Valašská krajina

Které zvíře je vám povahově nejvíce podobné? Zkuste to zjistit u WWF

13.1.2012    ekolist.cz    str. 0   Zpravodajství  mmo

Jste spíš povahou a zvyky jako sněžná sova? Gepard? Hroch nebo spíš mořská kráva? Flashová animace na webu Světového fond na ochranu přírody (WWF) vám pomůže určit, jaké zvíře nejvíce odpovídá vaší povaze, zvykům a oblíbenému prostředí.

Stačí odpovědět na osm jednoduchých otázek a rychle dostanete odpověď. Dozvíte se, které ze sta zvířat má podobnou povahu a vlastnosti.

http://www.worldwildlife.org/sites/inner-animal/index.html

URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...nejvice-podobne-zkuste-to-zjistit-u-wwf

Krnov vyhrál celostátní soutěž Zelená informacím

25.12.2011    prvnizpravy.cz    str. 0   z regionů 

V soutěži Zelená informacím o nejlepší prezentaci o životním prostředí na webu měst vyhrál Krnov před Kopřivnicí a Frýdkem-Místkem.

Do výběru bylo zahrnuto 270 měst s počtem obyvatel vyšším než 5000. Pro své specifické postavení nebyla hodnocena města Praha a Brno. Do užšího výběru postoupilo celkem 25 měst.

„Vítězství bylo pro nás obrovským překvapením a máme z něj velkou radost. Je ale zároveň velmi zavazující, protože víme, že máme stále co vylepšovat. Ještě ne vše totiž funguje, jak má,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Krnově Rostislava Rollerová.

Porota hodnotitelů byla složena ze zástupců pořadatele, tedy Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, dále České informační agentury životního prostředí, Svazu měst a obcí ČR, Centra pro otázky ŽP Univerzity Karlovy, společnosti SGS Czech Republic a Magistrátu hl. m. Prahy. Hodnocení probíhalo v listopadu 2011.

Smyslem soutěže bylo najít tři nejzdařilejší prezentace životního prostředí na oficiálních internetových stránkách měst ČR. Cílem je dále motivovat města k uživatelsky přátelskému elektronickému publikování údajů o životním prostředí s využitím originálních forem a vhodných indikátorů.

Absolutními vítězi prvního kola soutěže Zelená informacím 2011 se stala města:

1. Krnov

2. Kopřivnice

3. Frýdek- Místek

URL| www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...al-celostatni-soutez-zelena-informacim/

Kosence dárci věnují statisíce

27.12.2011    Zlínský deník    str. 1   Titulní strana  VIKTOR CHRÁST 

Na účet ochránců přírody, kteří v areálu ve Valašských Kloboukách sídlí, přišlo už 400 tisíc. Lidé na požářišti pomáhají i brigádně

Val. Klobouky – Ohromnou vlnu solidarity vyvolal u veřejnosti nedávný rozsáhlý požár v areálu Kosenky ve Valašských Kloboukách. Ochráncům přírody, kteří v historických budovách sídlí, lidé už takřka čtyři týdny, jež od řádění červeného kohouta uplynuly, intenzivně pomáhají. Ato nejen finančně a materiálně, ale také vlastní prací. Úplná obnova Kosenky se tak jeví více než reálná.

„Nezměrná solidarita lidí nás zavazuje k tomu, abychom pro rekonstrukci Kosenky udělali maximum. Od toho už couvnout nemůžeme,“ podotýká předseda Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Kosenka Miroslav Janík.

Přispívají obyčejní lidé, firmy, kraj...

Už dnes, šestadvacet dní po ničivém požáru, při němž lehla popelem historická stodola a byly poškozeny i další budovy, se valašskoklobouckým ochráncům přírody sešlo na kontě od dárců více než 380 tisíc korun. „Přispěli nám obyčejní lidé, živnostníci, nejrůznější sdružení nebo další základní organizace ochránců přírody. Padesát pět tisíc jsme vybrali pomocí kasiček na Valašském mikulášském jarmeku,“ vyjmenoval alespoň část přispěvatelů Janík.

solidarita pomáhá

Stranou ale nezůstal ani Zlínský kraj nebo město Valašské Klobouky. Krajští radní už poslali Kosence sto tisíc, město pak schválilo ochranářům příspěvek ve výši 40 tisíc korun. Finanční sbírku na obnovu Kosenky připravuje i občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve Zlínském kraji Líska.

Od okamžiku požáru navíc dochází do poničeného areálu prakticky každý den brigádně vypomáhat deset až patnáct lidí. „Za čaj, svačinu a oběd tu často pracují od rána až do tmy,“ ocenil jejich nezištný příspěvek Janík.

Díky dobrovolným brigádníkům se už v hlavní budově, která byla také významně zasažena ohněm a následným hašením, podařilo opravit topení a rozvody. „Oprava prohořelé střechy a vysoušení jsou ještě před námi. Uklizeno už je ale sousední požářiště, které zbylo po shořelé stodole,“ přiblížil Janík.

S bezplatnou pomocí přispěchalo hned po požáru také město. „Technické služby odvezly z místa na patnáct kontejnerů suti a ohořelých zbytků,“ přiblížil místostarosta Valašských Klobouk Martin Janík.

Neštěstí, které areál Kosenky postihlo, pochopitelně nenechalo chladné ani další obyvatele Valašskokloboucka. „Ochránci tu mají velkou tradici. Starají se o přírodu v okolí, sečou louky. I já sám jsem jim kdysi pomáhal. Jsem rozhodně pro, aby se jim co nejvíc pomohlo,“ přeje si například Milan Válek.

Také Alois Dvořák velký požár zaznamenal. „Je toho škoda. Obnova se ale určitě podaří, je tu hodně lidí, kteří Kosence pomáhají a není jim lhostejná,“ věří Dvořák. Přesnou příčinu požáru dosud vyšetřovatelé nestanovili. Ví se pouze, že hořet začalo na kompostu za stodolou.

„Pořád nám tak zbývají pouze spekulace. My ani sousedé, které požár též postihl, jsme přitom nebyli pojištěni. Je ale podivné, že začalo hořet ve tři hodiny ráno, v době, kdy se na místo už několik dní nic nedávalo,“ kroutí hlavou Miroslav Janík, podle něhož měli ochranáři v areálu Kosenky vzorně uklizeno už od soboty v souvislosti s přípravami na tradiční jarmek, který se ve Valašských Kloboukách koná vždy o prvním prosincovém víkendu.

Škody, které za sebou plameny zanechaly, jsou pochopitelně veliké a ochranáři je předběžně vyčíslili na 1,5 milionu korun. Změnit toto číslo ale může ještě posouzení spáleniště odborníky, na které se stále čeká.

„Nevíme například, zdali zděné konstrukce, které byly vystaveny obrovském žáru, při němž se tavil i hliník na sekačkách, budou při plánované obnově použitelné, nebo ne,“ objasnil Janík.

Seznam toho, co vše plameny pohltily, čítá desítky položek. Kromě stodoly ze čtyřicátých let, jež představovala výsledek krásné a fortelné práce, která půjde jen velmi obtížně nahradit, to byla celá řada věcí.

„Z historické bryčky, ve které jsme vozívali svatby, zůstala jen zkroucená železná konstrukce. Shořel nám senomet s kvalitním loženým senem nebo 20 stolů a 40 lavic přichystaných na jarmek. Přišli jsme o dvě motorové sekačky, horkem popraskaly i historické žernovy na mletí obilí,“ odhalil část škod předseda ochranářů. Oheň prý spolykal také desítky kos, mnohdy i padesát let starých, se kterými pravidelně kosívali louky na Valašsku.

O dalším shromažďování finančních prostředků od dárců a postupujících pracích hodlá ZO ČSOP Kosenka informovat veřejnost po Novém roce. „Vážíme si toho, že jsou kolem nás lidé, kterým to, co nás postihlo, není lhostejné. Jejich podporu budeme potřebovat i nadále a velice za ni děkujeme,“ uzavřel Miroslav Janík.

FSC ČR vydává výukový manuál pro pedagogy o šetrném lesním hospodaření

18.12.2011    enviweb.cz    str. 0   

Ekologické vzdělání a výchova / Les 18.12.2011

V rámci svého pedagogického programu o šetrném lesním hospodaření, certifikaci lesů a odpovědné spotřebě právě vydalo občanské sdružení FSC ČR (Forest Stewardship Council Česká republika) speciální výukový manuál pro učitele a lesní pedagogy. Ten by jim měl posloužit jako kompletní step-by-step průvodce výukou jak v přírodě, tak v prostředí školy.

Výukový manuál "FSC - Pro les, dobré pro lidi" si klade za cíl přiblížit žákům šetrné, přírodě blízké hospodaření s lesem se zvláštním zaměřením na systém certifikace Forest Stewardship Council (FSC). Manuál poskytuje podklady pro srovnání neekonomického holosečného, monokulturního hospodaření s hospodařením blízkým přírodě, které podporuje přírodní procesy. Smyslem výuky je přijmout les jako multifunkční ekosystém, nezbytný pro naši planetu. Budou představeny principy lesní certifikace FSC spojující environmentální, sociální a ekonomické aspekty lesního obhospodařování. Žáci budou aktivně zapojeni do hledání řešení celosvětových problémů ochrany lesů v malých týmech, formou diskuze i prožitkovými hrami v interiéru školy i v přírodě. Výukový manuál si rovněž klade za cíl zvýšit informovanost o zodpovědném zacházení s lesními zdroji především u mládeže, a to pomocí zprostředkování vědomostí, zkušeností a řešení praktických problémů.

"Program i výukový manuál vycházejí z dlouholetých zkušeností FSC s šetrným hospodařením nejen v České republice, ale na celém světě. Vzdělávací materiály byly přizpůsobeny potřebám žáků na základě připomínek pedagogů z celé České republiky. Chtěli jsme, aby materiály byly snadno přístupné, nabízely různé varianty výuky a poskytovaly ucelený přehled o ochraně mizejících světových lesů. Také bylo naší snahou nabídnout inovativní pohled na řešení sociálních, ekonomických i ekologických problémů spojených s hospodařením v lese a to co možná nejzábavnější a poutavou formou. Dosud totiž takový komplexní materiál v České republice chyběl," říká Kateřina Žaludková, vedoucí pedagogického programu FSC ČR, o. s. Manuál lze využít v hodinách biologie, ekologické výchovy, zeměpisu, občanské výchovy apod. Obsah osnov je rozdělen na dvě části: teoretická část "FSC ve vyučování" a praktická část "FSC v lese". Výukové materiály jsou koncipovány pro druhý stupeň základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Manuál je také dostupný v elektronické formě na stránkách Výukového programu FSC ČR: http://www.czechfsc.cz/vyukovy-program...anual-pro-ucitele-a-lesni-pedagogy.html.

Základní ideou FSC (Forest Stewardship Council) je podporovat ekologicky šetrné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy. Proto FSC vytvořilo prestižní mezinárodní systém certifikace lesů a podniků, které dřevo z certifikovaných lesů zpracovávají ve výrobky. Logo FSC na výrobku znamená záruku, že svým nákupem podporujete lesní hospodaření šetrné k přírodě a místním lidem. FSC ČR, o. s. (http://www.czechfsc.cz) od roku 2002 pracuje na prosazování značky FSC v České republice v lesním hospodaření, dřevozpracujícím a papírenském průmyslu a mezi laickou i odbornou veřejností. Výukový program je součástí projektu FSC ČR "Les nebo paseka? Otázka pro lesníky a širší veřejnost." Tento program byl vytvořen za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP a spolufinancován Jihomoravským krajem.

Kontakt:

Mgr. Martin Koubek, PR, FSC ČR, o. s., tel., e- mail: mailto:martin.koubek@czechfsc.cz

Mgr. Kateřina Žaludková, výukový program FSC ČR, tel. 724 511 486, e-mail: zaludková@czechfsc.cz

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/skoly/894...&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

V Kloboukách hořela jedna z budov Kosenky

5.12.2011    Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 12   Servis (šar)   

Valašské Klobouky – Ohořelé trámy a velké škody. To zůstalo po mohutném požáru, který ve čtvrtek nad ránem takřka zničil jednu z budov ekologického střediska Kosenka ve Valašských Kloboukách. Oheň zachvátil především stodolu, kde měl spolek uskladněné věci na dvacátý ročník tradičního Valašského mikuláškého jarmeku.

Bylo krátce po třetí ráno, když si jeden ze svědků všiml, že hoří stodola.Hned proto utíkal do sto metrů vzdálené hasičské zbrojnice, aby přivolal pomoc. Na místo se postupně sjelo deset jednotek z celého širokého okolí.

„Hasiči obklíčili hořící hospodářská stavení a snažili se především zabránit rozšíření požáru na blízké středisko ochránců přírody. Prioritou byla také ochrana blízko stojících významných kulturních a historických staveb a dřevěnic,“ vysvětlil mluvčí zlínských krajských hasičů Ivo Mitáček.

Asi po půl hodině se podařilo oheň dostat pod kontrolu. Plameny přeskočily částečně i na střechu budovy ochránců přírody, kde se je podařilo zastavit. Objekt byl ale promáčený.

„Během prvního průzkumu se hasičům podařilo včas vytáhnout velkou tlakovou nádobu na plyn a zabránit případnému výbuchu,“ poznamenal mluvčí. V devět hodin ráno velitel oznámil celkovou likvidaci požáru. Podle vyšetřovatele za událost může pravděpodobně nedbalost. Stále však není vyloučené, že oheň někdo úmyslně zapálil.

Ve Valašské Bystřici hledají nejhezčí krmítko

29.11.2011    Valašský deník    str. 3   Valašsko (mib)

Valašská Bystřice – Klub mladých novinářů při Základní škole ve Valašské Bystřici vyhlásil fotografickou soutěž o nejpěknější krmítko pro ptáky.

Zájemci o účast mohou posílat své soutěžní snímky až do konce ledna příštího roku. „Přihlásit se může každý, kdo vyfotí při zimních procházkách nebo na své zahradě či jinde v přírodě pěkné a třeba i originální krmítko,“ vyzvala za pořadatele Libuše Miarková z Moravské tiskové agentury. Podmínkou pro zařazení do hodnocení je minimální rozlišení fotografie 1000 krát 750 pixelů a její zaslání na emailovou adresu pod lavici. mailto:vb@gmail.com. „Ve zprávě je zapotřebí uvést jméno a příjmení autora fotografie. Také informaci, kde se krmítko nachází,“ doplnila Miarková. Snímky krmítek budou organizátoři klání postupně zveřejňovat na webu mladých novinářů z Valašské Bystřice.

Fotografie krmítek bude po uzávěrce hodnotit porota.

V ní mimo jiné zasedne například ornitolog Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Miroslav Dvorský či ředidel Základní školy ve Valašské Bystřici Jaromír Konečný.

Autor vítězného snímku obdrží užitečný dárek pro ochránce přírody.

Kouř z listí není poetický. Jsou v něm jedy

11.11.2011    Mladá fronta DNES    str. 2   Kraj Moravskoslezský

Vendula Krčmářová

Pohled

Někdo možná považuje dýmy z pálení listí za poetickou součást podzimu, v reálu se ale škodlivostí mohou blížit i kouři z domovních kotlů. Obsahují třeba oxid uhelnatý, karcinogenní polyaromatické uhlovodíky a v malé míře i dioxiny. Lidé, které obtěžuje kouř ze zahrady souseda, se mohou obrátit na odbor životního prostředí ve své obci či na strážníky. Nezáleží tedy jen na tom, jestli obec má či nemá vyhlášku zakazující pálení listí na zahradách. Zákon říká, že kouřem nelze obtěžovat okolí nad přípustnou mez. Kdo ho porušuje, může dostat pokutu. Od pálení listí za smogu raději zcela upusťte. Předcházet pálení listí ale musí i obce. Měly by častěji než dosud lidem poskytovat třeba kontejnery na zahradní odpad.

O autorovi| Vendula Krčmářová, vedoucí pobočky sdružení Arnika

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Pomáhejme ježkům s rozumem, radí lidem ochránce přírody

26.10.2011    Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 8   U nás doma Pavel Moulis

Krásné dny babího léta nás opustily a nastala doba, kdy se na pracovníky záchranných stanic obracejí lidé s problémem nálezu malých ježků. Ne vždy je však pomoc na místě. Proto je důležité si říci několik zásad, které nám usnadní péči o tato zajímavá zvířata, která jsou jedni z nejstarších ještě žijících na této planetě. U nás žijí dva druhy ježků východní a západní, přičemž není vyloučené jejich křížení.

Podívejme se tedy nyní na oba druhy podrobněji.

Ježek východní má tmavou obličejovou část, bodliny jsou většinou nestejnoměrně uspořádány. Spodní část těla je šedá, kontrastní je bílá skvrna na hrudi. U starších jedinců je bílošedá, někdy zcela splyne s ostatní barvou srsti. Bodliny jsou světle až tmavošedé, stříbrošedé nebo tzv. pepř a sůl. Tento druh mívá delší čumáček a také je neklidnější na rozdíl od ježka západního, který má od čenichu k očím po stranách obličejové části tmavé podélné pruhy, které se světlým pruhem uprostřed hlavy tvoří písmeno V. Spodní část těla je světle hnědá, béžová. Bodliny jsou uhlazené a směřují jedním směrem. Zbarvení bodlin je světle hnědé, tmavohnědé, někdy narezlé. Čenich je tupější. Zajímavá je i ježčí biologie, která je u obou druhů v podstatě stejná. Délka života ježků v přírodě je 3 až 5 let, hmotnost se pohybuje od 1 000 až 1 400 gramů, velikost od 22 až 32 centimetrů. Teplota těla je 35 až 37 stupňů Celsia (v zimním spánku 2 až 6 stupňů), dechová frekvence za normálních okolností je kolem 40 až 50 za minutu, v zimním spánku se snižuje na 4 až 8 za minutu. Zajímavá je i srdeční frekvence, která se pohybuje od 180 do 220 za minutu, v zimním spánku od 10 do 20. Dospělosti ježkové dosahují v 6 až 8 měsících, březost trvá od 30 do 38 dnů, počet mláďat bývá 3 až 7, mláďata přicházejí na svět s vahou 12 až 30 gramů, přičemž jsou kojena zhruba 40 dnů. Samice mláďata vrhají jednou až dvakrát do roka, což je problém. Většina mláďat z druhých vrhů s příchodem prvních mrazů a celkově chladnějšího počasí nedosáhne hmotnosti 700 gramů, která jsou nutná pro bezproblémové zazimování. Je to z důvodu nedostatku hmyzu a malých bezobratlých živočichů, kterých začíná být v tomto období nedostatek. Pro mnoho mláďat ježků je tak jedinou nadějí na přežití lidská pomoc. Je však otázkou, zda to v přírodě není zařízeno právě tak, aby přežili skutečně jen ti nejsilnější, stejně tak jako u většiny živočišných druhů. Bylo zjištěno, že pouze 20 procent mláďat se dožívá druhého roku života.

Nicméně je na každém z nás, jak se rozhodne. Rozhodne-li se však pro záchranu ježka, měl by znát určitá pravidla, která je nutná dodržet. Přesto ne vždy se záchrana podaří a ježek je po zimě vypuštěn na svobodu.

Základem úspěchu pro odchov ježka je dobrý zdravotní stav, teplo, jídlo a klid. Ideální při příjmu ježka je návštěva veterinárního lékaře, který má s ježky už dílčí zkušenosti. Tam, kde to není možné, si musíme pomoci sami nebo vyhledat pomoc záchranné stanice živočichů. Každopádně je nutné každého ježka odblešit a odčervit. K hubení blech se používá Arpalit spray 1 procento, Bolfo spray, Bolfo pudr, Difusil spray nebo Frontline spray. Při postřiku je třeba chránit ježkovi oči a obličejovou část. Na střevní a plicní parazity jsou účinné přípravky Panacur, Ivomec, Ambexa Dectomax.

Zesláblí a zranění jedinci mohou být zasaženi mušími vajíčky nebo larvami. Ty se odstraní pinzetou, k odstranění muších larev ze zvukovodů se doporučuje nakapat do zevního zvukovodu několik kapek třicetiprocentního alkoholu nebo ušních kapek. Dalším důležitým krokem k úspěchu je vhodné umístění ježka, případně ježků.

Ježka, kterého přinesete domů, je nutné umístit do provizorní bedny vystlané novinami v teplé místnosti a hladové zvířátko nakrmit. Jako první pomoc podáme 1 až 2 dětské piškoty namočené ve vodě. Ježci jsou samotáři, neumísťujeme jich, pokud možno, více pohromadě. Ideální výběh je asi dva metry čtvereční. Do výběhu umístíme ložničku z kartonové krabice, obojí vysteleme novinami, které každý den měníme. Pokud je výběh nižší než 50 centimetrů, přikrýváme jej, jinak je ježek schopen vylézt. Ježek musí být ubytován v teplotě okolo 19 stupňů C. Pro ubytování je vhodný teplý sklep nebo jiné vytápěné prostory. Ježek je hmyzožravec. V jeho jídelníčku musí převládat masitá potrava, v domácnosti krmíme granulemi pro kočky, občas zpestříme vařeným vejcem, tvrdým sýrem, vařeným kuřecím masem, občas konzervou pro kočky a koťata, 1x týdně přidáme trochu vařené rýže nebo těstovin bez soli. Můžeme také podat kousek banánu nebo tvarohu bez tuku. Ježek, který váží více než 250 gramů, se krmí většinou granulemi v množství 1 až 4 polévkové lžíce denně. Ježky menší než 250g krmíme speciálním krmivem pro ježky Igelfutter od firmy Vitakraft. Menší ježky krmíme 2x denně, větší jedenkrát denně večer. Pozor, při překrmování trpí ježci průjmem. K pití dávejte pouze vodu, která musí být stále ve výběhu. Ve výběhu musí být umístěny dvě misky - jedna těžší na vodu, druhá na krmivo. O ježčí problematice by se toho zcela jistě napsalo ještě dost, nicméně pomoci bychom měli jen v případě, kdy jsme přesvědčeni, že je to nutné. Jinak je naše péče vcelku zbytečná.

Ochránci chtějí jít do kasáren

24.10.2011    Mladá fronta DNES    str. 2   Kraj Zlínský  (dan)

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Budovy bývalých kasáren v Meziříčí chátrají a příležitostně v nich přespávají bezdomovci. Místní ochránci přírody mají ale s objekty velké plány. Rozhodli se, že se pokusí chátrající stavby opravit a budou v nich lidi učit ochraně životního prostředí. „Měla by vzniknout terénní základna pro děti, mládež i dospělé. Bude určená všem, které zajímá ochrana životního prostředí. Kromě toho tady budeme poskytovat i poradenství,“ uvedl šéf místních ekologů Milan Orálek. Místo je podle něj pro akce spojené s ekologií naprosto ideální. V blízkosti dvou budov, o které mají ochránci zájem, je totiž lesopark, jezírko a naučná stezka. „Zajímavý je také starý vojenský sad z první republiky. Rostou tam stále zajímavé dřeviny a zachovala se jejich původní skladba,“ upozornil Orálek.

Na to, aby v bývalých meziříčských kasárnách skutečně vzniklo Valašské ekocentrum, jsou potřeba čtyři nebo pět milionů korun. Ty hodlají ochránci přírody získat ze Švýcarských fondů. Než se jim to podaří, zkoušejí udržet zdemolované budovy sami. Už na nich dělali nejnutnější práce: zakryli otvory ve střeše, odčerpali vodu ze sklepa a vyklidili odpadky.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Na zámku se konal krajský veletrh

17.10.2011    Valašský deník    str. 8   U nás doma na Valašsku

V úterý 11.10.200 se v zámku ve Vsetíně konal již osmý krajský veletrh programů a aktivit na podporu environmentálního vzdělávání, globální výchovy a výchovy k udržitelnému rozvoji ve školách, školských zařízeních a neziskových organizacích ve Zlínském kraji, a to pod záštitou Bc. Mileny Kovaříkové, členky Rady Zlínského kraje, v krásných prostorách Muzea regionu Valašsko.

Veletrh byl skvělou příležitostí pro výměnu zkušeností, názorů a námětů do výuky i mimoškolní činnosti.

Na veletrhu se představily organizace, které se zabývají problematikou environmentální výchovy, pěstování vztahu k přírodě, rozvíjení potřebných dovedností a schopností, a to ze jména u dětí školního věku. Jako tradiční účastnici této akce mě zaujala nabídka mnohých organizací, některé zde potkávám každoročně, například Lísku – o. s. pro EVVO ve Zlínském kraji, která byla zároveň jedním z pořadatelů, upoutala mě i nabídka výukových programů z Hostětína, přednášky pro žáky z Hnutí Duha, edukační programy ze Sluňákova, nabídka přírodovědného centra Trnka z Uherského Hradiště, z Alceda Vsetín a mnoho dalších.

Trošku mě mrzelo, že letos se veletrhu zúčastnilo málo těch, kterým je podle mě hlavně určen, a to nás, učitelů přírodovědných předmětů, ze základních a středních škol. Jistě, jsou problémy s financemi, se suplováním a zastupováním za chybějící učitele, ale jsem si jistá, že pokud přestaneme sledovat dění kolem sebe, školy se budou víc a víc uzavírat a vzdělávání žáků to neprospěje.

Při komunikaci s vystavovateli i kolegy jsem si uvědomila, že my učitelé sice učíme žáky o přírodě, ale poslední dobou málo učíme v přírodě. Došla jsem k přesvědčení, že ani sebelepší video, moderní technologie a nové metody nenahradí prostý a přímočarý kontakt žáka s přírodou, dotek kůry stromů, přivonění ke květům, naslouchání hlasům podzimního lesa nebo letní louky, ochutnání lesních plodů, posezení v trávě.

A právě takové zážitky nabízejí programy výše uvedených vystavovatelů. Když nemáme pokaždé možnost vyjít s dětmi do přírody ve vyučování, umožněme jim alespoň několik výukových programů tohoto typu v rámci exkurzí.

Na veletrhu jsem získala spoustu inspirace i námětů. Pořadatelům veletrhu moc děkuji za tuto akci a těším se někdy příště.

O autorovi| Zaslala: Mgr. Jaroslava Ševčíková, Vsetín

Region| Střední Morava

Zlínské muzeum přibližuje chráněná území Zlínského kraje

11.9.2011    enviweb.cz    str. 0   Chráněná území   

Ekologická dovolená, cestování / Příroda 11.09.2011 / zdroj: ČTK /

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně dnes slavnostně zahájilo výstavu přibližující přírodu Zlínského kraje. Kromě velkého množství fotografií a krátkých textů ji obohacují i vypreparovaní živočichové z muzejních sbírek, kteří tyto biotopy osídlují. Výstava nese název Chráněná území Zlínského kraje a je výstupem z projektu Západné Karpaty - spoločná hranica. Přes rok putovala po Slovensku a nyní je poprvé prezentována domácímu publiku.

"Výstava přibližuje nejcennější partie našeho regionu, tedy obě velkoplošná chráněná území - Bílé Karpaty a Beskydy. Kromě nich je u nás i celá řada maloplošných chráněných území. Těch je ve Zlínském kraji 170, na výstavě je zhruba třetina. Jsou zde i evropsky významné lokality. Těch je ve Zlínském kraji 63, výstava jich představuje 14," přiblížil jeden z autorů výstavy Dušan Trávníček z přírodovědného odboru zlínského muzea.

Fotografie přibližují skalní útvary, mokřady, květnaté louky a pastviny, zbytky stepí, různé druhy lesů od luhů v nivě řeky Moravy až po horské pralesy.

Prezentaci třiadvaceti oboustranných panelů doplňují vypreparovaní živočichové, kteří tyto biotopy osídlují. "K vidění jsou běžné druhy, ale vystaveny jsou i skutečné rarity, jako například jeřábek lesní - vzácný kůrovitý pták, který se velice vzácně objevuje i u nás v Hostýnských vrších," uvedl Trávníček. Expozici dokreslují plakáty věnované ochraně přírody.

Výstava potrvá do 20. listopadu 2011.

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/880...&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clankyhttp://www.enviweb.cz/clanek/dovol/88050/zlinske-muzeum-priblizuje-chranena-uzemi-zlinskeho-kraje#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Fotosoutěž Valašská krajina zná své vítěze

12.9.2011    Valašský deník    str. 3   Valašsko  (ivb)

Velké Karlovice – Karlovské muzeum hostí od soboty výstavu unikátních fotografií.

Expozice je rozdělena na dvě části. První z nich vévodí snímky známého fotografa Gustava Beigera z Jablůnkova. Druhá část patří nejzajímavějším fotografiím z desátého ročníku fotosoutěže Valašská krajina.

„Hlavním organizátorem je Actea, společnost pro přírodu a krajinu. Ale za to, že se celá soutěž může uskutečnit, vděčíme spolupráci s obcí Velké Karlovice, Karlovským muzeem, se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy a organizací Salamandr,“ poděkovala hned na začátek sobotní vernisáže za pořadatele Kateřina Kočí.

Vernisáž pochválil i zasloužilý fotograf a autor výstavy Fotografická ohlédnutí Beiger. „Jsem příjemně překvapen mimo jiné tím, že jsem na tu výstavu nemusel ani sáhnout, což u nás v Jablůnkově nebývá zvykem,“ podotkl devětašedesátiletý fotograf.

O svých fotografiích se nechtěl zmiňovat. „Ty by měly mluvit samy za sebe. Fotografie je médium, které nepotřebuje tlumočníka,“ nastínil Beiger.

Fotografování celkově je prý pro umělce z Jablůnkova droga, které zcela propadl. „Fotografování slouží k lepšímu poznání světa – lidí i sama sebe,“ uvedl fotograf.

Poté už nastal čas na vyhlášení vítězů jubilejního ročníku Valašské krajiny. Na prvním místě se umístil fotograf František Novotný, jako druhý nejlepší byl vyhodnocen cyklus snímků Bedřicha Randýska, třetí místo si pak vysloužil Petr Stolář.

Výstavu cyklů fotografií všech oceněných i Gustava Beigera nyní mohou zájemci zhlédnout v Karlovském muzeu, a to až do konce letošního října.

Region| Střední Morava

Vzdělávání učitelů v pralese Razula

2.9.2011    Valašský deník    str. 10   U nás doma na Valašsku

Jeden z posledních týdnů prázdnin si více než čtyřicet učitelů z různých stupňů škol vyhradilo pro sebevzdělávání. Byli to frekventanti specializačního studia pro koordinátory environmentální výchovy, osvěty a vzdělávání v mateřských, základních a středních školách Zlínského kraje, kteří vyrazili do Karlovice, konkrétně oblasti pralesa Razula.

V rámci akreditovaného vzdělávacího programu Alceda Vsetín měli například unikátní možnost podívat se s Ing. Františkem Šulganem, odborníkem ze správy CHKO Beskydy, přímo do nitra pralesa Razula, národní přírodní rezervace s chráněným jedlobukovým porostem. S výtvarníkem Martinem Cigánikem zase nahlédli do tajů Land artu, uměleckého výtvarného směru blízkého přírodě. Dana Votápková jim nabídla zasvěcený pohled na výukové programy sdružení Tereza, využitelné na různých stupních škol pro lepší vzdělávání žáků v oblasti environmentální výchovy, jako je například Les ve škole - škola v lese, Ekoškola a nebo Globe.

S lektorkou PaedDr. Olgou Medlíkovou, autorkou knih o správné komunikaci a prezentaci, prožili mnozí, v rámci celodenního bloku Desatero úspěšné konzultace, nezapomenutelné zážitky.

Mluvčí hasičů Zlínského kraje major Ivo Mitáček nabídl problematiku řešení krizových, život ohrožujících situací, a ukázal, jak v takových případech komunikovat s postiženými, jejich příbuznými, s médii i složkami záchranných sborů přímo na místě, v krizi. Paní Míša Mitáčková představila vzory pro běžnou komunikaci škol s médii a prezentaci projektů a akcí v tisku, rozhlase i televizi.

Mgr. Michaela Štáfková, specialistka v oboru rozvoje lidských zdrojů, nastolila problematiku atmosféry a klimatu třídy, vztahů ve škole a rozvoje týmové práce žáků i pedagogů. Paní Gášková si v jeden z podvečerů připravila pro učitele a učitelky rukodělné aktivity, které většinu přítomných úplně okouzlily.

Zúčastnění pedagogové hodnotili týden jako velmi náročný, ale hodně podnětný. Zcela jistě přenesou mnoho aktivit i informací, které zde načerpali, do svých škol, do běžné výuky, tak, aby ji obohatili, rozšířili a ještě více se přiblížili žákům.

Poděkování patří všem organizátorům, zejména pak Mgr. Ivě Koutné, Mgr. Marii Kordulové a Míše Hlinské za organizaci akce i podporu a povzbuzení.

O autorovi| Zaslala: Jaroslava Ševčíková, Vsetín

Region| Střední Morava

Ochránci přírody vyhlásili soutěž fotografů

23.7.2011    Mladá fronta DNES    str. 4   Kraj Zlínský region Valašsko (dan)  

Novou soutěž s názvem Beskydy -krajina mého srdce připravili meziříčtí ochránci přírody. Děti a mladí fotografové mohou soutěžit ve dvou kategoriích. Děti do 15 let a mládež ve věku od 16 do 23 let.

Téma je společné. Na snímcích by se měla objevit fota z Beskyd, Podbeskydí a Valašska. Fotografové mohou zaostřit na místa, která mají rádi, zachytit podobu vody v krajině, fotit živočichy nebo rostliny. Ochránci do soutěže přijmou i fota lidových řemesel a architektury. Posledním tématem jsou nešvary v krajině, takže se můžete zaměřit třeba na to, co do přírody rozhodně nepatří. Od jednoho autora přijímají do soutěže maximálně deset kusů jednotlivých fotografií nebo tři seriály fotografií. Fotosoutěž bude vyhodnocena do konce roku 2011.

Do soutěže mohou fotografové zaslat barevné i černobílé fotografie minimálního formátu 13 x 18 centimetrů, a to nejpozději do 15. listopadu na adresu: ČSOP, PS 49, 757 01 Valašské Meziříčí. Fotografie je možné doručit i osobně do kanceláře Českého svazu ochránců přírody. Obálku s fotografiemi je nutné označit heslem „Fotosoutěž“ a na každou fotografii napsat na rub tenkým lihovým fixem jméno a příjmení, věk, adresu, název snímku a soutěžní téma.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Akce EVVO – ekologická soutěž v centru Sluňákov

13.7.2011    Valašský deník    str. 8   U nás doma na Valašsku  Mgr. Simona Dobiásová

I v letošním školním roce se dvě třídy speciální školy ZŠ Vsetín – Turkmenská zúčastnily ekologické soutěže s názvem „Mladí tvůrci pro Dunaj“. V rámci svého projektového dne jsme se učili o významu vody pro člověka a planetu Zemi. Povídali jsme si o řece Bečvě, jejím pramenu, ústí, o koloběhu vody v přírodě a také o její ochraně před znečištěním. Následně jsme na břehu Vsetínské Bečvy vytvořili dvě landartová díla z přírodnin s názvem „Průzračná řeka“ a „Lidé u řek“, která jsme jeli prezentovat 28. 6. 2011 v rámci projektu „Chci a proto umím“ do ekologického centra Sluňákov u Olomouce.

Odměnou za naši snahu je metodický materiál „Dunaj v kufru“, který jsme obdrželi, a také velmi zajímavá prohlídka nízkoenergetického domu Sluňákov. Ekologicko-výtvarná soutěž byla poučná nejen pro děti, ale i pro dospělé. Cestovné bylo spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky .

O autorovi| Zaslala: Mgr. Simona Dobiásová ZŠ a MŠ Turkmenská

Turisticko - přírodovědný závod

23.6.2011    Valašský deník    str. 8   U nás doma na Valašsku

Už jste někdy stopovali lišku? Že ne? Účastníci turisticko - přírodovědného závodu „Po liščí stopě“ ano. Konal se v neděli 19. 6. 2011 v Hošťálkové. Liščí stopa nebyla pravá, ale v podobě lístečků vytyčujících trať závodu.

Závod pro děti připravili členové Českého svazu ochránců přírody Hošťálková (ČSOP) s pomocí členů nadačního fondu ZŠ.

Mezi účastníky byli jak mladší, tak starší školáci, velmi početnou skupinu tvořily též děti z mateřských škol, které se na trasu závodu vydaly spolu se svými rodiči.

Startovalo se v zámeckém parku, závodníci během tříkilometrové trasy zdolali místní kopečky, proběhli lesem a po loukách zamířili do cíle k zámku. Cestou děti plnily různé úkoly a překonávaly překážky. V zámeckém areálu pak byly pro ně nachystány další soutěže, ale protože se několikrát prohnal velký liják, nebylo možné v soutěžení pokračovat.

Záměrem členů ČSOP bylo nejen děti pobavit, ale hlavně je seznámit s činností organizace, která již několik let funguje jako záchranná stanice pro handicapované volně žijící živočichy. Děti měly také možnost spatřit mnohé ze zvířat, o které ČSOP Hošťálková pečuje, tváří v tvář se setkaly s dravci (káně, poštolka, rarozi, atd.), se sovami, nechyběl ani u dětí velmi oblíbený medvídek Matěj (mýval severní). Všichni, kdo vydrželi až do konce, si mohli pohladit i živou lišku Adélku.

Bohužel počasí nám nepřálo, všechny účastníky na trati stihla třikrát pořádná průtrž mračen, takže do cíle se vraceli úplně promočení. Kvůli počasí byl závod urychlen, startovalo se o 20 minut dříve, než bylo v plánu, také intervaly mezi závodníky na startu se zkracovaly a následně vyhlašování vítězů jednotlivých kategorií probíhalo ve velké rychlosti.

Je nám líto, že si účastníci nemohli užít všech aktivit, které jsme pro ně nachystali, ale na druhou stranu nás moc potěšilo, že přišla většina přihlášených závodníků a také další navíc, a hlavně že všichni se dostali do cíle zdraví a nikdo to i přes liják nevzdal.

Náš velký dík patří sponzorům: CONSI - Pekárna U mostu (věnovala kobližky pro děti), pekárna Střelná (věnovala slané tyčinky pro všechny účastníky) a masná výroba Josef Filák (daroval párky pro děti).

Akci podpořil Fond mládeže a sportu Zlínského kraje.

O autorovi| Zaslali: Bc. Michaela Křupalová MVDr. Kamila Křupalová

Učitelé se vzdělávali v tradicích

14.6.2011    Valašský deník    str. 8   U nás doma

V rámci třetího modulu specializačního studia koordinátorů environmentální výchovy na školách ve Zlínském kraji putovali kromě jiného jeho účastníci časem.

Tradicím, řemeslům, ale i citlivému přístupu ke krajině se učili v Ekocentru Kosenka ve Valašských Kloboukách. Vyzkoušeli si plstění ovčí vlny mokrou i suchou cestou, vyrobili si svíčky, zhlédli ukázky tkaní na stavu, vyslechli nabídku výukových programů pro školy.

Nakonec vyrazili s Mirkem Janíkem na orchidejové louky a do nestátní lesní rezervace Ščúrnica. Minulost a krásná tradice dýchala z každé přednášky, všech skvělých lektorů i budovy staré dřevěnice, kde probíhala část programu.

Jako v budoucnosti si zase připadali v pasivním domě v Hostětíně, kde probíhala většina školení a výuky. Již sám dům je zajímavý, byl postaven v r. 2006 a spotřeba energií v něm může být až 10x nižší než v běžných domech. Například topení byste tu hledali marně, někoho by zarazilo, že většina oken se nedá otevřít a výměna vzduchu probíhá prostřednictvím rekuperace, tedy opakovaným využitím vzduchu. WC se splachuje dešťovou vodou ze zásobníků a vodu k mytí ohřívají sluneční kolektory. A nejen tento dům je v Hostětíně zajímavý, určitě se doporučuje navštívit bio-moštárnu, výtopnu na biomasu, která zásobuje relativně velmi levným teplem desítky domácností v obci, sušírnu ovoce, ale i zahradu plnou záhadných staveb a stavbiček, které nesou poetické názvy jako hadník, ježkovník, hotel pro hmyz a další.

Skutečným unikátem je kořenová čistírna odpadních vod, která byla postavena v roce 1996 jako první svého druhu na východní Moravě. Jejím základem je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami a bakteriemi žijícími na jejich kořenech, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí. Frekventanti kurzu z řad učitelů základních a středních škol při přednáškách vstřebávali informace o vztahu ekonomického a sociálního rozvoje k životnímu prostředí, o ochraně klimatu, o ovocnářství, obnovitelných zdrojích energie i ekologizaci provozu školy.

Skutečně atraktivní byly zejména pro biology terénní exkurze, například hydrobiologická, kdy si mnozí poprvé podrželi v rukou raka říčního, nymfy jepic nebo blešivce, jiné zase zaujaly bylinky či téma výuky ve školní zahradě.

Učitelé odjížděli do svých škol plni dojmů a informací. Je už jen na nich, jak je přenesou do výuky a přiblíží žákům. Poděkování patří všem organizátorům tohoto studia, zejména pak odborným garantkám Mgr. Ivě Koutné a Marii Kordulové z Lísky - o.s. pro environmentální výchovu a osvětu ve Zlínském kraji.

O autorovi| Za účastníky zaslala: Mgr. Jaroslava Ševčíková, ZŠ Sychrov, Vsetín

Region| Střední Morava

Do Vsetína se valí zeměkoule

28.4.2011    Valašský deník    str. 8   u nás doma na valašsku   

ZŠ Vsetín – Rokytnice ve spolupráci s pražským ekologickým sdružením Tereza, Alcedem Vsetín a městem Vsetín se stanou pořadateli 14. ročníku mezinárodního setkání GLOBE Games 2011. Toto setkání se uskuteční ve Vsetíně ve dnech 5. – 8. května 2011 pod záštitou americké ambasády, hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka a významné finanční pomoci města Vsetína.

GLOBE Games jsou největší ekologicky zaměřenou akcí tohoto druhu v ČR pro žáky, studenty a učitele základních a středních GLOBE škol (škol zapojených do celosvětového programu GLOBE, jehož garantem je americká NASA). Setkají se zde žáci, studenti, učitelé, vědečtí pracovníci a lidé, kteří se zajímají o přírodu a kvalitu životního prostředí.

GLOBE Games v České republice spolupořádá sdružení Tereza již od roku 1997 pokaždé v jiném městě naší republiky. Každoročně se ho účastní na 300 studentů a 40 učitelů. Pravidelně přijíždějí hosté nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Do Vsetína zavítají týmy z Estonska, Polska a Slovenska. Podoba GLOBE Games se vyvíjí a každé místo vtiskne mezinárodnímu setkání něco nového, osobitého a svérázného. Na Valašsko se GLOBE Games vrací po dvanácti letech a snahou pořadatelů je mimo jiné co nejlépe představit region Valašsko, jeho historii, tradice, zvyky a především krásnou přírodu.

Ve čtvrtek 5. května 2011 se sjedou do Vsetína účastníci z celé republiky a vydají se na doprovodný program, který přichystala ZŠ Rokytnice ve spolupráci s mnoha vsetínskými organizacemi (hvězdárna, Alcedo, městské lázně, Fitness centrum Kohútek, Český svaz ochránců přírody Javorníček, záchranná stanice Hošťálková, kino Vatra, ZŠ Luh). Ve 20 hodin pak ve velkém sále DK Vsetín proběhne oficiální slavnostní zahájení.

Součástí bohatého programu bude páteční celodenní terénní hra, která provede šestičlenné týmy složené z žáků a studentů různých škol kopcovitým terénem v okolí Hovězí, kde budou řešit úkoly, bádat a zkoumat nejrůznější jevy přímo v přírodě. Do terénu se podívají i učitelé, pro které organizátoři připravili speciální program. Druhý den bude zakončen jedním z mnoha doprovodných programů – koncertem rockové skupiny Waťák, který začíná v pátek ve 20 hodin v Panské zahradě a bude zdarma přístupný také pro veřejnost.

V sobotu se v prostorách rokytnické školy odehraje studentská konference, která je vyvrcholením školních GLOBE projektů. Zde budou studenti zúčastněných škol prezentovat výstupy své celoroční práce před odbornou komisí, ostatními školami i veřejnosti. Odpoledne se všichni účastníci her vypraví na tradiční koulení nafukovací zeměkoule městem z Dolního náměstí do Panské zahrady, kde se odehraje GLOBE festival. Cílem festivalu je seznámit širokou veřejnost s činností škol zapojených do GLOBE programu. Některé z nich si přichystaly zajímavé aktivity, které představí ve svých stáncích. Celý festival bude provázet kulturní program odehrávající se na pódiu u rybníčku. Na mnoha místech v parku se představí celá řada neziskových organizací, které si pro příchozí malé i velké návštěvníky připravily jednoduché vědomostní či pohybové aktivity, za jejichž splnění si budou moci na místě vyzvednout sladkou odměnu.

Oficiální slavnostní zakončení 14. ročníku GLOBE Games bude završeno předáním štafety dalšímu pořádajícímu městu. Definitivní tečku za celým setkáním na Valašsku však učiní až nedělní exkurze do Pulčínských skal a na přehradní nádrž a úpravnu vody v Karolince.

O autorovi| Zaslal: Mgr. Hynek Hromada, ZŠ Vsetín – Rokytnice

Chráníme přírodu, tvrdí děti

20.4.2011    Valašský deník    str. 1   Titulní strana JOSEF BENEŠ   

Museli chvíli přemýšlet, ale společně dali všechny odpovědi dohromady

Valašské Meziříčí - Borové šišky zaměnili s modřínovými a buk si spletli s dubem, ale to se časem spraví. Zvláště když do lesa chodí často a rádi. „Máme les kousek od domu. Chodím na houby a poznávám stromy. Také tam s taťkou uklízíme. Minulou sobotu jsme odtud odnesli plastovou láhev a několik kelímků,“ vypráví David Koláček ze Základní školy Masarykova. Také jeho spolužák Dalibor Bečka se s životem v lese seznamuje. „Až budu vědět jak, budu stromy a zvířata chránit,“ říká rozhodně.

Organizace spojených národů vyhlásila letošek Mezinárodním rokem lesa. Les byl proto hlavním námětem oslav Dne Země, které včera uspořádali ve Valašském Meziříčí. Poprvé se tato akce uskutečnila v obnoveném parku u zámku Kinských.

„Je to vhodnější prostředí než náměstí, kde se oslavy konaly dříve,“ míní Eva Švidrnochová ze spolupořádajícího Střediska volného času Domeček.

Pořadatelé připravili pro návštěvníky vycházkovou trasu s mnoha stanovišti. Zájemci si mohli procvičit znalosti přírody, sledovat chemické pokusy nebo ochutnat zdravá jídla.

Případně se mohli bavit při stolních hrách, barvení vlasů, skákání na trampolíně nebo zápasit v nafukovacích oblecích. „Poznávali jsme šišky, malovali na sklo a vyplňovali kvíz o přírodě,“ vypráví Tereza Svobodová. Žákyni Základní školy v Brankách by ani nenapadlo odhodit obal od nanuku nebo plastovou láhev jinam než do koše. „Každý rok u nás otevíráme studánky. Jejich okolí pokaždé vyčistíme od odpadků,“ dodává dívka.

Slunečné počasí a zelenající se stromy přilákaly do parku stovky lidí, zejména školáků. „Je tady spousta zajímavých činností. Děti se mohou přiučit i pobavit. Myslím, že tahle akce splnila svůj účel,“ prohlásila učitelka Základní školy Poličná Renata Hořanská. Ochranu přírody berou vážně i docela malé děti. „Uklízím všechny věci... Třídím odpad... Chráním zvířata...

V našem lese sbírám odpadky... Přemlouvám taťku, aby přestal kouřit,“ odpovídají prvňáci ze Základní školy Vyhlídka. Příkladem jim o uplynulém víkendu šli členové rybářského kroužku, kteří během každoroční brigády na březích řeky Bečvy nasbírali čtyři pytle odpadků.

„Převažovaly igelitové sáčky, plastové láhve a plechovky. Našli jsme také dvířka od kamen,“ informoval mladý rybář Josef Pospíšil.

Region| Střední Morava

Občanské sdružení Líska slaví

12.4.2011    Valašský deník    str. 8   U nás doma na Valašsku

Iva Koutná

Již čtvrtým rokem funguje ve Zlínském kraji Líska – občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO). Toto sdružení má pod svojí patronací zejména střediska a centra ekologické výchovy, ekoporadny, vzdělávací a jiné organizace. Jeho posláním je podpora a rozvoj EVVO, zvyšování ekologického vědomí občanů a uplatňování principů udržitelného života.

V současnosti má Líska 30 členů, z toho je 14 středisek ekologické výchovy, ekoporaden a institucí. „Líska je pro své členy servisní organizací, usiluje o naplňování jejich potřeb a zastupuje společné zájmy. Poskytuje informace o vývoji a změnách v oblasti EVVO. Pomáhá připravovat a realizovat osvětové a vzdělávací akce. Získává ke spolupráci další subjekty i osobnosti a podílí se na budování užitečných a funkčních partnerství na místní i regionální úrovni,“ popsala předsedkyně sdružení Iva Koutná.

Líska zároveň prezentuje členy a aktivity na akcích v kraji, zajišťuje společnou propagaci, vyhledává zdroje nebo zpracovává a realizuje společné projekty. Podle Ivy Koutné realizovala Líska doposud deset projektů. Za sebou má realizaci 74 vzdělávacích a osvětových akcí.

Jednou z hlavních činností je podpora vzájemné komunikace nositelů a partnerů EVVO. Líska proto intenzivně vyhledává a zprostředkovává kontakty, spravuje databázi, která čítá na 450 adres. Na ty míří pravidelné informace v podobě elektronické i listové rozesílky. „Od roku 2007 Líska rozeslala téměř stovku rozesílek, které míří do škol, neziskových organizací, veřejné správy, instituce a další kontaktní místa,“ upřesnila Iva Koutná s tím, že Líska pravidelně aktualizuje Krajský kalendář akcí EVVO a spravuje knihovnu.

Nedílnou součástí aktivit je také realizace vzdělávacích programů, lektorská vystoupení či poskytování konzultací pro neziskové organizace, školy nebo pracovníky veřejné správy. Každoročně Líska připravuje Krajskou konferenci o EVVO, Krajský veletrh nebo vzdělávání pracovníků středisek ekologické výchovy a ekoporaden. „Během čtyř let jsme vydali 35 metodických listů pro pedagogy, několik informačních materiálů a plakát Jak vyrobit ptačí budku. Realizujeme osvětové akce a programy pro děti, mládež a veřejnost, podílíme se na akcích ke Dni Země, Dni stromů, zapojili jsme se do aktivit k Mezinárodnímu roku biodiverzity. Jsme nositeli osvětové kampaně Ptáci – žijí tady s námi. Našimi partnery jsou neziskové organizace, školy, vzdělávací instituce, veřejná správa i podnikatelské subjekty,“ doplnila předsedkyně sdružení. Líska od roku 2009 koordinuje také projekt, jehož cílem je rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji spolu s osmi partnerskými organizacemi. Celkový rozpočet projektu přesahuje 7,3 milionu korun. V roce 2010 realizovala Líska významný mezinárodní projekt pro studenty ze 4 evropských zemí s finanční podporou Evropské unie v rámci programu Mládež v akci. Aktivity Lísky podporuje Zlínský kraj. Na Vsetínsku je partnerem město Vsetín a Společnost pro komunitní práci Vsetín.

Každoročně Líska oceňuje CENOU EVVO více než 40 osobností, škol, neziskových organizací a projektů, které významně přispěly k rozvoji EVVO. Sdružení je otevřenou organizací, jejímž členem se může stát každá právnická nebo fyzická osoba, která splňuje podmínky dané stanovami. S činností Lísky a jejich členů je možné se seznámit na nejrůznějších akcích. V dubnu například při Dnech Země. Posnídat s Lískou můžete na Férové snídani v Panské zahradě ve Vsetíně v sobotu 14. května od 9.00 do 11.30. Více o akcích a projektech naleznete na www.liska-evvo.cz

Calla spouští web Stromy a hmyz

6.2.2011    enviweb.cz    str. 0  

Příroda

Sdružení Calla připravilo pro všechny zájemce o ochranu přírody novou webovou stránku "Stromy a hmyz". Je určena širokému spektru uživatelů, kteří se zabývají ochranou přírody, zejména pak ohroženými druhy hmyzu vázanými na staré stromy a mrtvé dřevo.

Hmyz vázaný na staré stromy patří k nejohroženějším druhům České republiky. Doplácí na lesní hospodaření, kácení alejí i solitérních stromů v krajině, rekonstrukce parků a zahrad. Jižní Čechy jsou však dodnes významným regionem jeho výskytu v rámci České republiky. Setkáme se zde mimo jiné s druhy chráněnými Evropskou unií v soustavě Natura 2000, jako je např. roháč obecný, tesařík obrovský nebo páchník hnědý.

Cílem nového webu je shromáždit pro všechny zájemce odborně podložené informace o ochraně ohroženého hmyzu žijícího ve starých stromech. Měl by se stát pomocníkem pro úředníky státní ochrany přírody, nevládní organizace zabývající se péčí o staré stromy nebo řízeními o kácení stromů, ale i pro širokou veřejnost. Seznamuje s možnostmi ochrany stromů a hmyzu ve městech i volné krajině, a to samozřejmě s ohledem na bezpečnost občanů. Ukazuje také jednoduché způsoby, jak podpořit ohrožené druhy třeba i na vlastní zahradě.

Calla poskytuje k této problematice také poradenskou činnost. Dotazy lze posílat e-mailem na calla@calla.cz nebo s pomocí formuláře na www.calla.cz/poradna. Na této webové stránce naleznou také všichni zájemci informace o otevíracích hodinách poradny pro veřejnost.

"Často narážíme na neznalost a neinformovanost jednotlivců i institucí, na kterou zbytečně doplácejí ohrožené druhy. Chtěli bychom s pomocí nového webu alespoň částečně zmírnit informační deficit, který u nás v této oblasti existuje," říká editor nového webu Jiří Řehounek z Cally.

Nový web naleznou zájemci na adrese www.calla.cz/stromyahmyz.

Kontakt: Jiří Řehounek (Calla), 605 066 898, RehounekJ@seznam.cz

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/85226/calla-spousti-web-stromy-a-hmyz#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Vydra

2.2.2011    rta.cz    str. 0   Příroda

TELEVIZE RTA a.s.02.02.2011 15:01:14.337258

Vydra říční - druh ohrožený vyhynutím a jeden z důvodů, proč jsou Beskydy vyhlášeny z hlediska ekologie za Evropsky významnou lokalitu. Možná byste takto vzácného živočicha nečekali ve městě, ale opak je pravdou. V Rožnově pod Radhoštěm se na vydří stezku vydali členové přírodovědného kroužku.

URL| http://www.rta.cz/index.html?video=10051101

Beskydy jsem si zamiloval už jako malý kluk

7.12.2010  Zlínský deník   str. 6  ZLÍNSKÝ KRAJ ALEXANDRA BURŠÍKOVÁ    

Jak se žije... Miroslavu Dvorskému, ochránci přírody, ornitologovi a fotografovi

Valašské Meziříčí – Miroslava Dvorského zná na Valašsku každý milovník přírody. Není divu. Je jedním z nejaktivnějších členů Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

O přírodu se zajímal odmalička. „Dědeček byl mysliveckým hospodářem a já s ním často chodil do lesa,“ líčí třiapadesátiletý muž, který pochází z Přerova. „S rodiči jsem ale často jezdil na rekreační chatu do Beskyd a zdejší krajinu jsem si zamiloval už jako kluk,“ vysvětluje, proč se později, už jako ženatý muž s dětmi, přestěhoval na Valašsko.

Ptáci jsou jeho celoživotní láska

Miroslav Dvorský nevystudoval žádný přírodovědný obor. Kupodivu má technické vzdělání. Už ve třinácti letech ale propadl ornitologii. Ještě v Přerově navštěvoval zájmový oddíl, který se zabýval studiem ptáků, poté se účastnil zahraniční stáže.

„V Německu jsem se naučil kroužkovat ptáky, získal jsem průkaz a několik let jsem se účastnil mezinárodní akce Balt, během níž jsme nashromáždili značné množství údajů o tazích opeřenců v okolí Záhlinických rybníků na Kroměřížsku,“ vysvětluje Dvorský.

Ledňáček pod drobnohledem

Ochraně přírody se dlouhé roky věnoval ve volném čase, zejména o víkendech. Téměř osmnáct let už ale pracuje v Českém svazu ochránců přírody. Je těžké vypíchnout některou z jeho nesčetných aktivit. Věnuje se například mapování a ochraně ledňáčka říčního. Ten totiž patří k silně ohroženým druhům, a to zejména kvůli regulaci a popovodňovým opravám toků, při nichž se likvidují přírodní kolmé písčité a hlinité břehy, kde si tento pták vyhrabává nory.

„Naším úkolem je mapovat na Valašsku lokality, kde se vyskytuje, usilovat o jejich zachování a případně vytvářet nové podmínky pro zahnízdění,“ vysvětluje muž, který se před pár lety přestěhoval z panelákového bytu ve Valašském Meziříčí do dřevěnice v Podlesí.

Dravci potřebují lidskou pomoc

Miroslav Dvorský se také zabývá ochranou dravých ptáků. V regionu s kolegy vyvěsil desítky budek pro sovy a poštolky. Zejména dravci byli podle něj po staletí prohlašováni za škodnou a likvidováni. A u některých lidí tento názor přetrvává dodnes.

„Úbytek ptačích predátorů způsobují zejména negativní změny v krajině, používání chemických látek v zemědělství a množství sloupů vysokého napětí, na nichž každoročně hynou stovky dravců a sov,“ říká. Ekologové se už léta snaží populace dravých ptáků zvyšovat, a to například instalováním hnízdních budek a jejich ostrahou, ale také ochranou před dráty vysokého napětí.

Na Valašsku hnízdí 13 párů čápů

Také sledování čápů bílých je nezbytné. Od osmdesátých let populace těchto opeřenců narostla a na Valašsko každoročně přilétá třináct párů. „Většina založených hnízd ale byla problémová, a bylo proto nutné čápy přestěhovat na nová místa, kde lidem nepůsobí žádné potíže,“ vysvětluje ornitolog, který se s manželkou už dvacet let věnuje ekologické výchově mladé generace.

Práce s mladými ochránci přírody

Pochvaluje si, že má v oddílech mladých ochránců přírody možnost na děti dlouhodobě působit. „Jezdíme na víkendové akce, na tábory,“ vysvětluje. Malí ochránci pomáhají ekologům udržovat chráněná území. Například před pár týdny vyčistil Miroslav Dvorský s dětmi tři valašské studánky. Nejvíce práce jim dal zapomenutý pramen v Hrachovci nedaleko vleku nad Veselou.

„Do odtoku studánky se léta vyhazovalo všechno možné, takže nejdříve bylo nutné pramen uklidit,“ vylíčil ekolog s tím, že děti nasbíraly neuvěřitelných osm pytlů odpadků. Plnou polovinu tvořily lahve a sklenice, a tak studánku malí ochránci pojmenovali Skleněná.

„Po uklizení okolí jsme pramen vyčistili, dno vyložili kameny a nakonec ho zakryli šindelovou stříškou,“ popisuje Dvorský a vysvětluje: „Je nezbytné, aby v dnešním konzumním světě někdo vychovával lidi, kteří budou chránit jedinečnou valašskou přírodu. Před pár lety se odstěhoval z panelákového bytu ve Valašském Meziříčí do dřevěnice v nedalekém Podlesí. Tu si kompletně zrekonstruoval. „Jsem nyní přírodě ještě blíž,“ usmívá se třiapadesátiletý ornitolog.

***

Trvalé bydliště: Podlesí, věk: 53 let, záliby: příroda, turistika, lyžování, fotografování

Ekologové s dětmi čistili v okolí Valašského Meziříčí studánky

30.11.2010  Valašský deník  str. 2  Valašsko  (bur)  

Valašské Meziříčí - Ochránci přírody z Valašského Meziříčí vyčistili tři místní studánky. Nejvíce práce jim dal zapomenutý pramen v Hrachovci nedaleko vleku nad Veselou. Proto si ekologové pozvali na pomoc děti z oddílu mladých ochránců přírody Falco.

„Do odtoku studánky se léta vyhazovalo všechno možné, takže nejdříve bylo nutné pramen uklidit,“ vylíčil ekolog Jiří Jurečka s tím, že děti nasbíraly neuvěřitelných osm pytlů odpadků. Plnou polovinu tvořily lahve a sklenice, a tak studánku malí ochránci pojmenovali Skleněná.

Prameny dostaly i nové stříšky

„Po uklizení okolí jsme pramen vyčistili, dno vyložili kameny a nakonec ho zakryli šindelovou stříškou,“ popsal Jurečka.

Nové stříšky se dočkala také studánka Brdo I. na Brňově a Na Pasece v Křivém nedaleko bývalé myslivecké chaty. „Tu jsme předtím ještě důkladně vyčistili a museli jsme obnovit nefunkční odtok. Kromě toho jsme odbahnili a zastřešili i Jelení studánku na Pohořeliskách v Bystřičce,“ přiblížil ochránce přírody Miroslav Dvorský.

Aby nezůstalo jen u opravy, převezmou ekologové spolu s dětmi nad studánkami patronát, což znamená, že se o ně budou starat trvale. „V příštím roce, až se vodní hladiny po úpravách ustálí, necháme provést také mikrobiologické rozbory vody,“ doplnil Dvorský.

Nové přírodovědné expozice a naučné stezky z evropských dotací

13.10.2010   Zlínský deník    str. 69   Příroda a krajina - příloha Ing. Milan Půček, MBA, Ph. D., RNDr. Lukáš Spitzer    Ostatní   

Muzeu regionu Valašsko, příspěvkové organizaci Zlínského kraje, byla v rámci Operačního programu Životní prostředí udělena dotace ve výši 7,5 milionu korun na projekt „Environmentální střediska Muzea regionu Valašsko“. Projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí a Zlínským krajem.

Muzeum se přírodovědnými aktivitami dlouhodobě zabývá. Díky projektu bude ve čtyřech pobočkách muzea pořízeno vybavení pro ekologickou výchovu, budou vybudovány tři naučné stezky a vzniknou dvě nové přírodovědné expozice. Práce na expozicích, stezkách a dalším vybavení budou dokončeny příští rok, všechna střediska tak budou pro veřejnost otevřena na začátku školního roku 1. září 2011.

Ve Vsetíně vznikne naučná stezka v Panské zahradě a parku u zámku, která bude informovat návštěvníky o geologických zajímavostech Valašska a rostlinách a živočiších žijících přímo ve městě. Na stezku bude navazovat moderní interaktivní expozice Příroda hrou, která vznikne ve věži vsetínského zámku. Tato se bude věnovat přírodnímu bohatství Valašska. Hravou formou zde budou za zapojení počítačové techniky prezentovány základní principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a vzájemného oboustranného ovlivňování moderního člověka a přírody. Vystaven zde bude mimo jiné preparát medvěda „Míši z Brodské“. Poslední díl do mozaiky středisek ve Vsetíně patří Hvězdárně Vsetín, která pomocí naučné stezky a hracích prvků představí témata obnovitelných zdrojů energie. Úprava a nové vybavení vnitřních prostor hvězdárny umožní moderní projekci 3D filmů a vzdělávacích programů.

Druhá environmentální expozice zaměřená na přírodní prostředí ve městě, v parcích a alejích bude vybudována v části Zámku v Lešné u Valašského Meziříčí. Tato expozice bude také doplněna naučnou stezkou v zámeckém parku, kde budou prezentovány nejen estetické funkce parku jako odpočinkové zóny pro své návštěvníky, ale i jako hodnotného přírodního biotopu. Expozice bude zaměřena na krásu dřeva, možnosti jeho užití člověkem a také zvířaty. V expozici bude také vystaven řez 300 let starou jedlí.

V Zámku Kinských ve Valašském Meziříčí bude vybaven přednáškový sál, kde budou prezentovány výukové materiály zaměřené na problematiku vztahu a vzájemného ovlivňování moderního člověka a okolní přírody.

Provoz středisek bude zajištěn jak pracovníky Muzea regionu Valašsko, tak i jeho partnerů. Mezi hlavní patří Společnost pro komunitní práci, o.p.s., Líska – o.s., ALCEDO – středisko volného času ve Vsetíně a další.

Kvalitu ekoporadenství v budoucnu označí certifikáty

6.10.2010  enviweb.cz    str. 0  

Environmentální poradenství

Šestice vytipovaných ekologických poraden prochází v těchto dnech testovacím procesem certifikace, který má nastavit pravidla pro udělování osvědčení o kvalitě ekoporadenství.

Lidé, kteří se na ekoporadny obracejí stále častěji, tak budou mít v budoucnu k dispozici potvrzení, že se jim dostane odborné pomoci. Projekt realizuje Síť ekologických poraden STEP ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a účastní se ji ekoporadny vybrané tak, aby reprezentovaly charakteristický vzorek. Jsou jimi Arnika (Praha), Rosa (České Budějovice), EkoCentrum Brno, Hnutí DUHA Olomouc, ZO ČSOP Vlašim a ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek (Zlín).

"Certifikace umožní označit ty ekoporadny, které splňují požadavky na kvalitu poradenských služeb vůči uživatelům. Cílem je přinést ekoporadnám především motivační prvek, nikoli restriktivní nástroj. Proto se počítá také s fungováním metodického centra, které bude pomáhat těm ekoporadnám, jež o získání certifikátu projeví zájem," upřesnila Ing. Kamila Kameníková ze Sítě ekologických poraden (STEP). Ekoporadny, které fungují jako nezávislé, nevládní organizace, budou hodnoceny podle stanovených kritérií, jež vzešly z diskuze mezi odborníky na ekoporadenství.

Jednotlivé organizace právě v těchto dnech navštěvují komisaři z řad odborníků na ekoporadenství. Jedná se o zástupce ekoporaden s dlouholetou praxí a sítí ekoporaden či odborníky, kteří v ekoporadenství působí jako poradci. Všechna místní šetření mají možnost navštívit i zástupci z Ministerstva životního prostředí. V následujících týdnech bude testovací část procesu certifikace vyhodnocena a Ministerstvo životního prostředí obdrží od Sítě ekologických poraden závěrečnou zprávu, určenou pro využití při zavádění skutečné certifikace.

"Projekt Certifikace poraden by měl umožnit rozlišení kvalitní ekoporadenské služby, poskytované lidem dlouhodobě zdarma. Přestože anebo právě proto, že bude celý proces testován na samotných ekoporadnách, sdružených v převážně v prestižní síti STEP, jejíž členové dlouhodobě dokládají vysoké standardy ekoporadenství, může být také klíčem k patřičnému financování této služby občanům," věří Ing. Jakub Esterka, vedoucí ekoporadny sdružení Arnika, které se projektu také účastní.

Iniciátorem testovací certifikace je Síť ekologických poraden, jež na něm úzce spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, do jehož gesce ekoporadenství spadá. Poradny pro pilotní testování byly vybírány na základě rozmístění v České republice, velikosti, složitosti struktury, například počtu poboček, dle zaměření a příslušnosti k síti ekoporaden.

Modelový proces má pomoci vytipovat kritická místa i bariéry, které by mohly certifikaci ohrozit. Je pravděpodobné, že po úvodním testování bude upraven i samotný proces certifikace. Zatím totiž univerzální nastavení tohoto procesu budí obavy poradenských organizací. Obávají se například přílišné rigidnosti požadavků či finanční náročnosti. "Certifikace může bezesporu výrazně pomoci k zajištění požadované kvality poradenských služeb. Pro její fungování je potřeba formulovat konkrétní a relevantní požadavky na kvalitu a nalézt procesy, které prověří naplnění těchto požadavků," dodala Kamila Kameníková ze STEPi.

Síť ekologických poraden (STEP) je nejstarší institucí zastřešující ekologické poradny u nás. Jejími členy je 23 organizací, které v rámci své činnosti zodpoví ročně stovky až tisíce dotazů z nejrůznějších oborů.

Sdružení Arnika je členem Sítě ekologických poraden STEP a podílí se na projektu "Poradenství - metody, příklady, certifikace".

Projekt Poradenství - metody, příklady, certifikace umožní ekoporadnám nejen výměnu zkušeností, ale i větší efektivitu a úspěšnost řešených kauz. Jako jeho součást byla vydána v červenci také publikace Příklady environmentálního poradenství a 4 kraje postupně navštíví výstava Ekoporadenství v praktických příkladech. Projekt je realizován za finanční podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí.

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/poradny/83786/kvalitu-ekoporadenstvi-v-budoucnu-oznaci-certifikaty#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Na podporu ekologické výchovy ...

30.9.2010  Valašský deník  str. 8  U nás doma na Valašsku Mgr. Jaroslava Ševčíková 

Sedmý Krajský veletrh programů a aktivit na podporu EVVO ve školách, školských zařízeních a neziskových organizacích Zlínského kraje se tentokrát konal v reprezentativních prostorách zámku ve Vsetíně, který spravuje Muzeum regionu Valašsko.

Zájemcům z celého kraje se představily instituce a zařízení, které se zabývají ekologickou problematikou a také výchovou i vzděláváním v této oblasti. Zejména školy a školská zařízení tu mohly načerpat spoustu námětů.

Zajímavě se představil samotný hostitel- Muzeum regionu Valašsko. Ihned při vstupu návštěvníky zaujaly nové expozice, zejména pak vtipné řešení informačních panelů které vypovídají stručně o dřívějších majitelích zámku, ale i nová miniexpozice archeologických nálezů na území Vsetína či nové stálé výstavy. Účastníky nadchly plány do budoucna, na interaktivní přírodovědné expozice, které muzeum hodlá realizovat ve věži zámku. Účastníky pozval k návštěvě vedoucí hvězdárny Vsetín Ing. Martin Leskovjan, a informace o činnosti a nových výstavách představila i další součást muzea – Zámek Kinských z Valašského Meziříčí.

Své aktivity také nabídli pořadatelé veletrhu, Alce dostředisko volného času ze Vsetína a Líska o.s. pro EVVOve Zlínském kraji.

Mne osobně zaujalo i představení projektu Recyklohraní společnosti EKO-kom a nabídka besed od společnosti pro Fair Trade. Inspirativní byla i vystoupení ZO ČSOP Veronica na téma Ekoškola, a skvělé byly novinky z Centra Veronica Hostětín. Se svými projekty se představily i dvě základní školy ze Vsetína, a to ZŠ Rokytnice a ZŠ Vsetín, Sychrov. V odpolední části se prezentovaly i další organizace se zajímavými aktivitami a projekty.

Pro mne osobně byla účast na veletrhu velkým přínosem a inspirací, kterou si přenesu jak do výuky, tak do přípravy volnočasových aktivit pro naše žáky, a proto bych chtěla pořadatelům poděkovat a všem svým kolegům učitelům, kteří se zabývají na svých školách problematikou environmentální výchovy, podobné akce vřele doporučit.

O autorovi| Mgr. Jaroslava Ševčíková, Zaslala: ZŠ Vsetín, Sychrov

Region| Střední Morava

Školy už odevzdaly k recyklaci 3363 televizí a 5719 monitorů

17.9.2010  enviweb.cz  str. 0  

Byla tak uspořena například roční spotřeba elektrické energie 519 domácností

Za loňský rok odevzdaly školy zapojené v recyklačním programu Recyklohraní 3363 vyřazených televizí a 5719 počítačových monitorů. Díky tomu se do přírody mimo jiné nedostalo 1377 tun nebezpečného odpadu, což je váha například šesti soch svobody. I takové zjištění je možné vyčíst z tzv. Environmentálního vyúčtování, které obdržely školy účastnící se projektu a jehož vytvoření iniciovala nezisková společnost ASEKOL. Nejlépe dopadla Střední škola - Centrum odborné přípravy technickohospodářské z Prahy 9, která odevzdala už 294 televizí a 173 monitorů.

České základní, mateřské a střední školy už třetím rokem třídí elektroodpad a baterie v rámci programu Recyklohraní. Cílem Recyklohraní je zapojení tématu třídění odpadů do výuky a zároveň dětem zpřístupnit praktickou zkušenost s tříděním elektroodpadu a baterií. Kolektivní systém ASEKOL v rámci programu dlouhodobě zodpovídá za sběr elektrošrotu. "Letos se nám podařilo vytvořit studii, díky níž jsme schopni přesně vypočítat přínosy recyklace televizí a monitorů pro životní prostředí. Na základě studie jsme se rozhodli pro obce a následně i školy vypracovat tzv. Environmentální vyúčtování za loňský rok. Školy tak zjistí, jak konkrétně jejich snažení prospělo životnímu prostředí," říká Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL.

Obsahem Environmentálního vyúčtování je počet televizí a monitorů, které škola v minulém roce odevzdala k recyklaci, a přepočet na přínos životnímu prostředí. Díky této studii každá zapojená škola přesně zjistí, kolik bylo jejím přispěním uspořeno elektrické energie, energetických surovin, primárních surovin a pitné vody, ale i její podíl na snížení produkce nebezpečných odpadů a emisí skleníkových plynů.

Školy zapojené v Recyklohraní loni odevzdaly 3363 vyřazených televizí a 5719 počítačových monitorů. "Recyklací těchto spotřebičů se ušetří elektrická energie, která by vystačila 519 běžným českým domácnostem na celý rok. Mimo to se třeba nemusí vytěžit množství ropy, které se rovná 82 zpátečním cestám osobním automobilem do Londýna a nevyprodukuje nebezpečný odpad rovnající se produkci nebezpečného odpadu celé ČR přibližně za 10 dní," upřesnila Ansorgová.

Ze všech škol zapojených v Recyklohraní odevzdala nejvíce použitých televizí a počítačových monitorů Střední škola - Centrum odborné přípravy technickohospodářské z Prahy 9. Také díky odbornému zaměření výuky se škole podařilo vytřídit 294 televizí a 173 monitorů. Na druhém místě se umístilo Gymnázium Kroměříž, které vybralo 208 televizorů a 122 monitorů. Pomyslná bronzová medaile patří Základní škole Křivoklát. Ta vytřídila 176 kusů televizí a 104 monitorů.

Přesné vyčíslení dopadu sběru a recyklace elektrozařízení na životní prostředí se ASEKOLu povedlo jako jednomu z prvních kolektivních systémů v Evropě. Výsledná bilance byla velmi překvapivá a vyzněla jednoznačně pozitivně pro zpětný odběr zařízení. Opět se tak podpořila důležitost recyklování použitých elektrospotřebičů.

URL| http://www.enviweb.cz/clanek/recykl/83600/skoly-uz-odevzdaly-k-recyklaci-3363-televizi-a-5719-monitoru#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

CENIA vydala příručku o férové ekoreklamě

17.9.2010  enviweb.cz   str. 0  

Příručka Vlastní environmentální tvrzení aneb férová ekoreklama v praxi obsahuje praktický návod pro firmy, jak propagovat své ekologicky šetrnější produkty efektivně a zároveň věrohodně.

CENIA se ve své činnosti zaměřuje i na dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí. Příručka je úplně první českou publikací s konkrétním návodem, jak se při zeleném marketingu vyvarovat zbytečných nešvarů a nejasností.

Příručka poradí, jak věrohodnou ekoreklamu vytvořit a efektivně používat. Zároveň obsahuje srozumitelný popis pravidel pro vlastní environmentální tvrzení v normě ČSN ISO 14021 i s příklady správného použití nejčastěji používaných tvrzení (např. recyklovatelný, recyklovaný, energeticky úsporný atd.). Nedílnou součástí je informace o regulaci reklamy v České republice a sankcích pro případy, kdy je reklama nekalou obchodní praktikou. Do této kategorie se může počítat i tzv. "greenwashing".

Vlastní environmentální tvrzení je prohlášení, značka nebo obrazec poukazující na environmentální aspekt produktu, součástky či obalu. Stručně řečeno, je to vlastně jakákoli "ekoreklama" - od sdělení o 100% recyklovanosti na obalu toaletního papíru po reklamní spot o novém "ekologickém" modelu televizoru s LCD displejem. O podobě vlastních environmentálních tvrzení rozhoduje především firma, není vyžadováno žádné oficiální schválení (na rozdíl od certifikátu "Ekologicky šetrný výrobek"). Spotřebitel má proto u takové ekoreklamy málo možností ověřit si, zda je předkládaná informace pravdivá, nebo je jen šalebnou pobídkou k nákupu daného zboží. Pro praxi, kdy výrobce dělá svůj výrobek šetrnější k životnímu prostředí, než ve skutečnosti je, se vžil název "greenwashing". Podle průzkumu kanadské organizace TerraChoice v kanadských a amerických supermarketech je to případ celých 98 % zelené reklamy, kdy byla informace o výrobcích falešná, zavádějící nebo špatně podaná (viz zpráva "The Seven Sins of Greeenwashing", dostupná na http://sinsofgreenwashing.org).

"Na greenwashing běžně narážíme i v České republice. Přesto věříme, že drtivá většina firem na českém trhu si váží svých zákazníků, a chce tedy své ekologicky šetrnější produkty propagovat poctivě. Příručka by jim v tom měla výrazně pomoci a rozptýlit nevědomost, se kterou se u firem v souvislostí se zelenou reklamou neustále setkáváme," říká Pavel Hrubý z CENIA.

Zájemci si příručku mohou stáhnout na adrese www.cenia.cz ve formátu PDF. Tištěnou podobu je možno získat zdarma v knihovně CENIA. Ve výjimečných případech lze objednat (info@cenia.cz) i zaslání poštou.

Kontakt:CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Litevská 8, 100 05 Praha 10

URL| www.enviweb.cz/clanek/ems/83558/cenia-vydala-prirucku-o-ferove-ekoreklame

Mlýnské kolo děláme z úcty k našim předkům

17.8.2010  Mladá fronta DNES  str. 3  Zlínský kraj

Daniela Čunková   

Klapot mlýnského kola bude po víc než padesáti letech opět slyšet v Mikulůvce na Vsetínsku. Výroba jeho repliky je dokončená. Starý mlýn bude otevřený v září, opraví ho ochránci přírody, kteří jej koupili.

MIKULŮVKA Postarší budova mlýnu v Mikulůvce rozhodně nevypadá idylicky jako z pohádky.

Jde o starou valašskou stavbu, která vypovídá hlavně o tom, jak to na Valašsku vypadalo za první republiky. Fungoval do roku 1955, pak komunisté zakázali mlynáři Josefu Mikulovi provozovat jeho živnost. Teď se však mlýnské kolo opět roztočí. Do opravy se pustili dobrovolníci a ochránci přírody.

„Rekonstruujeme mlýn proto, abychom připomněli, že spousta lidí přišla za komunistů o svou celoživotní práci. Děláme to z úcty ke všem řemeslníkům, kteří byli za komunistů okradeni. Chceme tak vzdát čest schopnostem a znalostem našich předků,“ vysvětluje hlavní důvod oprav Milan Orálek, jednatel ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Právě ti celý objekt koupili. A mají s ním smělé plány.

Najít tesaře byl problém

Včera dokončili tesaři práce na výrobě repliky dřevěného kola. „Náročné bylo sehnat správný materiál. Složitá byla i samotná výroba, protože to, co jsme vyrobili, je rarita. Veškeré části musejí do sebe přesně zapadat, kolo se zkrátka musí točit,“ říká Antonín Papšík, majitel tesařské firmy ze Vsetína, která vyrobila mlýnské kolo.

Na výrobu kola jeho firma použila pouze jediný materiál: jedlové dřevo. „Kolo tady bude držet na dubových ramenech. Samozřejmě jsme také udělali nejdůležitější část kola, a to je hřídel,“ dodal Papšík.

Najít tesaře, kteří by uměli repliku udělat, nebylo vůbec jednoduché. „Musí se totiž postupovat podle výkresů architekta Antonína Závady, který je mimochodem největším expertem na mlýny v České republice,“ poznamenal Orálek.

Do konce září by se mělo kolo v Mikulůvce začít točit. „Bohužel původní náhon nelze obnovit, protože je už zastavěný rodinnými domky. Vodu tak musíme pouštět z trubek, kolo se samozřejmě točit bude,“ popisuje způsob budoucího fungování Orálek.

S vodou měl problémy i původní majitel Josef Mikula. „Mlýn fungoval na vodu do konce třicátých let, ale protože byl napájený vodou z dost malého potoka z Oznice, tak si tam tehdejší majitel pan Mikula nechal od známého vynálezce Josefa Sousedíka ze Vsetína nainstalovat elektromotor a kolo časem zaniklo,“ popisuje historii Orálek.

V mlýně bude nová expozice

Výrobou mlýnského kola ale opravy historické stavby v Mikulůvce teprve začínají. Ochránci přírody chtějí dát novou podobu celé budově a vytvořit v ní stálou expozici mletí a tradiční valašskou jizbu. Místnost bude vybavená přesně tak, aby odpovídala době, kdy tady mlynář Mikula žil se svojí rodinou. První turisty tato technická památka přivítá už příští rok v červenci. „Mlýn otevřeme vždy v červenci a v srpnu. Jinak bude dostupný turistům na požádání. Nemáme prostředky na to, aby v tak malé expozici byl nastálo jeden pracovník. Jde o jedinou technickou památku na území obce Mikulůvka, takže nám starostka slíbila, že zajistí vždycky na červenec a srpen studenty, kteří budou turisty provádět,“ uzavřel Orálek.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Hnutí Arnika doporučuje, jak minimalizovat následky povodní

12.8.2010  ČRo 1 - Radiožurnál   str. 13   12:00 Ozvěny dne

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Necelý týden po víkendových záplavách, které poničily hlavně sever Čech a napáchaly škody za milióny korun, předpovídají meteorologové další vydatné deště. Srážky mohou znovu rozvodnit řeky a potoky v Libereckém a Ústeckém kraji. Co dělat, aby napříště nebyly následky záplav tak tragické? Zamýšlí se nad tím i odborníci z hnutí Arnika. Program na ochranu přírody vede Jana Vitnerová. Dobrý den.

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Paní Vitnerová, proč si současná krajina neumí podle vašich zjištění poradit se silnými dešti?

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------To není jenom naše zjištění, to je názor více odborníků. Prostě my jsme odnaučili tu krajinu akumulovat vodu, to znamená tu vodu přijmout, když jsou srážky a postupně tu vodu v krajině zase zpátky vydávat v dobách, kdy neprší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Co navrhujete jako zásadní opatření? A kde podle vás tedy ta chyba je? A myslíte si, že vůbec se nedaří napravovat ani v posledních letech? Někteří odborníci tvrdí, že něco je na dobré cestě.

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika-------------------Samozřejmě, na dobré cestě jsou například tady v Telči, kde jsme před chvilkou byli, docela zdařilé revitalizace vodního toku, kdy vlastně ten vodní tok byl dříve napřímen, nyní byl vlastně z toho napřímeného koryta opět jako vyveden na louku, byl ..., dostal znovu meandry a bylo tam vytvořeno 9 tůní, to znamená, že na tom místě zhruba na 700 metrech vody je náhle naakumulováno 300x víc vody, než tam bylo před tím, před tím zásahem. A v momentě, kdy prší, tak celá ta plocha, celá ta bývalá odvodněná louka se může stát velikou vodní plochou, která tu vodu zadrží a nepustí ji dál do města Telče, kde by udělala velké škody.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Čeho se týká vaše petice, souvisí to s nějakým konkrétním příkladem?

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Naše petice právě souvisí s těmito případy, protože bychom rádi, abychom už dnes si technickými zásahy nepoškozovali mokřady a vodní toky tak, aby právě ztrácely tu schopnost akumulovat vodu. Naopak bychom rádi, aby se více dařilo takovým projektům, jako byl právě tady uskutečněn v Telči, to znamená těm revitalizačním projektům a revitalizacím vodních toků a mokřadů a zároveň v té petici bychom také rádi usilovali o snížení toxického znečišťování vod a postihy pro ty, kteří vodu znečišťují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Má už tato petice na ochranu krajiny a k té vodě v krajině nějaké ohlasy?

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Zatím ne, protože dnes jsme opravdu, teprve dnes jsme zveřejnili, že tu petici máme, takže ty ohlasy teprve očekáváme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Už jste ale určitě zkoušeli jednat i s úřady i bez té petice, jak jste byli úspěšní?

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Zatím jsme spíš měli nebo máme za sebou takový dvouletý program spíše jakoby ekovýchovný, kdy jsme se snažili působit na ty, kteří mohou právě ovlivnit větší rozšíření nebo větší možnosti pro revitalizace vodních toků v České republice a ten ohlas je velmi pozitivní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------To znamená, že lidé spíš nevědí, než že by chtěli dělat něco naschvál špatně?

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Ono je to spíš taková velká neznámá, protože samozřejmě je lepší jednou dobře vidět, než 100x slyšet. Takže když jsme mohli třeba projektanty nebo pracovníky odboru životního prostředí nebo zastupitele měst vzít někam k podařené revitalizaci a oni mohli promluvit s těmi lidmi, kteří s tím mají zkušenosti, jak s realizací, tak i s tím, jak se vlastně ta revitalizovaná plocha potom dál v praxi chová, tak samozřejmě je to pro ně daleko větší přínos, než kdyby viděli nějaký obrázek nebo jim to někdo vyprávěl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka--------------------Shrnuje vedoucí programu ochrana přírody Arnika Jana Vitnerová. Díky. Na shledanou.

Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu na ochranu přírody, hnutí Arnika--------------------Na shledanou.

ZBYTEČNÝ ROZRUCH kolem zmijí

20.7.2010   STYL   str. 16   Zdraví

PETR VESELÝ

Bulvární média bijí na poplach: letos se přemnožily zmije. Lékaři prý navíc nemohou používat séra proti jejich uštknutí. Pacienti po nich trpí dramatickými vedlejšími účinky. Musí místo nich používat kortikoidy. Co tvrzení, to nesmysl nebo polopravda.

„Každý rok se v bulváru, ale i v hospodách u piva opakují poplašné zprávy o tom, že se letos přemnožily zmije nebo že je ochránci přírody znovu vysazují,“ říká Martin Šandera, tajemník České herpetologické společnosti (herpetologie je nauka o plazech a obojživelnících). „Některým lidem nevysvětlíte, že to je nesmysl. Zmije patří už řadu let k velice ohroženým druhům živočichů. Rozhodně nemůžeme mluvit o jejich přemnožení. A žádná organizace je nevysazuje.“

Dojem, že jich je někde víc, vzniká podle odborníků kvůli tomu, že si jich lidé víc všimnou v době, kdy se březí samice častěji vyhřívají na slunci nebo když se objeví mláďata. Navíc si je často pletou s užovkami. Nejčastěji s užovkou hladkou a užovkou podplamatou.

Většina uštknutí není žádné drama

Pokud jde o uštknutí, nebývá to žádné velké drama. Zmije není agresivní plaz, naopak je to plachý tvor, který se snaží před člověkem zmizet. Pokud někoho kousne, musí na ni šlápnout nebo se k ní přiblížit na vzdálenost zhruba deseti centimetrů. Často k tomu dochází například při houbaření nebo při sběru lesních plodů. „Ale nejčastěji tehdy, když se někteří lidé pokoušejí chytit zmiji do ruky,“ upozorňuje Martin Šandera. „Zhruba z jednoho metru lze hada v podstatě bezpečně sledovat.“ „Každý rok kousnou zmije asi 90 lidí v celé republice,“ říká MUDr. Jiří Valenta z Toxinologického (toxinologie se zabývá živočišnými jedy) centra KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Ale jen asi v polovině případů vstříknou do rány jed, navíc ne v maximální dávce. Jako by si uvědomovaly, že to v případě člověka nemá velký smysl. Naprostá většina těchto intoxikací proběhne bez větších potíží. Obvykle se objeví jen lokální reakce.“

Pomoc přes mobil

V každém případě je dobré, když má postižený člověk s sebou mobil a zavolá na Zdravotnickou záchrannou službu 155 nebo na tísňovou linku 112. S odborníky pak může konzultovat, co se mu stalo a jaký postup by byl nejlepší. Rozhodně nemusí podléhat panice. Jeho život obvykle není akutně ohrožený.

Jednou z falešných představ o nejúčinnějším ošetření je to, že máme ránu rozříznout a vysát z ní krev s jedem. Nebo že je nutné kousnutí třeba na noze nebo ruce podvázat, aby se jed nedostal tak rychle do zbytku těla. Nemá to smysl. Zmijí jed není tak prudký, jak si většina laiků představuje, a nešíří se tělem příliš rychle.

Důležité je, aby se postižený příliš nehýbal a jed se z místa kousnutí nešířil po těle rychleji, než je nutné. V krajním případě, pokud ho uštkne had v lese, může někam pomalu dojít. Lepší je, když ho někdo odnese nebo odveze. Každoroční fámy

Obavy nemusí mít ani těch pár jednotlivců, kteří potřebují pomoc lékařů. Rozhodně se není proč bát dramatických vedlejších účinků séra, kterými strašil lidi bulvár.

Lékaři jim také nebudou místo něj píchat kortikoidy nebo antihistaminika. To je naprostá hloupost. K těmto lékům sahají zdravotníci pouze tehdy, když se u postižených objeví alergická reakce na zmijí jed nebo na látky obsažené v séru.

Séra se totiž vyrábějí z koňské nebo ovčí krve. U prvního typu sér se v několika případech objevily alergické reakce. U druhého zatím ne. V Toxinologickém centru KARIM VFN mají několik potřebných antisér, další vakcíny dorazí z Velké Británie v druhé polovině léta.

Horší než jed může být alergický šok

Alergická reakce se projevuje zrudnutím, překrvením spojivek a svěděním kůže. Může pokračovat otoky, které jsou nebezpečné hlavně v oblasti krku a obličeje, tedy dýchacích cest. Někdy postiženému poklesne krevní tlak, hůř se mu dýchá, točí se mu hlava a může se rozeběhnout alergický (anafylaktický) šok, který v krajním případě hrozí bezvědomím nebo až smrtí.

U alergiků se obvykle objevuje po bodnutí včelou, vosou nebo jiným hmyzem. V takovém případě je nutná injekce adrenalinu a další léčba. Adrenalin reakci zabrzdí.

Pacient si také musí vzít lék na alergii. Lidé, kteří mají k šokové reakci dispozici, nebo ji dokonce zažili, nosí s sebou autoinjektor s adrenalinem. Pokud se anafylaktický šok začne rozvíjet u pacienta v ordinaci po aplikaci séra, lékař bude vědět, co má dělat.

Většina případů vážnějšího uštknutí zmijí se projeví otokem, zduřením příslušných lymfatických uzlin, případně i nevolností. Dramatičtější průběh může mít u dětí a starších lidí s chronickými nemocemi. U nich se někdy objeví nadměrné pocení, bolesti, průjem nebo inkontinence. U těžkých případů otok tváře, rtů a jazyka, případně ztráta vědomí. Nejsou ale časté. Smrtí končí přibližně jeden případ za deset let.

***

Kam volat, kde hledat informace V akutním případě lze volat na linku toxikologického informačního střediska 224 919 293 nebo 224 915 402. Řadu praktických informací najdete na internetové adrese Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN v Praze: www.karim-vfn.cz/cz/naseklinika.html. Z rubrik vlevo pak klikněte na Toxinologické centrum a potom na Uštknutí zmijí obecnou. Další možností je kniha MUDr. Jiřího Valenty Jedovatí hadi, intoxikace, terapie (nakladatelství Galén).

Co je to za hada? Pokud žije na vašem pozemku had nebo jste nějakého potkali v přírodě a chcete vědět, o jakého jde, vyfoťte ho a snímek pošlete na email: m.sandera@seznam.cz. Případně svá pozorování včetně obrázků můžete poslat přes BioLib: www.biolib.cz. (Mapování výskytu plazů a obojživelníků).

Pozor na mláďata aneb Jak si správně počínat

19.7.2010   Žďárský deník   str. 10  U nás doma

Pavel Koubek  

Vysočina – Při cestách přírodou, ale třeba i cestou do zaměstnání, se můžete setkat s mláďaty volně žijících živočichů. „Lidé se velice často snaží mláďatům v dobré víře pomoci, ale v některých případech tato pomoc spíše škodí, než aby byla ku prospěchu,“ vysvětluje zkušený ochránce přírody Pavel Koubek Chceme vám poradit, jak při takových setkáních pomoci a neublížit.

Ptáčata

Při silném větru nebo bouři mohou z hnízd vypadnout malá neopeřená ptáčata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je dostat zpět.

Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem. „Když najdeme takové mládě, pokusíme se o jeho návrat zpět do hnízda mezi sourozence – ptáci nemají čich o nic lepší než lidé, proto lidský dotek nevadí,“ radí ochránce Pavel Koubek.

V případě, že se nám to nepodaří, vezmeme mládě domů do tepla a co nejdříve kontaktujeme stanici pro poraněné živočichy a předáme nalezence odborníkům. Jsou případy, kdy dobře míněná pomoc může spíše uškodit. U některých druhů opouštějí ptáčata hnízdo dříve, než umějí létat a rodiče je dokrmují v okolí.

V případě, že se jedná o už takřka opeřená mláďata, např. kosů, poštolek a sov, je nejlepší pomocí opatrně je vysadit na vyvýšené místo – větve stromů nebo zeď, kde si je rodiče najdou a nakrmí je. Brát je do lidské péče je zbytečné.

Zajíčci, srnčata

Při jarních procházkách se můžete v přírodě setkat se zdánlivě opuštěným zajíčkem, nebo srnčetem. Matka na ně nechce upozorňovat svou přítomností, a proto je u nich pouze na nezbytnou dobu při krmení.

„Nejlepší pomocí je pokochat se pohledem a místo okamžitě opustit,“ radí Pavel Koubek. Nikdy se jich nedotýkáme, protože matka by je již nepřijala a uhynula by hlady. V lidské péči mají tato mláďata malou naději na přežití a již nikdy je nelze vrátit do volné přírody. Těchto mláďat se ujmeme jen v případě, že jsou poraněná, např. zemědělskou technikou.

Veverky

Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy se stromů útočícími strakami nebo silným větrem. Pomůžeme při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, je-li prochladlé či promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu. Co nejdříve je předáme do stanice pro poraněné živočichy.

Dospělí ptáci

To, že jsou dospělí ptáci poranění, nebo nemocní, poznáte většinou podle toho, že ve vaší přítomnosti neodlétnou. Mohou mít krvácející zranění, ale ve většině případů jsou poškozena křídla po zásahu elektrického proudem, nárazu na překážku, či střetu s dopravními prostředky.

Pěvce opatrně odchytíme, umístíme do papírové krabice s otvory pro přívod vzduchu, a co nejdříve předáme odborníkům.

Dravci a sovy se při chytání brání, a proto je nikdy nechytáme holou rukou, ale použijeme například část oděvu a opětovně předáme do péče odborníků ze stanic pro poraněné živočichy. „V případě, že si je netroufnete odchytnout sami, kontaktujte pracovníky stanic a počkejte u opeřence do jejich příjezdu.

Nikdy neotálejte s předáním odborníkům, protože i dobře míněná pomoc třeba nevhodné ošetření a krmení může uškodit, vysvětluje Pavel Koubek, který pracuje ve Stanici ochrany fauny v Pavlově.

ID| 0ed1c9c0-4059-42a4-bdf8-27397db14df6

Ekologická výchova

30.5.2010    enviweb.cz    str. 0  

vychovaEkologická nebo také environmentální výchova je v současné době zařazena v Rámcovém vzdělávacím programu.

I když se může zdát, že výchova k ekologii a ochraně životního prostředí jsou novodobými tématy ve výukových osnovách, v českých školách se s touto tematikou seznamovaly děti již za první republiky, jak se dozvíte níže v článku. Kladný vztah k okolní přírodě a životnímu prostředí se ovšem děti nenaučí během několika hodin výuky ve škole. Základem zůstává výchova a příklad rodiny.

Ekologická výchova v minulosti a dnes

Snahy o ochranu přírodních pokladů naší země se dostaly do učebnic vlastivědy, prvouky a občanské nauky a výchovy už za doby první republiky (1918-1938). Děti byly vybízeny k láskyplnému chování ke zvířatům a ochraně lesů. Ekologická výchova se zpočátku zaměřovala pouze na ochranu vzácných a ohrožených částí krajiny, rostlin a zvířat.

Na začátku sedmdesátých let se pojetí ekologické výchovy rozšiřuje - tím, že si lidé začali uvědomovat, že vlastním působením ohrožují nejen přírodu a zvířata, ale i sami sebe. Proto je ekologická výchova pojímána jako výchova k péči o životní prostředí, přičemž do životního je zahrnována složka přírodní, kulturní i sociální a jejich vzájemné působení. V současnosti je takzvaná environmentální výchova součástí Rámcového vzdělávacího programu.

Ekologie versus environmentalistika

Proč se v současnosti používá spíše označení environmentální výchova?

Ekologie

je v původním slova smyslu věda, která se zabývá vztahem organismů s jejich prostředím a vztahem organismů navzájem (jak se vzájemně ovlivňují jednotlivé druhy rostlin a zvířat).

Environmentalistika

zkoumá působení člověka a ekosystémů - její náplní je ochrana životního prostředí, prevence znečišťování životního prostředí nebo napravování škod vzniklých působením lidí. Čerpá přitom z poznatků jiných vědních oborů, jako třeba právě ekologie nebo chemie, fyziky či ekonomie.

Ekologie ve škole

Díky tomu, že environmentalistika zasahuje do několika oborů, řadí se ve školských osnovách do takzvaných průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vyučovacích předmětů. Tím přispívají ke kompletnosti vzdělání. V rámci vyučování tak může učitel environmentální výchovu zapojit do hodin přírodopisu, chemie, občanské výchovy nebo třeba pracovní výchovy či dokonce tělesné výchovy.

Při výuce environmentální výchovy učitelé využívají metody a postupy založené na prožitcích a zkušenostech žáků (skupinové řešení problémů, diskuze, simulace, hraní rolí, projekty). Příkladem může být například celoškolní projekt, který bude zahrnovat několik tematických okruhů - například Vliv člověka na životní prostředí. Široké téma dovoluje zaměřit se na spoustu faktorů - vodu, ovzduší, globální změny, zdraví člověka.

Environmentální výchova by měla děti vést k pochopení vztahů mezi člověkem a přírodou a vlivu člověka na životní prostředí.

Měla by žákům nastínit zdravý způsob života - od správného životního stylu po otázky vztahu k životnímu prostředí (ochrana přírody). Ve výuce by měla bát zahrnuta spolupráce s organizacemi, které působí v místě školy či v regionu (Lesy ČR, ekologická centra, Klub českých turistů apod.). Vhodnou náplní výuky jsou vycházky a výlety do okolí spojené s užitečnou činností (čištění studánky, sbírání odpadků na lesních stezkách nebo cyklostezkách, oprava turistického značení).

Environmentální výchova podporuje pohybovou aktivitu

Jedním z vyučovacích předmětů, které environmentální výchova doplňuje, je tělesná výchova. pohybové aktivity patří ke zdravému životnímu stylu, navíc příroda je ideálním místem pro sport a pohyb. Proto je v rámci výukových programů a programů kladen velký důraz i na zapojení pohybových aktivit. Důvodem je především vzrůstající obezita dětské populace.

Pohybová aktivita dětí se podle výzkumu

European Heart Health Initiative

z roku 2001 snižuje kvůli zvýšení používání aut, nedostatku každodenní chůze (mnoho rodičů vozí děti autem do školy a do kroužků z důvodu vyšší bezpečnosti), velkému počtu výtahů a eskalátorů v budovách nebo kvůli obavám rodičů z úrazu dítěte při sportu. Změnilse hlavně způsob trávení volného času (místo aktivních koníčků dnes převažují "sedavé" aktivity - televize, počítačové hry, internet, sledování filmů).

Jak na ekologickou výchovu doma?

Rámcový vzdělávací program ve školkách a školách sice zaručuje, že se děti s ekologií do určité míry seznámí, rozhodujícím faktorem však zůstávají životní postoje rodiny dítěte.

Nejpřirozenější cestou, jak si osvojit zdravý životní styl a přístup k životnímu prostředí, je výchova v rodině. Rodina je prostředím, ze kterého dítě přejímá modely chování a jednání, ideály a hodnoty svých rodičů. Pokud půjdete svým dětem odmalička příkladem - budete svědomitě třídit odpad, šetřit vodu, na výletech v přírodě dávat důkladný pozor na to, abyste všechny papírky a sáčky uklidili zpátky do batohu, děti převezmou vaše pravidla. Své počínání dětem vysvětlujte a zdůvodňujte.

Děti se ve školce a škole dozvědí mnoho informací a detailů, ale mnohdy jim chybí čas na pochopení vzájemných souvislostí. Pomozte jim vytvořit si ke svému prostředí kladný vztah. Společné pokusy a vycházky do přírody, pojmenovávání zvířat a rostlin - všechny podobné aktivity povzbuzují dětskou zvědavost a napomáhají učení se. Poznáváním určitého místa v přírodě (oblíbená louka, les, rybník, zahrada) si děti vytvoří k danému místu citový vztah, což přispívá k tomu, že si začnou přírody vážit.

Zdroj: www.moje-rodina.cz

URL| www.enviweb.cz/clanek/skoly/82064/ekologicka-vychova

Zelené nákupy ohlídá zvláštní ekonálepka

12.5.2010  ct24.cz   str. 0  Svět  ČT24   

Brusel - V Evropě v posledních letech narůstá zájem o ekologické výrobky a biopotraviny: Podle průzkumu záleží 82 procentům Evropanů na vlivu kupovaných produktů na přírodu. Není to ale tak snadné, jak by se mohlo zdát, protože v obchodě lze jen těžko rozlišit či ověřit, co je skutečně ekologické a co se tak jen tváří.  V Evropské unii má proto pomoci jednotné značení zaručené ekologické kvality výrobků – tzv. European Ecolabel.

Z ekologie se stal výnosný obchod, firmy se proto hromadně začaly tvářit "zeleně": Samy si vyrábějí různé značky, které mají jejich výrobkům dát na první pohled pečeť ekologičnosti a vzbudit zájem spotřebitelů. Většinu těchto označení ale nikdo další nekontroluje. Zákazník si pak myslí, že nakupuje ekologicky, a vlastně to není pravda, říká Jean-Francois Rixien, generální tajemník společnosti Ecoconso. Mediální odborníci už dokonce v této souvislosti přišli s novým termínem greenwashing. Znamená to, že se něčemu, co ani moc ekologické není, prostě dá zelený kabát.

Kdo třeba ví, co znamená na výrobku nápis 100% přírodní? Je to biologické, organické, neznečistí to vodu nebo z toho nejsou žádné škodlivé emise?

Jak si tedy zákazník může být jistý tím, že reklamy nelžou? Jak může rozlišit mezi pouhou zelenou propagandou a pravou ochranou přírody? Pomoci mohou tzv. European Ecolabels – etikety, které garantují skutečnou ekologickou hodnotu výrobku. Má-li toto označení někdo získat, musí ho posoudit a schválit zvláštní národní komise ve všech členských zemích.

Výrobky s označením European Ecolabel procházejí sérií precizních testů. Výrobce musí dodat celou řadu certifikátů a dokumentů a národní komise zajímá všechno – od složení po celý výrobní proces. "Důležité je, že ekologičnost výrobku posoudí někdo další kromě samotného výrobce. Prověříme, co výrobce tvrdí, a pak jsme schopni zákazníka ujistit, že je to pravda," říká Paul Vaughan z britské komise pro udělování známky Ecolabel.

Známka European Ecolabel garantuje zákazníkovi kontrolu v široké škále výrobků denní potřeby a služeb – od oblečení, elektroniky, barev a laků, čisticích prostředků až po nabízené ubytování. Ve snaze ulevit čím dál tím víc znečišťované planetě ji vyhledává čím dál tím víc Evropanů.

URL| www.ct24.cz/svet/89618-zelene-nakupy-ohlida-zvlastni-ekonalepka/

Nadace Partnerství hledá Strom roku 2010

18.3.2010  nazeleno.cz  str. 0  Aktuálně

Tisková zpráva  Ostatní   

Nadace Partnerství letos již po deváté hledá nejsympatičtější strom České republiky. Od 21. března do 29. května můžete přihlásit svůj nejoblíbenější strom do celostátní ankety Strom roku 2010. V červnu porota vybere dvanáct finalistů, kteří se utkají o vítězný titul. Aktivity programu Strom života v letošním roce spolufinancuje Státní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí částkou 5,5 milionů korun.

Celostátní anketa Strom roku si v České republice vybudovala tradici. Od roku 2002 se každoročně vyhlašuje k prvnímu jarnímu dni. Loni se do ní s chutí zapojilo téměř 50 tisíc lidí z různých krajů ČR. Návrh na Strom roku 2010 může zaslat kdokoliv. V loňském roce přihlásili své favority mateřské a základní školy, obecní úřady, občanská sdružení, oddíly mladých hasičů a skautů, okrašlovací spolek nebo Svaz neslyšících a nedoslýchavých z Písku. Z doručených návrhů pak porota vybere dvanáct finalistů, pro které bude od srpna do října hlasovat široká veřejnost. Výtěžek zpoplatněného hlasování poputuje na jarní a podzimní výsadby stromů. Podrobné informace o anketě naleznete na www.stromzivota.cz/anketa.

„Každý návrh by měl obsahovat příběh stromu, uvedení lokality, GPS souřadnice, informace o druhu, výšce, stáří a obvodu stromu a jeho fotografii nebo obrázek. Anketa narozdíl od jiných soutěží nehledá nejkrásnější, nevyšší nebo nejstarší strom. Hledáme hlavně stromy s příběhem, které dokáží semknout lidi ve svém okolí," uvádí koordinátorka ankety Hana Rambousková. Titul Strom hrdina pak mohou získat stromy, které jsou ohroženy necitlivým zásahem nebo negativními dopady lidských činností. Návrhy lze zasílat do pátku 29. května 2010 na adresu Nadace Partnerství, Údolní 33, 602 00 Brno, nebo na e-mail strom.zivota@nap.cz.

„Anketu považujeme za úspěšný projekt, který jednoduchým způsobem rozvíjí vztah lidí k přírodě. V letošním roce navazujeme spolupráci s dalšími státy, které o ni projevily zájem," dodává Rambousková. Snaha o rozšíření ankety na celoevropskou úroveň není jedinou novinkou letošního roku. Vzhledem k Mezinárodnímu roku biodiverzity propaguje anketa Strom roku myšlenku ochrany rozmanitosti přírody. Ubývání pestrosti živých organismů je totiž jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti.

URL| www.nazeleno.cz/nadace-partnerstvi-hleda-strom-roku-2010.aspx

Péče o hladovějící ptáky v zimě je součástí ochrany přírody

11.3.2010  Bruntálský a krnovský deník  str. 8   U nás doma

DANUŠKA ŠIGUTOVÁ    Ostatní    VÁŠE REPORTÁŽ

Ornitologie je vědní obor, který se zabývá všemi druhy ptáků. Již před sedmdesáti lety založil přerovský učitel R. Ginter Moravskou ornitologickou stanici (MOS) a zahájil její činnost i s dětmi. Chodil s nimi krmit ptáky do parků, vyráběl s nimi krmítka i ptačí budky.

Rodiče, příbuzní a učitelé dětí, ale i široká veřejnost tuto aktivitu členů MOS velmi pozitivně hodnotila a nejen v Přerově. Učitel Ginter začal s malými, vnímavými a nejcitlivějšími - Komenský by měl radost. V odkazu učitele Gintera a v jeho tradicích bychom měli pokračovat. Vytvářet ptákům na zahradě příjemné prostředí, znamená přispět k ochraně přírody a umožní nám pozorovat je po celý den v klidu a pohodě.

I když ptáci snášejí zimní období celkem dobře, mohou během zvlášť dlouhé a tuhé zimy zahynout hladem. Tohle bychom měli mít na paměti, že příroda se umí chovat nejen jako dobrá matka, ale i jako zlá macecha. Také bychom si měli uvědomit, že ekologická rovnováha, kdy příroda si sama reguluje stavy ptactva, již na sto procent nefunguje ani ve městech, ani na vesnicích. Činností nás lidí přicházejí ptáci o útočiště, ubývají i vhodná místa k hnízdění a také zdroje jejich potravy. Proč bychom jim tedy v těžkých časech trochu nepomohli?

Je dnes lidské pokolení to nejlepší v přírodě? Jsme lepší než ostatní tvorové? Současnost je taková, že lidé naši přírodu drancují, ale chválabohu i chrání.

Aby se příroda rozumně využívala, slepě nedrancovala - k tomu je potřeba ochránců, kteří brání katastrofě. Bohužel, někteří tvorové jsou již po katastrofě. Ani matka příroda není všemocná, ani ochránci z řad lidí nedokázali odvrátit jejich zlý osud. Je dobré, že si lidé čím dál tím víc uvědomují, jaký na tom mají lví podíl. Nestačí si však destrukci uvědomovat, musí se proti ní bojovat. A je to boj na život a na smrt, bohužel. Vítězí-li ochránci-vítězí život. Zvítězí - li hamižnost a drancování – jde o smrt nás všech.

Kolik o tom již bylo napsáno, ale stále to nestačí! Hodně lidí stále s něčím nesouhlasí, ale nedělají pro to vůbec nic! Nač čekat, když se nic samo neudělá. Dobrou věc je třeba podporovat a prosazovat, jinak má navrch halasnější a důraznější zlo.

Někteří lidé nejsou zlí, jen nepoučení. Horší je to s těmi nepoučitelnými a citově prázdnými. V minulosti jsme si již víckrát dokázali, že dobro a solidarita v nás dřímají. Apeluji na to a vím, že i když nás deptá krize, ti moudří, co nejsou lhostejní – pomáhají těm, co to potřebují. A péče o ptáky jako součást ochrany přírody je jedním z projevů kulturní vyspělosti národa. Všimněte si, kolik z nás v třeskutých mrazech pomáhá krmit strádající ptactvo? My lidé a naše hospodářství máme krizi jedenkrát za 50–70 let, ti přezimující ptáci jsou v zimních měsících v krizi každoročně. Buďme jako nevinné dítě, kterému není jedno, že má někdo hlad a které pláče nad umrzlým, hladovým ptáčkem. Dítě ne, ale my dospělí ano, my tomu můžeme zabránit! Jen chtít.

Ptáci tady byli dříve nežmy lidé a možná nebýt jich, nejsme tady ani my, kdo ví? Važme si jich a neubližujme jim svou nevšímavostí. Oni nám neubližují a život s nimi je krásnější, než by byl bez nich. Kdo tvrdí, že ho ptáci obtěžují – není slepý a hluchý? Každý zpěv i ten ptačí nás přece obohacuje a bez něho by bylo na světě smutněji.

V zimě jsou ti tvorečkové zoufalí, když marně hledají obživu. Lidé se mezi sebou perou o moc a peníze-tohle ptáci neznají – oč jsou lepší než my! Kdo si neváží ptáků a přírody a neumí si z nich vzít příklad a ponaučení, není daleko od toho, aby se přestal vážit člověka, který do té přírody patří, ať chce nebo nechce.

Dobří lidé, nechoďte nevšímavě kolem utrpení a hoďte hrstečku do prázdného krmítka… Apeluji na váš soucit se slabšími, vždyť ještě nejsme tak zlí a naše srdce jsou otevřená pro pomoc nezaviněnému strádání druhých a jsou také otevřená pro jejich vděčnost, která zahřeje. Ten hřejivý pocit je nádherný a jsou k politování ti, co ho ještě nikdy nezažili. Kdybyste zachránili jediného ptáka a vyrvali smrti ze spárů jediný ptačí pár – máte obří zásluhu… I ve velkém zloduchovi je kousíček dobra, které ho dělá člověkem a ne totálně zlým stvořením. Znám lidi, co mají přírodu a ptáky v ní rádi tak, že když se cítí osamělí – lidé jim tolik nepomohou jako ta příroda.

Jako jedné babičce v Domově důchodců. Tam žila jedna stará paní, chyběla jí již síla a tak jen ležela. Prosila mne, abych ji otočila směrem k oknu a nasypala na parapet ptáčkům. Koupila jsem krmítko a sypala zrníčka pravidelně – a stalo se, že pak jejím největším potěšením a radostí bylo, že je mohla celý den pozorovat…Akdo si může být jistý, že se nikdy neocitne na jejím místě? Přemýšlím, kdo pomůže těm, co mají k přírodě srdce zatvrzelá? Bez lidí se žije těžko, ale dá se. Bez přírody a radosti z ní jsme blíž k citovému strádání, které je vyčerpávající k smrti. Ta babička u okna v Domově důchodců by mohla vyprávět…

Budeme-li mít oči otevřené i pro nesmírně krásnou říši jedinečných otevřených tvorů – našich přátel v přírodě, budeme-li ptáky v ní milovat láskou dětskou a nezištnou, vrátí se nám to stonásobně a v tom případě, bude se nám dařit přírodu respektovat a ochraňovat – pro naše dobro. Budeme na tom pak všichni lépe, než jsme dosud a čeká nás pak všechny lepší osud.

Vsetínská Líska přispěje svým projektem k ochraně ptactva

10.3.2010  Právo  str. 11  Zlínský kraj

Jiří Růžička   Ostatní   

Projekt „Ptáci – žijí tady s námi…“ uvedlo do života Občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve Zlínském kraji Líska se sídlem ve Vsetíně.

Program má přispět především k udržení a zvýšení biodiverzity druhů ptactva a k zachování jejich populace v blízkosti sídel ve Zlínském kraji. Projekt podpořilo ministerstvo životního prostředí částkou 300 tisíc korun.

Členové Lísky nebo členové zlínské sítě středisek ekologické výchovy a ekoporaden ve Zlínském kraji budou mimo jiné vyrábět ptačí krmítka a budky, a to v kroužcích, programech či v chráněných dílnách. Jejich modely chtějí šířit do dalších organizací a škol. „Počítáme také se zapojením zdravotně postižených mladých lidí, kteří tak získají nový pracovní program, dětí a mládeže v rámci jejich volnočasových aktivit,“ upřesnila předsedkyně Lísky Iva Koutná.

Líska chystá i osvětovou kampaň určenou široké veřejnosti. Upozorní na možnosti ochrany ptačí populace ve Zlínském kraji. Proběhnou vzdělávací a osvětové akce pro děti a mládež. Pracovní listy pro děti zase poradí, jak vyrobit a kam umístit správnou ptačí budku či krmítko.

„Projekt rozšíří a posílí spolupráci neziskových organizací s veřejnou správou, školami i s podnikatelskými subjekty na bázi konkrétního osvětového programu,“ uzavřela Koutná.

Regionální mutace| Právo - Zlínský kraj

Zámek Kinských představí šelmy

4.3.2010  Valašský deník  str. 3  Valašsko

AOPK ČR   

Valašské Meziříčí - Do zámku Kinských ve Valašském Meziříčí zavítá putovní výstava představující život medvěda, rysa a vlka v Beskydech. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek v pět hodin odpoledne a uvede ji známý regionální ekolog František Šulgan z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Výstavu, která potrvá do 6. června, doplňuje hravá interaktivní expozice Savci z dílny ostravského Klubu Ámos.

Expozice představuje Chráněnou krajinnou oblast Beskydy jako evropsky významnou lokalitu. Je to jediné pohoří v České republice, kde se přirozeně vyskytují velké šelmy, jako je rys, vlk a medvěd. „Kromě panelů s texty a fotografiemi návštěvníci na výstavě najdou i odlitky stop a další exponáty, které dokreslují život těchto zvířat,“ přiblížil pracovník muzea ve Valašském Meziříčí Karel Pavelka.

Převážná část expozice obsahuje podrobné informace o životě rysů, vlků a medvědů, jejich rozšíření, pobytových znacích v terénu, jejich ochraně i vztazích s člověkem. Podle posledního sčítání žije v Beskydech šestnáct rysů, deset vlků a pět medvědů. „Hory už jsou šelmami obsazené, což znamená, že výrazně více těchto zvířat už zde nikdy žít nebude. Neuživila by se. Navíc si obsadila teritoria, která si hlídají a vetřelce vyhánějí,“ vysvětlila Dana Bartošová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Velké šelmy z českých hor zmizely koncem 19. a počátkem 20. století. „Rys se do Beskyd začal vracet už v padesátých letech minulého století. Medvěd ojediněle o dvacet let později,“ připomněl valašskomeziříčský ekolog Miroslav Dvorský. Výstavu připravila základní organizace Českého svazu ochránců přírody Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm, ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a je doplněna cyklem přednášek pro děti, mládež i širokou veřejnost.

„Děti se mohou těšit také na interaktivní část expozice, kde budou hravou formou poznávat naše i cizokrajné savce. Tuto část expozice připravil Klub Ámos z ostravského Centra pro rodinu a sociální péči,“ doplnila Jitka Skočková z meziříčského muzea. Výstava je otevřena denně kromě pondělí od devíti hodin ráno do pěti hodin odpoledne.

Nominujte na Cenu Josefa Vavrouška!

26.2.2010   Kutnohorský deník   str. 2  Kutnohorsko/region

Prestižní Cenou Josefa Vavrouška zviditelňují pořadatelé konkrétní ekologické počiny

Slova hýbají, příklady táhnou. Znáte ve svém okolí někoho, kdo by mohl být svými aktivitami ve prospěch životního prostředí motivací a vzorem pro ostatní? Navrhněte ho na prestižní Cenu Josefa Vavrouška, kterou chtějí Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 zviditelnit a ocenit konkrétní ekologické činy v minulém roce! Nominace můžete zasílat do konce dubna.

Historie trvá už čtrnáct let

Za celou čtrnáctiletou historii vyhlašování ceny Josefa Vavrouška byli její laureáti a laureátky oceněni například za vzdělávání v ochraně přírody nebo její propagaci, stavění mostů mezi různými profesemi ve prospěch životního prostředí, rozvoj ekologického poradenství a v neposlední řadě za ochranu přírody přímov terénu.

„Cena není omezena na profesi ani věk: může ji získat emeritní profesor stejně jako mladý nadšený ochranář, pedagog nebo právník. V loňském roce cenu získala například krajská úřednice ze Zlína.

Nominace uzavřou koncem dubna

„Nominovat můžete do 30. dubna prostřednictvím jednoduchého elektronického formuláře na webových stránkách Nadace Partnerství www.nadacepartnerstvi. cz/vavrousek,“ uvedl programový ředitel Nadace Partnerství Tomáš Růžička.

O udělení ceny rozhodne jedenáctičlenná porota složená z předních odborníků a osobností v oblasti ochrany životního prostředí. Mezi její členy patří například Pavel Nováček z Centra interdisciplinárních studií UP v Olomouci, Jan Květ z Botanického ústavu AV ČR nebo Eva Vavroušková ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 7. června 2010 na půdě Britského velvyslanectví v Praze.

Vavrouškův odkaz je inspirací

Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa, který před 15 lety (19. března 1995) tragicky zahynul. Josef Vavroušek byl federálním ministrem životního prostředí a jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. „Jako vůbec první uspořádal setkání evropských ministrů svého rezortu. Jeho odkaz tak dodnes zůstává inspirací k většímu respektu vůči životnímu prostředí,“ doplňuje Tomáš Růžička.

Jak jde jaro Evropou, ukážou dětem na webu tažní ptáci

24.2.2010   ceskenoviny.cz   str. 0   Styl

ČTK  

Praha - Sledovat příchod jara mohou i letos děti v 35 zemích Evropy včetně českých prostřednictvím internetového projektu Jaro ožívá. Stačí, aby pozorovaly své okolí a zaslaly on-line dotazníkem informace o tom, že viděly přiletět vlaštovky, čápy, rorýsy a kukačky. Na webu www.springalive.net pak v tabulkách a na mapě zjistí, jak jaro spolu se svými prvními posly kráčí Evropou. Zatím poslaly data především děti z jižních zemí - Portugalska, Itálie, Kypru a Španělska.

Loni, kdy evropské děti pozorovaly společně přílet stěhovaných ptáků čtvrtou sezonou, přišlo 93.984 záznamů od více než 23.000 pozorovatelů. Zhruba dvě třetiny hlášení byly podány on-line, zbytek v papírové podobě.

Na stránkách projektu, který v Česku organizuje Česká společnost ornitologická, naleznou děti základní informace o pozorovaných druzích, ale i řadu zajímavostí. Například, že čápi táhnou pouze ve dne, aby při svých dlouhých cestách mohli využívat stoupavé vzdušné proudy. Proto také nelétají rádi přes moře, ale táhnou delší trasou nad pevninou, kde se teplé vzdušné proudy hledají snadněji. Létají ve výšce kolem kilometru až 2,5 kilometru rychlostí zhruba 45 kilometrů v hodině. Když mají dobrý den, dokážou uletět až 500 kilometrů. Návrat čápů z Afriky do Evropy začíná už koncem ledna a pokračuje až do dubna. Do Česka dorazí většinou v druhé půlce března až začátkem dubna.

Kukačky přilétají ze zimovišť v tropické Africe v polovině dubna až začátkem května, na zimoviště odlétají už během července. Zajímavé je, že v Africe kukačky z Evropy nikdy nekukají, proto nejsou na zimovištích nápadné.

Vlaštovka je asi vůbec nejznámějším tažným ptákem. Do Evropy se vrací koncem března, nejčastěji ale v polovině dubna. To má za sebou až 10.000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe. Cesta vlaštovkám trvá zhruba čtyři týdny a samci obvykle dorazí na hnízdiště o něco dříve. Zpáteční cesta do Afriky trvá vlaštovkám asi šest týdnů. Vlaštovky z různých částí Evropy létají na různá místa v Africe. České nejčastěji zimují v oblasti rovníku. Při cestě tak musí překonat Saharu i rovníkové pralesy. Vlaštovky táhnou za dne nepříliš vysoko nad zemí, za jeden den urazí kolem 320 kilometrů. Noci tráví obrovská hejna v rákosí na tradičních tahových zastávkách.

Rorýsi přilétají na přelomu dubna a května a už v první půlce srpna jako první odlétají. Protože nenocují jako vlaštovky, postupují velmi rychle. Na konci srpna už většina rorýsů dorazí do střední Afriky.

rem mkv

URL| http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/jak-jde-jaro-evropou-ukazou-detem-na-webu-tazni-ptaci/440138

Ornitologii jsem propadl už jako malý kluk, říká Miroslav Dvorský

25.2.2010  Valašský deník  str. 1  Titulní strana

ALEXANDRA BURŠÍKOVÁ

Valašské Meziříčí - Zřejmě se na Valašsku nenajde jediný milovník přírody, který by neznal jméno Miroslava Dvorského.

Tento významný regionální ornitolog a ekolog je v médiích citován často. A není divu. Je jedním z nejaktivnějších členů Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

O přírodu se zajímal odmalička. „Dědeček byl mysliveckým hospodářem a já s ním často chodil do lesa,“ líčí dvaapadesátiletý muž, který pochází z Přerova. „S rodiči jsem ale často jezdil na rekreační chatu do Beskyd a zdejší krajinu jsem si zamiloval už jako kluk,“ vysvětluje, proč se později, už jako ženatý muž s dětmi, přestěhoval na Valašsko. Miroslav Dvorský nevystudoval žádný přírodovědný obor. Kupodivu má technické vzdělání. Už ve třinácti letech ale propadl ornitologii.

Ještě v Přerově navštěvoval zájmový oddíl, který se zabýval studiem ptáků, poté se účastnil zahraniční stáže.

„V Německu jsem se naučil kroužkovat ptáky, získal jsem průkaz a několik let jsem se účastnil mezinárodní akce Balt, během níž jsme nashromáždili značné množství údajů o tazích opeřenců v okolí Záhlinických rybníků na Kroměřížsku,“ vysvětluje Dvorský.

Ochraně přírody se dlouhé roky věnoval ve volném čase, zejména o víkendech. Téměř osmnáct let už ale pracuje v Českém svazu ochránců přírody. Je těžké vypíchnout některou z jeho nesčetných aktivit.

Věnuje se například mapování a ochraně ledňáčka říčního. Ten totiž patří k silně ohroženým druhům, a to zejména kvůli regulaci a popovodňovým opravám toků, při nichž se likvidují přírodní kolmé písčité a hlinité břehy, kde si tento pták vyhrabává nory.

"Naším úkolem je mapovat na Valašsku lokality, kde se vyskytuje, usilovat o jejich zachování a případně vytvářet nové podmínky pro zahnízdění,“ vysvětluje muž, který se před pár lety přestěhoval z panelákového bytu ve Valašském Meziříčí do dřevěnice v Podlesí.

Miroslav Dvorský se také zabývá ochranou dravých ptáků. V regionu s kolegy vyvěsil desítky budek pro sovy a poštolky. Zejména dravci byli podle něj po staletí prohlašováni za škodnou a likvidováni. A u některých lidí tento názor přetrvává dodnes.

„Úbytek ptačích predátorů způsobují zejména negativní změny v krajině, používání chemických látek v zemědělství a množství sloupů vysokého napětí, na nichž každoročně hynou stovky dravců a sov,“ říká. Ekologové se už léta snaží populace dravých ptáků zvyšovat, a to například instalováním hnízdních budek a jejich ostrahou, ale také ochranou před dráty vysokého napětí.

Také sledování čápů bílých je nezbytné. Od osmdesátých let populace těchto opeřenců narostla a na Valašsko každoročně přilétá třináct párů. „Většina založených hnízd ale byla problémová a bylo proto nutné čápy přestěhovat na nová místa, kde lidem nepůsobí žádné potíže,“ vysvětluje ornitolog, který se s manželkou už dvacet let věnuje ekologické výchově mladé generace.

„Je nezbytné vychovávat v dnešním konzumním světě lidi, kteří budou chránit jedinečnou valašskou přírodu,“ usmívá se Miroslav Dvorský.

zpět

Zimní ekosetkání na Pulčíně 2010

19.2.2010   Valašský deník   str. 8   U nás doma na Valašsku

Netradiční zimní setkání středisek ekologické výchovy a ekoporaden se v úterý 16. února uskutečnilo v hostinci v obci Pulčín. Součástí setkání byla malá ekologická konference, ekovýchovný veletrh a také diskuze a debata, ke které dostali prostor všichni přítomní návštěvníci.

„Akcí jsme chtěli podpořit tradici setkávání a udržet vzájemné kontakty. Povědět si, co je kde nového a zajímavého, jaké projekty a programy pro školy či veřejnost děláme,“ upřesnila předsedkyně Lísky Iva Koutná.

Účastníci měli také příležitost domluvit se na společných projektech. Akce, které se zúčastnili také ochránci přírody z Valašského Meziříčí, je mimo jiné také pořádána v rámci projektu „Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji.“ Zaslala:

Jana Malá, VS

Středoškoláci v rolích učitelů

27.1.2010  Valašský deník  str. 6  U nás doma na Valašsku

Mgr. Jaroslava Ševčíková    AOPK ČR   

Žáci Základní školy Vsetín, Sychrov přijali nabídku středoškoláků ze Střední školy zemědělské a přírodovědné z Rožnova pod Radhoštěm, kteří realizují projekt vyhlášený Zlínským krajem- Žáci žákům. Projekt nabídl naší základní škole pan učitel Mgr. Martin Šulgan.

Nosnou myšlenkou projektu je vzdělávání žáků základních škol v okrese Vsetín studenty této střední školy. Spočívá v prezentaci zvolených témat vybranými studenty pod dohledem odborných učitelů a přiblížení zajímavých témat žákům ZŠ.

Naši šesťáci se zapojili do vyučovací hodiny na téma Velké šelmy, sedmáci potom Chráněná krajinná oblast Beskydy, osmáci si vyzkoušeli rozbory vody, ale i třeba svého školního pití, které si přinášejí ke svačině, a na deváťáky bylo připraveno relativně těžké téma Geologie a morfologie Beskyd. Všechny vyučovací hodiny žáky ZŠ zaujaly, byla to příjemná změna a zajímavá zkušenost. Konstatovali, že se do projektu moc rádi znovu zapojí, s jinými tématy. A také přijali na jaro pozvání do Rožnova do školního Geoparku, který je součástí areálu Střední školy zemědělské a přírodovědné.

Já jako učitelka musím konstatovat, že v žácích této střední školy mi roste velká a dobrá konkurence. Líbily se mi výkony všech středoškoláků při vyučování, ale zaujala mne zejména hodina s geologickým zaměřením, protože byla zpracována velmi živě, poutavě a zajímavě, což se u tohoto tématu hned tak nepodaří.

Zapojení do projektu doporučuji všem základním školám s tím, že mohou očekávat kvalitní výkon přednášejících středoškoláků i příjemnou změnu pro své žáky.

Nákupy: koukejme na kvalitu

14.1.2010  Květy  str. 59 Odpovídáme a radíme

VLADIMÍRA BOHATOVÁ, TÁŇA TUČKOVÁ    Jiné NNO 

Stále víc našinců nezajímá při nákupech pouze cena. Až čtyři pětiny Čechů jsou ochotny ignorovat určité zboží z etických, humánních nebo ekologických důvodů. Pro polovinu je důležitá možnost podpořit koupí určitou organizaci či charitu.

Vyplynulo to ze studie spotřebního chování, kterou nedávno uskutečnila konzultační a výzkumná agentura Market Gap. Přestože objektivní šetření v oblasti nakupování dopadají nad očekávání dobře, stále je co zlepšovat.

Přemýšlej a ber

„Nevíme, co nakupujeme, je čas to změnit,“ tvrdí např. pořadatelé akce Přemýšlej a ber značky, co jsou fér. Jde vlastně o soutěž, která chce naučit české spotřebitele nakupovat kvalitní výrobky, jež jsou přátelské vůči životnímu prostředí. Vyhlásily ji neziskové organizace Hnutí Duha, Forest Stewardship Council (FSC) a společnost Fair Trade, které si kladou za cíl, aby lidé mj. začali rozeznávat mezi značkovými a certifikovanými výrobky. Na trhu podle nich existuje spousta produktů, jež svou nízkou kvalitu schovávají za značku. Lidé přitom značky upřednostňují a málo nakupují certifikované výrobky, které musejí podléhat kritériím skutečné kvality.

„Zatímco značky výrobců představují často pouhou image, ty certifikační prozradí o zboží zcela konkrétní fakta,“ uvádějí pořadatelé. „V západní Evropě se odpovědná spotřeba stává většinovým nákupním postojem. A právě certifikace výroby šetrné k Zemi a lidem v tom hrají zásadní úlohu. Zbývá jen představit české veřejnosti značky odpovědné spotřeby Bio, Fairtrade a FSC, které jim pomůžou ke správným rozhodnutím jak lehce našlapovat na Zemi,“ vysvětluje Michal Rezek z FSC ČR.

Soutěž Přemýšlej a ber značky, co jsou fér začala 26. listopadu 2009 a potrvá do 30. dubna 2010 (více informací na www.fer-znacky.cz).

Zboží se štítkem

Orientovat a vzdělávat spotřebitele přímo v obchodech začal také časopis Test, který od léta uděluje štítky, jimiž výrobci můžou označit své produkty, které uspěly v nezávislých testech publikovaných na jeho stránkách. Štítek získávají pouze ty výrobky, které dostaly při hodnocení velmi dobře nebo dobře – první dvě z pěti známek, jež Test udílí. Značku nese už několik desítek výrobků od dětských kočárků přes vysavače a autosedačky po úsporné zářivky.

Označování kvalitního zboží štítky s výsledky testů si v zahraničí už před mnoha lety vyžádali sami zákazníci, a my se proto můžeme v našich obchodech setkat např. s nálepkami německé spotřebitelské organizace Stiftung Warentest na dovezených věcech.

Kdo je nejlepší?

Kvalitu nakupování určují nejen konkrétní věci, které klademe do košíku, ale i obchody. V Česku je jich taková spousta, že je pro laika nemožné poznat jejich pravou úroveň. Hodně o nich ale můžou napovědět výsledky každoroční soutěže Obchodník roku. Veřejnost v ní vybírá nejlepší obchodníky ve 12 kategoriích, mezi nimiž jsou třeba hypermarket, supermarket, obchodní centrum, drogerie, čerpací stanice či internetový obchod. Stačí si pak ten „svůj“ najít na www.obchodnik-roku.cz.

Foto popis| Podle čeho se řídíte při nákupu? Jdete do nejbližšího obchodu, nebo se pídíte po takovém, který by vám nejvíc vyhovoval? A jak si vybíráte zboží?

zpět

Ekologie znamená v první řadě šetřit a to nejen energií

12.1.2010  Prostějovský deník  str. 6   U nás doma na Prostějovsku

Daniel S. 

„Dědům stačilo desetkrát méně energie než našim otcům a těm zase desetkrát méně než nám,“ píše Daniel S.

Ekologie je moderní slovo skloňované ve všech pádech. Je prostředkem politického boje, předmětem diskusí v časopisech i hospodách, tématem vědeckých studií a nezřídkakdy bývá příčinou nesmiřitelnéhého boje ohledně stavu naší planety.

Tak jak je to tedy ve skutečnosti? Dnes můžeme najít velké množství argumentů o tom, jak se země otepluje či neotepluje, zda ubývají rybí populace, nakolik vadí či nevadí kácení deštných pralesů a jak moc je problém, že přibylo oxidu uhličitého v atmosféře. Jedna strana hovoří o brzké katastrofě, druhá o zbytečnémstrašení. Ale jedno je jisté. Stále (už 100 let) roste energetická spotřeba. Nebudeme se bavit o zdrojích energie, ale snadno si můžeme přečíst, že každý rok stoupne počet elektráren a na naší planetě stoupne průměrná spotřeba kWh na hlavu. Tento růst je velmi strmý. Našim dědečkům stačilo desetkrát méně energie než našim otcům a našim otcům zase desetkrát méně než nám. Čím to je?

Dědeček se koupal jednou za čtrnáct dní ve škopku vody ohřáté na kamnech, kdežto tatínek už každou sobotu ve vaně plné horké vody. My už se běžně koupeme každý druhý den a někteří se sprchují denně i dvakrát denně.

Dědeček měl v zimě v pokoji 15°C (proto také ve starých filmech všichni doma nosí košili a sako), tatínek už měl doma trvale 20°C a chodil jen v tričku. My zase navíc používáme klimatizaci a ta taky potřebuje proud.

Dědeček chodil pěšky a občas někam zajel vlakem, tatínek už měl auto a dneska má spousta rodin dvě i více aut a jezdí s nimi i na nákupy o půl kilometru dál.

Kam to spěje? Co bude vyžadovat další generace? A navíc, kolik energie bude zapotřebí, aby se na tutéž úroveň dostala i ta miliarda Číňanů a miliarda Indů?

Za sto let jsme od dřezu a škopku dospěli k lince, myčce, vaně a sprše. Spousta lidí má doma také třeba bazén. Počet aut se od roku 1990 zdvojnásobil a i přes drahou ropu roste automobilový průmysl rekordním tempem.

Evropská unie chce snížit automobilové emise do roku 2015 o 20%. Chvályhodná snaha řekli bychom. Ale aut za tu dobu přibude asi o 50%. Snadno si spočítáme, že skutečné emise nebudou nižší, ale vyšší než dnes. Stejně tak, když přibude aut, bude muset přibýt silnic a dálnic. To znamená zabetonovat další a další plochy.

Stejně tak chce EU snížit emise u továren a elektráren. Ale v projektech a ve stavbách je už zase tolik nových staveb, že celkové emise neklesnou, ale budou vyšší.

V domácnostech začíná být běžné mít ne jednu, ale dvě i více televizí. V Německu je běžné, že je televize v každém pokoji. Začínají být běžné dvě a více hi-fisoustavy, dokonce ani počítač už není jen jeden. Internet je skoro v každé domácnosti. I ta trafíčka musí dostávat šťávu a běží 24 hodin, 7 dní v týdnu.

Prostě spotřeba stále roste. Chceme mít větší auta pro každého v rodině, chceme mít víc vody na koupání, víc přístrojů a hračiček, větší teplo v bytech v zimě a chládek v létě, a vůbec větší byty i domy, lepší jídlo, vyšší komfort, apod, apod.

Bez ohledu na skutečný stav fosilních paliv i bez ohledu na možnosti obnovitelných zdrojů, to není zrovna dobrý výsledek. Lidé potřebují stále více a více energie, aby měli stále více a více luxusu. Říká se tomu technický pokrok, ale bohužel v poslední době jsou naše nároky na luxus rychlejší a vyšší, než nám tento pokrok může zajistit. Proto také dochází ropa i uhlí a není zatím adekvátní náhrada. Staví se sice vodní, větrné, sluneční a kdovíjaké elektrárny, ale energie díky nim nebude dostupnější ani levnější. Jen pro ilustraci -kdybychom v ČR veškerou naši potřebu energie pokryli pomocí větrných elektráren, museli bychom trvale každý rok postavit znovu 100000 (slovy sto tisíc) nových elektráren.

Životnost jedné elektrány je cca 30 let a pak je zapotřebí starý stožár sundat, vrtuli vyměnit a vyměnit i generátor. Každý rok bychom museli díky tomu vyrobit asi deset milionů tun betonu (to je víc než se spotřebovalo na Temelín a vápenec na cement se taky musí někde těžit) a adekvátní množství měděných vodičů, ložisek, vrtulových listů (které je zase vyšší, než by potřeboval Temelín), apod.

Jaký je tedy závěr? Nejlepší ekologie je chodit pěšky, mít malé auto a pokud možno jen jedno, doma stáhnout termostat na 19°C a raději si vzít košili, nedávat si do vany vodu tak horkou, že by se v ní dalo pařit prase a třeba i to koupání trochu, malinko omezit. Mít jen jednu televizi a důsledně ji vypínat ze zásuvky. Nebrat si jako koníčka ježdění na motokárách a vodních skůtrech, to raději skateboard nebo plachtaření.

Až na druhém místě pak mohou být sluneční kolektory na střeše, případně fotovoltické články, malé elektrárničky, kogeneraci a podobná udělátka.

A až na posledním místě pak může být přivazování se ke stromům při záchraně Šumavy.

Dědeček chodil pěšky a občas někam zajel vlakem, tatínek už měl auto a dnes má spousta rodin dvě i více aut a jezdí s nimi i na nákupy o půl kilometru dál.

zpět

Environmentální program projektují v Muzeu regionu Valašsko

5.1.2010  Právo  str. 10 Střední a východní Morava, Jiří Růžička  Ostatní   

Zajištění uceleného programu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v budovách spravovaných Muzeem regionu Valašsko jsou hlavní cíle projektu Environmentální střediska Valašského muzea.

„Krajská příspěvková organizace Muzeum regionu Valašsko díky týmu odborníků i dobrovolníků zajišťuje environmentální výchovu, vzdělání a osvětu v regionu prostřednictvím výstav a přednášek nejen v prostorách pracoviště muzea, ale i ve školách a v terénu. Muzeum zatím nemá k dispozici žádnou stálou expozici a stávající vybavení pro přednáškovou a vzdělávací činnost je nedostatečné,“ informoval mluvčí Krajského úřadu ve Zlíně Milan Plesar.

Zlínský kraj se proto rozhodl vybudovat interaktivní a návštěvnicky zajímavé přírodovědné expozice v zámku Lešná u Valašského Meziříčí a zámku Vsetín i naučné stezky s odpočinkovými místy v parcích obou zmíněných zámků a areálu hvězdárny Vsetín. Součástí Environmentálních středisek Muzea regionu Valašsko bude i úprava nevyhovujících prostor valašskomeziříčského zámku Kinských a vybavení všech budov moderní multifunkční technikou.

Projekt předpokládá partnerství se středními a základními školami v regionu. Nestavebními úpravami v očekávané výši 9,31 miliónu korun dojde k vytvoření informačních středisek jako sítě environmentálního vzdělávání Muzea regionu Valašsko, což je nejen ve Zlínském kraji i celé republice unikátní a jedinečný projekt. Jeho spuštění je ovšem podmíněno získáním evropské dotace.

Předpoklad zahájení celého projektu je v září 2010 a jeho ukončení v prosinci 2011.

Všichni potřebujeme mít kontakt s přírodou

6.11.2009  Informatorium 3-8  str. 8   Rozhovor

Mgr. Marie Těthalová    Ostatní   

Výchova k ohleduplnosti vůči přírodě, její poznávání, chápání i respektování, to vše bylo tématem rozhovoru s Kateřinou Jančaříkovou. Povídali jsme si nejen o tom, proč děti vést ke vztahu k přírodě, ale i o její motivaci k této práci.

* Co si lze představit pod pojmem „environmentální výchova“?

Osobně ji chápu jako výchovu ke vztahu k přírodě. Také v ní má své místo výchova nebo poučení o přírodě. Starší děti už můžeme vychovávat i pro přírodu. Nejmenším dětem pomáháme budovat vztah k přírodě, snažíme se, aby jim příroda byla blízká a aby ji měly rády, aby měly s přírodou spojeny pěkné zážitky a aby si mohly samy zkoumat věci, které je zaujmou. Děti se při tom pomalu učí, že to, co pro ně byla jen „anonymní“ rostlina, má nějaké jméno, mohou samy vypozorovat základní souvislosti – když se květina nezalije, tak uschne, a děti z toho poznávají, jak je voda pro přírodu důležitá. Nejvyšším stupněm této výchovy, tím, který se týká i nás dospělých, je poznávání, jak bychom mohli přírodě pomoci, co pro ni můžeme jako lidé udělat. Osobně kladu velký důraz na to, aby se začínalo od vztahu k přírodě, protože jinak by spíš než o výchovu šlo o ideologii.

* Jak můžeme budovat vztah malých dětí k přírodě? Setkávám se s formalismy, ale i s tvůrčí činností, proto by mě zajímaly konkrétní tipy.

S rozvíjením vztahu dítěte k přírodě můžeme začít už od raného dětství. Dítě, které se teprve nosí, nebo které vozíme v kočárku, potěší pohled na třepotající se listy. Při sledování listů se uklidní a dítě se cítí příjemně. Dítě, které už chodí, zase často zaujme květina nebo hemžící se hmyz. Když ho dospělí nechají pozorovat, trénuje si soustředění a soustavnou činnost. Všechno to pozorování mravenců, stavění z kamínků nebo z bláta je přínosné. Proto je důležité, aby dospělí dětem tyhle příležitosti umožnili nebo poskytovali. Dětské pozorování většinou začne nějakou chvilkou nudy.

Dnešní dítě není zvyklé být bez počítače, televize, překvapí ho, když mu nikdo nediktuje, co má nebo nemá dělat. Možná bude dítě zpočátku i protivné, zvlášť když je zvyklé, že ho někdo pořád baví, ale každý předškolák se nakonec v přírodě zabaví. Příroda totiž dítěti poskytuje komplexní prostor pro tvůrčí činnost, různá pozorování a někdy doslova bádání, dává materiál pro různé stavby. Myslím, že pro předškolní dítě je ideálním prostorem zahrada, taková trochu zpustlá, jako z Jiřího Trnky. Mělo by tam být nějaké tajemství, jako byla v Trnkově Zahradě velryba, a možná i trochu toho nebezpečí, jako byl kocour, který byl – když se ho kluci přestali bát – ale nakonec vlastně hodný. Zahrada je ideální v tom, že je oplocená a dítě se nemá kam ztratit, neuteče do lesa, nezajede ho auto… Správná zahrada – ne anglický trávník – poskytuje různá zákoutí. Dítě si může prožít chvilku, kdy je samo, může objevovat, bádat… A tyhle zážitky mají velkou hodnotu.

* Zahrada je určitě úžasná, ale co dítě, které nemá možnost pobývat v takovém místě. Žije ve městě a do lesa nebo do parku to má daleko. A pokud chodí do školky v centru velkého města, musí se spokojit s hrami na školním hřišti, které je uvnitř bloku budov. Je takové dítě „ztracené“ a už nikdy nenajde vztah k přírodě?

Na to, jestli je vztah těchto dětí k přírodě ztracený, se nedá lehce odpovědět. On to hlavně nikdo neví. My vlastně nevíme, jestli mají všichni lidé stejnou vrozenou potřebu kontaktu s přírodou, nebo jestli se v tom lišíme. Pokud dítě samo cítí, že potřebuje kontakt s přírodou, dokáže si ho najít, a dokonce o tom dospělí ani nemusejí vědět. Mluvila jsem s mnoha dětmi; některé mi třeba vyprávělo, jak vypozorovalo, co si udělali mravenci, jiné děti mluvily o pozorování pavouků. A tato pozorování proběhla ve chvíli, kdy třeba čekaly s ostatními na autobus.

Pokud tedy dítě opravdu touží po kontaktu s přírodou, nějakou možnost si najde. Pak jsou ale děti, které si samy kontakty s přírodou nehledají. Možná je k tomu nikdo nevedl, možná to nemají ve své vrozené výbavě. To je pak horší. V takovém případě by dospělí měli myslet na to, aby se dítě dostalo do kontaktu byť jen s kouskem přírody. A i ve školce, která je daleko od přírody, si učitelky dokážou poradit. Třeba jsem viděla, jak si učitelky v centru města, mezi betonem, vybudovaly z květináčů a sazenic „ostrůvek“, zákoutí, kde pěstovaly třeba fazole. Vytvořily rozčleněný prostor, kde se dala najít tajemná zákoutí, ale zároveň tam bylo bezpečno. Tyhle věci ale dají hodně práce a je v nich pochopitelně i umělý prvek. Nedá se tedy říci, že jsou děti z měst, které nemají kontakt s přírodou, ztracené. Ale určitě jsou o něco ochuzené a společnost by na to měla více myslet. Na to, že dítě potřebuje jídlo, pití, oblečení…, nezapomínáme, ale drobné kontakty s přírodou také patří mezi základní dětské potřeby.

* Takže bychom měli tyhle příležitosti uměle vytvářet? Je to sice přirozená potřeba, ale my jí musíme „pomoci“?

Ono to asi jinak nejde. Je ale otázka, jestli to takhle bude fungovat, což nikdo neví. Je to však myslím lepší než nic.

* Co byste poradila učitelce, která by chtěla děti cíleně vést ke vztahu k přírodě?

Je myslím dobré, když si dítě na věci, které zkoumá, může sáhnout a při tom svém bádání zapojí všechny smysly. Také by učitelka měla děti učit určité odolnosti, aby třeba ušly kousek pěšky. S tím je dneska trochu problém, protože děti se téměř všude vozí autem, a když s nimi pak jdete do lesa, vždycky se najde jedno, které to nedojde bez problémů – to se zlobí, protestuje, že nechce jít, že ho bolí nohy, a tak zkazí zážitek všem ostatním.

Důležité je také to, aby vztah k přírodě nebyl „něco“ navíc, ale aby prostupoval celou práci s dětmi. Když se děti učí třídit odpad tak, že namalované odpadky vhazují do malých roztomilých maket kontejnerů, nemá to moc smysl. Ekologie by měla prostupovat celý školní život. Když škola nekoupí čisticí prostředky, které jsou k přírodě šetrnější, a rozdíl v ceně tvoří dvacetikoruna, je to chyba. A to už je otázka pro zřizovatele škol a ministerstvo školství. Když se vypisují granty na environmentální výchovu, ke které jsme se navíc zavázali při vstupu do EU, měly by také školy dostat prostředky na to, aby mohly ekologicky fungovat.

* Co ještě považujete za podstatné, na co by se při ekologické výchově nemělo zapomenout?

Je taky důležité, aby děti měly přírodu spojenou s příjemnými zážitky. Neměly by proto třeba zůstat dlouho v mokrém oblečení, musíme pohlídat, aby neměly zbytečně nepříjemné prožitky. Hlavně u malých dětí je třeba myslet na to, aby se cítily dobře a měly z přírody dobrý pocit. A to všechno nestačí. Děti totiž potřebují hlavně člověka, kterého jejich bádání budou zajímat, který je vyslechne. Když třeba najdou šneka a všimnou si, že klade vajíčka, která vypadají jako antiperle, potřebují mít někoho, kdo se půjde rád podívat, kdo jim bude naslouchat a kdo bude mít radost, že si něčeho takového všimly. Děti si ale dnes moc nevědí rady, když mají něco samy pozorovat.

U nás na fakultě chováme raky. Jeden učitel ze základní školy, který vede ekologický kroužek, k nám dovedl žáky, aby si prohlédli, jak rak vypadá a jak se chová. Tak jsem je provedla, aby si prohlédli naše chovy, a u akvária s raky jsem jim řekla, ať se podívají a pak mi řeknou, jak rak chodí. Z těch patnácti dětí se ale na akvárium nepodívalo ani jediné. Všichni koukali na mě a spustili… Jeden říkal, že tihle raci chodí pozadu, další že dopředu, prostě si vymýšleli nebo říkali, co kdo kde slyšel… Chtěla jsem po nich, aby chvilku pozorovali, ale nikdo to nebyl schopen splnit.

Takže bychom měli děti vést i k soustavnému pozorování, aby si dokázaly vzít informaci rovnou z přírody. Myslím, že pokud se to nenaučí, čeká naši společnost velký problém. Pokud pak bude mít člověk, který neumí věci pozorovat a sám si tvořit názor, rozhodovací pravomoc, jak se rozhodne třeba v otázce kácení Šumavy zasažené kůrovcem. On si leccos načte v knihách, ale nebude umět to, co se dočte, konfrontovat s tím, co vidí, nebude si to umět ověřit v reálném životě.

* Tohle všechno se ale ve velkém počtu dětí ve třídě špatně učí.

Proto si myslím, že výchova vztahu k přírodě je zejména u malých dětí hlavně úkolem rodičů. Potíž je v tom, že rodiče dneska spíš hledají aktivity, které poskytnou nějaký „hmatatelný“ výsledek, třeba děti zapisují do jazykových kurzů, na balet. Rodinný život u nás dnes hodně ovlivňuje móda…

* Co vás přivedlo k environmentální výchově?

Byla to zahrada, kde jsem strávila dětství. Byla jsem tam s babičkou, ale vlastně si myslím, že jsem tam byla sama. A jak jsem rostla, začala jsem chodit sama ven, dál a dál, trávila jsem spoustu času v šumavském lese. A v tom lese byl náhon, který byl jednou za čas čištěn, a když ho vypustili, zůstali v něm pstruzi a mihule. Vždycky jsem je přenášela z vysychajícího náhonu do potoka… Nikdo mi to neříkal, přišla jsem si na to sama. Když jsem se seznámila s Emilkou Strejčkovou (zakladatelka pražského Toulcova dvora; pozn. red.), tak jsem se jí ptala na totéž, na co se ptáte mě. A ona mi začala popisovat, že se environmentální výchově věnuje proto, že vyrostla v jednom lese. A jak povídala, zjistila jsem, že mluví o úplně stejném lese, jako je ten „můj“, nevěřila jsem vlastním uším. Dokonce měla stejné zážitky s náhonem a mihulemi, jen o padesát let starší…

***

Nato, že dítě potřebuje jídlo, pití nebo oblečení nezapomínáme, ale drobné kontakty s přírodou, také patří mezi základní dětské potřeby.

zpět

Třináct měst vzorem ve třídění odpadu

3.10.2009  Pražský deník  str. 9   Ekonomika

FILIP SUŠANKA   

Praha/ Zaplatit pouze tolik, kolik odpadu ve skutečnosti vyprodukují. Sen spousty domácností, které pravidelně kupují nálepky na popelnice za stále stejnou cenu, se stal v Hustopečích nad Bečvou skutečností. Už od devadesátých let tam funguje takzvaný pytlový sběr, který umožňuje domácnostem třídit odpad stejně snadno jako nosit ho do popelnice. Vytříděný odpad občané dají do speciálního pytle, který položí ke své popelnici.

“I díky tomu se místním podařilo vyprodukovat méně než sto kilogramů komunálního odpadu na osobu za rok, což je 30 procent celostátního průměru,” řekl vedoucí programu Odpady Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Vzorové systémy

Hustopeče se tak zařadily mezi třináct měst, která ekologové vybrali jako vzorové systémy třídění odpadu. Patří sem i Staré Město, které loni dokázalo recyklovat přes 42 procent komunálního odpadu. To je dvojnásobek celostátního průměru.

Také v Novém Boru motivují své obyvatele pytlovým systémem. Během jednoho roku tam tak stouplo množství vytříděných plastů pětinásobně. Místní proto nemusí chodit daleko ke speciálnímu kontejneru. Do systému třídění se tak zapojí raději.

“Budeme rádi, když vybrané příklady z dobré praxe motivují další obce ke zlepšování recyklačních služeb. Zatím je na tom Česká republika velmi špatně. Recykluje pouhou pětinu komunálního odpadu. Na skládkách a ve spalovnách tak končí miliony tun kvalitních recyklovatelných surovin,” prohlásil ekolog Kropáček. Všech třináct vzorových obcí i s jejich projekty najdou zájemci na internetových stránkách Hnutí Duha www.hnutiduha.cz.

zpět

Lidé v Beskydech se učí žít s šelmami

18.9.2009  ct24.cz  str. 0   Regionální

ČT24    AOPK ČR   

Valašské Meziříčí – Beskydy jsou jediným místem v ČR, kde se vlci, medvědi a rysi vyskytují zároveň a vytvořili si zde trvalé teritorium. Šelmy jsou společným přírodním bohatstvím České a Slovenské republiky, protože jejich území zasahuje do obou států. O šelmách nyní jednají ve Valašském Meziříčí ochránci přírody z obou zemí. Právě ze Slovenska zvířata migrují do Beskyd nejčastěji.

Ještě před několika lety ale byli vlci a medvědi v Beskydech vzácností. Dnes lidé především na česko-slovenském pomezí běžně narazí na tabulku s upozorněním na jejich výskyt. "Co vidím jako velmi důležité, je snažit se vysvětlit lidem, že se nemají čeho bát, že jsou to zvířata plachá, která mají v přírodě své nezastupitelné místo," řekl ČT předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek. Lidé už podle něj zapomněli, jaké je to žít v přítomnosti šelem.

Podle Milana Orálka z Českého svazu ochránců přírody provozuje jeho organizace ve Valašském Meziříčí poradnu, která lidem radí, jak zabezpečit před šelmami stáda hospodářských zvířat a jak se chovat. Ochránci přírody veřejnost dlouhodobě upozorňují i letáky a odbornými brožurami. O služby Správy CHKO Beskydy mají zájem i na Slovensku. "Naše základka už třetím rokem chystá výstavu o šelmách v oblasti Žiliny," dodal František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy.

Při posledním sčítání chráněných šelem v březnu letošního roku byla jejich přítomnost potvrzena v Moravskoslezských Beskydech, v Hostýnsko-Vsetínské hornatině a v Javorníkách. Na sledovaném území se v současné době pohybuje asi 16 rysů, 8 vlků a minimálně 3 medvědi. Jejich počty se pravidelnou migrací mění. Naposledy byl medvěd, který přišel ze Slovenska, odchycen v Beskydech v roce 2000. Další velké sčítání šelem na česko-slovenském pomezí připravují ochránci přírody na začátek příštího roku.

URL| http://www.ct24.cz/regionalni/67228-lide-v-beskydech-se-uci-zit-s-selmami/

zpět

Víčka zbytečně končí v koši

8.9.2009  Lidové noviny   str. 5  Domov

BARBORA SEDLÁČKOVÁ    Ostatní   

Hliníkové uzávěry od jogurtů lze recyklovat, ale lidé je do sběrných dvorů nosí jen zřídka

PRAHA Víčka od jogurtů končí v českých domácnostech většinou v koši mezi slupkami od banánů a směsným odpadem. Přitom se hliníková fólie dá recyklovat. Stojí to však cestu do sběrného dvora.  Vyhazování hliněných víček životnímu prostředí v zásadě přímo neškodí. Recyklací těchto obalů ale lze přírodu chránit.

Nejjednodušší způsob, jak se víček šetrně zbavit, je odvoz do sběrného dvora. Nemusíme jich mít kilogramy ani gramy. Lze je v jakémkoliv množství bezplatně na místě odevzdat a sběrný dvůr je pošle k recyklaci. Lidé je však přinášejí jen zřídka. Kromě toho existují ekocentra, která jogurtová víčka rovněž sbírají.

Místo hnití recyklace Jedním z ekocenter je Toulcův dvůr v Praze Hostivaři. “Víčka od jogurtů u nás mohou lidé odložit do speciální krabice. Máme domluvu s firmou Alutherm. Ta víčka odváží bezplatně a dále je zpracovává. Je škoda, aby byla jen tak odhazována a těžba bauxitu společně s ničením krajiny dále pokračovala,” říká tiskový mluvčí Toulcova dvora Jakub Moravec. Hliník se společně se směsným odpadem pálí ve spalovnách nebo hnije na skládce. Jeho rozpad závisí v řádu stovek let na přístupu vzduchu, jenž rozklad urychluje. V tento okamžik přijde surovina vniveč.

Těžba bauxitu, ze kterého se hliník vyrábí, ničí krajinu a výroba aluminia je jednou z energeticky nejnáročnějších.

Recyklace hliníkových fólií je sice nákladná, ale ekologicky méně zatěžuje než těžba bauxitu. “Hliníkový odpad se recykluje. Existují u nás zpracovatelské kapacity, neexistuje ale stejný systém zpracování jako u tetrapaku, plastu či papíru, proto je složité recyklaci hliníkových fólií zavést,” říká tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí firmy EKO-KOM, která v ČR zajišťuje recyklaci pro 21 000 firem, není vyhazování víček na škodu vzhledem k jejich malému množství.

“Hliníkové fólie jsou obvykle velmi tenké, což znamená nízký podíl hliníku vůči ostatním příměsím, lakům, znečištění a tak dále. Z tohoto důvodu je jejich zpracování z praktického hlediska velmi obtížné,” tvrdí Kašpárková.

Umývat nebo olizovat

Co se týče umývání použitých fólií, záleží podle Moravce na individuálním přístupu. Stejně jako u plastových nádob.

Pokud někdo myje nečisté obaly pod tekoucí vodou, je to samozřejmě zbytečné plýtvání. Zbytky potravin, které na obalech zůstanou, recyklaci nijak nebrání ani neškodí. “Jde spíš o to, aby kontejner nezapáchal, pokud ho firma vyveze jednou za 14 dní či za měsíc. Vypláchnutí v napuštěném dřezu po umytí nádobí samozřejmě přírodě neškodí a víčko se díky tomu zbaví kvasících zbytků. Nejekologičtější možnost očisty recyklovatelného hliníku je olíznutí,” dodává Moravec.

***

Vyhozené obaly   Jak se v Česku recykluje

Sběr a využití odpadu z obalů jsou V České republice svěřeny společnosti EKO-KOM. Tato společnost s obalovým odpadem fyzicky nenakládá, ale podílí se zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu.

V roce 2008 klienti systému EKO-KOM uvedli na trh a do oběhu 3 793 753 tun obalů

Využití a recyklaci zajistila společnost pro 592 549 tun odpadů z obalů

Každý měsíc se systému daří využít či recyklovat téměř 50 tisíc tun domovního a průmyslového odpadu

Výtěžnost tříděného sběru na obyvatele v roce 2008 vzrostla až na 53,1 kg vytříděných odpadů na obyvatele ročně

Dosažená míra recyklace:

95 % papír

72 % sklo

56 % plasty

40 % kovy

Zdroj: EKO-KOM

zpět

Letáky poučující o šelmách v Beskydech se mezi návštěvníky oblasti ujaly

28.7.2009 Zlínský deník  str. 5  Z regionu (bur)  

Beskydy/ Přesně před rokempřišli ekologové z Hnutí Duha v Beskydech s nápadem, jak přispět k ochraně velkých šelem. Vydali několik druhů informačních brožurek, plakátů a samolepek, z nichž se turisté například dozvědí, jak poznat stopy rysů, vlků a medvědů, proč je setrvání těchto zvířat v beskydských lesích důležité nebo jak se zachovat při nečekaném setkání s velkou šelmou. Projekt s názvem Soused vlk se ujal. Informační a osvětové materiály nabízí turistům už padesátka horských chat a penzionů. “A mezi místní obyvatele a návštěvníky Beskyd šíří důležité informace i dobrovolníci,” přiblížil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Ochránci přírody si kladou za cíl vysvětlit lidem, že velké šelmy neznamenají pro člověka vážnější nebezpečí a že mohou zvýšit atraktivitu regionu. “Medvěd, rys i vlk jsou důležitou součástí moravské přírody. Jejich ochrana bude jen málo účinná, pokud nebudeme hrdí na to, že tato zvířata našla v Beskydech opět svůj domov,” upozornil Kutal. Podle posledního sčítání žije v Beskydech minimálně šestnáct rysů, deset vlků a pět medvědů. “Hory už jsou šelmami obsazené, což znamená, že výrazně více těchto zvířat už tam nikdy žít nebude. Neuživila by se. Navíc si obsadila teritoria, která si hlídají a vetřelce vyhánějí,” vysvětlila Dana Bartošová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Velké šelmy z českých hor zmizely koncem 19. a počátkem 20. století. “Rys se do Beskyd začal vracet už v padesátých letech minulého století. Medvěd ojediněle o dvacet let později,” připomněl valašskomeziříčský ekolog Miroslav Dvorský.

Jako poslední do Beskyd přišli ze Slovenska vlci. Poprvé je ochránci přírody zaznamenali v roce 1994. Letos je to tedy patnáct let od jejich návratu. K připomínce této významné události vydali ekologové speciální výroční turistickou známku, která je k dostání v některých beskydských chatách.

Region| Střední Morava

zpět

Děti malovaly život s medvědy

19.6.2009    Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 5   ČTENÁŘ-REPORTÉR - ČTENÁŘI - SOBĚ!

Leona Machalová    Jiné NNO   

Ke Dni dětí uspořádala Základní a mateřská škola v Pržně ve spolupráci s Hnutím DUHA soutěž v kreslení. Tématem bylo soužití lidí s medvědy, jak si jej děti představují. Základní škola v Pržně byla vybrána v souvislosti s nedávno nalezenými ostatky upytlačeného medvěda na nedalekém místě na břehu řeky Ostravice.

Cílem akce bylo zábavnou formou děti vzdělávat a podpořit tak jejich kladný a nezkreslený vztah k beskydské přírodě. Akce také upozornila na problematiku soužití lidí a velkých šelem a bohužel i probíhajícího pytlačení těchto chráněných zvířat.

V rámci projektového dne děti navštěvující zdejší mateřskou školku až pátou třídu vytvořily více jak padesátku zdařilých prací. O životě velkých šelem jim přijel popovídat lektor Hnutí DUHA Tomáš Krajča, který pro děti připravil mimo jiné soutěžní kvíz, jehož nejúspěšnější řešitelé byli odměněni pohlednicí s obrázkem rysa, vlka nebo medvěda.

Po zodpovězení všech zvídavých dotazů dětí následovalo vyhlášení tří nejlepších prací v kategorii mladších a starších žáků, které vybrala porota složená z místních kantorek a pracovnice Hnutí DUHA. Autoři nejhezčích prací získali knižní a další věcné ceny, a ani ostatní účastníci nepřišli zkrátka – odnášeli si samolepky a letáky s tematikou našich velkých šelem. Škola také získala několik plakátů s fotografiemi a krátkým textem o významu a ohrožení těchto vzácných zvířat. Další zájemci mohou najít potřebné informace na www.selmy.cz.

Projekt Krajina domova bude sledovat zajímavosti české přírody

15.6.2009 novinky.cz  str. 0 Vzdělávání

AOPK ČR   

Základní školy i gymnázia mohou nyní přihlašovat své žáky a studenty do celorepublikového přírodovědného projektu Krajina domova, který vede k zamyšlení nad úlohou člověka v krajině, zejména nad jeho necitlivými zásahy a ke snaze hledat možné cesty náprav. Projekt přispívá k formě výuky, která vybaví studenty znalostmi a dovednostmi využitelnými v praxi.

Projekt byl vytvořen na motivy filmu Josefa Císařovského, Václava Cílka, Agentury Koniklec a České televize "Krajina domova".

Žáci a studenti ze ZŠ a gymnázií ve věku 13 – 17 let, kteří se do soutěže přihlásí, budou za odborného vedení přírodovědců z AOPK ČR (prostřednictvím elektronické komunikace a po telefonu) po šest měsíců pozorovat svou vybranou “krajinu domova”. Budou sledovat živočichy a rostliny a také zjišťovat, jak lidé zasahují do ”jejich” krajiny. O tom všem budou informovat veřejnost.

Výstupy svých pozorování, fotografie, mapky, texty apod. budou umisťovat na web www.krajina.zivly.cz, kde tak vznikne, podobně jako ve snímku Krajina domova, zajímavý přehled vybraných území z celé ČR.Říjnové setkání Významným motivačním prvkem projektu bude říjnové pětidenní setkání všech účastníků projektu v jedné z nejzajímavějších kulturních krajin ČR v CHKO Třeboňsko.

Během odborného programu se naučí základům prezentačních technik a práce s kamerou, seznámí se s krásami CHKO Třeboňska a vyslechnou několik přednášek k tématu Krajina, lidé a životní prostředí. Získané informace o krajině v ČR budou moci během exkurze do přírodních parků v Dolním Rakousku porovnat se situací u našeho souseda.

Na závěr setkání proběhne panelová diskuse, na níž budou žáci a studenti prezentovat a diskutovat téma krajiny s odborníky a politiky a slavnostně bude zahájena celorepubliková výstava Krajina domova, na které se jednotliví účastníci představí. Výstupem projektu směrovaným k veřejnosti bude na místě vytvořené prohlášení k tématu Krajina domova, které pak spolu s tiskovou zprávou bude rozesláno médiím a vybraným politikům a institucím. Projekt uzavře tříminutový film

V listopadu uzavřou žáci a studenti projekt tříminutovým snímkem, jenž bude dokumentovat šestiměsíční činnost. Odborná porota pak vyhodnotí nejlepší práce, jejichž tvůrci během prosincového společenského setkání v Praze obdrží věcné ceny a osvědčení podepsané ministrem ŽP.

Zkrátka nepřijdou ani školy a učitelé, kteří žáky a studenty do projektu přihlásí. Učitelé získají kvalitní odborné materiály; školy budou mít možnost se prezentovat na internetových stránkách projektu www.krajina.zivly.cz, na celorepublikové a putovní výstavě, prostřednictvím informací z projektu v projektovém newsletteru a v médiích.

URL| www.novinky.cz/vzdelavani/171147-projekt-krajina-domova-bude-sledovat-zajimavosti-ceske-prirody.html

Ekoporadny – hledají odpovědi za vás

25.5.2009  zpravy.iDNES.cz    str. 0   Zprávy iDNES.cz / Komerční sdělení

Chcete ušetřit výdaje na energie a nevíte jak na to? Stavíte nebo opravujete dům a vybíráte nejvhodnější stavební, izolační materiály? Rádi byste využili možnost získat dotaci z dotačního programu Zelená úsporám? S těmito a mnoha dalšími problémy vám pomohou v některé z EKOPORADEN.

Na řešení problémů nejste sami

Pokud řešíte nějaký problém týkající se životního prostředí, můžete se informovat a poradit v  EKOPORADNÁCH . Provozují je organizace zaměřené na poskytování  objektivních, všestranných informací  o životním prostředí. Poskytují nejen informace, ale i poradenství - pomohou vám například s orientací v dotačním programu  Zelená úsporám , s orientací na trhu s ekoprodukty. Poradí vám, jak si vybrat  environmentálně šetrný výrobek nebo službu , zpracují analýzu či posudek ke konkrétnímu problému atd. Existují i specializované poradny zaměřené například na  energetiku ,  pasivní domy ,  ochranu přírody, zemědělství ...

Jaké další služby EKOPORADNY nabízejí?

Většina poraden provozuje  ekologickou knihovnu . Knihy a další informační materiály si můžete půjčovat zdarma. Některé nabízí k zapůjčení i  filmy  s tématikou ochrany životního prostředí nebo různé  měřící přístroje . Můžete také očekávat nabídku desítek  informačních materiálů , které vám pomohou se v konkrétním problému zorientovat.

Pořádají  akce pro veřejnost  - přednášky, besedy, exkurze, vycházky, semináře, vydávají informační materiály a provozují vlastní  internetové stránky .

Jak EKOPORADNU kontaktovat?

Dotaz můžete sdělit po  telefonu ,  emailem , nebo poradnu  navštívit  v hodinách pro veřejnost. Samozřejmě si můžete schůzku dohodnout i mimo hodiny pro veřejnost.

Kde EKOPORADNY najdete?

V každém kraji České republiky působí několik EKOPORADEN. Nejsnáze se zorientujete s pomocí internetových stránek  www.ekoporadny.cz . Poradnu si můžete vybrat dle místa, kde působí, nebo tématu, kterému se věnuje.

Kampaň je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

URL| http://zpravy.idnes.cz/ekoporadny-hledaji-odpovedi-za-vas-dto-/zpr_sdeleni.asp?c=A090522_154000_zpr_sdeleni_LBE

zpět

Dan Bárta je spoluautorem odborné monografie o vážkách

22.5.2009  zpravy.iDNES.cz  str. 0  Zprávy iDNES.cz / Literatura, iDNES.cz, Ondřej Bezr     

Zpěvák Dan Bárta je podepsán jako spoluautor obsáhlé publikace Vážky České republiky, která právě vyšla péčí Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

O Bártově velkém koníčku, kterým je fotografování vážek po celém světě, se běžně ví - obvykle se na něj jednoho z našich nejúspěšnějších zpěváků ptají novináři v rozhovorech nejen do společenských magazínů a Bárta toto povědomí podporuje třeba i pravidelným pořádáním výstav svých fotografií.

Kniha Vážky České republiky je ale přece jenom trochu jiná disciplína. Jedná se o seriózní odborné dílo, které shrnuje nejaktuálnější poznatky o tomto hmyzu, konkrétně 75 tisíc zjištěných údajů o konkrétních druzích, je zčásti úplnou encyklopedií vážek na našem území, zabývá se jejich rozšířením i ekologií.

Dan Bárta je autorem většiny z bohaté fotografické výbavy bezmála sedmisetstránkové knihy a byl i jejím výtvarným redaktorem a spolutvůrcem grafické úpravy. Vedoucím desetičlenného autorského kolektivu textové části je RNDr. Aleš Dolný, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Monografie postupuje od všeobecného popisu zoologického řádu vážky, zasazuje je do kontextu přírodních poměrů České republiky, seznamuje s historií a současností vědy o vážkách (odonatologie), s její metodikou a pracovními postupy a zohledňuje ekologickou situaci vážek u nás i ve světě. Největší prostor, více než 400 stran, je pak věnován popisu jednotlivých druhů, doprovázenému grafy, mapkami výskytu, fotografiemi a skeny vážek.

Právě skeny, které pořídil Dan Bárta s Alešem Dolným, patří k tomu nejunikátnějšímu, čím se publikace může pochlubit. "Skener nám umožňuje snímat vážky tak, ´jak jsou´. Živé. Jejich pohybovou aktivitu pouze dočasně eliminujeme a po kontrole výsledku a případné korekci je vypustíme zpět na jejich stanoviště, kde se po určité době začnou projevovat zcela normálně, čímž tato metoda získává další významné plus. Máme tak možnost například pořídit detailní vyobrazení ohrožených a vzácných druhů, aniž bychom zvyšovali míru nebezpečí jejich lokálního vymizení," píší autoři v knize. K oné "eliminaci pohybové aktivity" přitom dochází rychlým podchlazením.

Ředitel pro ochranu přírody Evropské komise RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., vyjadřuje v předmluvě obdiv k lidem, kteří svět vážek zdokumentovali: "Pozorovat a fotit vážky vyžaduje nekonečnou trpělivost, dobré oči, pozorovací talent a velké znalosti o ekologii mokřadů i celé skupiny."

A pokračuje: "Účast našeho předního zpěváka, vynikajícího a respektovaného umělce Dana Bárty, na tomto projektu dokazuje, že i takto úzce odborné téma dokáže oslovit široký okruh lidí. Věřím, že jeho, a nejen jeho, skvělé fotografie přivedou další zájemce o tuto skupinu, ale také pomohou šířit obecnější poslání smyslu ochrany přírody."

Dodejme jen, že kniha Vážky České republiky je určitě u nás, a bůh ví, zda ne i v celém světě, jedinou vědeckou přírodovědnou publikací, kde můžeme v kapitole Poděkování číst vedle desítek jmen z odborného světa také názvy dvou hudebních skupin: Illustratosphere a J.A.R.

URL| kultura.idnes.cz/dan-barta-je-spoluautorem-odborne-monografie-o-vazkach-p1t-/literatura.asp

Ekologická stopa aneb náš Den Země

19.5.2009  Valašský deník  str. 8  Čtenář - reportér 

Bylo to pro nás velké překvapení. Za Českou republiku vybrali do mezinárodního projektu rakouské WWF dvě školy, a ta naše - Základní škola v Růžďce - byla jednou z nich.

Styl života

Z nabízených témat jsme si pro náš vlastní projekt vybrali problematiku ekologické stopy. Jednoduše řečeno, celý půlrok jsme se zabývali tím, do jaké míry zatěžuje styl našeho života životní prostředí a co by se s tím dalo dělat. Na pravidelných schůzkách jsme se učili rozumně nakupovat a šetřit energii i peníze v domácnosti. Navštívili jsme centrum modelových projektů udržitelného venkova v Hostětíně, nasbírali jsme pět tun starého papíru a připravili naučnou stezku ke Dni Země pro naše mladší spolužáky a děti z mateřských škol. V pátek dvacátého čtvrtého dubna jsme celý projekt slavnostně zakončili Dnem Země s ekologickou stopou. V rámci programu, připraveného tentokrát pro žáky druhého stupně, si všichni přítomní ověřili své znalosti o ochraně životního prostředí na deseti soutěžních stanovištích uvnitř školy i v jejím okolí. V počítačové učebně si každý mohl na internetu změřit svoji ekologickou stopu a přilepit její otisk na velký nástěnný obraz planety Země. Odpoledne se slavnostně vyzdobená škola otevřela také široké veřejnosti.

Poslední úkol

Projekt se vydařil ke spokojenosti všech organizátorů i účastníků. Před námi je poslední úkol - prezentovat naši práci v červnu na konferenci zúčastněných škol v Rakousku. Už teď se na ni moc těšíme. Vždyť na autory vítězného projektu čeká nádherný prázdninový týden v jednom z rakouských národních parků.

zpět

Den Země: příliš slabý lék?

22.4.2009  blog.aktualne.cz  str. 0   303, Fabiano Golgo, jiné NNO   

Kdyby začal celý svět recyklovat odpad, zastavilo by to globální oteplování?

První kampaň pod názvem Den Země proběhla v USA (22. dubna 1970). Žádala zvýšit energetickou účinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vyloučit z používání chemikálie a odpady, které ničí ozónovou vrstvu Země atp. První akce Earth Day se v roce 1970 zúčastnilo na dvacet milionů občanů USA.

Kampaň, která měla za cíl prosadit otázku ochrany životního prostředí do politické diskuse a podpořit veřejný zájem o tuto problematiku, iniocioval americký senátor Gaylord Nelson.

V roce 1990 se k americké tradici připojil zbytek světa. 200 miliónů lidí na celém světě ze 140 zemí znovu dokázalo, že se zajímají o ochranu životního prostředí na Zemi. Zprávy z celého světa informovaly o pochodech, soutěžích, koncertech, festivalech, ekotrzích, úklidových akcích a jiných aktivitách na 3 600 místech a ze Dne Země 1990 se tak stala největší veřejností organizovaná aktivita v historii.

Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice. Každým rokem probíhá velké množství akcí, do kterých se stále více zapojují vedle nevládních organizací zejména školy, místní a státní úřady, místní samospráva a jednotlivců.

Na mezinárodním poli se chystá 22. dubna start kampaně "Green Generation", která vyvrcholí 22. 4. 2010, přesně 40 let od konání prvního Dne Země. Kampaň je zaměřená na podporu udržitelných technologií a vytváření nových "zelených" pracovních míst. Více informací lze nelézt na stránce http://www.earthday.net.

Zaroveň, musíme se zeptat: Je tedy skutečně něco, co můžeme MY SAMI TEĎ udělat proti globálnímu oteplován? Zase: Kdyby začal celý svět recyklovat odpad, zastavilo by to globální oteplování? Měli bychom nahradit ekologicky škodlivý benzín ekologicky také škodlivým etanolem, pomohlo by to vyčistit planetu?

Diagnóza je možná správná, ale lék je příliš slabý. Nemoc zřejmě vyžaduje složitější lékařskou proceduru. Teploty budou stoupat dál celá desetiletí, protože hlavní plyn, který způsobuje globální oteplování, zůstává v atmosféře asi sto let. Vědci nyní varují, že kritické roztání ledových ploch a tedy vážné zvýšení hladin moří je už nevyhnutelné. I kdybychom my všichni teď zhasli. Je už prostě příliš pozdě.

To, čeho jsme svědky nyní, je důsledek skleníkových plynů, vypuštěných do ovzduší do roku 1968, protože klimatu trvá asi 30 let, než je ovlivněno vypuštěnými látkami. To, jak poškozujeme životní prostředí nyní, bude zjevné až po roce 2030. Jestliže se všichni dnes necháme Alem Gorem zhypnotizovat a začnete jednat podle jeho rad jak zachránit svět, jediné, čeho můžeme dosáhnout, je ještě nezhoršit situaci pro lidi, kteří budou žít po roce 2040.

A samozřejmě bychom měli učinit všechno, co je v našich silách, abychom neutralizovali globální oteplování. Ale měli bychom to dělat realisticky, nemůžeme počítat s nějakou zázračnou dobrou vůli od obyvatel tohoto světa. Nikdo nemůže očekávat, že obtížné kroky na pomoc životnímu prostředí podnikne víc lidí než střední vrstvy z rozvinutého a rozvojového světa. Drtivá většina obyvatel světa ani vůbec neví, co životní prostředí je. Indie a Čína, které nyní vstupují ze středověku do průmyslového věku se ho pro Ala Gora nevzdají.

I otec pojmu Gaia, James Lovelock (který také vynalezl detektor pro zachycování elektronů, jímž se začaly zjišťovat freony a jejich role při likvidaci stratosferického ozónu) zdůrazňuje, že budeme schopni globální oteplování jen trochu zpomalit, ale že už nezabráníme katastrofě, která vznikne roztáním ledovců. Žádná úspora energie už nezastaví proces ke katastrofě. Lovelock zastává názor, že už je na zastavení globálního oteplování příliš pozdě.

Guardian píše: "Respektovaný vědec James Lovelock má jednoduchou informaci pro britské ekobojovníky. Zapomeňte na hybridní automobil, na miniturbínu na střeše, na recyklaci odpadu a nekonečné úsilí o snižování emisí uhlíku. Celá věc za to nestojí. Globální oteplování je nezastavitelné a během nadcházejícího století zemřou miliardy lidí."

"Naše planeta se udržovala zdravá a použitelná pro život, tak, jak to dělá zvíře, po většinu z tří miliard let své existence," napsal Lovelock ve své knize Pomsta Gaiy. "Byla smůla, že jsme začali znečišťovat ovzduší v době, kdy bylo slunce příliš horké. Způsobili jsme Gaie horečku a brzo se její nemoc zhorší a bude ve stavu podobném komatu. Gaia už jednou v komatu byla a uzdravila se, ale trvalo to déle než 100 000 let."

Mnoho vědců říká, že planetu může zachránit jen jediné: prezervativy a antikoncepční pilulky. Před dvěma měsíci informoval britský Optimum Population Trust, že mít třetí dítě znamená, že se tím zvýší emise uhlíku v dané rodině o ekvivalent 620 zpátečních letů z Londýna do New Yorku. Mít velkou rodinu by se podle této organizace mělo považovat za ekologický zločin.

Pokud chcete pomoci zachránit svět, doufejte, že se vám narodí holčička. Ve věku dva a půl roku už nepotřebuje 90 procent holčiček (ale jen 75 procent chlapců) pleny, které také podstatně přispívají ke globálnímu oteplování :-)

zpět

Od 5. června se bude promítat ekologický dokument Home

22.4.2009  ceskenoviny.cz  str. 0   Kultura ČTK    Chráněná území   

Praha - Na celém světě bude mít 5. června ve Světový den životního prostředí premiéru francouzský dokumentární film nazvaný Home. K projektu, který bojuje za zachování krás a bohatství planety Země, se spojil producent Luc Besson s mezinárodně uznávaným fotografem Jeanem Arthusem Bertrandem. Navázali tak na výstavu pod širým nebem, která se konala v 55 zemích včetně České republiky.

"Veřejná premiéra v ČR se uskuteční na pražské Kampě, měl by ji uvést bývalý americký viceprezident a nositel Nobelovy ceny za mír Al Gore," řekla ČTK Martina Vazačová z distribuční společnosti SPI. Snímek se má promítat i v kinech, vyjde na DVD a bude přístupný na veřejných projekcích. Českého dabingu se ujal Zdeněk Svěrák.

zpět

Co dělat s medvědem za plotem?

14.4.2009, Horizont, str. 10 , Zajímavosti, PST Jiné NNO   

MOSTY U JABLUNKOVA / Medvěd za vaším plotem, aneb jak žít společně s velkými šelmami v Beskydech, tak se jmenuje přednáška, která se koná ve čtvrtek od 17 hodin v kulturním domě PZKO v Mostech u Jablunkova.

Beseda s promítáním má veřejnosti přiblížit život velkých šelem v regionu.

Například jaký je aktuální stav vlků, rysů a medvědů v Beskydech. Proč velké šelmy chránit? Je opravdu nutné pro ně budovat nadchody? Jaký mají v přírodě význam? Mohou být člověku nebezpečné? Jak se chránit proti útokům na domácí zvířectvo? O co vlastně ochránci přírody usilují?

Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc říká: “Život velkých šelem je často opředen pověrami a zavádějícími informacemi. Zkušenosti z mnoha evropských zemí ukazují, že soužití velkých šelem a člověka je možné a konflikty jsou řešitelné. Nejlepším a nejlevnějším způsobem řešení je však předcházení konfliktů.”

K tomu je nutná kvalitní osvěta a dobrá informovanost a komunikace mezi ochránci přírody a občany. “Proto jsme zorganizovali sérii multimediálních přednášek v obcích a školách, na kterých se lidé dozví aktuální informace o početnosti velkých šelem, kdy mohou být nebezpečné, čím jsou pro les prospěšné a jak se chovat v oblastech jejich výskytu,” sdělil Kutal.

Přednášet, promítat a odpovídat na dotazy budou ochránci přírody Miroslav Kutal, Michal Bojda a Milan Kováč z Hnutí DUHA. Přinesou i ukázky odlitků stop či zprostředkují zvuky, které vydávají šelmy. Vstup je zdarma.

zpět

Život slepic v klecích

9.4.2009    Prima TV    str. 11   17:45 Minuty regionu - Praha

Zuzana BRZÁKOVÁ, moderátorka: Pražské ulice a v nich slepice. Nikoli z legrace, ale jako připomínka toho, že na Velikonoce kupujeme vejce a slepice, které je snášejí, trpí v klecích.

Tomáš VOZÁB, redaktor: Desetitisíce slepic v České republice žijí v otřesných podmínkách. Ochránci zvířat na to upozorňují roky. Před Velikonocemi, kdy z obchodů mizejí vejce po paletách, pak především. Proto slepice v ulicích, proto místo vajec obyčejných vejce čokoládová.

Vratislav VOZNÍK, mluvčí Hnutí DUHA: Přes 99 procent jich žije v nevyhovujících podmínkách, kdy abych to nějak ilustroval, čtvrtka papíru, A4 papíru je zhruba prostor, který mají pro svůj život.

Tomáš VOZÁB, redaktor: Slepice navíc žijí v klecích bez podestýlky a nemají žádný přirozený prostor, nemohou přirozeně hrabat. Trpí. Jediné, co jim lidé dávají, je upravené krmivo, aby co nejvíce snášely vajíčka.

Vratislav VOZNÍK, mluvčí Hnutí DUHA: Chtěli bychom dosáhnout zejména toho, aby se zlepšily ty podmínky v tom smyslu, aby slepice měly větší prostor pro svůj vlastní život.

obyvatel Prahy: Pro ty zvířata je to lepší, když mají víc zázemí a když se nemusí tam tlačit.

obyvatelka Prahy: No, že je to dobrá věc. To jsem pro.

Tomáš VOZÁB, redaktor: Boj za lepší život slepic bude pokračovat i nadále. Připojí se k němu i organizátoři mnohých letních hudebních festivalů. Nejvíce život slepic ale ovlivní sami spotřebitelé tím, že při nákupu dají přednost biovajíčkům. Jen to může donutit velké chovatele, aby slepicím zajistili takový životní standard, jaký pro zdravý život a tím pádem kvalitní vajíčka nutně potřebují. Tomáš Vozáb, televize Prima.

zpět

Přes 40 milionů půjde na ekologickou výchovu a poradenství

7.4.2009    subvence.cz    str. 0   Aktuality, Ministerstvo životního prostředí ČR (tz, 06.04.2009)    MŽP   

Dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) ve výši více než 40 milionů korun, určené na environmentální výchovu, vzdělávání, osvětu a poradenství, schválil v pátek ministr životního prostředí Martin Bursík.

Jde o dotace pro úspěšné projekty, podané do první výzvy programu SFŽP na podporu environmentální výchovy, vzdělávání, osvěty a poradenství v letošním roce. Prioritními tématy v této výzvě byly změna klimatu a ochrana ovzduší, nový zákon o odpadech a podpora materiálového využití odpadů a obalů a udržitelná spotřeba a výroba.

Expertní komise zhodnotila všechny podané projekty a doporučila podpořit sedmnáct z nich v celkové výši 40 582 272 Kč. Ministr životního prostředí Martin Bursík tedy rozhodl na základě doporučení Rady SFŽP o podpoře následujících projektů:

- 1. Síť ekologických poraden: Poradenství - metody, příklady, certifikace; výše podpory 2 965 000 Kč.

- 2. Národní síť Zdravých měst ČR: Net-Works! Síť MA21 pro VOP a přenos dobré praxe; výše podpory 3 191 145 Kč.

- 3. Rezekvítek: Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji; výše podpory 5 999 011 Kč.

- 4. České Švýcarsko, o.p.s.: Síť environmentálních center v severních Čechách; výše podpory 4 386 900 Kč.

- 5. Líska – občanské sdružení pro environmentální vzedělávání, výchovu a osvětu ve Zlínském kraji: Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center; výše podpory 5 458 000 Kč.

- 6. Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce: Informační centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Přírodě OK; výše podpory 5 999 556 Kč.

- 7. Krasec: Podpora environmentálních poradenských a výchovných center Jihočeského kraje; výše podpory 4 773 207 Kč.

- 8. EkoCentrum Brno: Ekorozhledna – základní orientace a praktické tipy pro udržitelný životní styl; výše podpory 642 000 Kč.

- 9. Národní síť Zdravých měst ČR: Udržitelná spotřeba a výroba – příprava celostátního Společného tématu MA21; výše podpory 867 943 Kč.

- 10. Zelený kruh: Přenos dobré praxe; výše podpory 628 000 Kč.

- 11. ZO ČSOP Šípek: Potřebujeme vše, co spotřebujeme?; výše podpory 800 000 Kč.

- 12. Hnutí DUHA: Zahřejme ekonomiku, ne planetu; výše podpory 874 260 Kč.

- 13. Arnika – Program Toxické látky a odpady: Zdravá planeta pro zdravé děti; výše podpory 994 000 Kč.

- 14. VÚV T.G.M.: Vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství; výše podpory 621 000 Kč.

- 15. ZO ČSOP Veronica: Dva v jednom; výše podpory 820 000 Kč.

- 16. Ekodomov: Bioodpad není odpad; výše podpory 933 750 Kč.

- 17. ZO ČSOP Koniklec: Kam kráčíš, odpade?; výše podpory 528 500 Kč.

Druhá výzva pro předkládání projektů v těchto programech vyhlášena v květnu s termínem pro odevzdání žádostí do konce června. Bude v ní k dispozici dalších 20 milionů korun. Mezi podporovanými tématy nebude opět chybět ochrana klimatu, obnovitelné zdroje energie, ale také podpora biodiverzity a ekologické stability krajiny. Tématem bude i ochrana jakosti a množství povrchových i podzemních vod.

URL| http://DotaceOnline.savvy.cz/rss/rss_aktuality.php?id=2995

zpět

Studenti se ptali radních na dění ve Valašském Meziříčí

8.4.2009    Valašský deník    str. 3   Valašsko

Valašské Meziříčí/ Kdy se dočkáme obchvatu města? Budou se stavět skatepark a víceúčelová sportovní hala? Jakým účelům bude sloužit zatím neopravená část zámku Žerotínů? Co dělat, když spatřím strážníky, kteří namísto pochůzky vysedávají ve služebním autě?

Tyto a desítky dalších otázek včera zazněly na 19. ročníku Dětského slyšení v meziříčském Středisku volného času Domeček. “Žáci a studenti šesti základních škol a stavební průmyslovky diskutovali s představiteli radnice a strážníků na téma Město a městská policie,” vysvětlil mluvčí města Josef Beneš.

“Dříve bývalo námětů a hostů více, a debata se tím rozmělnila. Navíc zástupci podniků často odpovídali příliš odborně. Proto jsme se rozhodli množství témat i hostů omezit,” přiblížila ředitelka střediska Hana Holčáková a dodala, že tématem jubilejního dvacátého Dětského slyšení budou ochrana přírody a veřejná zeleň.

“Jsem spokojená, dověděla jsem se hodně zajímavých věcí,” svěřila se Lucie Šťastná ze šesté třídy Základní školy Poličná. Mrzí ji například, že se v této místní části nepočítá s novým přechodem pro chodce. “Občas trvá i deset minut, než se nám podaří přejít na opačnou stranu,” posteskla si. Obává se také dalšího rušení veřejných telefonních automatů. “Ráno z něj voláme mamince do práce na bezplatnou linku.”

Starostu Jiřího Částečku dětské slyšení mile překvapilo. “Dotazy žáků a studentů byly velmi fundované. Svědčí to o jejich zájmu o dění ve městě,” prohlásil.

Foto autor| Foto: Josef Beneš

zpět

Hnutí Duha zahajuje cyklus přednášek o velkých šelmách

Moravskoslezský deník ,  17.3.2009 , Str.: 4

Ostrava/Medvěd za vašim plotem aneb Jak žít společně s velkými šelmami v Beskydech? Tak na toto téma připravilo Hnutí Duha cyklus multimediálních přednášek pro školy i širokou veřejnost. První z nich proběhla už minulý týden v Raškovicích na Frýdecko- Místecku.

Další beseda se koná v pátek 20. března ve Valašské Bystřici, v dubnu pak ochránci přírody zavítají do Jablunkova a Mostů u Jablunkova. "Přednášky Hnutí Duha jsou spojeny s promítáním, ukázkou odlitků stop, zvuků zvířat a následnou diskuzí. Návštěvníci se dozví aktuální informace o početnosti velkých šelem, kdy mohou být šelmy nebezpečné, čím jsou pro les prospěšné a jak se chovat v oblastech jejich výskytu. Mohou si odnést také zajímavé informační materiály včetně nově vydané publikace o určování běžných zvířat podle stop. Ti nejmladší zase uvítají pohledné plakáty nebo samolepky s vlkem, rysem nebo medvědem ilustrované zoologem a výtvarníkem Ludvíkem Kuncem," sdělil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Zájemci o besedy mohou psát na e- mail miroslav. kutal@ hnutiduha.cz, nebo telefonovat na číslo 728 832 889.

zpět

Stanice v Bartošovicích se bude pyšnit Domem přírody

Novojičínský deník ,  12.3.2009 , Autor: VĚRA RŮČKOVÁ , Str.: 1

Bartošovice/Chráněná krajinná oblast (CHKO) Poodří nabízí turistům i okolním obyvatelům mnoho příjemných a klidných zákoutí. Aby mohla být tato krajina dostatečně chráněna, vymýšlejí její správci způsoby, jak nejlépe předejít jejímu zničení. Jednou z cest je i dostatečná a atraktivní výchova mládeže. I proto se správa CHKO Poodří rozhodla pro modernizaci stávajících prostor, které využívá v záchranná stanice v Bartošovicích.

Návštěvnická centra, Domy přírody, se v současnosti připravují ve všech chráněných krajinných oblastech České republiky. Bylo vytipováno několik měst, kde by se takový projekt mohl realizovat. "Nakonec se ukázalo, že jednoznačně nejlepším místem pro Dům přírody Poodří je bartošovická bývalá fara, dnes Ekocentrum v záchranné stanici v Bartošovicích. Bude se přebudovávat expozice Poodří, interiér i venkovní prostory," informoval vedoucí správy CHKO Poodří Ivan Bartoš. Dům přírody bude nesjpíš nenásilně, lehce oddělen od záchranné stanice. Nová koncepce expozice se bude odlišovat od té stávající. Přibudou hlavně interaktivní prvky, které zatraktivní prohlídku.

Podobný postup je uplatňován v řadě nových zařízení, které chtějí přitáhnout návštěvníky. "Tady je třeba vychovávat nejen návštěvníky, ale i místní a hlavně děti. Bude to zaměřeno na děti a mládež. Slibujeme si od toho lepší vztah k životnímu prostředí a taky ke chráněné oblasti, a vůbec k přírodě a krajině," řekl Bartoš s tím, že by chtěli docílit, aby lidé měli nejen zážitek z výletu, ale hlavně, aby přemýšleli o tom, co viděli a co jim bylo řečeno. V budoucnu by Dům přírody Poodří měl sloužit i při výuce přírodopisu a ekologické výchově. "Poodří je taková nudlička a my potřebujeme, aby se obyvatelé v okolí chovali ke krajině šetrně. K nám totiž steče všechno z těch kopců dolů a my tady pak máme všechny vlivy z okolí.

Musíme taky chránit krajinu okolo, nejen Poodří, protože všechno z toho okolí nakonec skončí u nás," vysvětlil vedoucí. Jistý užitek z toho bude mít i samotná stanice. "Určitě se na to díváme pozitivně. Postrčí to naše aktivity dál, než je tomu v současné době. Rozšíří to možnosti pro návštěvníky například tím, že bude upravena návštěvní doba," sdělil zástupce vedoucího stanice Jan Kašinský. "Je to věc, která pro nás bude určitě přínosem," uzavřel.

Nápad renovace expozice vznikl na úrovni vedení CHKO v Praze, které má své informace o tom, jak taková ochrana přírody probíhá ve světě. "Nemohli si nevšimnout, že v mnohých parcích jsou takováto návštěvnická střediska. Samozřejmě, i my chceme, aby to bylo na evropské úrovni, nebude to žádná improvizace," slibuje si Bartoš. Dostatečné finanční zajištění, které projekt má, by mělo dopomoci ke kvalitnímu provedení přestaveb.

Otevření nového Domu přírody Poodří se plánuje na květen příštího roku při příležitosti Otevírání Poodří. Na výtvarné stránce projektu bude pracovat i přírodovědec Jan Dungel, jeden z významných českých malířů a ilustrátorů.

zpět

Zahraniční studenti poznávali novojičínský okres

Novojičínský deník, 14.2.2009, IVAN PAVELEK, Str.: 2

Trojanovice, Frenštát pod Radhoštěm/Součástí programu je ekologický projekt, s nímž škole pomáhalo občanské sdružení Naše Beskydy a Správa CHKO Beskydy. Ve středu tak zahraniční studenti, v doprovodu frenštátských průmyslováků, navštívili centrum ekologické výchovy Stanice pro záchranu ohrožených živočichů v Bartošovicích a o den později si vyslechli v knihovně v Rožnově přednášku o velkých šelmách žijících v Beskydech.

O tom, že když se řekne Beskydy, nemusí to znamenat jen lesy a louky, se přesvědčili při návštěvě Trojanovic a tamního Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla. Po cestě do památníku totiž již z dálky viděli dvě těžní věže dnes zakonzervovaného Dolu Frenštát.

"Chci je seznámit se zdejším životním prostředí, které má obrovskou hodnotu, ale z velké části se bije s plány těžařů. Na jednu stranu je tady veliká chráněná oblast a přitom je tady největší územní dobývací prostor v republice," uvedl ve svém kratičkém proslovu ke studentům starosta Trojanovic Jiří Novotný.

O stejném problému pak studentům vyprávěl Drahomír Strnadel, Novotného předchůdce a velký iniciátor odporu proti snahám těžařů v Trojanovicích a ve Frenštátě pod Radhoštěm. Před studenty a jejich kantory předstoupil ve valašském kroji a s fujarou, na kterou také zahrál, za což sklidil neskrývaný obdiv. Poté jim povykládal o již téměř třicet let trvajících snahách OKD těžit v místě uhlí a o inciativě obyvatel, kterou tyto snahy vyvolaly. "Myslím si, že těch zhruba třicet let se tady úspěšně bráníme, a doufám, že to tak bude i nadále," poznamenal Strnadel.

Aby si návštěvníci udělali představu, o čem hovořil, zhlédli v památníku výstavu Kontrasty, která naplno ukazuje důsledky těžební činnosti. Odpoledně se ještě studenti přesunuli do frenštátského střediska volného času Astra, kde je soubor Sedmikvítek zasvětil do tajů valašských tanců.

Zpět

Jak vzbudit zájem o přírodu? Hledáním brouků i kostí

Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 2.2.2009 , Autor: LIANA MELECKÁ , Str.: 1

Opava - Pátráním po neznámých druzích brouků a motýlů, kostech nebo zbraních pravěkých lovců i poznáváním stromů v okolí se snaží Milan Kubačka z Opavy (na snímku) probudit zájem o přírodu v dnešních dětech, dávajících přednost spíš počítačovým hrám a chatování po internetu.

Dnes jednašedesátiletý bývalý učitel přírodopisu a celoživotní ochránce přírody se stal zakladatelem opavské stanice mladých přírodovědců v Husové ulici. Spolu s dalšími odborníky z vysokých škol, pracovníky muzeí, učiteli i ochránci přírody založil občanské sdružení Natura a již téměř dvacet let se snaží do poznávání přírody zapojit děti nejen z Opavy, ale z celé Evropy.

Přímo na pláži byla kost pravěkého slona "Znepokojila nás nevšímavost mladé generace o přírodu kolem. Dnešní děti jsou odborníky na počítačové hry, díky televizním reklamám dokáží pojmenovat názvy čokoládových tyčinek. Když ale mají vyjmenovat deset živočichů nebo stromů v okolí, jsou vedle. Jako by ty ptáky, brouky a stromy nevnímali," poukazuje milovník přírody.

K největším mezinárodním projektům Natury patří každoroční výpravy do Řecka. Díky členům tohoto sdružení bylo území na prevezském poloostrově v Amvrakijském zálivu vyhlášeno chráněnou přírodní oblastí. V budově, kterou jim bezplatně pronajímá místní obec, vzniklo muzeum, do něhož každoročně přidávají nové exponáty.

"Našli jsme zde šest úplně nových druhů brouků, které zatím na celém světě nikdo neznal. Přímo na pláži pod naší základnou jsme objevili obrovskou kost lesního pravěkého slona a spoustu pazourkových nožů," popisuje Kubačka.

Nejvzácnější nálezy z těchto řeckých přírodovědných expedic obohatily sbírky univerzity v Janině. Také přípravy na letošní expedici do Amvrakijského zálivu už jsou v plném proudu. První zájezd s polskými studenty ratibořského gymnázia vyrazí už v květnu a hned za nimi se tam chystají i žáci opavské Základní školy v Englišové ulici.

"Jsme všichni tak trochu postižení. Noci trávíme tím, že nasvěcujeme plachtu a čekáme, až se do ní chytí nějaká můra. Přes den chodíme na výpravy do přírody, sbíráme brouky, i různé druhy rostlin. Spíme pod stanem na karimatce a vodu ve sprše ohřívá slunce. Co si nenavaříme, to nemáme. Pokaždé jsou naším cílem i památky v Olympii, Aténách nebo Mykénách," líčí přírodovědec. Vše zatím platí rodiče a sponzoři, ale organizátoři doufají, že najdou zdroj, ze kterého by mohli tento zajímavý projekt hradit i v budoucnu.

Zpět

Ostatní pěvci

Lidové noviny, 17.1.2009, Str.: 29

Atmosféru lesa si málokdo umí představit bez ptačího zpěvu. Můžeme se jím kochat díky ptákům z řádu pěvců. Jsou nejpočetnější skupinou ptáků, na světě jich existuje přes 5000 druhů.

Pěvci mají v hrdle umístěné speciální ústrojí zvané syrinx, který jim umožňuje vydávat překrásné melodie. Své umění ale nepředvádějí pro zábavu - zpěv má v jejich životě významnou funkci. S jeho pomocí si označují teritorium a vábí samičky. Ty si podle některých výzkumů hledají partnery s nejpestřejším hudebním rejstříkem. Bohatý repertoár pravděpodobně odráží dobrou fyzickou kondici opeřeného nápadníka.

Linduška lesní (Anthus trivialis)

Pěvec se štíhlým tělem, měří 25 cm a váží 25 gramů. Má olivová záda s černými proužky a světlejší hruď. Obě pohlaví vypadají stejně.

Potkáme ji od dubna do září, na zimu odlétá do Afriky. Živí se převážně drobným hmyzem a jeho larvami, nepohrdne ani semeny různých rostlin. Od května do července hnízdí na pasekách a krajích lesů. Hnízdo si staví na zemi v trávě či křoví. Samice snáší pět šedohnědých vajec, sedí na nich 13 dní. Na našem území se vyskytuje 450 až 900 tisíc párů lindušek.

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

Drobný pěvec proslulý bohatým hlasovým rejstříkem - od hvízdání po tlukot a klokotání. Měří kolem 15 cm, má hnědavě rezatou barvu a světlejší hruď. Je to tažný pták, v Česku se s ním můžeme setkat od dubna do září. Obývá nížinné listnaté lesy a porosty podél řek. Živí se převážně hmyzem a pavouky, na podzim i různými plody. Samice staví hnízdo v křoví, od května do června snáší 3 až 6 vajec. Po 14 dnech se líhnou mláďata, která se do dvou týdnů naučí létat.

Slavík je ohroženým druhem, ale v posledních letech ho na našem území přibývá. Najdeme tu 8 až 16 tisíc párů.

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Drobný pták z čeledi pěnkavovitých, měří asi 12 cm a váží 16 gramů. Je naším nejpestřejším pěvcem, což platí pro samce i samice. Obývá remízky a řídké listnaté či smíšené lesy. Je částečně tažným ptákem - někteří jedinci migrují do jižní Evropy, jiní tu zůstávají. Zimy tráví v hejnech, na jaře se párují. Samice staví vysoko ve větvích hnízdo se silnou stěnou, vycpané chmýřím a zvířecí srstí. Hnízdí od května do června. Snáší 4 až 6 vajíček, sedí na nich dva týdny. Mimo hnízdění pobývá na polích a loukách, živí se malými semeny. Mláďata krmí hmyzem. Hnízdí u nás 200 až 400 tisíc párů.

Křivka obecná (Loxia curvirostra)

Tento pěvec měří pouze 17 cm, ale je nápadný robustním tělem a zakřiveným zobákem s překříženými špičkami, který mu dal jméno. Samec je oranžový až červený s hnědými křídly, samice je žlutohnědá. Žije v jehličnatých, převážně horských lesích, živí se semeny smrků a jedlí. Mimo hnízdění pobývá v menších hejnech. Hnízdí od ledna do dubna. Staví si tlustostěnné hnízdo na vrcholcích stromů, samice do něj klade 3 až 4 bílá vejce. Je částečně tažným ptákem, u nás se zdržuje 30 až 100 tisíc párů.

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

S tímto pěvcem se můžeme setkat po celý rok. Měří kolem 15 cm a váží 20 gramů. Samci mají pestré zbarvení, samice jsou naopak nenápadně hnědé. Pěknava obývá všechny typy lesů a remízky. Živí se semeny a hmyzem. Hnízdí dvakrát ročně od dubna do července. Staví si úhledné hnízdo vystlané peřím a chlupy, zvenčí maskované lišejníky a dalším materiálem. Samice do něj snáší čtyři až šest načervenalých skvrnitých vajec. Mláďata se rodí po 11 až 13 dnech, rodiče je krmí hmyzem. U nás je pěnkava hojným druhem, žije tu čtyři až osm milionů párů.

VÍTE, ŽE... ptáci jsou pro les požehnáním?

Ptáci jsou pro les pravým požehnáním. Pěvci hubí škodlivý hmyz, dravci zase redukují počty škodlivých hlodavců a všichni dohromady se tak stávají nezanedbatelnou složkou biologické ochrany lesa. Proto se lesníci snaží ponechávat v porostech takzvané doupné stromy, tedy staré kmeny s dutinami, v nichž ptáci nacházejí útočiště.

A nejen to, Semenářský závod Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí také vyrábí ptačí budky. Když v roce 1998 hledal doplňkový výrobní program, který by mu pomáhal překlenovat mimosezonní propady výroby, volba nakonec padla na výrobu ptačích budek. Dnes se jich tady dělá na patnáct druhů: pro sýkory, rehky, šoupálky, sovy, holuby, kachny, rorýse, dokonce i pro netopýry a tak dále. Od roku 1998 v Týništi vyrobili kolem 37 000 ptačích budek a kromě toho přes 600 krmítek.

Lesníci spolu s ochránci přírody pak na základě smlouvy o spolupráci budky vyvěšují, pravidelně čistí a udržují. Státní podnik Lesy České republiky tak pomáhá ptákům, aby měli kde bydlet, a ptáci zase lesákům pomáhají udržovat les zdravý.

Zpět

Krmení může ptákům i uškodit

Plzeňský deník ,  14.1.2009 , Autor: ŠÁRKA MEISSNEROVÁ , Str.: 3

Plzeňsko/Nasypat ptáčkům do krmítka potravu, která by jim pomohla přežít tyto mrazivé dny, napadlo mnoho obyvatel Plzeňska. Ne každý z nich si uvědomuje, co je ale pro ptáky vhodnou složkou jídelníčku. V mnohých krmítkách je k vidění například čerstvé pečivo nebo dokonce zbytky od oběda. Podle ochránců přírody ale ptákům taková strava víc škodí, než pomáhá.

"Opět jde o lidskou neznalost. V zájmu pomoci ptákům sypou lidé do krmítek všechno možné, co jim v domácnosti zbyde a nejde to více zužitkovat. Měkké pečivo a různé zbytky ptákům přitom působí zažívací potíže. Proto by si každý, kdo si pořídí krmítko, měl také dobře promyslet, co do něj dá," říká vedoucí skupiny Ochrana přírody na Plzeňsku Radek Zeman z Nýřan.

Do krmítek se podle něj slétají hlavně různé druhy sýkor, vidět můžete i brhlíky, zvonky, hýly, čížky, strakapoudy a dlasky. "Tito ptáci si vybírají hlavně slunečnici a lískové ořechy. Sýkory a brhlíci také uvítají lůj nebo chcete- li špek. Ten je velmi výživný, protože obsahuje tuk," vysvětluje Zeman. Dále se na krmítku dají zahlédnout hrdličky zahradní. "Ty si často vybírají proso, řepku a popřípadě kukuřici. Častými návštěvníky jsou také kosi a drozdi kvíčaly, kteří uvítají ovesné vločky a nastrouhané jablko," doplňuje Zeman. Jaké druhy ptactva se na krmítku objeví, záleží hodně na tom, zdali je u lesa nebo v polích, v centru města nebo na vesnici.

Důležitá je i voda. Ta se však musí v tomto počasí často měnit, protože zamrzá. Prý je dobré ji podávat teplou, aby nezamrzala tak rychle. Další otázkou je podle Zemana typ a umístění krmítka. "Mělo by být takové, aby se na něm pták nemohl zranit, například, aby z něj nekoukaly špičky hřebíků. Umístit by se mělo mimo dosah koček, které by ptáky zbytečně plašily a možná si jimi i nezpestřily vlastní jídelníček," podotýká.

Zpět

Sovy

Lidové noviny, 27.12.2008, Str.: 29

Tito ptáci jsou považovaní za symbol moudrosti už od antiky. Řecká bohyně moudrosti Athéna byla často zobrazována právě se sovou.

Soví moudrost se těžko posuzuje, ale je pravda, že jsou velice bystré - i za šera výborně vidí na velkou vzdálenost. Jejich oči rozliší stokrát menší objekty než lidský zrak. Oproti ostatním ptákům mají oči překryté horním víčkem, nikoliv spodním. Umí se rozhlížet všemi směry, protože otočí hlavu až o 270 stupňů. Většina sov je nočními lovci. Kromě toho také slyší mnohem lépe než člověk, dokážou vnímat i ultrazvuk.

Lov jim usnadňuje také husté peří, které tlumí veškeré hluky vznikající při letu, takže se ke kořisti dokážou přiblížit zcela nepozorovaně.

Sova pálená (Tyto alba)

Středně velká sova s délkou těla kolem 35 cm a hmotností do půl kilogramu. Snadno ji poznáme podle srdcovitého obličeje. Hlava a břicho mají sněhově bílou barvu, zbytek těla pokrývají krásně vykreslená oranžovočerná pera.

Sova pálená patří mezi nejrozšířenější ptáky na světě, obývá všechny kontinenty kromě Antarktidy. Na našem území se ale v současnosti vyskytuje jen vzácně a je silně ohrožená. Nyní u nás hnízdí jen 400 až 700 párů. Důvodem je úbytek potravních zdrojů v souvislosti s novými zemědělskými technologiemi. Tato sova se živí převážně hlodavci a hmyzožravci, někdy i menšími ptáky. Sama se někdy stává obětí výra velkého. Hnízdí na těžko dostupných místech, snáší čtyři až sedm bílých vajec. Mláďata se líhnou se postupně, což rodičům usnadňuje krmení.

Výr velký (Bubo bubo)

Největší sova na našem území - délka těla dosahuje 60 až 70 cm, rozpětí křídel může u dospělého jedince činit až 170 cm. Váží kolem tří kilogramů. Snadno ho poznáme podle výrazných peříček na hlavě, která připomínají uši. Má rezavohnědou barvu s tmavšími skvrnami, na hlavě a krku je peří bělavé. Výr loví především v noci. Živí se drobnými hlodavci a obojživelníky, troufne si i na spící ptáky včetně menších dravců. Hnízdí ve skalnatých oblastech. Žije v páru, na přelomu března a dubna snáší dvě až čtyři bílá vajíčka.

Po měsíci se líhnou mláďata, která zhruba za šest týdnů začínají vylétat z hnízda. Na konci 19. století byl tento pták na našem území téměř vyhuben, zbývalo pouhých 20 párů. Díky jeho ochraně se stav zvýšil na dnešních 1000 až 2000 párů. Přesto je pořád považován za vzácný a ohrožený druh.

Puštík obecný (Strix aluco)

Naše nejznámější sova, která je v Česku poměrně hojně rozšířena. Žije zde šest až devět tisíc kusů. Měří kolem 28 cm, váží zhruba půl kilogramu. Rozpětí křídel dosahuje jednoho metru. Vyznačuje se velkou hlavou s výraznýma černýma očima, peří má hnědou barvu s bílými skvrnami. Puštík hnízdí převážně v dutinách listnatých stromů. Je nočním lovcem, živí se malými hlodavci, obojživelníky i drobnými ptáky. Celý život tráví v páru, začátkem března samice snáší dvě až pět bílých vajíček, která zahřívá svým tělem. O mláďata se starají oba rodiče, po dva až tři měsíce je krmí. Když jsou mladí puštíci soběstační, vyženou je rodiče ze svého území.

Sýček obecný (Athene noctua)

Drobná sova dorůstající jen 25 cm a vážící kolem 200 gramů. Má robustní tělo, krátký ocas a širokou plochou hlavu. Peří je shora tmavě hnědé s bílými skvrnami, spodní část těla je světlejší. Na našem území obývá převážně zemědělskou krajinu. Žije většinou v otevřené krajině a na krajích lesů. Loví hlodavce a drobné obojživelníky, mláďata krmí hlavně žížalami. Hnízdí od dubna do července, kdy samice snáší 4 až pět vajec. Sedí na nich 28 dní. Mláďata začínají létat už ve dvou týdnech a po měsíci se osamostatní.

Dřív byl na našem území hojně rozšířen, nyní je ale kriticky ohrožen.

Hnízdí u nás odhadem jen 250 až 500 párů.

Kalous ušatý (Asio otus)

Středně velká a hojně rozšířená sova, měří asi 35 cm. Peří má žlutohnědou barvu s tmavšími skvrnami. Oválná hlava se žlutočervenýma očima je lemována světlými peříčky. Výrazné je i světlé peří mezi očima, které připomíná písmeno X. Druhové jméno dala tomuto ptáku výrazná peříčka na vršku hlavy, která připomínají ouška.

Skutečné uši se ale nacházejí po stranách hlavy. Podobně jako většina ostatních sov loví v noci, a to především hlodavce. Mláďata krmí hmyzem. Není příliš teritoriálním ptákem, často žije ve skupinkách. Nestaví si vlastní hnízda, obývá opuštěná hnízda jiných ptáků.

Od března do června snáší tři až sedm vajíček. Mláďata se osamostatňují po šesti až sedmi týdnech.

Zpět

Peníze z jarmeku podpoří občanská sdružení

Zlínský deník ,  25.11.2008 , Str.: 2 , Vyšlo také v: Mladá fronta Dnes : Brno

Valašské Klobouky/Podpora výsadby lesa, mimoškolních aktivit žáků gymnázia nebo údržba valašské dřevěnice. To jsou jen některé z projektů, které mohou lidé letos finančně podpořit na valašskoklobouckém mikulášském jarmeku, který se koná od 5. do 7. prosince ve Valašských Kloboukách.

"Jarmek není pouze trhem, ale je hlavně neziskovou veřejně dobročinnou akcí, jejíž výdělek - benefiční příjem - jde na podporu udržitelného regionálního rozvoje Valašskokloboucka a moravsko- - slezského pomezí. Takže celý kladný hospodářský výsledek je rozdělen rovným dílem mezi projekty, které pořádající občanská sdružení deklarují každoročně jako své dílčí jarmekové cíle," vysvětlil jeden z organizátorů Miroslav Janík. S aktuálními cíli se mohou lidé vždy seznámit v programu nebo na internetových stránkách jarmeku.

"Při samotné akci jsou pak v budovách rozmístěny pokladničky, kde mohou návštěvníci vkládat peníze," doplnil Janík. Zároveň jsou u pokladniček i informační panely, které prezentují, jak byly peníze z loňského jarmeku využity. Podle Janíka se v posledních letech benefiční výsledek nepatrně zvyšuje, vloni činil něco přes sto dvacet tisíc korun. "Každý ze spolupořadatelů tak získal na své projekty kolem dvaceti tisíc korun," informoval Janík.

Letos mohou lidé přispívat celkem na osm veřejně prospěšných projektů, mezi něž patří například pořádání vševalašského a valašského bálu, údržba Pivečkovy dřevěnice ve Valašských Kloboukách nebo nákup hudebních nástrojů pro žáky gymnázia. Například Muzejní společnost chce peníze v příštím roce využít na propagaci a podporu Vlastivědných kapitol Valašskokloboucka. "Chceme připravit sérii přednášek, které budou vycházet z příspěvků v kapitolách. Chceme také kapitoly více zviditelnit, dostat je do širšího povědomí veřejnosti, od školáků po důchodce," řekl vedoucí muzea Petr Odehnal.

Jasný cíl, jak peníze využít, má již několik let i Klub důchodců ve Valašských Kloboukách. "Protože nemáme místnost, kde bychom se scházeli, tak z benefičního podílu platíme nájem a také náklady na přeshraniční spolupráci s Klubem důchodců v Pruském," uvedl za klub Jindřich Kolařík. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka chce zase peníze investovat do výsadby lesa, tělovýchovná jednota pak do oprav budovy Sokola.

Zpět

Na vánoční stromek se podle tradice musí po úplňku

Valašský deník ,  25.11.2008 , Str.: 3

Valašsko/Vánoce se kvapem blíží a s nimi i období shánění tradičních stromků. Ve většině případů lidé vánoční jedličky smrčky nebo borovičky nakupují na tržištích či jejich umělohmotné napodobeniny v supermarketech. Tradičně se však především na horách musel stromek po listopadovém úplňku uřezat přímo v lese. "Už prastaříček nám vykládali, jak chodili tajně uřezať stromeček na panské. Svoju horu neměli, a tož sa moselo s pilkú potajmu do hory.

Ale bez stromka by to o Vánocách nešlo, to by nebylo ono," zavzpomínala na dobu poměrně nedávnou Alžběta Novosádová z Horní Bečvy. Dnes se ale takovýto způsob pořízení vánočního stromku nemusí vyplatit. Za krádež jedličky či smrčku v obecních i soukromých lesích dopadený zloděj zaplatí pokutu až tisíc korun. "Jestliže by šlo o vzácnější dřeviny, anebo kdyby se jednalo o větší počet ukradených stromků, byl by případ předán Policii České republiky. Ve správním řízení pak provinilci hrozí pokuta přes deset tisíc korun," uvedl ochránce přírody Milan Orálek.

Jehličnany si hlídají i soukromníci. Na hlídání porostů před nájezdy zlodějů dbají v těchto dnech strážci přírody, policisté, myslivci i samotní vlastníci soukromých lesů. "Ti používají asi nejlepší metodu. Doma mají přichystán pořádný čagan, který je mnohdy na troufalce lepším řešením, než úřední odznak," zavtipkoval si Orálek.

Stromeček se dá uříznout i legálně. Lepší než riskovat vysokou pokutu či případný nářez je proto podle něj legální nákup. Před Vánocemi se prodejci stromků vyrojí prakticky všude v centrech měst i před nákupními středisky. Jednou z možností je ale také například návštěva některé ze speciálních plantáží. "U nás si mohou rodiče s dětmi ze stovek připravených stromečků vybrat právě ten svůj podle velikosti a druhu a vlastnoručně si jej uříznout," uvedl za správu plantáže ve Stříteži nad Bečvou Ivan Stejskal.

Zpět

Setkání přátel přírody na Valašsku

Slovácký deník ,  3.11.2008 , Autor: Dagmar Šnajdarová , Str.: 8

Tým SOŠ a Gymnázia St. Město se na Valašsku neztratil. Začátek října patřil ve Valašských Kloboukách již patnáctému krajskému setkání mladých ekologů - Ekologické olympiádě středoškoláků. Vyhlašovatelem soutěže je MŠMT ČR a Sdružení Mladých ochránců přírody Českého svazu ochránců přírody.

Tématem letošního setkání byly velké šelmy. Celkem se akce pořádané ZO ČSOP Kosenka zúčastnilo jedenáct tříčlenných družstev. Střední odbornou školu a Gymnázium Staré Město reprezentovalo trio Miroslava Janičatová (3. B), Lenka Prašivková (3. B) a Tomáš Králík (2. B) pod pedagogickým vedením Mgr. Radima Piknera. Všichni prokázali výborné znalosti ze svého oboru i pevnou vůli a chuť prosadit se mezi vrstevníky z celého Zlínského kraje. Jde sice o soutěž, jejíž vítězové postupují do národního kola, ale stalo se dobrým zvykem, že konečné umístění týmu není podstatné. Většina účastníků spatřuje hlavní smysl v získávání zkušeností, odborných znalostí, kontaktů a užívání si atmosféry ve společnosti desítek podobně smýšlejících lidí.

Nálada všech zúčastněných byla po celou dobu akce výborná. Vždyť kolikrát máte po náročném soutěžním dnu v terénu možnost sedět v tepee kolem ohně a poslouchat příběhy o našich velkých šelmách? Ekologická olympiáda středoškoláků byla pořádána s finanční podporou Zlínského kraje. Poděkování patří zejména lidem z ZO ČSOP Kosenka, kteří připravili pro všechny účastníky tři báječné dny, na které jistě dlouho nezapomenou

Zpět

Co bychom měli vědět o ježčích miminech?

Benešovský deník ,  25.9.2008 , Autor: ZUZANA POKORNÁ , Str.: 2

Vlašim/O čtyřicet ježčích mimin se nyní starají ochránci přírody z ČSOP Vlašim. Kde se tolik ježků ve Vlašimi vzalo? To ochranáři vysvětlit nedokáží. Mohly by to mohlo být i kvůli dokončovacím stavebním a zahradním pracím před zimou při nichž lidé nechtěně zničili hnízda ježků ukrytá pod hromadami dříví či pod uskladněným stavebním materiálem. Mnoho ježčích mláďat osiří také poté, co jejich matku přejede auto nebo ji zabije zahradní sekačka. "Někdy se však také stává, že nám lidé přinesou ježčí mládě zbytečně.

Do začátku zimy je totiž ještě daleko a ježčí mláďata mají ještě spoustu času se na zimu dostatečně vykrmit. Naši pomoc proto vyžadují ta mláďata, která jsou viditelně zraněná a nebo jsou nalezena venku během dne," doplnila Tlustá s tím, že pomoc potřebují ježci vážící méně než 200 gramů. A v čem spočívá lidská péče o mládě ježka? Pokud je mládě ještě kojenec, to když váží méně než 100 gramů, pak potřebuje sušené mléko pro koťata a teplý pelíšek. Pokud je už větší, pak je vhodným krmením konzerva pro kočky.

Velkou chybou je dávat ježkům kravské mléko. Po něm mají průjem. Nevhodná jsou i jablka. Ježci jsou hmyzožravci, potřebují maso. Kromě vhodné potravy potřebují ježci také odblešit a odčervit. Veškerá péče o ježčí mláďata je finančně velmi náročná. Vlašimští ochránci přírody odhadují, že péče o jedno ježčí mládě přijde zhruba na 500 až 1000 korun. Každoročně přitom pečují o více než 100 ježků.

Zpět

Valašskomeziříčské muzeum otevře výstavu o ovocných stromech

Valašské Meziříčí (Vsetínsko) 22. září (ČTK) - Výstava, která mapuje hospodářské využití, ale i historii a současnost pěstování ovocných stromů na Valašsku, bude od čtvrtka přístupná ve valašskomeziříčském muzeu.

Expozice poukazuje na mizení stromů starých odrůd a trend zakládání moderních zahrad s výsadbou nepůvodních dřevin a takzvaných anglických trávníků. Jsou z hlediska přírody zcela "mrtvé", a urychlují tak obecný proces vymírání druhů na území celého Česka, sdělila ČTK kurátorka výstavy Jitka Wolfová.

Velké množství dříve pěstovaných odrůd nabízelo široké možnosti upotřebení ovoce, od přímého konzumu, přes zavařování, sušení, moštování až po výrobu ovocných destilátů. "Díky pěstování ovocných stromů se například podařilo zvýšit životní úroveň zdejších obyvatel zbídačených třicetiletou válkou.

Hlavní zásluhu na tom nesla především švestka domácí, jejíž sušené plody byly žádaným vývozním artiklem. Vyvážely se do Vídně, Chorvatska, Polska, ale i Německa," uvedla Wolfová.

V minulosti býval na Valašsku sad téměř u každého stavení. Stromy odváděly vlhkost od domu, v horkém létě stínily šindel, zpevňovaly svažitou půdu na pastvinách a poskytovaly dobytku stín. Aleje ovocných stromů podél cest měly zajišťovat dostatek ovoce pro procházející armádu. Stromořadí a sady na mezích a ovocné stromy jako solitéry zase vymezovaly opticky hranice pozemků, ale především dotvářely vzhled krajiny.

"Dnešní tvář krajiny se ale rychle mění a sady a aleje starých a krajových odrůd mizí. Spolu s nimi mizí i dědictví našich předků. Tyto odrůdy totiž vznikly dlouhodobým šlechtěním a jsou nositeli významných vlastností, jako jsou vysoká odolnost vůči výkyvům počasí, chorobám a škůdcům, které mohou mít význam v budoucnosti například při šlechtění nových odrůd. Nelze je však dlouhodobě uchovávat jako jiné rostliny v genových bankách, a tak je jejich vymírání v krajině nevratné," uvedla kurátorka.

Výstava představuje i rostliny a živočichy, pro které jsou vysokokmenné sady starých odrůd domovem. Často jde o druhy vzácné a ohrožené, které v okolní krajině už vyhynuly. Součástí výstavy jsou i živé ukázky starých a krajových odrůd ovoce, které na první pohled nesplňují požadavky dnešního zákazníka z pohledu estetičnosti.¨

Zpět

Do krmítek leccos nepatří

Benešovský deník ,  5.12.2007 , Autor: JULIE FILIPOVÁ , Str.: 2

Benešovsko/Pro člověka je období vánočních svátků spojeno s hojností jídla a zimními radovánkami. Ne tak už pro volně žijící živočichy, pro něž znamená zejména dobu zvýšených nároků na přežití. Například pro sýkory znamená časté sněžení či ledovka pokrývající větve a kmeny stromů ohrožení. Tito velmi aktivní ptáci s minimem tukových zásob a velkým výdejem energie již po třech dnech takového počasí mohou uhynout podchlazením a vysílením. Pomoci jim je pro většinu lidí už samozřejmostí. Ovšem ne vším jim může prospět.

"Nevhodnými materiály pro výrobu krmítek jsou například dřevotřísky a jiné prefabrikáty. Jsou nekvalitní, mohou navlhnout a pak se rozpadnou. Navíc také na zvířata vyzařují formaldehydy a další nevhodné složky z lepidel. Nejlepší je přírodní nemořené dřevo. Čím je tvrdší, tím déle vydrží," vysvětlila pracovnice záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim Daniela Mročková, "Sýkorky mají rády zavěšená krmítka, která se kynklají. Ale mnoha dalším ptákům naopak ta pohyblivá nevyhovují," podotkla Mročková.

Do krmítek patří různé druhy zrní, ale i suché bílé pečivo, které však nesmí být čerstvé ani plesnivé. Možná je také výroba takzvaných tukových šišek. Rozevřené suché šišky smrku nebo borovice (s poutkem provázku k zavěšení) ponoříme do rozehřátého tuku a necháme ztuhnout. Můžeme je rozvěsit na stromy v zahradě a lákat tak hmyzožravé ptáky k prohlídce kůry i dutin a sběru ukrytého hmyzu. "Přikrmovat se může i kousíčky libového masa.

Většina ptáků je v uvozovkách masožravci. Semenná složka je pouze výživná alternativa. Lidé mohou zakoupit i moučné červy, ale pozor! Nikdy ne muší larvy! Mohou ptákům způsobit nevolnosti nebo se jim dokonce prokousat přes stěnu zažívacího traktu," upozornila ještě Daniela Mročková.

Zpět

Ženu z Halenkova ocenili za záchranu ledňáčků

Valašský deník ,  27.11.2007 , Str.: 3

Halenkov/K záchraně hnízdiště vzácného ledňáčka říčního významně přispěla Marta Václavíkova z Halenkova. Za tento skutek si i s rodinou vysloužila veřejné uznání na VII. krajské konferenci o environmetálním vzdělávání, výchově a osvětě ve Zlínském kraji.

Vzácného ptáka přitom objevila nedaleko svého domku náhodou. "Při procházce s pejskem jsem si všimla zvláštního, krásně vybarveného ptáčka. Uhnízdil se v jámě, kterou vykopali stavebníci kvůli protlaku pod Bečvou," popsala. Jelikož hrozilo zasypání hnízdiště, neprodleně uvědomila ochránce přírody. Ti po zjištění, že se jedná o vzácného ledňáčka říčního, okamžitě oslovili městský úřad ve Vsetíně. "Po konzultaci s Chráněnou krajinnou oblastí jsem dal zhotovitelské firmě pokyn pozastavit stavební práce," potvrdil místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík s tím, že stavba spadala do projektu Čistá řeka Bečva.

Ze stavebních prací na svém pozemku nebyla rodina Václavíků zpočátku vůbec nadšená. "Měli jsme zájem, aby stavebníci místo uvedli co nejdříve do původního stavu. Když se ale objevil ledňáček, sami jsme apelovali, aby jámy nezasypávali," popisuje Marta Václavíková. Její dcera Marta Pecárová minulý týden ve Zlíně převzala za svou pozornost a záchranu vzácných ptáků ocenění.

Rodina totiž dbala na doporučení ochranářů a lokalitu hnízdiště po celou dobu držela v tajnosti. Přílišný zájem zvědavců by ptákům uškodil. Odborníci zájem rodiny o ledňáčky velmi oceňují. "Paní Václavíková udělala maximum pro ochranu tohoto vzácného ptáka," řekla zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

Podle ní se však také potvrdilo, jakou nouzi má tento druh o hnízdiště. Ta se ochranáři snaží budovat i uměle, ovšem bez valných úspěchů. "Ledňáček říční potřebuje ke svému životu kolmou stěnu. Pokud někdo z obyvatel najde jeho hnízdiště na svém pozemku, měl by nás upozornit a ptáka hlavně nevyrušovat," upozornil ornitolog Miroslav Dvorský.

Zpět

Studenti sesbírali na Radhošti sedm pytlů s odpadky

Moravskoslezský deník ,  7.11.2007 , Str.: 4, Novojičínský deník , Datum: 7.11.2007 , Str.: 3

Pustevny/Sedm stolitrových pytlů přetékajících odpadky. To je výsledek úklidu rožnovské Střední školy zemědělské a přírodovědné na hřebeni Radhoště. Asi 25 studentů se před několika dny vydalo na úklid v rámci své praxe.

"Hřebenovku z Pusteven na Radhošť každoročně projde mnoho desítek tisíc turistů. Přestože se podobný úklid v posledních letech koná jednou až dvakrát ročně, nikdy sběrači neodejdou s prázdnou," uvedl Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy a doplnil: "Pět mladých mužů, vybavených motykami, navíc provedlo potřebné úpravy protierozních prahů na turistickém chodníku v Národní přírodní rezervaci Radhošť a sběr odpadků." O likvidaci pytlů s odpadky se postaraly Lesy ČR společně s obcí Prostřední Bečva.

"Děkujeme jim za spolupráci. Největší dík ovšem patří mladým lidem, kteří navzdory krajně nepříznivému počasí udělali kus pořádné práce, a díky nimž jsou Beskydy zas o něco krásnější," poukázal Lehký.

Zpět

Ekologická sdružení nemají na Zlínsku pobočky

Valašský deník ,  10.10.2007 , Autor: VERONIKA JURČOVÁ , Str.: 4

Zlínsko/Ekologických organizací je na Zlínsku jako šafránu. Není to tím, že by region patřil v otázce životního prostředí mezi ty nejvzornější. Může za to prý nedostatek odvážných jedinců, kteří by měli talent, schopnosti a odhodlání se do něčeho takového pustit. Důsledkem toho je málo ekocenter a středisek environmentální výchovy.

Chybí i výraznější diskuze mezi ochranáři a orgány státní správy či podnikatelskými subjekty. "Pobočky nevládních neziskových ekologických organizací jsou náročné na vedení. Chce to člověka, který ví, co chce a jak toho dosáhnout. Musí umět na svou stranu strhnout lidi a jejich pozornost. Takoví se těžko hledají," uvedl mluvčí Dětí Země Miroslav Patrik. Děti Země mají dvanáct poboček po celé republice. Zlínu je nejblíže ta v Brně a ve slováckých Mutěnicích. I ve Zlíně ještě před pěti lety jedno kontaktní místo bylo, ale zaniklo. "Vzniklo díky skupině mladých kamarádů, které problematika životního prostředí zajímala. S postupem času se ale rozešli. Pobočka se nestačila profesionalizovat a zanikla," vysvětlil Patrik.

Nové středisko na Zlínsku by Děti Země uvítaly. "Trend je ale spíše takový, že vznikají místní občanská sdružení, která se věnují konkrétním věcem. Jedno takové vzniklo například ve Vizovicích kvůli výstavbě silnice R49," řekl Patrik s tím, že každou podobnou iniciativu Děti Země vítají. Pobočku v regionu nemá ani sdružení Arnika.

"Na Zlínsku se zatím nenašel nikdo, komu by byly aktivity Arniky blízké a zároveň měl odvahu pobočku zřídit. Rozhodně to není tím, že by si v regionu ekologické organizace nenašly témata," řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička. "Pokud se nějaký odvážlivec najde, budeme rádi," doplnil. V současnosti mají Zlíňané Arniku nejblíže v Ostravě. Jedinou hojně zastoupenou organizací na Zlínsku je Český svaz ochránců přírody.

Zpět

Co dělat při setkání s medvědem

Právo : Severní Morava ,  15.8.2007 , Autor: Anna Bortlíčková , Str.: 11

Praktické rady, jak se chovat v oblastech s výskytem medvěda, přináší nová příručka Život s medvědy. Vydalo ji Hnutí Duha v rámci projektu ochrany velkých šelem v Beskydech, na němž spolupracuje se Správou CHKO Beskydy.

"V Beskydech, které jsou jediným místem v ČR, kde se medvěd pravidelně vyskytuje, se trvale pohybuje tři až pět medvědů. Přecházejí z místa na místo, takže se v beskydských lesích mohou objevit kdekoli," řekl Právu Miroslav Kutal z Hnutí Duha, koordinátor tzv. vlčích hlídek, které mimo jiné mapují výskyt velkých šelem.

Dodal, že ačkoli v Beskydech napadení člověka medvědem zatím nebylo zaznamenáno, měli by být lidé sdílející s těmito šelmami stejnou krajinu nanejvýš obezřetní.

"Řada konfliktů, ke kterým občas dochází v jiných zemích, pramení z nedostatečné osvěty a informovanosti obyvatel, jak se v oblastech s výskytem této šelmy chovat. Tyto informace lidé nyní najdou v nové příručce Život s medvědy," sdělil.

Ochránci přírody především doporučují setkání s medvědem předcházet, a to tím, že se lidé budou vyhýbat nepřehledným terénům.

Pokud se tam už dostanou, měli by mluvit nebo si zpívat, aby medvědi měli čas člověka zaregistrovat a vyhnout se mu. Lákadlo pro medvědy představují odpadky jako snadný potraví zdroj.

"Nebezpečné je, že si tak šelmy navykají na nepřirozenou potravu, kterou mohou následně vyhledávat i blízko lidských sídel," upozornil Kutal s tím, že lidé by proto neměli zanechávat v přírodě zbytky potravy a odpadky. Pokud lidé medvěda zpozorují, je důležité nezpanikařit, pomalu se vzdálit, vyhnout se přímému očnímu kontaktu. "V případě útoku je třeba si lehnout na břicho, krýt si hlavu a obličej a nehýbat se, medvěd útok často jen předstírá," uvedl Kutal.

Zpět

Ekologové vydali pohlednice s chráněnými šelmami

Valašský deník ,  17.7.2007 , Autor: Michal Mikulenka , Str.: 3

Valašsko/Zvýšit povědomí o šelmách, které se zabydlely ve valašských horách, má nový projekt hnutí Duha. Jeho součástí je i nabídka pohlednic s motivy vlka, medvěda a rysa.

Podle tiskové zprávy, kterou hnutí rozeslalo médiím, měly být pohlednice od začátku července dostupné také v informačních centrech a na horských chatách v Javorníkách i Vsetínských vrších. Na mnohých místech ale o jejich existenci vůbec nevědí.

Projekt, do kterého se pustilo hnutí Duha, má obyvatelům hor ukázat, že šelmy neznamenají pro člověka vážnější nebezpečí, ale mohou naopak zvýšit atraktivitu regionu.

To podle informací Duhy prokázala řada projektů ze západní Evropy, Ameriky, ale i například z Rumunska nebo Polska.

"Přesto, že v Beskydech se šelmy zabydlely už před několika lety, turisté se o jejich přítomnosti většinou dozví jen ze stop: jedná se především o noční a soumračná zvířata," uvedl Miroslav Kutal z hnutí Duha. "Nyní si lidé mohou na památku odnést alespoň některou z nádherných pohlednic, kde jsou vlci, rysové a medvědi zachyceni ve svém přirozeném prostředí," doplnil Kutal. Bohužel na mnoha horských chatách, podle zjištění Deníku, pohlednice turisté zatím nedostanou. "O existenci těchto pohlednic jsem zatím vůbec neslyšela," pokrčila rameny Jana Kocůrková z horské chaty Kohútka v Javorníkách.

Novinkou byla informace o pohlednicích i pro provozovatele chat Javorka, Spartak a horského hotelu Portáš. "Pohlednice jsme odmítli, nebyli jsme spokojeni s jejich kvalitou. Já bych si je osobně nekoupila," poznamenala zase Ilona Navrátilová z chaty Vsacký Cáb. Že avizované pohlednice na nejznámějších horských chatách v Javorníkách vůbec k dostání nejsou, bylo pro pracovníky hnutí Duha překvapením.

"Je to pro mě nová informace," uvedla Lucie Rychlá z hnutí Duha a začala okamžitě zjišťovat, jaká je skutečná situace. "Pohlednice jsou nyní k dostání například v informačních centrech na Pulčinách, na Pustevnách a v chatě Moravia na Soláni.

Co nejdříve se budeme snažit oslovit i chaty v Javorníkách a dalších místech," slíbila Lucie Rychlá a přiznala, že někteří provozovatelé mají ke kvalitě pohlednic opravdu námitky. Jistá nevzhlednost je ovšem dána tím, že obrázky jsou vytištěné na recyklovaném papíru.

"Lidé jsou zvyklí spíše na pohlednice na křídovém papíru, my jsme ale ekologická organizace, a proto se snažíme propagovat právě papír recyklovaný," vysvětlila Lucie Rychlá. Před několika dny spustilo hnutí Duha také nové stránky www.selmy.cz/rys, věnované naší nejpočetnější šelmě rysu ostrovidovi.

Zpět

Děti v Choryni vyráběly ptačí budky

Valašský deník, 31.3.2007, Str.: 3

Choryně - Ke Dni ptactva, připadajícímu na tuto neděli, připravili meziříčští ochránci přírody dvě akce. Ve čtvrtek výrobu ptačích budek v Základní škole Choryně, na dnešek pak osazování ptačích obydlí na Pulčinách.

Výroba ptačích budek v choryňské základní škole byla určena nejen dětem, ale také jejich rodičům. "Polotovary ptačích budek pro tuto akci vyrobili učni ze Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí, s nimiž máme výbornou spolupráci," konstatoval ornitolog Miroslav Dvorský. Po krátkém povídání o ptactvu hnízdícím v budkách a zásadách při výrobě ptačích budek se rodiče se svými ratolestmi s chutí vrhli podle informačního letáku na vlastní sestavení a nátěr celkem patnácti budek. "Budky budou dětmi vyvěšeny příští týden po zaschnutí nátěru na zahradě u základní školy," dodal Dvorský.

Obdobnou akcí, uspořádanou v těchto dnech v rámci projektu Zelená pro Zlínský kraj a finančně podporovanou Evropským sociálním fondem, je dnešní přednáška určená pro chalupáře i občany z Pulčína a okolí. U zdejšího Infocentra se uskuteční v deset hodin krátká přednáška o druzích ptáků hnízdících v dutinách a typech ptačích budek. "Zájemcům pak budou k dispozici za devětadvacet korun budky pro instalaci na stromech i stodolách, v zahradách. Tento drobný poplatek je určen k uhrazení alespoň části nákladů na jejich pořízení," vysvětlil jednatel ochránců přírody Milan Orálek

Zpět

Hledali společnou řeč: téma velké šelmy

Valašský deník,  20.3.2007, Str.: 3

Francova Lhota - Přes rozdílné názory v oblasti ochrany přírody a zejména velkých šelem se sešli minulý pátek myslivci a ochránci přírody z Valašska ve Francově Lhotě. Na historicky prvním jednání se předběžně dohodli, že o problémech, trápících jak myslivce, tak ochranáře, budou jednat podle potřeby i nadále. Setkání uspořádal Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí v rámci vzdělávacího projektu podporovaného Zlínským krajem. "Věnováno bylo přednášce Ludvíka Kunce na téma velké šelmy v Javorníkách.

O problematice sledování a nezákonného odstřelu velkých šelem na něm hovořil také Miroslav Kutal, vedoucí Vlčích hlídek z olomouckého Hnutí Duha," přiblížil program společného rokování za ochránce přírody David Černoch. Na přednášce, které bylo přítomno na dvacet místních myslivců z Hornolidečska, hovořil Ludvík Kunc o svých životních zkušenostech s velkými šelmami v naší oblasti: medvědem, vlkem a rysem. "Málokdo ví, že sice vystudoval Akademii výtvarných umění, ale celý život pracoval v ostravské zoo a pomáhal při mezinárodních akcích, například reintrodukci rysa ve Slovinsku či na Šumavě," připomněl jednatel meziříčských ochránců Milan Orálek.

Myslivci: Chybí solidní koncepce

V mnoha bodech nakonec našli myslivci i ochránci přírody společnou řeč. "Ochránci přírody chápali naše názory, stejně jako my jejich. Chybí ale solidní koncepce, jak by to mělo v Beskydech a Javorníkách vypadat," konstatoval jednatel vsetínské Českomoravské myslivecké jednoty Jan Janoušek. "Jestliže se před lety vypracovala studie, jak sem vrátit tetřeva hlušce, podporovaná finančně státem, a zároveň sem byla zakreslena oblast výskytu rysa ostrovida, to spolu nekoresponduje," dodal Janoušek.

Společně odsoudili nezákonný odstřel

Obě zúčastněné strany se shodly na tom, že - byť mají na některé problémy odlišný názor - odsuzují nezákonné odstřely šelem. "Musíme si připustit skutečnost, že tak, jako mezi ochránci přírody mohou existovat hlupáci, tak mezi myslivci mohou být pytláci," konstatoval Milan Orálek. Příští rokování mezi myslivci a ochránci by mělo být věnováno pytláctví a řádění motorkářů v lesích.

Zpět

Na Pulčíně mají sázet nové trnky

Valašský deník ,  15.3.2007 , Str.: 2

Pulčín - Chalupáři a domorodci na Pulčinách si dali v sobotu dostaveníčko ve zdejším obecním sadu. Učili se, jak se postarat o staré ovocné stromy a zároveň prostříhávat a pečovat o stromy nové. Setkání a seminář na Pulčinách uspořádali meziříčští ochránci přírody. "Byla to jedna z akcí enviromentálního programu nazvaného Po zelené Zlínským krajem," uvedl jejich jednatel Milan Orálek. Rozsáhlý obecní sad na Pulčinách je starý zhruba pětasedmdesát let. "Kdysi jej vysadili žáci místní školy, do které tehdy chodilo až sedmdesát dětí," dodal Orálek.

Obec Francova Lhota, pod kterou Pulčín spadá, umožňuje každý rok zdejším občanům i chalupářům sklidit ze stromů ovoce. Hlavně zdejší starší občané a ti, kteří sem jezdí za rekreací dlouhá léta, mají k sadu vřelý vztah. "Tíhnou k němu a jeho stav jim není lhostejný. Právě proto jsme uspořádali tento seminář s odborníky, věnovaný obnově starých sadů, ošetřování korun starších ovocných stromů a zároveň prořezávání korun mladých stromků," vysvětlil ochránce. Další akci plánují na Pulčíně kolem prvního dubna, kdy na Den stromů budou moci zájemci v sadu vysázet mladé stromky švestek. Májich být na dvě stě, objednány byly ve školce na Podhoří nedaleko Hranic na Moravě. Jedná se o druh, kterému by měly svědčit právě podmínky hornatého Valašska.

Zpět

Mladí ochránci přírody viděli i orla mořského

Valašský deník, 3.2.2007, Str.: 3

Valašsko - Zimní sčítání vodních ptáků provádějí každým rokem pod odborným dohledem také mladí ochránci přírody z oddílu Falco Valašské Meziříčí. Patnáct mladých ekologů zkoumalo ptačí populaci na řece Bečvě od Hustopečí až do Valašského Meziříčí. " Navštívili také Choryňské a některé Hustopečské rybníky. Na Bečvě jsme neviděli kromě dvou volavek popelavých žádné vodní ptáky. Bylo to tím, že v teplém počasí nebyly zamrzlé Choryňské rybníky," přiblížil pátrání mladých ochránců přírody po vodních ptácích meziříčský ochránce přírody a ornitolog Miroslav Dvorský.

Na Choryňských rybnících se v době pozorování prohánělo nejvíce kachen divokých, bylo jich na šest set. " Napočítali jsme také sedmdesát kormoránů velkých, pět čírek,   šest racků bouřních, dva stříbřité a také racka chechtavého," vypočítal ornitolog. " Na přeletu u Bečvy děti pozorovaly i čtrnáct husí velkých   a také mladého mořského orla. Potěšitelné bylo i zjištění dvou ledňáčků říčních, kteří   se v minulém roce na Valašsku téměř nevyskytovali. Zřejmě v tuhé zimě vymrzli," domnívá se Miroslav Dvorský.

Zpět na Výběr z tisku

Chci podpořit ekovýchovu, říká ministr

Lidové noviny, 3.2.2007, Str.: 9

Zprávu o změně klimatu vnímám jako argument pro naši politiku, řekl LN ministr životního prostředí Martin Bursík.

LN Co chcete v souvislosti se zprávou o změnách klimatu prosazovat? Státní dotace na čistější a levnější teplo pro domácnosti, zavedení daně za vypouštění oxidu uhličitého, sofistikovanější třídění odpadů a zákaz jejich dovozu ze zahraničí. Chceme také prosadit širší využití zemního plynu v dopravě a přirozenější metody péče o lesy.

LN Důležitá je osvěta, začne se ve školách učit o změnách klimatu? S ministryní školství jsme dohodli spolupráci při čerpání financí na ekologickou výchovu. Konkrétně jde o jednu ze 140 miliard, které může Česko během sedmi let čerpat z fondů EU na ekologii. Rovněž chceme pedagogům poskytnout kvalitní podklady pro přednášky o aplikované ekologii. Dotujeme vydání knihy Nepříjemná pravda, ve které Al Gore velmi názorně seznamuje s dopady klimatických změn. Také jednáme o tom, aby se do škol dostalo DVD se stejnojmenným filmem.

LN Česko při změně klimatu postihnou zejména sucha a lijáky. Jakou obranu navrhujete? Co nejvíce zadržovat vodu v krajině. Tomu napomůže obnovování říčních meandrů, více smíšených lesů, stavba rybníků a suchých poldrů.

Zpět na Výběr z tisku

Celosvětový Pochod žab šli i mladí ekologové z Valašska

Valašský deník, 18. 1. 2007

Valašské Meziříčí - Mezinárodního programu ENO se účastní oddíl ochránců přírody Falco z Valašského Meziříčí. Tento měsíc se jeho členové zapojili do kampaně, jejímž cílem je vyzvednout otázku klimatických změn a jejich důsledků na ekologii planety. První polovina kampaně vrcholila včerejším celosvětovým Pochodem žab, k němuž se připojili i meziříčští ochránci. V mezinárodní virtuální škole ENO nyní aktivně působí téměř tři stovky škol z devadesáti zemí světa. Mezi čtyřmi českými subjekty je i valašskomeziříčský oddíl ochránců přírody Falco, pracující při Středisku volného času Domeček.

Mladí ochránci obyvatelům Valašského Meziříčí rozesílají jedenáct návrhů ekologického chování ve formě závazků. Každý si může vybrat jeden nebo více závazků, a ty pak budou uloženy v internetové bance,ô přiblížila Jitka Dvorská, vedoucí oddílu Falco. Hned ale dodala, že plnění závazků není nijak kontrolováno, všechno je ponecháno na svědomí člověka, který se tímto způsoben zavázal k ohleduplnějšímu jednání. äHlavním smyslem je upozornit na to, že i malé změny v našem každodenním chování mohou pomoci ochránit naši planetu před emisemi skleníkových plynů. A to bez vlivu na kvalitu našeho životního prostředí,ô uvedla Dvorská.

První polovina kampaně včera vyvrcholila celosvětovým Pochodem žab, který začal ve dvanáct hodin na Novém Zélandě a postupně vždy ve stejnou hodinu se přidali další aktivisté v Asii, Evropě a Americe. Ve Valašském Meziříčí se k pochodu připojili členové oddílu Falco a v Choryni pak žáci tamní základní školy. Akci zakončili aktivisté na souostroví Samoa v Tichém oceánu.

Závazky:

A. Doma snížím teplotu o 1 ° C a vypnu světlo, když ho nepotřebuji.

B. Než odejdu od TV, PC, rádia, videa, vypnu i pohotovostní režim - to malé červené světýlko (režim stand- by).

C. Tam, kde je to vhodné, vyměním obyčejné žárovky za šetřící.

D. Budu využívat elektřinu z obnovitelných zdrojů

E. Zbytečně neplýtvám - dám přednost opravě před nákupem nového.

F. Třídím odpad a recykluji, kdykoliv je to možné.

G. Používám výrobky, které jsou co nejméně zabalené, zbytečně si nenechávám věci balit.

H. Dávám přednost veřejné dopravě a pěší chůzi a kolu před jízdou autem.

I. Dávám přednost místním potravinám, budu jíst méně masa.

J. Při nákupu používám vlastní tašku, nejlépe plátěnou.

K. Upřednostňuji produkty označené nálepkou ekologický výrobek od sousedů

Zpět na Výběr z tisku