní systém, který zatím nemá v této oblasti obdoby.

Podle šéfa vsetínských jeskyňářů Pavla Dobeše jde o vůbec nejstarší jeskyně v oblasti. Objev je jedinečný zejména tím, že v pseudokrasových jeskyních české části Karpat nebyl dosud žádný podobný systém popsán.

Puklinu totiž zvětšovala koroze a eroze. “Na základě řady rozhovorů s místními rodáky a nejstaršími trempy se přikláníme k verzi, že jde o dávno zapomenuté jeskyně, jejichž polohu znalo jen pár místních lidí,” podotkl Dobeš. Systém je dlouhý přes 20 metrů, hluboký čtyři až pět metrů a je vnitřně hodně členitý. Místo speleologové prozkoumávali o uplynulém víkendu, v terénu posbíraná data budou v následujících dnech vyhodnocovat. Vznikne i mapová dokumentace, která bude přístupná i veřejnosti.

Pro vsetínské jeskyňáře to není zdaleka první objev. V uplynulých letech stáli při objevech několika jeskyní na Radhošti či v krymském jeskynním systému Mramornaja. Jeden z jimi objevených podzemních útvarů - takzvaná Salajova díra v lokalitě Záryje na Radhošti - byla nedávno zařazena na čtvrté místo, pokud jde o nejdelší pseudokrasové jeskyně české části Karpat. Vloni na podzim se jeskyňářům podařilo prostoupit nové chodby a dosavadní délku jeskyň prodloužili o 38 metrů.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání, Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Zpět

Domorazské louky lákají na vzácné druhy orchidejí

18.4.2009, Mladá fronta DNES, str. 4   Kraj Moravskoslezský, MARKÉTA RADOVÁ    AOPK ČR   

Přírodní skvosty

Hostašovice - Kdo v těchto dnech zamíří na chráněné území Domorazských luk v Hostašovicích na Novojičínsku, spatří jarní květy sasanek, devětsilu, orseje či třeba blatouchu.

Již za pár týdnů se mu ale naskytne ještě půvabnější pohled. V květnu rozkvétají první vzácné orchideje. Nejunikátnějším, zvláště chráněným druhem, který se zde vyznačuje mimořádně širokou rozmanitostí barev a tvarů květů, je prstnatec májový. Jeho populace v oblasti čítá asi 1 700 jedinců.

“Z dalších ohrožených a vzácných orchidejí zde roste vstavač mužský, prstnatec listenatý a bradáček vejčitý. Zajímavá je přítomnost karpatského endemitu kozlíku celoslistého a horského druhu kýchavice bílé Lobelovy,” sděluje Kamila Filipová z ostravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.

Zásadní pro výskyt vzácných rostlin je mokřadní charakter luk. V případě odvodňování území čimeliorace zdejšího Srního potoka by území přišlo o svou jedinečnost. Zvláště chráněné druhy rostlin je ze zákona zakázáno trhat, přesazovat, ani s nimi jakkoli jinak nakládat. Kdo zákaz poruší, hrozí mu pokuta ve výši až sto tisíc korun.

Většinu orchidejí nelze přesazovat. Rostlina je totiž striktně vázána na svou lokalitu, kde žijí specifické druhy hub. Ty jí zajišťují dusíkaté sloučeniny a fosfor a rostlina jim na oplátku poskytuje produkty fotosyntézy. Proto po přenesení do jiného prostředí orchidej umírá. Domorazské louky, nacházející se blízko silnice z Hodslavic do ValašskéhoMeziřící, dlouho nikdo neobhospodařoval, v 80. letech 20. století jim dokonce hrozil zánik. Od roku 1997 jsou louky pravidelně koseny. To prospívá populacím chráněných druhů rostlin.

Zpět

Padlo 222 vzrostlých stromů!

7.4.2009    Horizont    str. 13   Památky

ČESLAV GAMROT    AOPK ČR   

Chráněný park u zámku v Hnojníku byl vykácen

HNOJNÍK / Park okolo zámečku v Hnojníku je chudší o 222 stromů. Jejich vykácení nařídil v březnu tehdejší vlastník budovy a přilehlých pozemků, společnost Aaron House z Českého Těšína.

Lokalita je přitom zapsána jako kulturní památka a zároveň významný krajinný prvek. “Aaron House podala žádost o povolení k vykácení stromů již v prosinci. Naše referentka je vyzvala k dodání nějakých dalších náležitosti, což ale neučinili,” řekla nám starostka obce Dagmar Molinová. Zabývala se tím Agentura ochrany přírody a krajiny a Národní památkový ústav v Ostravě. “Provedli pouze zápis z jednání, i když říkali něco v tom smyslu, že 90 procent stromů je ve špatném stavu, žádné povolení k jejich odstranění nevydali,” sdělila Molinová.

Jak dále uvedla, o případ se zajímá také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), jejíž představitelé v pátek navštívili obecní úřad. “Zatím to není ukončeno, provedl se akorát další zápis. Inspekce se snaží dopátrat, kdo kácel, zda panu Rodzenákovi z Aaron House bylo doručeno naše vyjádření a podobně. Doručenka je u nás, avšak pan Rodzenák tvrdí, že nic nedostal. ČIŽP věc dále šetří,” uzavřela Dagmar Molinová.

“Povolení ke kácení stromů nevydávám, pouze stanovisko, o které mě ale vlastník zámku nepožádal,” uvedla stavební technička z odboru školství, kultury a tělovýchovy na Městském úřadě v Třinci Helena Krausová. “K pokácení dřevin nebylo vydáno žádné povolení, tedy neproběhlo v souladu se zákonem,” usuzuje Petr Szymonik, vedoucí oddělení ochrany přírody ostravské pobočky ČIŽP. Vyjádření zmocněnce Aaron House Jaroslava Rodzenáka se nám nepodařilo před uzávěrkou tohoto vydání získat, protože nezvedal mobilní telefon.

Ve svém dřívějším prohlášení pro tisk však uvedl, že obec se podle něho tři měsíce k celé záležitosti nevyjádřila, nebyla schopna vyřídit písemná stanoviska památkářů, agentury a odboru životního prostředí v Třinci, takže byl nucen vše zařizovat sám. Odvolával se také na zákon o 30denních a 90denních lhůtách, které údajně nebyly dodrženy.

Kácení, které bylo podle Rodzenáka nutné provést do konce března s ohledem na konec období vegetačního klidu, souvisí se záměrem firmy navrátit parkové ploše její původní podobu.

Zámek s parkem má však už nového vlastníka. Nedávno se jí stala Jaroslava Krejčí ze Studénky.

Zpět

Ochráncům přírody se podařilo vykoupit les

3.4.2009    ČT 1    str. 6   18:00 Události v regionech - Brno

Lenka SOLANSKÁ, moderátorka: Ochráncům přírody z Valašských Klobouk na Zlínsku se splnil letitý sen. Podařilo se jim vykoupit část lesa dělícího 2 bělokarpatské rezervace. Spojili je tím v jeden celek, který mohou lépe ohlídat před zdevastováním.

Luboš DOSTÁL, redaktor: Zelené kopce nedaleko Valašských Klobouk na Zlínsku. Leží tady přírodní rezervace Javorůvky a přírodní památka Dobšená. Dělilo je 6,5 hektarů lesa. Ochránci přírody se jej rozhodli získat a vytvořit tak mezi 2 cennými územími pomyslný most.

Miroslav JANÍK, předseda ČSOP Kosenka: Bělokarpatské louky, které chráníme 30 let, nemohou existovat bez bělokarpatského lesa. Ten les chrání tu podstatě těch luk, prameniště, klima.

Luboš DOSTÁL, redaktor: Jenže není v dobré kondici. Vedle statných borovic tu rostou uměle vysázené smrky, které sem nepatří a nedokáží dlouhodobě odolávat vichřicím a kůrovci. O důvod víc k postupnému vykoupení lesa a jeho ozdravení vysázením odolnějších jedlí. Ochránci přírody s tím začali před více než 2 lety. Umožnilo jim to nečekané dědictví. Místní důchodkyně Božena Sedláčková velkoryse odkázala 200 tisíc korun, ani ty by nestačily. Dalších potřebných 350 tisíc vynesla dobročinná aukce uměleckých děl v Brně. Celkem bylo třeba přesvědčit 7 vlastníků pozemků.

Miroslav JANÍK, předseda ČSOP Kosenka: V tom byli i zahraniční někteří vlastníci a dědici, což bylo velmi složité jako legislativně, ale musím říct, že to bylo nesmírně zajímavé jako na potkávání s lidmi a hlavně bylo to úspěšné.

Jana RICHTEROVÁ, členka: V naší republice to funguje spíš právě naopak, že krásná cenná území se rozdělují různýma aktivitama a tady naopak se právě podařilo pravý opak, takže si myslím, že to je úžasné.

Luboš DOSTÁL, redaktor: Poslední dubnovou sobotu bude na tomto jindy poklidném místě hodně živo. Ochránci přírody nově vykoupené území oficiálně představí a otevřou veřejnosti. Luboš Dostál, Česká televize.

Zpět

Přežijí historické parky a památné stromy další století?

2.4.2009    Moderní obec    str. 30   Příloha - památky a historická sídla MIROSLAVA DROBÍLKOVÁ    Chráněná území   

Historické parky byly vždy specifickými uměleckými díly. Spolu s památnými stromy v sobě nesou kus historie a obrovské přírodní bohatství. Kdysi byly vysázeny pro potěchu budoucím generacím. Stejně jako hrady či zámky jsou historické parky a památné stromy kulturními a přírodními památkami a zasluhují řádnou péči a pozornost.

Odpovědět na otázku Co všechno vyžaduje péče o historické parky a památné stromy? je jako skládat mozaiku. V následujících odpovědích jednotlivé střípky do ní přikládají MUDr. Olga Sehnalová, místostarostka Kroměříže, Ing. Dagmar Fetterová z Národního památkového ústavu, územní pracoviště Brno, a David Hora, DiS., arborista ze společnosti Treewalker.

* Co vyžaduje péče o historické parky ze strany vedení města?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Určitě respekt k těmto místům a vnímání jejich jedinečnosti. Od toho se odvíjí všechno ostatní, třeba zajištění peněz na dlouhodobou péči o ně. Za nejpodstatnější považuji mít určitou koncepci a vizi péče o historické parky, a potom dostatečné prostředky k jejímu uskutečnění. Seřadit priority je někdy hodně složité a rozpočet každé organizace, ať je jí město nebo třeba Národní památkový ústav (NPÚ), je omezený. Pokud ale víte, že máte povinnost pečovat o odkaz našich předků a vytvoříte si k místu vztah, je třeba hledat řešení.

* Jaké jsou současné trendy v péči o historické parky?

Dagmar Fetterová, NPÚ: Každý objekt má svůj příběh, pojmenovat nějaký »trend« v tomto případě téměř nejde. Ve většině případů je potěšující fakt, že správci objektů sami cítí potřebu pečovat nejen o stavby, které jsou vždy prioritou, ale i o jejich okolí. Je třeba si uvědomit, že odkládání údržby či obnovy parku znamená vždy narůstání finančních prostředků potřebných k realizaci.

* Pozorujete nějaký vývoj ve vztahu vedení města k historickým parkům?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Zájem o naše historické parky a zahrady je dlouhodobý, protože je skutečně vnímáme jako součást města bez ohledu na to, kdo je vlastníkem či správcem. Nicméně na základě občanských aktivit poukazujících na neuspokojivý stav zahrad a také v reakci na vzrůstající vandalismus jsme pocítili nutnost vyjádřit náš zájem mnohem zřetelněji. V rámci kampaně Nadace Partnerství Město stromů 2006/2007 proto Zastupitelstvo města Kroměříže přijalo Deklaraci k 10. výročí zápisu Zahrad a zámku v Kroměříži na seznam UNESCO. V ní nejen vyzývá stát k převzetí zodpovědnosti za zachování kulturního dědictví, ale zároveň se samo zavazuje pomoci těmto památkám včetně pomoci finanční.

* Alfou a omegou historických parků jsou stromy. Jak se mění v současnosti přímá péče o památné a jinak významné stromy?

David Hora, arborista: Arboristika se stejně jako ostatní obory neustále dramaticky mění včetně způsobů péče o stromy. Od stromové chirurgie přecházíme do protipólu, k takzvaným přírodě blízkým metodám péče. Vzhledem k obrovské disproporci mezi věkem památných stromů a rychlosti změn technologií bych spíše než nejnovější trendy doporučoval takové způsoby péče, které dokáže realizátor zásahu ve všech směrech obhájit.

* Je to radost nebo starost, mít ve městě historický park?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Pro městskou samosprávu a občany je to především radost, starosti mají správci zámku a zahrad, zejména Národní památkový ústav. Proto se snažíme s NPÚ spolupracovat a pomáhat tam, kde je to v našich silách. Například formou veřejně prospěšných prací zajišťujeme pracovníky na údržbu. Pomohli jsme s opravami některých drobných památek, vyčištěním vodních náhonů atd. Důležitá je vzájemná informovanost a komunikace mezi městem a správci zahrad.

* V čem je péče o památné stromy specifická a jaké jsou nejčastější chyby?

David Hora, arborista: Památný strom je z biologického hlediska stejný jako jiné stromy a způsob péče o něj je obdobný jako u jiných jedinců stejné věkové kategorie. Rozdíl je v nutnosti akceptovat historické svědectví a ducha stromu, které v sobě nese a které při zásahu na stromě nesmíme stírat. Práce na památných stromech vyžaduje naslouchání a pokoru. Ze svých zkušeností mohu říci, že nejčastější chybou je placení nekvalifikovaných osob. Provádění zásahů bez dlouhodobé koncepce. Zaměření se pouze na nadzemní část stromu. Ošetření pro ošetření. A u některých stromů, byť to zní paradoxně, příliš častá a nesmyslná péče. Moje doporučení proto zní: Chtějte arboristy s certifikátem Evropský arborista, zajímejte se o jejich reference, znalosti a způsob práce, nevěřte jim, že jsou odborníci, ale ověřte si to! Chceme-li zachovat přírodní a kulturní bohatství historických parků, zahrad a památných stromů, bude kromě finančních prostředků a znalostí potřeba i spolupráce mezi jednotlivými subjekty, nadšení a zájem. *

O autorovi| MIROSLAVA DROBÍLKOVÁ, Nadace Partnerství

Zpět

Ekologové jsou blízko ke splnění svého letitého lesního snu

Valašský deník ,  13.1.2009 , Str.: 2 .Vyšlo také v: Zlínský deník ,  Slovácký deník

Valašské Klobouky/Už jen malý krůček chybí k tomu, aby se ochranářům z Valašských Klobouk splnil letitý sen - vykoupit část lesa dělícího dvě bělokarpatské rezervace, aby ho mohli přetvořit na les ekologický a přírodě blízký.

Chybí jim pouze poslední podpis jednoho ze čtyř vlastníků, který již však prodej odsouhlasil. Aby luční rezervace Javorůvky a Dobšena mohli ochranáři propojit lesem, museli vykoupit pozemky o výměře minimálně čtyři hektary, a to od čtyř majitelů. "Nemyslel jsem si, že to bude tak obtížné. Jednu majitelku jsme dokonce vypátrali až ve Spojených státech amerických. Přesto s prodejem klíčových pozemků nakonec souhlasili všichni," řekl s úlevou předseda Českého svazu ochránců přírody Kosenka Miroslav Janík.

Myšlenka propojit obě rezervace podle Janíka existovala dlouho. Uskutečnit ji ale pomohl až ušlechtilý dar valašskokloboucké rodačky paní Boženy Sedláčkové, která Kosence před dvěma lety ve své závěti odkázala třetinu své nemovitosti - bytu. "Jeho prodej nám vynesl dvě stě tisíc korun. Na podzim loňského roku se tak podařilo uskutečnit první výkup pozemku," popsal Janík.

Další peníze pomohla Kosence získat brněnská Nadace Veronica, která projekt valašskoklobouckých ochranářů vybrala pro svou každoroční benefiční aukci výtvarných děl. "Oslovil nás svým příběhem i díky paní Sedláčkové, která svůj majetek v závěti rozdělila mezi neziskové organizace. Celková částka, kterou jsme Kosence na výkup pozemků ke spojení rezervací převedli, byla 350 tisíc korun. Větší část z ní jsme získali z aukce, menší část tvoří dary fyzických osob z Brna," popsala ředitelka nadace Jasna Flamiková.

Na vykoupených parcelách již nyní ochranáři spolu s dobrovolníky chrání původní odolnější dřeviny jako javory, jasany, jedle, buky, duby a také je dosazují místo původních smrků. Smrky totiž ohrožuje kůrovec a jsou stále častěji vyvraceny větrem. "V nově vykoupeném lese připravujeme ukázky a praktické programy lesní pedagogiky, která obohatí nabídku ekovýchovných programů i turistickou přitažlivost Valašskokloboucka," uzavřel Janík a dodal, že výkupy lesů v okolí lučních rezervací Bílých Karpat by měly ještě v budoucnosti pokračovat.

Zpět

V kraji přibude 61 evropsky významných míst

Mladá fronta Dnes : Východní Morava ,  6.1.2009 , Autor: (ČTK) , Str.: 3

Zlín - Do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 ve Zlínském kraji bude do roku 2013 zřejmě patřit dalších 61 lokalit, z toho 48 je mimo chráněné krajinné oblasti.

"V současné době hejtmanství spravuje přibližně 106 maloplošných chráněných území, která jsou rozprostřena rovnoměrně po celém území regionu," řekl krajský radní Vojtěch Jurčík.

Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, která jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožená, vzácná či omezená svým výskytem jen na určitou oblast.

Největší lokalitou na seznamu budou Chřiby "Naším úkolem je všechna nová území zmapovat, vytyčit, popsat a zajistit jim potřebnou údržbu. Žádné z nich není v přímém rozporu s nějakými rozvojovými aktivitami Zlínského kraje," poznamenal Jurčík. Největší lokalitou, jež bude nově zapsána na seznam Natura 2000, je oblast Chřibů. Rozkládá se na jihozápadě kraje, nejvyšším vrcholem je Brdo v nadmořské výšce 586,7 metru. Celková výměra všech nově navrhovaných území činí přibližně 28 tisíc hektarů.

Realizace této první etapy si vyžádá asi 53 milionů korun, financovat ji bude ministerstvo životního prostředí z operačního programu. Samotná údržba lokalit je pak hrazena rovněž ze státních prostředků. "Stát původně chtěl, aby se kraje podílely zhruba deseti procenty. Velmi tvrdě jsme to však rozporovali, protože nebyli jsme to my, kdo to vyhlásil," upřesnil Jurčík.

V národním seznamu Natura 2000 je v současné době zapsáno 879 lokalit. Seznam je rozdělen do dvou částí podle takzvaných biogeografických oblastí, a to na panonské, pokrývající převážnou část Jihomoravského kraje, a kontinentální, což je 96 procent území Česka.

Zpět

Významné přírodovědecké lokality na Zlínsku se v příštích letech dočkají údržby či záchrany

ČRo - Brno : Radionoviny 17:00 ,  17.12.2008

Moderátor (Jan Fiala): Významné přírodovědecké lokality na Zlínsku se v příštích letech dočkají údržby či přímo záchrany. Díky tzv. norským fondům kraj získal 10 miliónů korun na zmapování a podporu vzácných beskydských a karpatských luk. Radní Milena Kovaříková připomíná, že právě tam se vyskytuje řada unikátních rostlin i živočichů.

Host (Milena Kovaříková, radní Zlín): Projekt je doslova obsáhlý. Podmínkou je minimálně 85 ha udržovaných ploch, z toho musí být 11 ošetřovaných lokalit zvláště vyčleněných. Tady ta podmínka taky splněná samozřejmě je. Ale přitom z těchto 11 ošetřených lokalit musí být 6 po zásahu musí mít takové parametry, aby splňovaly kritéria maloplošných chráněných území. Jedná se o práce na lukách, ne lesní práce, tzn. je to likvidace stařeny a náletových dřevin.

Zpět

Beskydy mají novou rezervaci

Metro : OSTRAVA ,  16.12.2008 , Autor: Lucie Lukačíková , Str.: 3

Beskydy si na své konto připisují novou přírodní rezervaci. Její název zní Makyta a nachází se na svazích stejnojmenné hory v Javorníkách.

VSETÍN Nová přírodní rezervace byla na hranici se Slovenskou republikou vyhlášena u příležitosti 35. výročí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Rezervace představuje zachovalé lesní porosty na podhřebenových severních svazích Makyty a Valašské Kyčery o celkové rozloze téměř 187 hektarů. "

V moravské části pohoří Javorníků dosud chyběla rozsáhlejší rezervace, která by byla opravdovým útočištěm větších populací vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů," uvedl k nové rezervaci Jiří Lehký ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Na území rezervace Makyty se vyskytují vzácné porosty měsíčnice vytrvalé, ale i ojedinělé rostliny jako kapradina Braunova, sněženka předjarní, česnek medvědí, srstka angrešt, kapradina rezavá, lýkovec jedovatý, hlístník hnízdák či mléčivec alpský. Hnízdí zde i několik vzácných druhů ptáků jako strakapoud bělohřbetý, lejsek malý a bělokrký, holub doupňák, žluna šedá a jeřábek lesní. Rezervace je také trvalým stanovištěm rysa ostrovida a díky své přímé návaznosti na slovenská pohoří je vhodným prostředím také pro ostatní velké šelmy - medvěda hnědého a vlka. Území nově zřízené rezervace Makyta je pro návštěvníky již nyní přístupné po červeně značené turistické stezce vedoucí z Papajského sedla směrem na Pulčínské skály. Podrobněji označena bude rezervace příští rok na jaře.

"Tato rezervace zde až dosud chyběla." Jiří Lehký, CHKO Beskydy

Zpět

V Česku přibudou pralesy, shodly se Lesy ČR s ekology

Lidové noviny, 22.11.2008, BEDŘICH KRATOCHVÍL, Str.: 5

PRAHA Divoké lesy ponechané svému přirozenému vývoji bez jakýchkoli zásahů člověka. Na takovou přírodu by v budoucnu měli lidé v České republice narážet čím dál tím častěji. V Česku totiž vzniknou nové "pralesy", které zaberou více než dva a půl tisíce hektarů.

V posledních čtyřech letech bylo v Česku vyhlášeno devět bezzásahových území, z nichž se postupně stanou pralesy.

Agentura ochrany přírody a Lesy ČR před nedávnem podepsaly smlouvu o vytvoření dalších bezzásahových území. V těchto lokalitách nebudou lesníci podle dohody smět zasahovat. "Je to na začátku, ta území se stanou pralesem až za takových 150 let," řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky Radek Drahný.

"Většina bezzásahových území leží v chráněných krajinných oblastech. Nově ale budou moci být i za jejich hranicemi," řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pojer. Navíc: "Díky studiu těchto území získáme nové podklady, které budeme moci použít v péči o chráněná území." Pralesy mají zajišťovat přežití velkého počtu rostlinných a živočišných druhů. Pralesy jsou na rozdíl od hospodářského lesa cenné tím, že v nich probíhá fáze rozpadu, na kterou jsou vázány specifické druhy hmyzu. Zatím posledním pralesem se staly Havrany v Národní přírodní rezervaci Libický luh. Ten je ve správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

Rezervace Libický luh patří k nejrozsáhlejší oblasti lužních lesů v Čechách. Celková rozloha rezervace je 446 hektarů, z toho bylo vyhlášeno jako bezzásahové území 31,3 hektaru. V rezervaci žije celá řada rostlin a živočichů. V tůních a mrtvých a slepých ramenech Labe žijí ohrožení vodní korýši, měkkýši a obojživelníci. Právě v této lokalitě byl naposledy v roce 1994 pozorován denní motýl jasoň dýmkovitý. Ten v současnosti žije pouze na Moravě.

Z vyhlašování nových bezzásahových území nemají radost jen ochránci přírody, ale i samotní lesníci. Ti totiž využijí poznatky ze studia lokalit k vlastnímu hospodaření. Lesníci deklarují, že budou hospodařit přírodě bližším způsobem. "Je podstatné vědět do budoucna, jakým způsobem by si mohla příroda poradit s našimi historickými chybami," řekl Radek Drahný.

Lesníci společně s ochránci začnou nyní vytypovávat území, která by mohla aspirovat na další pralesy.

***

Co je bezzásahové území? V bezzásahovém území se nesmí těžit dřevo ani zpracovávat odumřelé dřevo. Nesmí se tu ani vysazovat sazenice ani jakkoli ovlivňovat vzhled lesa. Bezzásahové lesy jsou v prvních zónách národních parků a v národních přírodních rezervacích, jako je například Boubínský prales nebo Žofínský prales. "Pralesů" je v současnosti asi 22 000 hektarů - tedy 0,83 procenta všech lesů.

Soukromé rezervace? ochranáři skupují pozemky

NOVA - Relace: Televizní noviny ,  3.8.2008

Moderátor (Renáta Czadernová): V České republice přibývá míst, která skupují ochranáři a registrují je jako soukromé přírodní rezervace. Snaží se tím zabránit mizení vzácného prostředí, ve kterém jsou rostliny a živočichové, kterým hrozí vyhynutí.

Redaktor (Tomáš Haubtvogel): Lýkovec jedovatý, rosnatka okrouhlolistá, kuňka žlutobřichá nebo páchník hnědý. To jsou rostliny a živočichové, které bychom v přírodě už brzy nemuseli najít. Důvodem ohrožení je mizení jejich přirozeného prostředí. Za posledních padesát let zmizelo z české přírody přes třináct set kilometrů čtverečních luk. Dva tisíce kilometrů mezí, čtyři tisíce šest set kilometrů vodních toků a čtyři tisíce kilometrů stromořadí a alejí. Ochranáři se proto rozhodli jednat. Prosadit ale novou přírodní rezervaci je pro ochranáře poměrně složité.

Host (Milan Orálek, předseda Českého svazu ochránců přírody): Musí jednak dosáhnout souhlasu těch vlastníků všech. Musí překonat určité byrokratické bariéry. A celý ten vyhlašovací proces je dosti složitý.

Redaktor (Tomáš Haubtvogel): A proto je jednodušší zajímavou lokalitu prostě koupit.

Host (Milan Orálek, předseda Českého svazu ochránců přírody): Není žádnej problém pro žádného občana nijak jako z přírody si koupit. A tam si zvolit nějaký vlastní management, čili vlastní druh péče.

Host (Martin Pudil, ornitolog - spoluzakladatel): Nejspolehlivější ochrana je vlastnit to.

Host (Miloslav Bartoš, Český svaz ochránců přírody, Jihlava): Bez našeho vědomí nemůže tam nikdo začít stavět, co se mu zlíbí.

Redaktor (Tomáš Haubtvogel): A právě v těchto dnech vznikla nová soukromá rezervace v lužních lesích kolem řeky Olše.

Host (Karel Suška, člen ČSOP): Vyskytuje se tady pstruh říční, lipan, střevle potoční se nám zpátky vrátila do řeky.

Host (Milan Orálek, předseda Českého svazu ochránců přírody): Občané nám poskytli ve sbírce už bezmála šest milionů korun. A tím jsme prostředky na těchto třináct soukromých rezervací získali.

Redaktor (Tomáš Haubtvogel): Ve skupování pozemků a vyhlašování nových rezervací chtějí ochranáři pokračovat. V tuto chvíli už mají připraveno na pozemky dalších tři čtvrtě milionů korun. Krajské štáby a Tomáš Haubtvogel, televize Nova.

Zpět

Kosení luk: to je hlavně zpěv a vůně čerstvého sena

Zlínský deník, 12.7.2008, Str.: 3, Vyšlo také v: Slovácký deník

Bílé Karpaty/Je půl osmé ráno a já pomalu stoupám po úzké cestičce vedoucí na Královec. "U kapličky doleva," zní mi v hlavě rada Miroslava Janíka, ředitele Českého svazu ochránců přírody Kosenka, který už po osmadvacáté letos pořádá kosení bělokarpatských luk v okolí Valašských Klobouk.

Sotva minu dřevěnou kapličku, už můžu jít po hlase. Přicházím právě včas - tábor dobrovolníků z celé republiky, kteří se sjeli pomoci poséct přírodní rezervaci Javorůvky a Dobšena, se pomalu probouzí. A zadávají se úkoly na dopoledne. "Vy můžete jít se skupinkou na Dobšenu, je třeba obrátit seno, aby pořádně vyschlo. Pokosené je už všechno," obrací se na mě Miroslav Janík.

Rozhodla jsem se totiž poznat na vlastní kůži atmosféru akce, kvůli níž lidé dobrovolně několik dní pracují na místech, kam těžká technika nemůže. Z provizorní kůlny si tedy po vzoru ostatních vybírám hrábě a už stoupám se skupinkou asi dvaceti lidí ke dvěma loukám, kde leží posečená tráva. Chvilku mi trvá, než pochopím zajetý systém práce, ale pak už jde obracení od ruky a za necelou hodinu už pracujeme na druhé louce.

Jak se blíží poledne, sluníčko čím dál více hřeje a pod nohama začíná příjemně šustit usychající tráva. "Seno musí být pořádně proschlé, než se odveze. Bude se skladovat na Kosence pro ovce," vysvětluje mi Ondřej, který přijíždí na kosení každoročně ze Vsetína. Přidává se i Kamila, která na Valašsko přijela až z Příbrami. "Tento týden to bylo opravdu náročné udržet seno suché. Kvůli častým přeháňkám jsme hledali každý kousek sluníčka," popisuje. Při práci zjišťuji, že se tady opravdu sešli lidé z různých koutů republiky.

Například Zuzana z Kroměříže je na kosení potřetí a v krátké přestávce na občerstvení vzpomíná, jak si kdysi přečetla inzerát v novinách a velmi ji zaujal. "Studuji totiž ochranu životního prostředí, takže k přírodě mám blízko," dodala. Z Třince zase přijel Slavomír, kterého před čtyřmi lety akce uchvátila natolik, že si ji nenechá ujít žádný rok. V družném hovoru dopoledne příjemně utíká, a protože práce jde rychle, obrátíme společnými silami celou louku ještě jednou. Oběd ohlášený na půl jedné se kvapem blíží, přesto se nikomu do tábora nechce.

Ležíme ve stínu obklopeni lesy a téměř beze slov pozorujeme krajinu kolem. Z ticha nás však vyruší najednou zpěv, který se mezi kopci rozléhá. "Tak se tady zpívá pořád," vysvětluje mi Martin z Brna, když scházíme do tábora. Po cestě opravdu potkáváme tři žence, jak uprostřed louky zpívají jednu lidovku za druhou. "Ten valašský folklor je prostě neuvěřitelný," se smíchem dodává Martin. A má pravdu.

Jen co všichni v táboře dostanou do ešusu pořádnou porci rýže a sójového masa, už další z účastníků tahá z futrálu housle a začíná se zpívat nanovo. A to je také jeden z důvodů, který nejčastěji zněl z úst dobrovolníků, když jsem se ptala, proč jsou tady. Sto osmdesát pomocníků, kteří se letos na bělokarpatských lukách během čtrnácti dnů vystřídali, spojovaly tři věci - nezaměnitelná atmosféra, láska k přírodě a staří i ti noví přátelé.

Zpět

Strážce přírody rozčílilo nařčení šéfa

Slovácký deník , 11.7.2008 , Autor: MILAN ZÁMEČNÍK , Str.: 3

Slovácko/Dobrovolní strážci přírody v Bílých Karpatech zuří. Odmítají nařčení z nečinnosti, které se objevilo v médiích. To má na svědomí vedoucí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (CHKO) Jiří Němec, který jejich špatným přístupem odůvodnil potřebu získat za ně náhradu. "Máme asi dvacet strážců. Bohužel prakticky žádný z nich své povinnosti neplní. Jedná se o lidi, kteří se s nadšením přihlásili, aniž by však věděli, jaké úkoly je čekají. Plní spíš funkce zpravodajů a případné problémy řeší státní správa," uvedl pro Deník vedoucí Správy CHKO Němec.

Někteří dobrovolníci, jež svoji práci při ochraně přírody vykonávají nezištně, se však proti tomuto výroku ohradili. Podle svých slov povinnosti vůči nim naopak neplní CHKO. Přestože by měla správa dvakrát ročně svolávat poradu strážců, předávat dokumenty a reagovat na jejich hlášení, nic z toho prý prakticky neplní. "Osobně předávám desítky záznamů z kontrol v terénu ročně a také zoologická a floristická hlášení. Správa CHKO však nereaguje," poznamenal strážce a zároveň zakladatel Asociace strážců přírody Lubomír Pospěch z Uherského Brodu.

Strážci nejvíce postrádají metodické řízení a zpětnou vazbu ze strany CHKO. "Myslím si, že chybí koordinace strážní služby, protože vedení chráněné oblasti je zaneprázdněno výkony státní správy. Nedostává se nám také technické podpory naší práce," dodal strážce Martin Stecher. Podle Němce skutečnost, že strážci podávají zprávy a již neřeší případné přestupky, nepřináší správě potřebnou pomoc. Vedoucí CHKO však přiznal, že opravdu chybí koordinace činnosti strážců, na kterou se však správě nedostává lidí a prostoru. K stylu a řízení práce strážců je skeptický i bývalý pracovník Správy CHKO a známý popularizátor přírody Pavel Bezděčka. "Strážní služba, jak je posuzována a dlouhodobě chápána, je podle mě zbytečná," dodal Bezděčka.

Zpět

Na bělokarpatských loukách se vystřídá přes sto ženců   

Valašské Klobouky (Zlínsko) 8. července (ČTK) - Přes sto dobrovolných ženců se v těchto dnech střídá při kosení bělokarpatských luk ve čtyřech lokalitách u Valašských Klobouk na Zlínsku. Celkem tak ekologové ošetřují 15 hektarů luk, které jsou chráněny pro cennou druhovou skladbu květeny.  

Ekologové již v uplynulých dnech ošetřili přírodní rezervaci Bílé potoky, nyní pracují v Javorůvkách, kde jim však práci komplikuje počasí. "Sešlo se nás ale na 50 a díky této síle lidí se nám daří i přes občasný silný déšť všechno seno přesušit, část z toho jsme již také odvezli nebo zaplachtovali," sdělil dnes ČTK Miroslav Janík z Českého svazu ochránců přírody Kosenka z Valašských Klobouk.   

Kolem osmi hektarů luk kosí ženci ručně, je zde totiž řada mokřadů a pramenišť, kde se s ruční technikou nedá pracovat. V přístupnějších terénech si však ekologové pomáhají i lehkými technickými stroji, v dalších místech při sklízení sena využívají koně.  

Kvalitní seno dobrovolníci využijí i hospodářsky a odváží ho na místní ekologickou farmu, kde s ním krmí ovce. Zhruba před 20 lety jej však nechávali zkompostovat, nekvalitní pak spalovali. Letní kosení nepředstavuje jedinou péči o bělokarpatské louky. Na jaře se musejí kvůli mechům vláčit, o otavy se pak na podzim postarají ovce.Bělokarpatské louky jsou vzácnou přírodní rezervací, zdejší orchidejové louky totiž patří mezi nejbohatší ve střední Evropy.

Zpět

Bílé Karpaty potřebují strážce

Zlínský deník ,  27.6.2008 , Str.: 2

Zlínský kraj/Možnost stát se stráží přírody nabízí Chráněná krajinná oblast (CHKO) Bílé Karpaty každému zájemci, který splňuje několik základních podmínek. Oblast je rozdělena do čtyřiadvaceti okrsků a cílem je mít v každém aspoň jednoho strážce.

Stráž přírody má postavení veřejného činitele a dělí se na kategorie strážce a zpravodaj. Úkolem zpravodaje je informovat o událostech v daném okrsku, které mají vliv na přírodu. Strážce pak vzniklé problémy řeší. "Máme asi dvacet strážců. Bohužel prakticky žádný z nich své povinnosti neplní. Jedná se o lidi, kteří se s nadšením přihlásili, aniž by věděli, jaké úkoly je čekají. Plní teď spíš funkce zpravodajů a případné problémy řeší státní správa," postěžoval si vedoucí správy CHKO Jiří Němec. Aby se člověk mohl stát strážcem, musí být starší 21 let, způsobilý k právním úkonům, neodsouzený pro úmyslný trestný čin a zdravotně způsobilý. Nejvhodnější jsou uchazeči z okresů Zlín, Hodonín a Uherské Hradiště. Adept musí úspěšně složit znalostní zkoušky, po nichž je mu vydán služební odznak a průkaz.

Zpět

Kosenka pořádá tradiční sečení bělokarpatských luk

Slovácký deník ,  26.6.2008 , Str.: 2

Bílé Karpaty/Naučit se pořádně séct kosou, seznámit se s přírodou Bílých Karpat a zároveň pomoci ochránit vzácné druhy rostlin. To je možnost pro všechny, kdo se vydají na tradiční akci kosení bělokarpatských orchidejovitých luk.

Tu pořádá letos už po osmadvacáté Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka v okolí Valašských Klobouk. "Od soboty 28. června do pátku 4. července budeme séci louky v rezervaci nazvané Bílé Potoky. Další týden potom pokračujeme v rezervaci Javorůvky - Dobšena," uvedl za ochránce přírody Kosenky Miroslav Janík.

Všem zájemcům poskytne organizace stravu a zároveň možnost noclehu ve vojenském stanu. "Každý rok na naši akci jezdí pomoci asi sto osmdesát dobrovolníků," dodal Janík.

Pomáhají tak sečením chránit typický ráz krajiny vzácné druhy orchidejí. "Podporují ale také díky vyprodukovanému senu ekologický chov ovcí a získávají nové přátele," doplnil.

Zpět

Chráněné území změní možná hranici

Karvinský deník ,  17.6.2008 , Str.: 3, Moravskoslezský deník ,  17.6.2008 , Str.: 4. Vyšlo také v: Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Havířovský deník, Novojičínský deník

Frýdek- Místek/Náměstek frýdecko- místecké primátorky Michal Pobucký (ČSSD) přišel s návrhem, jak vyřešit tristní situaci kolem zablokované stavby obchvatu města. Přípravu stavby před několika týdny zcela paralyzovalo ekologické občanské sdružení Beskydčan podáním žaloby u krajského soudu.

Ekologové se všemi možnými prostředky snaží ochránit chráněné území Nivy Morávky, které je zařazeno do soustavy Natura 2000 a které by obchvat měl protnout. Náměstek primátorky proto v těchto dnech požádal vládu, aby změnila hranice tohoto chráněného území a z celkových 367 hektarů zhruba 40, kterými by silnice měla vést, z něj vyňala. "Pokud by nám vláda vyhověla, soudní žaloba podaná Beskydčanem by se tím stala bezpředmětnou," vysvětlil Michal Pobucký. Dodal, že v tom případě by stavba obchvatu mohla začít příští rok. "Jižní varianta je v tuto chvíli jediná možná. Každé jiné řešení by bylo finančně nebo časově nepřijatelné. Vláda je jedinou institucí, která nám nyní může pomoci stavbu obchvatu urychlit. V opačném případě hrozí i několikaleté zdržení," dodal náměstek primátorky Michal Pobucký.

Zpět

Stát bude dotovat majitele lesů v Natuře 2000

E15 ,  17.4.2008 , Autor: čtk , Str.: 4

Praha / Vláda ve středu schválila dotační program pro vlastníky lesů zařazených do programu Natura 2000. Dotace navrhované ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem mají vlastníkům částečně kompenzovat omezené hospodářské využití chráněných lesů a pomoci zachovat druhovou skladbu dřevin.

Vlastníci chráněných lesů budou v příštích dvaceti letech dostávat každoročně šedesát eur na hektar plochy. Musí ale splňovat další podmínky. O dotaci mohou zažádat majitelé lesů, které se alespoň z poloviny nacházejí v oblasti rezervací Natura 2000, a to nejpozději do 15. května. Dotovaný žadatel pak bude muset po celých dvacet let udržovat původní druhovou skladbu stromů.

Kabinet dále schválil návrh ministra zemědělství, který usnadní čerpání dotací na zalesnění a péči o les. Podávání žádostí o dotace má být napříště jednodušší. Novela také snižuje sankce za porušení podmínek pro udělení dotace.

Zpět

Ochránci přírody vykupují les, spojí rezervace

ČT 1 - Relace: Jihomoravský večerník ,  8.4.2008 , Autor: Luboš Dostál

Moderátor: Ochránci přírody z˙Valašských Klobouk na Zlínsku jsou o další krok blíž k˙uskutečnění letitého snu vykoupit a ozdravit část lesa dělícího dvě Bělokarpatské rezervace. Potřebné peníze vynesla dobročinná aukce. Jednání s˙majiteli pozemků se vyvíjejí slibně a záchranné práce přímo v˙terénu už začaly.

Autor: V˙lese u Valašských Klobouk místní ochránci přírody s˙dobrovolníky z˙Čech vysazují nové stromy. Buky, duby a jedle budou odolnější než dosud převažující smrky. Počasí dává ochráncům přírody za pravdu. Nedávná vichřice Emma tady nejvíce postihla právě smrky.

Martina Skřivanová, dobrovolnice z˙Ústí nad Labem: Zjistili jsme vlastně, že pánové tady mají takovouhle úžasnou činnost, vlastně pomáhat lesu a takhle jsme teda jako rádi, šli s˙nimi ale nějakou chvilku jim tady vlastně pomoct a je to fajn.

Michal Hájek, dobrovolník z˙Děčína: V˙této fázi, když jsou vlastně stromky malé, tak je musíme oplotit, aby je zvěř nezačala okusovat.

Autor: Takového ozdravení se má dočkat celkem 6 hektarů lesa dělícího rezervaci Javorůvky a přírodní památku Dobšena. Ochránci přírody chtějí les chránit tím, že jej vykoupí od soukromých vlastníků. Třetinu pozemků už získali, další mají slíbené.

Miroslav Janík, předseda ČSOP Kosenka, Valašské Klobouky:Tak třeba tady ta plocha, na které stojíme, to je jedna z˙klíčových. Vlastníkem jsou Lesy České republiky. Přeje nám štěstí v˙tom, že oni tady žádné souvislejší porosty další nemají. A my jsme na základě písemných žádostí vlastně již dostali takový předběžný příslib.

Autor: Může to ale mít háček. Tři devadesátiny této parcely spoluvlastnila žena, která už nežije.

Miroslav Janík, předseda ČSOP Kosenka, Valašské Klobouky: Dědické řízení vlastně nebylo vykonáno, to znamená, musíme dohledat syna někde v˙Rakousku.

Autor: Ochráncům přírody výrazně pomohl 350 tisícový výtěžek listopadové dobročinné aukce v Brně. Přesto si netroufají odhadnout, zda se jim všechny výkupy podaří dokončit ještě letos. Těší je, že dva vlastníci, kteří zatím s˙prodejem pozemků váhají, na nich dovolili ozdravné zásahy.

Zpět

Morava získala první prales

Lidové noviny, 15.3.2008, čtk, Str.: 6 Morava

 

ZLÍN Ve Zlínském kraji vznikla lokalita, jež se bude vyvíjet bez jakýchkoliv úmyslných zásahů člověka. Území Javorina v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty je nejen prvním takovým místem na Moravě, ale svou rozlohou téměř 166 hektarů je zároveň největší z takových oblastí v celé republice.

Dohodu o bezzásahovém území Javorina včera podepsaly Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. "Chceme občanovi ukázat, že příroda, která je ponechána samovolnému vývoji, se chová trochu jinak než hospodářský les. Každý návštěvník tohoto území může pozorovat procesy, které v přírodě probíhají," vysvětlil generální ředitel Lesů ČR Jiří Novák.

Nové bezzásahové území je součástí Národní přírodní rezervace Javorina. Většina jeho území se nachází na lokalitě patřící Lesní správě Luhačovice, menší část je pak v obvodu Lesní správy Strážnice. Lokalita je specifická přírodě blízkými listnatými porosty tvořenými zejména bukem lesním, javorem, klenem a jasanem ztepilým. V podrostu pak dominuje sněženka podsněžník, mléčivec alpský a měsíčnice vytrvalá. Oblast je významným hnízdištěm strakapouda bělohřbetého, lejska bělokrkého a rehka zahradního. Vymezených bezzásahových území je v České republice osm, kromě nově vzniklé Javoriny do seznamu patří například Doutnáč v rezervaci Karlštejn či Poledník v Jizerských horách.

 

před 35 lety

Žďárský deník ,  5.3.2008 , Str.: 7, vyšlo také v: Havlíčskobrodský deník, Jihlavský deník, Pelhřimovský deník,Třebíčský deník

5. března 1973 vyhlásilo ministerstvo kultury Chráněnou krajinnou oblast Beskydy. V pořadí desátá CHKO vyhlášená v Česku má správní středisko ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. Krajině moravskoslezského pohoří dominuje vrchol Lysé hory. Končí zde a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk - zelená páteř střední Evropy. Na území CHKO se nachází 50 maloplošných zvlášť chráněných území. V hornatém zalesněném terénu se daří divokým šelmám, jako jsou medvěd, vlk a rys.

Zpět

Schengen a ochrana životního prostředí

Evropské noviny ,  21.12.2007 , Str.: 12

Od 21. prosince je Česká republika součástí schengenského prostoru. Ten zaručuje všem osobám právo překračovat vnitřní hranice bez nutnosti procházet hraniční kontrolou a i mimo dosud platné hraniční přechody. Nejcennější přírodní hraniční lokality na hranicích ovšem i nadále budou muset zůstat v přísném ochranném režimu, protože neregulovaný vysoký počet návštěvníků by mohl znamenat jejich ohrožení. "Celkově se to netýká více než pěti procent českých hranic, snažíme se otevřít lidem možnost poznávat bohatství české přírody maximálně, jak je to jenom možné," říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Jedná se především o I. zóny národních parků a o národní přírodní rezervace, kde by otevřením volného vstupu mohlo dojít ke snížení prostupnosti krajiny pro ohrožené živočichy a jejich nadměrné vyrušování například v době rozmnožování či k přerušení jejich migračních tras. I nadále v těchto oblastech tedy platí, že vstup sem je možný pouze po značených trasách a nelze sem ani vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace.

V oblasti odpadů nedojde k žádným změnám a přeprava odpadů k odstranění do ČR bude i po vstupu do schengenského prostoru zakázána.

Ministerstvo životního prostředí spustilo 14. prosince speciální webovou stránku na adrese http:// www.env.cz/schengen, na které je například k dispozici mapa všech území, kterých se omezení týká. MŽP také předalo do informačních center národních parků a hraničních chráněných krajinných oblastí leták s informací ve čtyřech jazycích a s podrobnou mapou, který je k dispozici turistům v návštěvnických a informačních střediscích NP a CHKO.

Zpět

Ochránci přírody vykupují pozemky

ČT 1 - Relace: Události v regionech - Brno ,  27.11.2007 , Autor: L. Dostál

Moderátor: Ochránci přírody z˙Valašských Klobouk na Zlínsku vykupují lesní pozemky, aby o ně mohli pečovat. Před 4 lety tak zachránili část pralesa, teorému hrozilo vykácení. Teď chtějí získat 6hektarové území mezi bělokarpatskými rezervacemi Javorůvky a Dobšená a spojit je v˙jeden celek. Většinu potřebných peněz má vynést dobročinná aukce v˙Brně.

Autor: Přírodní rezervace Javorůvky a přírodní památka Dobšená u Valašských Klobouk, dělí je 6 ha převážně smrkového lesa. Ten nedokáže dlouhodobě odolávat silnému větru a kůrovci. Ochránci přírody chtějí toto místo získat a ozdravit.

Miroslav Janík, předseda Základní organizace ČSOP Kosenka: Aby vznikl jeden větší celek, který bude i ukázkou mozaiky běklokarpatské krajiny, spojení luk s˙lesem. Toto je jedna z˙pěti jedlí, které jsme vysadili jako symbol propojení, které vytyčují směr propojení toho území, kterým chceme spojit rezervaci Javorůvky a přírodní památku Dobšená.

Autor: První čtvrtinu pozemků už ochránci přírody koupili díky velkorysému daru jejich fanynky paní Boženy Sedláčkové.

Miroslav Janík, předseda Základní organizace ČSOP Kosenka: V˙roce 2006 bohužel zemřela a my jsme byli velmi překvapeni, když jsme byli zavoláni na notářství a zjistili jsme, že nám odkázala třetinu svého nemovitého majetku.

Autor: K˙vykoupení zbytků lesa od desítky majitelů bude zapotřebí ještě nejméně dalších 400˙000 Kč. Valašsko-kloboucké Kosence by je mohla přinést dnešní dobročinná dražba děl českých umělců v˙Brně. Největší benefiční aukce ve prospěch ochrany přírody v˙ČR začala ve sněmovním sále brněnské nové radnice v˙18 hodin.

Moderátor: Aukci na nové radnici v˙Brně sleduje také kolegyně Eva Lípová, se kterou jsme ve spojení, dobrý večer. Mohou mít ochránci přírody z˙výsledku aukce v˙tuto chvíli už radost, jinak řečeno - kolik peněz získali?

Eva Lípová, redaktorka ČT: Aukce je ještě v˙plném proudu, zatím se nedostala na řadu dražší díla, postupuje se po malých částkách, prozatím se vydražilo asi jen 70˙000 Kč. Ta částka zatím o ničem nevypovídá, nedá se říci, jestli nakonec ochránci budou nebo nebudou mít radost. Jisté je, že potřebují získat asi 400˙000 Kč a to se dnes s˙největší pravděpodobností nepodaří.

Moderátor: Jaká umělecká díla se už ale dražila a dražit budou ve prospěch lesa oddělujícího přírodní rezervaci Javorůvky a přírodní památku Dobšená a kdo je do aukce nabídl?

Eva Lípová, redaktorka ČT: Draží se plastiky, malby, kresby a grafiky a to od významných umělců jako je např. Vlastimil Zábranský, Petr Kvíčala nebo Olbram Zoubek. Draží se také studentské práce a díla skupiny valašských výtvarníků, tedy umělců z˙regionu, kam vydražené peníze míří. Doposud nejdražším kouskem byl obraz Zdeny Hemové, kde padla částka 22˙000 Kč.

Moderátor: Co budou ochránci přírody dělat, když jim do klína spadne, předpokládejme, něco v˙řádech desítek tisíc Kč z˙této dobročinné dražby?

Eva Lípová, redaktorka ČT: Ochránce hlavně čeká velice složitý úkol - vyjednat prodej těch pozemků od asi 10 soukromých vlastníků. Je to vždy velice složitá a zdlouhavá záležitost, nicméně doufají, že do roka by se i díky dnešní aukci mohlo vše podařit.

Zpět

Ochránci přírody nezahálejí

Frýdecko-Místecký a Třinecký deník ,  30.10.2007 , Autor: Miloslav Šrubař , Str.: 7

Studenti z Pozemkového spolku Podbeskydí ČSOP z Kunčice pod Ondřejníkem využívají podzimních prázdnin k úklidu přírodní památky Profil Morávky ve Starém Městě. I když jim počasí nepřeje, snaží se tuto navštěvovanou rekreační oblast zbavit odpadků po neukázněných návštěvnících a bezdomovcích. Je toho hodně, od PET lahví, obuvi, oblečení, lahví od alkoholických nápojů až po staré matrace a baby kalhotky. Již v roce 2004 začali ochránci s likvidací rozsáhlých porostů křídlatky v této cenné přírodní památce, kde tato invazní rostlina bezohledně likvidovala původní biodiverzitu. Tuto se zlikvidovat podařilo, ale bohužel podzimní úklid je třeba dělat každoročně. V současné době bojují nejen s časem, ale i s počasím.

PŘÍRODO, BRAŇ SE! Proti nerozumnému chování člověka, proti jeho chamtivosti, bezohlednosti, sobeckosti a někdy i vandalismu. Pomoz nám získávat statečné ochránce přírody. Neubližuj těm, kteří se Ti snaží pomáhat, chránit a udržovat biologickou rovnováhu. Mnozí zapomínáme, že jsme součástí přírody a že s odplatou musíme počítat. Děkuji všem členům Pozemkového spolku Podbeskydí ZO ČSOP Kunčice p. O., kteří nám pomáhají chránit přírodní a kulturní dědictví v našem regionu. Pomáhají nám: Likvidovat křídlatku a bolševník velkolepý. Chránit ohrožené druhy rostlin a živočichů. Zajišťovat obnovu drobných kulturních a církevních památek. Pečovat o sady krajových odrůd vysokokmenů. Ošetřovat památné stromy. Bojovat proti těžbě uhlí v Beskydech.

Zpět

Lokality obohatí seznam Natury

Opavský a Hlučínský deník ,  16.10.2007 , Str.: 8

Vyšlo také v: Bruntálský a Krnovský deník, Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Havířovský deník, Karvinský deník, Moravskoslezský deník, Novojičínský deník

Pět evropsky významných lokalit z Novojičínska rozšíří seznam Natura 2000. Přidají se tak k dalším pěti chráněným územím v okrese Nový Jičín, která již v soustavě jsou.

Novojičínsko/Tuto soustavu chráněných lokalit vytvářejí na svém území všechny státy Evropské unie. Jejím hlavním cílem je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem. Z okresu Nový Jičín je do seznamu nově navržen Červený kámen, Kojetínské vrchy, Libotín, Štramberk, Trojačka- Huštýn, která je zároveň součástí Evropsky významných lokalit (EVL) Beskydy.

"V soustavě již z Novojičínska jsou Štěrbův rybník a Malý Bystrý potok, Beskydy, Poodří, Cihelna Kunín a Horní Odra," sdělila Kamila Filipová, odborný pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, z regionálního pracoviště v Ostravě. Například, konkrétně lokalita Červený kámen, která spadá do území Kopřivnice, Lichnova a místní části Kopřivnice- Vlčovice, byla do seznamu navržena na základě podrobného mapování přírodních stanovišť a výskytu druhů rostlin a živočichů v terénu. "Tato lokalita představuje zachovalý, rozsáhlý komplex lesů, jenž je tvořen převážně suťovými lesy, submontánními květnatými bučinami a jedlobučinami," nastínila Filipová a dodala, že právě na ekosystém suťových lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných taxonů.

"Navrhovaná kategorie ochrany u lokality Červený Kámen je přírodní památkou. To znamená, že na Červený Kámen, tak jako na všechna zvláště chráněná území, se vztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění. Ve smyslu znění zákona jsou změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání, vedoucí k jejímu poškození, zakázány," doplnila možné důsledky zařazení lokality do seznamu Filipová. Doplnění lokalit bylo pro Českou republiku povinné. Celkem je k doplnění navrženo 267 nových lokalit, u stávajících 133 evropsky významných lokalit je navržena změna vedení hranice a nebo předmětu ochrany.

Zpět

Místo hřibů sbíráme míčky a odpadky

Valašský deník, 17.8.2007, Eva Sobková , Str.: 5

Stalo se už normálním jevem setkávat se v lesích s odpadky všeho druhu. Při procházení skalního útvaru Ankonna ve Skalním městě, jsme narazili na zajímavé míčky. Míčky byly vytvořeny z papíru, celofánu a izolepy. Z doslechu víme, že ve skalách probíhají různé bitvy a války táborů a výletníků, kteří táboří na hřišti Svatoján. Po takové hře najdete místo hříbků v lesním porostu nejen míčky, ale i další tzv. zbraně a náboje určené k boji. T

o, že je ve skalách zakázáno tábořit a rozdělávat oheň, nikoho zrovna dvakrát nezajímá a na různých místech nacházíme pozůstatky po návštěvnících. Škoda, že si lidé neuvědomují, že některé odpadky budou pro přírodu tvrdým oříškem, aby se jich nějakým způsobem zbavila. Nejspíše budeme dále v lese nalézat pet láhve, obaly od tatranek, igelity, plechovky, ale také použité dámské vložky a další naše odpadky, s kterými si příroda neví rady.

Zpět

Hraniční meandry Odry nabízejí nádhernou podívanou

Moravskoslezský kraj ,  18.6.2007 , Str.: 1

Moravskoslezský kraj - První přírodní památku otevřel koncem května Moravskoslezský kraj. Ačkoli má už ve správě asi osm desítek dalších, tohle je první, kterou sám zřizuje a vyhlašuje.

Je to zvláště chráněné území na území Bohumína s názvem Hraniční meandry Odry. Na rozloze přes 126 hektarů podél toku Odry žije řada chráněných živočichů a roste vzácná chráněná flóra. Především je to ale jediná rezervace ve střední Evropě s tak zachovanými neregulovanými korytotvornými procesy řeky - tvoří meandry, slepá ramena, tůně.

Hraniční meandry Odry představují ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není. Na zhruba sedmikilometrovém úseku podél toku Odry mezi Kopytovem a Bohumínem si řeka zachovala přirozenou dynamiku. Projevuje se tvorbou mnoha štěrkových náplavů a lavic, odstavených částí meandrů, z nichž pak vznikají slepá ramena a tůně. Řeka tedy svým způsobem stále mírně mění státní hranici.

Vazba některých druhů rostlin a živočichů na zdejší ekosystémy je unikátní v celoevropském měřítku. Území je proto součástí soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita. Památka je samozřejmě přístupná veřejnosti.

Zpět

Nevychovaní řidiči v krásné krajině Pulčínských skal

Valašský deník ,  11.7.2007 , Autor: Eva Sobková , Str.: 5

Přesto, že Pulčinské skály se nachází Chráněné krajinné oblasti Beskydy a platí zde už dlouhou dobu přísný zákaz vjezdu všech motorových vozidel, tak se zdá, že pro některé milovníky přírody je nutnost ujít pár metrů po vlastních nohou velkým problémem.

Často auta parkují na loukách, či blokují lesní a polní cesty. Občas dojde na značně nerovných cestách k poškození vozidla, které je pak problém nějakým způsobem z lesní, nebo polní silnice odstranit.

Zpět

V pralese rostou 200 let staré stromy

Mladá fronta Dnes, 2.6.2007, Str.: 27

U Velkých Karlovic se nachází přírodní památka - prales Razula. Patří k nejstarším přírodním rezervacím na Moravě.

Prales Razula, kde rostou stromy staré přes 200 let, se nachází v údolí Malá Hanzlůvka, zhruba 2,5 kilometru jihozápadním směrem z části Velkých Karlovic, které se říká Léskové. Prales se rozkládá na ploše 23 hektarů, v roce 1924 byl prohlášen za přírodní rezervaci, o 25 let později pak za národní přírodní rezervaci.

Jeho vzácnost spočívá v unikátním složení stromů. Je to jediný zachovalý zbytek jedlobukového pralesa v povodí horní Vsetínské Bečvy. Místní jedle patří k nejmohutnějším v České republice. Největší jedle měří v obvodu 465 centimetrů, je vysoká 41 metrů a najdete ji asi 100 metrů od altánku stojícího na začátku pralesa.

Vedle vzácných stromů poskytuje prales útočiště mnoha chráněným a ohroženým rostlinám i živočichům, zejména broukům, obojživelníkům a ptákům. Žije tady například střevlík, strakapoud, datel nebo puštík. Z velkých šelem zde byl viděn i medvěd hnědý.

Na prales Razula se můžete zajít podívat pěšky příjemnou lesní procházkou z Léskového. Dva a půl kilometru dlouhá trasa není turisticky příliš náročná.

Můžete si také udělat delší okruh na kole. Kolem pralesa vede zelená cyklistická trasa č. 6020. Výlet není technicky ani fyzicky příliš obtížný, měří zhruba 15 kilometrů. Okruh začíná a končí v Léskovém, u sjezdovky Razula. Pojedete údolím Malá Hanzlůvka, až po necelých třech kilometrech dorazíte k rozcestníku označujícímu prales. Odtud pak pokračujete po cyklistické značce až do sedla Pindula-Lemešná. Pak společně se žlutou turistickou značkou sjedete do údolí Podťaté, kde se trasa napojuje na příjezdovou cestu ke středisku Kasárna. Vy však budete pokračovat opačným směrem do Karlovic až do Léskového.

Zpět

Kraj má další chráněné území

Právo, 26.5.2007, Str.: 21 Severní Morava

Moravskoslezský kraj má od pátku další chráněné území. Jde o přírodní památku - meandry řeky Odry na Karvinsku. "Je to zvláště chráněné území v Bohumíně, kde na rozloze přes 126 hektarů a 7 kilometrů podél toku Odry žije řada chráněných živočichů a roste vzácná chráněná flóra," uvedla mluvčí krajského úřadu Šárka Swiderová. Hraniční meandry Odry představují ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není. "Podél toku Odry mezi Kopytovem a Bohumínem si řeka zachovala přirozenou dynamiku korytotvorných procesů.

Projevuje se tvorbou mnoha štěrkových náplavů a lavic, odstavených částí meandrů, z nichž pak vznikají slepá ramena a tůně," vylíčil vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Tomáš Kotyza s tím, že památka je samozřejmě přístupná veřejnosti. Z chráněných živočichů v ní žijí především ptáci. Hnízdí zde jeden pár orla mořského, morčák velký, ledňáček říční, strnad luční a další.

Zpět

Na horách začal velký úklid

Mladá fronta Dnes : Východní Morava ,  29.3.2007 , Autor: JAN FILGAS , Str.: 3

POMOC PŘÍRODĚ I MĚSTŮM Na horské hřebeny, ale i do ulic měst vyráží v celém kraji úklidové čety. Čeká je perná práce, musí odklidit stovky kilogramů odpadu. Letos však bude díky mírné zimě pytlů s nasbíraným odpadem méně.

Vsetínsko - Na horské stezky a hřebeny brzy vyrazí v celém kraji úklidové čety. Čeká je perná práce, musí odklidit stovky kilogramů odpadu. Letos však bude díky mírné zimě pytlů s nasbíraným odpadem přece jen méně, spoušť v podobě odpadků, papírů a prázdných lahví v horách není tak výrazná jako v minulém roce.

"Vloni všechno téměř na pět měsíců schoval sníh a lyžovaly desetitisíce lidí. Letos tolik lidí na běžkách ani svazích nebylo, takže je logicky i méně špíny a odpadu," říká ekolog Jaroslav Křiva.

Ochráncům přírody pomáhají také desítky dětí. Stejně jako v předchozích letech padne úklid hlavně na bedra majitelů chat, středisek, sjezdovek, zapojí se do něj ale také desítky dětí, školáků a studentů.

"Obvykle jde o členy turistických oddílů nebo junáky, pro které je podobná práce samozřejmostí," popisuje rožnovský ekolog ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Šulgan.

Plán, jak postupně vyčistit hlavní turistické trasy v Beskydech, vzniká v kanceláři pracovníka CHKO Jiřího Lehkého. "V Beskydech je přes tisíc kilometrů značených tras, naším úkolem bude dát do pořádky především ty hlavní, které vedou přes rezervace," řekl Lehký.

Už potřetí bude hlavní částí jarního úklidu akce Beskydský kukavůz. "Studenti půjdou ve skupinkách po lesních stezkách a budou do pytle sbírat všechny odpadky. Vloni jsme posbírali tuny," vysvětlil Lehký. S jarním úklidem už začínají také všechna větší města vsetínského okresu. Ve Valašském Meziříčí práce začaly včera, probíhat budou v několika etapách, na začátku května už by město mělo být kompletně uklizeno včetně příměstských částí.

"Každý rok nám působí problémy neukáznění řidiči. Letos tomu není jinak," stěžuje si dispečer společnosti Technické služby Michal Lysák. "Přestože na očistu upozorňujeme v předstihu pomocí letáků a rozhlasového varovného systému, jejich auta blokují místa, kde má tato akce probíhat," dodává.

Prostor pro úklidové čety proto pomáhají uvolnit strážníci městské policie. "Jejich autorita zabírá, neukáznění řidiči na jejich výzvu s vozem odjedou. Většina šoférů se ale chová ohleduplně a parkoviště opustí ještě před příjezdem úklidových mechanismů," tvrdí vedoucí odboru komunálních služeb městského úřadu Václav Chajdrna.

Na letošním jarním úklidu ve Vsetíně ušetří. Napilno mají dělníci také v sousedním Vsetíně. "Náklady a objem úklidových prací ale bude s loňským rokem nesrovnatelný," řekla mluvčí radnice Eva Stejskalová.

Vsetín připravil kromě tradičního zametání ulic také mimořádnou akci, při které pomohou s úklidem místní skauti. "Budou sbírat ve městě odpadky poházené na trávnících a v blízkosti chodníků," dodala.

Ekologové doufají, že se letos nebude opakovat problém z minulých let, kdy lidé a často i podnikatelé sesbírané odpadky v blízkosti svých nemovitostí obvykle přímo v přírodě jednoduše pálili. "Bohužel, stává se to poměrně často," potvrzuje ochránce přírody Milan Orálek z Valašského Meziříčí.

Ekologové však nemají prakticky žádnou možnost, jak zakročit. "Lidé odpadky pálí pozdě večer nebo brzy rány, aby je nikdo neviděl. Kde není žalobce, není soudce, takže bohužel na ně nemáme žádný metr," potvrzuje Jiří Lehký ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Majitelé chat a horských středisek vylučují, že by odpad pálili. "Přece nebudu riskovat vysoké pokuty kvůli několika pytlům odpadu. To už snad dnes nikdo nedělá," poznamenal majitel horské chaty na hřebeni Javorníků Adam Spurný.

Zpět

Kousek si kupte!

Šíp, 10.3.2007, KATEŘINA ŠMÍDOVÁ, Str.: 6  PRAHA

Praha- Koupit a vlastnit! To je zřejmě poslední šance, jak zachránit přírodu před zničením! Ochranáři malé kousky země skupují už čtyři roky a dnes mají 31 hektarů půdy v devíti lokalitách. A jede se dál!

Bělá, Jindřišské údolí, Kupsova skála, Triangl, Ščúrnica. To jsou jen některá místa, která teď patří ochráncům přírody. Na jaře roku 2003 rozjeli unikátní kampaň Místo pro přírodu. Od dárců vybrali téměř 4,8 milionu korun a za ně pak postupně nakoupili 31 hektarů přírodně cenných pozemků. Důvod je prostý. Co vlastníme, to si zničit nenecháme! "Vlastnit a chránit. To je smyslem celé kampaně," vysvětlil koordinátor Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. Každý rok vinou člověka ubývá prostoru, kde mohou nerušeně růst stromy a rostliny, žít zvířata, nebo kam můžeme chodit na procházku a odpočívat. "Proto se snažíme tyto poslední kousky přírody skupovat a zachovat i pro další generace," řekl Moravec.

Jak pomoci?

Zašlete složenkou, bankovním převodem či trvalým příkazem libovolnou částku na účet číslo 9999922/0800.

Zpět na Výběr z tisku

Mapování biotopů

Logistika , 19.2.2007 , Str.: 25

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) rozšířila využití software ArcGIS firmy ESRI o produkt ArcGIS Server, který použila pro vývoj aplikace mapování biotopů, jež umožňuje on-line editaci dat prostřednictvím internetu.

Úvodní mapování biotopů ČR proběhlo v letech 2001-2005, aktuální vrstva biotopů obsahuje 1 154 606 segmentů a v databázi charakteristik je uloženo 1 504 120 záznamů. Tato vrstva společně s vrstvami a databázemi Ústředního seznamu ochrany přírody, územních systémů ekologické stability a nálezových dat patří ke klíčovým v ochraně přírody. Počátkem roku 2005 bylo rozhodnuto o vybudování datového skladu AOPK ČR včetně tvorby aplikačních nadstaveb k údržbě a aktualizaci vrstev ochrany přírody. Pro aktualizaci mapování biotopů prostřednictvím internetu byl vybrán produkt ArcGIS Server, řešení bylo svěřeno firmě ARCDATA Praha.

Nasazení GIS technologie ve velkoplošném mapování se plně osvědčilo a AOPK ČR počítá s jejím využitím i pro další úkoly ochrany přírody, jako je evidence lokalit v krajinotvorných programech a fondu pozemků, lokalizace nálezových dat, lokalizace biomonitoringu a inventarizace chráněných území.

Zpět na Výběr z tisku