Novinka v Zelené úsporám 2: Miliardy i pro novostavby
17.1.2012 aktualne.cz str. 0 Zelená úsporám - Domácí Pavel Baroch
Za dva roky odstartuje nový program na zateplování veřejných i soukromých domů.
Praha - Na ministerstvu životního prostředí se začínají rýsovat obrysy nového dotačního programu na zateplování domů, který by měl zhruba za dva roky navázat na úspěšnou Zelená úsporám.
Rodiny, na které se ze zhruba 20 miliard korun nedostalo, tak mají reálnou naději, že jim stát přece jen poskytne příspěvek na zateplení jejich domu.
Nový program energetických úspor bude financován z aukcí emisních povolenek, které odstartují v roce 2013. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa by chtěl část ze získaných desítek miliard použít právě na zateplování veřejných i soukromých budov.
Chalupa plánuje, že na rozdíl od současného programu by Zelená úsporám 2 dotovalo i novostavby.
Evropská unie totiž připravila novou směrnici o energetických standardech domů a Chalupa by chtěl například přispět obcím na stavbu nové energeticky úsporné školky.
"Bude to jediný program, který pomůže s aplikací nové evropské směrnice," upozornil ministr Chalupa.
Dotace i pro soukromé novostavby?
Jestli bude Zelená úsporám 2 přispívat i na soukromé novostavby Chalupa zatím nesdělil, protože konkrétní podoba programu teprve vzniká.
"Budeme ho připravovat dva roky," poznamenal Chalupa. Chtěl by ale přesně oddělit miliardy určené na veřejné budovy a na soukromé domy, aby bylo předem jasné, kolik peněz jaká oblast dostane.
Chalupa upozornil rovněž na to, že se sníží podpora na zateplování, která v současném programu Zelená úsporám činí v průměru 67 procent. Podle Chalupy je u takových projektů běžná podpora mezi 30 a 40 procenty.
Kolik peněz vydělají aukce na zateplování
Zatím není jasné, kolik přesně peněz bude mít Zelená sporám 2 k dispozici. Vláda Petra Nečase plánuje, že část emisních povolenek, které elektrárnám, hutím a dalším fabrikám povolují vypouštět skleníkový oxid uhličitý, rozdá firmám zdarma.
Větší balík "zelených odpustků" si ovšem podniky budou kupovat.
Evropská komise přitom požaduje, aby aspoň polovina získaných prostředků směřovala do snižování emisí skleníkových plynů, druhá polovina může jít přímo do státního rozpočtu.
Analýza ministerstva životního prostředí z loňského roku ukazuje, že by Česko mohlo z aukcí povolenek získat necelých 140 miliard korun, takže zhruba 70 miliard by mělo směřovat na ekologické projekty. Konečná suma ovšem bude záviset na tom, jak vysoká bude cena emisních povolenek, která je v současnosti poměrně nízká.
Očekává se, že o "ekologické" miliardy se ještě povede mezi jednotlivými ministerstvy boj, protože část peněz má například směřovat do nových technologií na ochranu životního prostředí nebo na protipovodňová opatření.
Úspora 223 miliard za 25 let
Nebývale široké a silné sdružení zastupující obce, podnikatele, bytová družstva a ekologické organizace se loni v září obrátilo na premiéra Petra Nečase s výzvou, aby část z prodeje emisních povolenek pro elektrárny, hutě a další podniky investovala vláda do zateplování soukromých domů i veřejných budov nebo zavádění solárních kolektorů.
Aliance vypočítala, že by díky tomu mohly české domácnosti ušetřit tisíce korun za vytápění, v souhrnu pak miliardy korun.
"Pokud využijeme rozumných možností k zateplování českých domů, při ekonomické životnosti 25 let a se započtením nově postavených efektivních budov by čistý zisk činil 223 miliard korun," uvádí se v dopise, pod nímž jsou podpisy představitelů Svazu měst a obcí, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu českých a moravských bytových družstev, Českomoravské konfederace odborových svazů a ekologického Hnutí Duha.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zelena-usporam/clanek.phtml?id=729267http://aktualne.centrum.cz/domaci/zelena-usporam/clanek.phtml?id=729267
Fond poradí při podávání žádostí
12.12.2011 Zemědělec str. 11 Téma týdne Zuzana Fialová
Neodmyslitelným článkem ve vyplácení dotací a k tomu se vázajícímu poradenství je Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Vyplácí například základní dotace na plochu (tj. přímé platby), jako jsou jednotná platba na plochu zemědělské půdy SAPS, národní doplňkové platby top-up, platby v méně příznivých oblastech top-up, Natura 2000, či oddělenou platbu na cukr a na rajčata, agroenvironmentální opatření.
SZIF ale poskytuje i rady žadatelům. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali tiskového mluvčího a vedoucího Samostatného oddělení vnější komunikace SZIF Ing. Petra Hlavatého.
* Mohl byste připomenout, kdy je potřeba podat žádosti o jednotlivé podpory a kdy se vyplácejí?
Žádosti na plošné dotace se podávají každoročně 1. května až 15. května (bývá upřesněno) formou jednotné žádosti na příslušné agentury pro zemědělství a venkov (AZV). Není-li určeno jinak, LFA se začíná vyplácet obvykle okolo 8. října téhož roku, SAPS podle nařízení Rady (ES č. 73/2009) od 1. prosince do 30. června následujícího roku, top-up ihned po výplatě SAPS. S potěšením však mohu konstatovat, že pravidelně přibližně 90 procent dotací je vyplaceno již do konce roku, což je i hlavním cílem SZIF - vyplácet dotace žadatelům v co nejkratším možném termínu. AEO se začíná vyplácet na přelomu února a března následujícího roku. SZIF vyplácí také dotace v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), tzv. projektová opatření. Každé opatření vyhlašuje ministerstvo zemědělství ČR maximálně jednou ročně. Během kalendářního roku proběhnou celkem tři kola, a to v měsících únor, červen a říjen. Jaká opatření se budou podávat v jednotlivých kolech, je možno zjistit již během prosince předcházejícího roku v harmonogramu podpor PRV, který je uveden na úvodní straně portálu www.szif.cz.
* Jak pomáhá SZIF zemědělcům v oblasti podávání žádostí o dotace?
V první řadě se při osobní návštěvě zemědělcům věnují referenti regionálních odborů v jejich regionu. Regionální odbory jsou rozmístěny rovnoměrně v sedmi městech v rámci celé ČR, kontaktní údaje lze rovněž snadno dohledat na portálu www.szif.cz v sekci kontakty - regionální odbory. Dále mají žadatelé možnost využít jak telefonickou informační linku 222 871 871 nebo poslat dotaz e-mailem na adresu info@szif.cz, kde jim jsou připraveni odpovědět na dotazy, případně pomoci s řešením jejich problémů školené pracovnice samostatného oddělení vnějších vztahů. Tato tzv. on-line služba je velmi často vítanou pomocí zejména v období podávání žádostí o přidělení dotací, ale samozřejmě i po zbytek roku. Zemědělcům se dále snažíme pomoci jednotlivými aktivitami, jako například upozorňováním na termíny a důležité dokumenty prostřednictvím portálu SZIF, kterými jsou třeba deklarace chovu koní, podávání žádostí a podobně. Každodenní náplní práce tzv. infolinky je pak shánění informací o stavu proplacení jejich žádostí, objasňování důvodů například zamítnutí žádosti, vydání rozhodnutí, stejně tak jako podávání nebo vysvětlování informací k budoucím žádostem a pochopitelně i běžná agenda, jako je změna čísla účtu, adresy, zasílání kopií ztracených rozhodnutí apod. To vše se pochopitelně děje v přímé spolupráci s metodiky a odbornými referenty.
* Jakých největších chyb se zemědělci dopouštějí při podávání žádostí do jednotlivých dotačních titulů včetně PRV?
Vzhledem k tomu, že většina kroků je dnes realizována s velkou podporou jednotlivých databází, nedochází při samotné přípravě žádostí k významným chybám. Drobné chyby většinou vznikají tím, že žadatelé nedodrží, ať již vědomě či nevědomě, podmínky dotací nebo opomenou SZIF nahlásit změny, ke kterým po podání žádosti na jejich pozemcích došlo. Navíc žadatelé o dotace v případě jakýchkoliv pochybností či nejistoty mají možnost, a my jsme rádi, že ji hojně využívají, konzultovat své kroky dopředu (žadatelé využívají buď infolinky SZIF, nebo pracovníky pro příjem žádostí na jednotlivých regionálních odborech SZIF) a při mechanických a tzv. odstranitelných chybách je žadatel vyzván k doplnění či opravě - žádost tedy není ihned zamítnuta. Určitou chybovost jsme zaznamenali u přímých plateb, a to konkrétně v nesouladu deklarace půdy v žádosti oproti zápisu v registru půdy, nesplnění intenzity chovu býložravců či rozorání travních porostů. Dále se vyskytují opomenutí při odeslání deklarace chovu koní a obdobných dokumentů.
* Počítá se s dalším zjednodušením komunikace zemědělců se SZIF?
Ano, již letos byla zavedena plošná změna postupu administrace žádostí ve 14. kole Programu rozvoje venkova, která by měla vést ke snížení administrativní zátěže zemědělců. Dále se připravuje celková elektronizace komunikace s žadateli a SZIF. Státní zemědělský intervenční fond úspěšně zavedl a ověřil nový systém administrace žádostí o dotace, který byl zkušebně zaveden u dvou opatření 13. kola a plošně aplikován u všech opatření I. a III. osy PRV v rámci 14. kola příjmu žádostí. Nový systém administrace spočívá v principu, kdy se na základě finančních prostředků alokovaných na dotační opatření a preferenčních bodů, které získají jednotlivé žádosti, sestaví seznam doporučených projektů a projektů „náhradníků“. Teprve tito žadatelé, kteří mají reálnou šanci na přidělení požadované dotace, jsou vyzváni k tomu, aby předložili potřebné dokumenty (přílohy k žádosti o dotaci). Jedná se tedy o výrazné ulehčení administrativní a finanční zátěže samotných žadatelů, ale i Státního zemědělského intervenčního fondu. Nový systém administrace se tedy osvědčil i při plošné aplikaci u 14. kola PRV. Mezi hlavní prokázané přínosy patří jednoznačně registrace žádostí o dotaci bez nutnosti osobní účasti žadatele a dále úspora nákladů, zrychlení procesu administrace, eliminace čekání na podatelnách regionálních odborů SZIF zejména v posledních dnech příjmu žádostí. Dalším 14. kolem PRV ověřenými přínosy jsou při nepředkládání příloh žadatelů rovněž ušetřené náklady jak na straně žadatele (tisk, kopírování atd.), tak i fondu (výrazné snížení nákladů na přepravu a archivaci složek neúspěšných, resp. neschválených žádostí), menší zátěž žadatelů v první fázi administrace a tím snížení stresových situací žadatelů a zjednodušení administrativních kontrol prováděných referenty SZIF, tedy efektivnější využívání personálních kapacit SZIF a zároveň prohloubení důrazu na kvalitu administrovaných žádostí o dotaci, respektive projektů. Dále připravujeme modernizaci zmíněné infolinky a plánujeme další aktivity, které by měly ještě více zjednodušit proces žádostí, a tak i usnadnit samotnou komunikaci s fondem.
* Předpokládají se nějaké změny v oblasti dotačních titulů, případně podávání žádostí v příštím roce?
Program rozvoje venkova existuje od roku 2007 a doposud pro každý rok a pro každé kolo platila nová pravidla, změny byly vždy u každého opatření. Předpokládáme tedy, že i pro rok 2012 nastanou s největší pravděpodobností alespoň dílčí změny. Hlavní změnou ovšem je, že do 30. listopadu je možnost prodloužit dotace ve stávajícím AEO, pak již zařazení nebude možné, jelikož v roce 2013 končí toto programové období, neboť od roku 2014 vejde v platnost nové.
V našem kraji lesáci každým rokem vysázejí celkem devět milionů stromků
9.12.2011 Moravskoslezský deník str. 12 Region BŘETISLAV LAPISZ
Ostrava - Úkolem Lesů ČR je obhospodařování lesního majetku, vodních toků a bystřin v lesích. To se píše na internetových stránkách. Jak ale vysvětlit laikovi, co všechno mají lesáci na starost? „Naším úkolem je starost o lesy v majetku státu, to znamená důsledně zajišťovat naplňování všech jejich funkcí. Jde hlavně o obnovu porostů, o výchovu lesních porostů prořezávkami a probírkami a o jejich postupnou těžbu s následným využitím dřeva,“ vysvětluje Jiří Silvestr, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR ve Frýdku-Místku.
* To ale asi bude jen část toho, co máte na starosti...
Zajišťujeme také ochranu lesa proti hmyzím škůdcům a dalším škodlivým činitelům, jakými jsou například bořivé větry, přívalové deště, námrazy nebo sněhové kalamity. Součástí práce lesníků je i systematická podpora mimoprodukčních funkcí lesa, například vodohospodářských – ochrana pramenišť, pásem vodních zdrojů a vodních toků, půdoochranných -ochrana před erozí a sesuvy půdy – a rekreačních včetně funkcí lázeňských - budování odpočinkových míst a staveb, cest pro cykloturistiku, rozhleden, naučných stezek. Důležitá je péče o zvláště chráněná území, podpora ochrany ptactva, zvěře a ohrožených druhů rostlin.
* Jak velké plochy lesů v našem kraji mají Lesy ČR na starosti?
Moravskoslezský kraj je z pohledu podílu obhospodařovaných státních lesů v České republice jedním z největších. Krajské ředitelství ve Frýdku-Místku hospodaří na katastru zhruba šesti stech tisících hektarů prostřednictvím jednotlivých lesních správ. Stavy pracovníků se v posledních letech výrazně snížily, o státní lesy se na území kraje stará 254 zaměstnanců, z nichž 238 pracuje přímo v provozu na lesních správách a 16 na krajském ředitelství. Ve 213 případech se jedná o odborné specialisty, lesní správce, revírníky a adjunkty s převážně vysokoškolským lesnickým vzděláním, 41 zaměstnanců pak zajišťuje účetnictví, správu majetku a administrativu.
* Předpokládám, že mezi činnosti, které zajišťujete, patří i těžba dřeva…
Těžba dřeva v Moravskoslezském kraji se u Lesů ČR každoročně stanovuje na základě desetiletých lesních hospodářských plánů. Její bilancovaný roční optimální podíl činí 1,2 milionu kubíků dříví, což je asi 15 procent z celkové těžby Lesů ČR a současně i nejvíce ze všech krajů. Lesní porosty Jeseníků a Beskyd patří svou produkcí mezi nejkvalitnější v republice, zvlášť o smrkové dříví z horských a podhorských oblastí mají dřevařské firmy velký zájem. Smrk je na severu Moravy a ve Slezsku dominantní a dosahuje sedmdesáti procent veškeré těžby. V posledních letech se však u této dřeviny projevuje výrazné usychání a chřadnutí jehlic, porosty trpí nedostatkem vláhy a špatnou transpirací – nemají sílu dostatečně vyživovat hlavně své koruny.
* O těžbě jste mluvil v předchozí odpovědi, jak to vypadá s obnovou lesa?
Zalesňování holin po těžbě patří mezi nejdůležitější lesnické činnosti. Například v oblasti celých Moravskoslezských Beskyd je povoleno použít při umělé obnově jen takové sazenice, které byly vypěstovány přímo v místních lesních školkách a pochází výhradně ze šišek a semen těch nejkvalitnějších vybraných porostů právě v Beskydech. V celém kraji Lesy ČR ročně zalesňují v průměru 1500 hektarů holin, to znamená v každém roce vysázet zhruba devět milionů nových stromků. Poměr dřevin se ale proti minulosti výrazně změnil ve prospěch listnáčů a jen bukem je v současnosti každý rok zalesňováno zhruba 45 procent veškerých ploch určených k obnově.
* Jsou lidé k přírodě ohleduplnější, nebo lesům spíše škodí?
Do lesa chodí stále více a více lidí, jejich chování je stále horší. Lesníci zažívají v lesích až neuvěřitelné ukázky bezohlednosti, arogance a agrese, lidé se takto chovají nejen ve vztahu k lesu a lesnímu prostředí, ale i vzájemně sami k sobě. I když je pravda, že všechno je v lidech a výjimky potvrzují pravidlo. Například při nedávném horském maratonu Beskydská 7 byla celá trasa závodu dva dny po akci uklizena tak, že zmizely odpadky i výrazně staršího data. Před vánočními svátky se snažíme hlídat stromky v našich lesích před zloději. Vybrané jedlové porosty postřikujeme odpudivými látkami, u jednotlivých stromků pak zalamujeme větve, což neublíží jejich růstu, ale vzniklá nepravidelnost odradí nenechavce.
* Je stav našich lesů lepší, než byl třeba před půl stoletím či dvaceti lety, nebo se vlivem životního prostředí a dalších negativních faktorů zhoršuje?
Zdravotní stav lesů obhospodařovaných Lesy ČR v našem kraji se proti minulosti výrazně nezměnil. Jsou oblasti,kde se vlivem postupné přeměny druhové skladby podařilo zdravotní stav lesů udržet nebo zlepšit,naopak v některých částech kraje došlo k opačnému vývoji. Jedním z používaných obecných hodnotících ukazatelů zdravotního stavu lesa je řídnutí korun stromů lesních porostů. V našem kraji tento ukazatel vykazuje nepravidelné hodnoty. U jehličnanů starší věkové kategorie nad šedesát let dochází spíše k mírnému zhoršení,naopak u mladších jehličnatých porostů a u listnáčů došlo k určitému zlepšení. Se současným zdravotním stavem lesů v působnosti našeho krajského ředitelství jako lesníci ale spokojeni nejsme a dlouhodobě se snažíme o jeho zlepšení. To ale není vždy jen v našich rukou.
Region| Severní Morava
ID| 1e114b9d-2de1-42f8-a229-99c7d50b9c43
Agrární komora proti méně úrodným oblastem
23.9.2011 enviweb.cz str. 0 Ostatní
Svaz marginálních oblastí (SMO) zastupující farmáře v horských a podhorských oblastech se ohrazuje vůči snaze Agrární komory zlikvidovat zemědělské hospodaření v méně úrodných oblastech. SMO je toho názoru, že zemědělské hospodaření patří jak na ornou půdu do nížin, tak i na louky a pastviny v méně úrodných oblastech. Tyto oblasti si nekonkurují a každá je vhodná pro jiný druh zemědělské činnosti. Jen při zachování zemědělství i v Pošumaví, Krušnohoří, Lužických a Jizerských horách, Krkonoších atd. může být efektivně vytvářena kulturní krajina neodmyslitelně spojená s evropským prostorem.
SMO v zásadě chápe, že v úrodných oblastech je upřednostněna produkce před ochranou životního prostředí, protože je to výnosnější. Vztah k životnímu prostředí je však pozitivně kompenzován právě v méně úrodných oblastech, které při únosné míře produkce zajišťují biodiverzitu a snižují erozi či množství dusičnanů a pesticidů směřujících ze zemědělství do povrchových a podzemních vod. Takovýto přístup je ekonomicky efektivní.
Bohužel vyjádření ředitele Agrární komory ČR Martina Fantyše pro týdeník Zemědělec jde proti vyváženosti jednotlivých druhů zemědělského hospodaření a proti existenci zemědělství v horských a podhorských oblastech. Ředitel Agrární komory nyní otevřeně přiznal, že ukončení přijímání závazků do agroenvironmentálních opatření je požadavkem Agrární komory proto, aby se tyto prostředky v dalším programovacím období mohly využít jinak, například na modernizaci. Agroenvironmentální závazky přitom slouží k proplácení nadstandardní péče o životní prostředí zemědělcům, kteří tyto závazky byli ochotni přijmout.
Za slovem modernizace Agrární komora schovává především bioplynové stanice, které jsou v ČR třikrát dotované včetně nuceného příspěvku z kapes všech odběratelů elektřiny podobně jako u fotovoltaiky. Dle přání Agrární komory by do bioplynek měly být přesunuty prostředky, které dnes financují ochranu životního prostředí a krajiny v rámci Programu rozvoje venkova. Zrušeny by tak měly být programy, které umožňovaly alespoň částečně vyrovnat konkurenční podmínky mezi regiony s rozdílnou úrodností.
Nyní již Agrární komora netají své plány směrovat podpory po roce 2013 hlavně do nížin a ve prospěch intenzivní produkce. Horské oblasti totiž nikdy nebudou moci konkurovat nížinám v čerpání prostředků z modernizace, resp. diverzifikace. Tímto vyjádřením se Agrární komora postavila zády ke všem zemědělcům hospodařícím na trvalých travních porostech a ztratila tak definitivně mandát vyjadřovat se za všechny zemědělce napříč Českou republikou. Skutečným cílem politiky Agrární komory je pod falešnou hlavičkou podpory "co nejvyššího objemu výroby" přesunout finanční prostředky z podhor do nížin. Poté, co nahradila chov zvířat v nížinách bioplynovými stanicemi, směřuje i proti chovu skotu a ovcí na horách.
Přesun prostředků z podpory obhospodařování trvalých travních porostů do podpory investic by znamenal jediné - úrodnější část stávajících luk bude rozorána bez ohledu na životní prostředí či erozi a ostatní pozemky budou zarůstat bez údržby. Vyvolaný pokles stavů skotu se odrazí mimo jiné v menším odbytu pro obilí. "Ušetřené" peníze se využijí na stavbu dalších bioplynek, pro jejichž krmení bude nutno rozšířit plochy erozní kukuřice. Krátkozrakost požadavků Agrární komory je patrná i z toho, že pokles ploch TTP povede k zastavení čerpání přímých plateb z EU pro celou ČR. Takto si Agrární komora představuje udržování rozměru českého zemědělství, o kterém tak často káže.
Chápeme, že ve vedení Agrární komory stojí i zástupce firmy stavějící bioplynové stanice, ale do poslední chvíle jsme věřili, že nelze takto bezskrupulózně prosazovat vlastní zájmy.
Svaz marginálních oblastí proto vyzývá racionálně uvažující reprezentanty zemědělské politiky, aby se postavili proti takovýmto nesmyslným návrhům poškozujícím české zemědělství i krajinu. Prioritou pro další programovací období není stavět další bioplynky a soustředit zemědělskou výrobu na co nejmenší území a zbytek nechat neobdělaný. Prioritou je udržet chov přežvýkavců, kteří dokáží zužitkovat jinak nevyužitelné travní porosty v krajině, protože horské oblasti nemají příliš alternativ jak efektivněji udržovat kulturní krajinu.
Svaz marginálních oblastí
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax:
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: http://www.lfa.cz, email: mailto:lfa@lfa.cz
URL| www.enviweb.cz/clanek/zemedelst...&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky
Konec příjmu žádostí
19.9.2011 Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová
Ministerstvo zemědělství příští rok ukončí příjem nových žádostí do programu zaměřeného na agroenvironmentální opatření (AEO), kam patří například vytváření biopásů v polích nebo integrovaná produkce vína či ovoce. Výjimku budou mít pouze žadatelé specializovaní na zatravňování půdy, což souvisí s protierozními opatřeními. Návrh příslušného nařízení minulý týden schválila vláda.
Důvodem tohoto kroku je podle ministerstva zemědělství blížící se konec programového období a naplnění absorpční kapacity tohoto dotačního titulu. Proto je navrhováno od roku 2012 nepřijímat nové žádosti o zařazení v rámci AEO. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková informovala, že v případě zatravňování půdy bude ale příjem žádostí pokračovat i v letech 2012 a 2013. „Návrh také umožňuje prodloužit nynější závazky žadatelům, kterým měly původně skončit letos nebo příští rok,“ podotkla s tím, že v roce 2011 jde o 1592 žadatelů, kteří do AEO vstoupili v roce 2007, a v roce 2012 o 895 žadatelů, kteří v AEO uzavřeli závazek v roce 2008. V rámci Programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 bude podle mluvčí pokračovat podobný program.
Tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš uvedl, že ukončení přijímání závazků do AEO byl jeden z požadavků komory. „Celý systém umožňuje závazkování na pět let. Pokud by byly závazky uzavřeny koncem tohoto programovacího období, bylo by nutné na závazky vyčlenit fixně stejný objem peněz jako nyní. Jde zhruba o pět miliard korun,“ vysvětlil. Nebyla by tak v budoucnu možnost využít tyto prostředky jinak, například na modernizaci.
Podle něj není ještě jasné, jak bude program vypadat po roce 2013. „Nechtěli jsme, aby došlo k podobným problémům jako při překlopení Horizontálního plánu rozvoje venkova na Program rozvoje venkova,“ vysvětlil s tím, že pokračování příjmu žádostí na zatravnění souvisí s rozšířením standardů GAEC 2.
Předseda Svazu marginálních oblastí (SMO) Milan Boleslav míní, že v důsledku tohoto rozhodnutí se farmáři ve znevýhodněných oblastech ocitnou v nejistotě. „Ministerstvo sice ukončilo přijímání nových žádostí o zařazení do AEO, ale konkrétně neoznámilo, jak se bude pokračovat po roce 2013,“ řekl. „Chov skotu je přitom dlouhodobá záležitost.
Cyklus je pětiletý, proto i závazky byly pětileté,“ doplnil. Podle něj je jasné, že balík peněz pro ČR v rámci společné zemědělské politiky nebude výrazně jiný než dosud. Není však jasné, jak se peníze budou přerozdělovat v České republice, doplnil. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka nejde o překvapivý krok, protože byl diskutován s nevládními organizacemi. „Pro ovocnáře je akceptovatelná možnost prodloužení závazku do konce roku 2013,“ sdělil. Požadují však, aby programy pro podporu integrované a ekologické produkce pokračovaly i po roce 2013.
Ministerstvo zemědělství zlepší také systém kontroly intenzity chovu hospodářských zvířat v horských a znevýhodněných oblastech, jelikož těmto farmářům jsou poskytovány speciální platby. Vláda totiž rovněž odsouhlasila návrh prodlužující kontrolní období z nynějšího jednoho dne na tři měsíce „Dosud byla kontrola ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu učiněna vždy k 31. červenci. Nově to bude v takzvaném kontrolním období, které potrvá od 1. června do 31. srpna, kdy SZIF kontrolu provede dotazem do databáze po jednotlivých dnech tříměsíčního období. Pokud jde o administrativu, chovatele novinka nezatíží,“ sdělila Dvořáčková. SMO toto rozhodnutí podle Boleslava vítá, protože se zabrání spekulacím, kdy zemědělci stačilo si převést nebo půjčit skot na jeden den.
Podle ministerstva navrhovaná úprava byla provedena i kvůli závěru kontrolní mise Evropské komise, která vyjádřila pochybnosti o účinnosti nastavené kontroly podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat k jednomu dni. „Návrh se týká žadatelů o platbu za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v oblastech s jinými znevýhodněními. Úpravou je zohledněn požadavek nevládních zemědělských organizací na úpravu podmínek intenzity chovu hospodářských zvířat, tedy zacílit podporu na zemědělce skutečně se zabývající chovem zvířat,“ dodala Dvořáčková.
Malé potoky? Pro starosty časovaná bomba
14.9.2011 denik.cz str. 0 Regiony Alexandra Buršíková
Valašsko /FOTOGALERIE/ – Potoky na Valašsku představují pro starosty i místní lidi tikající bombu, která čas od času exploduje. Koryta jsou totiž zanesená tak, že se z nich voda vylije při každém prudším lijáku.
Starostové na to Lesy ČR upozorňují roky. A teprve teď jim správce vyšel vstříc. Začal v obcích a městech potoky čistit. Bagruje koryta a zpevňuje břehy.
„Jsme za to strašně rádi. Zašovský a Veselský potok nám působil strašné problémy. Stačilo, aby patnáct minut lilo, a voda se vylila z břehů,“ popsala starostka Zašové Anna Mikošková.
O vyčištění koryt usilovala vesnice několik let. „Už jsme z toho byli smutní. Správa lesů vždycky něco málo udělala, ale nikdy ne dost. Pokaždé, když začalo pršet, zaplavilo nás to,“ poukázala Mikošková.
Stejný problém působila voda i v sousedním Zubří, kterým protéká Starozuberský a Hodorfský potok.
„O opravu toků jsme usilovali skoro čtrnáct let, od povodní roku devadesát sedm hrozilo každý rok, že nás voda z nich zatopí, což se taky dělo,“ upozornil starosta Zubří Jiří Randus. Pokaždé, když meteorologové hlásili vydatné deště, šel spát s obavami. Stejně jako lidé, kteří v blízkosti potoků žijí. „S každým lijákem hrozilo, že voda z potoků zaplaví dům nebo odnese silnici. Všem se teď hodně ulevilo,“ oddychl si Randus.
Dráhový potok v Jablůnce zaplavil v srpnu jedenáct domů. Voda dokonce překonala ochrannou zídku. „Byla to hrůza. Přitom jsme správce toku upozorňovali nejméně tři roky na to, že je nutné koryto vyčistit,“ popsal starosta Jablůnky Čeněk Hajný.
Potok byl tak zanesen, že správa lesů už musela vyvézt přes čtyři tisíce kubíků nánosů. A to vyčistila jen kilometr a půl toku a ještě se nepustila do lapačů. „Snad nás to teď před vodou ochrání,“ vylíčil Hajný.
Pracovníci Lesů ČR tvrdí, že příprava na regulaci potoků byla časově náročná. „Dělali jsme skutečně maximum,“ řekl mluvčí úřadu Zbyněk Boublík.
„Museli jsme připravit projekty, vypsat výběrová řízení, sehnat peníze a nechat si povolit stavby. To zabralo strašně času,“ popsal Boublík.
Složité podle něj také bylo domluvit se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která musela všechny zásahy schválit. „Dosáhli jsme ale kompromisu a do konce roku získáme stavební povolení pro všechny potoky na Valašku,“ řekl Boublík s tím, že hlavní objem prací tak čeká správu lesů příští rok."
URL| http://www.denik.cz/regiony/male-potok...o-starosty-casovana-bomba-20110914.htmlhttp://www.denik.cz/regiony/male-potoky-pro-starosty-casovana-bomba-20110914.html
Národní inventarizace lesů
17.8.2011 ČT 1 str. 13 18:00 Události v regionech - Brno
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka--------------------V Česku lesníci vyrazili do terénu. Počítají stromy a zjišťují jejich zdravotní stav. To vše v rámci Národní inventarizace lesů. Data z kontroly o skutečném stavu a vývoji lesů v Česku pak půjdou do vnitřního registru země. Sloužit ale budou i pro mezinárodní projekty a celosvětové statistiky.
Blanka POULOVÁ, redaktorka-------------------Vysočina má největší zásoby dřeva v Česku. Nejčastěji jde o jehličnaté stromy. To zjistili odborníci před 10 lety, kdy v zemi probíhala první inventarizace lesů. Teď lesníci vyrazili do terénu znovu.
Miloš KUČERA, vedoucí, Oddělení inventarizace lesů--------------------Zjišťujeme například zásoby lesa, dřevinou skladbu, ale zajímáme se také o výskyt obnovy, to znamená mladých stromků.
Blanka POULOVÁ, redaktorka--------------------Ke sběru dat používají lesníci nejmodernější terénní přístroje. Vzájemně jsou propojeny programem, který informace zpracovává a je i českým vynálezem.
osoba-------------------Tady nám to vyplní, že to je dorost, je to smrk ztepilý, není rozdvojen do metru 30.
Blanka POULOVÁ, redaktorka--------------------Takzvanou elektronickou průměrkou se měří zdravé i pokácené stromy a pařezy. Kontroluje se i jejich zdravotní stav.
Jiří NECHVÍLE, vedoucí projektu, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů--------------------Touto průměrkou zaměřujeme pouze stromy nad 12 centimetrů a více.
Pavel FLÝDR, samostatný projektant, Národní inventarizace lesů-------------------Takže mechanický poškození nad jednu osminu a hniloba.
Blanka POULOVÁ, redaktorka-------------------Lesníci během jedné návštěvy lesa na vytipovaných místech změří stromy zdravé, pokácené, polámané i polorozpadlé. Určí a zaevidují rostliny i stav půdy.
Michal BENEŠ, projektant, Národní inventarizace lesů--------------------Provedení inventarizace je nařízeno lesním zákonem a následným vládním nařízením.
Blanka POULOVÁ, redaktorka--------------------Lesníci se volně pohybují v soukromých, obecních, městských lesích, ale i v přírodních rezervacích. Vždy musí mít u sebe ale průkaz, kterým se prokáží a řádně označené auto. Inventarizace lesů připomíná nedávné sčítání lidí. Na území Česka bude probíhat tři roky. V roce 2015 pak odborníci zveřejní výsledky. Blanka Poulová, Česká televize, Vysočina.
Na severu Beskyd hrozí i václavka a lýkožrout
15.8.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský Darek Štalmach
BESKYDY Šumavská kůrovcová kalamita, kde jen loni padlo nepatrnému brouku za oběť na 350 tisíc kubíků dřeva, v Beskydech nehrozí. To však neznamená, že zde problémy s napadenými stromy nejsou. „Kůrovec je v každém lese, ale není tady taková kalamita jako například na jihu Čech,“ vysvětluje František Jaskula, šéf CHKO Beskydy. „Větší problémy jsou jen na Jablunkovsku,“ dodává.
Jeho slova potvrzuje i Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody společnosti Lesy České republiky.
„Oblast Jablunkovska patří k nejvíce problematickým, střetává se tady totiž více druhů škůdců,“ vysvětluje. „Vedle lýkožrouta smrkového, tedy kůrovce, je tady i lýkožrout severní a zdejší lesy ohrožuje také houba václavka. Kůrovec se sem dostává i ze slovenských lesů, kde s ním mají velké problémy,“ dodal.
Právě způsob boje s lýkožroutem severním je jediným sporným bodem mezi lesáky a ochránci přírody v Beskydech. „Proti lýkožroutu severnímu se nám nejvíce osvědčily švédské kupy - hromady dřeva, které vyhledává. Je to jediné, co jej láká,“ vysvětlil Ladislav Půlpán.
„Švédské kupy sice fungují, ale vadí nám, že na ně lesníci využívají zdravých stromů, které kvůli nim kácí,“ přibližuje námitku Ladislav Šimíček z Hnutí Duha. „Stává se i to, že se kůrovec ze švédských kup rozlétává do okolního porostu,“ doplňuje kolega Miroslav Kutal.
„Kupy lákají lýkožrouta z širokého okolí, proto to může vypadat, že jsou napadeny i okolní stromy. To se ale nestává, švédské kupy fungují dobře,“ oponuje Ladislav Půlpán.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Dodavatelé budou mít nově povinnost oznamovat množství směsí osiva
2.6.2011 parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků Ivan Fuksa
Vláda schválila nová pravidla pro dodavatele osiv určených k ochraně přirozeného prostředí.
Novelu zákona o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin dnes schválila vláda. Cílem této právní úpravy je dosažení souladu s předpisy Evropské unie. Novela má chránit přirozené prostředí a genový fond před neodbornou obnovou luk a pastvin v chráněných územích. Zákon především nově stanovuje oprávnění pro uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí, a to na základě povolení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Upravuje také povinnosti při uvádění těchto směsí osiv do oběhu.
Nové povinnosti se budou vztahovat pouze na dodavatele osiv, kteří se rozhodnou, že směsi osiva pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí budou chtít sklízet a prodávat. „Tito dodavatelé budou povinni oznámit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému množství směsí osiva určených k ochraně přirozeného prostředí, pro které hodlají žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa, který návrh vládě předkládal.
Ovšem počet dodavatelů těchto osiv bude znám až poté, co začne novela zákona platit. V této chvíli nelze jejich počet ani odhadnout. Lze předpokládat, že případní zájemci o tento druh osiv mohou žádat o povolení až před příštím vegetačním obdobím, tedy v roce 2012.
Další povinností dodavatele je oznámit ÚKZÚZ množství směsí osiva, které uvedl za dané vegetační období do oběhu. „Pokud to nesplní, bude mu hrozit pokuta, a to až do výše 500 tisíc korun,“ uvedl ministr Fuksa.
Zákon upravuje a doplňuje některé definice jako třeba lokalita sběru, zdrojová oblast, přímo sklízená směs. Současné platné znění zákona umožňuje uvádět obdobné směsi osiv do oběhu, ale jen tam, kde proběhla sklizeň takzvaného „lučního sběru osiv“, tedy tam, kde byla sklizena vybraná louka. Smíchání samostatně pěstovaných komponentů s lučním sběrem zaručovalo vhodnou obnovu luk a pastvin v chráněných lokalitách a národních parcích. Pro tyto směsi platil stejný režim jako pro ostatní konvenční směsi, tj. ohlášení u ÚKZÚZ, zpracování míchacího protokolu při přípravě směsi a odběr kontrolního vzorku inspektorem ÚKZÚZ a jeho uložení u ÚKZÚZ pro následnou kontrolu. Dodavatel musel současně s ohlášením směsi předložit označení lokality, kde bude „luční sběr“ proveden a vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody.
Nově budou například stanoveny oblasti původu, směsi bude možné uvádět do oběhu pouze, když to povolí ÚKZÚZ. Nejvyšší celkové roční množství, které lze uvádět do oběhu, bude určeno předem a dodavatel bude povinen před začátkem vegetačního období sdělit ÚKZÚZ množství směsí určených k ochraně přirozeného prostředí, lokality sběru, popřípadě lokality pěstování oddělených komponentů pro přípravu směsí. Jsou stanovena i nová pravidla pro ověřování kvality takových směsí, kdy se budou třeba dělat přehlídky porostů v lokalitě sběru. Takto jsou pravidla stanovená ve Směrnici Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010.
Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=7454
V kraji roste počet ekofarem, věnují se zejména ovocnářství
1.6.2011 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Zlínský (ČTK, vm)
ZLÍN Ve Zlínském kraji roste počet ekofarem. Na začátku letošního roku jich bylo 344 s výměrou přes 35 600 hektarů půdy.
V celostátním srovnání je kraj zřejmě nejlepší v počtu hektarů ovocných sadů.
„V ovocnářské produkci i ve zpracování ovoce je náš kraj ve srovnání s celou republikou poměrně silný,“ řekla Renata Vaculíková z regionálního PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců ČR.
Celkově na ekofarmách ve Zlínském kraji převažují trvalé travní porosty s chovem masného skotu. Je to dáno i přírodními podmínkami. Farmy vznikají především v okolí nebo v chráněných krajinných oblastech Bílé Karpaty a Beskydy. V menší míře farmáři v regionu chovají ovce a mléčný skot.
První ekofarmy se ve Zlínském kraji objevily na začátku devadesátých let minulého století. Jedním z prvních ekologických statků, které v celé zemi vznikly, byla v roce 1989 farma ve Starém Hrozenkově. Dnes funguje jako Zemědělské družstvo Starý Hrozenkov.
Podle ekologických zemědělců poptávka po biopotravinách v kraji roste. Ovšem v některých komoditách jsou biopotraviny stále nedostatkovým zbožím.
Málo dostupné jsou například sýry, drůbeží a vepřové maso, pečivo. Podle farmářů je to dáno i tím, že výrobců biopotravin v regionu je stále nedostatek. Na konci loňského roku jich bylo 39.
Dalšímu rozvoji zpracování v ekologickém zemědělství prý brání poměrně složitá veterinární a hygienická pravidla.
Ve Zlínském kraji je několik nositelů ocenění Ekozemědělec roku. Například za rok 2009 ho získalo AgroFyto z Lidečka. Ocenění Biopotravina roku získaly Mlékárna Valašské Meziříčí a společnosti Heliavita a Tradice Bílých Karpat.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Péče o lesy v Karpatech bude jednotná. Zapojuje se do ní také Česká republika
12.5.2011 agris.cz str. 0
Česká vláda dnes schválila sjednání Protokolu o trvale udržitelném hospodaření v lesích k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Tento dokument přijaly i další státy, které se dohodly na společných zásadách hospodaření v Karpatech. Poprvé v historii Evropy se tak státy shodly na právně závazném nástroji, který pojímá péči o lesy v celé šíři aspektů environmentálních, ekonomických i sociálních.
Protokol navazuje na Karpatskou úmluvu, kterou už dříve podepsaly země, na jejichž území pohoří leží: Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina a Polsko. Zatímco Karpatská úmluva má rámcový charakter a obsahuje spíše obecně formulované závazky ochrany životního prostředí, Protokol přináší konkrétnější úkoly. Jeho cílem je posilovat trvale udržitelné obhospodařování a ochranu karpatských lesů, aby přinášely užitek současným i budoucím generacím.
„Díky podpisu získáme jednoduchý a zároveň účinný nástroj, jak sladit zájmy hospodářské i ekologické. Země karpatského regionu se zavázaly k podpoře zalesňování, biologické rozmanitosti, využívání dřeva jako obnovitelného materiálu, ozdravování lesů a hospodaření, které je blízké přírodě,“řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Podle zásad uvedených v dokumentu se budou na rozvoji hospodaření v lesích Karpat podílet různé zájmové skupiny, například místní a krajské samosprávy, vlastníci lesů, ochranáři, a to i v mezinárodním měřítku.
„Například čeští a ukrajinští lesníci už začali společně vypracovávat vzorové hospodářské plány lesů, vytvářet výukové programy pro lesnické fakulty a pořádat odborné přednášky a školení. Teď budou mít lepší podmínky pro rozvoj spolupráce,“ řekl ministr Fuksa.
Protokol podepíšou zástupci všech států karpatského regionu na třetím zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy, které se uskuteční od 25. do 27. května v Bratislavě.
Pohoří Karpaty je ucelenou oblastí. I když na území České republiky zasahuje jen okrajově, absence ČR by znamenala výrazné narušení cílů Úmluvy.
Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe
Zdroj: MZe ČR, 12.05.2011
Z peněz zemědělské politiky EU má jít víc na podporu biodiverzity
4.5.2011 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Zemědělství
Evropská strategie biodiverzity 2020, kterou včera představila Evropská komise, požaduje více peněz na ochranu přírodních zdrojů, rostlin a živočichů. Ochrana přírody by podle tohoto dokumentu měla být ve větší míře financována z rozpočtu společné zemědělské politiky EU.
Zemědělci, kteří chrání půdu, vodní zdroje a rostlinné a živočišné druhy, by podle čerstvého plánu Evropské komise mohli získat vyšší dotace než ti, kteří „pouze“ dodržují správné zemědělské postupy vycházející z pravidel křížové shody (cross-compliance).
Evropská unie v roce 2006 přijala plán, který počítal se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2010. Tomuto cíli se k loňskému roku ani zdaleka nepřiblížila. Nyní, v souvislosti s přípravou nového víceletého rozpočtu EU a chystanými změnami ve společné zemědělské politice, společné rybářské politice a kohezní politice, vidí Evropská komise šanci, jak podporu biologické rozmanitosti s těmito politikami provázat a získat na ní chybějící finanční zdroje.
Jedním z důvodů, proč podle Komise naplňování cílů v oblasti biodiverzity dosud pokulhávalo, byla právě jejich špatná provázanost s jinými sektorovými politikami EU.
Strategie biodiverzity, kterou exekutiva včera představila, počítá se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2020. Prvním úkolem má být implementace existujících směrnic o ptácích a stanovištích a zajištění implementace a řádné správy chráněných oblastí zahrnutých do sítě Natura 2000.
Implementace biodiverzity pomocí SZP
Zemědělská činnost musí být podle Komise prováděna udržitelným způsobem. Brusel proto v nové strategii vyzývá k „maximalizaci“ zemědělských oblastí, v nichž by zemědělci v rámci společné zemědělské politiky měli plnit požadavky na ochranu biodiverzity. Komise věří, že podobná opatření povedou k lepší ochraně biologické rozmanitosti, živočišných druhů a jejich sídlišť, které jsou zemědělskou činností ovlivněné. Ke zlepšení by mělo dojít také z pohledu služeb, které poskytují ekosystémy.
Ve strategii se ovšem nikde nedočteme, jak velké oblasti by se tato opatření měla týkat.
Pokrok při naplňování strategie by se měl porovnávat se základními srovnávacími ukazateli biologické rozmanitosti (biodiversity baseline), které v červnu 2010 vytvořila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Jak již bylo řečeno v úvodu, Evropská komise připravuje návrh, podle kterého by zemědělci v rámci přímých plateb získali příplatek za poskytování environmentálních veřejných statků nad rámec požadavků křížové shody, jakými jsou například udržování stálých pastvin, zeleného pokryvu nebo střídání zemědělských plodin.
Exekutiva uvažuje do podmínek cross-compliance zahrnout i rámcovou směrnici o vodě a tím přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů v zemědělských oblastech.
Cíle na ochranu biologické rozmanitosti by se navíc měly stát i součástí strategií a programů rozvoje venkova. Komise chce dále podpořit uplatňování agroenvironmentálních opatření a posílit tak genetickou rozmanitost zemědělských plodin. Peníze na ochranu a posilování biodiverzity by mohli získat i majitelé lesů.
Podle komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika zemědělci a lesníci obhospodařovávají tři čtvrtiny rozlohy EU. „Pokud se nám je nepodaří plně zapojit, cíle (v oblasti biodiverzity) pro rok 2020 nesplníme,“ uvedl Potočnik.
Financování
Roční rozpočet společné zemědělské politiky dosahuje v současné době 53,5 miliardy eur. 80 % z tohoto objemu činí přímé platby a intervence na zemědělských trzích (I. pilíř SZP). Ze zbylých 20 % se financuje rozvoj venkova (II. pilíř). Ochrana biologické rozmanitosti a přirozených sídlišť je dnes financována převážně z druhého pilíře.
Evropská komise uvažuje také další („inovativní“) možnosti, jak získat prostředky na podporu biologické rozmanitosti. Řeč je o tržních nástrojích, s jejichž pomocí by se ekologické dopady výroby a spotřeby internalizovaly do jejich cen. K nim patří například platby za služby ekosystémů, ekologické daně a poplatky, povolenky, ekoznačky nebo kompenzační platby.
Zlínský kraj rozdělí mezi včelaře dvakrát víc než dříve
20.4.2011 agris.cz str. 0
Ostatní
Zlínskýkraj rozdělí mezi stovku začínajících včelařů jeden milion korun. Podpora je oproti minulým letům zhruba dvojnásobná, podobně se navýšil počet žadatelů, kteří peníze na pořízení nezbytného vybavení obdrží. Jedním z důvodů je i to, že hejtmanství zrušilo podmínku, kdy se o podporu mohli hlásit jen zájemci do 50 let. Novinářům to dnes řekl hejtman Stanislav Mišák (ČSSD).
"Je to samozřejmě účelová dotace na nákup včelstev, na nákup nástavkových úlů a podobně, případně ochranných prostředků, jako je síťka. Myslím si, že za tu dobu jsme již poměrně dost včelařů podpořili, na druhou stranu nám jich čím dál více ubývá. Takže se snažíme to podporovat a zřejmě i v příštím roce půjdeme stejnou cestou jako tento rok," poznamenal Mišák.
Chov včelstev má velký význam pro rostlinnou výrobu, zásadní vliv má i na ochranu přírody a krajiny. Program podpory začínajících včelařů funguje ve Zlínskémkraji od roku 2006. Hejtmanství každoročně uvolňovalo pro tyto účely více než půl milionu korun, až loni podpora klesla na 497.600 korun, které si rozdělilo 54 žadatelů.
Kromě pořízení zdravého včelstva jsou peníze určeny také na nákup moderních nástavkových úlů, které umožňují snadnější ošetřování včel a eliminaci možných příčin moru včelího plodu a dalších onemocnění, jež způsobují nejrůznější parazité.
Zdroj: ČTK, 20.04.2011
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Na krajinné prvky uvnitř půdního bloku je možné nově čerpat podporu
15.4.2011 enviweb.cz str. 0
Zemědělci, kterým budou prostřednictvím agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány krajinné prvky, budou moci na jejich plochu již letos obdržet některé podpory z EU vázané na plochu (např. přímé platby, platby LFA, agro-environmentální opatření). Tato možnost se vztahuje na krajinné prvky ležící uvnitř půdního bloku.
"Na podzim loňského roku nabyla účinnost novela zákona o zemědělství, která mimo jiné zavádí evidenci krajinných prvků a umožňuje poskytnutí podpory na plochu vnitřních krajinných prvků," sdělil náměstek ministra zemědělství Jiří Urban a dodal: "Nařízení vlády o stanovení druhů krajinných prvků následně na zemědělské půdě definuje šest krajinných prvků - meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny."
V souladu s těmito předpisy mají zemědělci možnost ve spolupráci s místně příslušnými pracovišti agentur pro zemědělství a venkov tyto krajinné prvky evidovat. Vnitřní krajinné prvky, které byly dosud z půdních bloků "vykresleny" (tzn. na jejich plochu uživatel nepobíral žádnou podporu), se následně stanou součástí půdního bloku.
"Krajinné prvky hrají v zemědělské krajině významnou stabilizační roli. Jejich dlouhodobý úbytek je však alarmující. Pevně proto věříme, že tato změna v systému vyplácení podpor přispěje k jejich výraznější ochraně," komentuje změny náměstek ministra Jiří Urban.
Každému evidovanému prvku bude v evidenci využití půdy (LPIS) přiřazeno identifikační číslo, druh, příslušnost k půdnímu bloku, výměra, vlastník, uživatel a zařazení do katastrálního území. Veškeré informace o evidovaných krajinných prvcích budou dostupné u příslušných AZV nebo na veřejně přístupné verzi Portálu farmáře.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe
Evropská komise schválila již pátý velký projekt OPŽP
30.3.2011 enviweb.cz str. 0
Schválený vodohospodářský projekt "Čistá řeka Bečva II", který navazuje na již ukončený projekt "Čistá řeka Bečva" financovaný nástrojem ISPA, řeší odkanalizování a čištění odpadních vod. Projekt podalo Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (dále jen SOMV) v rámci 9. výzvy.
Cílem projektu Čistá řeka Bečva II je rozšíření kanalizační sítě, a tím zvýšení počtu napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci a intenzifikace dvou čistíren odpadních vod (ČOV) v aglomeracích pod a nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) ve Zlínském kraji.
Celkem bude vybudováno 168,3 km veřejné kanalizace a kapacita ČOV se v důsledku jejich intenzifikace zvýší o 3 450 EO. V konečném součtu tak bude nově budovanou kanalizací odvedeno znečištění od 14 791 EO. Projekt současně přispívá k ochraně přírody a krajiny, neboť je téměř celý situován v chráněných oblastech CHKO Beskydy, CHOPAV Beskydy, CHOPAV Vsetínské vrchy a evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000.
Projekt bude realizačně rozdělen do tří samostatně tendrovaných a realizovaných částí:
* Část A - Oblast Vsetín - předmětem stavby je rozšíření stokové sítě a napojení nových obyvatel. Celkem bude vybudováno přibližně 69 km nové kanalizace, odkanalizování a čištění odpadních vod od přibližně 6 141 EO.
* Část B - Oblast Lidečko - předmětem stavby je rozšíření stokových sítí, napojení nových obyvatel, a zvýšení kapacity ČOV Lidečko. Celkem bude vybudováno zhruba 69,8 km nové kanalizace, odkanalizování a čištění odpadních vod od přibližně 5527 EO.
* Část C - Oblast Valašské Meziříčí, Oblast Zubří, Rožnov pod Radhoštěm - předmětem stavby je rozšíření stokových sítí a napojení nových obyvatel. Celkem bude vybudováno přibližně 29 km nové kanalizace, odkanalizování a čištění odpadních vod od přibližně 3123 EO.
Záměrem je zajistit řádný provoz dotčené vodohospodářské infrastruktury společností Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. (dále jen VaK) v tzv. "vlastnickém modelu" provozování, a to za předpokladu, že se SOMV podaří vykoupit zbývající akcie společnosti VaK od soukromého vlastníka. Pro případ, že by tento odkup nebyl úspěšný, SOMV zřídí vlastní provozní divizi, která bude provozovat danou vodohospodářskou infrastrukturu v modelu "obec provozuje sama".
Projekt v číslech
Celkové výdaje na projekt 1 858 272 860 Kč
Celkové způsobilé výdaje 1 330 715 308 Kč
Podpora OPŽP celkem 1 197 643 777 Kč
z toho - FS 1 131 108 012 Kč
- SFŽP ČR 66 535 765 Kč
K úpravě těchto částek může dojít v důsledku aktualizace dat k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Uvedená celková výše podpory OPŽP celkem je však již maximální a bude upřesněna spolu s termíny realizace podle příslušných dodavatelských smluv před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Držitelem titulu Oranžová stuha za rok 2010 se stala obec Francova Lhota ze Zlínského kraje
23.11.2010 Obec & finance str. 39 Zpravodaj
Ostatní
Obec dostala ocenění za vytváření podmínek pro plnohodnotný život na venkově v součinnosti místní samosprávy a zemědělských subjektů. Ocenění je spojeno s finanční odměnou až do výše 800 tisíc korun.
Letošní ročník soutěže Vesnice roku byl rekordní, do soutěže se přihlásilo 361 obcí a ocenění Oranžová stuha bylo uděleno ve všech třinácti krajích. Celorepublikového vítěze následně vybrala celostátní hodnotitelská komise.
Ocenění Oranžová stuha se udělovalo letos již počtvrté, již čtyři roky je Ministerstvo zemědělství jedním z vyhlašovatelů soutěže Vesnice roku a má ve své gesci udělování ocenění Oranžová stuha. Soutěž probíhá na dvou úrovních, nejprve se ocenění udílí na krajské úrovni, poté na celostátní. Třinácti obcím, které uspěly v krajských kolech a dostaly se tak do celostátního kola, náleží šek do výše 600 tisíc korun českých a celorepublikový vítěz získá šek do výše 800 tisíc korun českých.
„Podpora rozvoje venkova je klíčovým úkolem ministerstva zemědělství. Sám říkám, že se cítím být víc ministrem venkova, než výhradně zemědělství. Podporuji a budu podporovat dobré příklady toho, kde funguje partnerství mezi zemědělci a obcemi, kde společně rozvíjí venkovský prostor jako celek a vytvářejí z něj ještě lepší místo pro život,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Obec Francova Lhota jednoznačně prokázala, že spolupráce zemědělských subjektů a místních organizací s obcí je na vynikající úrovni. Komplexní spolupráce funguje ve všech hodnocených oblastech: při péči o krajinu a veřejná prostranství v obci, při propagaci místních produktů a jejich marketingu – vítěz soutěže Perla Zlínska, v oblasti využití netradičních zdrojů energie či dalších nezemědělských aktivitách. Komisi ve Francově Lhotě zaujala nejen vzorná spolupráce zemědělských podnikatelů s obcí, ale i jednota mezi zemědělskými subjekty a také velké množství mladých farmářů, kteří navazují na tradice svých předků. Podle hodnocení komise bylo v obci patrné, že samosprávě, místním spolkům, zemědělcům, živnostníkům i všem občanům jde o jednu společnou věc – vytvořit si prostředí, ve kterém se jim bude krásně žít, a budou hrdí na to, v jakém stavu předají vesnici a okolní krajinu dalším generacím.
Oranžová stuha za spolupráci se zemědělským subjektem byla dále udělena následujícím obcím v jednotlivých krajích – obce jsou řazeny podle abecedy.
Božanov (Královéhradecký kraj) – pohraniční obec na Náchodsku, v současné době v obci působí čtyři samostatně hospodařící rolníci a společnost Agrokontakt-Broumov, s. r. o. Obec spolupracuje se zemědělskými subjekty včetně dobrovolných organizací.
Dolní Lukavice (Plzeňský kraj) – V katastru obce hospodaří osm zemědělských subjektů, z toho pět samostatně hospodařících rolníků. Spolupráce obce se zemědělci je samozřejmostí. Většina zemědělských podniků provádí při svém hospodaření agroenvironmentální opatření.
Dublovice (Středočeský kraj) – Zemědělské hospodaření má v obci velkou tradici. V obci působí Zemědělská společnost Dublovice, obhospodařuje 3002 ha zemědělské půdy a úzce spolupracuje s obcí.
Hájek (Karlovarský kraj) – Na území obce Hájek působí pouze jeden zemědělský subjekt – STATEK ZEOS BOR s. r. o., který obhospodařuje zemědělské pozemky na všech katastrech obce, která spolupracuje také s Lesní správou.
Horní Tošanovice (Moravskoslezský kraj) – Obec velmi úzce spolupracuje s místní firmou TOZOS a dále i s dobrovolnými organizacemi, a to především s mysliveckým sdružením. Firma se zapojila do MAS Pobeskydí.
Jevišovka (Jihomoravský kraj) – Zemědělské subjekty, které hospodaří v katastru obce, pomáhají s údržbou zeleně kolem polních cest a cyklostezek, které leží v blízkosti obhospodařovaných zemědělských pozemků.
Křižany (Liberecký kraj) – obec leží v údolí Ještědského potoka. V zemědělském sektoru je v současné době zaměstnáno asi 50 obyvatel obce. Dominantním zaměstnavatelem je firma AGROKOMPLET 2000 spol. s r. o.
Police (kraj Vysočina) – Zemědělské družstvo Police se aktivně podílí na přípravě Komplexních pozemkových úprav v obci. Připravuje návrhy technických opatření – rybníky, cesty, cyklostezky, zajištění pozemků.
Přeštěnice (Jihočeský kraj) – Obecní úřad velice úzce spolupracuje se zemědělskými subjekty ať již právnickými osobami (Zemědělské družstvo Přeštěnice, AGPI Přeštěnice, spol. s r. o.), tak se soukromě hospodařícími rolníky.
Skalička (Olomoucký kraj) – Zdejší společnost Skalagro, a.s.hospodaří na 1254 ha půdy a zachovává zásady správné zemědělské praxe a šetrnost k životnímu prostředí. Spolupráce se zemědělským subjektem, s myslivci, včelaři a rybáři je na dobré úrovni. Předání ocenění – ministr Ivan Fuksa a Karel Matůš, starosta obce Francova Lhota za jehož působení obec získala titul
Valašská obec Francova Lhota ze Zlínského kraje získala ocenění Oranžová stuha České republiky 2010 v rámci soutěže Vesnice roku 2010 v Programu obnovy venkova. Slavnostní vyhlášení proběhlo v historických prostorách Senátu Parlamentu ČR v Praze. Ocenění převzal z rukou ministra zemědělství Ivana Fuksy bývalý starosta obce pan Karel Matůš, za jehož působení obec ocenění získala.
Rozšíření standardů dobré zemědělské praxe na další území pomůže bojovat proti erozi půdy
13.9.2010 Účetnictví v zemědělství str. 32 Aktuality
Téměř polovina zemědělské půdy v Česku je v současné době ohrožena erozí. Zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice, zhoršování kvality půdního fondu i vod má pomoci novela vládního nařízení a rozšíření platnosti tzv. standardů GAEC i na mírně erozně ohrožené půdy.
Novela by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, jako jeden z konkrétních kroků v oblasti ochrany půdy, kterou ministr Ivan Fuksa považuje za své prioritní téma.
Jedním z nástrojů boje proti erozi jsou standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Sjednat v souladu se standardy GAEC v praxi znamená například ponechat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má na svažitých pozemcích napomáhat omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení zadržování vody v krajině. Další zásadou může být nepěstovat na svažitých terénech se silně erozně ohroženou půdou širokořádkové plodiny, případně tyto plodiny pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče nebo bezorebné setí. Na erozně ohrožené půdě se také preferuje používání hnojiv s vyšším obsahem organických látek, která zlepšují strukturu půdy a příznivě ovlivňují vodní režim půdy. Dodržování standardů GAEC je podmínkou poskytování přímých podpor (SAPS), některých podpor Programu rozvoje venkova (např. agroenvironmentální opatření, oblasti NATURA 2000 apod.) a některých podpor společné organizace trhu s vínem v rámci systému kontrol podmíněnosti (tzv. Cross Compliance). Od 1. ledna 2010 je v ČR v platnosti 10 těchto upravených a aktualizovaných standardů. Pro potřeby standardu GAEC 2 je v registru půdy LPIS k dispozici mapová vrstva silně erozně ohrožených (SEO) půd, která byla do LPIS zavedena 1. ledna 2010 a aktualizována 1. července 2010.
Zdroj: www.apic-ak.cz
Zlínské hejtmanství se pustilo do boje s nebezpečným bolševníkem
24.9.2010 parlamentnilisty.cz str. 0 Zlínský kraj Anna Biháriová
Zlínský kraj se rozhodl zatočit s nebezpečným plevelem, který v kraji ohrožuje ekosystém. Na boj proti invazivním rostlinám proto vyčlenil 150 tisíc korun. „Další peníze se pokusíme získat z fondů Evropské unie,“ poznamenal hejtman kraje Stanislav Mišák (ČSSD).
Bojem proti rostlinám, které agresivně vytlačují původní druhy z přírodního ekosystému, se Zlínský kraj věnuje už dlouhodobě. Největší problém ve Zlínském kraji způsobuje nekontrolovatelné šíření křídlatky japonské, která se hojně vyskytuje nejen na Uherskohradišťsku, Zlínsku a Kroměřížsku, ale nejvíce na březích řeky Bečvy na Vsetínsku.
Dalšími invazními a nekontrolovatelně se šířícími druhy rostlin jsou bolševník velkolepý (na snímku), nově také netýkavka žláznatá a z dřevin javor jasanolistý.
Invazní druh je nepůvodním druhem v daném území, který se volně šíří, přičemž vytlačuje původní druhy, které mají v přírodě podobnou funkci jako on. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k nekontrolovatelnému šíření v takové míře, že se rozvrací celé ekosystémy. To pak vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů.
Na bolševník s armádou
V České republice je registrováno celkem 90 druhů, které jsou považovány za invazní. Nejznámější a nejnebezpečnější invazivní rostlinnou na českém území je právě bolševník velkolepý, který na některých místech dosahuje takových rozměrů, že pro jeho potlačení byla nasazena i armáda. „Tato rostlina může ohrozit také zdraví člověka, proto stále více ekologů a biologů poukazuje na nutnost řešení problému invazních rostlin," podotkl Mišák.
Likvidace nebezpečného plevele je velmi nákladná. Například v CHKO Český ráj činily v minulých letech náklady na zásahy proti bolševníku velkolepému, netýkavce žláznaté a křídlatce přes půl milionu korun.
Zajímavý je také pohled na hospodářské škody způsobené invazními druhy rostlin a živočichů v zemích EU. Podle odborníků se pohybují okolo 10 miliard eur ročně.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1368&clanek=176315
Látka (ČSSD): Zemědělská půda nenávratně mizí
23.9.2010 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PSP ČR
Zemědělská půda v zemi mizí pod tunami betonu
První interpelace v tomto období na pana premiéra, možná proto budu hodný.
Vážený pane premiére, za poslední rok ubylo v České republice zhruba 19 hektarů zemědělské půdy denně, což je jistě velice alarmující. Jedním z důvodů úbytku zemědělské půdy jsou zábory, a to především pro stavební účely. Jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Ročně tak zmizí pod betonem v průměru 50 kilometrů čtverečních úrodných polí a zelených luk. V České republice toto číslo denně představuje 14 hektarů, z čehož dle čísel z roku 2007 15 % představuje bytová výstavba, 23,7 % průmyslová výstavba a dalších 25,5 % zabrala těžba nerostů, 11,8 % doprava a sítě, 3,5 % vodní hospodářství a 4,9 % sport a rekreace. Tato čísla však ještě nezahrnují v současnosti tolik moderní plantáže fotovoltaických solárních elektráren. Zhruba 5 hektarů denně pak mizí takzvanou přirozenou půdní erozí, větrem, splavením apod.
Ano, v evropském kontextu sice existuje silná legislativa na ochranu ovzduší a přírody, ale půda z toho vypadla, přitom jde o vyčerpatelný, nenahraditelný a v časovém horizontu několika generací neobnovitelný zdroj, který plní řadu významných produkčních a ekologických funkcí.
Uvítal bych proto, kdyby vláda opět předložila připravenou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která v minulém období skončila v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení.
Nevadí mi, že Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby tam, kde je půda nejkvalitnější, se zvýšily odvody za zábor zhruba desetkrát. Je důležité, že se navýšení sazeb netýká investorů pro bydlení, tedy např. i rodinných domků, pokud jsou budovány na místech vymezených územním plánem obcí.
Novela zákona by měla také zaručit, že developeři budou muset každý svůj záměr pečlivě zvažovat a hodnotit.
Spotřeba hnojiv loni klesla o 40 pct, podle ekologů jen dočasně
13.9.2010 agris.cz str. 0
Čeští zemědělci v důsledku propadu výkupních cen komodit a zdražení průmyslových hnojiv v loňském roce omezili jejich používání téměř o 40 procent. Mírně poklesla také spotřeba pesticidů, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Ekologové tento jev vítají, je podle nich však jen dočasný. Ochránci přírody dlouhodobě intenzivní zemědělství kvůli vysoké spotřebě chemikálií kritizují.
Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy loni klesla z předloňských 110 kilogramů na hektar na 68 kilo na hektar zemědělské půdy. Celkové užití přípravků na ochranu rostlin se loni oproti roku 2008 snížilo o dvě procenta na 10,9 milionu litrů.
Hlavní důvod razantního poklesu použití hnojiv vidí MZe ve zvýšení jejich cen a nízkých cenách zemědělských výrobků, což potvrzují také sami zemědělci. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny hnojiv za celý loňský rok meziročně vzrostly o šest procent, přestože v jeho druhé polovině hnojiva již zlevňovala.
"Snížení spotřeby průmyslových hnojiv a pesticidů na polích a v sadech je dobrá zpráva. Česká krajina bude o trochu zdravější a řeky čistější," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z ekologické organizace Hnutí Duha. "Až se vrátí původní ekonomické podmínky, znečištění krajiny a vody patrně opět vyskočí," dodal však. Ministerstvo zemědělství by podle něj mělo do budoucna ještě více podporovat ekologické zemědělství.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského zemědělci v nejbližší době hnojit jako před ekonomickou krizí nezačnou. "Propad spotřeby hnojiv bude zřejmě pokračovat," uvedl Jirovský. Výkupní ceny obilí v uplynulých týdnech oproti loňsku výrazně vzrostly. Ceny se však vztahují na obilí určitých kvalitativních parametrů. Těch kvůli v důsledku deštivého počasí táhnoucím se žním velká část produkce nedosáhne. Omezení hnojení patrně ovlivní výši sklizně. "Každopádně nemůže dojít v příštím roce k žádným rekordním výnosům," poznamenal Jirovský.
Mezi jednotlivými evropskými státy jsou v použití umělých hnojiv velké rozdíly. Například v Nizozemsku a Belgii používají farmáři výrazně více průmyslových i statkových hnojiv než jejich čeští kolegové. Naopak v některých skandinávských zemích je použití hnojiv výrazně nižší než v ČR.
Česká republika patří v rámci Evropské unie ke státům s největším podílem zemědělské půdy v ekologickém hospodaření, při němž se nepoužívají průmyslová hnojiva či pesticidy.
To Kotecký oceňuje, přesto má výhrady. "Ve skutečnosti čísla nejsou tak dobrá, jak se na první pohled zdá. Více než 80 procent plochy tuzemského ekologického zemědělství totiž tvoří louky a pastviny," uvedl.
Rozdíly v hospodaření při pastevním chovu v ekologickém a klasickém zemědělství nejsou však příliš veliké a míra jakou zatěžují životní prostředí se tak výrazně neliší. Proto by ministr Ivan Fuksa měl usilovat o to, aby přibývalo také ekologické zemědělství na orné půdě, míní Kotecký.
Ekologické zemědělství je dlouhodobě štědře dotováno. Loni bylo ekozemědělcům ve formě zvláštních dotací vyplaceno více než 980 milionů korun, o 40 procent více než v roce 2008, za deset let objem dotací vzrostl jedenáctinásobně. Finanční podpora je jedním z hlavních důvodů, proč biofarem rychle přibývá a jejich počet se již blíží 3500.
Ekologové dlouhodobě upozorňují, že zvláště některé druhy pesticidů mohou narušovat funkci hormonů. Vědci je podezřívají ze spoluodpovědnosti za přibývající případů některých druhů rakoviny a vývojových vad i za klesající kvalitu lidského spermatu, uvádí Hnutí Duha na svém webu. Umělá hnojiva pak patří mezi hlavní zdroje znečištění řek. Přispívají ke znečištění, které je příčinou nepříjemného takzvaného vodního květu.
Podle Jirovského spotřeba hnojiv v Česku za posledních dvacet let výrazně klesla. V roce 1989 činila 240 kilogramů na hektar, u vápenných hnojiv byla dokonce osmkrát vyšší než dnes. Díky modernějším formám aplikace hnojiv se dochází k lepšímu využití hnojiv a snížily se také úniky hnojiv do volné přírody.
Zdroj: ČTK, 13.09.2010
Zemědělce čekají energetické časy
3.9.2010 enviweb.cz str. 0
Naše krajina v posledních letech během léta nápadně žloutne. Ať chceme, nebo ne, pěstování obnovitelné energie na poli je cool, se všemi klady a zápory.
Myšlenka to vlastně není vůbec špatná. Celá naše planeta krouží kolem žhnoucí hvězdy, která vyvrhuje ohromující záplavu energie, tak proč se na ní tak trochu nepřiživit? Stačí se jenom v příhodném okamžiku zmocnit rostlinné biomasy nabité slunečním zářením a důvtipně ji zužitkovat. Dnes už je k dispozici celá řada více či méně propracovaných technologií, které zpracovávají rozličné formy biomasy celé řady rostlin, od maličkých, ale přesto zdatných řas přes jednoleté i vytrvalé byliny až po závratně rychle rostoucí dřeviny.
Prvotní nadšení pro energetické plodiny odstartovalo jejich velkorysé šíření všude po světě. S komerčním úspěchem se záhy dostavila environmentální kocovina, protože zelenou energii odjakživa doprovází celá řada rizik.
Je jasné, že energetické plodiny, po nichž se chce, aby byly nenáročné, odolné a hlavně extrémně rychle rostly, asi nebudou k okolnímu prostředí nejpřívětivější. Ve skutečnosti jde často o nejtvrdší invazní rostliny, které není snadné udržet na řetězu. Veliké plochy několika málo druhů energetických rostlin plus infrastruktura nutná k jejich obhospodařování nevylepší pestrost krajiny a místní přírody.
Situace kolem energie z polí se ale neustále vyvíjí a prakticky každý den se objevují nové nápady, které si berou poučení z minulých průšvihů. Například, nedávná panika kolem ohrožení zásob jídla v důsledku pěstování či zpracování biomasy jasně předvedla, že není příliš politicky prozíravé vyrábět energii z potravin, i když vlastně o nic vážného nešlo.
Molekulární laboratoře intenzivně pracují na nových genetických modifikacích, které v nejbližší době poskytnou nové typy rostlin, zaručující nižší spotřebu vody, nižší náklady a přitom vyšší výnosy energie. Zvolna se začíná mluvit o čtvrté generaci biopaliv, která by měla přinést doposud nevyužité chemické procesy a geneticky upravené rostliny. Není to nic exotického, mezi nadějné uhlovodíkové nebo též petrolejové rostliny patří i pryšec skočcový (Euphorbia lathyris), populární i u nás díky pověře, že odpuzuje krtky a hryzce.
Bylo vždy velmi bláhové si myslet, že by energoplodiny mohly plně uspokojit veškeré energetické nároky planety. Nejspíš se nikdy nestaneme civilizací fungující výhradně na rostlinách, přesto se ale přinejmenším v blízké budoucnosti bude energie z polí a plantáží hřát na výsluní ekonomického zájmu.
AUTOR: Stanislav Mihulka biolog, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
URL| www.enviweb.cz/clanek/energie/83412/zemedelce-cekaji-energeticke-casy
Zemědělská půda ubývá: Stanou se pole ohroženým druhem?
2.9.2010 nazeleno.cz str. 0 NazelenoPlus Radoslava Krylová
V České republice každý den nenávratně zmizí 15 ha zemědělské půdy – nejčastěji pod vrstvou betonu. Jaké jsou příčiny a rizika tohoto trendu? Co bude dál? Stanou se pole ohroženým druhem? Jak se k celé situaci postaví nová vláda?
15 hektarů – to je plocha, o kterou denně přichází zemědělský půdní fond v ČR. Tempo, jakým zemědělské plochy ubývají, se přitom v posledních deseti letech výrazně zvýšilo – zatímco v roce 2000 činil meziroční úbytek 0,04 %, v roce 2008 to již bylo 0,12 %. Mezi lety 2000 a 2008 tak ČR přišla o 195 km2 zemědělské půdy. Pro lepší představu dodejme, že se jedná o plochu přibližně 32 000 fotbalových hřišť. Čistý úbytek od roku 1990 do roku 2006 dosáhl rozlohy 537 km2 – to odpovídá ploše větší, než je rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích.
„Úbytek zemědělské půdy od roku 1990 do roku 2006 odpovídá ploše větší, než je rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích.“
Tyto obrovské plochy samozřejmě nemizí beze stopy. Jsou pouze odepsány ze zemědělského půdního fondu, protože je čeká přeměna – některé, zvláště ty v okrajových částech republiky, na pastviny nebo lesní půdu. Ty v atraktivnějších lokalitách jsou pak zastavovány. Tuny ornice jsou odváženy a na místě, kde donedávna rostla pšenice nebo řepka, vyrůstají sklady, domy, silnice, parkoviště. Například z 5 226 hektarů, které ubyly v roce 2007, bylo 15 % pro bytovou výstavbu, 23,7 % pro průmyslovou výstavbu, 25,5 % pro těžbu nerostů, 11,8 % pro dopravu a sítě. Pouhých 7,8 % bylo pro následné zalesnění.
Zemědělství
– Řepka: Díky ní česká pole zežloutla – Biozelenina - pěstujte ji doma – Farmářské trhy - nový fenomén – Jak si udělat kompost
Nedostatek zemědělské půdy
Jak uvádí Jiří Horák ze Společnosti pro ochranu půdy v ČR, pokud by tento trend pokračoval, mohli bychom se dopracovat k situaci, která je dnes např. v Číně. Stát, který nemá dostatek zemědělské půdy, přestane být soběstačný v řadě oblastí zemědělské výroby a je pak nucen kupovat a obdělávat zemědělskou půdu v jiných státech (v případě Číny v Africe), nebo dovážet potraviny ze zahraničí.
Problémem nedostatku půdy vhodné k obdělávání to však nekončí. Podle Petra Skleníčka z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity mohou být jedním z důsledků také povodně. Zatímco na území porostlém vegetací se 95 % srážek vsákne, na zastavěných betonových plochách dochází k minimálnímu vsaku a 90 % vody odteče. Již dnes přitom v České republice zabírají zcela zpevněné plochy (tedy plochy pokryté asfaltem, betonem nebo jiným nepropustným povrchem) plochu odpovídající velikosti Lucemburska.
Zemědělská půda v ČR ubývá, jedním z důvodů je zástavba atraktivních lokalit
Jak zástavba, tak liniové struktury silničních tahů ovlivňují také funkčnost krajiny jako celku. Krajina je liniemi fragmentována, rozdrobována na stále menší plošky, které jsou pro rostlinné a živočišné druhy těžce překonatelné. Zmenšování těchto plošek pod určitou hranici má vliv na schopnost dlouhodobého přežití organismů. Zůstávají druhy tolerantní a hojné a krajina tak přichází nejen o své druhové bohatství, ale také o svůj specifický charakter a identitu. Také zemědělství je závislé na fungování celého ekosystému, zajišťujícího např. v podobě opylovačů služby, které jsou pro úspěšnou sklizeň klíčové.Ochrana zemědělské půdy je nedostatečná
Půda je v České republice chráněna na základě zákonů o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního zákona, což je navíc podpořeno Evropskou úmluvou o krajině, kterou ratifikovala také ČR. Stávající zákony však dnes v praxi nezajišťují ochranu dostatečně.
Neproblematičtější je samotný zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten ukládá poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, které by měly činit stavbu na zelené louce nevýhodnou. Výše poplatků však zůstává stejná jako v roce 1992, kdy byl zákon vytvořen a díky inflaci je dnes velmi nízká (u půdy nejvyšší bonity je to průměrně 69 413 Kč/ha). Navíc je půda v České republice v porovnání se zbytkem Evropy velmi levná, takže stavba na místě dnešních polí se investorům vyplatí.
Ochrana zemědělské půdy není v ČR dostatečná
Stále se zrychlující tempo záborů půdy by tedy mohla zpomalit novela zákona, která by ukládala vyšší poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Takovou novelu se již snažily prosadit předchozí dvě vlády. První komplexní novelu představil v roce 2009 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. O prosazení novely zákona do letošních voleb se snažil také bývalý ministr Jan Dusík. Bohužel neúspěšně.
Novela, která padla pod stůl letos na jaře ve 2. čtení v poslanecké sněmovně, navrhovala až desetinásobné zvýšení odvodů za zábor těch nejkvalitnějších půd a trojnásobné zvýšení odvodů za zábor těch méně kvalitních. Kromě toho zjednodušovala proces vyjímání půdy na nezastavěných pozemcích uvnitř obcí, což mělo obcím usnadnit povolování nových domů tam, kde nebudou zasahovat do volné krajiny. Zaváděla také povinnost neohrožovat a nepoškozovat půdu a její funkce erozí a řešila kompetenci v oblasti kontroly hospodaření s půdou a ochrany půdy, kterou měla svěřit České inspekci životního prostředí.Zemědělská půda: Co chystá nová vláda?
Novely se však snad v dohledné době dočkáme – snaha o účinnou ochranu půdy je jedním z bodů programového prohlášení nové vlády a mezi své priority zařadili ochranu půdy také ministr životního prostředí Pavel Drobil a ministr zemědělství Ivan Fuksa. Na počátek září je připravena schůzka obou ministrů, po které by měly být představeny záměry ohledně novely zákona. Podle tiskového oddělení ministerstva životního prostředí však půjde již v těchto dnech verze novely zákona č. 334/1992 Sb. připravená ministerstvem životního prostředí do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení.
Ochrana zemědělské půdy je prioritou nového ministra životního prostředí
Tato verze novely obsahuje jisté změny oproti novele připravené bývalým ministerstvem, její hlavní body jsou však opět ochrana proti erozi a před nepřiměřenými zábory. Jak uvedl ministr Drobil na tiskové konferenci, kde představil priority ministerstva, obrana proti nepřiměřeným záborům se dotkne nejen výstavby skladišť a průmyslových hal, ale také výstavby fotovoltaických elektráren. Právě jejich stavba tzv. na zelené louce je trnem v oku oběma ministrům a hodlají zemědělský půdní fond před tímto typem aktivit účinně bránit.
URL| http://www.nazeleno.cz/zemedelska-puda-ubyva-stanou-se-pole-ohrozenym-druhem.aspx
ČZPI se chystá kontrolovat nezpracované obilí po sklizni
31.8.2010 Prima TV str. 9 18:55 Zprávy TV Prima
Roman FOJTA, moderátor--------------------Vůbec poprvé se chystá kontrolovat nezpracované obilí po sklizni. Jak jsme zjistili, zaměří se na chemické látky, kterými zemědělci urychlují zrání obilných zrn. Úrodu před žněmi často stříkají přípravky, kterými by správně měli likvidovat jen plevel. Běžně k tomu používají třeba kontroverzní přípraven Roundup.
Ladislav HRUŠKA, redaktor--------------------Chemikálie Roundup má své zastánce, ale i zaryté odpůrce. Zatímco zemědělcům pomáhá urychlovat sklizeň obilí, ekologům z jeho chemického složení naskakuje husí kůže. Roundup se používá běžně k hubení plevelů, zemědělci ho ale stříkají i na obilí, aby si usnadnili práci.
Jiří RUBÁŠ, vedoucí rostlinné výroby, Předslav--------------------Potom je snazší sklizeň i tý obiloviny, protože i ta obilovina uschne.
Josef KEŘÍK, poradce ekologického zemědělství--------------------Nechá se dřív sklízet nebo dřív po dešti můžete vyjet na pole, pokud to tedy dovolí půda.
Zdeněk PERLINGER, předseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO--------------------Jakákoliv chemikálie, jakýkoliv herbicid se potom v reziduích najde v té produkci, to znamená v zrnu a potom v mouce. Já se obávám, že škodí to vždycky, záleží na tom, jak a za jak dlouho a v kolika generacích se na to přijde.
Ladislav HRUŠKA, redaktor--------------------To jedním dechem potvrzují i ekologové. Vadí jim tato chemická sloučenina, nebezpečný glyfosát, který je i v Roundupu obsažený.
Jindřich PETRLÍK, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika--------------------Pořád jde o látku, která má nebo může mít řadu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak zdraví lidí. Takže by bylo záhodno její použití nebo množství používaného pesticidu snižovat.
Ladislav HRUŠKA, redaktor--------------------Už po žních si podle našich informací Státní zemědělská a potravinářská inspekce na obiloviny přísně posvítí. Budou poprvé sledovat, jestli chemické sloučeniny, takzvané glyfosáty i z Roundupu v obilných zrnech nepřekračují povolené stanovené limity.
Martina ŠMÍDTOVÁ, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce--------------------Povinnost sledovat tuto látku nám evropské nařízení ukládá teprve od letošního roku. My s tím samozřejmě počítáme.
Ladislav HRUŠKA, redaktor--------------------Odběry vzorků a jejich analýzy má inspekce naplánované už na poslední čtvrtletí letošního roku. Krajské štáby a Ladislav Hruška, televize Prima.
Česku hrozí pokuta kvůli erozi zemědělské půdy
26.8.2010 denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK
České Budějovice - Téměř polovina zemědělské půdy je ohrožena erozí. Česku proto hrozí pokuta od Evropské unie.
"České republice hrozí pokuta od Evropské unie ve výši stovek milionů korun kvůli nedodržování zemědělské politiky v oblasti eroze půdy. Novinářům to dnes na výstavě Země živitelka řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Erozí je v Česku ohrožena téměř polovina orné půdy.
Ministr se kvůli tomu rozhodl, že zpřísní podmínky hospodaření na půdě ohrožené erozí. Připravované nařízení vlády má rozšířit platnost takzvaných standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (známých pod názvem GAEC) i na mírně erozně ohrožené půdy. Pod jejich režimem bude 44 procent zemědělské půdy, uvedl Fuksa. Mělo by se tím zabránit dalšímu smývání ornice a zhoršování kvality půdního fondu a vod. Sankce pochází ještě z minulého období, za to, že se tento problém nezvládl, uvedl.
Eroze ohrožuje miliony hektarů půdy
Eroze podle odborníků ohrožuje 44,62 procenta z celkové rozlohy orné půdy v Česku. Eroze tak hrozí přibližně na 1,136 milionu hektarech, z toho mírně ohroženo je 264.000 hektarů. Podle dřívějších vyjádření Svazu vlastníků půdy přicházejí její majitelé v důsledku eroze o půdu v hodnotě až desítek miliard korun.
Povinnost plnit standardy GAEC platí pro zemědělce, kteří jsou příjemci přímých plateb od vstupu země do EU. Od roku 2009 je pak jejich plnění také součástí takzvaných kontrol podmíněnosti. V případě, že žadatel tyto standardy nesplňuje, mohou mu být sníženy, v krajním případě vůbec neposkytnuty dotace. Standardy jsou průběžně doplňovány a aktualizovány.
Podle podmínek GAEC musí například žadatelé o dotace hospodařící na svažitých pozemcích ponechávat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má vést k omezení smývání půdy, zpomalení povrchového odtoku vody a většímu zadržování vody v krajině. Na svažitém terénu by farmáři neměli pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory nebo řepa, případně tyto plodiny pěstovat s využitím technologií šetrnějším k půdě. "
URL| http://www.denik.cz/ekonomika/cesku-hrozi-pokuta-kvuli-ero20100826.html
Rozšíření standardů dobré zemědělské praxe na další území pomůže bojovat proti erozi půdy
25.8.2010 finance.cz str. 0 Ministerstvo zemědělství
25.8. 2010 Téměř polovina zemědělské půdy v Česku je v současné době ohrožena erozí. Zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice, zhoršování kvality půdního fondu i vod má pomoci novela vládního nařízení a rozšíření platnosti tzv. standardů GAEC i na mírně erozně ohrožené půdy. Novela by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, jako jeden z konkrétních kroků v oblasti ochrany půdy, kterou ministr Ivan Fuksa považuje za své prioritní téma.
Téměř polovina zemědělské půdy v ČR je dle informací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) v současné době ohroženo erozí. Většina erozí vodní, menší část erozí větrnou. „Přitom na většině takto erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na stanovené přípustné hodnoty. Tím méně na úroveň žádoucí, která by bránila dalšímu snižování mocnosti půdního profilu a zhoršování kvality vod v důsledku pokračujícího procesu eroze,“ říká ministr Fuksa. „Proto jsem rozhodl o rozšíření území, pro která budou platit standardy správné zemědělské praxe. Dodržování těchto zásad má význam nejen pro ochranu zemědělského půdního fondu, ale výrazně přispívá i protipovodňové prevenci.“ Od 1. ledna 2011 má proto vstoupit v platnost vládní nařízení, které upravuje rozlohu půd ohrožených erozí na 44,62% z celkové rozlohy orné půdy, tj. na 1 136 548 ha podle údajů VÚMOP. Ministr Fuksa chce svým rozhodnutím vytvořit předpoklad pro snížení rizika povodní a zamezit ztrátám kvalitní zemědělské půdy. Toto nařízení je konkrétním krokem k protierozní ochraně půd. Ministr Fuksa tak v krátké době naplňuje jednu z priorit v Programovém prohlášení vlády.
Jedním z nástrojů boje proti erozi jsou standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Sjednat v souladu se standardy GAEC v praxi znamená například ponechat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má na svažitých pozemcích napomáhat omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení zadržování vody v krajině. Další zásadou může být nepěstovat na svažitých terénech se silně erozně ohroženou půdou širokořádkové plodiny, případně tyto plodiny pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče nebo bezorebné setí. Na erozně ohrožené půdě se také preferuje používání hnojiv s vyšším obsahem organických látek, která zlepšují strukturu půdy a příznivě ovlivňují vodní režim půdy.
„Půda je vyčerpatelný, nenahraditelný a jen velice pomalu se obnovující přírodní zdroj. Je základem udržitelného zemědělského hospodaření a jako s takovou by se s ní mělo zacházet. Zatímco se jeden centimetr půdy může dle místních podmínek tvořit desítky až stovky let, k odnosu stejného či většího množství půdy může následkem eroze dojít během jediné průtrže mračen,“ shrnuje ministr Fuksa. „Vlastníci půdy v České republice tak díky nevhodnému hospodaření přicházejí ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard korun,“ varuje ministr.
Působení eroze má přitom podle něj dopad nejen na kvalitu a tudíž výnosnost půdy, ale ovlivňuje i kvalitu vod v blízkosti erozí zasažených polí a přispívá i k povodňovému ohrožení nebo následným škodám.
Dodržování standardů GAEC je podmínkou poskytování přímých podpor (SAPS), některých podpor Programu rozvoje venkova (např. agroenvironmentální opatření, oblasti NATURA 2000 apod.) a některých podpor společné organizace trhu s vínem v rámci systému kontrol podmíněnosti (tzv. Cross Compliance). Od 1. ledna 2010 je v ČR v platnosti 10 těchto upravených a aktualizovaných standardů. Pro potřeby standardu GAEC 2 je v registru půdy LPIS k dispozici mapová vrstva silně erozně ohrožených (SEO) půd, která byla do LPIS zavedena 1. ledna 2010 a aktualizována 1. července 2010.
MZe zároveň úzce spolupracuje s ministerstvem životního prostředí na řešení problematiky protierozní ochrany, zejména zahájením prací na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Vrstvy erozní ohroženosti jsou k nahlédnutí na portálu SOWAC GIS, provozovaném VÚMOP, na adresách www.eroze.vumop.cz nebo www.eroze.sowac-gis.cz a to kliknutím na odkaz Otevření mapového okna a zatržením položky GAEC. Pod vrstvu erozně ohrožených půd je možné zobrazit si další volitelné odborné i podkladové mapy a získat informace o metodikách jejich tvorby.
Vzniká zelená banka, bude půjčovat na ekologii
23.8.2010 E15 str. 1 Titulní strana Jan Žižka
Praha - Ministerstvo životního prostředí rozjíždí projekt nové rozvojové banky, která se zaměří na „zelené trhy“. Takzvaná zelená banka bude poskytovat půjčky či záruky namísto dosavadních přímých dotací. „Mělo by jít o určitou formu bankovních služeb zaměřených na zelenou ekonomiku,“ potvrdila mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Lenka Brandtová. Právě tento fond, nebo alespoň jeho část, se má do zelené banky transformovat.
S úkolem vytvořit zelenou banku přišel na fond životního prostředí jeho nový šéf Libor Michálek. Projekt už ale v posledních měsících začal připravovat jeho předchůdce Petr Štěpánek. Důvod byl jasný – peníze z evropských fondů na období 2007–2013 se postupně vyčerpávají, podobně jako finance z programu Zelená úsporám. Ty mohou podle Štěpánka dojít ke konci roku. „Potom už nebudou žádné peníze na zateplování budov,“ řekl bývalý šéf SFŽP s tím, že je nutné hledat nové způsoby financování.
V rámci zelené banky má vzniknout revolvingový fond, kdy se vložené peníze nevyčerpají jako v případě přímých dotací, ale budou se po splacení půjček dál „otáčet“ v bance. „Šlo by o formu revolvingového financování. Prostředky, které by se vkládaly, jsou platby za znečištění životního prostředí a ekosystémové služby, úvěry a příspěvky,“ uvedla Lenka Brandtová. Do nového projektu by se podle dosavadních plánů mohla zapojit i Evropská investiční banka.
Programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký předpokládá, že zelená banka levnými půjčkami pomůže s rozpumpováním zeleného průmyslu v Česku.
Vzniká zelená banka
„Recyklace odpadu, zelené hi-tech a podobná odvětví jsou pro českou ekonomiku velká příležitost,“ zdůrazňuje Kotecký. Státní fond životního prostředí bude mít podle něho k dispozici finanční prostředky díky chystaným reformám – zvýšení poplatků za vypouštění škodlivých exhalací a vyšším platbám za výstavbu na zemědělské půdě. K těmto reformám se zatím hlásí i nový ministr životního prostředí Pavel Drobil. „Pokud v nich ministr Drobil bude pokračovat, vedlejším důsledkem by bylo, že také stoupnou příjmy SFŽP,“ uvedl Kotecký.
Bývalý šéf fondu Štěpánek očekává, že kromě případného zapojení Evropské investiční banky by do revolvingového fondu mohly být zahrnuty také peníze z evropských fondů na příští období po roce 2013. V tomto případě by už bylo možné využít určité zkušenosti: formu revolvingového financování, které vychází z evropských fondů, se dříve rozhodl otestovat kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky také Moravskoslezský kraj.
Za čtyři hlavní úkoly z hlediska financování Kotecký označuje plošné zateplování domů, rozhýbání českého zeleného průmyslu, třídění odpadu a ozdravení krajiny tak, aby lépe zadržovala vodu. Zelená banka by jako úvěrová část banky měla pomáhat s druhým úkolem. Kromě toho Kotecký upozorňuje, že od roku 2013 začne stát dostávat výnosy z aukcí evropských emisních povolenek. „Navrhujeme, aby většina z nich šla do Fondu energetické nezávislosti spravovaného SFŽP, který by je investoval do pokračování Zelené úsporám,“ upřesňuje Kotecký.
V Zašové postaví solární elektrárnu
10.8.2010 Valašský deník str. 3 Valašsko LENKA ORÁLKOVÁ
Stavba nové elektrárny přinese Zašové peníze, změní se však ráz okolní krajiny
Zašová – Novou sluneční elektrárnu za sedm set milionů korun plánuje postavit do konce roku firma Ren power v průmyslové zóně Hačov u Zašové. Pronájem obecních pozemků, na kterých fotovoltaickou elektrárnu pracovníci firmy vybudují, přinese Zašové peníze. Přesnou sumu, kterou Zašová za pronájem pozemků dostane, ale odmítla starostka Zašové Anna Mikošková prozradit. „Pozemek má něco přes dvacet hektarů. Cenu za jeho pronájem vám ale v tuto chvíli neřeknu,“ vyjádřila se ke stavbě elektrárny Mikošková. Projektový manažer firmy Ren power, která je zároveň investorem výstavby, František Švec je přesvědčený, že solární energie je pro Zašovou přínosem. „Významně posílí obecní rozpočet. Stavbu plánujeme zahájit ve třetím čtvrtletí,“ prozradil Švec.
Další výhody vidí manažer v úspoře fosilních paliv, která by se jinak musela spálit při výrobě elektřiny v konvenčních zdrojích. „Emise se tak zmenší,“ doplnil Švec, který se rovněž domnívá, že výstavba vyřeší v zóně problém s odtokem dešťové vody z polí.
Mnohem skeptičtější ke stavbě solární elektrárny jsou někteří ochránci. „Chápu, že to obci přinese peníze. Na druhou stranu se výrazně změní ráz krajiny,“ komentoval výstavbu Jan Pavelka z oddělení Ochrany přírody a krajiny z Krajského úřadu ve Zlíně. Pavelka zároveň upozornil na skutečnost, že se v okolí vyskytuje chráněný Chřástal polní a cesty, kudy prochází zvěř.
Lidé jsou rádi
Využití průmyslové zóny, která doposud stála ladem, lidé ze Zašové vítají. „Jako občan jsem samozřejmě rád, že v rozpočtu obce přibudou peníze,“ prozradil například Vladimír Štěpán. Někteří lidé ze Zašové se také chystají přijít na informativní schůzku, která se koná na tamějším obecním úřadě 11. srpna.
Výstavba solární elektrárny takového rozsahu je na Valašsku spíše výjimkou. Lidé většinou upřednostňují solární panely umístěné na střechách. Energii ze slunečních panelů využívají například v průmyslové zóně Bobrky u Vsetína nebo ve vsetínské Základní škole v Rokytnici.
O výstavbě fotovoltaické elektrárny se uvažovalo také v průmyslové zóně Lešná ve Valašském Meziříčí. „Firma, která má pozemek do konce roku v pronájmu, nám zatím nedala žádné zprávy,“ komentoval aktuální situaci starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.
Region| Střední Morava
Nový portál má pomoci farmářům s odbytem produkce
8.8.2010 denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK
Praha - Farmáři mohou své produkci prezentovat na novém webovém portálu.
Zemědělci a lokální výrobci potravin mají další možnost, jak nabízet své produkty. Na internetovém portálu www.nalok.cz – Nakupujte lokálně mohou zdarma prezentovat své farmy či výrobky, prostor zde mají také stále oblíbenější farmářské trhy a bedýnkové systémy. ČTK informace získala na webu Agrární komory. Zájem o přímý prodej mezi farmáři i výrobci potravin v poslední době výrazně roste, stejně tak se tato forma prodeje těší rostoucí oblibě zákazníků.
„Snažíme se, aby byl celý systém "Nakupujte lokálně“ co nejjednodušší na používání. Registrace je pro každého zdarma. Pokud máte svou vlastní farmu či výrobu, vytvoříte si během pár minut svou prezentaci, přidáte zajímavé informace, fotky a produkty, jež nabízíte," uvedla zakladatelka projektu Michaela Romanová.
Potenciální zákazníci tak „své“ výrobce lehce najdou na mapě podle adresy, jednotlivých produktů nebo podle farmářských trhů, na které se chystají. Návštěvníci stránek mohou u jednotlivých farem či trhů zanechávat své komentáře a diskutovat prostřednictvím webu s farmáři například o tom, jak jednotlivé výrobky vznikají, jak je správně skladovat, nebo na co zajímavého se v nejbližší době mohou těšit.
Bedýnkový systém
Zviditelnit se na novém webu mohou také provozovatelé přibývajících bedýnkových systémů prodeje potravin. Zájemci pak mohou prostřednictvím webu novou bedýnkovou komunitu vytvořit. Při bedýnkovém prodeji obvykle farmář, nejčastěji zelinář, pravidelně rozváží své výpěstky přímo odběratelům. Vedle vlastních produktů může do bedýnky, tašky či přepravky doplnit i výrobky od dalších pěstitelů z regionu. V nabídce se nacházejí jak certifikované bioprodukty, tak zboží od klasicky hospodařících drobných zemědělců. Zákazníci dostávají zboží buď domů, nebo na určené odběrové místo nejčastěji v týdenních či 14denních intervalech za pevně stanovenou cenu.
Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste, neboť za ně dostávají lépe zaplaceno, protože se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v tomto způsobu nákupu hledají alternativu k anonymnímu prostředí supermarketů a průmyslově vyráběným potravinám, jejichž kvalita a čerstvost má řadu kritiků.
Projekt Nalok.cz není jedinou aktivitou tohoto typu. Již od února fungují podobné stránky na adrese www.najdisisvehofarmare.cz, jejichž iniciátorem je farmář František Němec z Netína na Žďársku. Internetové portály Bio-info.cz, Biospotřebitel.cz a ekologická organizace Hnutí Duha pak v dubnu spoluvytvořily celostátní adresář bedýnkových systémů."
URL| http://www.denik.cz/ekonomika/novy-portal-ma-pomoci-farmarum-s-odby20100808.html
Program se prodírá do praxe
26.7.2010 Zemědělec str. 3 Zpravodajství (alt)
V dlouhých a nelehkých diskusích odborníků z různých skupin, které spojoval zájem o lesy a rozdělovaly často velmi protichůdné názory na ně, vznikal Národní lesnický program II (NLP). Debaty z rozdílných zorných úhlů, v nichž se hledá jen velmi těžko kompromis, provázejí i některé části jeho realizace. Jednou z nejvíce diskutovaných a kontroverzních klíčových akcí programu je otázka vyváženého stavu mezi lesem a zvěří. Odpovídal tomu i průběh tiskové konference k NLP, která se stočila hlavně na toto téma. Podle zpravodaje příslušné akce programu Miroslava Sloupa z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) neexistuje u nás statistika škod způsobených zvěří. Majitelé velkých lesů, kteří v nich zároveň provozují honitby, škody nehlásí, zmapované nejsou ani škody na malých výměrách, protože se jejich náhrady velmi obtížně vymáhají.
Podle Sloupa dosahuje poškození zvěří například v Krušných horách ročně 1500 až 1800 korun na hektar lesa, ale tento údaj nelze vztáhnout na celou republiku. Státní podnik Lesy ČR účtuje za způsobené škody provozovatelům honiteb celkem kolem 20 milionů korun ročně.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha se vliv zvěře liší místo od místa. Jak uvedl, podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti dosahují tyto škody ročně na všech lesích u nás asi miliardy korun. Do této částky jsou započítány nejen škody přímé, ale i náklady majitelů lesů na oplocenky, repelenty na potírání sazenic apod. Sloup poznamenal, že ÚHÚL zjistil na několika lokalitách čtyř až 13násobek normovaných stavů zvěře. „Podle našich šetření jsou stavy zvěře v 75 procentech případů nad normovanými,“ přitakal Bláha. Při plánech mysliveckého hospodaření je proto třeba počty zvěře snižovat a při jejich určování vycházet ze stavu daného ekosystému.
Diskuse se rozvinula i kolem záměru využívat lesní biomasu na energetické účely. Sběr klestu z lesa a jeho spalování by mohly nadměrně odčerpat živiny z lesních půd. Proto by se podle Martina Nikla z ÚHÚL měly zpřesnit principy, kritéria a doporučení pro výběr lokalit, z nichž by se zbytky po těžbě dříví mohly odebírat. Přepokládá se, že to bude možné asi na 60 procentech lesních pozemků. Každopádně experti doporučují zrušit podporu pro spoluspalování uhlí a dřeva při výrobě elektrické energie, protože účinnost využití dřeva je zde nižší. Tím by se uvolnila biomasa pro efektivnější využití v lokálních výtopnách.
Konečné znění NLP přijala vláda na podzim před dvěma lety s tím, že program má platit pro období do roku 2013. *
Češi se vrhli na ekologické dotace
12.7.2010 Lidové noviny str. 13 Byznys
DAVID TRAMBA
Největší zájem je o peníze na snižování emisí, na protipovodňové projekty či investice do obnovitelných zdrojů energie
PRAHA Češi velmi rychle čerpají evropské peníze určené na zlepšování životního prostředí.
Enormní zájem je hlavně o čtyři oblasti: o investice obcí a veřejných institucí do využití obnovitelných zdrojů energie, o peníze na rekonstrukci zdrojů tepla, na snižování emisí a na omezování rizika povodní. K polovině letošního roku zájemci vyčerpali z těchto programů již přes devadesát procent peněz vyčleněných na období let 2007 až 2013. Prakticky vyčerpány jsou také prostředky zaměřené na investice do čištění odpadních vod. Zde však zůstává osud mnoha velkých projektů, například i rekonstrukce Ústřední čistírny odpadních vod v Praze, nejistý. Jak uvedla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová, největší projekty z této oblasti sice prošly schvalováním na národní úrovni, stále však schází souhlas Evropské komise.
Naopak v jiných oblastech čerpání „ekologických“ dotací tak rychlým tempem nepostupuje. Například z peněz určených na snižování spotřeby energií a na ochranu přírodních rezervací soustavy Natura 2000 je zatím rozdělena jen jedna pětina dotací.
Ne všechny programy jedou Mluvčí státního fondu potvrdila, že pokud by to bylo potřeba, je ve hře možnost přerozdělení peněz mezi jednotlivými programy určenými na životní prostředí. Takový návrh by však muselo ministerstvo životního prostředí předložit ke schválení Evropské komisi do Bruselu, což není snadný proces.
Celkem může Česko čerpat v období let 2007 až 2013 evropské dotace v Operačním programu životní prostředí 126 miliard korun. V současnosti je již mezi úspěšné uchazeče rozdělena více než polovina z této částky. Ministerstvo životního prostředí schválilo dotace na 4462 různých projektů o celkové hodnotě 107 miliard korun, z toho příspěvky z fondů Evropské unie pokryjí náklady ve výši 70,5 miliardy korun. Z této částky poslal do poloviny letošního roku fond životního prostředí na účty realizátorů projektů téměř 8,7 miliardy korun. Ze schválených projektů je 800 již dokončených.
„Příjemci podpory získávají peníze průběžně a nemusejí čekat až na ukončení projektu,“ zmínila Brandtová výhodu proti jiným evropským programům.
Žadatelé často chtějí odklad Mnoho uchazečů o dotace podle zjištění fondu neumí po schválení dotace včas projekt rozběhnout. „Znepokojuje nás poměrně významný počet žadatelů, kteří nedokážou do dvanácti měsíců od schválení projektu uzavřít smlouvu o dílo a žádají o prodloužení této lhůty. Protože se však jedná o infrastrukturní projekty, je to pochopitelné a vycházíme jim vstříc.“
Kromě výše zmíněných oblastí jsou peníze z Operačního programu životní prostředí určeny také na výstavbu či obnovu rybníků, revitalizaci veřejných parků, třídění a recyklaci odpadů či rekultivaci skládek.
Ekologové: bramborákem za české suroviny!
24.6.2010 tyden.cz str. 0 Apetit
ČTK Jiné NNO
Smažené bramborové placky měly podle ekologů upozornit na problémy kolem dovozu potravin do Česka.
Do Česka putují přes regály supermarketů i tisíce kilometrů. Tytéž suroviny a často v mnohem vyšší kvalitě přitom nabízejí i místní zemědělci, řekl ČTK mluvčí organizace Duha Jan Kotěra. To byl podle něho také hlavní důvod veřejné akce, při níž ekologové smažili ve městě na metrové pánvi bramboráky z místních surovin.
Podle ekologů je dovoz potravin do Česka mnohdy nesmyslný. Například v roce 2007 se do země dovezlo přes 70 tisíc tun jablek, za hranice naopak směřovalo 51 tisíc tun jablek tuzemských. Používání místních surovin podle ekologů nejen posiluje lokální ekonomiku, ale také podstatně snižují exhalace skleníkových plynů, které produkují kamiony.
Právě u surovin na výrobu bramboráku jsou rozdíly v ekologické zátěži při využití domácích a dovážených surovin nejviditelnější. "Brambory se k nám dovážejí hlavně z Německa a také Polska. Na český česnek v obchodech skoro nenarazíte. Přes 80 procent česneku se k nám dováží z Číny, tedy přes 21 tisíc kilometrů," řekl Kotěra. Na přepravu jedné tuny čínského česneku podle něj připadá přes 300 kilogramů emisí oxidu uhličitého, který se dostane do atmosféry.
Brno má své zemědělce na Zeleném trhu
Ekologové dnes vyráběli bramborák ze surovin od zemědělce hospodařícího zhruba 50 kilometrů od Brna. Úspora emisí skleníkových plynů je podle nich v tomto případě ve srovnání s běžně dostupnými dováženými surovinami, které nabízejí supermarkety, zhruba poloviční. Produkty místních zemědělců lze v Brně nakoupit každý den například na Zelném trhu.
Hnutí Duha upozorňuje také na možnost jejich nákupu prostřednictvím takzvaných bioklubů či bedýnkového prodeje. Fungují na principu přímých objednávek surovin od českých zemědělců se zaručeným původem.
URL| www.tyden.cz/rubriky/apetit/ekologove-bramborakem-za-ceske-suroviny_173482.html
Lesníci v Beskydách se chystají na kůrovce
12.6.2010 ct24.cz str. 0 Regionální ČT24
Beskydy – Beskydští lesníci mají obavy, že se při současném tropickém počasí přemnoží kůrovec. Jeho kalamitu už lesníci v Česku jednou zažili v polovině devadesátých let minulého století. Zabránit jí mají hlavně speciální lapače, do nichž jsou umístěny feromonové sáčky. Jedním z míst, kde je lesníci rozmístili, je například lokalita nazvaná Na Poskli nedaleko Soláně.
Suché počasí a mírné teploty jsou podmínky, ve kterých se kůrovci daří nejlépe. Podle lesníků napadají především smrkové lesy v nižších polohách. V Beskydách se vyskytuje nejčastěji lýkožrout smrkový. Podle množství odchycených brouků lesníci mohou stanovit stupeň napadení lesa. Spolupracují přitom také s myslivci.
Lesníci rozmisťují proti kůrovcům také tzv. lapáky. Myslivec Josef Skalík upřesnil, že jejich princip spočívá v pokácení stromů přibližně ve dvou třetinách, aby byl strom v polostínu. Přikryje se větvemi, jejichž vůně během usychání láká lýkožrouty. "Je třeba se připravit na rizika a provádět případná opatření," říká Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody. Lesníci budou kontrolovat lapače a lapáky zhruba jednou týdně.
URL| www.ct24.cz/regionalni/92815-lesnici-v-beskydach-se-chystaji-na-kurovce/
Budou peníze na ploty i kosení trávy
2.6.2010 Zlínský deník str. 12 Zlínský kraj ČTK
Zlínský kraj podpoří obnovu pozemků v chráněných lokalitách po loňské sněhové kalamitě
Zlínský kraj - Zlínský kraj přispěje vlastníkům či nájemcům pozemků v chráněných lokalitách na odstranění škod vzniklých v důsledku sněhové kalamity z minulé zimy a také na údržbu těchto území. Dostane se jim prostředků na pokosení trávy a odstranění sena, likvidaci dřevin, rozrušení mechových porostů, průběžné čištění plochy od odpadků a opravu oplocení. „Žadatelé si rozhodnutím radních rozdělí 669 000 korun,“ sdělil mluvčí hejtmanství Milan Plesar.
Nyní je v regionu 106 přírodních rezervací a přírodních památek, do kterých se ale nezapočítávají území Chráněných krajinných oblastí. „Podle zákona o ochraně přírody a krajiny tak může hejtmanství uzavírat písemné dohody o poskytnutí dotace k odstranění negativních vlivů v území s vlastníky či nájemci pozemků provádějícími tuto údržbu,“ přiblížila krajská radní Milena Kovaříková. Dotaci získalo celkem 31 majitelů pozemků, mezi nimi sdružení i firmy. Podle Plesara peníze k odstranění škod pomohou například v chráněných územích Hrádek a Sucháčkovy paseky v okolí Lidečka, Skalka-Polomsko u Bystřice pod Hostýnem, Mokřady Vesník, Vršky-Díly v lokalitě Rožnovska, Choryňská stráž u Valašského Meziříčí nebo v přírodní památkové lokalitě Lačnov či Pozděchov.
Příval sněhu zasáhl Vsetínsko loni v říjnu. Vlivem silného větru a pod přívalem mokrého sněhu padaly na mnoha místech stromy. Řada silnic byla neprůjezdná, vyhlášen byl kalamitní stav. V úsecích Vsetín-Velké Karlovice a Horní Lideč-Střelná stála i vlaková doprava. V důsledku padajících stromů bylo na řadě míst poškozeno také elektrické vedení.
ID| 6d7ee6e7-9ce1-4c8e-9c7c-9c066aef3db1
Pes napadl na Zlínsku stádo ovcí, 23 jich zabil
24.5.2010 denik.cz str. 0 Regiony ČTK
Zlínsko - Volně pobíhající pes napadl v noci na pondělí stádo ovcí soukromého majitele v obci Držková na Zlínsku. Z 34 oveček jich nakonec útok nepřežilo 23, z toho šest jehňat.
"Policisté šetří případ jako přestupek, za který správní orgán může majiteli psa uložit pokutu až 30.000 korun. ČTK to v pondělí řekla zlínská policejní mluvčí Jana Bartíková.
Ovce napadla pětiletá fenka, kříženec labradora s německým ovčákem. "Majitel, který ráno přišel stádo zkontrolovat, se pokoušel se starostou obce psa odehnat, ale neúspěšně. Zvíře nakonec musel zastřelit starosta, který je zároveň myslivcem," poznamenala Bartíková. Některé ovce fenka zardousila, další pokousal a některé z nich musela přivolaná veterinářka utratit.
Majitele našli
"Ani u několika dalších ošetřených zvířat není jisté, zda útok psa přežijí," dodala policejní mluvčí s tím, že chovatel zatím nevyčíslil způsobenou škodu. Podle Bartíkové se ale podařilo najít majitele psa, bydlící asi dva kilometry od pastviny. "Potvrdili, že zastřelené zvíře patří jim. Údajně jej večer zabezpečili, fenka se ale podhrabala ze svého výběhu ven a utekla," přiblížila Bartíková.
Podobný případ se na Zlínsku udál také loni v červenci. Chovatel tehdy nalezl na louce ve Vizovicích mrtvoly sedmi ovcí. Všechna zvířata měla otevřené rány a trhliny na hlavě. Podle specialistky na šelmy z Chráněné krajinné oblasti Beskydy zřejmě tři berany a čtyři jehňata zabili vlci, kteří se na Zlínsko dostali ze sousedního Vsetínska.
URL| www.denik.cz/regiony/pes-napadl-na-zlinsku-stado-ovci--jich-zabil.html
Biopalivo získává přímo na své farmě
10.5.2010 Zemědělec str. 3 Zpravodajství (alt, čtk)
Již třetím rokem využívá traktor s přídavným zařízením, které umožňuje pohon na rostlinný olej, majitel biofarmy Sasov u Jihlavy Josef Sklenář. Palivo získává pěstováním a následným lisováním lničky seté. Letos vylisuje olej z 20 tun semene. Množství pokryje téměř čtvrtinu spotřeby pohonných hmot na biofarmě.
Jak Sklenář řekl uplynulý týden novinářům, má vyzkoušeno, že neupravený motor funguje v létě bez problémů na směs 80 procent oleje a 20 procent nafty, v zimě v obráceném poměru. Úprava motorů na stoprocentní nahrazení nafty rostlinným olejem podle něj stojí řádově desetitisíce korun, které se zemědělcům brzy vrátí. Jistou nevýhodou rostlinných olejů je podle něho krátká doba skladovatelnosti. Pokrutiny z lisování semen se na statku využijí ke krmení zvířat, je možné je použít i k topení.
Jeden traktor má Sklenář upravený téměř stoprocentně na rostlinný olej. Naftu používá jen na startování. „Chod motoru poháněného rostlinným olejem je klidnější, problémy jsou jen se studenými starty,“ potvrdil prodejce biopaliv ze společnosti Prague Management International Tomáš Volný. Úprava podle něj nemění technické vlastnosti vozu, není proto nutné ji zapisovat do technického průkazu. „Zemědělcům by tato alternativa do budoucna umožnila osvobození od závislosti na fosilních palivech,“ uvedla Hana Gabrielová ze sdružení Arnika. Podle ní se však lokální výrobě biopaliv v Česku věnují zatím jen jednotlivci. Vedle samozásobování zemědělského provozu vlastním palivem se nabízí i možnost opětovného využití rostlinných olejů z domácností či školních jídelen.
Desítky menších obcí dostanou peníze na kanalizaci a čistírny
6.5.2010 enviweb.cz str. 0 Chráněná území
Řídící výbor, který se sešel na konci dubna, posoudil přes 1000 žádostí. Nejvíce projektů (756) se týkalo zlepšování stavu přírody a krajiny, 322 projektů bylo podáno v prioritní ose 1 zaměřené na zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Celkem doporučil řídící výbor ke schválení 649 projektů s celkovou výší dotace 10,3 miliardy korun.
Kanalizace a čistírny pro menší obce
Řídící výbor totiž na svém dubnovém jednání projednal další balík žádostí a doporučil ministerstvu životního prostředí schválit další projekty určené na snížení znečištění z komunálních zdrojů a zlepšení jakosti pitné vody. Celkem bylo v rámci posuzované výzvy podáno 277 žádostí a ke schválení bylo doporučeno114 projektů s celkovou výší dotace 5,55 miliardy korun. Většina projektů se týká menších obcí.
Kromě toho výbor doporučil ke schválení velký projekt Čistá řeka Bečva II s požadovanou podporou ve výši téměř 1,2 miliardy korun. Tento projekt přímo navazuje na již ukončený projekt Čistá řeka Bečva I. Jedná se o řešení celého povodí horního toku Bečvy nad profilem soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Projekt musí s ohledem na jeho velikost schválit ještě Evropská komise.
Do začátku dubna bylo v celé České republice podpořeno 335 projektů zaměřených na budování a rekonstrukci kanalizace, čistíren odpadních vod a vodovodů. Dotace z Fondu soudržnosti a SFŽP ČR pro tyto projekty překročila 29 miliard.
Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny
Nejvíce projektů projednaných řídícím výborem patří do prioritní osy 6 zaměřené na zlepšování stavu přírody a krajiny. Zájemci mohli podávat žádosti na podporu projektů zaměřených na implementaci a péči o území soustavy Natura 2 000, podporu biodiverzity, obnovu krajinných struktur, optimalizace vodního režimu krajiny, podpora regenerace urbanizované krajiny a prevenci sesuvů a skalních řícení.
Ze 1278 podaných žádostí doporučil výbor podpořit 443 projektů. Celková výše dotace pro tyto projekty přesáhne 4 miliardy korun.
"Jednání dubnového řídícího výboru proběhla ve velmi konstruktivním duchu a jeho výsledky můžeme považovat za velmi vydatné jak v počtu doporučených projektů, tak co do objemu schválených dotací," zhodnotil průběh jednání Jan Kříž, ředitel Odboru fondů Evropské unie na MŽP.
Výzva k ochraně zemědělského půdního fondu
20.4.2010 ekolist.cz str. 0 Názory, Jiří Horák a Petr Růžička
Vážení,
v současné době probíhá bezpříkladná likvidace zemědělské půdy, která je ve velkých plochách přeměňována v urbanizované území. Tento trend se v posledních letech stupňuje a jeho rozsah pravděpodobně nemá v dějinách obdobu. Zatímco během 90. let přibylo 50 km2 urbanizovaných ploch, v dalších pouhých 7 letech už to bylo 195 km2 a v posledních letech se rychlost ještě zvyšuje (Miko L., Hošek M.: Příroda a krajina České republiky - Zpráva o stavu 2009). Z těchto uvedených hodnot vyplývá, že pro stavební účely bylo od roku 2000 vyňato denně minimálně 7,6 ha zemědělské půdy.
Apelujeme proto především na Vás, úředníky, kteří mají poslední slovo při rozhodování o vynětí zemědělské půdy. Považujeme kvalitu Vašeho rozhodování za mimořádně důležitou z dlouhodobého hlediska a věříme, že pro Vás jako pro odborníky je ochrana přírody a krajiny osobním zájmem a posláním. Věříme, že pro Vás živá půda je víc než jen předmět obchodování s tržní hodnotou.
Prosíme, rozhodujte s rozvahou a nepodléhejte krátkodobým hospodářským a osobním zájmům. Rozhodujte s vědomím, že Vaše rozhodnutí je nevratné a půda jednou vyňatá z přírodního stavu, zabetonovaná a vyštěrkovaná, bude nejen navždy neplodná, ale i biologicky nehodnotná. Věřte, že navzdory obecně přijímaným proklamacím o nutném rozvoji značná část občanů má z nadměrné urbanizace velké obavy.
Rozhodnutí o vynětí půdy z jejího přírodního stavu chápejte jako krajní možnost, kdy požadované potřeby nelze zajistit jinak.
Nejdůležitější fáze rozhodování je již na úrovni územního plánu. Menší nabídka volných ploch totiž povede k hospodárnějšímu využívání ploch stávajících. Průmyslové, obchodní a jiné komerční stavby lze obvykle řešit přestavbou již existujících staveb, jejich intenzivnějším využitím, vyšší podlažností a přestavbou znehodnoceného území. Při umísťování obytné výstavby jsou často okolní sídla nedostatečně využívaná. Přitom nadměrné rozvolňování sídel většinou zhoršuje dostupnost služeb i pracovních příležitostí a komplikuje dopravu.
Dostatek úrodné půdy je nezbytným předpokladem přežití budoucích generací. V budoucnu může být hospodářsky významný. Půda, ať už obdělávaná nebo neobdělávaná, je součástí přírodních procesů, zajišťuje koloběh vody a živin a umožňuje život ve všech podobách. Chápejme půdu a krajinu jako dědictví, které je nutno předat dalším generacím.
S úctou
Ing. Jiří Horák (předseda OS), Ing. arch. Petr Růžička (člen OS)
Výzvu podporují: RNDr. Václav Cílek, CSc. (ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR), RNDr. Mojmír Vlašín (lektor, soudní znalec, zastupitel města Brna)
(tento list byl zaslán prostřednictvím našeho OS všem úřadům státní správy, v jejichž kompetenci je ochrana ZPF dle platného zákona o chraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb.)
Zemědělci mohou čerpat podporu na krajinné prvky
20.4.2010 businessinfo.cz str. 0 Zemědělství Ministerstvo zemědělství (MZe)
Tisková zpráva ministerstva zemědělství (MZe): Zemědělci, kterým budou prostřednictvím Agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány vnitřní krajinné prvky, budou moci na jejich plochu již letos tj. v r. 2010 obdržet některé konkrétní platby (přímé platby, doplňkové platby, dotace farmářům v oblastech se zhoršenými přírodními podmínkami - tzv. LFA platby a podpory na agro-environmentální opatření)
„Krajinné prvky mají pozitivní vliv na zemědělskou krajinu, které jsou nedílnou součástí. Nyní mají nově zemědělci možnost na krajinné prvky uvnitř půdních bloků pobírat dotace, jako by to byla zemědělská půda,“ řekl Jiří Urban náměstek ministra zemědělství.
Význam krajinných prvků (KP) zohledňuje i evropská legislativa, která uvádí jejich zachování jako jeden z povinných standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Zahrnutí plochy KP do plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytovat podporu, umožňuje jejich cílenější ochranu. Ministerstvo zemědělství využilo možnosti poskytování podpor na plochu KP a připravilo legislativní a technickou oporu celého systému.
Legislativa definuje na zemědělské půdě šest druhů krajinných prvků: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí a solitérní dřevina. Novela zákona o zemědělství zavádí evidenci krajinných prvků a zakotvuje možnost poskytnutí podpor na plochy KP nacházejících se uvnitř půdních bloků. Zemědělci tak mají možnost ve spolupráci s Agenturami pro zemědělství a venkov takové krajinné prvky evidovat, tím se stanou součástí půdního bloku a na jejich plochu bude možné pobírat podporu. Aby zemědělci měli nárok na tuto podporu, měli by mít krajinné prvky zaregistrovány do poloviny května, kdy se dávají podklady pro dotace.
V případě evidence na základě žádosti uživatele nebo vlastníka KP musí být doložen právní důvod užívání k předmětnému KP (nájemní smlouva, výpis z katastru apod.). U krajinných prvků se v LPIS eviduje identifikační číslo, druh KP, příslušnost k půdnímu bloku, výměra, vlastník, uživatel a zařazení do katastrálního území. Po zaevidování KP je všem dotčeným stranám doručeno oznámení, které obsahuje veškeré údaje o konkrétním KP. Zemědělec má možnost se ke krajinným prvkům, které leží na jím užívaných půdních blocích, nepřihlásit. Tyto KP jsou pak v LPIS označeny příznakem „bez uživatele“ a na jejich plochu nelze následně čerpat podporu.
K 19. dubnu bylo v celé České republice evidováno 42 491 krajinných prvků o celkové výměře zhruba 2 170 ha zemědělské půdy.
Oblastí LFA u nás přibude
19.4.2010 Zemědělec str. 2 Zpravodajství, Zuzana Fialová
V České republice se rozšíří oblasti se znevýhodněnými přírodními podmínkami (LFA). Nově by mezi ně mělo být zařazeno 80 katastrálních území. Vyplývá to z novely nařízení vlády, stanovující podmínky poskytování plateb v rámci dvou opatření osy II Programu rozvoje venkova, kterou na svém posledním zasedání schválil kabinet. Informoval o tom tiskový odbor Úřadu vlády.
Podle novely se nově zařazovaná území do LFA vyznačují nízkou bodovou výnosností půdy, nadprůměrným zatravněním a není na nich vhodné půdu obhospodařovat intenzivním způsobem. Jsou to oblasti s vysokým podílem travních porostů, jejichž zachování je účelné podporovat, neboť mají protierozní účinek, zvyšují retenci vody a akumulaci vody v povodí nebo zlepšují jakost vody. Jak informovalo ministerstvo zemědělství, mezi nové LFA se budou počítat například některé oblasti na Českolipsku, u Jablonného v Podještědí, na Karlovarsku, Těrlicku či u Velkého Chvojna nebo Zákup.
Podle předkládací zprávy na základě technických konzultací s Evropskou komisí, které se uskutečnily letos v lednu až březnu, bylo původně navrhované kritérium pro zařazení obcí, popřípadě katastrálních území do specifických LFA, to je výnosnost 34 až 38 bodů a zároveň podíl travních porostů vyšší než 26,3 procenta, změněno na podíl travních porostů vyšší než 50 procent. „V rámci takto vymezených území byla do LFA zařazena pouze ta katastrální území, která mají po provedené aproximaci výpočtu výnosnosti půdy na základě reálného zatravnění výnosnost nižší nebo rovnu 34 bodům, což je z pohledu Evropské komise již přijatelná hranice výnosnosti pro zařazení do specifických LFA,“ upřesňuje předkládací zpráva.
Proti verzi zaslané do meziresortního připomínkového řízení podle ministerstva zemědělství předložený návrh novely nařízení vlády neobsahuje změnu způsobu kontroly intenzity hospodářských zvířat. Tato problematika bude detailně řešena na bilaterálním jednání s Evropskou komisí k auditnímu šetření, které se uskuteční v květnu 2010, uvádí zpráva.
Nařízení dále mění a upřesňuje některé podmínky pro vyplácení plateb, vycházející ze změny podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Ty jsou platné od začátku roku.
Zemědělsky méně příznivé regiony představují zhruba polovinu území České republiky. Jde o horské a podhorské oblasti či regiony s ekologickými omezeními, jako jsou území Natury 2000 nebo zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí.
***
Klíčové informace
* V České republice se rozšíří oblasti se znevýhodněnými přírodními podmínkami (LFA).
* Oblasti LFA by měly zahrnovat dalších 80 katastrálních území.
* Nově zařazovaná území se vyznačují nízkou bodovou výnosností půdy a nadprůměrným zatravněním.
Brusel dá dalších 35 milionů eur na ekologii
14.4.2010 euro.cz str. 0 Životní prostředí
jak
Evropská komise vyhlásila výzvu k předkládání projektů ekologických inovací, které chce financovat z programu pro konkurenceschopnost a inovace. „V rámci výzvy bylo pro letošní rok vyčleněno 35 milionů eur na projekty v oblasti recyklace materiálů, udržitelných stavebních výrobků, v odvětví potravin a nápojů či ekologických obchodních postupů,“ sdělil Euro.cz mluvčí zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.
Evropská komise vyhlásila výzvu k předkládání projektů ekologických inovací, které chce financovat z programu pro konkurenceschopnost a inovace. „V rámci výzvy bylo pro letošní rok vyčleněno 35 milionů eur na projekty v oblasti recyklace materiálů, udržitelných stavebních výrobků, v odvětví potravin a nápojů či ekologických obchodních postupů,“ sdělil Euro.cz mluvčí zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.
„Výzva k předkládání eko-inovativních projektů je pro evropské podnikatelské talenty jedinečnou příležitostí, jak představit nové nápady na omezení ekologické stopy. Komise vítá hlavně žádosti od malých podniků, jež nabízejí ekologické produkty nebo služby a potřebují podporu, aby mohly proniknout na trhy,“ konstatoval evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.
Výzva potrvá do 9. září. Nabízí přímé spolufinancování formou dotací, které pokryjí až 50 procent nákladů na projekt. „Finanční prostředky může dostat až 50 projektů. Ty se vybírají na základě inovativního přístupu, potenciálu tržní replikace a toho, do jaké míry přispívají k evropským environmentálním politikám, zejména pokud jde o efektivní využívání zdrojů,“ připomněl Stašek.
V současnosti probíhá zhruba 44 projektů a dalších 45 má být během letoška zahájeno. Patří mezi ně přeměna použitých pneumatik v hodnotné izolační materiály, využívání bambusových porostů k čištění šedé vody a nahrazování tradičních papírových štítků inovativními laserovými technologiemi.
Místo do obchodu rovnou k farmáři
6.4.2010 Profit str. 38 Zemědělství
Petr Havel
Návrat k tradicím, jasný původ, jiná atmosféra, podpora odbytu regionálních potravin. to vše lze hledat za novým fenoménem na tuzemském trhu potravin. Nákup výrobků mimo zavedené maloobchodní sítě se u spotřebitelů těší stále větší oblibě.
Zřejmě nejrychleji se v oblasti zemědělství nyní rozvíjí projekt, s nímž počátkem roku přišel soukromý zemědělec a živnostník roku 2008 František Němec z Netína na Vysočině. Projekt s názvem„Najdi si svého farmáře“ je fakticky dobrovolné sdružení zemědělců – producentů zemědělských surovin a z nich vyrobených potravin, které si mohou zájemci koupit přímo na farmě v rámci takzvaného prodeje ze dvora. Někteří z nich, jako právě Němec, dokonce dodávají své produkty i do obchodních sítí.
Zatímco v únoru bylo do projektu zapojeno 35 farmářů, začátkem března to již bylo na 65 farem a v současné době je jich asi 90. „To je jistě úspěch, který čekal málokdo a je zřejmé, že veřejnost má o toto téma zájem,“ podotýká Němec. Zatím zcela konkrétní službou pro spotřebitele je interaktivní stránka www.najdisisvehofarmare. cz, na které zájemci naleznou kontakty na zemědělce včetně nabídky produktů. Postupně by se měly na této stránce objevovat i údaje o různých trzích a také informace o vlivu nabízených výrobků na zdraví spotřebitele. V současné době nabízejí farmáři vedle výrobků z kravského mléka také produkty z kozího mléka, čerstvou zeleninu, brambory, jahody, bylinky, obiloviny. Nabídka obsahuje i jehněčí, krůtí a pštrosí maso, vejce či husy. Zejména čerstvá zelenina a ovoce budou ale k dispozici až v sezoně, zhruba od května.
Na propagaci svých produktů se účastníci projektu rozhodli využít vlastních finančních prostředků sdružených do společné kasy. Výše poplatků by měla být odstupňována podle obratu jednotlivých podnikatelů, řádově jde o jednotky tisíců korun. „Minimálně část spotřebitelů hledá v současné době stále více alternativu k nákupu potravin v supermarketech.
Tuto možnost nabízíme prostřednictvím kvalitních a čerstvých potravin domácího původu a s jasně dohledatelným původem,“ podotýká Němec.
Biobedýnky pro zdravou výživu
Další nově vznikající prodejní sítí jsou takzvané bedýnkové systémy a biokluby sdružující zájemce o nákup tuzemských biopotravin. Podle Toma Václavíka z agentury Green Marketing, který se dlouhodobě zabývá propagací a statistikou produkce a prodeje biopotravin, také v tomto případě počet spotřebitelů využívajících tuto nabídku roste. „V současné době funguje v Česku zhruba 20 biobedýnkových systémů, z nichž každý má 20 až 200 klientů. To je asi jeden tisíc lidí, kteří u nás pravidelně nakupují biopotraviny,“ podotýká Václavík.
V průběhu letošního roku očekává další rozvoj. „Vím například o několika farmářích z jižních Čech, kteří se chtějí nově do nabídky bioproduktů zapojit,“ dodává Václavík. Také on si uvědomuje, že růst odbytu je dán zejména množstvím údajů, které bude mít k dispozici potenciální spotřebitel. I proto se v současné době připravuje adresář „Kam pro bedýnky,“ který by měl být v elektronické podobě dostupný na webových stránkách Bio-info.cz, Hnutí Duha a Biospotrebitel.cz. Principem biobedýnkových systémů je dohoda spotřebitele a farmáře o termínu a místě dodávky přepravky s biozeleninou.
Mléčné automaty v kurzu
Koncem loňského roku se začal v Česku, opět obdobně jako v některých zemích EU, rozvíjet i prodej syrového kravského mléka prostřednictvím mlékárenských automatů. Ambicí Tomáše Kořínka, šéfa společnosti Toko, která je dominantním dodavatelem automatů na trh, je existence zhruba 400 automatů na mléko v průběhu letošního roku. Stejně jako v případě prodejů ze dvora nebo bedýnkových systémů přitom zemědělcům poskytuje tento systém odbyt produkce za lepší ceny a především menší závislost na mlékárnách. I tady jde ale zejména o doplněk na trhu.
Národní kvóta pro prodej mléka ze dvora, kam patří i prodej mléka prostřednictvím automatů, činí pouhých 0,36 procenta z celkového objemu mléka, které lze v Česku vyrobit. Systém má ale také svá rizika.
Jednak se kvůli tomu, že automaty nejsou přímo na farmách, stírá propojení zákazníka s konkrétním zemědělcem, jednak představuje konzumace syrového nepřevařeného mléka pro některé občany zdravotní problém. Spotřebitelé by totiž měli mléko zakoupené z automatů převářet, to ale mnozí z nich nedělají.
Farmářské trhy vstávají z mrtvých
Zvýšený zájem spotřebitelů o produkty tuzemských zemědělců i malých výrobců potravin zaregistrovalo i hlavní město Praha. V druhé polovině března zorganizovala městská část Prahy 6 Farmářské trhy, které se setkaly s velkým zájmem – akci mělo navštívit zhruba 15 tisíc lidí. O obnovení tradice farmářských trhů ale uvažují i další městské části. Vše je ale zatím ve stadiu zrodu.
Možnost prezentace regionálních výrobců potravin ve velkých městech může tak být dalším příspěvkem k vyššímu odbytu tuzemských potravin.
Zájem spotřebitelů vnímají i nadnárodní maloobchodní sítě. Zatím nejdál došel společný projekt Asociace soukromého zemědělství ČR a sítě Globus, která nabídla místo ve svých regálech zemědělským produktům vyrobených přímo farmáři. Podle jednatele sítě Globus Petra Vyhnálka ale na tuto spolupráci ještě nejsou obě strany dostatečně připraveny. „Rádi bychom se zemědělci spolupracovali, problém je ale najít je a domluvit s nimi podmínky dodávek,“ podotýká Vyhnálek. Hlavní překážkou je především pravidelnost dodávek a standardizovaná kvalita, případně balení selských potravin. Ve hře jsou ale i další aktivity.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR zahájil v loňském roce rozhovory s pražským magistrátem na téma návrat menších potravinářských a gastronomických provozoven do centra metropole. Tady je ale zase problémem zejména výše nájemného. „V centrech měst v současné době různé obchůdky jsou, nejsou to ale bohužel naši lidé, ale spíše zahraniční subjekty, kteří často nájem státu vůbec neplatí,“ podotýká Vyhnálek. Možností, jak placení nájmů uniknout, je přitom mnoho – například neustálé změny IČO, což je údajně velmi využívaná finta také při obcházení daňových povinností.
POČET EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ JIŽ DOSAHUJE 3000
23.3.2010 ZBOŽÍ & PRODEJ str. 10 Informace
Ze statistických údajů zveřejněných Ministerstvem zemědělství ČR vyplývá, že počet ekologických zemědělců rapidně narůstá. K 31. prosinci 2009 jich hospodařilo již 2689, a to na výměře téměř 400 000 ha, což představuje podíl 9,38 % z celkové výměry zemědělské půdy.
Počet ekofarem se zvýšil za rok 2009 o 50 %, počet výrobců biopotravin již přesáhl 500 provozoven. „Za období ledna a února dochází k dalšímu dynamickému nárůstu nových ekologických zemědělců, v současné době již dosahuje počet ekozemědělců tři tisíce,“ sdělil ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Hlavním důvodem nárůstu je podle MZe stabilní státní podpora, zejména prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formou dotací na plochu v rámci agroenvironmentálních opatření (Osa II) i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních Osy I a III (například Podpora mladých zemědělců, Modernizace zemědělských podniků). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin (včetně faremních zpracovatelů) v potravinářském opatření Osy I (Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům).
Jde o ochranu přírodních stanovišť
29.3.2010 Zemědělec str. 4 Publicistika
Libuše Alterová
Jednou z organizací pověřených kontrolou podmínek cross compliance (křížovou podmíněností) v zemědělských subjektech je Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na co se hlavně inspektoři zaměřují a jak dopadly jejich kontroly v uplynulém roce, jsme se zeptali ředitelky ČIŽP Evy Tylové.
Tři otázky pro...Evu Tylovou, ředitelku České inspekce životního prostředí
* Česká inspekce životního prostředí je jedním z orgánů, které se podílejí na kontrolách spojených s cross compliance (křížovou podmíněností). Na co konkrétně se vaši pracovníci zaměřují a podle jakého klíče si vybíráte kontrolované subjekty v oblasti ochrany přírody?
Právní předpisy Evropské unie nařizují členským státům provádění víceoborových kontrol zemědělsky hospodařících subjektů v systému tzv. křížové shody (cross compliance). Počátkem roku 2009 byly ke stávajícím povinnostem doplněny i požadavky plynoucí ze směrnice o ochraně volně žijících ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně podzemních vod.
Odbor ochrany přírody ČIŽP od počátku dubna 2009 prováděl tematické kontroly zemědělsky hospodařících subjektů, jejichž předmětem je naplňování podmínek plynoucích z tzv. Naturových směrnic (ptáci a stanoviště).
Kontroly zajištění ochrany volně žijících ptáků podle „ptačí“ směrnice jsou zaměřeny na ochranu hnízdišť prioritních druhů ptáků, jako je čejka chocholatá, kulík říční či moták, a na ochranu vybraných stanovišť velké části druhů, jmenovitě dřeviny, významné krajinné prvky vodní tok a údolní niva. Kontroly plánované s ohledem na ochranu přírodních stanovišť se specializují na zachování předmětu ochrany evropsky významných lokalit ze soustavy Natura 2000.
Na základě novely zákona o zemědělství se Ústřední kontrolní ústav zemědělský stal od 1. října 2009 oprávněným orgánem pro kontroly podmíněnosti z hlediska směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeným určitými nebezpečnými látkami. Pro ČIŽP to znamená, že sice nebudou prováděny kontroly odborem ochrany vod, ale vzroste počet kontrol prováděných odborem ochrany přírody.
* Jak byste hodnotila závěry z loňských kontrol? S jakými závadami se vaši inspektoři nejčastěji na úseku ochrany přírody setkávali a na co by si zemědělci měli z vašeho hlediska dát v této oblasti zejména pozor?
V roce 2009 byly provedeny křížové kontroly celkem u 139 zemědělsky hospodařících subjektů, 97 subjektů ČIŽP kontrolovala z hlediska směrnice o ptácích a 79 subjektů z hlediska směrnice o stanovištích. Při výběru subjektů byla použita řada kritérií, včetně velikosti obhospodařované plochy, plochy trvalých travních porostů či překryvu s některým maloplošným zvláště chráněným územím nebo evropsky významnou lokalitou.
Čtvrtinu kontrolovaných subjektů jsme v souladu s požadavkem Evropské unie vybrali náhodně. Kontroly zjistily pouze nedostatky malého rozsahu, které inspektoři řešili na místě uvedením do protokolu nebo uložením opatření k nápravě. Na základě křížových kontrol, které ČIŽP uskutečnila loni, nepodala žádné návrhy na snížení dotace zemědělsky hospodařícím subjektům. Jedním z nejčastějších prohřešků hospodařících subjektů je poškození vodního toku a bezprostředního okolí v důsledku necitlivé pastvy skotu. Nezabránění přístupu chovaných zvířat do vodního toku a údolní nivy může mít za následek destrukci biotopu a snížení ekologickostabilizační funkce těchto významných krajinných prvků.
* Vaše organizace se snažila zastavit nesmyslné kácené stromořadí kolem silnic zdůvodňované bezpečností provozu. Za jakých okolností je v současné době možné aleje nejen kolem silnic, ale i kolem železnic či obyčejných cest nebo v remízcích vykácet?
Na území ČR se v posledních několika letech opakují případy neoprávněných zásahů do dřevin v sousedství zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Z pohledu zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny jsou keřové porosty na mezích, doprovodná zeleň podél komunikací i okraje lesních pozemků cennými biotopy. Křovinaté meze jsou zároveň významnou součástí krajiny a jedním z krajinotvorných prvků.
Při odstraňování těchto porostů dochází ke změně dochovaného krajinného rázu. Křovinaté porosty a okraje lesů jsou důležitým prostorem pro hnízdění řady druhů ptáků chráněných zákonem. Např. na okraji lesa žije více ptáků a ve větším počtu druhů než v sousedících biocenózách lesa a louky. Řešení takovýchto případů spočívá v zákonném postupu, tj. dřeviny nepoškozovat a neničit. Pokud je nutné některé stromy či keře zcela odstranit, je třeba postupovat v souladu se zákonem a kácet výhradně na základě povolení. Rovněž změny krajinného rázu jsou vázány na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. K zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů je nezbytná výjimka ze základních ochranných podmínek.
Výjimku ze zákazu poškozovat stromy a keře v lese povoluje před zásahem vlastník lesa. Kácení dřevin (včetně celých alejí) u silnic a železnic není od 1. prosince 2009, kdy nabyla účinnosti příslušná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, možné bez platného povolení orgánu ochrany přírody. Povinnost mít povolení ke kácení se týká pouze dřevin se stanovenou velikostí, tj. stromů o obvodu kmene nad 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislých keřových porostů nad celkovou plochu 40m2.
Toto povolení je třeba i v případě, že kácení bylo do 30. listopadu 2009 orgánu ochrany přírody řádně oznámeno, avšak do tohoto data nebylo provedeno. Závěrem bych ráda zdůraznila, že v uvedené problematice má svoje nezastupitelné místo veřejnost, která se prostřednictvím občanských sdružení, jejichž hlavní činnost je ochrana přírody, může přímo účastnit vedených správních řízení a tak přispívat k ochraně přírody ve chvíli, kdy je určitý záměr teprve v počáteční fázi. Potřebné je rovněž, aby občané nezůstali lhostejní ve chvíli, kdy v jejich blízkosti probíhá nějaká podezřelá činnost, byli ochotni podat svědeckou výpověď. Na místě by měly být zajištěny důkazy (fotografie, popis použité techniky apod.).
Se svými zjištěními se občané mohou obracet v prvé řadě na obecní úřady obcí s rozšířenou působností., popř. na ČIŽP, při právě probíhajících činnostech též na policii. *
Chystá se adresář bedýnkových systémů prodeje potravin
25.3.2010 financninoviny.cz str. 0 Zpravodajství
ČTK Jiné NNO
Praha - Elektronickou databázi takzvaných bedýnkových systémů prodeje potravin a bioklubů sdružujících odběratele biopotravin chtějí do poloviny dubna vytvořit organizace zabývající se propagací ekologického zemědělství. ČTK to zjistila na webu www.biospotrebitel.cz. Zájem zejména o prodej sezonní zeleniny a ovoce od pěstitelů přímo zákazníkům, již roky oblíbený v západních zemích, roste také v Česku.
"Bedýnkáři", kteří chtějí být v adresáři registrováni, mají do konce března možnost vyplnit na webu podrobnosti o své nabídce. "Do poloviny dubna bude adresář ´Kam pro bedýnky´ vydán v elektronické formě a bude dostupný všem zájemcům na internetových stránkách Bio-info.cz, Hnutí Duha a Biospotrebitel.cz," uvádějí organizátoři.
Zájemci o odběr si v budoucnu v adresáři jednoduše vyhledají možného dodavatele z okolí svého bydliště, údaje o jeho sortimentu, kontakt na něj a další potřebné informace. "Momentálně evidujeme 27 bedýnkových systémů a 15 Bioklubů," řekl ČTK Tom Václavík z agentury Green marketing, která v Česku propaguje biopotraviny a ekologické zemědělství.
Do úterka dosud elektronický dotazník vyplnilo, a tím se do připraveného adresáře přihlásilo 16 subjektů. Podle Václavíka se tvůrci adresáře neomezují pouze na bioproducenty, ale chtějí podchytit jakoukoliv místní či regionální aktivitu.
Odběr bedýnek si obvykle organizují sami zájemci. Skupina spotřebitelů se dohodne s místním pěstitelem, který jim zpravidla v pravidelných intervalech dodává své výpěstky na odběrové místo. Ve stanovenou dobu si tam mohou svou "bedýnku" vyzvednout. Dodávka se většinou platí předem a obsah balíčku může být do jisté míry překvapením. Farmář jej může v závislosti na ročním období upravit podle vlastního uvážení.
Prodej zeleniny či ovoce s využitím bedýnek se v posledních letech v Evropě rychle rozšiřuje a dnes jej provozují stovky farmářů a obchodníků zejména ve Velké Británii, ale také v Německu či Rakousku. V Česku naopak lidé výhody tohoto způsobu prodeje teprve objevují.
Zájem farmářů o přímý prodej jejich produkce v poslední době roste. Kromě prodeje výpěstků přímo ze dvora se rozšiřuje například síť automatů na prodej čerstvého mléka. Těch jsou v zemi již desítky a další přibývají.
Nově začínají vznikat také takzvaná farmářská tržiště, obyvatelé velkých měst si na nich mohou koupit čerstvé potraviny či květiny přímo od farmářů či výrobců. Ve všech zmíněných případech dostávají zemědělci za své výrobky lépe zaplaceno. Nemusejí se totiž dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje.
Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídka čelí kritice některých zákazníků kvůli své kvalitě či čerstvosti.
Méně skládek a více recyklace
22.3.2010 Hospodářské noviny str. 1 Fondy EU pro životní prostřední - komerční příloha
Chráněná území
Operační program Životní prostředí má konkrétní výsledky
Mezi priority Operačního programu Životní prostředí patří také zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. Celkem je pro tuto oblast připraveno dvacet a půl miliardy korun, z toho čtyřicet procent prostředků už míří za konkrétními realizátory více než šesti set projektů.
Další balík projektů zaměřených na odpadové hospodářství schválilo Ministerstvo životního prostředí na začátku března.
Schválené dotace přesahují tři miliardy korun a týkají se celkem 199 projektů. Nejvíce schválených projektů je ze Středočeského kraje (34), dále pak z Moravskoslezského (21) a Olomouckého kraje (21). Na třetím místě v pomyslném žebříčku schválených projektů se umístil Ústecký kraj (20).
»Pozorujeme velký posun v kvalitě podávaných projektů. Z toho vyplývá i to, že dobrých projektů bylo podstatně více, než jsme mohli podpořit,« uvedla náměstkyně ministra životního prostředí a předsedkyně Řídicího výboru OPŽP Rut Bízková.
Od spuštění operačního programu v létě 2007 bylo v oblasti odpadového hospodářství podpořeno celkem 623 projektů, přidělená dotace z Fondu soudržnosti dosáhla částky 7,6 miliardy korun, částkou 711 milionů přispěl Státní fond životního prostředí.
Z Fondu soudržnosti je možné podpořit mimo jiné: * projekty zaměřené např. na využití bioodpadů, systémy pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu a speciální zařízení na využití upraveného paliva z úpravy komunálního odpadu * výstavbu a rozšíření sběrných
dvorů * třídičky, kompostárny, úpravny odpadů (např. pneumatik a stavebního odpadu) * rekultivaci starých skládek a odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích * odstraňování starých ekologických zátěží Úplný výčet oblastí podpory a typů podporovaných projektů najdou zájemci v Implementačním dokumentu OPŽP.
Jarní nabídka
Další zájemci se budou moci o podporu projektů zaměřených na nakládání s odpady a odstranění starých ekologických zátěží ucházet v mimořádné jarní výzvě OPŽP, jejíž přesné znění se intenzivně připravuje.
Výše podpory může dosáhnout až 90 % nákladů na projekt
Příjemcem podpory mohou být mj. obce, města, kraje a jejich svazky, příspěvkové organizace státu, státní podniky a organizace, podnikatelské subjekty, občanská sdružení, církve a nadace. Bez zajímavosti není ani finanční struktura podpory. Z celkových způsobilých (uznatelných) výdajů projektu může příspěvek z operačního programu dosáhnout devadesát procent, spoluúčast příjemce podpory musí být minimálně deset procent.
Bezplatné konzultace pro žadatele
Pro zájemce o dotace zřídil Státní fond životního prostředí specializovaná regionální poradenská a informační místa. Pro prioritní osu 4 nabízejí bezplatnou pomoc s přípravou žádosti poradenská místa v osmi krajích, kontakty na ně jsou k dispozici na webových stránkách www.opzp.cz v sekci Kontakty.
***
Fakta, čísla, zajímavosti
* Celková produkce odpadů v ČR mezi roky 2002 a 2008 poklesla o 14,1 %. Produkce odpadů kategorie nebezpečný poklesla ve stejném období o 23 %. V evropském porovnání zemí s nejnižší produkcí v EU27 z roku 2006 se řadí Česká republika v celkové roční produkci odpadů přepočtené na jednoho obyvatele na 5. místo. * V porovnání s produkcí odpadů v ostatních členských státech EU je ČR pátá v pořadí zemí s nejnižší celkovou produkcí odpadů na jednoho obyvatele, a to 2,4 t v roce 2006. Největší množství odpadů na jednoho obyvatele ze všech členských zemí EU se v roce 2006 vyprodukovalo v Bulharsku, a to 31,4 t, a nejméně v Lotyšsku s produkcí 0,8 t. Průměr EU27 je 7,27 t na jednoho obyvatele. * Množství vytříděných složek komunálního odpadu mezi roky 2003 a 2008 vzrostlo o 29 %. Produkce komunálních odpadů na jednoho obyvatele za rok patří k nejnižším v Evropě. V roce 2008 bylo téměř 80 % všech komunálních odpadů uloženo na skládky. Skládkování je tak nadále nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady. * Z hlediska míry recyklace je stále nejúspěšnější komoditou papír, kde míra materiálového využití dosahuje 95 %, dále sklo s mírou recyklace 72 %, plasty 56 % a kovy 40 %. Problémem s recyklací plastových odpadů je značné množství druhů plastů, které jsou vytříděny a vloženy občany do sběrných nádob. (Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2008, Cenia 2009)
Vypalování staré trávy se může hodně prodražit
23.3.2010 mesec.cz str. 0
Jiří Hovorka [Tisková zpráva] S příchodem teplejšího jarního počasí opět stoupá riziko požárů vzniklých nedbalým vypalováním staré trávy.
Zbavovat se po zimě uschlých porostů jejich vypalováním se však může pořádně prodražit. Nejenže je tato činnost zakázána hned několika zákony a hrozí za ni citelné finanční sankce, ale může při ní dojít také ke značným škodám na majetku i zdraví.
„Každoročně registrujeme pojistné události způsobené tím, že se oheň z vypalované trávy nekontrolovaně rozšíří a zachvátí i stavby na pozemku, například stodoly nebo seníky,“ říká Jaroslav Král, ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny. „Vzniklé škody sice zpravidla nebývají vysoké, pokud se však oheň přenese i na dům, mohou jít do několika milionů korun. Navíc při hašení požárů dochází běžně také k úrazům – popálení nebo nadýchání kouře – a zaznamenali jsme už bohužel i smrtelný případ,“ dodává Král.
Na vypalování trávy pamatuje kvůli možným bezpečnostním rizikům a ekologickým škodám hned několik zákonů, především zákon o požární ochraně, zákon o ochraně přírody a zákon o ochraně ovzduší. Za porušení zákazu hrozí podle zákona o požární ochraně fyzické osobě pokuta až 25 000 korun, právnické osoby a podnikatelé se mohou dočkat pokuty ještě podstatně vyšší – až půl milionu korun. Právnické osoby a podnikatelé mohou být navíc sankcionováni za nesplnění povinnosti nahlásit každé spalování hořlavých látek na volném prostranství předem územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Pálení odpadů a starého listí či trávy upravují i obecně závazné vyhlášky některých obcí.
I přesto musí hasiči každým rokem zasahovat při stovkách požárů, které s vypalováním staré trávy souvisí. Jen za loňský rok vzniklo podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru ČR v důsledku zakládání ohňů v přírodě a vypalování trávy 365 požárů se škodou téměř 24 milionů korun. Při těchto požárech bylo navíc 16 lidí zraněno a jeden člověk uhořel. Od roku 2001 bylo takovýchto požárů celkově téměř čtyři tisíce a škody při nich se vyšplhaly na téměř 150 milionů korun, vyžádaly si ale také 225 zranění a 28 životů.
URL| http://www.mesec.cz/clanky/vypalovani-stare-travy-se-muze-hodne-prodrazit/
Evropa může pěstovat geneticky upravenou Amfloru
3.3.2010 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Zemědělství
Evropská komise včera (2. března) rozhodla o tom, že členské státy mohou na svém území pěstovat speciálně geneticky upravenou bramboru. Po kukuřici je to již druhá plodina, která získala od sboru komisařů zelenou.
Je to již dvanáct let, co Evropská komise povolila kultivaci historicky první geneticky upravené plodiny (GMO) na území Evropské unie. Od té doby se tato speciálně upravená kukuřice pěstuje na území pěti členských států včetně České republiky.
Společně s Německem, Švédskem a Nizozemskem Česká republika figuruje i na seznamu evropských zemí, které projevily zájem o novou geneticky modifikovanou bramboru, která však není určena ke konzumaci, ale má sloužit jako krmivo nebo pro účely průmyslové výroby.
Amflora, jak se nová plodina označuje, byla vyvinuta německou chemickou společností BASF, která o udělení povolení od Evropské unie na její pěstování požádala v roce 2003. Od té doby byla plodina podrobena vědeckému zkoumání a když Agentura pro potravinovou bezpečnost (EFSA) komisaře opakovaně ujistila o její zdravotní nezávadnosti a nulovému dopadu na životní prostředí, komisaři kývli.
Ekologové protestují
„Rozhodnutí stanovuje přísné podmínky pěstování, aby se zabránilo možnosti, že genetický modifikované brambory zůstanou na poli po konci sklizně a semena Amflory se nebudou neúmyslně šířit do okolního prostředí,“ uvádí ve svém prohlášení Evropská komise.
I přes podobná zdůrazňování, že se včerejší rozhodnutí opírá o široký vědecký výzkum, si komisaři vysloužili kritiku ze strany některých ekologických organizací. Ty geneticky modifikované plodiny označují za „Frankensteiny“ a s oblibou poukazují na fakt, že pěstování první GMO kukuřice vedle Francie či Rakouska na svém území zakázala i „kolébka“ Amflory Německo.
„Tohle je špatný den pro evropské občany a životní prostředí,“ citovala agentura AFP sdružení Friends of the Earth, které v České republice zastupuje Hnutí Duha.
Kritika se na Komisi snesla i z některých členských států. Problematika geneticky modifikovaných potravin totiž v Evropské unii představuje citlivé téma a mezi sedmadvaceti členskými zeměmi a Komisí vzbuzuje vzrušené debaty. „Jsme proti rozhodnutí, které dnes přijala Evropská komise,“ uvádí ve svém stanovisku italský ministr zahraničí Luca Zaia.
Evropská komise včera rovněž povolila vstup na svůj trh třem geneticky modifikovaným odrůdám kukuřice, které však nejsou pěstovány ve členských státech, nýbrž za hranicemi Unie – v USA.
Evropa vypěstuje pouhé procento světových GMO, zatímco Spojené státy americké 55 %.
Pěstování Bt-kukuřice ohlaste včas
22.2.2010 Zemědělec str. 22 Rostlinná výroba
Ing. Marie Křístková, Ph. D. Ostatní
V letošním roce dochází k mírné modifikaci pravidel pro pěstitele geneticky modifikované (GM) Bt-kukuřice, která je i nadále jedinou GM plodinou povolenou k produkčnímu pěstování v Evropské unii, a tedy i v České republice. Změna pravidel vyplývá z novely č. 291/2009 Sb., zákona o zemědělství, která vstoupila v platnost dne 4. 9. 2009, a následné novely prováděcí vyhlášky, s předpokládaným datem účinnosti v druhé polovině února 2010.
Záměrem novelizace pravidel pro pěstování GM plodin bylo snížit administrativní zátěž pěstitelů a odstranit opatření, která se v praxi ukázala nadbytečná, za současného zachování funkčnosti a cíle těchto pravidel, tedy oddělení produkce GM plodin od ostatních plodin stejného druhu.
Změny legislativy
V praxi dochází k následujícím změnám:
*ruší se povinnost ohlašovat písemně pěstování GM plodin Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) před zasetím,
*zvětšuje se okruh sousedních pěstitelů, které musí pěstitel GM plodiny informovat o svém záměru před zasetím/vysázením i o skutečném vysetí/vysázení GM plodiny, a zpřesňují se údaje, které pěstitel GM plodin ohlašuje,
*ruší se povinnost vyznačovat obvod pěstování GM plodiny v terénu,
*zavádí se nově povinnost oddělovat minimální odstupnou vzdáleností plodiny stejného druhu, ale jiného typu genetické modifikace (např. Bt-kukuřici a GM kukuřici tolerantní k herbicidům), to prozatím není pro praxi aktuální, *doplňují se podmínky pro pěstování GM sóji (prozatím není pro praxi aktuální).
Včas ohlásit sousedům
Z časového hlediska je nyní aktuální ohlašovací povinnost vůči sousedním pěstitelům. Každý, kdo se chystá v letošním roce pěstovat Bt-kukuřici, musí svůj záměr ohlásit všem sousedním pěstitelům nejpozději do 1. března 2010. Ohlašování může proběhnout pouze ústní formou, pokud se však pěstitel rozhodne informovat písemně, může k tomu využít předtištěný formulář ministerstva zemědělství, který lze v elektronické podobě dohledat na internetových stránkách e-AGRI (eagri.cz/public/eagri/, sekce „Zemědělství“, položka „GMO - geneticky modifikované organismy“).
Shrnutí pravidel
Kompletní aktualizovaná pravidla pro pěstitele Bt-kukuřice platná od letošní pěstitelské sezóny jsou následující - každý, kdo pěstuje (popřípadě hodlá pěstovat) tuto plodinu, musí splnit osm pravidel. 1. Informovat nejpozději do 1. března o záměru vysetí Bt-kukuřice sousedního pěstitele (neplatí v případě, že od pozemku, kde bude pěstována Bt-kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný ekologicky hospodařící zemědělec). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PŘED zahájením pěstování.
2. Dodržet minimální vzdálenost 70 m mezi porostem Bt-kukuřice a jiným pozemkem s nemodifikovanou kukuřicí (popř. obsít klasickou kukuřicí, která se při sklizni považuje za GMO, podle schématu, kdy jeden řádek klasické kukuřice o min. šíři 70 cm kolem Bt-kukuřice nahrazuje 2 m minimální odstupné vzdálenosti - např. při těsně přiléhajících pozemcích s kukuřicí je nutné Bt-hybridy obsít min. 35 řadami klasické kukuřice).
3. Dodržet minimální vzdálenost 200 m mezi porostem Bt-kukuřice a jiným pozemkem s kukuřicí, která je pěstována v režimu ekologického zemědělství.
4. Informovat o vysetí Bt-kukuřice sousedního pěstitele do 15 dnů od zasetí (neplatí v případě, že od pozemku, kde je pěstována Bt-kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný ekologicky hospodařící zemědělec). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PO zahájení pěstování.
5. Písemně informovat o vysetí Bt-kukuřice místní agenturu pro zemědělství a venkov nejpozději do 30 dnů od zasetí (je možné využít formulář MZe - Ohlášení GM plodiny po zahájení pěstování).
6. Písemně informovat o místě pěstování Bt-kukuřice Ministerstvo životního prostředí ČR nejpozději do 60 dnů od zasetí (informaci zaslat na adresu: Ministerstvo životního prostředí, odbor environmentálních rizik, Vršovická 65, 100 10 Praha 10).
7. Po sklizni označit produkt Bt-kukuřice jako „geneticky modifikovaný organismus“ včetně příslušného identifikačního kódu - u hybridů kukuřice typu MON810 je tímto kódem MON-81-6 (tyto informace předat písemně odběrateli Bt-kukuřice). Stejným způsobem je nutné označit klasickou kukuřici, která tvořila obsev! Živočišné produkty zvířat krmených Bt-kukuřicí není třeba označovat.
8. Evidovat údaje o nakládání s Bt-kukuřicí a uchovat je v podniku po dobu min. pěti let. Konkrétní požadované údaje jsou uvedeny ve vyhlášce č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy (resp. v její novele).
Kam pro radu
Další informace o pěstování GM plodin v ČR lze dohledat na výše uvedených internetových stránkách portálu e-AGRI, případně přímo získat kontaktováním odboru rostlinných komodit MZe ČR (marie.kristkova@ mze.cz, tel.: 221 812 527). Na uvedených stránkách je mimo jiné k dispozici i aktuálně vydaná publikace MZe Dosavadní zkušenosti s pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice v ČR 2005-2009, kde jsou shrnuty dosavadní poznatky z produkčního pěstování Bt-kukuřice v ČR, včetně přímých zkušeností českých pěstitelů.
O autorovi| Ing. Marie Křístková, Ph. D. Ministerstvo zemědělství ČR Praha
Skleníkové plyny provázejí i hospodaření
8.2.2010 Zemědělec str. 6 Evropská unie
alt Ostatní
(alt) - V médiích se čas od času objevují zprávy o tom, nakolik zemědělství ovlivňuje klima produkcí skleníkových plynů. Rozsáhlá zpráva Poskytování veřejného zboží zemědělstvím v Evropské unii, o níž jsme informovali v minulém čísle Zemědělce, se zabývá i touto problematikou. Pro Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova zpracoval zmíněnou zprávu Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.
Produkuje i poutá
Jak zpráva uvádí, zemědělství přispívá k celkovým emisím skleníkových plynů v Evropské unii asi devíti procenty. Jde o oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Rozsah emisí těchto plynů není ve všech členských státech stejný, ale kolísá v širokém rozmezí, a to od dvou procent na Maltě do 26 procent vykazovaných Irskem. Zpráva připomíná, že každý ze zmíněných plynů je součástí přírodních cyklů spojených s aktivitou živých organismů. Oxid uhličitý přeměňují zelené rostliny fotosyntézou na uhlohydráty. Během svého života tento plyn v sobě poutají. Pokud se tyto zelené rostliny po svém odumření změní v humus, rašelinu nebo uhlí, nadále v nich zůstává uchován uhlík. Jako oxid uhličitý se z těchto forem dostane do ovzduší při odvodnění rašelinišť nebo spalování uhlí, ligninů apod.
Oxid uhličitý vzniká také při dýchání živočichů a neosvětlených rostlin. Je rovněž spolu s metanem vedlejším produktem anaerobních (bez přístupu vzduchu) pochodů probíhajících v trávicím systému přežvýkavců. Oxid dusný, který má údajně nejzávažnější skleníkový efekt, vzniká při denitrifikaci dusičnanů ve špatně odvodňovaných půdách, například na rýžových polích.
Podle klimatologického panelu by skleníkový efekt metanu a oxidu dusného měl být v průběhu sta let 25krát, respektive 298krát závažnější než samotného oxidu uhličitého.
Není možné, aby životní projevy organismů neměly podíl na produkci, ale také spotřebě skleníkových plynů. Navíc určité množství jejich vzniku má na svědomí i výroba potravin. Plyny vznikají obvykle při poruchách přírodních cyklů. Jen několik málo zemědělských systémů snižuje čisté emise skleníkových plynů díky tomu, že pracují s relativně přírodními biotopy nebo díky lesům. Zpráva připouští, že některé praktiky podporují akumulaci a ukládání uhlíku nebo udržují nitrifikaci na minimu. Příkladem je spásání rašelinišť nebo kosení luk, pastvin a zátopových oblastí a také ochrana biodiverzity a charakteru krajiny.
Jak snížit emise
Zpráva dále zdůrazňuje, že celkové emise skleníkových plynů v zemědělství časem klesly vlivem vyšší efektivnosti řady operací a také v důsledku snížení stavů skotu. Mezi roky 1990 a 2006 se přidaná hodnota v zemědělství evropské sedmadvacítky podle autorů zprávy zvedla o 11,4 procenta a přitom emise skleníkových plynů vznikající hospodařením poklesly o pětinu. Některá zavedená agroenvironmentální opatření by měla emise ze zemědělství ještě více omezit. Ve většině případů však zemědělství bude čistým producentem skleníkových plynů - to znamená, že jejich emise budou převažovat nad pochody, které budou tyto plyny poutat.
Maximální omezení čistých emisí skleníkových plynů na kilogram produkované potraviny údajně podle autorů zprávy předpokládá vysoký hektarový výnos, krátký produkční cyklus, omezení chovu přežvýkavců, optimalizaci technologie a genetiky zvířat i rostlin. Zpráva tvrdí, že mnoho z těchto faktorů, ale ne všechny, vede zároveň i ke zvýšení produkce komodit. Zemědělství může přispět k čistému poklesu globálních emisí náhradou energie z fosilních zdrojů bioenergií, zejména využitím energetických plodin nebo odpadů z potravinářských plodin.
Biopaliva druhé generace, na jejichž výrobu bude možné využít třeba rychlerostoucí dřeviny, jsou podle zprávy z tohoto hlediska výhodnější než ta, která se dnes produkují z tradičních plodin, například z cukrové řepy. Protože biopaliva mohou z hlediska surovin konkurovat potravinám nebo ohrozit lesy, je třeba jejich konečný dopad posuzovat i z tohoto úhlu. *
Nadace Partnerství rozdělí přes pět milionů korun na péči o krajinu
16.2.2010 Benešovský deník str. 2 Benešovsko - region
(kh) Ostatní
Příbram - Program Strom života Nadace Partnerství i letos podpoří projekty zaměřené na ochranu přírody, zachování přírodních a kulturních hodnot krajiny nebo vznik zelených veřejných prostranství a odpočinkových zón ve městech. „Nadační příspěvek mohou obdržet občanská sdružení, obce, školy nebo církevní subjekty. Výše grantu může podle typu zaměření projektu dosahovat výše až 100 nebo 200 tisíc korun,“ řekla Hana Zuchnická z Nadace Partnerství.
Uzávěrka podání žádostí pro granty do 100 tisíc korun je 21. března, pro granty do 200 tisíc korun 6. května. Aktivity programu Strom života letos spolufinancuje Státní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí částkou 5,5 milionu korun. Jednou ročně uděluje program Strom života Nadace Partnerství nadační příspěvky nazvané Pro přírodu a Místo pod stromy.
Granty Pro přírodu jsou určené pro všechny projekty zaměřené na výsadby stromů, zachování cenných přírodních lokalit a ochranu jejich druhové rozmanitosti. Žadatelé mohou získat finanční příspěvek až do výše 100 tisíc korun. Smyslem grantů Místo pod stromy je podpora vzniku nebo oživení zelených veřejných prostranství, úprav školních zahrad a sadů či obohacení obecního parku o herní prvky. Maximální výše grantů je v tomto případě 200 tisíc korun. V minulém roce podpořil program Strom života v grantech Pro přírodu a Místo pod stromy celkem 22 projektů částkou 2,3 milionu korun.
Na krajinné prvky je možné nově čerpat podporu
2.2.2010 euro.cz str. 0 Zemědělství
Zemědělci, kterým budou prostřednictvím agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány krajinné prvky, budou moci na jejich plochu již letos obdržet některé podpory z EU vázané na plochu (například přímé platby, platby LFA, agro-environmentální opatření). Tato možnost se vztahuje na krajinné prvky ležící uvnitř půdního bloku.
Zemědělci, kterým budou prostřednictvím agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány krajinné prvky, budou moci na jejich plochu již letos obdržet některé podpory z EU vázané na plochu (například přímé platby, platby LFA, agro-environmentální opatření). Tato možnost se vztahuje na krajinné prvky ležící uvnitř půdního bloku.
„Na podzim loňského roku nabyla účinnost novela zákona o zemědělství, která mimo jiné zavádí evidenci krajinných prvků a umožňuje poskytnutí podpory na plochu vnitřních krajinných prvků,“ sdělil náměstek ministra zemědělství Jiří Urban a dodal: „Nařízení vlády o stanovení druhů krajinných prvků následně na zemědělské půdě definuje šest krajinných prvků - meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny.“
V souladu s těmito předpisy mají zemědělci možnost ve spolupráci s místně příslušnými pracovišti agentur pro zemědělství a venkov tyto krajinné prvky evidovat. Vnitřní krajinné prvky, které byly dosud z půdních bloků „vykresleny“ (to znamená na jejich plochu uživatel nepobíral žádnou podporu), se následně stanou součástí půdního bloku.
„Krajinné prvky hrají v zemědělské krajině významnou stabilizační roli. Jejich dlouhodobý úbytek je však alarmující. Pevně proto věříme, že tato změna v systému vyplácení podpor přispěje k jejich výraznější ochraně,“ komentoval změny náměstek ministra Urban.
Každému evidovanému prvku bude v evidenci využití půdy (LPIS) přiřazeno identifikační číslo, druh, příslušnost k půdnímu bloku, výměra, vlastník, uživatel a zařazení do katastrálního území. Veškeré informace o evidovaných krajinných prvcích budou dostupné u příslušných poboček Agentury pro zemědělství a venkov nebo na veřejně přístupné verzi Portálu farmáře.
zpětMyslivci v Beskydech dokončili ozdravnou kúru pro zvěř
1.2.2010 ČT 1 str. 14 18:00 Události v regionech - Ostrava
Martin MUSIAL, moderátor------------------ Mimořádnou takzvanou ozdravnou kúru dokončili myslivci v některých částech Beskyd. Do krmelců roznesli stovky kilogramů speciálního krmiva s léčivem. Zvěř zbaví vnitřních parazitů, které způsobují oslabení a možný úhyn. Akci přivítali i ochránci přírody.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Jeden z krmelců v Beskydech nedaleko česko-slovenských hranic. Byl posledním z více než 30 krmelců v oblasti Soláně, do kterých myslivci nanosili speciální krmivo s léčivem. Ozdravnou kúru pro zvěř jim komplikoval sníh a led. Ve vysokých závějích krmivo myslivci vynášeli i do příkrých svahů.
Zdeněk PAVLICA, myslivec--------------------Ty léky jsou ještě doplněné i o minerály, to znamená o stopové prvky, v těch krmivech jsou obsažené různé, já řeknu, měď, zinek, vápník a takové věci.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor-------------------Podle myslivců je ozdravovací kúra pro spárkatou zvěř nejvhodnější právě na přelomu ledna a února. V tomto období se především jeleni a srnci pohybují kolem krmelců nejčastěji. Do krmiva je léčebný přípravek přimíchán v poměru 1:9.
Josef SKALIK, myslivec--------------------Má zabránit tomu, aby se tvořilo rozšíření červivosti ve střevech, protože pak se to projevuje průjmy, až krvavými těžkými průjmy. No, a ta zvěř potom samozřejmě hyne.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Množství krmiva je podle myslivců při ozdravovací kúře propočítáno na takzvané kmenové stavy zvěře v honitbách.
Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody--------------------V každé takové zimě potřebuje všechna, všechna zvěř co nejvíc kalorií, co nejvíc potravy, aby ty nepříznivé zimy překonala.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor-------------------V okolí Soláně myslivci roznesli do krmelců celkem 110 kilogramů ozdravného krmiva. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.
Myslivci: ochránci, nebo zabijáci?
1.2.2010 Mladá fronta DNES str. 3 Východní Morava
JAKUB MYNÁŘ
MYSLIVOST. JE DŮLEŽITÁ? Jejich úloha je nezastupitelná, říká o myslivcích ochránce přírody Milan Orálek. V zimním období obzvlášť. Zvířata by se bez nich hůř dostávala k potravě, některé druhy by se bez jejich zásahů mohly nekontrolovaně přemnožit.
Vsetínsko - Jestliže v jakémkoli lese jedete na lyžích nebo snowboardu mimo vyznačenou stezku, porušujete zákon. Jestli v lesích jezdíte na motorce nebo čtyřkolce, je to to samé. Důvod? Je jednoduchý. Můžete zabít lesní zvěř. Ale ne jen tím, že byste ji srazili.
„Lesní zvířata se lidí prostě bojí. V zimním období je obzvlášť problém v tom, že utečou, přitom se zpotí, zapadnou do sněhu a pak umrznou,“ uvedl jednatel Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí Milan Orálek.
Ještě víc zvířat by podle něj zahynulo, kdyby nebylo myslivců. Jako ochránce přírody si jich váží a nevnímá je jako nepřátele. „Úloha myslivců je nezastupitelná. Zvlášť teď, kdy opravdu hodně potřebují potravu a kalorie. Zvířatům nevadí zima, ale musí mít co jíst,“ doplnil.
Myslivci to ale nemají vůbec jednoduché. Například ti z Krhové totiž mají ve správě lesy i pole. „V lesích jsou krmelce většinou u cest, tam to jde. V polích, na kterých je v těchto dnech ledová krusta, je to horší,“ přiblížil myslivecký hospodář z Krhové Rostislav Podešva. Přiznává, že by měli ještě větší problémy, kdyby jim nepomáhala nezvyklá skupina lidí.
„Máme řadu příznivců mezi našimi důchodci. Ti chodí do lesů sami, jen proto, aby i v mrazech doplňovali krmelce,“ dodal.
Tato obětavost myslivců, kteří se snaží zvířata zachránit před smrtí hladem, pak prý lesní hospodáře a revírníky opravňuje k tomu, aby v honitbách pořádali hony. „Zvěř je ze zákona národní bohatství a nepatří nikomu. My máme ale povinnost ji v době nouze přikrmovat. Navíc musíte mít ve své honitbě jen určitý počet zvířat,“ vysvětlil Podešva.
„Lidé se na myslivce dívají různě. Ale kdo by všechnu tu práci za ně udělal? Jejich práce si moc vážíme,“ hájí myslivce šéf meziříčských ekologů Orálek. Rozhodně také neplatí mýtus, že myslivci mohou střílet zvěř, kdykoli se jim zachce. Navíc nemohou střílet jakékoli zvíře. Na vše mají pevně stanovené kvóty.
„Zákon jasně říká, kolik můžeme mít v určité lokalitě zvěře. Do revírů chodí kontroly, které pak určují, kolik kusů můžeme odstřelit. Rozpočítají nám dokonce i to, kolik srnek, kolik srnců a podobně,“ pokračoval Podešva. „Nestřílíme zvěř kvůli potěšení nebo kvůli masu. Vždyť kdybychom nechali třeba srny jen tak, celé zemědělství by mělo obrovský problém, protože zvířata by skoro všechno sežrala,“ je přesvědčen.
Odměna za dopadení pytláka: sto tisíc Situaci v lesích, včetně práce myslivců, intenzivně sleduje také Hnutí Duha. „Musím přiznat, že jsme měli indicie, že někteří myslivci se nechovají tak, jak by měli. Konkrétnější být ale nemůžu, protože se nepodařilo sehnat dostatek důkazů,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Vratislav Vozník.
Organizace se například snaží o zachování velkých šelem na území Česka. Proto s myslivci musí spolupracovat. „Jde především o pytláctví. Už dříve jsme vypsali odměnu padesát tisíc korun za dopadení pytláka, který ulovil velkou šelmu. Teď jsme ji zvýšili na sto tisíc,“ přiblížil jednu z forem spolupráce s myslivci Vozník. „Všichni se snažíme zvěři nějak pomáhat,“ dodává předseda myslivců v Kelči Lubomír Pavelka.
Zajíci, bažanti, koroptve, srnčí zvěř ani migrující daňci v tamějším revíru rozhodně nestrádají. V honitbě je rozmístěno přes třicet krmných zařízení. Některá jsou úplně nová, vyrobili je žáci dřevařské a nábytkářské školy v Bystřici pod Hostýnem. „Seno si připravuje každý člen sám, ostatní krmivo nakupujeme a doplňujeme ho alespoň jednou týdně. Častějšími návštěvami bychom zvěř rušili,“ vysvětluje Pavelka. „Do nejhůře přístupného terénu vysíláme s potravou pronajatý těžký traktor. Zbytek obsloužíme v osobních autech nebo na lyžích, zapřažení do saní.“
Traktorista také občas odhrne sníh z lučních porostů, aby se zvěř mohla pást na zeleném. „Bez naší pomoci by strádala. Sníh pokryla silná ledová krusta, přes kterou se k potravě nedostane,“ tvrdí předseda mysliveckého sdružení.
Ačkoliv je zima teprve v polovině, podle Pavelky už začíná být na zvěři znát vyčerpání. „Zdržuje se poblíž krmných zařízení a neunavuje se zbytečným pohybem.“ Těšit ho můžou alespoň výsledky nedávné kontroly, podle které vedou myslivci na Kelečsku své honitby bez jediného problému.
„Jsem velmi spokojen,“ zhodnotil návštěvu referent lesního hospodářství meziříčské radnice Miloslav Kývala. „Z ochozů vedoucích ke krmelcům i množství stop v jejich bezprostřední blízkosti je zřejmé, že zvěř je tady častým hostem. Na vysoké úrovni je také organizace přikrmování. Myslivci vzorně spolupracují se zemědělci i s kolegy z okolních honiteb,“ doplnil.
V současných mrazech mají podle ekologů a ochránců přírody problém také ptáci. Zamrzají jim vodní plochy, u kterých žijí, a hůř se dostávají k potravě. Ohroženy jsou také jejich životy, když přimrznou k ledu. Například minulý týden profesionální hasiči vyjížděli k deseti případům záchrany vodních ptáků, kteří uvízli v ledových plochách jezer, rybníků a řek.
„Pomáhali jsme především labutím, kačenám, ale také kormoránům,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček. Ostatní ptáci jsou podle ornitologa Miroslava Dvorského na tom ještě dobře. „Mám doma tři krmítka a je tam pořád plno. Lítají do nich dlasci, jíkavci severní,“ popisoval Dvorský. Tvrdí, že možná i kvůli velké zimě je u krmítek také více sýkorek, než kdykoli jindy.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Myslivci. Neoddělitelná součást přírody
1.2.2010 Mladá fronta DNES str. 1 Východní Morava
Vsetínsko - V třeskutých mrazech zachraňují životy zvířat. Několikrát týdně se brodí více než půlmetrovými závějemi. Proto, aby udrželi při životě srnky, jeleny nebo divoká prasata. Stačí ale, aby začala honební sezona, a ze zachraňovaných zvířat jsou rázem oběti. Navíc zřejmě právě kvůli nim z přírody téměř zcela vymizel rys ostrovid.
Jsou myslivci pro zvířata zlem, nebo dobrem? Odborníci, ekologové a ochránci zvířat jsou v tomhle zajedno. Jejich úloha je v přírodě nezastupitelná, tvrdí.
„Stav přírody v České republice je takový, že přirozená divočina je úplně změněná. Divoké šelmy tu skoro nejsou, odstřelem srnek a jelenů teď myslivci vlastně udržují přirozenou rovnováhu v přírodě,“ říká vedoucí Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula. Dodává však, že právě myslivci zřejmě mohou za téměř totální vyhubení rysa. Problém podle něj byl ale především na slovenské straně hranic.
„Tam rys nebyl chráněný, ze strany myslivců někdy docházelo k akcím, které vedly k vymizení tohoto zvířete z Beskyd. Zvířata prostě státní hranice neznají,“ doplnil Jaskula.
Myslivci v těchto dnech však zachraňují životy zvířat, která ve sněhu nemají kde najít potravu. „Je to problém, ale děláme pro zvířata všechno, co můžeme,“ uvádí hospodář mysliveckého spolku z Valašského Meziříčí Krhové Rostislav Podešva. Zvířata se ale také díky myslivcům v zimě špatně nemají. Tady je pro ukázku jídelníček lesní zvěře, která žije v okolí města Kelč.
Třicet metrických centů sena, zhruba poloviční množství granulí a ovsa, krmná řepa, pro pernatou zvěř pak zbytky z čištění obilí zvané pozadky. Tolik krmiva na letošní zimu přichystali členové Mysliveckého sdružení Kelečsko, kteří v okolí tohoto města hospodaří v honitbě o výměře 1650 hektarů. O tom, že jsou na zimu připraveni, před několika dny přesvědčovali i referenta lesního hospodářství radnice ve Valašském Meziříčí, který k nim přijel na kontrolu.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Do ekologického zemědělství musí jít víc peněz, říkají odborníci
26.1.2010 euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Zemědělství
Autoři zprávy, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, tvrdí, že mají-li zemědělci poskytovat „zelené“ veřejné statky a služby, bude se muset zvýšit rozpočet společné zemědělské politiky EU a bude také třeba zpřísnit požadavky, na jejichž základě farmáři unijní dotace dostávají.
Rozsáhlá studie vypracovaná Institutem pro evropskou environmentální politiku na zakázku Evropské komise zkoumá způsob jak koncept veřejných statků aplikovat na zemědělství. Výsledky studie přišly v době, kdy diskuse o budoucí podobě společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 začíná nabírat na obrátkách. Komise upozorňuje, že závěry studie se s jejím názorem nemusí shodovat.
Otázkou, zda by se po roce 2013 neměla SZP primárně zaměřit na poskytování veřejných statků, se poprvé ministři zemědělství zabývali v červnu 2009 na neformálním setkání v Brně. Tehdy ale zdůraznili, že dříve, než k nějakým závěrům dospějí, bude třeba tento fenomén náležitě prozkoumat.
Lidé z iniciativy „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“ (TEEB), která vznikla pod křídly OSN, v nedávno zveřejněné zprávě politiky vyzvali, aby své úsilí napřeli do lepšího hospodaření s ekosystémy. Služby ekosystémů, které mají často podobu veřejných statků, je podle autorů třeba ocenit. Potom by je prý začala zohledňovat jak ekonomika tak společnost a ceny by se staly vodítkem také pro politiky.
Zpráva vypracovaná pro Evropskou komisi se zabývala deseti environmentálními veřejnými statky, které podle autorů nejsou „nabízeny v dostatečném množství“ a které mají silnou vazbu na zemědělství. Patří mezi ně zemědělská krajina, biologická rozmanitost zemědělské půdy, kvalita a dostupnost vody, „funkčnost“ půdy, ukládání uhlíku a stabilita klimatu, emise skleníkových plynů, kvalita ovzduší a odolnost vůči požárům a povodním.
Autoři zdůrazňují, že poskytování veřejných statků se liší v závislosti na konkrétní farmě. Záleží také na konkrétním regionu a klimatickém pásmu. A liší se i veřejné statky. Zatímco některé mají „pouze“ místní nebo regionální význam, jiné svou povahou přesahují hranice.
SZP na to zatím nestačí
Studie přiznává, že opatření společné zemědělské politiky měla v některých regionech příznivý dopad na kvalitu ovzduší, půdy či na míru emisí produkovaných zemědělskou činností. Celkově však nabídku „zelených“ veřejných statků hodnotí jako „neuspokojivou“. Na opatření, která se zaměřují na rozvoj venkova a zároveň mají naplňovat environmentální cíle, není prý v rozpočtu vyhrazeno dostatek prostředků.
Přímé platby, které Unie vyplácí zemědělcům v rámci SZP, podle zprávy dnes přispívají k „vyšší hospodářské udržitelnosti zemědělství a jsou základem cílenějších opatření“ zaměřených na poskytování veřejných statků. Autoři proto tvrdí, že je systém přímých plateb třeba zakotvit v silném regulačním rámci a tzv. podmínkách „křížové shody“ (cross-compliance). To je prý pro řešení environmentálních problémů venkova zcela zásadní.
Podmínkami křížové shody dnes Evropská unie zemědělce nutí k určitému způsobu šetrného hospodaření v přírodě a musí je plnit každý farmář, který chce dotace ze společné zemědělské politiky EU. Patří k nim minimální standardy týkající se životního prostředí, kvality potravin, zdravotního stavu chovných zvířat, apod.
„Regulační požadavky v čase porostou,“ dodává k tomu studie. Dobrým příkladem je podle autorů implementace Rámcové směrnice EU o vodě.
Česko je v produkci odpadů mezi premianty EU
25.1.2010 ceskenoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy
ČTK Jiné NNO
Praha - Česká republika patří v produkci odpadů na páté místo zemí s nejnižší produkcí odpadů na hlavu v evropské sedmadvacítce. Konstatuje to zpráva o plnění desetiletého Plánu odpadového hospodářství, kterou dnes vyslechla vláda. Podle ministerstva životního prostředí je splněno 80 procent úkolů, které plán stanovil v roce 2003. Sdružení Hnutí Duha nicméně upozornilo, že recyklace komunálního odpadu zůstává velmi nízká a v roce 2008 dokonce mírně klesla.
Podle ministerstva se to stalo vinou recyklační krize. Největší problém představuje nárůst ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky. Ministerstvo v uplynulém roce neprosadilo plánovaný zákon o odpadech, který měl městům uložit povinnost umožnit občanům třídit biologický odpad.
Krizi odbytu vytříděných surovin pomáhá podle ministerstva řešit úkol využívat protihlukových bariér ze směsných plastů při veřejných zakázkách na stavby dálnic a železnic. Lepšímu odbytu kompostů napomáhá nová vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.
Ministerstvo ve zprávě také připomenulo, že velkou podporu recyklaci přinášejí miliardy korun na projekty sběrných dvorů, dotřiďovacích linek, kompostáren, bioplynových stanic a dalších převážně obecních projektů z operačního programu životní prostředí.
rem vit
URL| www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesko-je-v-produkci-odpadu-mezi-premianty-eu/425650
Chemička Deza investuje
21.1.2010 Odpady str. 7 spektrum
Jiné NNO
Valašskomeziříčská chemička Deza v příštím roce dokončí hermetizaci, tedy dokonalé utěsnění skladovacích zásobníků na černouhelný dehet a dehtové oleje. Zamezí tak úniku zápachu do ovzduší. Investice si vyžádá 215 milionů korun. ČTK to sdělil mluvčí podniku Jaroslav Obermajer.
Deza od roku 2004 vynaložila na ekologické investice více než 700 milionů korun, což podle Obermajera představuje 40 procent veškerých investic. V roce 2011 uskuteční hermetizaci výrobny naftalenu, což přinese další snížení emisí těkavých látek a zápachu.
„Odmítáme být jakkoliv spojováni se snahami o záměrné znečišťování životního prostředí, nebo dokonce o obcházení státních a evropských předpisů,“ sdělil mluvčí Dezy. Chemička je podle sdružení Arnika jedním z největších znečišťovatelů ve Zlínském kraji.
Putující kontejner zbavil malé obce 307 tun elektroodpadu
18.1.2010 denik.obce.cz str. 0 Životní prostředí
Dagmar Doubravová Ostatní
Na skutečnost, že i občané malých obcí jsou ochotni vysloužilé elektrospotřebiče ze svých domácností odevzdávat na sběrné dvory a jiná místa k tomu určená jen je-li to pro ně pohodlné, odpověděl loni kolektivní systém Elektrowin, který se zpětným odběrem vysloužilého elektrozařízení zabývá, novým projektem Putující kontejner.
Projekt "Putující kontejner" je určený pro malé obce, které vlastní sběrný dvůr nemají a dostupnost nejbližšího není pro obyvatele snadná. Těm tak putující kontejner přímo v jejich bydlišti dává příležitost zbavit se starých a nefunkčních spotřebičů zcela jednoduše a přitom ekologicky.
"Lidé se chtějí chovat ekologicky, a když tu možnost mají, neodvezou starý spotřebič na černou skládku nebo ho nevhodí do popelnice," říká generální ředitel Elektrowinu Ing. Roman Tvrzník. "A putujícím kontejnerem jim tuto možnost dáváme," dodává.
O putující kontejner projevilo během loňského roku zájem 349 obcí v 22 mikroregionech či svazcích obcí v celé ČR s celkovým počtem obyvatel 239 300. Do uzamykatelného kontejneru lidé odložili celkem 309 tun elektroodpadu, o jehož předání k recyklaci se postaral Elektrowin.
Přínos obcím přinesl projekt "Putující kontejner" nejen z hlediska ochrany přírody a životního prostředí, ale také jim ušetřil značné prostředky, které by vynaložily, pokud by se o elektroodpad musely postarat samy. Jak přistavení uzamykatelného kontejneru, tak i odvoz a zpracování elekrodpadu, včetně zajištění informačních materiálů pro občany zajistil Elektrowin.
Potřebě zbavit se starých spotřebičů jednoduše a šetrně k přírodě vyšel Elektrowin vloni vstříc také obyvatelům 80 měst a obcí ČR prostřednictvím ekoshow "Zatočte s elektroodpadem!", při níž se vybralo 65 tun elektroodpadu.
Zároveň pokračoval v rozšiřování míst zpětného odběru "na dosah lidem" rozmístěním speciálních košů na drobný elektroodpad v dalších prodejnách elektro.
Zemědělce čekají přísnější pravidla
11.1.2010 Profit str. 48 Zemědělství - zásady hospodaření
Petr Havel Ostatní
Poprvé v polistopadové historii musejí tuzemští zemědělci dodržovat podmínky, jejichž důsledkem bude skutečně šetrnější přístup k přírodě a krajině. Výsledkem by mělo být především omezení rizik erozí a prevence povodní.
Tuzemští zemědělci musejí od Nového roku povinně dodržovat podmínky takzvaného dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Jejich konečnou podobu přitom vláda dokončila až na konci uplynulého roku. Standardy se v průběhu diskusí nad jejich podobou několikrát změnily, výsledkem je ale nakonec životaschopný kompromis, s jehož zněním souhlasí dokonce i sami zemědělci. „Podmínky GAEC jsou od Nového roku komplexnější a přísnější a zároveň budou více odpovídat zemědělské praxi,“ podotýká mluvčí Ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Nových standardů je celkem deset. Podle ministerstva má být hlavním systémová ochrany půdy a jejích vlastností, ochrana krajiny a cílenější ochrana vod. „Výrazně se posilují standardy ošetřující problematiku eroze půdy, a to nejen ve vztahu ke způsobům hospodaření, ale rovněž ve vztahu k vymezení erozně ohrožených půd,“ podotýká Vorlíček. Právě to je přitom i v zájmu zemědělců, neboť eroze způsobuje nižší úrodnost půdy a tedy nižší produkci z hektaru. Navíc je podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty dodržování podmínek GAEC pro zemědělce podmínkou pro získání dotací.
dosavadní pravidla půdu neochránila
V Česku bylo přitom nutné dodržovat pět standardů GAEC již v roce 2009. Jak ale ještě v průběhu přípravy „starých GAEC“ konstatovala inspekce z Bruselu, pravidla k ochraně přírody příliš efektivně nepřispívala. Takzvané širokořádkové plodiny, jako je třeba kukuřice či brambory, se mohly doposud pěstovat i na velmi svažitých pozemcích se sklonem do 12 stupňů. Zemědělce také doposud nic nenutilo vracet do půdy organickou hmotu, a tím obnovovat její úrodnost. Především ale neměly dosavadní zásady prakticky žádný vliv na omezení rizik erozí, přestože v Česku je vodní či větrnou erozí ohroženo přibližně 70 procent pozemků.
První etapa nových standardů GAEC by se přitom měla týkat jen necelých 200 tisíc hektarů erozně silně ohrožených půd, tedy jen několika procent obhospodařovaných zemědělských pozemků. Podle Michala Pospíšila, poradce předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiřího Papeže, je ale i tento krok značným posunem. „Například riziko sankcí hrozí i těm zemědělcům, kteří nemusejí dodržovat všechny zásady GAEC, ale kontrola zjistí, že na jejich pozemcích k erozi došlo,“ upozorňuje Pospíšil. Jak kromě toho již dříve uvedl náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí Jiří Urban, představuje rok 2010 v uplatňování zásad pouhou náběhovou křivku. „V další fázi, od roku 2011, bude povinnost uplatňovat zásady GAEC i na erozí mírně ohrožených pozemcích, celkem na zhruba 43 procentech zemědělské půdy,“ konstatuje Urban. Vše v rukou úředních
Relativní spokojenost zemědělců s novými pravidly spočívá především v tom, že se jim na poslední chvíli podařilo změnit některé původní návrhy týkající se dodržování zásad. Jak přitom podotýká předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav, tou úplně nejdůležitější změnou bylo nahrazení původní formulace „žadatel zajistí“ formulací „žadatel nezruší, případně nepoškodí“ takzvané krajinné prvky na obhospodařované půdě. „Vina za jakoukoli ulomenou větev by padala na hlavu zemědělce, který by musel dokazovat, že nic takového neudělal. To není v lidských silách,“ konstatuje Boleslav. Poškození krajinného prvku, což je třeba osamělý strom, skupina stromů, mez nebo křoviny je přitom důvodem k omezení nebo odejmutí dotací.
Na druhou stranu ve výkonu kontrol zůstal princip individuálního hodnocení, což ve finále znamená rozdílný způsob posouzení dodržování pravidel. Zemědělcům se také nepodařilo „odpojit výsledky kontrol od dotací“. To v praxi znamená, že v případě zjištěných nedostatků se zemědělec nemůže proti verdiktu kontrolorů odvolat, neboť tím riskuje, že mu bude až do výsledku šetření zastavena výplata jakýchkoli dotací v příslušných termínech. „To dostává zemědělce do pozice nerovnocenného partnera, který je vydán do moci úředníků a kontrolorů,“ říká Milan Boleslav.
Co je GAEC
I Boleslav, stejně jako Pospíšil a další představitelé zemědělců, nicméně považuje znění GAEC za dobré. Například i proto, že souvislý erozí silně ohrožený souvislý pozemek je možné v rámci půdního bloku rozdělit na několik částí, a podmínku zákazu pěstování některých hospodářských rostlin dodržovat jen na té části, která je erozí skutečně nejvíce ohrožena. Rizikovými plodinami z hlediska eroze jsou kukuřice, brambory, cukrová řepa, bob, sója a slunečnice.
Nové standardy také zavádějí povinnost na minimálně 20 procentech ploch využívané zemědělské půdy zajistit každoročně dodávání organické hmoty.
Zemědělec, jak již bylo zmíněno, nesmí rušit či poškozovat krajinné prvky, s výjimkou nařízení o zrušení takového prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Standardy GAEC nicméně nespecifikují, co přesně ochrana krajinných prvků obnáší. Za ochranu by totiž bylo jistě možné považovat například výchovné řezy, takže by nemělo být prohřeškem, pokud kontrola najde na místě stopy po uříznutí větví či větviček.
Stejně tak je nesmysl považovat za krajinný prvek náletové dřeviny.
Částečně sporný je také bod sedm zásad týkající se takzvané regulace invazních rostlin. Mezi ty patří mimo jiné netýkavka, ale také bolševník, přičemž výška bolševníku nesmí podle GAEC v žádném období roku přesáhnout 70 centimetrů. Dodržení tohoto principu podle zkušeností z praxe ovšem znamená sekat plochu s bolševníky prakticky jednou měsíčně, což je ale v rozporu s podmínkami dotací na agroenviromentální opatření, podle nichž je zemědělec při svém hospodaření povinen chránit (nesekat travní porosty) například na zemi hnízdící ptáky. Obojí najednou - závazné termíny sečí a regulace bolševníku - ale dodržet nelze. Podle náměstka Urbana mají sice přednost standardy GAEC, ale likvidace bolševníku bude zřejmě problém.
Většina zásad GAEC má jinak normální „selskou logiku“. Na půdním bloku například nelze pálit rostlinné zbytky a nesmějí se provádět takzvané agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavena nebo přesycena vodou. Nelze také rozorávat travní porosty, naopak zemědělec musí zajistit, že po 31. říjnu kalendářního roku nesmí být travní porost vyšší než 30 centimetrů. Zemědělec také nesmí používat hnojiva v kratší vzdálenosti než tři metry od břehu vodního toku.
Jen GAEC erozi nezabrání
Podle Ministerstva zemědělství nicméně nemohou ani nové standardy GAEC vyřešit tak komplexní problém, jakým je eroze půdy. „Tyto podmínky jsou pouze součástí většího celku, do něhož patří osvěta, rozumné hospodaření zemědělců či dobrovolná protierozní opatření,“ podotýká ředitel komunikace ministerstva Hugo Roldán. Standardy se navíc nevztahují na veškeré pozemky. Podle Roldána je ale v přípravném procesu „protierozní“ vyhláška Ministerstva životního prostředí k připravované novele zákona o ochraně půdního fondu.
O autorovi| Petr Havel autor je agrární analytik
Ekologické zemědělství bude kontrolovat i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
7.1.2010 businessinfo.cz str. 0 Inspekce a kontroly
Ministerstvo zemědělství (MZe) Ostatní
TZ ministerstva zemědělství (MZe): S ohledem na nové právní předpisy a zvyšující se počet ekofarem dochází od 1. ledna 2010 k rozdělení kompetencí v zajišťování kontrol ekologického zemědělství. Nad dodržováním právních předpisů bude dohlížet vedle soukromých kontrolních subjektů také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
S ohledem na zvyšující se počet ekofarem v České republice proto přistoupilo ministerstvo zemědělství v rámci kontrolního systému ekologického zemědělství k rozdělení činností a pravomocí. Kontrolou, dosud zajišťovanou pouze třemi soukromými kontrolními subjekty, je pověřen od 1. 1. 2010 také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
„Od zapojení státního kontrolního orgánu očekáváme zejména zvýšení transparentnosti kontrol a možnost rychleji reagovat na případná klamání spotřebitele nebo neoprávněná čerpání dotačních prostředků. Transparentnost kontrol považujeme za jednu ze základních předpokladů správného fungování ekologického zemědělství a nezbytnou podmínku spotřebitelské důvěry,“ říká ministr zemědělství Jakub Šebesta.
ÚKZÚZ bude u vybraných subjektů provádět tzv. „úřední kontroly“ a současně zajišťovat kontrolu plnění podmínek pro vyplácení dotací v agroenvironmentálních opatření (AEO), kterou dosud prováděly jen soukromé kontrolní subjekty. Tři stávající kontrolní subjekty KEZ o.p.s., ABCert AG a Biokont, s.r.o. budou nadále provádět kontrolní činnosti spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu.
Hlavním důvodem, proč se ministerstvo k rozšíření systému o kontroly ÚKZÚZ rozhodlo, je zejména nezávislost státního kontrolního orgánu, zajištění jednotného přístupu ke kontrolovaným podnikům a standardní využívání kontrolních technik, jakými jsou výběr kontrolovaných subjektů dle analýzy rizik. „Mezi rizikové faktory, na které se kontroly v letošním roce zaměří, patří například souběh konvenční a ekologické produkce na jedné farmě, farmy s chovem zvířat bez zimního ustájení či farmy, se kterými bylo vedeno v minulosti správní řízení,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jiří Urban.
Novoroční předsevzetí? Začněte třídit odpad
31.12.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský
VENDULA KRČMÁŘOVÁ Jiné NNO Ekologický rádce
Ostrava - Ačkoli Vánoce jsou za námi, zůstaly po nich nejen vzpomínky, ale i značné množství odpadu v podobě obalů z dárků či potravin. I když často slýcháme, jak jsme na tom v České republice s tříděním odpadu dobře, stále ještě máme ve srovnání s jinými evropskými zeměmi co dohánět.
Podle studie Friends of the Earth Europe vyhodíme každý rok do popelnic suroviny za 3 miliardy korun. V přepočtu na obyvatele je Česko v plýtvání surovinami podle odpadové analýzy na osmém nejhoršímmístě z pětadvaceti států Evropské unie.
Stále můžeme u nás vidět v páchnoucích kontejnerech na směsný odpad množství plastových lahví či papíru, i když o pouhé dva metry dál stojí nádoba určená na tříděný odpad.
Podívejme se na nejčastější důvody, které lidé uvádějí jako důvod, proč netřídí odpad. Důvod číslo jedna: Chtěl bych třídit, ale prostě není kam, v místě bydliště nemám kontejner na tříděný odpad. Přestože nám kampaně podporující třídění odpadu tvrdí mnohdy opak, stále ještě v mnoha místech chybí lidem dostupné nádoby, popřípadě jejich kapacita není dostačující.
Co tedy dělat, pokud se nechcete s odpadem plahočit několik bloků daleko nebo popelnice v sousedním dvoře stále praská ve švech? Požádejte o přidání vhodných nádob na třídění na místním úřadě -například v Ostravě je to odbor komunální a bytový Magistrátu města Ostravy.
Umístění nových kontejnerů může trvat i pár měsíců O umístění rozhoduje samozřejmě také to, zda je v daném místě volná plocha pro další kontejnery a přístupnost místa svozovou technikou. Pokud ano, můžete již zanedlouho třídit odpad do nových kontejnerů.
Nepočítejte však s tím, že se vám na dvoře objeví do druhého dne, většinou jsou umisťovány v určitých intervalech, který může být i pár měsíců. Druhým nejčastějším argumentem bývá věta: „Já to pracně vytřídím a oni to pak stejně sesypou na hromadu a hodí na skládku“.
Tento názor některých lidí pramení většinou z případu jedné odpadové firmy, která takto nevhodně s odpadem nakládala.
Bohužel po medializaci se mnoho lidí obává, že je to běžná praxe. Svozový automobil by měl být viditelně označen nápisem sbírané komodity. Pak nedochází k pochybnostem občanů o sesypávání odpadů. Pokud byste se však s takovýmto nešvarem setkali, nebojte se na něj upozornit.
K třídění nepotřebujete speciální odpadkové koše Dalším argumentem bývá „nemám doma místo na několik košů na tříděný odpad“ - na třídění nepotřebujete žádné drahé či velké odpadkové koše. Stejně dobře vám mohou posloužit plastové či papírové krabice nebo třeba obyčejné igelitové tašky. Množství odpadu, které do nich uložíte, než jej vynesete, záleží na vás.
V neposlední řadě se můžeme setkat i s názorem: „Platím za odpad dost peněz, takže ať si to laskavě vytřídí odpadová firma sama“.
Takovéto myšlení je však velmi neomalené. Tím, že papír, plasty a další suroviny vhodíte do kontejneru na směsný odpad s nejrůznějšími dalšími zbytky včetně hnijících potravin, je prostě znehodnotíte a docílíte pouze toho, že je již nelze použít. Navíc chtěli byste vy sami být zaměstnáni tím, že budete z páchnoucích hald odpadu vytahovat plastové lahve?
Tříděním ušetřímemnožství energie i surovin.
A pokud si rádi dáváte do nového roku předsevzetí, můžete začít rovnou u třídění odpadu.
Podrobné informace o tom, co a jak třídit, naleznete na internetu například na webových stránkách: www.jaktridit.cz.
Další zajímavé informace o odpadech naleznete na internetových stránkách: www.odpady.arnika.org.
***
* Ekologický rádce Trápí vás kvalita životního prostředí v místech, kde žijete? Chtěli byste přispět k jeho zlepšení, ale nevíte jak? Setkali jste se s lhostejností úřadů ke kvalitě životního prostředí? Pište na adresu: marketa.radova@mfdnes.cz. Rubriku připravujeme ve spolupráci s ostravskou pobočkou ekologického sdružení Arnika.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Město chce více ekologie
30.12.2009 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský
Roman Kamenický Ostatní
Dopis čtenáře
Frýdecko-místecký magistrát chce jít příkladem v ochraně životního prostředí. Radnice ve Frýdku-Místku si nechala zpracovat analýzu a předložit návrh opatření, jejichž uvedením do praxe chce přispět ke snížení svých negativních vlivů na životní prostředí. Město dlouhodobě podporuje ekologické akce a kampaně pro veřejnost jako je Den Země nebo Evropský týden mobility. Nyní se ještě více než dosud zaměří na vlastní provoz úřadu a osvětu mezi zaměstnanci. Navržená opatření se dotýkají úspor energie a vody, minimalizace vzniku odpadů a zlepšení jejich recyklace nebo efektivního využívání výpočetní a kancelářské techniky. Dalšími oblastmi je například šetření papírem, nákup kancelářských potřeb z recyklovatelných materiálů, nebo úklid s používáním chemických prostředků jen v nezbytně nutné míře. Environmentální analýza promagistrát byla vypracována v rámci projektu Poradenství pro udržitelnou spotřebu, který realizuje Síť ekologických poraden. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
O autorovi| Roman Kamenický, Síť ekologických poraden
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Prosinec v myslivosti: Zvěři v zimě škodí bezohlednost
9.12.2009 Příbramský deník str. 8 Příbramsko - u nás doma
Jiří Šilha Ostatní
České lesy zaplavila epidemie agresivních motorkářů a čtyřkolkářů. Ačkoliv při jejich bezohledných jízdách dochází k mnoha zákonů a devastaci přírody, policie není schopná proti nim zasáhnout. Lidé pečující o přírodu právem pociťují frustraci, jejich stížnosti na devastaci přírody vycházejí naprázdno.
Díky teplému listopadu se řepková i pšeničná pole zazelenala a dávají zvěři možnost pastvy. Prosincem vrcholí lovecká sezóna. I přes teplý průběh počasí musí myslivci pečovat o zvěř, pravidelně předkládat přiměřené množství krmiv, kontrolovat jejich spotřebu.
Je pro to hned několik důvodů, nejdůležitější je minimalizace škod na zemědělských a lesních kulturách. Intenzita přikrmování se zvyšuje s nástupem chladného počasí či po napadnutí sněhové pokrývky. Nejvhodnější krmiva jsou kvalitní luční seno v kombinaci s menším množstvím ovsa nebo kukuřičné siláže. Tam, kde je přikrmování zvěře prováděno správně, jsou škody téměř nulové.
Díky plošné likvidaci chovů skotu ubývá zdrojů siláže či senáže. Zvláštní péči vyžaduje zaječí zvěř a ihned po napadnutí sněhu je nutné instalovat malé krmelečky naplněné senem a další otýpky sena přivázat ke keřům. Zajíci rovněž rádi okusují mladé větve ovocných stromů, které se po ořezání nechají ležet na zemi. Lidé nemusí být ke zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Zvěři v zimním období škodí lidská bezohlednost, je citlivá na rušení.
Nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme použít vodítko. Chráníme tím nejenom krásu přírody, ale i svého psa. Psi se díky široké tlapce dokážou rychle pohybovat na sněhu i v měkké oranici, kde se srnčí úzkými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik. Myslivecká stráž v lesích pomáhá při monitorování zlodějů vánočních stromků. Počet střetů vozidel se zvěří na silnicích narůstá, jsou způsobeny zejména nepřizpůsobením rychlosti vozidla za snížené viditelnosti.
Policie pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech dokladů a zákazu konzumace alkoholu. Letošní výsledky opět dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.
O autorovi| Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty
Lesům rychle roste konkurence
7.12.2009 Zemědělec str. 4 Publicistika
Libuše Alterová Chráněná území
Na rozcestí stojí evropské a zejména české lesnictví. I vzhledem k měnícím se podmínkám na globálním trhu se dřevem je nutné hledat nové cesty jeho financování. O možnostech, které pro ekonomický pilíř trvale udržitelného hospodaření v lesích dává Národní lesnický program II diskutovali lesníci na semináři pořádaném Českou lesnickou společností.
Podle Vladimíra Krečmera z České lesnické společnosti (ČSL) se otazník nad dalším vývojem lesního hospodářství a lesnictví objevuje již skoro půl století. U nás se však vzhledem k vývoji izolovanému od západního světa projevil až po roce 1990. Teprve v souvislosti s Evropskou unií se i u nás mluví o třech pilířích udržitelného rozvoje – ekonomickém, environmentálním a sociálním. Kromě ekonomických cílů nakládání s lesy, spjatými u nás zatím převážně jen s těžbou dřeva, se daleko slaběji projevují aspekty ochrany životního prostředí a jeho složek a také otázky sociální. Naše lesní hospodářství podle Krečmera nadále kulhá o jednom nosném – ekonomickém – pilíři a ostatní dva jsou jen slabé a pouze jej podpírají.
Do lesního hospodářství se stále více promítají dvě krajní ideologie – ekonomismus a ekologismus. Ekonomismus vidí les jen jako zdroj dřeva a lesnictví bere jako nepatrného přispěvatele do hrubého domácího produktu. Na druhé straně se ekologismus dívá na les pouze z hlediska ochrany přírody. Opírá se přitom o představu, že co příroda činí, dobře činí. Tato ideologie ovládla ekologický pilíř a postupuje proti pilíři ekonomickému různými nemalými sankcemi a omezeními. Podle naší legislativy je dokonce majitel lesa povinen strpět újmu své hospodářské činnosti.
Mimoprodukční funkce lesa již dávno nejsou podle Krečmera pro lesní hospodářství beznákladové a aby se mohly plně rozvinout, bylo by třeba i do nich investovat, například do ochrany před vodním živlem, ochrany zdrojů pitné vody i do lesů pro potřeby rekreace. „Jako lesnictvo bychom měli přejít od krásy lesů a dřeva na funkce environmentální a sociální. Pokud tato cesta nebude nastoupena, dojde k marginalizaci lesního hospodářství, kterou cítíme již dnes,“ varoval Krečmer.
Jak získat finanční prostředky
Kromě prodeje dřeva mohou majitelé lesů získat finanční prostředky třemi cestami. První z nich jsou dotace. Jsou sice do jisté míry dané zákonem, na druhou stranu po převedení ze státu na kraje jsou nejen nejednotné, ale navíc závisí ve značné míře na možnostech a ochotě kraje tyto prostředky poskytovat.
Druhou možností je náhrada za omezení hospodaření. Jde zejména o omezení na základě ochrany přírody a krajiny a sítě Natura 2000. Náhrady však, jak poukázal Luděk Šišák z ČZU, se počítají podle metodiky dané těmi, kteří újmu působí. Proto je zcela na místě pochybnost o objektivnosti takových kompenzací. I tady je problém, jak lapidárně shrnul Martin Chytrý z Vojenských lesů a statků ČR: Je sice řečeno, že je na náhradu nárok, není ale známo kolik. Pokud se náhrada nezdá majiteli lesa adekvátní, nezbude mu, než se o její výši soudit. Třetí možností, která by měla v lesním hospodářství posilovat, je nákup služeb, jež společnost od lesa požaduje.
Velkou konkurencí jsou rychlerostoucí dřeviny
To, že je třeba posílit možnosti financování lesů z jiných zdrojů než jen z prodeje dřeva, jasně dokládá současný globální vývoj v jeho produkci. Jak uvedl Robert Babuka, již dnes jsou převládající surovinou při výrobě vláknitých materiálů na plantážích pěstované rychlerostoucí dřeviny. Průmysl zpracovává na tento účel ročně 1,6 až 1,8 miliard krychlových metrů dřeva.
Podle Babuky by se rychlerostoucí dřeviny měly v roce 2020 ve světě pěstovat na 400 milionech hektarů a poskytnou 1,8 miliardy krychlových metrů dřeva. To bude mít zásadní dopad na udržitelný rozvoj lesního hospodářství. Co tedy bude s ostatními lesy, když o dřevo z nich nebude zájem? Budou sice poskytovat mimoprodukčí funkce, ale kdo je bude chtít platit?
Obrovský nástup plantáží rychlerostoucích dřevin má zejména Brazílie. Pokrývají dnes 19,5 milionu hektarů a vytvářejí více dřeva než nejlesnatější země Evropy Finsko. To, jak se předpokládá, sníží do roku 2015 svou produkci dřeva o jednu třetinu. Pozadu nezůstává ani Čína, která ročně na plantážích produkuje 160 až 180 milionů krychlových metrů dřeva.
Babuka upozornil, že ČR je v dřevařské výrobě jednou z nejotevřenějších ekonomik světa. Kolem 70 procent u nás vytěženého dřeva se prodává za hranice nebo jej zpracují u nás nadnárodní firmy. Za deset let budou však tyto firmy získávat potřebnou surovinu daleko levněji, takže odejdou nejen od nás, ale také třeba ze zmíněného Finska. Plantáže rychlerostoucích dřevin znamenají totální zásah do všech podnikatelských aktivit v lesním hospodářství. Přitom dřevo z plantáží má certifikát FSC. Uspokojí tedy i velké nadnárodní firmy, které si dávají závazky na to, jaký budou mít v budoucnu podíl certifikované suroviny.
Příklady placených služeb
Ze zahraničí jsou známy příklady placení za jiné produkty lesa a za služby, které lesy poskytují veřejnosti. Podle Jiřího Matějíčka zVýzkumného ústavu lesního hospodářství amyslivosti jde třeba o houbařské lístky, které se prodávají v Itálii. Jinou možnost skýtá například prodej vody z lesních pramenů. Město Amsterodam zpoplatnilo využívání svých lesů pro natáčení filmů a reklamních spotů, pořizování fotografií, pořádání módních přehlídek či svateb.
V Německu nabízí soukromý majitel lesa prostory na pořádání seminářů. Lesy se mohou také stát předmětem sponzoringu spojeného s reklamou. Příklad pochází opět z Německa, kde prodejce aut si dělá reklamu tím, že sponzoruje výsadbu lesa. Les je možné využívat celoročně k rekreačním účelům. Lze vybírat poplatky za vjezd do lesa, používání lesní cesty i za parkování na parkovišti. Z Rakouska je známý příklad pronájmu části lesa za účelem zřízení běžkařských tratí. Šlágrem posledních let je podle Matějíčka pohřbívání v lese. Jde o možnost propachtovat si v lese strom, u něhož se mohou uložit urny.
V Německu je již 25 takovýchto lesních hřbitovů. Majitel lesa přitom pronajímá svůj porost nebo přímo jednotlivé stromy, stará se o zajištění přístupu apod. V tomto případě je možné získat z hektaru lesa 50 až 60 tisíc eur za rok. Jinou placenou službou je tzv. agroforest. Jde třeba o prasata pasoucí se za úplatu v dubových lesích na spadlých žaludech. Je nutné přejít od pojetí funkce lesa k lesnickým službám. Funkce není možné prodat, říká Matějíček. Důležitý je podle něj právní rámec, který by měl majitelům lesa dovolit tyto služby za úplatu poskytovat. Co dnes není obchodovatelné, může zítra obchodovatelné být, upozornil.
Ministerstvo dosud nepotrestalo žádného zemědělce za porušení podmínek dotací
24.11.2009 kurzy.cz str. 0 Ekonomika
PRAHA (MEDIAFAX) - Ačkoli kontrolní orgány zjistily v průběhu roku u některých zemědělců porušení zásad správné zemědělské a environmentální praxe i prohřešky v rámci kontrol tzv. podmíněnosti, nebyl dosud žádný zemědělec krácen na dotacích. Mediafaxu to v úterý řekl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
„Ke krácení dotací v rámci tzv. podmíněnosti (cross-compliance CC) dotčeným zemědělcům podle našich informací zatím nedošlo. Jsou pouze známy výsledky kontrol, na jejichž základě bude provedena kalkulace případného snížení dotací platební agenturou,“ konstatoval Vorlíček.
Zemědělci tak podle jeho slov v současné době znají pouze míru porušení zásad. Ze statistik ministerstva přitom vyplývá, že k opravdu závažnému porušení došlo na základě zjištění kontrolních orgánů pouze v jednom případě při kontrolách zásad správné zemědělské a environmentální praxe (GAEC).
Podle uvedených statistik mělo být v rámci CC kontrolováno 857 zemědělských podniků, u nichž bylo provedeno 1243 plánovaných i neplánovaných kontrol. Porušení podmíněnosti nebylo zjištěno v 1194 případech (94 procent), zanedbatelné porušení zjistily kontrolní orgány ve 43 případech, malé ve 20 případech a střední v devíti případech (0,7 procenta). Závažné pochybení nebylo zjištěno vůbec, nejčetnějším prohřeškem byly chyby v evidenci skotu (25 případů) a porušení pravidel ochrany spodních vod (devět případů).
Ke kontrolám GAEC bylo vybráno 445 zemědělských podniků, z toho bez závad prošlo 364 podniků (86,6 procenta). Zanedbatelná porušení konstatovaly kontrolní orgány v deseti případech, malé ve 44 případech, střední v jednom případě a závažné také v jednom případě. Nejčastějším proviněním byla v rámci GAEC změna kultury travního porostu na ornou půdu (rozorání půdy 56 případů, z toho jeden závažný), v 11 případech zjistili kontroloři, že zemědělci pěstují širokořádkové plodiny na svažitých pozemcích.
Dodržování zásad CC i GAEC je podle pravidel EU podmínkou pro získání zemědělských dotací. Zemědělci, u nichž je zjištěno pochybení, mohou přitom přijít o několik procent, při opakovaném porušení zásad ale i i veškeré zemědělské dotace.
Zejména podmínky GAEC se přitom od příštího roku výrazně zpřísní. Současné jejich znění totiž v minulosti kritizovala EU jako nedostatečné a nezajišťující účel, ke kterému byly zásady stvořeny totiž šetrnější podnikání v krajině a omezení rizik vodních a větrných erozí.
Do zatím posledního návrhu znění GAEC pro příští rok se přitom zemědělcům podařilo prosadit některé změkčující formulace. Například dosavadní znění, podle něhož zemědělec „zajistí“ na jím obhospodařovaných pozemcích existenci krajinných prvků, se změnilo na výraz „nebude rušit“. Za splnění požadavku zapravování organické hmoty do půdy se také nově požaduje zapravení slámy. Uvedené nové změny, jak pro Mediafax uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, vyhovují všem zemědělským nevládním organizacím.
Petr Havel, ekonomika@mediafax.cz
Celostátní setkání k místní Agendě 21
15.11.2009 Zdravotnictví str. 30
Jak správně a efektivně komunikovat značku kvality města, obce či regionu? V Táboře se uskutečnil celostátní seminář Agendy 21 a Projektu Zdravé město (17.-19. 6. 2009, Seminář k MA21 a Letní škola Národní sítě Zdravých měst) Seminář byl zaměřen na na propagaci místní Agendy 21 a Projektu Zdravé město vůči široké veřejnosti, a to zejména skrze média. Seminář, kterého se zúčastnilo více než 70 zájemců o danou problematiku, nabídl příležitost ke sdílení zkušeností měst, obcí a regionů s praktickou realizací místní Agendy 21.
Zapojení města, obce či regionu do mezinárodních programů nabízí zástupcům samospráv nové druhy aktivit a také nové příležitosti, jak zapojit a informovat občany o tom, co se v jejich obci či regionu děje, ale i o tom co dělá jejich úřad. Projekt Zdravé město (PZM) a místní Agenda 21 (MA21) jsou založeny na otevřenosti úřadu i vedení města a na zapojování občanů do rozhodování o tom, co se v jejich místech má dít, co se má rozvíjet. To vše vždy s přihlédnutím k tomu, aby tyto aktivity směřovaly k udržitelnému rozvoji. O všech těchto aktivitách je však potřeba hovořit a kvalifikovaně informovat širokou veřejnost skrze média.
Během celostátního setkání s názvem „Místní Agenda 21 - Cesta ke kvalitní obci“, uspořádaném ve Zdravém městě Tábor, byly představeny hlavní zásady komunikace s médii. Účastníci semináře se dozvěděli od zástupců asociace Národní síť Zdravých měst (NSZM), jejích partnerů i členů, jak nejlépe „prodat“ téma Zdravého města. Diskutována byla také témata, jako je mediální analýza nebo komunikační strategie města.
Ve Zdravých městech, obcích a regionech se občané aktivně zapojují do rozhodovacích procesů během veřejných setkání, ale účastní se také třeba komunitních kampaní. „Při propagaci veškerých aktivit je třeba získat zájem občanů a hledat stále nové formy komunikace. Ve Zdravých městech, obcích a regionech se dělá řada správných věcí správně a je důležité, aby občané byli kvalifikovaně a přehledně informováni o všem zásadním. Úspěšná komunikace úřadu s médii nakonec prospívá oběma stranám,“ řekl ředitel NSZM Petr Švec.
Celostátní seminář ukázal místní Agendu 21 také jako značku kvality města, obce či regionu. Své zkušenosti se značkou „Zdravé město“ pak představili zástupci měst Kopřivnice a Přeštice. Jako příklady dobré praxe v komunikaci a medializaci byly prezentovány webové stránky Zdravého města Litoměřice, jednotný vizuální styl Zdravého města Jihlava, medializace komunitních kampaní v Zdravém městě Vsetín, průběžná práce s médii a spolupráce s tiskovým mluvčím ve Zdravém městě Chrudim a partnerství a spolupráce v rámci Zdravého Mikroregionu Podralsko.
Součástí programu Letní školy NSZM v Táboře, kterou diskusní seminář zahájil, je také praktický nácvik komunikace s médii včetně nácviku komunikace na kameru či mikrofon. Vyškolení koordinátoři PZM a MA21 budou moci kvalifikovaněji a přehledněji poskytovat informace o aktivitách Zdravého města, obce či regionu. Škola NSZM je akreditovaným programem NSZM, pořádaným třikrát do roka pro koordinátory a politiky MA21.
Tato třídenní akce byla podpořena z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR v rámci projektu „Environmentální vzdělávání úřadu jako příležitost pro kvalitní rozvoj obce“. Úvodní seminář proběhl v rámci Národního programu kvality.
Místní Agenda 21(MA21) - mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). V ČR podle místní Agendy 21 postupují např. radnice Zdravých měst. Cílem je vytváření procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součastných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN. Více informací: www.zdravamesta.cz/ma21.
Mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM) - v roce 1988 iniciovala Světová zdravotní organizace a k jeho realizaci přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu v Evropě vzniklo 1300 Zdravých měst ve 30 zemích (např. Velká Británie, Francie, Itálie, Německo, Maďarsko aj.). Základním cílem této aktivity je podpořit na úrovni měst, obcí a regionů realizaci mezinárodně uznávaných hodnot: zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života.
Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) - asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM) - Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, ptají se svých obyvatel na jejich názory. NSZM má dnes 93 členů, s regionálním vlivem na 1869 měst a obcí, ve kterých žije 3,2 milionu obyvatel (32 % populace ČR). Více informací o NSZM naleznete na internetových stránkách http://www.zdravamesta.cz.
České kraje žádají z fondů Evropské unie přes 34 miliardy
13.11.2009 Krajské noviny str. 8 Česká republika
Chráněná území
Finanční prostředky proplacené českým příjemcům z fondů Evropské unie narůstají. Na začátku října již bylo vyplaceno 42,2 miliardy korun. Vyplývá to z Měsíční monitorovací zprávy Národního orgánu pro koordinaci - Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Česká republika má na programové období 2007-2013 k dispozici více než 776 miliard korun, o které se žádá prostřednictvím operačních programů. Mezi žadateli a příjemci jsou také české kraje. V rámci třinácti operačních programů, ze kterých mohou kraje (mimo hlavního města Prahy) čerpat, je alokováno přibližně 400 milionů korun.
České kraje do začátku října předložily 609 projektových žádostí v nichž požádaly o dotace v celkové výši 34,8 miliardy korun. Řídící orgány již schválily 373 projekty podané kraji za 19,6 miliardy korun. Kraje tyto žádosti zatím podaly pouze do jedenácti ze třinácti možných operačních programů. Mimo jejich zájem dosud stály operační programy Podnikání pro inovace a Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Naopak nejvyšší zájem mezi kraji je o Operační program Životní prostředí.
Nejaktivnější jsou v Pardubicích
Nejaktivnějším žadatelem mezi kraji je Pardubický kraj, který dosud předložil 78 projektových žádostí v celkové výši 3 006 milionů korun a hned za ním je kraj Jihočeský se 71 předloženou žádostí na 2 768 milionů korun.
Oba kraje také podaly nejvíce žádostí do Operačního programu Životní prostředí, z nějž by rádi získaly dotace na snižování energetické náročnosti školských zařízení. Naopak nejméně projektů zatím předložily kraje Vysočina (19 projektů ve výši 847,5 milionu korun) a Plzeňský (22 projekty na 1 176,5 milionu korun).
O nejvíce peněz z evropských fondů si zatím požádaly kraje Moravskoslezský (více než 5,1 milionu korun), Ústecký (4,7 milionu korun) a Vysočina (4,6 milionu korun).
Nejvíce peněz jde na Vysočinu
Liberecký kraj má nejvíce schválených projektů, a to 50 ve výši 1 160 milionů korun. Kraj Jihočeský, který je v této statistice druhý, má dosud schváleno 41 projektovou žádost, za kterou obdrží 1 441 milion korun.
Pouze devět projektů v hodnotě 56 milionů má zatím schválen Plzeňský kraj. Předposlední v krajové statistice je kraj Jihomoravský, kterému bylo dosud schváleno 12 projektů, avšak v celkové výši 715 milionů korun.
Bezmála tři miliardy korun (přesně 2 927 milionů korun) bylo schváleno na 18 projektů z kraje Vysočina. Ten je tak zatím krajem, do kterého půjde nejvíce peněz. O něco méně financí fondů a FS dle krajů poputuje na projekty v Moravskoslezském kraji (31 projekt za 2 852 miliony korun). Nejméně peněz jde do Plzeňského kraje, a to již výše zmíněných 56 milionů korun.
Středočeši čerpají nejefektivněji
Ze statistik vyplývá, že nejefektivnějším žadatelem (poměr předložených/schválených) projektů) mezi kraji je Středočeský kraj. Ten zatím předložil 43 projekty a schváleno mu bylo 35 projektů, za které obdrží dotace ve výši 2 009 milionů korun.
To je tedy více než jedenaosmdesáti procentní úspěšnost. Druhým nejefektivnějším žadatelem pak je kraj Karlovarský. Kraj předložil 24 projekty a dosud mu bylo schváleno 18 ve výši 806 milionů korun, což znamená úspěšnost 75 %.
V jakých operačních programech kraje žádají?
Kraje nejvíce peněz žádají z regionálních operačních programů. Z tématických operačních programů pak nejvíce žádostí poslaly do Operačního programu Životní prostředí a nejvíce peněz chtějí vyčerpat z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Například do Operačního programu Životní prostředí si nejvíce projektových žádostí zaslal Pardubický kraj, a to 48. Jak už bylo zmíněno, záměrem těchto žádostí bylo z velké většiny snižování energetické náročnosti ve školských zařízeních. Nejméně projektů do tohoto operačního programu, a to jeden, si podal Karlovarský kraj, který chtěl penězi podpořit soustavu Natura 2000 na území kraje.
Na co chtějí kraje peníze z fondů EU využít?
Peníze, o které si kraje žádají prostřednictví regionálních operačních programů, nejčastěji míří na zlepšování dopravní infrastruktury. V projektech se také často objevuje žádost o dotace na podporu cestovního ruchu v kraji. Mezi další cíle podpory patří sociální sféra, školská zařízení nebo zdravotnická a sociální zařízení.
Informace o evropských fondech a EU
www. strukturalni-fondy. cz - rozcestník pro informace o evropských fondech v ČR
EUROFON 800 200 200 - bezplatná telefonní linka poskytující informace o Evropské unii
info@strukturalni-fondy. cz - e-mailová adresa k zasílání dotazů o evropských fondech v ČR
www. euroskop.cz - nabízí údaje o EU a adresy Eurocenter - kontaktních míst pro veřejnost v každém krajském městě.
Národní orgán pro koordinaci (NOK)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
e-mail: nok@mmr.cz
Memorandum k biologicky rozložitelným odpadům
12.11.2009 Odpady str. 27 Servis
- kce - Ostatní
Na páté mezinárodní konferenci »Biologicky rozložitelné odpady«, která proběhla v září v Náměšti nad Oslavou, se přednášející odborníci i odborná veřejnost v publiku v závěru shodli na společném memorandu.
Jeho cílem je podpořit správné řešení nakládání bioodpadem v rámci komplexního řešení problematiky komunálních odpadů v ČR. Přinášíme jeho znění:
* Stanovení závazných cílů pro oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu z domácností a z údržby veřejné zeleně je jedinou možností jak naplnit cíle snižování skládkování tohoto bioodpadu v daném čase a s vynaložením přiměřených nákladů.
* Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady musí být nedílnou součástí regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady, a to i s ohledem na možnosti využití výstupních produktů ze zpracování bioodpadů.
* V rámci prevence vzniku odpadů je nutno vytvořit podmínky pro komunitní a domácí kompostování, a to včetně jejich finanční podpory z veřejných zdrojů.
* Podpořit rozvoj technologií zpracování bioodpadu pro dosažení cílů ochrany životního prostředí při zohlednění sociální a ekonomické únosnosti řešení.
* Podpořit vybudování fungujícího trhu s výstupy ze zpracovatelských technologií (např. komposty, digestáty apod.) v ČR, a to zejména do zemědělství. Zajistit systém řízení kvality výstupních produktů a její nezávislé ověření. * Upravený směsný komunální odpad s obsahem BRO, např. z technologií MBÚ, není využitelný pro biologické zpracování a následné použití produktů v zemědělství nebo při jiných aplikacích do půdy.
* Podpořit stanovení nejlepších dostupných technik v souvislosti se zpracováním jednotlivých druhů BRO a následná podpora uživatelů těchto nejlepších dostupných technik (BAT).
* Využít možnosti úpravy národní legislativy týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě u kuchyňských odpadů, tak aby bylo umožněno jejich zpracování na kompostárnách a bioplynových stanicích.
* Nastavit zemědělcům podmínky pro rozvoj výroby kompostů a organických hnojiv z vytříděné biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu (BRKO) s cílem získat organickou hmotu pro účely hnojení. (Informovat zemědělce o možnostech získání prostředků z OPŽP priority 4.1. umožnit z dotací MZE financování projektů na výrobu organického hnojiva z BRKO, informovat obce, aby iniciovaly spolupráci se zemědělci).
* Cíleně podpořit environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu podporující odpovědné nakládání s bioodpady jako nástroj předcházení vzniku bioodpadů (oddělený sběr bioodpadů, domácí a komunitní kompostování) formou celostátních osvětových kampaní financovaných z poplatků za skládkování prostřednictvím SFŽP.
Obsah memoranda zveřejnila ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s., která konferenci organizuje. Jeho obsah byl také diskutován s institucemi působícími v oblasti bioodpadů: SZÚ, VÚZT, v. v. i., BIOM CZ, EKOKOM, a. s.
Zahájení činnosti České rady pro šetrné budovy (Czech Green Building Council)
2.10.2009 Střechy, fasády, izolace str. 50 Info
Česká rada pro šetrné budovy (Czech Green Building Council -CzGBC) je občanské sdružení založené na podporu environmentálních staveb. Jeho činnost byla slavnostně zahájena 15. září 2009 v Praze.
Hlavním posláním rady bude podněcování trhu, vzdělávání a legislativních změn, aby se v České republice co nejdříve vytvořilo vhodné prostředí pro kvalitní stavby úspěšné na trhu i šetrné k životnímu prostředí. S tímto cílem hodlá sdružovat architekty, projektanty, stavitele, investory, neziskové organizace, akademiky a municipality.
CzGBC bude obhájcem a propagátorem efektivity a správného řešení státní environmentální politiky a příslušných státních norem.
CzGBC podpoří poptávku, nabídku a dostupnost šetrných budov.
CzGBC bude koordinovat a lobovat za stavební komunitu a společnost s trvale udržitelnými principy podporou efektivních a přelomových inovačních postupů v teorii, praxi, návrhu, při stavbě a v provozu šetrných budov.
CzGBC bude podporovat vzdělávání a informovanost v oblasti šetrných budov. Bude spolupracovat se státními vzdělávacími institucemi na vybudování široké nabídky výukových programů.
CzGBC bude podporovat inovace, vědu a výzkum.
CzGBC bude spolupracovat s ostatními obdobnými organizacemi, a to v České republice i v zahraničí.
Doposud byla uskutečněna dvě organizační setkání, kterých se zúčastnilo asi 20 vážených hostů, reprezentantů firem a institucí z různých stavebních odvětví. Na prvním setkání proběhla diskuze obecnějšího rázu o vizích a možnostech CzGBC. Druhé setkání podpořilo vznik organizace odsouhlasením plánu na založení České rady pro šetrné budovy.
Americké velvyslanectví v Praze velkoryse poskytlo zázemí pro tato setkání a přislíbilo finanční grant pro podporu prvních kroků organizace CzGBC. Na pozvání Chargé d’ Affaires paní Mary Thompson-Jones se slavnostního setkání zúčastnila také redakce časopisu Střechy-Fasády-Izolace.
Chcete čerstvé zboží přímo od farmáře? Zapojte se do bedýnkování
14.10.2009 vitalia.cz str. 0
Ludmila Hamplová Jiné NNO
ROZHOVOR - Štve vás mizerná nabídka ovoce a zeleniny v obchodech? Chybí vám domácí produkce? Chcete mít jistotu čerstvé dodávky? Pak jste ideální kandidát do zařazení do bedýnkového systému. Díky němu můžete nakupovat přímo od zemědělců. Se systémem bedýnkování vás seznámí ředitel PRO-BIO ligy Jan Valeška.
V Česku se rozbíhá nový způsob nákupu zeleniny a ovoce. Trendem je nakupovat přímo od farmářů a mít tak jistotu čerstvosti a kvality. Tzv. bedýnky, v rámci kterých vozí zemědělci svoji produkci blízko spotřebitelům, jsou stále populárnější. Na jejich vzniku se podílí také PRO-BIO liga, s jejímž výkonným ředitelem Janem Valeškou vám nabízíme rozhovor.
Co to jsou bio bedýnky?
Pod názvem bedýnky či bio bedýnky se v kontextu nákupu potravinářských produktů skrývá celá řada nejrůznějších způsobů jak získávat potraviny „bez chemie“ přímo od prvovýrobce, tedy bez dalších rozsáhlých distribučních řetězců. Název bedýnky se vžil vzhledem k tomu, že produkty jsou většinou dodávány v krabicích či bednách, jejichž obsah je v režii prodávajícího.
Škála systémů takovéhoto prodeje sahá od čistě komerčního prodeje bedýnek biozeleniny prostředníkem (např. bioobchodem, kavárnou, atd. – např. www.freshbedynky.cz, www.bio-zahrada.cz) např. s dovozem až do domu pro méně zapálené „biospotřebitele“, až po systémy, kdy se skupina uvědomělých spotřebitelů snaží podporovat existenci a fungování farmy v okolí.
Čtěte téma: Bio: Podvod nebo spása?
Jak mohu jako spotřebitel podpořit svého zemědělce skrze bedýnky?
V zahraničí fungují systémy, které jsou založeny na vzájemné podpoře mezi zemědělci a spotřebiteli. Jedná se partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce. To znamená, že spotřebitelé přejímají část rizika, které farmář z povahy zemědělské produkce nese (neúroda, živelná katastrofa, atd.), a to především z toho důvodu, aby pomohli udržet lokální malé producenty potravin bez chemie, aby tito, např. z důvodů nízkých výkupních cen zemědělských surovin, nezanikali a neprodávali svá hospodářství velkým zemědělským korporacím. Samozřejmě, že nejde o čirý altruismus, cílem spotřebitelů je, aby se udrželi farmáři, kteří jim budou dodávat ekologické produkty za rozumné ceny.
Jak takový systém funguje?
Prakticky to znamená, že skupina spotřebitelů si u farmáře před sezónou předplatí určitou část jeho produkce, domluví se na tom, co farmář bude produkovat a následně dostávají na určené odběrové místo ve městě pravidelně to, co se zrovna urodí. Farmář má tak prostředky na nákup osiv, atd., jistotu odběru, a nemá práci navíc s vyřizováním objednávek.
Spotřebitel získá kvalitní produkty za rozumné ceny, navíc má možnost získat nejrůznější netradiční plodiny, které se jinak v obchodní síti nedostanou, a také se nemusí starat o objednávky.
Jak rozšířený je systém bedýnek v zahraničí a jak u nás?
V západní Evropě je systém relativně hojně rozšířen, například ve Francii funguje více než 1000 družstev. Pravděpodobně největší tradici a rozšíření mají systémy „bedýnkového“ prodeje v německy mluvících zemích, kde tradičně fungují rodinné statky, které jsou pro jakýkoliv přímý faremní prodej nezbytné.
V ČR rozšířenost systémů přímého prodeje tedy včetně „bedýnkového“ systému koreluje s obnovením fungování malých hospodářství a rodinných statků a rozšiřováním systému ekologického zemědělství po roce 1989. Ale až v posledních letech se nákup přímo od farmáře či bedýnkové systémy stávají známějším způsobem nákupu potravin i pro širší spotřebitelskou veřejnost, a to zejména díky aktivitě jednotlivých zemědělců (nejčastěji ekologických), kteří začínají dodávat svou produkci do větších měst a environmentálních NNO (např. Hnutí Duha, Hnutí Brontosaurus, Nadace Partnerství, PRO-BIO LIGA, ad.), které často fungují jako iniciátor vzniku spotřebitelských skupin a družstev.
V současné době dochází zejména v Praze a v Brně ke vzniku celé řady odběrových skupin navázaných na některé farmáře z okolí. Důvodem je jednak rozšíření počtu ekologických farem v dosahu velkých měst a aktivita farmářů, kteří již neprodávají pouze ze dvora, ale jsou ochotni i schopni produkci do města zavážet, což byla v dřívější době největší překážka přímého odbytu. Základem je také zájem a znalost spotřebitelů tohoto způsobu prodeje. Ta se díky pokrytí této oblasti médii v poslední době výrazně zvyšuje. Zároveň také evidentně roste počet spotřebitelů, kteří hledají alternativu buď k průmyslovým „umělým“ potravinám nebo „předraženým“ biopotravinám v maloobchodě.
Je bedýnkový systém nějak omezen? Kdo se do něj může zapojit?
Zapojit se může kdokoliv. Každý, kdo hledá produkty vyrobené s ohledem na půdu, vodu, okolní život i lidské zdraví, produkty vyrobené v místě, člověkem, kterého v ideálním případě zná. Kdokoliv, kdo je ochoten přijmout fakt, že zelenina u nás dozrává jenom v určitou roční dobu, a tedy právě jen v tu dobu ji bude mít na talíři, že zelenina roste v zemi, takže na ní někdy zůstane trochu hlíny, že někdy se nemusí urodit, tak toho dostane trochu méně, a že místo do supermarketu zajede pro svůj nákup do odběrného místa, případně na farmu.
Proč bych si měla objednat bedýnku, když se zelenina běžně prodává v obchodech?
Protože budete vědět, kdo zeleninu vypěstoval, kde a jak. Svým nákupem podpoříte přímo zemědělce, jehož produkty konzumujete, podpoříte tak existenci drobných hospodářů, jejichž práce má ve velké většině pozitivní vliv na okolní přírodu a krajinu.
Navíc nákup přímo od zemědělce je výhodný z několika dalších důvodů. Produkt přímo z farmy je nejčerstvější možnou potravinou, vyrobenou (sklizenou) těsně před nákupem. Nehrozí tedy nedozrálost, nebo naopak přezrálost ovoce zeleniny.
U produktů ekologického zemědělství je zaručeno, že neobsahují žádné cizorodé chemické látky a zbytky pesticidů, které by do nich byly záměrně vnášeny (např. při zemědělské prvovýrobě – postřiky pesticidy a dalšími látkami na ochranu rostlin či při zpracování – využitím chemických látek usnadňujících zpracování či látek, díky nimž vypadají potraviny „lépe“).
Jakou mám záruku, že je obsah bedýnky skutečně bio?
Cílem je, aby spotřebitel zemědělce, od kterého nakupuje, znal a znal místo a způsob, jak pracuje, a jeden druhému důvěřoval. V takovém případě je záruka založena na vzájemné důvěře. Nicméně pokud zemědělec své produkty deklaruje jako bio, měl by bez problémů být schopen doložit tuto skutečnost certifikátem o původu biopotraviny vydaný příslušnou kontrolní organizací ekologického zemědělství, která kontroluje, že daný farmář skutečně hospodaří v souladu s pravidly ekozemědělství. Pokud jde o bedýnky zprostředkované třetí osobou, záruku vám může poskytnout pouze výše uvedený certifikát.
Co mám udělat, když bych chtěla dostávat vlastní bedýnku?
Můžete se buď zkusit zapojit do některého z existujících systémů ve vašem okolí, nebo si založit vlastní skupinu.
Co když v okolí není žádný bedýnkový systém? Můžu ho sama založit?
Na bedýnkování je zajímavá jejich neformálnost a „partyzánský“ přístup, takže založit si odběrové místo může každý. Vlastně budete nakupovat „přímo na farmě“ s tím, že dopravu si zajistíte sami, nebo se domluvíte na přepravě s farmářem.
K založení vlastního odběrného místa jsou třeba 4 základní věci
Zemědělec, který je ochoten dodávat
Skupinu osob, která je ochotna odebírat
Prostor kde je možné zásilky přebírat
Osobu iniciátora, který vše rozjede
Co bedýnky obvykle obsahují? Liší se jejich obsah?
To velmi záleží na tom, o jaký druh bedýnky se jedná. Pokud bedýnky vytváří nějaký prostředník, většinou vybírá od několika dodavatelů nejrozmanitější druhy ovoce a zeleniny a bedýnka pak může být pokaždé jiná, čemuž také odpovídá vyšší cena (práce zprostředkovatele, sestavovatele bedýnky).
Pokud se jedná o systém podpory jednoho farmáře, bývá bedýnka méně rozmanitá (spotřebitel dostává to, co v dané oblasti právě dozrává), i když samozřejmě záleží na tom, jak rozmanitou má daný zemědělec produkci, a také na tom, jak se spotřebitelé se zemědělcem před zahájením sezony domluví.
Z naší zkušenosti jednoho bedýnkového systému vyplývá, že většinou bývá obsahem základ (brambory, cibule, mrkev, petržel) a nadstavba (tzn. dle období – brokolice, saláty, rajčata, papriky, kedlubny, meruňky, švestky, jablka, hrušky, třešně, mangold, cukety, dýně, atd.). Ale velmi záleží na okolnostech, například našemu zemědělci se letos nadměrně urodilo zelí, takže máme každý doma mnoho sklenic sterilovaného zelí, a každý den zelnou polévku se zelnými karbanátky. Je to vždy trochu dobrodružství, co v bedýnce bude. Člověk nemusí vymýšlet, co bude večer vařit, obsah bedýnky mu to většinou předurčí, což samozřejmě někomu vyhovovat nemusí, jinému může.
Jan Valeška (29) vystudoval obor Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Nyní pracuje jako ředitel kanceláře nevládní organizace PRO-BIO liga, která se věnuje vzdělání, výchovou a osvětou v oblasti udržitelné spotřeby. Sám o sobě říká, že je idealista, který doufá, že šetrným individuálním jednáním lze změnit svět nebo jej alespoň nezničit.
URL| http://www.vitalia.cz/clanky/chcete-cerstve-zbozi-primo-od-farmare/
Pět miliard eur pro lepší životní prostředí
1.10.2009 Veřejná správa str. 12 Nabídka pro obce
Ostatní
Operační program Životní prostředí - evropské fondy pro vodu, vzduch a přírodu
V letech 2007-2013 se díky Evropské unii investuje do zlepšování životního prostředí v České republice 5,2 miliard eur. Operační program Životní prostředí rozdělil mezi žadatele od září 2007 už 38 miliard korun a další dotace ve výši 5 miliard korun budou schváleny v tomto měsíci.
Cílem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje.
Druhý největší operační program ČR, který připravil Státní fond životního prostředí ČR a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší prostředky na projekty v osmi oblastech: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentálni vzdělávání, poradenství a osvětu Technická pomoc N
ejvíce peněz míří do zlepšení vodohospodářské infrastruktury Od přijetí první vlny žádostí v září 2007 bylo schváleno 2 400 projektů, celková výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 38 miliard korun.
Největší objem finančních prostředků putoval do 254 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury (výstavba a rekonstrukce čistíren a kanalizace) - celková výše dotace dosáhla 21,3 miliard korun.
Přes 5,5 miliard korun zamířilo do oblasti výstavby a rekonstrukce zdrojů tepla a úspor energie v budovách mateřských a základních škol a dalších veřejných budov. Nejvíce projektů - 1068 - se realizovalo v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny.
Nejvyšší počet projektů (274) a největší výši prostředků - přes 4,7 miliardy korun - dosud získal Jihomoravský kraj.
Z OPŽP se čerpá rychle
Příjemci podpory získávají peníze z OPŽP průběžně. Státní fond životního prostředí ČR posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. To je pro realizátory projektů zejména v době finanční krize výrazná pomoc.
Do konce srpna Státní fond životního prostředí ČR poslal na účty realizátorů projektů přes 2,6 miliardy korun. Nejvíce peněz - 1,17 miliardy - byla vyplacena projektům realizovaným v rámci prioritní osy 3 - udržitelné využívání zdrojů energie.
Další vlna projektů připravena ke schválení
Řídící výbor OPŽP a Rada fondu na svém zářijovém zasedání doporučily ministrovi životního prostředí Ladislavu Mikovi schválit dalších 68 projektů ze dvou prioritních os.
Čtrnáct projektů se zaměřuje na rozvoj zázemí pro environmentálni vzdělávání a poradenství a předpokládá celkové náklady ve výši 500 milionů korun. Podpora, kterou výbor a rada doporučily MŽP schválit, dosahuje částky 405 milionů korun. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke schválení, najdeme 54 projektů s celkovými náklady 6,2 miliard korun, celková výše podpory dosáhne až 4,8 miliardy.
Plemenní berani ve Vendryni
15.9.2009 Horizont str. 3 Zpravodajství
Ostatní
VENDRYNĚ / Přes sedmdesát beranů od osmnácti chovatelů z Moravskoslezského a Zlínského kraje se předvedlo na sobotním prodejním trhu a bonitaci chovných zvířat.
Akce se ve vendryňském areálu konala potřetí a doprovodil ji tzv. rozsod. Rozsod je starodávný zvyk podzimního sehnání stáda z pastvin zpět do doliny a předání ovcí a koz majitelům.
Ovčácké slavnosti začaly dopoledne bonitací a dražbou plemenných beranů. “Stav předváděných zvířat je vynikající. Je vidět, že se kvalita i počet stád zvyšuje,” řekl odborný hodnotitel Antonín Vejčík z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Nejbližší obdobný trh je až v Přerově, a proto do Vendryně zamířili chovatelé z celého regionu, někteří přijeli až od Zlína.
“Chovatelé se zde dovědí, kteří berani jsou perspektivní a které by měli z chovu vyřadit. Radí se mezi sebou a získávají nové zkušenosti. Lidé v horách se k chovu ovcí začínají vracet. Vlna je vyloženě ztrátová záležitost, na mase se moc nevydělá, ale zajímavé jsou dotace,” dodal Vejčík.
Od Baltu do Beskyd
Ve Vendryni bylo letos zastoupeno šest plemen a dva užitkové typy těchto přežvýkavců. Lidé se zajímali hlavně o nezvyklou ovci vřesovou s tmavě kadeřavou ocelově šedou vlnou a mohutnými rohy. Chovatel si ji dovezl až od Baltu a pokouší se o její adaptaci na beskydské pastviny. V Německu i Rakousku se toto plemeno díky své odolnosti vůči povětrnostním podmínkám a nenáročnosti na potravu dobře osvědčila, bylo tam zařazeno do dotačního programu péče o krajinu. Organizátorem Ovčáckého dne a Rozsodu bylo občanské sdružení Koliba s partnerem - Cieszyńskim Agroturystycznym Stovarzyszeniem Natura Cieszyn.
Členové sdružení v gorolských krojích předváděli spřádání vlny, stáčení šňůr a lan, pletení ponožek nebo paření sýra tradiční valašskou technologií.
Pod dozorem státu sází zemědělci plevel
10.9.2009 Lidové noviny str. 4 Domov
BEDŘICH KRATOCHVÍL Jiné NNO
Česko ročně utratí desítky milionů korun za likvidaci invazních druhů rostlin. Kvůli podpoře vytápění biomasou ale další nepůvodní druhy dotuje.
PRAHA S nepůvodními rostlinami zavlečenými do Česka už roky úporně bojují lesníci, zahrádkáři a snaží se je vyhubit i stát. Ten chce, aby se do likvidace agresivních zavlečených druhů rostlin, jako je bolševník nebo křídlatka, zapojili i zemědělci.
Pokud rolníci neuposlechnou, přijdou o dotace. Tím sedlákům hrozí ministerstvo zemědělství.
Jiný státní úřad, ministerstvo životního prostředí zase zemědělce podporuje v pěstování rychle rostoucích energetických plodin. To kvůli ekologickému vytápění biomasou. Avšak mezi energetické druhy rostlin spadají i ty, které v Česku nejsou původní a stát se je snaží už roky vyhubit.
V oficiálním ministerském seznamu rostlin vhodných k pěstování za “účelem využití biomasy pro energetické účely” je 35 druhů. Rostliny vybral Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Z 35 druhů rostlin je ale 23 druhů v Česku nepůvodních. A právě to vadí některým ekologům a odborníkům, kteří poukazují na to, že s nepůvodními druhy jsou většinou jen starosti. Expert na lesy a lesnictví Jaromír Bláha z Hnutí Duha se obává hlavně rychle rostoucích kříženců topolů. “V případě pěstování nepůvodních druhů rostlin se může stát, že se rozšíří. Nikdo přesně neví, co se stane. Například topoly se mezi sebou velmi často kříží. To nakonec může narušit genetický fond našich topolů,” soudí Bláha.
Když se o rostlině mnoho neví, vždycky představuje riziko Toho, že se v Česku pěstované nepůvodní druhy energetických plodin vymknou kontrole a budou ničit tuzemskou přírodu, se obává i Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. “Obecně je to tak, že pokud se o těchto rostlinách mnoho neví, tak představují riziko. Jsem přesvědčen, že se o energetických rostlinách mnoho neví. Riziko tam je a problematika je složitá. Bohužel s vidinou rychlého zisku se přijímají unáhlená rozhodnutí,” říká Stýblo.
Před nepůvodními živočišnými a rostlinnými druhy varuje i Evropská unie. “Invazní druhy jsou vážnou hrozbou pro biodiverzitu. Zastavit omezování biologické rozmanitosti v Evropské unii nebude možné, pokud se nepustíme do boje proti těmto nevítaným návštěvníkům,” řekl před časem eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Podle Bláhy se v Česku jako energetické rostliny mají pěstovat české druhy rostlin. “Dřeviny, jako jsou například vrby, se dají úspěšně pěstovat a mohou být prospěšné i jinak,” tvrdí Bláha. “Například kdyby se vysázely kolem vodních toků, kde jsou problémy při záplavách,” vysvětluje Bláha. Takový pás vrb totiž při povodních zadrží mnohem více vody než monokultura nepůvodních a na poli vysazených topolů.
Jsou zemědělské půdy kontaminovány?
31.8.2009 Zemědělec str. 23 Rostlinná výroba
Mgr. Šárka Poláková, Ph. D. Chráněná území
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) sleduje obsah vybraných perzistentních organických polutantů v zemědělských půdách v rámci Bazálního monitoringu půd, v programu plně podporovaném Ministerstvem zemědělství ČR. Monitoring byl založen v roce 1992 na 190 plochách zemědělské půdy. V roce 1997 byla monitorovací síť rozšířena o subsystém kontaminovaných ploch, který zahrnoval 27 ploch v území, kde alespoň jeden prvek překročil maximálně přípustné hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 13/1994 Sb., která upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
Monitorovací plochy nejsou majetkem ÚKZÚZ a hospodaří se na nich běžným způsobem. Vzorky půd pro stanovení perzistentních organických polutantů (POPs) se odebírají každoročně ze čtyřiceti monitorovacích ploch v rámci Bazálního monitoringu půd (BMP) a pěti ploch v chráněných územích.
Ve vzorcích půd se stanovuje sedm indikátorových kongenerů polychlorovaných bifenylů (PCB), hexachlorbenzen (HCB), hexachlorcyklohexan (HCH) a šest látek skupiny DDT.
Polychlorované bifenyly (PCB)
Akutní toxicita polychlorovaných bifenylů je nízká, výrazně nebezpečnější je chronické vystavení nízkým dávkám. Za nejvýznamnější cestu kontaminace zemědělských plodin se považuje adsorpce PCB v plynné fázi z atmosféry nadzemní částí rostliny. Obsahy látek v ovzduší se zvyšují v letním období, kdy vlivem rostoucích teplot dochází k těkání těchto látek z půdy.
Průměrné obsahy PCB v ornici se v letech 2000 až 2008 pohybovaly v rozmezí 1,75 – 6,4 mg/kg, což odpovídá i obsahům ve svrchních horizontech trvalých travních porostů a chráněných území. To podporuje domněnku o rovnoměrném rozšíření těchto sloučenin v rámci severní polokoule. Maximální přípustná hodnota stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. je 10 mg/kg. Tato hodnota byla překročena pouze na čtyřech pozorovacích plochách, obsahy PCB tam však překračují hodnotu 30 mg/kg. Zemědělská půda tedy není kontaminována PCB plošně, významné jsou však bodové zdroje znečištění (okolí bývalých výroben barev, nevhodné nakládání s oleji a podobně). V blízké době nelze očekávat významný pokles obsahů PCB v půdě vzhledem k vysokému poměrnému zastoupení výšechlorovaných (a tedy odolnějších) kongenerů PCB.
Perzistentní chlorované pesticidy
Ačkoli bylo používání níže zmiňovaných pesticidů vzhledem k jejich negativním vlastnostem (průkazná toxicita, vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, hromadění v tělech vyšších organismů včetně člověka) téměř celosvětově zakázáno ve druhé polovině 20. století, jejich zbytky jsou i dnes běžnou součástí okolního prostředí, přičemž některé metabolity zde přetrvávají i déle než mateřská sloučenina.
Hlavním zdrojem kontaminace nadzemních částí zemědělských produktů pesticidy je atmosférická depozice a absorpce těchto látek uvolněných z půdy těkáním, podzemní části plodin jsou kontaminovány především ulpívajícími půdními částicemi s navázanými rizikovými látkami. Riziko kontaminace plodin se zvyšuje v oblastech s historicky podmíněnými zvýšenými obsahy pesticidů v půdě (staré zátěže).
Maximální přípustné hodnoty jsou stanoveny vyhláškou č. 13/1994 Sb. všeobecně pro organické chlorované pesticidy jednotlivé (10 µg/kg) a organické chlorované pesticidy celkem (100 µg/kg).
* Hexachlorcyklohexan (HCH)
Hexachlorcyklohexan je látka dlouhodobě setrvávající v životním prostředí, se silným sklonem k akumulaci v živých organismech. Použití HCH jako pesticidu je v zemích Evropské unie zakázáno.
Obsahy hexachlorcyklohexanu na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné a nikdy nepřekročily maximální přípustné hodnoty. Limit stanovitelnosti daný laboratoří pro zápis výsledků (0,5 µg/kg) byl v roce 2008 překročen pouze na deseti pozorovacích plochách, nejvyšší hodnota dosahovala 4,4 µg/kg. Obecně platí, že obsahy HCH v zemědělských půdách jsou nízké, vysoké hodnoty lze najít jen v oblastech starých zátěží.
*Hexachlorbenzen (HCB) Hexachlorbenzen (HCB) je syntetický fungicid. Obchodování a používání HCB pro ochranu rostlin bylo v Evropské unii zakázáno v roce 1988. Je však stále využíván při průmyslové výrobě některých organických rozpouštědel nebo v metalurgickém průmyslu. Na monitorovaných plochách průměrné obsahy HCB nekolísají, ve svrchních horizontech se pohybují kolem hodnoty 3 µg/kg. Maximální přípustná hranice (10 µg/kg) je každoročně překročena pouze na třech pozorovacích plochách. V projektech úzce zaměřených na malý region mohou obsahy HCB překročit uváděné hodnoty i desetinásobně. *Látky skupiny DDT (dichlordifenyltrichloretan) Pod pojmem DDT se nechápe pouze vlastní účinná látka – dichlordifenyltrichloretan, ale skupina látek blízkých, především hlavní metabolický produkt – dichlordifenyldichloretylen (DDE) a látky vzniklé při výrobě – dichlordifenyldichloretan (DDD) a jejich izomery.
Použití DDT bylo v bývalém Československu zakázáno v roce 1974.
Obsahy látek skupiny DDT na monitorovaných plochách v průběhu sledování nekolísají. V ornici se průměrné obsahy DDT pohybují v rozmezí 9 – 14 µg/kg (maxima více než 200 µg/kg), u DDE 8 – 11 µg/kg a u DDD 1 – 2 µg/kg. Silně se projevují lokální rozdíly. Téměř všechny vzorky překročily v roce 2008 maximální přípustnou hodnotu uvedenou ve vyhlášce č. 13/1994 Sb.
Hodnocení obsahů látek skupiny DDT podle této vyhlášky je problematické díky obecné definici pesticidních látek, stanovené limitní hodnoty nezahrnují stávající zatížení půd. Připravuje se novela vyhlášky, která by měla tyto problémy odstranit. Procentuální zastoupení “mateřské” DDT v sumě látek je relativně nízké (55 % u orných půd a 45 % u travních porostů), což znamená, že jde o starou zátěž (mapka).
Zjištění z monitoringu
Perzistentní organické polutanty se mohou šířit tisíce kilometrů od zdroje a kontaminovat tak celou biosféru. Všeobecně je přijímáno, že hlavním mechanismem vysvětlujícím pohyblivost POPs v prostředí je cyklické odpařování z povrchu půd a vod, které způsobuje jejich unášení vzduchem ve formě páry a prachu a jejich následnou depozici deštěm, sněhem nebo tuhými částicemi.
Zemědělské půdy České republiky nejsou plošně kontaminovány PCB, HCH a HCB, zvýšené obsahy se nalézají pouze v oblastech s bodovými zdroji znečištění. Průměrné obsahy látek skupiny DDT běžně překračují maximální přípustnou hodnotu stanovenou vyhláškou číslo 13/1994 Sb., ani to však neznamená přímé riziko kontaminace plodin. Při odhadu možné kontaminace zemědělských produktů je nutné vzít v úvahu nejen atmosférickou depozici, ale také dřívější způsoby nakládání s půdou, především aplikace pesticidních přípravků, jež významnou měrou mohly zvýšit obsahy látek v půdě, a tak i po několika letech působit jako rizikový faktor.
***
Obsah látek skupiny DDT a jejich vzájemný podíl v půdách Bazálního monitoringu půd – ornice a svrchní horizonty půd; rok 2008 (µg/kg)
O autorovi| Mgr. Šárka Poláková, Ph. D. odbor bezpečnosti krmiv a půdy ÚKZÚZ, Brno
EKOLOGIE: Krajina nedokáže zadržet vodu
17.8.2009 neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika
Neviditelný pes, Petr Havel Ostatní
Hořekujeme-li dnes nad neutěšeným stavem naší krajiny trpící stále více vodní a větrnou erozí, bylo by také žádoucí uvědomit si, jaká je skutečná příčina tohoto stavu. A budeme-li skutečně poctivě přemýšlet nad tím, jaký je samotný základ tuzemských krajinářských problémů, musíme dojít k jedinému - příčinou je nezodpovědnost lidí v chování se v prostředí, které je obklopuje na straně jedné, a snaha přetvořit přírodu k obrazu svému na straně druhé.
Povodňové zamyšlení
Málokomu z obyvatel měst a bohužel i venkova je dostatečně známo, že v naší zemi je prakticky 90 % stojatých vod rybníků a vodních nádrží zamořeno jedovatými sinicemi, že je podle evidence Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy u nás téměř 50 % půdy ohroženo vodní erozí a že dalších 20 % pozemků je ohroženo erozí větrnou. Uvedená varovná čísla již také mají praktický a samozřejmě negativní dopad. Tím nejviditelnějším je stoupající riziko lokálních povodní prakticky při jakémkoli prudkém dešti, neboť krajina nedokáže zadržet vodu.
Retenční schopnost krajiny (což je ono zadržování vody) klesla v průběhu posledních sto let trojnásobně především proto, že v zemi chybějí mikroorganismy zničené hnojením zemědělských pozemků. Země je díky předlistopadovému způsobu hospodaření rozorána a spojena do velkých a souvislých krajinných celků, takže se voda nemá kde zastavit. Ačkoli to na pohled není vidět, eroze všeho druhu ukrajují majetek vlastníkům pozemků.
Podle výzkumníků z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně odnese každoročně voda ze zemědělské půdy živiny a důležité látky v hodnotě zhruba 40 miliard korun. To v praxi znamená, že na vyplavené půdě není možné dosáhnout při zemědělském hospodaření dostatečně vysokých hektarových výnosů u hospodářských plodin, přičemž jedinou praktikovanou obranou je vracení látek do půdy chemickými hnojivy. Ta jsou ale opětně vyplavována z půdy ven a končí ve vodních nádržích. Tam jsou potravou pro množící se jedovaté sinice, přičemž výsledkem je zákaz koupání a ztráta možných příjmů z letního turistického ruchu.
Česká republika má přitom, jak vyplývá z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, největší podíl dusíku dodávaného do půdy formou hnojiv, a to přibližně 80 %. Průměr EU je přitom 58 %, v sousedním Německu je to 60 %. Kromě zmiňované ztráty majetku vlastníků pozemků jsou ekonomicky největším problémem škody způsobené povodněmi. Ty jdou, pokud do ztrát zahrneme i velké povodně z let 1997, 2002 a 2009, do stovek miliard korun.
Lokální povodně, dnes již běžný kolorit přívalových dešťů, způsobují místní ztráty na majetku obcí a jejich obyvatel v řádech milionů korun. To je ale výrazný zásah do rozpočtů zejména malých sídel, nemluvě o rozpočtech rodinných. Zabahněné komunikace a zanesené rybníky stojí společnost ročně stovky milionů korun. Díky neschopnosti krajiny zadržovat vodu se stávají některá území v ČR pouští až polopouští, například na jižní Moravě. Lidem zmizela voda ze studánek.
Nezodpovědnost, ne klimatické vlivy
Co je ale podstatné - nic z toho nezpůsobilo globální oteplování ani nějaké extrémní klimatické výkyvy projevující se na našem území. Přívalové deště byly součástí našeho života i před deseti, dvaceti, padesáti a zřejmě i před pěti sty lety. Stejně tak každý z nás zažil období, kdy týden nebo ještě déle nepršelo vůbec. Všechny výše zmíněné problémy v naší krajině způsobil prostě člověk, a to svými necitlivými zásahy do prostředí, v němž se pohyboval.
Základním viníkem je přitom předlistopadová průmyslová zemědělská výroba, řízená lidmi bez znalostí přírody jako takové, podle zprofanovaného hesla ”poručíme větru, dešti”. V honbě za nutností uživit národ a pokud možno ještě přispět k uživení národů na východ od tehdejší ČSSR se rozoraly meze, vytvořily nepřirozené vodní toky, vyvolení si stavěli chaty na březích řek a potoků v záplavových územích. Naprostá neodpovědnost a iracionální víra v přetvoření přírody k obrazu svému začíná ale vydávat své plody. Bohužel dost kyselé či hořké a pro společnost, chceme-li s tím něco dělat (a to musíme), i hodně drahé.
Zmiňovaná nezodpovědnost v chování se v krajině přitom měla a stále ještě má základní příčinu - ti, kdo na půdě hospodaří, nejsou obvykle jejími vlastníky. Generální zestátnění půdy v procesu kolektivizace (ve skutečnosti šlo o ”dlouhodobý bezúročný pronájem”) zcela zpřetrhalo vlastnické vazby ke konkrétním pozemkům a nastolilo stav, kdy až na výjimky bylo hospodařícím zemědělcům jedno, co se s půdou a krajinou stane za pět, deset, padesát či pět set let. Zejména zaměstnanci družstev a státních statků nepřemýšleli o tom, v jakém stavu předají hospodářství další generaci, ani je k tomu nikdo nemotivoval - spíše naopak.
Emoce jsou špatným rádcem
Stejně jako v jiných formách podnikání je přitom i v zemědělství podmínkou větší péče a zodpovědnosti k majetku, kterým je v tomto případě půda, soukromé vlastnictví. To v ČR v současné době představují především soukromí zemědělci a ve většině případů je to na jejich farmách vidět. Na rozdíl od takzvaných právnických osob podnikají totiž drobní zemědělci v daleko větším objemu na svém. A protože žijí na vesnici a jsou součástí místních komunit, snaží se při svém hospodaření kromě údržby svého majetku také nepoškozovat majetek jiných.
Pokud chce tedy naše společnost skutečně něco udělat pro zlepšení kvality krajiny a životního prostředí, musí postavit svůj přístup k řešení právě na těchto lidech. Je zcela iluzorní si představovat, že přírodu spasí emotivně zaujatí, odborně však často nepříliš zdatní environmentalisté, kteří jsou ještě navíc spíše než nositelem skutečné ochrany přírody nositeli a nástroji zeleného byznysu.
Zelený byznys ale obvykle přírodě nepomůže - ten pomáhá hrstce vyvolených (je to docela dobrá paralela s předlistopadovým přístupem), aby se na emotivně laděných ”argumentech” vyvezli do ekonomické prosperity - na úkor společnosti i přírody samé. Paralelou je i novodobé ”poručíme větru, dešti”, tentokrát prostřednictvím ”k přírodě šetrných”, nicméně umělých zásahů do druhové skladby fauny a flóry. Přemnožení bobři, uměle vysazení v lednickém parku ničící tamní mnohasetleté vzácné stromy, jsou toho jen jedním z mnoha důkazů.
Stejně jako v době předlistopadové mohl být dokonce na počátku dobrý environmentální úmysl, stejně jako tehdy se ale takové úmysly nedají dělat bez vlastnického a osobního vztahu k území, o které chceme pečovat. Pokud je tedy třeba zlepšit stav naší krajiny a životního prostředí, musí být základní podmínkou takových kroků osobní a vlastnický zájem realizátorů ”krajinné architektury”.
To je totiž hlavní podmínkou potřebné zodpovědnosti a nadčasovosti prováděných řešení, naopak emoce jsou dočasné, pomíjivé a často škodlivé. Neměli bychom na to zapomínat.
CEP newsletter červenec, srpen 2009
Autor je agrární analytik
Invaze žravých plzáků: bude hůř
12.8.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Léto
Alice Kupčeková ¨
Slimáci se letos opět přemnožili a LIKVIDUJÍ ZAHRADY. Podobně jako loni či předloni. Někde jich je ještě více, hlavně v okolí řek. Celé měsíce opečováváte zahrádku, těšíte se na úrodu, jenže ji sklidil někdo jiný - plzák. Pokud jste nad záhonky ožraných pahýlů vyhlásili tomuto škůdci válku, máte nejvyšší čas se pustit do aktivního boje.
Právě v tomto období totiž kladou plzáci vajíčka. A pokud jim to dovolíte, vezmou vaši zahradu útokem i příští rok. “Odhaduji, že letos bude zaděláno na pěknou nadílku na další sezonu. Ale záleží na průběhu zimy. Když bude mírná, prognóza nebude úplně růžová,” věští Michal Horsák z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Je vlhko, plzáci jsou aktivnější A jak je možné, že vajíčka plzáků přežila loňskou zimu? “Plzák španělský přezimuje hluboko v půdě, proto mu ani silnější mrazy nemusí uškodit,” odpovídá Tomáš Růžička ze Státní rostlinolékařské správy. Navíc zima nebyla tak tuhá, jak se zdá. V lednu sice mrzlo, ale půda byla chráněna vrstvou sněhu.
“I když v dubnu a v květnu moc nepršelo, na zahrádkách pod závlahou se plžům dařilo a škody byly hlášeny ze středních Čech nebo ze severní Moravy a Slezska,” informuje Tomáš Růžička. Od konce května prší pravidelně, což je pro plzáky ideální počasí, takže škody hlásí zahrádkáři z celého území Česka. “Kvůli deštivému počasí jsou plzáci velmi aktivní, takže nadělali větší škody. Ani jich nemuselo být o mnoho více než jindy,” dodává Michal Horsák. Nemají moc nepřátel Velký oranžovohnědý plž není v Česku doma. Dostal se k nám ze severní části Pyrenejského poloostrova a západní Francie. Jeho tažení Evropou je úspěšné, nemá totiž moc přirozených nepřátel. Ještě nově příchozího nevnímají jako kořist. A těm, kteří se plzáky běžně živí, třeba ježci, slepice či kachny, plzák španělský moc nechutná, nebo se ho brzy přejedí. Na nový druh si navíc nezvykli ani parazité, kteří napadají místní plže.
“Jelikož do naší přírody nepatří, může jich přibývat donekonečna -dokud se nenajde nějaký predátor, nemoc či genetická změna,” říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. “Jejich populaci ovlivňuje jen množství potravy a aktuální počasí.” Za jedinou noc jsou plzáci schopní zlikvidovat úrodu hlávkového salátu či květáku. Zahrádkáři jich nasbírají i stovky za večer.
Dokud se neobjeví predátor či nějaká nemoc, může plzáků španělských stále přibývat.
Co všechno se děje v srpnu v přírodě
4.8.2009 Jablonecký deník str. 5 ČTENÁŘ-REPORTÉR - ČTENÁŘI - SOBĚ!
Ing. Jiří Šilha, Ph. D
Nad pořádáním hlučných technoparty ve volné přírodě zůstává rozum stát.
V srpnu na polích pokračuje sklizeň obilnin. Zvěři i dalším volně žijícím živočichům se ve velmi krátké době změní potravní a krytové podmínky. To předznamenává počátek intenzivnější péče myslivců o zvěř. Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve dostatek klidových a potravních možností rázem mění na “potravní poušť”, bez zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Sláma je na kombajnu většinou ihned drcena rozmetena na pole a krátce na to je provedena podmítka, která zapraví do půdy slámu a zlikviduje poslední zbytky možné pastvy pro zvěř.
Již v srpnu začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada “poslední snop z pole, první zrno do zásypů”. Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, slámu rozdrtí, krátce na to následuje podmítka či orba. V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak bažantů, tak zajíců. Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené množství zadiny do zásypů. Vzhledem k letošní dobré sklizni obilnin bude obilní zadiny dostatek.
Důležitá je kontrola kvality. Zrno z polehlého obilí může být vlhké a zaplísněné a obsahovat i nebezpečně mykotoxiny. Ty pak mohou způsobit zvěři vážné zdravotní komplikace od průjmů počínaje, abortus a až celkovou ztrátu plodnosti. Kvalita zadiny a způsob jejího uložení na suchých zastřešených místech musí být důsledně kontrolována.
Po vzoru kolegů z Rakouska se rozšiřuje také umísťování napáječek do remízků, do kterých je nutno pravidelně doplňovat vodu, zvláště za teplého počasí.
Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. “biopásy”. To jsou části pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání okolní velkoplošné zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na “biopásu”. Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. “zelené hnojení” (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky.
Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště. Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná pro přikrmování zvěře v zimním období, protože obsahuje méně vlákniny. Na polích probíhá setí řepky ozimé. Ve vyšších polohách je dokončována sklizeň pozdních odrůd pšenice, ječmene a žita. Porosty kukuřice po odkvětu ukončují růst a začínají vytvářet palice. Probíhá sklizeň poloraných brambor a máku.
Moderní výkonné kombajny mají vysokou pojezdovou rychlost. Žací lišty kombajnů mají záběr až 9 m, zvěř reaguje přimáčknutím k zemi a na to doplácí svým životem. Mnoho zvěře zahyne i při sběru slámy. Drobná zvěř ukrytá pod řádkem slámy se cítí v bezpečí. Ve skutečnosti je to past, protože rychle jedoucí sběrací ústrojí lisu nebo sběracího vozu nedá zvěři žádnou šanci. Žně mají i predátoři, protože po sklizni se krajina stává přehlednější a na to doplatí mnoho mláďat zvláště drobné zvěře.
Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl silný. Kukuřice poskytuje i dobrý potravní zdroj pro zvěř a donedávna byla plodinou, kterou nebylo nutné ošetřovat insekticidy. Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe využít moderní způsoby boje proti nebezpečnému zavíječi i rozvíjejícímu se bázlivci kukuřičnému bez používání pesticidů.
Lidem, kteří se starají o krajinu, zůstává rozum stát nad smyslem pořádání hlučných technoparty ve volné přírodě. Technoparty jsou čirým projevem bezohlednosti člověka k přírodě. U technařů bylo zaznamenáno v minulosti pytláctví s odůvodněním, že chtěli vyzkoušet i jiný druh zábavy.
Na začátku srpna končí srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání, aby tak do období rozmnožování měli co největší pravděpodobnost zanechat potomstvo. Hrabánkování srnec vytváří kopýtky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků. To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena.
Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a po chvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).
Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud ani jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v době říje v honitbě mít, protože na takové “škůdníky” je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.
Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci v tomto období zásadně neloví pod přísnými sankcemi.
Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože v drtivé většině srážku nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích.
V srpnu začíná doba lovu řady druhů naší spárkaté zvěře (vysoké, srnčí, daňčí, mufloní a dospělé zvěře černé). Pozornost průběrného odstřelu zaměřujeme zejména na samčí zvěř I. věkové třídy a na nevodící laně a muflonky. Začátek srpna využijeme ještě k lovu dospělých, trofejových srnců, ale to až těsně po říji, kdy nejkvalitnější srnci zanechali potomstvo.
Na strništích po obilninách a řepkách lze lovit černou zvěř, která byla zvyklá chodit do obilí a několik dnů po sklizni chodí stále stejnou cestou. Předmětem lovu by měli být především selata a lončáci. Zásadně se neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace.
Srpen je dobou dovolených, a proto musejí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět.
Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat. Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti.
Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sklizní, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře.
Otavy na loukách sice nejsou tak vysoké, zvláště při letošním suchém počasí, nicméně pojezdová rychlost žacích strojů při sečení je tak vysoká, že přesto hrozí zvěři zranění i smrt. Nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři je vyhánění zvěře z porostů před sečením myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa v kombinaci s pachovými či optickými plašiči. Sklízeče píce musí být ze zákona vybaveny plašičem zvěře, tato povinnost není ze strany zemědělců dodržována.
V semenářství probíhá sběr semen břízy, jeřábu, lupiny vytrvalé a některých keřů. Je možno odhadnout úrodu a připravit sběr ostatních druhů semen, hlavně jedle, douglasky, vejmutovky a olše. Ve školkách probíhá výsev semen břízy a pletí dříve vysetých kultur. V pravidelných intervalech je nutno postřikem chránit borové a modřínové sazenice před chorobami a škůdci.
Na kompostech je nutno zlikvidovat plevele, zvláště vytrvalé jako je pýr. V lesích probíhá příprava půdy pro podzimní a jarní zalesňování. Pro podporu přirozeného zmlazení je nutno porušit povrch půdy nakypřením. Pokračuje se v prořezávkách a probírkách porostů, ve vybraných porostech se uskutečňuje suchý oklest. V ochraně lesa se dokončuje zpracování lapáků se sesterským a druhým pokolením lýkožrouta smrkového. Zpracovává se každý nalétlý strom kůrovcem ihned po jeho zjištění.
Kontroluje se žír ploskohřbetky smrkové a po jeho ukončení se začíná s kontrolou housenic v půdě. Pokračuje se v kontrole stavu pilatek v půdě, rojení mnišky, rojení bekyně velkohlavé, rojení bourovce borového a vajíček obaleče dubového na větvičkách a v případě překročení prahu škodlivosti se použijí registrované přípravky na ochranu rostlin. Pozornost je nutno věnovat protipožární ochraně zvláště v období pálení slámy. V tomto období je nutno opravit cesty. Je vhodná doba k řezu meruněk, broskví, třešní a višní. Sklízíme letní ovoce.
O autorovi| Ing. Jiří Šilha, Ph. D, Českomoravská myslivecká jednota
Kvalitní půdu má zachránit “desatero”
7.8.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Jižní Morava
HELENA VACULOVÁ AOPK ČR
Jižní Morava - Nejen voda, ale ani půda už na tom není dobře. Stát proto chystá pro zemědělce “desatero přikázání”, které budou muset již od ledna dodržovat, aby se stav polí zlepšil. A pokud to neudělají, nedostanou dotace.
Změny se výrazně dotknou jihu Moravy, zemědělského kraje s lány, sady a vinicemi.
Například podle druhého “přikázání” nebudou moci na pozemky ve svahu ohrožené vodní erozí pěstovat kukuřici, brambory, sóju, řepu nebo bob. Tedy plodiny, které se sejí v širších řádcích a při přívalových deštích pak hrozí, že se z polí odplaví úrodná ornice.
A třetí “přikázání” říká, že alespoň na pětinu lánů budou muset místo průmyslových hnojiv dávat hnůj nebo kompost.
Jenže třeba dodržování tohoto nařízení bude asi problém. Kde vzít hnůj, když zemědělci omezují chovy, protože se jim nevyplácejí. “V osmdesátých letech se na Břeclavsku chovalo 24 tisíc krav a nyní je jich jen na tři tisíce,” upozornil předseda zemědělského družstva Rakvice Tomáš Nečas. “My bychom to dnes ještě zvládli, ale za mléko se tak málo platí, že nás to možná donutí chov krav ještě omezit nebo ho úplně zrušit, jak to už udělali mnozí jiní,” dodal.
Že je na tom půda v kraji opravdu špatně a něco by se pro ni mělo udělat, pozná podle Jany Janderkové z brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny i laik. “Na mnoha kopcích jsou viditelné světlé skvrny. To znamená, že z těchto míst již byl odplaven z půdy humus,” říká.
Půda však netrpí jen tím, že z ní přívalové deště smývají živiny. “Používáním těžké techniky dochází i k jejímu zhutňování, což už ale viditelné není,” upozornila Janderková.
Která oblast je na tom v kraji nejhůř, se podle ní dá těžko říci. “Záleží na terénu. I na jednom lánu jsou velké rozdíly a ukazují je právě světlé i tmavé skvrny. Úrodnější půda bývá většinou v dolinách a na spodních částech svahů, kam se živiny splavují,” dodala.
Vodní eroze poškozovala půdu podle Jany Janderkové na jižní Moravě již před kolektivizací zemědělství v padesátých letech, ale v posledních desetiletích se kvalita úrodné země snižuje mnohem rychleji než dříve.
“Je to i tím, že většina zemědělských firem hospodaří na pronajaté půdě a současná ekonomika je nutí preferovat výnosy, a ne udržovat dlouhodobě kvalitu půdy. Už tady nefunguje to, co za předků, kteří se snažili předat pozemky další generaci v co nejlepší kvalitě,” říká vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
“Desatero” pro zemědělce neboli Návrh podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu -takzvaný GAEC - zatím nemá konečnou podobu. “Nyní probíhá jeho připomínkování a vláda by se dokumentem měla zabývat na podzim,” upozornil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Desáté “přikázání” se týká ochrany vody. Podle něj by zemědělci neměli hnojit třímetrový pás kolem břehu vodní plochy, aby se do ní při deštích nesplachovaly dusíkaté a další látky. Ty mimochodem stojí za přemnožením sinic, se kterými v posledních letech úporně bojuje i Brněnská přehrada.
“Organické látky mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu ve vodě. Přímo škodlivý je amoniakální dusík a látky obsažené ve hnojivech. Povrchové vody negativně ovlivňuje i fosfor ze zemědělských zdrojů,” vysvětluje Kateřina Syslová z ministerstva životního prostředí, proč by se v blízkosti řek, rybníků a dalších ploch hnojit nemělo.
***
* Znečištěné řeky odplavená hnojiva z polí V zemi patří k nejznečištěnějším i dvě jihomoravské řeky: Litava a Kyjovka. Podle odhadu se zemědělství podílí na znečišťování vod z více než 60 procent. Voda se sinicemi a řasami se hůře zpracovává na pitnou.
Včelařství kdysi a dnes
4.8.2009 Haló noviny str. 5 Komentáře-názory-polemika
Václav ŠENKÝŘ
Včelařství je obecně uznávaná blahodárná činnost pro společnost zejména pro opylovací činnost včel na hmyzosnubných rostlinách. Nebýt této činnosti, zemědělství by nemohlo produkovat mnohé plodiny a i ve volné přírodě by se škodlivě měnila skladba flóry.
Louky by se měnily ve stepi, mizely by mnohé na opylení závislé dřeviny atd. Včelí produkty a kultivované využívání volného času v zájmovém včelaření jsou až druhotnými pozitivními efekty chovu včel. Proto se civilizované společnosti snažily včelařství různými formami podporovat. Včelařství v Čechách má dlouhodobou tradici. Je však politováníhodné, že po politickém převratu v roce 1989 došlo k výraznému poklesu počtu včelstev České republice.
Zatímco v roce 1990 bylo u nás ještě 830 tisíc včelstev u chovatelů, poslední léta se početní stavy včelstev pohybují kolem 500 tisíc. Došlo tedy k úbytku o 330 tisíc včelstev na našem území. A to je varující! Jaké jsou příčiny tohoto úbytku? Veřejnosti jsou předkládány informace, jako by hlavní příčinou byly nemoci včel. Nemoci včel, o kterých se hovoří, byly i v období za socialismu u nás (včetně obávaného roztoče varroa destruktor) a včelaři se naučili tyto nemoci zvládat.
Zamlčuje se, že hlavní příčinou poklesu početního stavu včelstev jsou zhoršené ekonomické podmínky a ztráta úrovně služeb socialistické společnosti pro rozvoj včelařství. Málokdo ví, že tehdy v obchodě pro spotřebitele byl 1 kg medu o 1 Kč lacinější, než kolik obdržel včelař za svůj prodaný med ve výkupním středisku. To proto, že se med považoval za blahodárný produkt pro lidské zdraví a z tohoto důvodu byla cena pro konečného spotřebitele stanovena tak, aby byl med širokým vrstvám lidí finančně dostupný.
Náklady na balení, distribuci a obchodní marži hradil stát ze svého rozpočtu (tzv. záporná daň). V té době neměli včelaři také žádnou starost s odbytem medu vyprodukovaného jejich včelami. Ve sběrných střediscích spotřebního družstva Jednota si vyzvedli hliníkové konve, které naplnili medem a po kontrole kvality, proti okamžité platbě v hotovosti, svůj med prodali. Zázemí tvořil na svou dobu u Mělníka supermoderně vybudovaný závod na zpracování a balení medu (i pro export) s kapacitou 7 tisíc tun medu ročně. (Dnes již jako mnohé jiné závody v naší zemi zaniklý.)
V současném období po letech břichabolů se etablovali někteří výkupci medu od včelařů, avšak ceny, které mohou včelařům nabídnout, zdaleka nedosahují úrovně růstu nákladů péče o včelstva. Navíc jsou tak každoročně proměnlivé, že neposkytují dostatečnou stabilitu pro případné investiční úvahy do včelařského oboru. Od politického převratu pronikavě stouply náklady na včelaření. Zatímco cena vykupovaného medu stoupla v průměru o 70 %, cena cukru (včelaři ho potřebují k zimnímu nakrmení včelstev) stoupla o 287 %, včelařských potřeb v průměru o 300 %. Nemalým ekonomickým přínosem pro ty, kteří se zabývali včelařením, byl přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným plodinám za účelem jejich opylení.
Vládní vyhláškou byla stanovena pevná cena na včelstvo za opylení podle druhu plodiny (slunečnice, řepka, jetel atd.), kterou státní statky či JZD ku spokojenosti včelařů proplácely. Dnes je tento přísun včelstev (spojený s určitými finančními náklady) záležitostí tzv. smluvních vztahů a ze zkušenosti víme, že zemědělci často ani nemohou ze svých zdrojů přísun včelstev uhradit. Kroky, které vyvíjí Český svaz včelařů k tomu, aby se do včelařského oboru prostřednictvím různých programů (i z EU) na jeho podporu poskytovaly finanční prostředky, zdaleka nekompenzují ekonomickou a jinou podporu, kterou měli včelaři za socialismu. Někdy se zdá, že je až módní hovořit o ochraně přírody a životního prostředí. Myslí-li se to vážně, je třeba říci, že současná společnost podpoře včelařství, vzhledem k jeho významu, hodně dluží.
Z Operačního programu Životní prostředí mají užitek stovky obcí a měst
7.8.2009 businessinfo.cz str. 0 OP Životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Ostatní
Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), 06.08.2009 - Ministr životního prostředí Ladislav Miko podepsal na začátku srpna dotaci z Operačního programu Životní prostředí pro dalších 62 projektů. Celková podpora činí 766 milionů Kč. Projekty zaměřené na oblast zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, omezování průmyslového znečištění a regeneraci urbanizované krajiny.
Podpora, kterou výbor doporučil MŽP schválit, dosahuje téměř částky 800 milionů. Nejvyšší dotaci - přes 200 milionů - dostala CENIA, česká informační agentura životního prostředí, na vybudování celostátního informačního systému pro sběr a hodnocení informací o znečištění.Aby se nám lépe dýchalo
Největší část finančního balíku - přes půl miliardy - směřuje do 53 projektů na zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí (prioritní osa 2). Projekty se zaměřují zejména na rekonstrukci lokálních kotelen včetně případného zlepšení energetických vlastností obálky budov, budování rozvodů tepla za účelem napojení nových odběratelů tepla z centrálních zdrojů tepla, rekonstrukci velkých spalovacích zdrojů znečištění, instalaci filiačních zařízení na nespalovací zdroje znečištění a v neposlední řadě instalaci zařízení na odstraňování těkavých organických sloučenin VOC pomocí katalytické oxidace.
Největším projektem z prioritní osy 2 je rekonstrukce kotlů s využitím prvků fluidní techniky v Teplárně Strakonice (celkové uznatelné náklady 0,5 miliardy, celková výše dotace 161 milionů). Druhým finančně nejnáročnějším projektem je rekonstrukce parního rozvodu centrálního rozvodu tepla na teplovodní systém v areálu Nemocnice T. Bati ve Zlíně (celkové uznatelné náklady 43 milionů, dotace ve výši necelých 26 milionů).Zeleň ve městě - i málo nákladná opatření mají velký význam
Podpora regenerace urbanizované krajiny patří k nejrychleji čerpaným částem operačního programu. Celková alokace pro oblast podpory 6.5 činí 2,325 miliardy a k dnešnímu dni je schváleno k čerpání téměř 40 % této částky. Řídící výbor doporučil ke schválení další 3 projekty s podporou ve výši 4 miliony Kč. “Od dob prvorepublikových okrašlovacích spolků nebylo v městech systematicky a ve větším rozsahu investováno do intravilánové zeleně, proto byl a je zájem obcí o tyto projekty logický," okomentoval čerpání náměstek MŽP František Pelc.Z OPŽP se čerpá nejrychleji
Příjemci podpory získávají peníze z OPŽP průběžně a nemusí čekat až na ukončení projektu. Státní fond životního prostředí posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. To je pro realizátory projektů zejména v době finanční krize výrazná pomoc. Do začátku srpna poslal Státní fond životního prostředí na účty realizátorů projektů přes 2 miliardy Kč. Nejvíce peněz - téměř 1 miliarda - byla vyplacena projektům realizovaným v rámci prioritní osy 3 - udržitelné využívání zdrojů energie.Fakta k schválenému balíku projektů
Podpořeny byly projekty ze tří prioritních os:Prioritní osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí;Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizikPrioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny
Celkový počet schválených projektů: 62
Celková výše podpory: 766 381 349 Kč
Seznam projektů schválených v červenci/srpnu 2009
Přehled všech projektů podpořených z OPŽP
Státní fond životního prostředí aktualizoval harmonogram výzev - aktuální verze ke stažení . Došlo k aktualizaci termínů u uzavřených výzev (7. a 8. výzva) s probíhajícím hodnocením žádostí, a to u prioritní osy 1 a 7, a rovněž u připravované výzvy na prioritní osu 1 - oblasti podpory 1.1.1 (aglomerace nad 2000 EO) a 1.2 (pouze v kombinaci s 1.1.1).
URL| http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/opzp/z-op-zp-maji-uzitek-stovky-obci-a-mest/1001609/54084/
Z Operačního programu Životní prostředí mají užitek stovky obcí a měst
7.8.2009 businessinfo.cz str. 0 OP Životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Ostatní
Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), 06.08.2009 - Ministr životního prostředí Ladislav Miko podepsal na začátku srpna dotaci z Operačního programu Životní prostředí pro dalších 62 projektů. Celková podpora činí 766 milionů Kč. Projekty zaměřené na oblast zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, omezování průmyslového znečištění a regeneraci urbanizované krajiny ..
Podpora, kterou výbor doporučil MŽP schválit, dosahuje téměř částky 800 milionů. Nejvyšší dotaci - přes 200 milionů - dostala CENIA, česká informační agentura životního prostředí, na vybudování celostátního informačního systému pro sběr a hodnocení informací o znečištění.Aby se nám lépe dýchalo
Největší část finančního balíku - přes půl miliardy - směřuje do 53 projektů na zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí (prioritní osa 2). Projekty se zaměřují zejména na rekonstrukci lokálních kotelen včetně případného zlepšení energetických vlastností obálky budov, budování rozvodů tepla za účelem napojení nových odběratelů tepla z centrálních zdrojů tepla, rekonstrukci velkých spalovacích zdrojů znečištění, instalaci filiačních zařízení na nespalovací zdroje znečištění a v neposlední řadě instalaci zařízení na odstraňování těkavých organických sloučenin VOC pomocí katalytické oxidace.
Největším projektem z prioritní osy 2 je rekonstrukce kotlů s využitím prvků fluidní techniky v Teplárně Strakonice (celkové uznatelné náklady 0,5 miliardy, celková výše dotace 161 milionů). Druhým finančně nejnáročnějším projektem je rekonstrukce parního rozvodu centrálního rozvodu tepla na teplovodní systém v areálu Nemocnice T. Bati ve Zlíně (celkové uznatelné náklady 43 milionů, dotace ve výši necelých 26 milionů).Zeleň ve městě - i málo nákladná opatření mají velký význam
Podpora regenerace urbanizované krajiny patří k nejrychleji čerpaným částem operačního programu. Celková alokace pro oblast podpory 6.5 činí 2,325 miliardy a k dnešnímu dni je schváleno k čerpání téměř 40 % této částky. Řídící výbor doporučil ke schválení další 3 projekty s podporou ve výši 4 miliony Kč. “Od dob prvorepublikových okrašlovacích spolků nebylo v městech systematicky a ve větším rozsahu investováno do intravilánové zeleně, proto byl a je zájem obcí o tyto projekty logický," okomentoval čerpání náměstek MŽP František Pelc.Z OPŽP se čerpá nejrychleji
Příjemci podpory získávají peníze z OPŽP průběžně a nemusí čekat až na ukončení projektu. Státní fond životního prostředí posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. To je pro realizátory projektů zejména v době finanční krize výrazná pomoc. Do začátku srpna poslal Státní fond životního prostředí na účty realizátorů projektů přes 2 miliardy Kč. Nejvíce peněz - téměř 1 miliarda - byla vyplacena projektům realizovaným v rámci prioritní osy 3 - udržitelné využívání zdrojů energie.Fakta k schválenému balíku projektů
Podpořeny byly projekty ze tří prioritních os:Prioritní osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí;Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizikPrioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny
Celkový počet schválených projektů: 62
Celková výše podpory: 766 381 349 Kč
Seznam projektů schválených v červenci/srpnu 2009
Přehled všech projektů podpořených z OPŽP
Státní fond životního prostředí aktualizoval harmonogram výzev - aktuální verze ke stažení . Došlo k aktualizaci termínů u uzavřených výzev (7. a 8. výzva) s probíhajícím hodnocením žádostí, a to u prioritní osy 1 a 7, a rovněž u připravované výzvy na prioritní osu 1 - oblasti podpory 1.1.1 (aglomerace nad 2000 EO) a 1.2 (pouze v kombinaci s 1.1.1).
URL| www.businessinfo.cz/cz/clanek/opzp/z-op-zp-maji-uzitek-stovky-obci-a-mest/1001609/54084/
Myslivost včera, dnes a zítra (?)
30.7.2009 Haló noviny str. 5 Komentáře, názory, polemika
Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ
Česká myslivost měla, a snad ještě trochu má, ve světě zvuk. Málokterý národ se může chlubit mnohasetletou tradicí snahy o systematickou péči o zvěř, vytváření pravidel pro její chov i lov, i svébytnou mysliveckou kulturou projevující se od výtvarného umění, hudby, architektury, až třeba po poetickou mysliveckou mluvu. V současné době vše nasvědčuje tomu, že některé tradice budou brzo zasunuty do vzpomínek pamětníků. Trvalá mediální masáž preferující tzv. ochránce přírody vytváří pejorativní obraz myslivce - vraha srnečků s něžnýma očima, člověka zasahujícího výkonem práva myslivosti do vlastnických práv majitelů nemovitostí, viníka škod, které zvěř působí na lesních a polních porostech, příp. opilce, který občas na honu zastřelí některého kolegu.
Změna společenských poměrů a nastolení tržních vztahů zasáhla i myslivost, i zde už jde na prvním místě o peníze a vlastnická práva. Pokusme se porovnat myslivost předlistopadovou a současnou: Zvěř byla v předlistopadové legislativě definována jako národní bohatství. Péče o ni byla svěřena dobrovolným společenským mysliveckým organizacím povinně sdružujícím všechny zájemce o výkon práva myslivosti. Tím zdaleka nebyl pouze lov, s nímž je často myslivost ztotožňována nyní.
Myslivci pečovali o myslivecká zařízení, v zimě sušili seno a letninu, v zimě zvěř přikrmovali, a vlastní lov přednostně usiloval o selekci zvěře nemocné, přestárlé nebo přemnožené. Honitby, jejichž výměru stanovil stát tak, aby odpovídala potřebám chované zvěře z hlediska velikosti teritoria i úživnosti, respektovaly přirozené přírodní hranice, u zvěře s většími nároky na území byly vytvářeny chovatelské oblasti. Výhodou byla i skutečnost, že všechny lesní porosty byly spravovány profesní organizací Státní a vojenské lesy, pro níž byla chovaná zvěř spíše vizitkou než přítěží.
Změny přišly postupně, nadále pokračují, a tzv. lidoví myslivci si marně odmítají připustit jejich neodvratnost. Vlastnictví lesů a polí je nyní rozdrobeno mezi pozemky státní, s nimiž hospodaří s.p. Lesy České republiky, a zčásti i Vojenské lesy, s.p., a soukromé subjekty. A tak přestože je myslivost vykonávána na nemovitostech sdružených v honitbách, které nemusí korespondovat s vlastnickými právy, je pozice vlastníka honebních pozemků výrazně silnější než dříve. Nejen že má přednostní právo myslivost na svých pozemcích vykonávat, ale i v případech, kdy je pronajímá mysliveckému sdružení, může daleko více do jeho činnosti zasahovat, a také tak činí. Pro vlastníky lesa včetně státu se stal prvořadý zisk. Zvěř je obtěžuje, protože způsobuje škody na porostech a přináší i další omezení výkonu vlastnických práv.
Vlastníci pozemků na jedné straně nerespektují doporučení k prevenci škod (výsadba atraktivních plodin v bezprostředním sousedství lesa, rozčlenění velkých lánů pásy, které by umožňovaly odlov černé zvěře, apod.), na druhé straně po myslivcích požadují náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách a okusem lesních porostů. Do toho vstupují někteří odborníci typu prof. Mrvy z MZLU Brno s tezí, že »zvěř do lesa nepatří«, či naopak ochránci přírody bránící i nezbytné regulaci přemnožené zvěře. Vše je podřízeno zisku, a tak není divu, že i LČR, s.p. vytváří honitby, které spíše než přirozená teritoria pro zvěř respektují jejich ekonomické priority - např. hranice honitby mezi lesem a polem, a že při výběrových řízeních na pronájem rozhoduje výše cenové nabídky namísto plánu mysliveckého hospodaření.
Přednost dostávají ti, co na to mají, zbohatlíci, kteří se předvádějí s flintou, a místo chovu preferují lov. Ostatně i »lidomyslivci« musí uvažovat ekonomicky. Zaplatit nájem, škody zvěří a krmivo něco stojí. Často to řeší prodejem tzv. poplatkových lovů, a sami dostanou příležitost k lovu jen při významném životním jubileu. Ztrácejí motivaci, dochází k narušení přátelských vazeb i zájmu o přibrání mladých, kteří by ještě snížili jejich příležitosti.
Myslivosti chybí koncepce, a tak se prosazují různí »odborníci«, obvykle pod pláštěm ochrany přírody. Vysazují v prostorově nevyhovujícím teritoriu rysy, a decimují tím populace chráněného tetřívka a další drobné zvěře. Ochrana flóry na Pálavě si vyžádala likvidaci zde žijící vzácné kozy bezoárové. Co na tom, že pak vzácné kytky zlikvidoval plevel, jež dříve kozy spásaly. O nadměrné ochraně kormoránů a volavek by mohli vyprávět rybáři. V lesích se prohánějí cyklisté, jezdci na koních a čtyřkolky a novináři pak kritizují myslivce, že připustí, aby zmatené sele vběhlo až do vesnice. Myslivec v očích veřejnosti klesl málem na úroveň politika.
Quo vadis česká myslivost? Jsem ráda, že jsem byť krátce a mnohdy už jenom zprostředkovaně zažila to, co za myslivost pokládám.
Naši zemědělci jsou připravení
27.7.2009 Zemědělec str. 4 Publicistika
Zuzana Fialová
První kontroly podmíněnosti (cross compliance), které začaly letos na jaře, se uskutečnily přes počáteční obavy bez větších komplikací. Na to, jak pokračují, jsme se mimo jiné zeptali náměstka ministra zemědělství, který má na starosti životní prostředí, výzkum a vzdělávání, Jiřího Urbana.
* Mohl byste shrnout nejnovější čísla týkající se kontrol cross compliance?
Ke konci června bylo provedeno 297 kontrol. Z toho bylo 283 předem naplánovaných, což odpovídá 27,94 procenta z celkového počtu plánovaných kontrol. Bylo zjištěno 17 zanedbatelných porušení, kdy přímé platby nebudou snižovány. Pět porušení se zařadilo do kategorie malých, kdy platby budou sníženy o jedno procento. Zjištěno bylo i jedno střední porušení, tam se počítá s tříprocentním krácením plateb.
* Čeho se toto střední porušení týkalo?
V zásadě se jednalo o porušení v oblasti identifikace a označování skotu. V praxi to znamená, že se našla neoznačená zvířata, k nimž nebyly vydány průvodní listy pověřenou osobou, a zároveň zvířata nebyla zanesena v ústřední evidenci.
* Z výsledků tedy zatím vyplývá, že čeští zemědělci jsou na tyto kontroly poměrně dobře připraveni?
Ano. Problematika cross compliance byla se zemědělci průběžně komunikována už od roku 2005. Přístup zemědělců, podle našich dosavadních zkušeností, je zodpovědný. To dokazuje i jejich vysoká účast na školeních s touto tematikou, kde bylo proškoleno více než šest tisíc osob. Od příštího roku budou platné přísnější podmínky pro dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC), v roce 2011 se začnou v rámci kontrol podmíněnosti aplikovat další směrnice a nařízení EU a přibude tak počet kontrolovaných požadavků. Obě tyto skutečnosti mohou počet porušení v budoucnu navýšit.
* Jak se rozběhla kontrola požadavků týkajících se ochrany přírody?
V rámci ochrany přírody se kontroluje ochrana volně žijících ptáků a ochrana přírodních stanovišť. Porušení v této oblasti jsme zatím neevidovali. Zajímavé je, že tyto směrnice prověřuje Česká inspekce životního prostředí, jediná kontrolní organizace, která není v resortu ministerstva zemědělství, ale v resortu ministerstva životního prostředí.
* Jak dlouho vlastně probíhá jedna kontrola?
Kontroly jsou ve většině případů oznámené předem v časovém úseku 48 hodin až 14 dnů před provedením kontroly podle jednotlivých kontrolních orgánů, pokud se tím nenaruší účel dané kontroly. Délka kontrol podmíněnosti se liší podle kontrolní organizace, velikosti podniku a počtu kontrolovaných požadavků. Provedení jedné kontroly podmíněnosti trvá od několika hodin až po několik dnů. S plánovanou délkou kontroly je zemědělec příslušnými inspektory při zahájení kontroly seznámen.
* Připravuje se návrh standardů správného zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které by měly začít platit od příštího roku. V jaké fázi je jejich příprava?
V současné době se připravuje nařízení vlády, kterým se znění GAEC bude novelizovat. Ze stávajících pěti bodů, které jsou dnes platné, se rozšíří na deset, obecně dojde k jejich zpřísnění. Pokud budeme postupovat podle harmonogramu, dostane vláda materiál nových GAEC ke schválení nejpozději v listopadu 2009.
* Mohl byste konkretizovat, co všechno budou obsahovat?
První dva body podmínek GAEC reflektují standardy tematického okruhu eroze půdy. Primárně řeší problematiku ochrany půdy ve vztahu k jejímu minimálnímu pokryvu v období mezi sklizní hlavní plodiny a založením porostu následné plodiny, a dále stanovují minimální požadavky na způsob pěstování hlavních plodin na erozí ohrožených půdách.
Oba body tak doplňkově ošetřují uzavřený pěstební cyklus zemědělského hospodářského roku. Cílem těchto bodů je na předem definovaných plochách zabezpečit minimální způsoby hospodaření, které omezí smyv půdy, zpomalí odtok vody z krajiny a podpoří retenci vody. Tato opatření jsou zvláště důležitá také pro snižování rizika povodní a škod jimi způsobených. Souhrnně tato opatření pomohou řešit problémy, jakými jsou například omezení vnosu živin do povrchových zdrojů vod, omezení eutrofizace vodních nádrží, snížení zátěže vod toxickými a cizorodými látkami v důsledku aplikace chemických preparátů, zabahnění vodních nádrží v důsledku erozního smyvu, omezení škod na výnosech zemědělských plodin, snižování úrodnosti půd či omezení škod na majetku třetích osob způsobených smyvem půd.
Třetí a čtvrtý bod zohledňují standardy v oblasti organických složek v půdě. Ty ovlivňují půdní strukturu a fyzikální vlastnosti půd, jako je například pórovitost půdy a následně i zasakovací schopnost půdy, tolik důležitou pro retenci vody v krajině. Organická hmota v půdě hraje důležitou roli také v humifikačních procesech a zvyšování úrodnosti. Patří sem například zákaz pálení bylinných zbytků či požadavek aplikace hnojiv obsahujících hnojivé látky ve formě organických sloučenin. Tato opatření mají za úkol omezit na části obhospodařovaných ploch aplikaci syntetických hnojiv, které rychle migrují půdním profilem a přispívají k znečištění vodních zdrojů. Další část upravuje podmínky agrotechnických zásahů ve vztahu k ochraně struktury půdy při používání zemědělské mechanizace. Stanovuje okolnosti, za kterých by se mechanizace neměla používat, aby nedocházelo k nadbytečnému utužování půd, slévání povrchu půd, poklesu biologické aktivity půdy a jejímu “umrtvování”. Další body implementují pak standardy tematického okruhu “minimální úroveň péče”. Stanovují ochranu krajinných prvků, které přispívají ke zpomalení odtoku vody v krajině, protierozní ochraně půd, ekologické stabilitě krajiny a zachování biodiverzity, útočišť zvěře a ptactva vázaných na zemědělskou krajinu a plní estetickou funkci.
Dále zohledňují regulaci některých nepůvodních druhů rostlin, které se bez řádného ošetření šíří krajinou. V neposlední řadě chrání travní porosty před rozoráváním a jejich využíváním pro pěstování plodin na orné půdě. Řádně ošetřované travní porosty mají významně vyšší protierozní efekt než orná půda a přispívají ke zpomalení odtoku vody v krajině. Poslední dva body se zabývají ochranou vody a hospodařením s ní. Podmiňují poskytování dotací dodržováním zákonných podmínek pro nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souvislosti s jejich využíváním pro účely zavlažování zemědělských plodin a stanovují požadavky pro aplikaci hnojiv v blízkosti útvarů povrchových vod s cílem omezit případné znečištění vodních zdrojů. Aktuální verze je k dispozici na www.mze.cz/Index.aspx ?ch=270&typ=1&val=44598&ids =2515 Finální znění těchto standardů je nyní předmětem diskusí.
* Zabýváte se však nejen kontrolami cross compliance, ale i ekologickým zemědělstvím (EZ). Jak hodnotíte vývoj v této oblasti?
Nyní ekologicky obhospodařovaná půda tvoří asi deset procent výměry půdy, což je podíl, který se nám zdál před několika lety nedosažitelný. Dnes se ukazuje, že je třeba se zaměřit na zvyšování kvality. Týká se to většího zastoupení plodin na orné půdě, domácí produkce biopotravin i kvality služeb. V České republice evidujeme přibližně 2500 ekofarem. Ekologicky obdělávaná orná půda představuje 43 tisíc hektarů -sady zaujímají 3300 hektarů, vinice 652 hektarů a trvalé travní porosty v ekologickém režimu 322 tisíc hektarů. Stále převažují travní porosty (TP), které činí kolem 80 procent všech ekologicky obhospodařovaných výměr, což je částečně dáno geologickou strukturou České republiky, částečně nastavením dotací.
* Jakým způsobem chcete docílit vyššího zastoupení ekologicky pěstovaných plodin na orné půdě?
Výše dotací je vypočtena jako náhrada výnosů zemědělce, o které přišli tím, že hospodaří ekologicky. A do roku 2013 zůstane na stejné úrovni. Aktivity jsou tedy víceméně zaměřeny na podporu trhu. Jedním z nástrojů zvýšení poptávky je propagační kampaň pro spotřebitele, dále je tu množství drobných projektů, které pro ministerstvo zemědělství realizují buď nevládní organizace, nebo Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Jejich cílem je zvyšování povědomí spotřebitelů o principech ekologického zemědělství a biopotravinách, zvýšení dostupnosti ekonomických dat pro zemědělce a výrobce a podobně. Podporujeme rovněž poradenství a informatiku v ekologickém zemědělství, což je důležité. Pokud se třeba zemědělec rozhodne, že se bude věnovat produkci biomléka, jde o poměrně náročnou záležitost, která vedle investic vyžaduje značnou míru znalostí. V rámci Programu rozvoje venkova (PRV) mohou u vybraných opatření ekozemědělci a bioproducenti při podávání žádostí využít zvýhodněného bodování.
* To však stále nejsou zřejmě dostatečné nástroje k tomu, aby strukturu svého hospodaření přehodnotili?
EZ je podporováno v PRV v rámci agroenvironmentálních programů, kde je oceňováno za to, že je šetrné k přírodě. Z hlediska dotací agroenvironmentálních opatření je podstatné, že neničí půdu, podporuje biodiverzitu, přístup ke krajině a podobně. Právě za to je ekologický farmář honorován. To, že vyrábí biopotraviny, společnost sice očekává, ale z hlediska dotace to není prioritou. Toto bývá často mylně vykládáno. Za nízkou domácí produkcí biopotravin, potažmo nízkého podílu orné půdy v EZ, stojí řada aspektů. Patří sem vyšší náklady na výrobu, nekvalitní poradenství v oblasti znalosti vhodných zemědělských technik, nedostatečná je i sféra služeb. Aktivně proto podporujeme vzdělávání zemědělců a rozvíjení jejich praktických zkušeností, například v oblasti produkce mléka. Nedostatky najdeme i v dodavatelsko-spotřebitelském řetězci, tzv. vertikále “od vidlí až po vidličku”. Chybí subjekty, které zorganizují surovinu, sumarizují poptávku v okolí, rozdělí objednávky, vykoupí surovinu. Vloni založili ekologičtí zemědělci ze Svazu Pro-Bio svoji odbytovou organizaci. Ta však řeší pouze obiloviny. Sdružení malých producentů, běžná v zahraničí, se u nás zatím příliš nenosí.
* Co všechno bude obnášet program Bio do škol, který bude realizován pod ministerstvem zemědělství?
Cílem projektu ministerstva zemědělství je rozšíření odbytových příležitostí, a tím i navýšení poptávky po biopotravinách. Chceme, aby se kvalitní potraviny dostaly do školních stravovacích zařízení. Zájem o zavádění biopotravin do škol stoupá, k realizaci je však třeba nejen ochota rodičů se na zařazení biopotravin do jídelníčku svých dětí finančně spolupodílet, důležitá je také kvalitní koordinace mezi dodavateli a odběrateli. Právě tyto aktivity podporujeme. Výsledkem by mělo být zvýšení poptávky po domácích biopotravinách a zajištění jejich stabilního odbytu. V tomto ohledu nejsme v Evropě žádnými průkopníky. Například v Itálii je povinnost používat biopotraviny v jídelnách veřejných institucí, škol a nemocnic ošetřena přímo zákonem.
V Rakousku mají školní kuchyně stanoven minimální podíl biopotravin. U nás se už objevují první vlaštovky. Zatím jsou to však převážně mateřské školky, kde se na kvalitu stravování klade přirozeně vyšší důraz. V návaznosti na tuto iniciativu jsme společně s ministerstvem školství připravili v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost výzvu zaměřenou na podporu výchovy a vzdělávání v oblasti EZ a zkvalitnění stravování formou zavádění biopotravin do škol. Ten měl působit osvětově nejen v upevňování povědomí o zdravých stravovacích návycích, ale i rozšíření informací o tom, jak potraviny vznikají a jak důležitá je jejich produkce ve vazbě na kvalitu životního prostředí. Výzva však bohužel nebyla, z důvodů změn priorit resortu školství, vyhlášena.
* Jak úspěšně se vyučuje ekologické zemědělství na školách?
Téměř na všech středních zemědělských školách se ekologické zemědělství již vyučuje. Nedostatečný je počet ukázkových podniků, které se specializují na ekologické zemědělství a kam by mohli studenti chodit na praxi. Jako problém vnímám roztříštěnost vzdělávání na vysokých školách. Zájem o vysokoškolské vzdělání v oblasti ekologického zemědělství stoupá, je naší šancí, jak jej dokážeme v praxi využít.
Stát zakáže hnojení u řek. Aby voda neohrožovala zdraví
25.7.2009 aktualne.cz str. 0 Život v Česku - Domácí Pavel Baroch
Podél vodních toků vznikne třímetrový ochranný pás
Praha - Stát chce více chránit české řeky a přehrady před znečišťováním a hodlá proto zakázat farmářům hnojit v bezprostřední blízkosti vodních toků.
Zemědělství je jedním z největších zdrojů znečišťování. Hnojiva výrazně přispívají k tomu, že se v nádržích vytváří nevzhledná zelená kaše - vodní květ. Kdo se v takové vodě koupe, může mít například kožní alergie anebo potíže s očima.
"Odhaduje se, že zemědělství se podílí na znečišťování vod z více než 60 procent," řekla Aktuálně.cz Kateřina Sysalová z odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí. Voda se sinicemi a řasami se navíc hůře zpracovává na pitnou. A ryby a další živočichové mají kvůli vodnímu květu nedostatek kyslíku. "V kritických obdobích nelze využívat takové vody k vodárenským ani k rekreačním účelům," dodala Sysalová.
Ministerstvo zemědělství připravilo návrh nových závazných pravidel pro zemědělce, jejichž součástí je i to, že každý sedlák musí od roku 2012 ponechat u povrchové vody ochranný pás nehnojené půdy široký minimálně tři metry.
Zákaz hnojení se rozšiřuje
Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které se označují zkratkou GAEC, vycházejí z nové evropské legislativy. Aby začaly platit, musí je ještě schválit vláda. Pokud by farmář tato pravidla včetně zákazu hnojení podél vodních toků nedodržoval, mohl by přijít o část státních dotací.
Už dnes přitom někteří zemědělci nesmí v bezprostřední blízkosti potoků a řek hnojit. Zákaz se týká těch sedláků, kteří hospodaří v takzvaných zranitelných oblastech, kde jsou vysoké koncentrace dusičnanů. Dalším problémem je fosfor a další látky, které se spláchnou z polí do řek.
Zranitelné oblasti zabírají zhruba polovinu zemědělské půdy a jejich přesná výměra se pravidelně aktualizuje. Za tři roky by se tedy zákaz hnojení u vodních toků měl rozšířit na všechna zemědělskou půdu. "Smyslem je zvýšit ochranu vod," řekl Aktuálně.cz Milan Kouřil z ministerského odboru správné zemědělské praxe. Dodal, že nové opatření se týká pouze dusíkatých hnojiv, nikoli pastvy hospodářských zvířat.
Dusičnanů je v řekách hodně
Podle poslední Zprávy o životním prostředí České republiky je zemědělství největším plošným zdrojem znečištění toků. "Nejvýznamnější vliv představují dusíkatá hnojiva," uvádí se v dokumentu, který na podzim projednala vláda. Ve zprávě se konstatuje, že na 71 procentech kontrolovaných míst překročila koncentrace dusičnanů ve vodních tocích hranici, při níž už může vznikat vodní květ.
Likvidace sinic a řas přitom vyjde na miliony korun. Vodní květ se vytváří například v Brněnské přehradě, v Hrocholuskách na Plzeňsku nebo v přehradě Skalka u Chebu. Na některých místech dokonce v létě hygienici zakazují kvůli ochraně zdraví koupání.
Hnojiv opět přibývá
Po roce 1990 sice používání průmyslových hnojiv v zemědělství prudce kleslo, ovšem v posledních letech opět pomalu roste. Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomněl, že podle nedávných měření asi polovina veškerého dusíku v evropském povodní Labe pochází právě ze zemědělství. V některých řekách je to ještě více. Podíl zemědělství na znečišťování vodních toků navíc stále roste. Hlavní příčinou je klesající znečištění z měst a průmyslu.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=642056
Stát vyhlásil válku bolševníku. Zemědělci ho musí ničit
19.7.2009 aktualne.cz str. 0 Život v Česku - Domácí Pavel Baroch
Pokud sedláci neuposlechnou, přijdou o dotace
Praha - Stát chce mnohem radikálněji postupovat proti bolševníku a dalším nepůvodním druhům, které z přírody vytlačují české rostliny a živočichy.
Chce, aby se do boje proti nejagresivnějším druhům zapojili i zemědělci, kteří by museli na svých pozemcích zajistit likvidaci nejagresivnějších druhů. Kromě bolševníku velkolepého jde ještě o netýkavku žlaznatou a o křídlatky.
Pokud by to sedláci nesplnili, mohli by přijít o část státních dotací. Nové opatření o likvidaci nepůvodních druhů je součástí návrhu nových závazných pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství. Pokud je schválí i vláda, začnou platit od příštího roku.
Vážná hrozba pro evropskou druhovou rozmanitost
Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) vycházejí z nové legislativy Evropské unie, která nepůvodní živočišné a rostlinné druhy považuje za vážný problém.
"Invazivní druhy jsou vážnou hrozbou pro biodiverzitu. Zastavit omezování biologické rozmanitosti v Evropské unii není možné, pokud se nepustíme do boje proti těmto nevítaným návštěvníkům," připomněl nedávno eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
V Evropě žije v současnosti podle unijního projektu DAISE bezmála jedenáct tisíc nepůvodních druhů, přičemž deset až patnáct procent z nich působí vážné problémy. V Česku mezi ně patří i tři druhy rostlin, které ministerstvo zemědělství zařadilo na seznam nežádoucích druhů.
"Velmi rychle se šíří, těžko se proti nim bojuje," řekl Aktuálně.cz ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo, který je spoluautorem obsáhlé publikace Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Kniha popisuje bezmála pět set nepůvodních druhů.
Těžká práce pro zemědělce
Petr Stýblo ze svazu ochránců přírody aktivitu ministerstva zemědělství uvítal. "Je to stoprocentně dobře, protože stát roli invazivních druhů zatím hodně podceňuje," tvrdí Stýblo. Dodal, že bolševník a další nejagresivnější nepůvodní rostliny dokážou ve svém okolí zlikvidovat vše živé.
"Všechny původní rostliny a na ně navázané živočichy vytlačí pryč," řekl Aktuálně.cz Stýblo. Uvedl, že pro zemědělce nebude boj s nepůvodními druhy jednoduchý. "Bude to vyžadovat velké investice," poznamenal Stýblo.
Milan Kouřil z odboru správné zemědělské praxe ministerstva zemědělství uvedl, že se jeho úřad obrátil na ministerstvo životního prostředí pro doporučení, jaké jsou nejlepší způsoby likvidace těchto druhů.
"Je nám jasné, že úplně se zbavit nepůvodních druhů nejde," řekl Aktuálně.cz Kouřil. V případě bolševníku budou muset zemědělci zajistit, aby jejich výška nepřekročila 70 centimetrů.
Boj s vetřelci vyjde na miliardy euro
Podle odhadů Evropské komise stojí boj proti invazivním druhům, které mohou narušovat přírodní rovnováhu a ohrožovat i zdraví lidí, minimálně 12 miliard eur, tedy asi 310 miliard korun. Brusel předpokládá, že do příštího roku vypracuje společnou strategii pro boj s nepůvodními druhy.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=642428
TZ: Září bude opět Měsícem ekologického zemědělství a biopotravin
13.7.2009 nazeleno.cz str. 0 Aktuálně Tisková zpráva Ostatní
Jubilejním pátým rokem se bude letos v září oslavovat Měsíc ekologického zemědělství a biopotravin. Akce je největší a nejvýznamnější propagační aktivitou zaměřenou na ekologické zemědělství a biopotraviny v České republice a proběhne pod záštitou Ministerstva zemědělství České republiky.
Stejně jako předchozí roky, má i letošní Měsíc ekologického zemědělství své heslo, a to “Biopotravinám mohu důvěřovat”. Cílem kampaně je totiž podpořit důvěru veřejnosti v ekologické zemědělství informováním o nezávislém kontrolním systému a garancí dodržování pravidel v celém dodavatelském řetězci biopotravin, tak zvaně “od vidlí, až po vidličku”.
Lidé již díky několika informačním kampaním ví, co to jsou biopotraviny, nicméně zatím dostatečně neznají důvody, proč biopotraviny kupovat a jsou někdy skeptičtí k dodržování pravidel a principů ekologického zemědělství.
Organizátoři letošní kampaně proto budou veřejnost prostřednictvím internetové stránky www.mesicbiopotravin.cz detailně informovat o pravidlech a systému kontroly ekologického zemědělství a garancích, které každá potravina označené značkou “BIO” spotřebitelům přináší. Cílem kampaně je informovat co nejvíce lidí o principech a pravidlech ekologického zemědělství, povzbudit je, aby biopotraviny ochutnali a na vlastní oči se přesvědčili, jak ekologičtí zemědělci hospodaří.Co se bude dít během Měsíce biopotravin?
Na webové stránce www.mesicbiopotravin.cz najdou lidé od poloviny srpna podrobný kalendář všech akcí. Během září otevřou pro veřejnost své “brány” desítky ekologických farem a uspořádají speciální akce, jako “dny otevřených dveří”, pikniky, ukázku práce se zvířaty nebo na poli při sklizni, ochutnávky, procházky naučnými stezkami uvnitř farmy a přednášky. Do akce se zapojí i výrobci a prodejci biopotravin formou ochutnávek, prezentací nových produktů a slev. Bioprodejny budou pro své zákazníky kromě ochutnávek organizovat výlety na ekofarmy a přednášky místních ekozemědělců. Budou organizovány regionální Bio dožínky a bio jarmarky a mnoho dalších akcí.Na biofarmu!
Dnes jsou biopotraviny běžně dostupné v tisících maloobchodních prodejen po celé České republice, vyzkoušet je tedy může opravdu každý. Maximálně čerstvé a pravděpodobně nejlevnější bioprodukty nakoupíte přímo na ekologické farmě. Zejména v sezóně je velmi výhodné zajet si na ekofarmu a nakoupit čerstvou zeleninu či ovoce. Na podzim je zase výhodné nakoupit si zásobu na zimu. Navíc spojujete příjemné s užitečným...výlet na farmu je skvělá aktivita na víkend, potěší vás i vaše děti.
“Navštívit ekologickou farmu a přesvědčit se na vlastní oči, jak ekologický systém hospodaření pracuje v harmonii s přírodou, je skvělá příležitost pro ty, kteří k biopotravinám zatím nezískali důvěru”, říká Tom Václavík, koordinátor kampaně.Proč navštívit ekologickou farmu:
Zájem o biopotraviny se zvyšuje. Přesto zůstávají metody a způsoby produkce biopotravin pro většinu lidí neznámé.Návštěva ekologické farmy nabízí příležitost seznámit se na vlastní oči se zemědělským systémem, který pracuje v souladu s přírodou, nikoli proti ní.
Návštěva ekofarmy nabízí možnost strávit příjemný den v přírodě, příležitost vidět hospodářská zvířata a dozvědět se něco o tom, jak se ekofarma liší od průmyslové farmy.Přesvědčit se, že ekologické zemědělství se nespoléhá na chemická hnojiva a pesticidy.Seznámit se s tím, jak ekologičtí farmáři chrání životní prostředí a začleňují potřeby přírody a ochrany krajiny do produkce bezpečných, zdravých a chutných potravin.Fungování ekologické zemědělství je podmíněno rozhodnutím konzumentů kupovat biopotraviny.
I vy můžete nákupem biopotravin dát najevo, že souhlasíte s principy ekologického zemědělství a jeho podporou chráníte krajinu a pohodu chovaných zvířat.Někteří bio zemědělci své produkty přímo na farmě zpracovávají. Můžete si tak nakoupit úplně čerstvé mléko, sýry, koření, maso, sušené ovoce či mošty. Biopotraviny jsou potraviny s příběhem – prožijte si jej na vlastní kůži. Navíc spojujete příjemné s užitečným...výlet na farmu je skvělá aktivita na víkend, potěší vás i vaše děti.Pokud chcete vyzkoušet o dovolené něco nového, zavzpomínat, jaké to bylo v zemědělství před vznikem velkochovů a monokultur, zajeďte si na ekofarmu.Připravte akci a dejte o ni vědět
Organizátoři kampaně již nyní vyzývají všechny podnikatelské i neziskové subjekty na trhu, aby začali na září připravovat své akce, které se stanou součástí kampaně. Hlavním komunikační platformu bude od 20. července opět tvořit web www.mesicbiopotravin.cz, kam bude možné akce vkládat do Kalendáře.
Kampaň Měsíc ekologického zemědělství a biopotravin finančně podporuje Ministerstvo zemědělství ČR. Koordinátorem kampaně je agentura Green marketing, kreativní podporu zajišťuje agentura Outcomm. Mediálními partnery akce jsou weby Bio-info.cz, NaZeleno.cz, Chytrá Žena.cz a časopis Moderní obchod.
URL| http://www.nazeleno.cz/tz-zari-bude-opet-mesicem-ekologickeho-zemedelstvi-a-biopotravin.aspx
Návrh nových standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu
20.7.2009 businessinfo.cz str. 0 Zemědělství a potravinářství Ministerstvo zemědělství (MZe)
Tisková zpráva ministerstva zemědělství (MZe): Návrh deseti nových standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu známých pod anglickou zkratkou GAEC, chrání půdu, vodu a biodiverzitu krajiny. V případě schválení bude plnění těchto standardů povinné pro všechny zemědělce čerpající dotace od 1. ledna 2010. Kompletní znění návrhu nových standardů naleznete na stránkách MZe.
Návrh, který představuje deset standardů, je zaměřen na ochranu půdy (ochrana před erozí, zachování obsahu organické hmoty v půdě aj.), ochranu vody (ochranná pásma kolem vody, použití vody pro zavlažování) a ochranu krajiny a biodiverzity (ochrana travních porostů, krajinných prvků, boj proti invazním rostlinám). Nejvýznamnějšími změnami oproti stávajícím GAEC jsou zpřísnění standardu hospodaření na svažitých pozemcích, definice skupiny silně erozně ohrožených půd, a ochrana organické hmoty v půdě.
“Kvalita zemědělské půdy v České republice dlouhodobě klesá. Zodpovědné plnění těchto nových standardů považujeme proto za jeden z účinných nástrojů, jak tomuto trendu čelit. Zjevná je i souvislost s povodňovými katastrofami posledních týdnů,” říká ministr zemědělství Jakub Šebesta.
“Ačkoliv je předkládaný návrh v mnoha ohledech zpřísněním, při tvorbě standardů jsme kladli důraz na to, aby měl zemědělec dostatek možností rozhodnout se, jak dané podmínky splnit,” upozorňuje na variantní řešení v ochraně půdy na svažitých pozemcích či zachování organické hmoty v půdě Jiří Urban, náměstek pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání, jehož úsek nové znění standardů připravoval. Například opatření na zachování organické hmoty v půdě se povinně týká pětiny orné půdy a zemědělec zde může každoročně kombinovat různé možnosti (tuhá statková hnojiva, tuhá organická hnojiva, zaorání slámy či chrástu nebo vysetí některé z plodin zlepšujících půdní vlastnosti) volně podle svých možností a potřeb. To mu dává poměrně velký prostor pro plánování následných činností a zároveň větší zodpovědnost za jeho rozhodnutí.
Povinnost plnit standardy GAEC platí pro příjemce přímých plateb již od vstupu ČR do EU. Od roku 2009 je jejich plnění také součástí kontrol podmíněnosti. V případě, že žadatel o dotace tyto standardy nesplňuje, může mu být výplata dotací snížena, v krajním případě neposkytnuta vůbec. Návrh nových standardů vznikal v úzké spolupráci s odborníky výzkumných institucí, ministerstvem životního prostředí a zástupci zemědělských organizací. V současné době se GAEC připravují do meziresortního připomínkového řízení, ukončení legislativního procesu se předpokládá v listopadu letošního roku. V platnost by měly nové GAEC vejít od 1. 1. 2010. Kompletní znění návrhu nových standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu naleznete na této stránce MZe. Upozorňujeme, že tato verze není konečná a znění návrhu může být ještě předmětem změn.
URL| http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zemedelstvi-potravinarstvi/mze-navrh-novych-gaec/1000481/53857/
Lesních plodin Češi ročně nasbírají za tři miliardy
24.7.2009 Právo str. 14 Trhy & ekonomika, (jn, ČTK) Národní parky
Češi jsou vášnivými sběrači lesních plodin, ročně jich v průměru nasbírají za více než tři miliardy korun. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství.
Více než polovinou se na této sklizni podílejí houby, jichž si houbaři z lesů ročně přinesou kolem 20 000 tun. Dále více než 9000 tun borůvek, 3000 tun malin, 2000 tun ostružin a stejné množství bezinek. Brusinek ročně lidé nasbírají téměř 1000 tun.
Průměrná česká domácnost si tak každý rok svůj jídelníček zpestří zhruba deseti kilogramy lesních plodů. Jejich sběr je východoevropskou specialitou. Konkurovat v něm mohou Čechům kromě Slováků už jenom Poláci, Ukrajinci či Rusové. Naopak v západní Evropě se tato činnost velké oblibě netěší.
Ani nynější ideální klimatické podmínky však nezaručují, že zejména houby porostou. “Přestože by nynější teplé počasí s dostatkem srážek mělo být pro houbaře téměř ideální, výskyt hub je velmi nerovnoměrný,” potvrzuje Jaroslav Landa z České mykologické společnosti.
Nájezdy vandalů
Plné košíky si prý nyní lidé přinášejí z oblastí jihovýchodně od Prahy až po Rokycansko. Naopak v Orlických horách houby zatím příliš nerostou.
Ne vždy se ale sběrači chovají k přírodě uctivě, zejména česači borůvek dokážou v lesích napáchat veliké škody jako skuteční vandalové. Správa Krkonošského národního parku od pondělí omezila kvůli ochraně hor před nájezdy sběračů borůvek, zejména z Polska a Ukrajiny, vstup do některých částí Krkonoš.
Úroda lesních plodin následně výrazně ovlivňuje také návštěvnost lesa. Do něj každý Čech v dlouhodobém průměru zavítá zhruba dvacetkrát do roka. Návštěvnost lesů je také výrazně ovlivněna blízkostí velkých měst. Nejvyšší je ve Středočeském kraji, do jehož hájů vyrážejí za sběrem lesních plodů a odpočinkem zejména Pražané.
Ochránci radí, jak si ohlídat ovce nebo včely
1.7.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Východní Morava
(ČTK) AOPK ČR
Valašské Meziříčí - Český svaz ochránců přírody ve Valašském Meziříčí ve spolupráci s Hnutí Duha spouští poradnu pro chovatele ovcí.
Hospodářům v Beskydech a okolí poradí, jak mohou svá stáda či včelíny ochránit před napadením velkými šelmami. Zapůjčí jim i některá ochranná zařízení. Začalo totiž období, kdy se mohou první útoky šelem objevit.
Podle Dany Bartošové z CHKO Beskydy ideální ochranou před útoky šelem je kombinace síťového elektrického ohradníku a kvalitního pasteveckého psa.
V Beskydech velké šelmy, především vlci a medvědi, ročně zlikvidují desítky zvířat. Škody, které chovatelům působí, jsou sice vzhledem k celkovému počtu chovaných ovcí zanedbatelné, pro menší chovatele však může být ztráta i jen několika zvířat citelná. “Předcházení škodám, ať už pomocí pasteveckých psů nebo elektrických ohradníků, je vždy lepším řešením než případné finanční náhrady,” řekl Milan Orálek z ČSOP Valašské Meziříčí.
Tyto náhrady vyplácí stát, pokud poškození chovatelé informují Správu CHKO Beskydy do 48 hodin od vzniku škody.
Ochránci nyní chovatelům nabízí zapůjčení elektrického ohradníku, pomohou jim i se získáním dotace na pořízení si vlastního zařízení pro ochranu šelem. Zájemcimohou kontaktovat přímo ČSOP Valašské Meziříčí na telefonu 571 621 602 nebo e-mailu valmez@ochranci.cz.
Největší hrozbou pro velké šelmy v Beskydech je stále pytláctví, což potvrdil i nedávný nález zbytků upytlačeného medvěda u Frýdlantu na Ostravicí. “Právě negativní postoje některých místních obyvatel vůči chráněným druhům šelem mohou pytláctví podporovat,” komentoval Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Podle ochránců je tak poradna i účinným řešení napomáhající poklidnému soužití lidí a divokých šelem.
Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí poradenství nabízel i v minulosti, kvůli nedostatku finančních prostředků byl však projekt v posledních letech utlumen. Financování poradny v následujících dvou letech umožní projekt Hnutí Duha s názvem Soused vlk, podpořený grantem z norských fondů aministerstvem životního prostředí.
Foto popis| VLK. Podle ochránců je ideální ochranou před útoky šelem kombinace elektrického ohradníku a pasteveckého psa.
Červen je měsíc myslivosti
12.6.2009 Slovácký deník str. 5 Slovácko - Čtenář - reportér, Jiří Šilha
Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. To proto, že příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží naši ochranu.
To přináší hodně starostí nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by zejména v této době měla být v honitbě skoro každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období velmi škodlivé. Kojícím matkám i mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat. Psi a kočky ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším vyrušování snižuje líhnivost vajec či hnízda zcela opouštějí.
Zároveň je nutné upozornit veřejnost, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, měl by ho ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat obezřetně. Myslivci v tomto směru vyvíjejí maximální aktivitu při informování veřejnosti. V obcích je vyvěšován leták s názvem „Nesahejte na nás“, na kterém je vysvětleno, proč není vhodné se mláďat dotýkat či si je dokonce jako opuštěná odnášet domů.
Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, tak krkavcovití i dravá zvěř. U jelenů dochází k vyzrávání paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem (připomínající štěkání), který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území.
Kůrovec? Na Valašsku je zatím klid
16.6.2009 Valašský deník str. 3 Valašsko
MICHAL BURDA Ostatní
Lesníci odhalují prozatím jen menší lokální ložiska nákazy. Ta se daří hned likvidovat
Valašsko/ Kůrovcová kalamita v současné době na Valašsku nehrozí. Přestože se již několik napadených stromů objevilo, výskyt obávaného škůdce není podle vyjádření lesníků nijak dramatický. Příznivá situace se však prý můžekdykolivzměnit.
“Nechci to zakřiknout, ale prozatím to vypadá velmi dobře,” pochvaloval si Marek Netolička, ředitel valašskomeziříčské společnosti Městské lesy. Zdejší lesnícimuseliprozatím urychleně smýtit a zpracovat jen okolo dvanácti kubických metrů dřeva, aby se nákazanešířiladále.
Podle Netoličky je náročná zejména kontrola lesního porostu. A to nejen proto, že na 740 hektarů lesa, které meziříčská společnost spravuje, připadají pouze dva lesníci. “Průběh kůrovcové nákazy je mimořádně rychlý. Dříve, než se napadený strom zbarví do typického červeného odstínu, stačí jedna generace lýkožrouta smrkového v jeho nitru dokončit svůj vývoj a odletět na jiné místo,” vysvětlil Netolička. Při odhalování nákazy se kromě zraku uplatňuje také čich. “Napadené stromy vydávají zvláštní zápach. Zkušený lesník ho dokáže rozeznat,” tvrdil ředitel. Navzdory příznivému vývoji nechtějí lesníci nic podcenit, a proto budou každodenní kontroly pokračovat. “Co se dnes zdravě zelenalo, z toho může už zítra vytékat pryskyřice,” varoval Netolička. Mnohé bude podle něj záviset na počasí. “Déšť by mohl líhnutí nových pokolení lýkožroutů zpomalit.” Klidnásituace,cosekůrovce týče, panuje prozatím také na Vsetínsku. Podle Dušana Pinďáka z oddělení ochrany přírody a krajiny radnice ve Vsetíně sesoučasnýstav nijak nelišíodstavuzminulýchlet.
Lesníci zaznamenali jen několik lokálních napadení kůrovcem, která průběžně stačí likvidovat. “Žádná velká ohniska nákazy neevidujeme. Tomu odpovídají také přijatá opatření. Jsou spíše preventivního rázu, spočívají ve sledování a preventivním pokládání lapáků a lapačů s otrávenými návnadami,” vylíčil Pinďák.
Přesto připouští, že už v polovině léta může být situace zcela jiná. “Na Vsetínsku se zpravidla problémy s kůrovcem projevují přibližně o měsíc později oproti jiným oblastem. Je to zřejmě dáno zdejšími nižšími teplotami,” mínil Pinďák.
Za největší problém a riziko považuje Dušan Pinďák provozy, které na Valašsku skladují dřevo navezené z jiných oblastí. “Hrozí, že toto dřevo už může být nalétnuté kůrovcemamůžese tak stát zdrojem nákazy,” upozornil Pinďák. Své o napadených stromech ví také lesník Martin Filgas z Francovy Lhoty. “I letos už se kůrovec na několika místech objevil, takže se zasažené dřevo muselo odtěžit,” potvrdil Filgas. Stím,žepokudjestrom škůdcem nalétnutý, nic užmu nepomůže a je třeba jej rychle zpracovat, aby se nákaza nemohladálešířit. Cesty, jak s kůrovcem bojovat, jsou podle Martina Filgasevpodstatědvě.“Používajíse lapače, do kterých se vkládají feromonové návnady. Ty mají za úkol kůrovce přilákat,” Tento způsob slouží hlavně pro monitorování množství škůdcevurčitélokalitě.
“Dále se připravují takzvané lapáky, což jsou například čerstvě skácené zdravé stromy,kterésenechajíležetvlese a slouží jako návnada pro kůrovce,”popsallesník.
O tom, že hrozí Valašsku kalamita větších rozměrů, je podle něj předčasné spekulovat. “Bude hodně záležet na počasí. Jestli bude hodně sucho, může k ní dojít,” řekl Filgas. Ochranu porostů před kůrovci letos výrazně posílil státní podnik Lesy České republiky. Dílem také proto, že nebezpečný škůdce se začal letos rojit nejméně o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé. “Riziko kůrovcové kalamity, dané velkým počtem kůrovců v loňském roce, se tak ještě zvýšilo. Pokud vše půjde tímto tempem, kůrovec letos dokončí tři generace,” varoval před nedávnem výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. V minulém roce podle něj lesní správci nárůst objemu napadeného dříví podcenili. “Proto nyní hrozí kalamita srovnatelná s první polovinou devadesátých let minulého století. Ta je přitom považována za největší kůrovcovou kalamitu u nás vůbec,” připomnělKrchov.
Péče o stromy a efektivní nakládání s prostředky
15.4.2009 Obec & finance str. 64 David Hora
Stromy jsou nedílnou součástí našich sídel a krajiny. Stromy a lidé žijí v těsném sousedství od úsvitu lidských dějin, a ač si to v dnešní společnosti možná plně neuvědomujeme, lidé stromy ke svému životu potřebují.
S rozpínáním a intenzifikací urbanizovaných prostor se stále více dostáváme se stromy do konfliktu. Ale možná za tento “konflikt” může spíše nálada společnosti, odtržení lidí od přirozené reality (např. padajícího listí ) a posunutí významu slov “ohrožení” a “bezpečnost” do jiné roviny.
Správci sídel, představitelé obcí a měst, musí usilovat o hledání rovnováhy mezi zájmy jednotlivých lidí a celospolečenského významu stromů. Význam a funkce stromů v sídlech je nezpochybnitelná a jejich ochrana je zakotvena v zákoně. Společenskou a ekologickou hodnotu stromů můžeme dnes dle různých metodik vyjádřit v penězích. A právě tato hodnota dělá ze stromů poměrně nezanedbatelný majetek obce, o který se správci obcí musí řádně starat. Povinností dobrého správce je zajistit, aby nebyla snižována hodnota svěřeného majetku, a aby tento majetek (stromy) neohrožoval provozní bezpečnost ve svém okolí.
Z uvedeného vyplývá, že stromy v sídlech jsou žádoucí, ale musí být bezpečné, zdravé a perspektivní. Tohoto cíle dosáhneme jen soustavnou odbornou péčí o stromy. Díky ní jsme schopni minimalizovat rizika, která stromy představují pro své okolí a maximalizovat pozitivní funkce stromů.
Tento text si neklade za cíl rozebírat všechny pozitivní funkce stromů nebo jejich možné negativní vlivy. Na toto téma existuje celá řada odborné literatury. Ze stejného důvodu není účelem ani seznámení s technologiemi péče o stromy. Jelikož se tento časopis soustředí zejména na finance ve veřejném sektoru, předkládáme několik postřehů z praxe, které je možno využít.
Plán péče o stromy
Péče o stromy není jednorázovou investicí, ale soustavnou činností. To je skutečnost která nám někdy uniká a často se na stromy soustředíme až poté, kdy na sebe “upozorní”. Většinou však toto “upozornění”znamená pád části stromu a následná rozhodnutí, dotýkající se péče o stromy mají silný emocionální podtext. Taková rozhodnutí nepomáhají ani ke zlepšení kvality péče o stromy, ani k efektivnímu nakládání s prostředky.
To, že péče o stromy musí být soustavnou činností je nezměnitelný fakt. Stav stromů v obcích se vlivem vnějších podmínek rok od roku mění a proto nelze tvrdit, že pokud jsem stromy v obci nechal ošetřit, že je o ně “postaráno” na dalších 10 – 20 let. Péče o stromy v podstatě nevyžaduje, ve srovnání s jinými investicemi obcí, velké finanční prostředky, ale spíše vyžaduje soustavné financování takových zásahů na konkrétních stromech, které jsou aktuálně potřeba. Navržení vhodného zásahu na stromě a zhodnocení jeho naléhavosti je práce pro odborníky. A zde je nutno doporučit spolupráci s arboristy nebo konzultanty v arboristice.
Většinou není efektivní a ekonomické ošetřovat všechny stromy v obci najednou, ale je nutné určit jaké stromy bude nutné v následujících letech ošetřit a kolik prostředků bude nutné v jednotlivých etapách vynaložit. K tomuto účelu slouží plány péče o stromy. Plán péče je dokument, který informuje o stavu stromů v obci, určuje typy zásahů, které je třeba realizovat, určuje jejich naléhavost (etapy ošetření). Říká které stromy jsou hodnotné, a do kterých se vyplatí investovat a naopak. Dobrý plán péče také stanoví orientační náklady na péči o stromy v následujících 3 – 5 letech. Kvalita plánů péče se neřídí množstvím údajů, které jsou při inventarizaci stromů sbírány, ale zejména způsobem, jakým jsou tyto plány aktualizovány a způsobem, jakým pomáhají efektivně investovat prostředky pro zajištění dobrého stavu a bezpečnosti stromů v obci. Neaktualizovaný plán péče o stromy, starší pěti let, postrádá smysl a je nutné ho znovu vytvořit.
Nedílnou součástí péče o stromy v obcích je zajištění financování této péče. Dnes můžeme kromě rozpočtových zdrojů využívat financování péče o stromy z dotací. Ať už prostřednictvím programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Programu péče o krajinu nebo rozličných krajských dotačních titulů. Při získávání dotací hraje důležitou roli kvalita podkladů. A opět se dostáváme k zmíněnému plánu péče o stromy, který je nejen výborným nástrojem pro efektivní vynakládání rozpočtových prostředků, ale slouží i jako podklad pro žádosti o dotace z některého programu, zaměřeného na péči o zeleň.
Využívání dotačních prostředků přináší dvě “úskalí”,se kterými se žadatel musí vyrovnat.
Odbornost a kvalita
Prvním úskalím je nutnost zajištění odborné kvality provedeného díla (zásahu na stromech) při obvyklém požadavku respektování nejnižší ceny za dílo ve výběrovém řízení. Vzhledem k tomu, že péče o stromy (arboristika) je součást zahradnického oboru, a ten spadá pod živnosti volné, je velice složité “najmout” odbornou firmu za nejnižší cenu a ještě složitější bývá pro zadavatele rozpoznání špatně provedené práce popř. její reklamace. Při nekvalitně provedené práci se investor vystavuje riziku odebrání dotace.
Jako příklad nerovných konkurenčních podmínek odborníků a “oborníků” je možno demonstrovat případ jedné skupiny arboristů – stromolezců, tj. specialistů na péči o vzrostlé stromy využívajících k práci ve výšce lanových technik. Profesionální stromolezec bude mít minimálně: odpovídající vybavení vysoké kvality, pojištění odpovědnosti, úrazové pojištění, příslušnou certifikaci a na lokalitě budou přítomny alespoň dvě osoby kvalifikované pro práci ve výškách (dle bezpečnostních směrnic). Nemluvě o investicích do vzdělávání pro dosažení co nejvyšší kvality práce. Zatím co “odborník” si vystačí jen s nutným vybavením a maximálně jedním pomocníkem na zemi bez příslušné kvalifikace. Jako příklad toto srovnání postačí.
Při porovnávání cen nabídek se doporučuje využít ceníků URS 823-1, které udávají referenční směrné ceny i pro arboristiké práce. Tyto ceny vám pomohou vytvořit si představu o cenové náročnosti daného zásahu a pomohou vám při výběru vhodného dodavatele.
Následná péče
Druhým rizikem využívání dotačních prostředků je nezakotvení následné péče ošetřených stromů do rozpočtů obcí. Dotace většinou hradí jednorázový zásah. Má-li však být tato investice zhodnocena a nedocházelo k následnému ohrožení provozní bezpečnosti, je nutné zajistit kontinuální financování péče o tyto stromy v budoucnosti.
Opět malý příklad. Součástí navrhovaných opatření na jednom projektu byla instalace velkého množství bezpečnostních vazeb ze syntetických materiálů. Hodnota těchto vazeb přesahovala 0,5 mil. Kč. Životnost vazeb je cca 10 roků. Bude je nutné vyměnit a po pěti letech je nezbytně zkontrolovat. Pokud nedojde k jejich výměně bude ohrožena provozní bezpečnost v blízkosti stromů a dojde k zanedbání povinnosti vlastníka. Jelikož se jedná o malou obec, zůstává otázkou, co se stane, když obec nebude úspěšná při žádosti o dotaci za oněch 10 let?
V žádném případě nelze říci, že využití dotace bylo špatné, spíše naopak. Ale investor (obec) musí vést v patrnosti náklady na následnou údržbu a průběžně vyhradit nutné prostředky z obecního rozpočtu.
Certifikace arboristů
Ještě jednou je třeba zdůraznit kvalitu prací, prováděných v současné době na stromech. I když se obecně kvalita péče o stromy zlepšuje je velmi těžké rozpoznat kvalitní dodavatele arboristických prací neboť logicky, všichni o sobě tvrdí, že jsou odborníci. Proto je nutno vyžadovat, zda se dané osoby mohou prokázat vzděláním, referencemi a znalostmi ve své odbornosti. V současné době je nejspolehlivější spolupráce s certifikovanými arboristy. Pro plány péče, návrhy opatření a posudky stromů je u nás dostupná certifikace Český certifikovaný arborista – konzultant a pro vlastní ošetření stromů u nás funguje certifikace Evropský arborista. Poptávkou po certifikovaných arboristech se zvyšuje kvalita péče o stromy celoplošně.
Pokud nepracujeme s odborníky, vystavujeme se nejen možnému poškození stromů a snížení jejich hodnoty, ale, a to je závažnější, riziku ohrožení provozní bezpečnosti. Špatně provedený zásah nejen, že nemusí strom zabezpečit, ale může vést k jeho destabilizaci s následným pádem části stromu.
Nakonec opět příklad, kam vede nedostatečná kvalifikace některých “arboristů”. Nejmenovaná firma provedla na památném stromu povolení starých předepjatých vazeb bez jejich náhrady (hrubá technologická chyba). Do dvou dnů došlo v bezvětří k odlomení kosterní větve, která tvořila čtvrtinu koruny stromu. Došlo k výraznému poškození památného stromu. Odlomená část zůstala viset v koruně vazby nad křižovatkou silnic a raději nedomýšlet co se vše mohlo stát při jejím pádu...
Závěrem je nutno všem obcím popřát úspěšnou spolupráci s odborníky a minimum stresových situací se stromy.
O autorovi| David Hora, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, zástupce ISA v ČR, www.szkt.cz, www.arboristika.cz