Lesy budou monitorovat vlčí hlídky
25.10.2011 Valašský deník str. 3 Valašsko IVETA BARABÁŠOVÁ Chráněná území
Vlčí hlídky se připravují vyrazit do terénu. Pátrat budou po zvířatech i pytlácích
Valašsko – Dobrovolníci se s nastávající zimou vydají opět pátrat po medvědech, rysech i vlcích. Nezapomenou ale také na pytláky.
Podle koordinátora beskydských vlčích hlídek Miroslava Kutala z Hnutí Duha počet šelem v Beskydech stagnuje. „Populace se nezmenšuje, ale ani nezvětšuje. Na oblast Beskyd a Javorníků připadá asi deset až patnáct dospělých rysů,“ popsal.
Rysi mají rozsáhlá teritoria a stačí, aby případný pytlák odstřelil jednoho. „Už to jde poznat a je to velká škoda. Vrhá to špatné světlo i na ostatní myslivce,“ dodal Kutala.
Právě myslivci se podle informací Hnutí Duha občas k zastřelení nějaké velké šelmy sami přiznávají. V anonymních dotaznících i anketách. „Vlčí hlídky jsou právě i kvůli tomu, aby neměli pocit, že jsou v lese sami. Musí si uvědomit, že zvířata v lese nejsou jejich majetkem, ale přírodním bohatstvím,“ podotkl koordinátor hlídek.
Podle myslivců jsou hlídky zbytečné
K činnosti dobrovolníků z vlčích hlídek je skeptický předseda rady Okresního mysliveckého spolku Vsetín Michal Zubíček.
„Problém pytláctví není tak velký. O úbytku rysů víme. Není to tím, že by je někdo střílel, ale prašivinou,“ upřesnil. Vlků je pak podle myslivcova odhadu asi pět na celé Beskydy.
Když se navíc po lesích budou potulovat několikačlenné skupinky hlídkujících, je podle něj víc než jasné, že neuvidí ani chlup. „I kolegové, kteří jsou profesionální lesníci, viděli rysa třeba jednou dvakrát za život,“ dodal.
Žádný z myslivců navíc odstřelení rysa neriskne.
Hrozila by mu vysoká pokuta, ale hlavně to, že by přišel až na pět let o zbraně.
„Myslím, že vlčí hlídky jsou zbytečné. Mechanismy na kontrolu pytláctví jsou dostatečné. Máme lesní stráž, CHKO i policii,“ nastínil Zubíček.
Region| Střední Morava
Která šelma zabila na Kozubové statného berana?
9.8.2011 Horizont str. 11 (PST)
KOZUBOVÁ / Statný beran, který se pásl těsně pod vrcholem Kozubové, nepřežil v sobotu útok šelmy. Myslivci i ochranáři teď dumají, zda se jednalo o vlka, rysa či medvěda. Zarazil je totiž způsob, jakým bylo zvíře usmrceno.
Podle prvotních odhadů a stop krve ho šelma zabila úderem do hlavy, což by vzhledem k síle, jakou musela vyvinout, odpovídalo útoku medvěda.
Ovce měla vyžranou pouze zadní část těla, čili se dalo předpokládat, že se predátor k hostině zase vrátí. U berana se ihned nainstalovala fotopast a Jan Stýskala z Hnutí Duha strávil celou noc ze soboty na neděli opodál na posedu. Zatím marně. Prázdná byla ráno i karta z fotopasti. Stopy kolem berana identifikovat nešly kvůli vysoké trávě a suchu v okolním lese. Nicméně všichni s napětím čekají dál, zda si šelma nepřijde svůj úlovek dožrat v některém z dalších dní.
Vsacký Cáb přitahuje šelmy
27.5.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Zlínský Daniela Čunková
Na Vsacký Cáb, který leží jen kousek od Vsetína, se vrací medvěd, žijí tu i rysí rodiny nebo vlci. Díky zlepšené ochraně přírody se v Beskydech objevila zvířata, která v nich dlouho chyběla.
VSACKÝ CÁB Husté lesy, ráztoky a na první pohled skoro nedotčená příroda. To jsou místa, která vyhovují životu šelem.
V Beskydech je jedním z takových Vsacký Cáb, kopec vzdálený jen dvanáct kilometrů od Vsetína. V jeho okolí žijí dvě rysí rodinky a vlci, před pár dny se tu po zimě zřejmě opět vrátil i medvěd.
„Když jsem rysa naposledy viděl, šel kolem chaty a lovil,“ poznamenal člen Horské služby Igor Levč, který má na Vsackém Cábu chatu. Výskyt šelem na svém pozemku pozná podle škrábanců na stromech, stop nebo trusu. „Tentokrát jsem rysa viděl zřetelně. Posvítil jsem si na něj.“
Vzácné šelmy se vracejí do Beskyd díky úsilí ochranářů. Kolem Vsackého Cábu se pohybuje dokonce i medvěd.
„Loni tu byla medvědice s ročním mládětem, v zimě se pak někde ztratily. Ale tento týden jsem opět našel stopy. Asi se vrátila a někde se tady už prochází,“ popsal Levč.
Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy mají už vytipovaná místa, kde se šelmy vyskytují. Pozorují tzv. rysí chodníky nebo medvědí cesty. Vývoj populace sledují od roku 1985. V současnosti se v celém regionu pohybuje pět medvědů, deset rysů a pět nebo více vlků.
„Jejich množství ale kolísá, protože populace těchto chráněných zvířat je velmi zranitelná,“ upozornila zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová.
Rysů přibývá hlavně v oblasti Javorníků, medvěd se vyskytuje v okolí hory Smrk, vlk migruje po celém regionu. Celé Beskydy jsou evropsky významnou lokalitou s výskytem šelem, které tu žijí přirozeně. „Je to jediná oblast v Česku, kde populace vznikla přirozenou cestou a je pro ni typická,“ připomněla Bartošová. „Šelmy přispívají k přírodní rovnováze v horách.“
Vlk, medvěd i rys patří mezi celoročně chráněné druhy. Jak se zachovat, když některého z nich náhodou potkáte?
„Je to výjimečná záležitost, protože jsou to noční predátoři a před lidmi utíkají,“ poznamenal Levč. „Bát se medvěda nebo rysa je hloupost.“ Ostatně v Beskydech nikdy nebylo zjištěno napadení člověka šelmou. „Museli byste se pohybovat v noci v hustém lese a nějak šelmu vydráždit,“ tvrdí Levč. „Potravy mají v lesích dost, takže není důvod, aby někoho napadaly.“
Jak je vůbec možné, že zrovna na Vsackém Cábu se vzácné šelmy vyskytují? Vysvětlení je prosté. Zůstal nedotčenou krajinou, navíc je to státní rezervace.
„Jsou tady prudké kopce plné balvanů a skal. Nevjede sem traktor, koně si tu zlomí nohu, takže se do těchto končin málokdo dostal,“ objasnil Levč.
Přesto se nabízí zásadní otázka. Vydrží šelmy v Beskydech? „Pokud by se všude vyvíjely podmínky dobře, mohla by lokalita Beskyd uživit dvacet rysů, deset medvědů a kolem deseti vlků,“ naznačila Bartošová.
Vše ale záleží také na stavech lesů v Beskydech a jejich ochraně. „Šelmy se vrátily díky tomu, že jsou lépe chráněné. Zmizet by mohly jen vinou pytláctví,“ podotkla zooložka.
FAKTA Zvířata se vracejí díky ochráncům, objevují se také nové druhy
Důvod návratu původních druhů zvířat může být zlepšení životního prostředí, ale bez lidské pomoci by se to těžko podařilo. Odborníci populace vzácných zvířat sledují, počítají je, zlepšují jim podmínky a ochraňují je před pytláky. Ti jsou pro ně největším nebezpečím.
Vedle návratu tradičních šelem, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, se objevují také nové druhy. Například kudlanka nábožná se dříve vyskytovala jen na Pálavě, nyní je také v Beskydech. „Totéž by nás mohlo potkat v případě šakalů, kteří se postupně přesouvají z jihu,“ říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Fotopast ekologa zachytila v Beskydech rysa nad kořistí
29.4.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský (red)
BÍLÝ KŘÍŽ Poslední čerstvý sníh v Beskydech před dvěma týdny umožnil ekologům z Hnutí Duha stopovat rysa a najít jeho kořist v okolí Bílého Kříže v Beskydech. „Ve skutečnosti to byla dvě rysi-loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. Celou trojici jsme s přáteli z vlčích hlídek tuto zimu sledovali mnohokrát a máme dobrou představu o území, které obývají,“ řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Vlčí hlídky jsou speciálně vyškolení dobrovolníci, kteří při svém neustálém pohybu v terénu monitorují výskyt velkých šelem a odrazují pytláky od střelby na chráněné živočichy. „Kořist jsem objevil na začátku víkendu v polovině dubna pozdě odpoledne, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech, mezi Bílým Křížem a Visalajemi. Zadávený srnec byl zmoklý a slézala z něj srst. Při detailnějším pohledu byla zřetelná užraná zadní kýta, na krku byly dobře vidět zákusy po ostrých zubech. Nebylo pochyb o tom, že se jedná o kořist rysa.“
Miroslav Kutal umístil u místa, kde ležela kořist, fotoaparát, který se spouští při zaznamenaném pohybu. „Občas se stává, že rys kořist odtáhne o pár desítek metrů dál, proto jsem srnce přivázal drátem k blízkému pařezu a kořenu, aby stále zůstal v záběru,“ řekl Kutal. „Další den jsem přišel zkontrolovat fotopast. Většina svaloviny byla pryč. Podle čerstvých stop bylo zřejmé, že se rysi vrátili.“
U strženého srnce se postupně objevil i krkavec a liška, která ovšem od kořisti brzy odběhla.
Pozorování Miroslava Kutala potvrdilo, že rys se ke kořisti vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Dokonce i v blízkosti turisticky velmi frekventované cesty během rušného víkendu. Rys je totiž stejně jako vlk či medvěd velmi plaché zvíře; na člověka nikdy neútočí. Popisovaný případ však ukázal, že se tato šelma dokáže přizpůsobit - přes den rys odpočíval v úkrytu vzdáleném několik kilometrů a ke kořisti se vydal za soumraku v době, kdy je v horách klid.
Zoologové hledali v Beskydech stopy medvěda a dalších šelem
28.2.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský Daniela Čunková
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Sedmdesát zoologů a expertů na ekologii se v minulém týdnu vydalo na sčítání velkých šelem v Beskydech. Počítali je až do včerejšího dne.
Při sčítání šelem sledují ekologové hlavně takzvané pobytové znaky. Nahrálo jim i mrazivé, ale slunečné počasí.
„Sněžnice jsme si brát nemuseli, byl dobrý terén,“ řekl ochránce přírody František Šulgan, který vyrazil na stopování se svým kolegou Jaroslavem Kolečkem z CHKO Beskydy na Soláň. Chybět při takových cestách nesmí nejen správné obutí a oblečení, ale také metr, gumové rukavice, sáčky na sběr trusu a chlupů, sádra k odlévání stop nebo fotoaparát.
A co vlastně hledali?
„U medvěda stopy po drápech na kmenech stromů, nalepené chlupy na pryskyřici na kmenech, olámané jeřabiny, samozřejmě stopy nebo trus,“ líčil Šulgan.
Naopak rys rád chodí po vyvýšených místech, spadlých kládách, otírá se a značkuje si pařezy. „Teď je období páření rysů, takže zvířata se ve větší míře pohybují v terénu. Naším úkolem je projít terénem po vytipovaných trasách, vše zapsat, zakreslit a zdokumentovat,“ řekl Šulgan. „Tam potom dál je pěkně vidět, jak se bučiny střídají s jehličnatým lesem. Takové střídání prostředí jim vyhovuje,“ ukazoval do lesů na oblíbená místa rysů a medvěda.
„Víme, na kterých místech se šelmy vyskytují. Jsou známé rysí chodníky nebo cesty, kudy chodí medvědi,“ poznamenala Dana Bartošová, zooložka CHKO Beskydy.
Vývoj populace šelem sledují už od roku 1985. „Celoročně se šelmy pozorují a mapuje se jejich výskyt. V našem regionu je asi pět medvědů, patnáct rysů a pět nebo více vlků,“ spočítala Bartošová s tím, že jejich množství kolísá a populace chráněných zvířat je zranitelná.
Ekologové kromě vlků, rysů a medvědů sledují v krajině i výskyt dalších živočichů, jako jsou vydry, jeleni, jezevci, kuny nebo veverky.
Foto autor| Foto: Dalibor Glück, MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Na stopě neviditelných šelem – za tajemstvím vlků, rysů a medvědů
16.2.2011 ekolist.cz str. 0 Publicistika Jan Rybář
Také jste o tom nejspíš slyšeli, ty zprávy byly všude: v prosinci zaútočili na Moravě vlci na stáda ovcí. Pak se v lednu podařilo vyfotit rysa v Českém Švýcarsku. A medvědi v Beskydech? O těch se přece píše také pořád dokola. Žijí tedy doopravdy v lesích kolem nás báječné šelmy, o nichž každý mluví, ale skoro nikdo je nikdy neviděl? Zkuste zběžně zapátrat a zjistíte, že rychlou a jasnou odpověď snadno nezískáte, informace si často protiřečí. A tak jsem se vydal do Beskyd a ptal se na banální otázku, jak to s těmi neviditelnými šelmami doopravdy je. A zjistil, že to je vážně tak trochu detektivka.
Za vlky do Hrozenkova
Zastávka první: Nový Hrozenkov. Důvod návštěvy? Titulky novin z konce roku: „Smečka hladových vlků zaútočila na ovce u Nového Hrozenkova“. Kde jinde tedy začít pátrání po šelmách, než na tomto krásném místě asi půl hodiny od Vsetína. Je to opravdu magické místo: strmé svahy s chalupami se vypínají k nebi, kolem se táhnou husté lesy, všude burácí potoky vody z tajícího sněhu.
Trochu to tu připomíná krajinu z úvodní scény Jakubiskovy Nejasné zprávy o konci světa, při níž na vesnici zaútočí krvežíznivá smečka hladových vlků. Což ovšem, řekl by vám mírně znechuceným hlasem každý biolog, je naprostý nesmysl, protože vlci prostě na lidi neútočí. Málokdo jim to – vlkům i biologům – věří. V podvědomí lidí je prostě tohle zvíře uložené jako nebezpečná bestie toužící po lidské krvi. Ostatně i moje malá dcera v necelých třech letech dobře z pohádek ví, že vlk je zásadně zlý, žere Karkulky a babičky. A důrazně mi před cestou radila, ať za vlky nejezdím, že to je nebezpečné. Inu, vlk, ve skutečnosti velmi plaché a mírumilovné zvíře, vážně nemá dobrou pověst.
Alois Ondruš ovšem rozhodně nemá touhu ani potřebu vlky nějak démonizovat – žije poblíž lesa v chalupě, z níž se otevírá dechberoucí výhled do údolí. A v čtyřiaosmdesáti letech působí jako člověk, který má v úctě vše živé kolem sebe.
{_:FotkaR:2277165:Beran usmrcený v prosinci při útoku vlků na stáda v Novém Hrozenkově.}
Ukazuje nahoru k lesu a popisuje, jak koncem října v jeho stádu ovcí zavládla panika a úprkem se řítilo dolů do údolí. „Díval jsem se tím směrem, co se děje, a zahlédl dva psy – tehdy jsem si myslel, že to jsou psi. Ale když jsem o tom pak přemýšlel, téměř jistě to byli vlci,“ říká.
Tehdy o žádnou ovci nepřišel – krvavý útok se odehrál až na Štědrý den a psalo se o něm široko daleko. Šelmy jednu ovci zardousili, druhou poranili. O další ovce přišli majitelé stáda na protějším kopci. „Tehdy jsme je neviděli, prostě jsem se nemohl dopočítat ovcí, tak jsem je začal hledat a našel je potrhané tady ve strži pod chalupou,“ dodává a ukazuje do koryta na kraji lesa. „To, že šlo o vlky, jsme určili podle stop a také podle způsobu vedení útoku a trhání kořisti,“ říká Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy, která se vlky a dalšími šelmami dlouhodobě zabývá. Nebyl by to ani první ani poslední útok v této části Moravy.
Vlk je někdy jen pes
Místní lidí ovšem podotýkají, že občas se na vlky svede i to, s čím nemají nic společného. „Tohle bylo zjevně dobře zdokumentované, ale jindy to tak jasné není,“ říká jeden starousedlík. „Znám člověka, co se před lety vztekal, že mu vlci rdousí ovce. Tak si na ně počíhal a nevěřil svým očím, když zjistil, že to je tlupa místních ořechů,“ dodává s tím, že lidé si často neuvědomují, co vše psi dokáží. „Jejich majitelé se zapřísahají, že ti jejich miláčci by nikdy ovci neublížili. Pak je ale najdou s kožichem od krve.“
Rychle ale dodává, že vůbec nemá pochyb o tom, že tu v lesích vlci jsou. „Sám jsem je jednou slyšel výt a znám i člověka, který přiznal, že jednoho střelil.“
Dobrá tedy, to bychom měli: vlci tady prostě žijí či přinejmenším sem občas přeběhnou ze sousedního Slovenska. Občas trhají ovce a občas – či možná spíše příliš často – padnou za oběť pytlákům. A často na ně někdo svede krvavý čin zdivočelého vesnického ořecha (ponechme stranou fakt, že za oběť vlka dostanou majitelé ovcí náhradu, za ovci potrhanou psem ne).
{_:Fotka:2277170:Vlci se do Beskyd vracejí jen pomalu (ilustrační foto).}
Novodobý výskyt vlků v Beskydech byl poprvé doložen v roce 1994, o dva roky později vědci s nadšením zjistili, že se tu tyto šelmy i rozmnožovaly. Jenže tato populace byla téměř okamžitě vystřílena pytláky a zřejmě i myslivci, z nichž někteří vlky a rysy považují jednak za cennou trofej, jednak za škodnou. „Podle našich poznatků i dnes nějací vlci v Beskydech trvale žijí, ale lovci neustále zasahují do jejich populace,“ říká Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy. „Přitom jsou Beskydy svou konfigurací terénu, lesnatostí i dostatkem potravy pro vlky velmi příznivým územím. Zatímco třeba medvědům nemohou moravské hory nikdy poskytnout tolik klidu jako kupříkladu Nízké Tatry, pro tak pohyblivé a přizpůsobivé šelmy, jako jsou vlci, je to u nás vhodnější,“ dodává.
K tomu všemu je třeba dodat, že pro osud moravských vlků je klíčové, co se s těmito zvířaty bude dít v sousedním Slovensku a dílem i Polsku. Na Slovensku jich žije několik set - a na rozdíl o ČR je tam každý rok povolen odstřel 150 kusů. Což trápí i milovníky vlků na Moravě, protože tím „vysychají“ zdroje, které by mohly trvalejší populace přiživovat. „U nás vlky chráníme jako kriticky ohrožený druh. Ale jen co přejdou na slovenskou stranu, tak mohou být zákonně loveni. To je opravdu paradox,“ říká Bartošová. „Nepatrná vlčí populace u nás stále zaniká a znovu se snaží formovat.“
Myslivecké intermezzo
Udělejme nyní krátkou zastávku a odskočme si z lesů do hospody. Probrat to, co dle ochranářů našim šelmám vadí nejvíc: tedy myslivce. „Znám hodně chlapů, co by ani na vteřinu neváhali, kdyby jim do cesty přišel vlk nebo rys. Prostě by po něm střelili,“ říká mi nad pivem ve venkovské hospodě v srdci Bílých Karpat, tedy trochu jižněji než jsou Beskydy, místní myslivec. „Tak to prostě je, nepřiznali by to, ale je to tak. Byla by to prostě životní šance. Ale neznám nikoho, komu by se to podařilo. Vlka tady nikdo nepotkal, ti jsou vážně spíš jen v Beskydech. Rys, ten je opravdu hrozně plachý a téměř neviditelný. A medvěd se sem zatoulá jen jednou za čas.“
{_:FotkaR:2277166:Snímek beskydského rysa zachyceného fotopastí.}
Ochranáři se marně snaží myslivce přesvědčit, že šelmy jsou pro přírodu užitečné. Podle nich vlk reguluje a zkvalitňuje populace velkých býložravců jako je jelen a prase divoké - a zároveň přispívá k ochraně lesa před ničením zvěří. Myslivci si ovšem většinou vedou svou – pro něj jsou rys i vlk nebezpeční predátoři, kteří likvidují mláďata a vyhánějí další zvěř.
Můj průvodce světem myslivců se napije piva a s pravým loveckým labužnictvím vypráví, jak před čtvrt stoletím nedaleko odsud jeden jeho známý vystřelil v noci po divočákovi a když se na něj přišel podívat, zjistil, že střelil medvěda. Tak ho rychle zahrabal, za komunistů by z toho bylo hodně problémů. „A rysů, těch tu také je habaděj, ale nejsou vidět. Zato mňoukat je slýchám někdy z lesů až do vesnice. To je hrozný randál, jako když stahují dítě z kůže,“ zakončuje mysliveckou vsuvku.
Tedy další poučka našeho pátrání: není třeba pochybovat, že myslivci často opravdu střílí na vše, co se pohne. Ani o tom, že v pohraničních hvozdech opravdu žije další mytická a neviditelná šelma: rys.
Na vlčí hlídce za rysem
Miroslav Kutal z Hnutí Duha o myslivcích i rysech ví své. Patří k organizátorům postupně se rozrůstajícího „hnutí vlčáků“, tedy dobrovolníků účastnících se převážně v Beskydech tzv. Vlčích hlídek. Skupinky dobrovolníků přes zimu, kdy je možné ve sněhu číst stopy, v podstatě neustále hlídkují na různých místech Beskyd, vyhodnocují stopy šelem a především se snaží „plašit“ myslivce a pytláky.
Navzdory zažitému názvu nemají Vlčí hlídky s vlky nic moc společného, přinejmenším v této zimě. „Na stopy vlka jsme tento rok ještě nenarazili,“ říká Kutal na horské základně, jejíž stůl je obložen mapami a zápisy z pozorování. „To je hodně divné, jsme v terénu na různých místech téměř neustále a pokud by tady byli, téměř jistě bychom jejich stopy zahlédli. Letos tu jen stěží funguje nějaká smečka, možná jen samostatní vlci, kteří se náhodně někde objeví a mohou uniknout pozornosti.“
{_:Fotka:2277167:Tohoto rysa zachytila fotopast poblíž Starých Hamrů.}
Hlavním hrdinou těchto výprav je někdo jiný – rys. Kočkovitá šelma, o jejíž setrvalé přítomnosti v českých a moravských lesích není třeba pochybovat. Největší rysí populace, kolem 50 – 70 jedinců, je nyní na Šumavě. Jde o potomky 18 rysů ze Slovenska, kteří zde byli vypuštěni v 80. letech. Velkou událostí byl také v lednu „úlovek“ fotopasti, tedy v lese ukrytého speciálního fotoaparátu, který zvěčnil rysa na zcela jiném místě ČR - v Českém Švýcarsku. A dokázal, že toto zvíře, o němž na severu Čech existovaly po desítky let jen nepřímé důkazy, tam opravdu žije. Či sem alespoň dočasně přichází v zimě, kdy je tu klid, a na léto se dle tamních ochranářů stahuje do klidnějších lesů v Sasku.
Svým způsobem „nejpravější“ je tedy populace moravská, tedy hlavně beskydská. Rysí populace zde přežila už minimálně dvě vystřílení. Oblast vždy znovu osídlila zvířata ze Slovenska. I zde však stačí podívat se na odhady její početnosti a musí být všem jasné, o jak vzácné a ohrožené zvíře jde. „Odhaduje se, že tu je zhruba 10-15 rysů, ale to je údaj pro obě strany hranice, tedy moravskoslezskou i slovenskou,“ říká Kutal a vyndává na stůl kartu z fotopasti, kterou dočasně snesl na základnu. Je to plastová krabice s objektivem schopná fotografovat ve dne i v noci. Vyndá z ní kartu a prohlíží, zda nezískal další snímek velké kočky. Ale tentokrát se na digitální políčka chytily jen kuna a liška. „Rysové tu opravdu žijí a množí se, minulý rok měli mladé. To ale neznamená, že je vyhráno. Až budoucnost ukáže, zda se tu udrží,“ dodává a hloubá v mapě, po jakých trasách ráno vyrazí tři skupiny dobrovolníků.
Vzhůru do lesů
Ráno se vyráží vždy brzy – výprava bude dlouhá. Jinak to ani být nemůže, kdo chce mít šanci zkřížit stopu šelmě, musí urazit co nejdelší trasu. Rysi se totiž pohybují na obrovské ploše (až 350 km2) a tady platí, že čím delší trasa obchůzky, tím větší šance jim zkřížit cestu. Často jde o místa dost odlehlá, protože tato zvířata mají ráda svůj klid. Vlčí hlídka ale musí i na místa, kam chodí i jiní lidé. „Hlídky mají také dát najevo myslivcům, že les nepatří jen jim a že si nemohou dělat, co se jim zlíbí,“ říká Barbora Tocauerová a připevňuje na strom cedulku s nápisem „Výskyt chráněných šelem, území sledují dobrovolné hlídky“.
{_:FotkaR:2276813:Vlčí hlídka na hřebeni Beskyd.}
Pro Barboru to je už asi sedmá výprava, ale teprve včera konečně nalezla to, po čem toužila – stopy rysa. A to ne stopy ledajaké. Našla místo, kde rys zaútočil na srnce. „Dost mě to vrátilo do hry, byla jsem po té sérii neúspěšných hlídek přesvědčena, že rys prostě neexistuje, že ho žádný smrtelník vidět nedokáže, že je to jen výmysl,“ směje se dnes.
Cestou se boříme do sněhu, který v těchto dnech rychle taje. Pro stopování to jsou ideální podmínky, tenká krusta na povrchu zachová otisky zvířat lépe než čerstvý sníh. Stopy včerejšího nálezu už jsou z větší části odtáté, tak míříme dál do kopců. Půjdeme na místa, kde se rysi často vyskytují, abych i já měl šanci poznat kouzlo stopování (pro klid rysů i pytláků vynechejme přesnější informaci o tom, o jakou část Beskyd se jednalo).
Stoupáme, klesáme, prodíráme se křovím, přecházíme hory a doly, zkoumáme nalezené stopy. Do smrti si budu pamatovat, že když má stopa viditelné drápy, bude to nejspíš liška. A těch je tu vážně dost. Až po více jak sedmi hodinách putování se přece jen ozve radostné zvolání: „Tady!“. Na úzké stezičce v prudkém svahu, po němž spíš sjíždíme, než scházíme, září ve sněhu otisknutá pracka.
Velikost odpovídá, tvar odpovídá, téměř jistě to je rys. Bohužel, kolem je už sníh odtátý, a další stopy už najít nedokážeme – jistota tedy bude chybět. „Z izolované stopy se nikdy nedá stoprocentně říci, že to byl rys, vždy musíme zkoumat celou linii stop, a ta tady chybí,“ říká Petr Mohyla, další z naší výpravy. „Ale s vlkem to je ještě těžší, tam se prostě naprosto jistě nikdy nedá poznat, zda to náhodou nebyl pes.“ Zase ti vlci, s nimi je prostě pořád obtíž.
Petr Mohyla je v civilu programátor, Barbora Tocauerová majitelka internetového obchodu se svatebními doplňky. Tedy žádní profesionální biologové, prostě „pouhopouzí“ milovníci přírody, kteří propadli kouzlu šelem a snaze o jejich ochranu. Lidí jako jsou oni každý týden vyráží do Beskyd několik desítek a obdobné výpravy se pořádají i v jiných částech ČR, zejména na Šumavě (tam se jim říká Rysí hlídky). „Je to skvělý způsob, jak strávit čas v přírodě smysluplně,“ říkají moji průvodci, když se po setmění po nějakých 25 kilometrech v těžkém terénu vracíme na horskou základnu. Je prý věcí cti nepřijít za světla...
A co medvěd? I ten tu někde je
Samozřejmě, i medvěd tu je – i když je z mnoha důvodů v trochu jiné pozici. Vlci a rysi zde mají reálnou šanci stát se opravdu nedílnou součástí našich, tedy především moravskoslezských kopců. Medvědi ne – chtějí prostě větší, klidnější teritoria a naše hory v jejich očích „v konkurenci“ se Slovenskem neobstojí. I když, říká se, že Šumava by se jim nakonec možná líbit mohla. „Odhadujeme, že v Beskydech a přilehlých oblastech žije zhruba pět medvědů,“ říká Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy. A to má na mysli opravdu trvalou populaci. Pak se sem občas zatoulá medvěd i ze Slovenska a vyplaší na nejméně očekávaném místě houbaře, z čehož se poté stane nějaká dlouho tradovaná hrůzostrašná historka.
{_:Fotka:2277173:Vidět v moravskoslezských lesích medvěda je velmi těžké (ilustrační foto).}
Zahlédnout medvěda či jeho stopy ovšem není snadné, ač každý myslivec od Beskyd po Bílé Karpaty nějakou tu historku o medvědích stopách či podrápaných stromech vždy vytáhne. Když mluvíme o myslivcích, medvěd má v jejich očích a dalekohledech jejich pušek výrazně lepší šance než vlk či rys, nepovažují ho totiž za škodnou. I tady však platí, že po něm vystřelí ledaskdo, dokazuje to smutný důkaz jeho přítomnosti u Frýdlantu nad Ostravicí. Před dvěma lety tu pejskař objevil zbytky upytlačeného a z kůže staženého medvěda.
Nejspíš nejslavnější moravský medvěd posledních let byl chlupáč přezdívaný Míša z Brodské, který v roce 2000 „řádil“ v okolí Nového Hrozenkova (Zase ten Hrozenkov!). Dodnes tam na Míšu vzpomínají ne zrovna v dobrém. Do dobových záznamů se dokonce dostala statistika, že zlikvidoval sedm včelínů, 28 slepic, tři kuřata, tři krůty, 239 králíků, 27 ovcí a jedno tele. Nakonec byl odchycen a převezen do Zoo v Chomutově, odkud ovšem utekl a na na útěku byl zastřelen, čímž jeho smutný příběh skončil.
Říkáte, že konečně důkaz o krvežíznivosti divokých šelem? Ale ne. Pointa této historky je v tom, že to s největší pravděpodobností divoká šelma nebyla. Jeho chování nasvědčovalo tomu, že to byl medvěd původně ochočený, který buď někomu utekl, anebo ho někdo vypustil dobrovolně.
Zkrátka: příběhy českých a moravských šelem nikdy nenudí.
{_:Galerie:2277200:FOTOGALERIE - ŠELMY v ČR}
Šelmy v ČR – přehled
(Zpracováno dle serveru www.selmy.cz)
Vlk
V minulosti byl v České republice vyhuben, vrátil se do Beskyd přirozeně ze slovenských Karpat. Dnes se jejich počet v Beskydech odhaduje na zhruba 5–10 jedinců.
Vlk byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala asi od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena - posledního vlka v Beskydech zastřelil 5. března 1914 František Jež u Bukovce (dnes zde, v nejvýchodnějším výběžku ČR, stojí tomuto vlkovi pomník).
Sporadicky se začali vlci v různých místech ČR znovu objevovat po 2. světové válce. Jednalo se však o osamocená zvířata, u kterých nebylo jasné, zda se jedná o jedince migrující ze slovenských Karpat nebo uniklých ze zajetí.
První věrohodné údaje o návratu vlků do ČR máme až v roce 1994 z Beskyd. Od té doby jsou vlci v tomto západním koutu Karpat zaznamenáváni každoročně. Příchod vlků do Beskyd souvisel se zvětšováním vlčí populace na Slovensku, k čemuž došlo díky jejich zákonné ochraně.
Opětovný příchod vlků do Beskyd v roce 1994 byl nečekaný a nebyl tehdy zcela akceptován místními obyvateli. Situaci značně zkomplikovala média, která začala vyvolávat vlnu strachu a přisuzovat vlkům vlastnosti, které nemají. V té době navíc neexistoval zákon na úhradu škod na hospodářském zvířectvu způsobených velkými šelmami, proto se zvláště dotčeni cítili chovatelé ovcí. Toho využili někteří myslivci, kteří chtěli „vzít spravedlnost do vlastních rukou" a začali vlky lovit.
Na území CHKO Beskydy a navazujícím území na Slovensku (CHKO Kysuce) se pohybuje 5 až 10 vlků. Oproti předchozím rokům se zdá, že jejich početní stavy opět mírně klesly. Tuto stagnaci (nebo pokles) početnosti má pravděpodobně na svědomí prodloužení doby lovu vlků na Slovensku. Od podzimu roku 2009 se mohou tyto u nás chráněné šelmy na slovenské straně Beskyd a Javorníků lovit bez omezení od 1. října do 31. ledna, zatímco v předchozích letech byla stanovena doba lovu od 1. listopadu do 15. ledna. Další příčinou poklesu vlčí populace je pravděpodobně nelegální lov po obou stranách hranice.
Rys
V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a v jihozápadních Čechách. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách. V Českém Švýcarsku nebyly zjištěny až do letošního ledna žádné známky rysí přítomnosti mnoho let. Ojedinělá pozorování existují z oblasti Krkonoš a Českomoravské vrchoviny. Celkový počet rysů v ČR je již opět pod hranicí 100 zvířat.
Celkově se populace rysů v ČR od roku 1998, kdy u nás jejich počet vrcholil (130-150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby rysů i nadále přibývalo a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak, jejich počty poklesly zhruba o 30 %.
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou
V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben. Stejně smutný osud rysa potkal v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože rys už byl tehdy zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala na 15 až 18 kusů, dnes se zde vyskytuje maximálně pět zvířat; ještě horší je situace v Děčínské pahorkatině (NP České Švýcarsko), kde byl rys až do letošního roku považován za vyhubeného.
K opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku v roce 1975. Beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců. Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982 -1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Rysům se na Šumavě začalo dařit: jestliže ve letech 1992-1993 tu žilo kolem 75 jedinců, už v roce 1998 odhady hovořily o 120 - 150 jedincích, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Od té doby ovšem počty znovu klesly
Medvěd
Do České republiky se medvědi začali vracet přirozenou cestou poté, co u nás byli v 17.-19. století vyhubeni. Od 70. let 20. století přicházejí ze slovenských Karpat a usazují se převážně na Moravě, kde i nyní trvale žije několik jedinců.
V Beskydech, jakožto jediné oblasti ČR s pravidelným výskytem, se nyní trvale vyskytuje 2 - 5 medvědů, kteří zde i přezimují. Sousední Slovensko se škálou vhodných biotopů a provázané s jádrem karpatské populace obývá asi 700 medvědů hnědých.
14. listopadu 2006 tomu bylo přesně 150 let, kdy byl na Šumavě zastřelen poslední medvěd na území Čech. Jinde v Čechách však byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století.
Naopak na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1893 na panství Hukvaldy. Do Beskyd se medvědi vrátili, teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve.
URL| http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-stope-neviditelnych-selem-za-tajemstvim-vlku-rysu-a-medveduhttp://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-stope-neviditelnych-selem-za-tajemstvim-vlku-rysu-a-medvedu
Vlci v Beskydech roztrhali stádo ovcí. Majitelka má šanci na odškodnění
30.12.2010 ct24.cz str. 0 Brno
Vsetínsko - Na stádo ovcí v údolí Vranča v Novém Hrozenkově na Vsetínsku zaútočila tento týden vlčí smečka. Následky útoku jsou fatální – beran zahynul přímo při útoku, některé ovce museli majitelé utratit po několika hodinách. Šanci na přežití mají i přes rozsáhlá poranění pouze dvě zvířata.
Smečka vlků zaútočila na stádo v noci na středu. Ještě dnes ráno, více než 24 hodin od útoku, byly v minus osmnácti stupních patrné stopy zápasu. Ohrada byla na dvou místech proražena, když se ovce pokoušely uniknout, na sněhu byly jasně patrné stopy krve a chuchvalce potrhané vlny. Na místě byla spousta zřetelných stop, z nichž odborníci jasně potvrdili přítomnost vlků, nikoliv psů.
"Je to hrozná škoda. Nejvíc je nám líto mrtvého berana, který byl ze všech kusů nejmladší. Byl starý teprve devět měsíců a počítali jsme s ním coby s chovným kusem. Celkovou škodu odhaduji asi na deset tisíc korun," řekla smutná majitelka ovčího stáda Petra Vítková. Náklady ale budou zřejmě stoupat, protože veterinář se stále pokouší zachránit dvě přeživší ovce. "Dostávají injekce a antibiotika proti otravě krve. U jedné je šance na přežití jen asi čtvrtinová. Léčba nás samozřejmě stojí další peníze, ale třeba se stane zázrak," dodala majitelka.
Podle všech indicií se ovce staly obětí asi čtyřčlenné vlčí smečky. "Podle stop tam byli dospělí jedinci, takzvaný alfa pár. Domníváme se, že zaučovali dvě mladá vlčata v útoku na živá zvířata," vysvětlil ochránce přírody Milan Orálek.
Majitelku by měl odškodnit stát
Ovce byly ustájené v ohradě ve volné přírodě. "To byla chyba. Chovatelům jsme opakovaně říkali, že jdou do velkého rizika, přesto si nedali říct," komentovala zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová.
Farmářka má přesto šanci na výplatu náhrady od státu. Dřevěná ohrada byla po celé délce oplocena, proto by měla splňovat náležitosti k odškodnění. "Je to běžný postup. My chráníme velké šelmy, které do beskydské přírody vždy patřily. Na druhou stranu respektujeme ztráty, které čas od času působí farmářům. Předpokládám, že v tomto případě bude náhrada za tři roztrhané ovce vyplacena," uvedl ochránce Milan Orálek.
Lidé se útoku vlků bát nemusejí
Podle odborníků je přítomnost vlků důkazem zlepšujícího se stavu přírody. "V Beskydech a Javornících by měly migrovat až dvě vlčí smečky. Víme o přítomnosti rysa a vyskytují se zde i medvědi, kteří sem přecházejí ze Slovenska," vyjmenovala zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová.
Odborníci ale jedním dechem dodávají, že lidé se útoku vlků nemusejí obávat. "Vlk je velmi plachý a pokud cítí blízkost člověka, okamžitě se stahuje. To se koneckonců stalo i v posledním případě ve Vranči. Jakmile se zraněné ovce dostaly do blízkosti rodinných domů na samotách, vlci útok přerušili a stáhli se," uzavřela Dana Bartošová.
Čekání NA MEDVĚDA
25.11.2010 Květy str. 20 Zaujalo nás, IVO BARTÍK
JSOU ČETNÉ PŘECHODY PRO ZVÍŘATA ZBYTEČNÉ PLÝTVÁNÍ PENĚZI, NEBO SE BEZ NICH PŘÍRODA NEOBEJDE?
Ochránci přírody v Beskydech před pár dny přišli se senzační zprávou: nový podchod pod železniční tratí použil první medvěd! Záhy poté ale Hnutí Duha oznámilo, že nadšení bylo předčasné. Tvor, jenž tu zanechal stopy, měl ke skutečnému medvědovi asi tak daleko jako Vašek z Prodané nevěsty.
Podchod pro zvířata je na trati mezi Jablunkovem a Mosty u Jablunkova. Na jeho zřízení trvala Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jinak by rekonstrukci železnice nepovolila. Šlo ovšem o velmi drahou „legraci“: podchod vyšel na několik desítek milionů Kč. Není proto divu, že ho ekologové bedlivě sledují, aby dokázali jeho účelnost.
** Dobrý žertík. Ale čí?
Vzhledem k nákladům na stavbu by se dalo čekat, že i zkoumání její „návštěvnosti“ bude velkorysé - nejlépe pár kamer s automatickým přepínáním na infračervené snímání. Ekologové však zvolili úspornější a tradičnější způsob.
Podchod vysypali jemným pískem, ze kterého denně „čtou“ stopy.
Ty medvědí vypadaly velmi nadějně, dokud se neukázalo, že zřejmě jde o otisky jedné jediné a ještě dost netypické pracky. Že by huňáč hopkal po jedné noze? Stopy navíc mají nepřiměřenou hloubku a jsou podivně rozloženy - tak by se skutečný medvěd normálně nepohyboval. Teorií o vzniku téměř určitě falešných stop je několik. Šlo snad o žertík místních hospodských recesistů, kteří mají z ekologů a jejich písečné pasti legraci? Nebo nějaký nadšenec chtěl ozřejmit užitečnost podchodu i za cenu podvodu? Nejspíš se to najisto nedozvíme, pokud se autor otisků sám nepochlubí.
** Jak přejít dálnici?
Ať už dotyčný neznámý svůj čin myslel jakkoli, jedné věci jistě docílil: o přechodech se začalo mluvit s úsměvem. To se naposledy podařilo před pár lety, když jistí šprýmaři navrhovali výstavbu několika sousedících přechodů pro různé druhy zvířat (los, medvěd, zajíc a další).
Ve skutečnosti jsou však přechody důležité a nákladné. Tedy pokud se předem shodneme, že je vůbec chceme, protože nám záleží na zachování přírody v přijatelném stavu. Stále hustější síť dálnic a železnic totiž rozděluje krajinu na oddělené části a zvířata v nich žijící se nemůžou navzájem křížit. V izolovaných skupinách pak dochází k příbuzenské plemenitbě, vinou čehož hrozí degenerace, nárůst výskytu genetických vad a podobně. Některé druhy zvířat také pravidelně a na velké vzdálenosti migrují, v čemž jim komunikace brání.
Jak tomu předejít? Ponechat v krajině biokoridory - pruhy přirozené zeleně spojující větší přírodní oblasti. Potíž ovšem je, když se takový biokoridor střetne s dálnicí nebo frekventovanou silnicí či železnicí (velkých křižovatek tohoto druhu je u nás 34). To se pak zvířata buď bojí přecházet hlučnou komunikaci, případně končí pod koly dopravních prostředků.
** Chybí mapa migrací
Odpomoci se tomu dá budováním speciálních podchodů a přechodů pro zvířata; odborně se jim říká ekodukty.
Jenže kolik jich má být a jak velkých?
O to se dohadují experti nejen u nás. Zdá se totiž, že různá zvířata vyžadují různě široké přechody. Třeba takový vlk potřebuje mít kolem sebe desítky metrů prostoru, zatímco zajíci stačí úzký „můstek“.
U nás se bohužel často zapomíná na to, že aby přechod opravdu fungoval, musí být komunikace, přes niž vede, dobře oplocená. Jinak si „neukázněná“ zvěř zkracuje cestu a přechod je tak trochu na draka.
Jak moc vlastně lesní živočichové používají často monstrózní stavby, které k jejich prospěchu lidé budují? Při položení takové otázky vás ekologové odkážou na výzkumy ze západní Evropy z konce 90. let minulého století. Tehdy se sledovalo 21 mostů a zjistilo se, že na nich určitý pohyb zvěře opravdu je. Ve většině případů ale ne tak velký, jak se očekávalo.
Ve Francii pak ještě později provedli další studii, která zkoumala DNA zvířat ze dvou stran dálnice okolo přechodu: ta dospěla k závěru, že ke kýženému křížení živočichů z obou stran „železné opony“ prakticky nedochází. Je však fakt, že tato studie neměla velký rozsah. Na skutečně rozsáhlý výzkum vyhodnocující reálný přínos přechodů stále ještě čekáme.
Rovněž u nás ekologové připouštějí, že některé se můžou ukázat být víceméně zbytečné. To je třeba případ drahých ekoduktů na novém Pražském okruhu, které stojí mimo trasy dálkové migrace živočichů. Jak se to mohlo stát? Snadno -zatím neexistuje žádná podrobná mapa migračních tras velkých zvířat ČR, tudíž se staví spíš podle odhadů.
** Jsou příliš drahé
V zásadě se asi shodneme na tom, že zvířecí přechody jsou dobrá věc. Jen by měly být stavěny na správných místech a realisticky. Jinak totiž působí bizarně, když u nás na dálnici D47 plánujeme medvědí přechod ze Slovenska do Beskyd za půl miliardy, přestože v místě huňáče nikdy nikdo neviděl (traduje se ale, že nedaleko odtud před lety kamion přejel medvídě). V sousedním Slovensku, odkud k nám mají medvědi občas zavítat, jsou mimochodem přemnožení, proto je tam opět začínají odstřelovat.
Problém tedy není v tom zda stavět přechody, ale kolik, kde a za kolik. Čeští stavařští šibalové si totiž samozřejmě dávno všimli, že budování těchto staveb je dobrý způsob jak ještě více zvednout ceny nových dálnic a železnic (co na tom, že v cizině vznikají za třetinu české ceny?).
A tak se u nás vesele projektovaly velkorysé „úlitby“ přírodě; třeba silnice R6 z Chebu do Karlových Varů byla kvůli pohybu zvířat více než ze čtvrtiny vedena po mostech.
Velkých ekoduktů u nás dnes máme 14: ten první vznikl před 10 lety na silnici R35 u Lipníka nad Bečvou a stál 100 milionů Kč. Menších nadchodů a podchodů je dostatek hlavně na nově postavených komunikacích, třeba dálnici D11. Podle ekologů by ovšem mělo být velkých ekoduktů ještě mnohem víc. V plánech existuje také řada dalších, jež by se měly doplnit na existující komunikace (třeba přes D1 mezi Humpolcem a Jihlavou).
Jenomže nastal čas velkého šetření a přechody pro zvířata jsou mezi prvními „oběťmi“. Staly se totiž jakýmisi symboly plýtvání. Jestli právem, na to se názory různí. Jedni tvrdí, že u nás dosud není krajina tak hustě protkána komunikacemi jako na Západě, tudíž nepotřebujeme tolik ekoduktů. Jiní poukazují na rychlý úbytek volné krajiny: třeba i rozsáhlým zřizováním pastvin s elektrickými ohradníky; a také na fakt, že se proti stavu za totality hustota dopravy u nás zvýšila více než pětkrát!
** Peníze přijdou z Bruselu?
Úsporné škrty dnešní vlády se samozřejmě do plánů na výstavbu ekoduktů tvrdě promítly. Původně na ně pro příští čtyři roky stavaři požadovali přes 6 miliard Kč. Stát je ale nedá. Přišel však s nápadem, že by zmíněná částka mohla dorazit z Bruselu (tedy opět z našich daní, jen zajížďkou přes EU). Mluví se až o 30 ekoduktech, každý v průměru za 200 milionů Kč. Není jen ještě jasné, jestli se tento nápad bruselským byrokratům zalíbí. Pokud ne, mají česká zvířata smůlu…
***
Kronika smrti
Nikdo přesně nespočítá,kolik zvířat každoročně hyne pod koly aut a vlaků. Odhady jsou děsivé.
ZAJÍC 570 000 kusů
JEŽEK 350 000 kusů
BAŽANT 80 000 kusů
SRNEC 50 000 kusů
KUNA 30 000 kusů
Působí bizarně, když u nás na dálnici D47 plánujeme medvědí přechod ze Slovenska do Beskyd za půl miliardy, přestože v místě huňáče nikdy nikdo neviděl.
Velká chtějí VELKÉ
Zvířata se různí ve svých nárocích na přechody a podchody. Malým tvorům (třeba zajícům a bažantům) stačí jednoduché podchody. Čím je však živočich větší, tím víc místa musí mít. Pro medvěda či losa se doporučuje „můstek“ o šířce aspoň 100 m, navíc doplněný vzrostlou vegetací.
ČTK, ISIFA, PROFIMEDIA. CZ a HNUTÍ DUHA
Ochránci přírody instalují na Vsetínsku fotopasti pro mapování výskytu šelem
24.11.2010 zpravy.rozhlas.cz str. 0 regiony Roman Verner
Na velké šelmy v Beskydech a Karpatech číhají takzvané fotopasti. Ve vybraných lokalitách je teď umisťují ochránci přírody, aby zmapovali výskyt rysů, vlků a medvědů. Podle ekologa Miroslava Dvorského z Valašského Meziříčí jim to usnadní pravidelné sčítání divokých zvířat na rozlehlém území česko-slovenského pohraničí.
Automatické přístroje se spouštějí při pohybu větších živočichů v jejich dosahu.„Přispívá to celkem výrazně k tomu, abychom zjistili, jaké šelmy i jiná zvířata v blízkosti fotopasti vyskytují. Všechny tři druhy velkých šelem, tedy vlk, rys i medvěd, se v Beskydách vyskytují. Odhaduje se, že zde žije kolem patnácti rysů,“ říká Dvorský.
Lesníci: rysí a vlčí stopy občas vídáme, medvědí jsou výjimka
23.11.2010 Horizont str. 11
BESKYDY / Medvědí stopy v podchodu pro zvěř pod železnicí v Mostech byly podvrh. Co na výskyt šelem v regionu říkají myslivci?
Pozorují někdy oni sami otisky tlap vlka, rysa, nebo medvěda?
Jak tvrdí pracovníci chráněné krajinné oblasti, v Beskydech žije asi třináct rysů ostrovidů, nejméně pět vlků obecných a minimálně dva medvědi hnědí. Vyplynulo to z letošního jarního sčítání šelem. „V terénu jsme našli stopy rysů, rysích dvojic a výjimečně i trojic. V případě vlků a medvědů se jednalo o jednotlivá zvířata,“ uvedla tehdy Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.
myslivec viděl rysa kousek od sebe
Vlčí i rysí stopy zaznamenal lesník Pavel Boháč zkraje roku v Horní Lomné. Pohyb medvěda, který by se měl v horách sem tam vyskytovat, je podle něj záhadou. Nikdy na jeho stopy nenarazil. Další myslivec František Rathouský hovoří podobně. „Rysa je možné někdy spatřit na hřebenech hor, vlci tu asi také jsou, ale je obrovská náhoda narazit na otisky vlčích tlap. Stopu medvěda jsem neviděl možná pětadvacet let. Třeba je to tím, že se huňáči pohybují v teritoriu až čtyřicet kilometrů čtverečních,“ sdělil Rathouský. Rysici a dva mladé rysy spatřila na Gírové chovatelka ovcí Jiřina Pivcová. „Otec pozoroval v Horní Lomné nedávno rysa jen ze vzdálenosti třiceti metrů,“ dodal myslivec Rostislav Chýlek.
šest vlků se zdrželo jen chvíli
On sám měl to štěstí vidět na hřebenech v katastru Mostů nejen čerstvé stopy vlka, ale i živé zvíře. Podle něj chodí vlci touto trasou pravidelně. V závěrečné zprávě o posouzení vlivu územního plánu Jablunkova na životní prostředí jsou uvedeny desítky podobných objevů od lesních správců, myslivců, pracovníků CHKO a pozorovatelů. Například v roce 2008 přeběhl vlk v noci cestu těsně před autem v Dolní Lomné. Rok nato se jeden prošel pod estakádou v Mostech, další po místní cestě u silnice mezi Jablunkovem a Pískem a také po lesní cestě u bývalé celnice v Bukovci. Vlčí stopy se našly také na hřebeni Velké Čantoryje a šest vlků se krátce zdrželo v katastru Bukovce, než odběhlo na slovensko-polskou stranu.
medvěd do jablunkova nedošel
Před deseti lety lidé spatřili dva medvědy na Gírové. Ze zprávy pozorovatelů vyplývá, že jeden medvěd kráčel z Bukovce směrem k Jablunkovu a pak se vrátil. Druhý se v témž roce toulal po Mionší a medvědí trus zůstal po některém z huňáčů v Horní Lomné. Zaznamenal ho lesní správce František Lipowski. Zmiňuje se také o dvou vyleželých kolech v trávě s medvědím trusem opodál.
Medvědici s mládětem hlásil obyvatel Horní Lomné v roce 2006. (PST)
Vlk
Stopa vlka je tvarem podobná liščí, ale několikanásobně větší. Dlaňový (největší) mozol je posazen hodně vzadu, takže vzniká volné místo mezi všemi pěti mozoly. Stopy vlka lze snadno zaměnit s psími, psí stopy jsou však většinou kulatější a širší. Rozlišit jednotlivé stopy psů a vlků je velmi problematické. Pomoci nám může, pokud se nám podaří nalézt celou stopní dráhu. Stopní dráha vlků v klusu probíhá terénem přímo a tvoří pouze jednu linii (čárování). Naopak psi většinou různě kličkují a mají mezi levou a pravou stopou alespoň malý rozkrok (vidíme dvě linie stop). Pokud kluše více vlků pohromadě, našlapují často do stop prvního vlka, takže nepoznáme, kolik zvířat procházelo.
rys
Rysí stopy jsou podobné kočičím, ale několikrát větší. Mají tvar oválu, zadní tlapa je menší než přední. Drápy se můžou otisknout, když rys stoupá do svahu nebo při skoku. Rys se s oblibou prochází po padlých kmenech, na nichž pak v zimě můžeme naleznout jeho stopy.
medvěd
Medvědí stopy se poznají snadno podle velikosti a tvaru. Otisk zadní končetiny připomíná otisk bosého lidského chodidla, s dobře rozeznatelnými pěti prsty a dlouhými drápy. U přední končetiny se otiskuje jen přední část chodidla taktéž s pěti prsty a mohutnými drápy. Medvěd, který jde krokem, přišlapuje část předních stop zadními končetinami. V zimě nalezneme stopy jen vzácně, protože medvěd spí.
Na Slovensku poprvé v historii země probíhá sčítání medvědů
10.10.2010 Prima TV str. 17 18:55 Zprávy TV Prima
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka--------------------Slováci se pustili do unikátního projektu. Poprvé v historii země sčítají medvědy. Šelmy se údajně přemnožily a potulují se blízko vesnic a měst. Podle odhadů jich na Slovensku žije až 850. Sčítání by mělo dát ochráncům přírody jasnější odpověď a také možná rozhodnout, jestli myslivci budou medvědy střílet.
český turista--------------------Medvědů se bojíme samozřejmě, tak snažíme se jim vyhýbat.
český turista--------------------Ještě jsme neviděli medvěda, takže je to dobré. Akorát jeho výkaly, ty jsou tady všude.
Eliška PREČOVÁ, redaktorka--------------------Většina medvědů žije tichým a skrytým způsobem života a spočítat je je umění.
Juraj MAJEČÁK, ředitel Tatranského nár. parku, Zverovka--------------------To sčítání není možné udělat tak, že za jeden den opravdu nějaký odborný personál vyjde ven, protože tam si myslím, že skutečně bysme viděli zlomek celé medvědí populace na Slovensku.
Eliška PREČOVÁ, redaktorka--------------------Při sčítání se nepoužívá žádná supermoderní technika, ale při jiné práci lesníci, každý ve své lokalitě, sledují stopy medvědů. Potom stopy měří a podle nich odhadují věk medvědů a i jejich počet. Aby se medvídci zbytečně nemotali po turistických chodnících, lesníci je v tomto období přikrmují. Krmelce jsou ovšem velmi vzdálené od turistických chodníků.
Ján KUŠPÁN, ředitel Tatranského nár. parku, Oravice--------------------To znamená, že dáváme jim kukuřici a podle stop na těchto místech umíme poměrně přesně odhadnout, jak je velký medvěd a kolik jich je. My to probereme, když si řekneme, že jednou do měsíce si řekneme velikosti stop, které jsme si naměřili.
Eliška PREČOVÁ, redaktorka--------------------A i když medvědi za jeden den dokážou ujít i desítky kilometrů, jde spíš o odhad. V celém Tatranském národním parku je přibližně od 80 do 100 medvědů.
Juraj MAJEČÁK, ředitel Tatranského nár. parku, Zverovka--------------------Se těžko dohledáte takové jednoznačné odpovědi, kolikže medvědů na Slovensku je. Ani zoologové-specialisti nejsou v tom úplně jako doma.
Eliška PREČOVÁ, redaktorka--------------------Pro televizi Prima Eliška Prečová.
Po Beskydech chodí 200 kilový medvěd
26.9.2010 blesk.cz str. 0 Domácí
Na Šumavě viděli vlčí smečku, v Beskydech medvěd rozehnal borůvkáře u Čeladné a v Jeseníkách u Praděda slyšeli lesní dělníci rysí skřeky. Velké šelmy se do našich lesů opravdu vracejí a přibývá svědků, kteří je viděli. Většinou hned vzali nohy na ramena.
„Vsadím se, že druhá strana, tedy ty šelmy, udělala totéž,“ říká Luděk Kunc (76) z Ostravy-Poruby.
Medvěd hnědý si možná na Moravě založí rodinu
Málokdo ví, že medvěd hnědý – brtník – běží na krátkou vzdálenost (asi 80 metrů) rychleji než kůň. Člověk nemá šanci mu utéci. Možná i proto je strach z medvěda tak velký. „Je třeba ale říci, že vždy člověk obtěžoval medvěda, nikdy ne naopak. Každé zvíře své teritorium brání, hlavně když má mladé,“ říká Ludvík Kunc, uznávaný expert na vlky, medvědy i rysy. Třiačtyřicet let pracoval jako odborný lektor, zoolog a výtvarník v Zoo Ostrava, stál u počátku odchytu rysů, stopoval vlky i medvědy, fotografoval je i maloval tam, kde žijí.
Medvědi u nás jsou jen v Beskydech, na hoře Smrk nad Čeladnou. „Je to mladý medvědí samec, asi dvě stě kilogramů těžký, a medvědice s letošním mládětem. Možná že příští jaro vytvoří rodinu a medvědů v Beskydech přibude přirozenou cestou, nejen emigrací ze Slovenska,“ usmívá se Ludvík Kunc.
První medvěd se v Čechách objevil už počátkem sedmdesátých let minulého století. Ze Slovenska šel přes Beskydy k Hranicím, pak k Odrám, na horu Slunečná u Bruntálu, přes Velký a Malý Kotel v Jeseníkách na Náchodsko a závěrem k Olomouci. Poblíž Svatého Kopečku ho uspávací střelou složil ředitel tamní zoo. „Asi špatně spočítali dávku a medvěd vážící 130 kilo se už neprobudil,“ říká zoolog. „Obdiv ale zaslouží, že tak velká šelma nepozorovaně šla republikou. Možná ten medvěd nebyl první ani poslední, kdoví?“
Na Slovensku žije nejméně osm set medvědů, staří samci vytlačují mladá zvířata a ta odcházejí. Půjdou i k nám...
Vlci u nás žijí jen v Beskydech
„Já jsem k nedávné zprávě ze Šumavy o vlčici a jejích dvou mláďatech dost skeptický,“ říká Ludvík Kunc ve svém porubském bytě. „V téhle době už mladí vlci váží 16–18 kilogramů a smečka je učí lovit. Mladé vlky od starých teď odliší jen velmi zkušený pozorovatel.“
Jeho slova potvrdila tisková mluvčí Národního parku Šumava Jana Zvettlerová: „Pečlivě monitorujeme terén, ale žádné známky pobytu vlků jsme nenašli.“ Vlci do Čech přecházejí ze Slovenska, kde jsou jich asi tři stovky. U nás trvale žijí v Beskydech je to šest nebo sedm zvířat. „Další se objevují v zimě,“ vysvětluje Ludvík Kunc. Na Slovensku se totiž vlci mohou (v ČR a Polsku jsou celoročně hájeni) lovit od listopadu do února. Každý chce velkou trofej, tou je tzv. alfa pár, vůdčí vlk a vlčice. „Když padnou, zbytek smečky se rozptýlí a hledá jiné teritorium. To je důvod výskytu vlků v Beskydech, ale někdy i v Javorníku nebo Jeseníkách.“
A Šumava? Ta je i přes svoji rozlehlost ostrovem přírody izolovaným v civilizaci. Vlci, i když lehce uběhnou třicet kilometrů za noc, se tam nemají jak dostat. Podle odhadu Ludvíka Kunce by Šumava uživila 14 až 15 vlků. Zcela jistě by se tam snížily počty divokých prasat, která decimují vzácné tetřívky. Žerou jim vejce z hnízd i kuřata.
Konzervativní rys
Naše největší kočkovitá šelma je hodně vzácná. V Javorníku a Beskydech teď žije asi dvacet zvířat (ze čtyř samic jsou spolehlivé a každoroční mámy se třemi potomky), v Jeseníkách tři a na Šumavě včetně Bavorského lesa zhruba padesát rysů. „Všichni jsou potomci zvířat odchycených na Slovensku. První tři byli po žádosti ředitele frankfurtské zoo Bernarda Grzimka vysazeni na německém Roklanu v roce 1969, kus za dva a půl tisíce marek, to byly slušné peníze pro stát.“ V roce 1981 jich u Třístoličníku a Stožce vypustili dalších dvanáct a do roku 1984 asi padesát, vzpomíná zoolog.
Podle jeho slov je rys velmi konzervativní, dodržuje svoje stezky, a proto je často obětí pytláků. „Stačí, když přes rokli nebo potok dáte kládu. Rys se nebude zbytečně namáhat, hlavně když leží sníh, přejde po ní, a když jsou na druhé straně železa nebo sklopec, chytí se.“
Ludvík Kunc zná na Slovensku člověka, který tímto způsobem ve Velké Fatře upytlačil víc než šest desítek rysů. „Má z nich i koberec, kožešiny mu visí na zdech a práší se na ně. Takový posedlý člověk rysy zlikviduje v celém kraji, bohužel.“ V poslední době myslivci viděli dva rysy i v Brdech.
URL| www.blesk.cz/clanek/142816/po-beskydech-chodi-200-kilovy-medved
Výskyt medvědů na Moravě
7.9.2010 TV Nova str. 7 17:00 Odpolední Televizní noviny
Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka--------------------Podle ochránců přírody se na východě Moravy začíná po více než 100 letech dařit medvědům.
Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka--------------------Právě sem se totiž vracejí z nedalekého Slovenska a postupují dál do vnitrozemí.
Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------Místo uprostřed lesa nedaleko Osvětiman, právě tady pan Svozil na vlastní oči spatřil medvěda.
Vladimír SVOZIL--------------------Přeběhlo stádo laní, za nima hejbalo cosi černýho, povídám: krucinál, to vypadá jako medvěd.
Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------To, že se tu asi skutečně objevil medvěd, potvrzuje zdejší hajný. Při pochůzce lesem narazil na čerstvé medvědí stopy.
Eichard STRUHA, hajný--------------------Jsem si říkal, že může si někdo dělat legraci, takže, takže jsem to zaznamenal,viděl jsem je jednou.
Vladimír SVOZIL--------------------Divočák letí jako šipka, jo, kdežto tohle to tak skákalo a černé to bylo.
Milan ORÁLEK, ČSOP Valašské Meziříčí--------------------Ten výskyt je na okraji toho možného teritoria, je to jakýsi medvědí průzkumník.
Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------Odborníky možný výskyt medvěda nepřekvapuje, v Beskydech už žijí nejméně 3 a z pohraničí postupují dál do vnitrozemí.
Milan ORÁLEK, ČSOP Valašské Meziříčí--------------------Z Beskyd po hřebenu Javorníku před Vizovické vrchy přecházejí do Bílých Karpat.
Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------Možnost, že by se medvěd zabydlel nedaleko Buchlova, je ale malá. O když kdo ví. Na Slovensku žilo před 100 lety posledních pár kusů medvědů, teď se jejich populace odhaduje až na 800. Petr Zapletal, televize Nova.
Míša z Brodské, tak říkají lidé medvědovi, který byl před 10 lety odchycen v Beskydech
1.8.2010 ČT 24 str. 14 18:00 Události v regionech
Richard PISKALA, moderátor--------------------Míša z Brodské, tak říkají lidé medvědovi, který byl před 10 lety odchycen v Beskydech. Několik týdnů naháněl hrůzu chovatelům hospodářských zvířat. Později byl po převozu do Chomutova zastřelen. Dnes je jeho vycpanina majetkem muzea regionu Valašsko. To ho chce umístit do Vsetínského zámku.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Plný života byl Míša z Brodské v roce 2000 krátce po odchytu v Beskydech. Více než stokilový medvěd přišel podle zoologů pravděpodobně ze Slovenska. Za několik měsíců roztrhal několik desítek ovcí, králíků, slepic a způsobil škody za více než 200 tisíc korun. Po odchytu u obce Nový Hrozenkov a převozu do Chomutova byl medvěd později zastřelen, když utekl z tamního zooparku. Takové putování šelmy se už podle ochránců přírody v Beskydech opakovat nebude.
František ŠULGAN, Správa CHKO Beskydy--------------------Do té doby žádný medvěd takové škody nedělal.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------U odchytu více než stokilového medvěda byla před 10 lety i zooložka Dana Bartošová. Jak sama říká, na Míšu z Brodské nikdy nezapomene.
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka-------------------Určitě je to i citová záležitost a je to v podstatě, ten medvěd i doplatil na souhru špatných náhod, takže je to takový smutný případ.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Míša z Brodské měl být původně umístěn do zámku v Lešné u Valašského Meziříčí.
Karel PAVELKA, Muzeum regionu Valašsko--------------------Teď se naskytla varianta zámecká věž Vsetín, na kterou jsme dostali dotaci z evropských fondů. Je pravděpodobné, že ten medvěd bude umístěn ve věži Vsetínského zámku.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Muzeum regionu Valašsko ve spolupráci s ochránci přírody vycpaného medvěda veřejnosti už několikrát prezentovalo na výstavách. V současnosti jej zájemci mohou vidět do 29. srpna v ostravském muzeu. Zoologové předpokládají, že se v současnosti na československém pomezí pohybují 2 až 3 medvědi. Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se medvědi, vlci a rysi vyskytují zároveň. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.
Čech, který mluví s vlky: ke zvířatům se chováme jako bestie
12.7.2010 cestovani.iDNES.cz str. 0 Cestování iDNES.cz / Novinky 2009/2010
pro iDNES.cz, Vratislav Konečný
Pro někoho je vlk škodná, která si zasluhuje postřílet, pro některé je nejchytřejším zvířetem. Jaroslav Monte Kvasnica patří k těm, kteří cestují za vlky po celém světě, zakládají vlčí hlídky a po nocích je chrání před střelci. I díky jemu se vlci pomalu vracejí do našich hor.
Seděl jsem s šedivě bělovlasým Jaroslavem Monte Kvasnicou na zahradě u jeho domku na okraji Brna. Vedle se líně povalovali jeho malamuti Misha a Fram. Monte mi vyprávěl o vlcích, jeho velké životní lásce a několikrát si přitom nacpal novou dýmku. Pili jsme kafe a já naslouchal člověku, který svým životem připomíná postavu z knih Jacka Londona.
Monte vystudoval filozofii, byl závozníkem, horským nosičem, novinářem, reportérem, průkopníkem českého dog-trekingu a canicrossu, tedy běhání se psy a pochody na dlouhé vzdálenosti. Poslední dobou se věnuje publicistice a záchraně vlků, o kterých vydal dvě knihy: Krajina s vlky - Rapsodie šedých stínů a Honba za přízrakem Gévaudanu. Třetí knihu právě dopisuje.
Vlk je pro většinu lidí chladnokrevný zabiják, bestie, která škodí a je nutno jí vyhubit. Jak to vnímáte vy? To je blbost. Vlci nemohou za to, co nám způsobují, že napadnou ovce, že dokáží zdecimovat stádo. Byli stálým článkem potravního řetězce v přírodě, jenže ten jsme již dávno roztrhali na kusy. Černou zvěř, která zemědělcům dělá velké škody, by na Šumavě mohli likvidovat vlci. Ale nejsou tam. Jak se objeví, je to něco jako davové šílenství.
Lidé se vlků zkrátka bojí. Vlk se stal v křesťanském světě ztělesněním zla, ďábla, legendy o jeho schopnostech jsou někdy až šílené. Za morových epidemií jistě vlci vyhrabávali mrtvoly, mohli napadnout i oslabené a nemocné lidi, ale s příchodem palných zbraní se vlk člověku obloukem vyhýbá. Ale vlk má mnoho nej.
Co tím myslíte? Podle mě je to nejspolečenštější a nejinteligentnější zvíře, ale také nejpronásledovanější a nejméně pochopené. Řada lidí by chtěla, aby vymizel z přírody úplně, někteří by ho zase chtěli vrátit za každou cenu, ale do nevhodného prostředí. Mluvil jsem s řadou myslivců kteří přiznali, že když vidí vlčí siluetu přes mušku, tak neváhají.
A střelí zdivočelého psa. V mnoha případech se to stává. Když vlčí hysterie dosáhne vrcholu, pálí se po všem, co se hýbe. V dnešním světě fungují zájmy lidské smečky, ale nakonec se budeme chodit dívat na zvířata jen do zoo nebo na 3D filmy.
Že zrovna myslivci, kteří by měli dbát o rovnováhu v přírodě, jsou vlky posedlí? Samozřejmě ne všichni, ale vidina vlčí kůže v lovecké chatě je pro všechny lovce mocné lákadlo. A pak jsou tu i pytláci. Střílejí a otravují i vzácnou pernatou. Naše národní parky sice mají různé statuty ochrany, ale sami ochranáři jsou proti řádění v lese bezmocní.
Ve Spojených Státech by jim to neprošlo. Nejen ve Státech, ale ani v celé západní Evropě. Jenže my máme stále orientální myšlení ruských velkoknížat. Bij a zabij! Na východním Slovensku jednou uspořádali vlčí hon, sjelo se přes dvě stovky teréňáků se střelci. Když na vlka v noci pustíte halogen, neuteče, zůstane stát jako přikovaný. To není lov, to je vražda.
Za vlky jste prošel kus světa. Francii, Španělsko, Itálii, Polsko... Ano, ale velký dluh mám hlavně k našim vlkům v Beskydech, kam přicházejí ze Slovenska. Řada hajných sice tvrdila, že v jejich rajonu vlk nikdy nebyl, ale on tam nechodí s praporem. Kolikrát se stalo, že jsme na termovizních kamerách viděli smečku, jak jde za nic netušícím člověkem na vzdálenost pár metrů a ještě si ho prohlíží. Jen trus ukáže, že se vlk v oněch místech vyskytoval. V Moravskoslezských Beskydech se začali vlci vyskytovat u hory Travný poprvé v polovině 90. let dvacátého století. Tři smečky asi o 18 kusech dohromady.
Za vlky jezdíte společně se svými psy. Proč? Malamuty jsem si po zkušenostech s mnoha plemeny vybral pro jejich povahu hodně podobnou vlkům. Já si tisíckrát můžu na některém místě říkat, tady je to vlčí kraj, tady mohou mít doupě, ale pokud nenaleznu stopy, jsou to jen dohady. Psi je ale ucítí naprosto přesně, najdou trus a já vím, že jsem blízko. Nahrál jsem si vlčí vytí na diktafon a to pouštím Mishovi. Ten začne výt, chvíli je ticho a pak se v dálce ozve první zavytí, pak druhé, třetí. Najednou se v měsíčné noci na hřebeni vyrýsují siluety zvířat se zakloněnými mordami. Jsou tu. Nakonec se přiblíží, většinou v půlkruhu.
Umíte s vlky mluvit? Umím jim naslouchat. Poslouchat jejich vytí, poznám jemné nuance v tónech. Dokážu je hodiny pozorovat, jak se k sobě chovají, jak jsou perfektní rodiče. Ale oni se nestarají jen o mláďata. Dokazuje to případ vlčice, kterou našli s prázdnou čelistí. Přišla o zuby, přesto byla v perfektní kondici. Znamená to, že pro smečku byla významná, zřejmě se živila stravou, kterou ji ostatní členové společenství natrávili.
Ale říká se člověk člověku vlkem, tak jak to tedy je? To platí jen z lidského hlediska. Každá šelma se o svá mláďata stará s maximálním nasazením. Ve vlčím životě nejsou odkládací domovy, babyboxy a smečka má pevnou hierarchii. Pářit se mohou jen alfa samec a samice. Pak ale bohužel přijde chlap s perfektní zbraní, puškohledem a dvakrát si vystřelí a zlikviduje dva vlky. Ostatní se rozprchnou a ze smečky, která měla svou logiku, se stanou páry. Takže spíš člověk člověku člověkem, vlci si naši pomluvu nezaslouží.
Vy vlka obhajujete, snažíte se ho demýtizovat. Co vás k vlkům přivedlo? Já s vlky "vyji" už od dětství. Začalo to už v Karkulce, kde sem fandil vlkovi. A pak mi v sedmi letech táta přivedl domů německého ovčáka. Láska k psímu plemenu byla okamžitě a k vlkům už bylo blízko.
V současné době máte dva malamuty, ale choval jste různá plemena psů. Jaký vztah mají podle vás lidé ke psům? Snažíme se zvířata polidšťovat, přizpůsobovat je ke svému obrazu, ale to je špatně. Lidé si pořizují psy podle vzhledu, vůbec o nich nic nevědí a někdy to nemusí skončit dobře. Někteří psi jsou neoprávněně nazváni bestiemi, ale zvíře se samo od sebe jako bestie vůči lidem nechová. Člověk ke zvířatům bohužel ano. Musíme se naučit chovat ke zvířeti jako vůdčí osobnost, ale s empatií. My jsme sice jeho alfa samec, ale zvíře to bude zkoušet neustále, jestli nezačneme ustupovat, podléhat mu.
O prstenu na vaší ruce, hlavě vlka, kolují legendy. Vím, že se o tom nerad zmiňujete, ale jste členem nedefinovaného vlčího bratrstva, lidí, kteří se zasloužili o návrat vlků do volné přírody. Tak nějak to je. Jen nás pár, opravdu se o tom nehodlám šířit. Nejsme žádná sekta, žádné tajuplné společenství. Ten prsten mi přišel poštou, vím asi od koho, ale proč o tom mluvit. Je to ocenění toho, že naše snaha o záchranu vlka má šanci, že nese své ovoce.
Medvědi na Slovensku dostanou obojky s GPS. Akce přijde na 54 milionů
19.6.2010 iHNed.cz str. 0 Zahranicni.iHNed.cz jm, Foto: Archiv HN, ČTK
Už v uplynulých týdnech se začalo s přípravami na odchyt několika kusů, jimž budou nasazeny vysílačky. Projekt sčítání medvědů na Slovensku se po měsících zdržení rozběhl. Cílem je zjistit, kolik medvědů na Slovensku přesně žije, jaké je jejich chování a zdravotní stav.
O životě ostatních medvědů se ochranáři chtějí dozvědět víc pozorováním v přírodě. Další údaje zamýšlí Státní ochrana přírody (ŠOP) získat z analýzy DNA.
Největší slovenská šelma je dlouhodobě předmětem sporu mezi ochránci a lesníky. Zatímco ochránci tvrdí, že medvědy je třeba chránit, lesníci oponují, že jsou přemnožení a je potřeba jejich počet regulovat i odstřelem. Na Slovensku žije podle odhadů od 700 do 900 medvědů.
ŠOP původně plánovala začít s historicky prvním sčítáním medvědů vloni na podzim. Zpoždění způsobily organizační problémy. Čekalo se také na podpis smlouvy s ministerstvem životního prostředí.
Nejprve se začalo s přípravami na odchyt 15 šelem, kterým chce ŠOP nasadit telemetrické obojky GPS. Vlastnímu odchytu bude předcházet lákání medvědů na potravu na jedno místo. Zvířata jsou ale podle Antala nedůvěřivá a je třeba v nich nejprve vzbudit náklonnost. Proto jsou zprvu krmena bez odchytového zařízení.
Odchyt určených jedinců bude prý trvat minimálně do skončení celého projektu, tedy do roku 2014. "Medvěd bude uspán a nasadí se mu obojek. Ten obojek o něm vysílá absolutně všechny informace, co dělá, kde se pohybuje," uvedl Vladimír Antal ze Státní ochrany přírody.
ŠOP zahájila v rámci výzkumu také monitoring šelem v terénu. Lidé zapojení do podpůrné formy monitoringu zapisují během pozorování medvěda údaje o jeho zabarvení, odhadované hmotnosti či pohlaví. V zimě jsou zase ke zjišťování počtu medvědů využívány stopy, které zanechávají ve sněhu. Ke sčítání hodlají autoři projektu využít i DNA, kterou chtějí získávat z trusu zvířat.
Původně měl projekt trvat do roku 2012, ŠOP se však podařilo prosadit jeho prodloužení o další dva roky. Akce, jejíž součástí bude i výzkum kočky divoké, má podle dřívějších informací stát 2,1 milionu eur (asi 54 milionů korun).
URL| Zahranicni.iHNed.cz/c1-44348510-medvedi-na-slovensku-dostanou-obojky-s-gps-akce-prijde-na-54-milionu
Vlkům a dalším šelmám ubývá migračních koridorů
11.6.2010 Lidové noviny str. 5 Regiony čtk
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Na Valašsku ubývá migračních cest pro velké šelmy. Vyplývá to ze závěrečné studie Hnutí Duha, která v regionu mapuje prostupnost krajiny pro velké savce.
Kvůli výstavbě domů a oplocování pozemků ve volné přírodě zmizely dvě z osmnácti vytipovaných potenciálních míst migrace zvířat a dalších sedm je pro velké šelmy prakticky neprůchodných. Obce by podle ekologů měly v územních plánech na migrační trasy vlků, rysů a medvědů či větších savců jako jelenů, divokých prasat a lišek pamatovat.
Tato zvířata totiž obývají stovky kilometrů čtverečních a musejí překonávat množství lidmi vytvořených bariér. Letošní mapování velkých šelem v chráněné krajinné oblasti Beskydy potvrdilo výskyt 13 rysů, minimálně pěti vlků a dvou medvědů.
V Beskydech žijí i další druhy chráněných a vzácných druhů živočichů. Jde například o orla skalního, tetřeva hlušce, jeřábka lesního.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání, Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
Celníci chytili pašeráky medvědů
12.5.2010 Lidové noviny str. 6 Regiony ANNA SEDLÁČKOVÁ
BRNO Dva rozporcované medvědy hnědé objevili celníci v autě u hranic mezi Moravou a Slovenskem v Břeclavi. Tyto šelmy přitom mezinárodně patří k nejpřísněji chráněným živočichům. Ochránci přírody přímo mluví o tom, že pytláci medvědů mohou spolupracovat v organizované síti. A její část mohli celníci svým pondělním nálezem zachytit.
V kufru auta byly dvě čerstvě nasolené medvědí kůže s hlavou a dva kusy masa. Na zadních sedadlech ležela další již vypreparovaná, a tedy pravděpodobně starší kůže. „Muži k trofejím neměli doklady. Tvrdili, že je koupili v hospodě a že maso pochází z divočáka,“ sdělila mluvčí celníků Lada Temňáková. Věrohodnost jejich tvrzení však snížil fakt, že vezli loveckou výstroj a dvě kulovnice.
Není to první případ nalezených zbytků zřejmě ulovených medvědů. Loni v dubnu našel náhodný kolemjdoucí v řece Ostravici v Beskydech medvědí tlapy stažené z kůže, krční obratle a svalovinu i s jazykem. K zadržení pytláka nepomohlo ani vypsání stotisícové odměny.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha proto míní, že by v tuzemsku mohla fungovat organizovaná síť pytláků. „Možné to je. Zdá se, že medvědí maso má v České republice odbyt. Jedna z brněnských restaurací jej na podzim nabízela bez povolení, které je pro komerční zacházení s tímto druhem masa nutné.“ uvedl Kutal. Zda restaurace medvědí maso na jídelníček zařadila legálně, vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí. Trofeje z upytlačených zvířat překupníci nabízejí i na aukčním serveru Aukro. „Přes internet se tyhle věci dají udat dobře,“ míní Kutal.
Kůže a maso zadržené v Břeclavi pravděpodobně pocházejí ze Slovenska. Muži je převáželi po dálnici D2 ve vozidle Mitsubishi. Vyšetřovatelé Celního ředitelství v Brně zřejmě podají návrh na zahájení trestního stíhání, které by mohlo mít i mezinárodní dopad. Za neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy hrozí dva až osm let odnětí svobody.
Mizící chráněný rys ostrovid
10.5.2010 ČT 1 str. 2 21:30 Reportéři ČT
Marek WOLLNER, moderátor--------------------Že se někteří myslivci v lese chovají jako pytláci, to už jsme v našem pořadu viděli. Taky jsme už ukázali, že myslivec sice míří na prase, ale skolí psa. A i pak trvá na tom, že mířil na prase. Teď se ukazuje, že v naší přírodě ubývá rysů. Ubývat by jich ale nemělo. Rys nemá v lese přírodního nepřítele. Vysvětlení přinesl průzkum vědců Akademie věd. Chráněnou šelmu loví samotní myslivci. Vidí v ní totiž konkurenta. A co na to mluvčí mysliveckého svazu? Drží se osvědčeného pravidla "co oko nevidí, srdce nebolí". Natáčel David Macháček.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------Pokud chceme, aby pytláci nepáchali tu svou trestnou činnost, musíme je donutit, aby cítili nějaký respekt a možnost vlastně odhalení toho jejich trestného činu. Takže proto vlastně probíhají vlčí a rysí hlídky.
osoba--------------------Šla jsem normálně po té cestě a pak jsem byla tady a už tady u toho potůčku jsem našla stopy dvou rysí, kteří takhle scházeli z toho vrchu přímo jako korytem toho potoka.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------Největší aktivita těch nočních hlídek, které probíhají, tak je v době úplňku, kdy je vlastně nejlepší viditelnost a za jasného počasí mají i pytláci nejlepší možnosti právě střelby na tyto zvláště chráněné zvířata.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Je to už více než čtvrt století, kdy ochránci přírody začali do české přírody vysazovat dříve vystřílené rysy. Šelmy se usadily především v Beskydech a na Šumavě. Dařilo se jim a podle výpočtů odborníků z Akademie věd jich mělo přibývat. Jenže místo toho se rysy začali z přírody ztrácet.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------Pokud tady máme dlouhodobě v Beskydech takovou mikropopulaci kolem 15, 20 zvířat, tak je přirozené, aby se ti rysové rozmnožovali, ti noví jedinci se šířili do dalších oblastí i mimo tu jádrovou oblast, což se za posledních 10, 15 let neděje.
Luděk BUFKA, zoolog Národního parku Šumava-------------------V polovině 90. let se rozběhl výzkum, jehož součástí byla i radiotelemetrie, takový komplex výzkum rysů na Šumavě a v rámci toho byl označen i tenhle ten jedinec, to byl dospělý kocour, který 2 roky jsme ho sledovali, je to z toho řada zajímavých výsledků, zvíře bylo naprosto v pořádku, v kondici. A bohužel po dvou letech ilegálně zastřeleno a zůstal tady tedy jako exponát v informačním středisku.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------Odhady toho, kolik by těch rysů v Beskydech mohli, mohli být, vychází z toho, jak rychle se ti rysové jsou schopni rozmnožovat. A z takových vlastně propočtů vyplývá, že za posledních 20 let muselo být v rámci celé republiky upytlačeno minimálně 500 rysů.
Luděk BUFKA, zoolog Národního parku Šumava--------------------Já se mohu jenom domnívat, že za vlastně střílením rysů ve volné přírodě stojí odvěká nevraživost ze strany myslivců, lovců k predátorům obecně. To znamená i k velkým šelmám.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Mohou to být opravdu myslivci, kdo by střílel zákonem chráněná zvířata? Takové podezření se rozhodli prověřit 2 pracovníci Akademie věd - Petr Koubek a Jaroslav Červený.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR--------------------Někdy počátkem tohoto tisíciletí jsme myslivcům z jihozápadních Čech poslali jednoduchý dotazník, na jehož základě jsme chtěli zjistit, jaký panuje mezi těmi zájmovými skupinami vztah k velkým šelmám.
Jaroslav ČERVENÝ, Lesnická fakulta České zemědělské fakulty--------------------Těch otázek zase bylo, byla celá škála. Počínají od toho, od tolerance k rysům, jestli teda rys má místo v naší přírodě, nebo nemá, jestli teda ho ty dotazovaní vědí o tom, že se rys střílí, nebo nestřílí.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR--------------------Určité procento, ne malé, pohybující se kolem 20 procent, vědělo o konkrétních případech, kdy byl rys uloven a na takovou tu nejpodstatnější otázku, když jsme se zeptali myslivců, jestli ti účastníci té ankety konkrétně některý jiný zastřelil jednoho, dva nebo více rysů, odpovědělo kolem 5 procent v souhrnu, že sami byli aktéry toho pytláckého činu, že sami rysy ulovili.
David MACHÁČEK, redaktor-------------------Jaroslav Červený i Petr Koubek jsou nejen zoologové z Akademie věd, ale zároveň i myslivci. A tak jejich kritická studie zafungovala v Českomoravské myslivecké jednotě jako výstřel do vlastních řad.
Po zveřejnění té zprávy reagovala na to nějak Českomoravská myslivecká jednota? Když ta zpráva odhalila, že sami myslivci, ne všichni, ale že někteří myslivci střílí rysa?
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Prosím vás, znova bych opakoval, žádný myslivec nestřílí rysa, protože pokud střelí myslivec rysa, není myslivec, ale je to pytlák.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------A jak máme říkat člověku, který je členem Českomoravské myslivecké jednoty a rysa by zastřelil?
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Pane redaktore, vy jste zjistili nějakého člena Českomoravské myslivecké jednoty, který zastřelil rysa?
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Já se vás ptám, jak by se takovému člověku mělo říkat.
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Neznám, neznám člena Českomoravské myslivecké jednoty, který by ulovil rysa.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR--------------------Mezi těmi myslivcemi jsme prostřednictvím svých přátel provedli takovou sondáž a podařilo se nám během velmi krátké doby soustředit téměř 80 lebek rysů, z nichž některá, některý pocházely samozřejmě z různých sbírek muzejních a tak dál, ale z nichž více než 50 bylo prokazatelně rysů, který byly uloveny.
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Studie pana docenta Koubka a pana docenta Červeného určitým způsobem mapovala určitá data. Ty data jsou v podstatě založená na něčím, co nikdo nikdy neviděl, to viděli pouze oni a ty lidi nebo kdo jim to údajně přinesli, tak je taktéž nikdo nikdy neviděl.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR-------------------Většinou jsme ty lebky dostali s údaji, kdy se to stalo, jaký to bylo zvíře, jestli to byl samec nebo samice. Velmi často jsme měli různé poznámky o tom, že to bylo na čekané u nějakého vnadiště na divočáky.
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Je to pouze nějaká zpráva, která vychází z dat, které nikdo nikdy neviděl.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Před několika týdny se myslivci sešli na mezinárodním veletrhu v Brně. Ptali jsme se na jednoduchou věc: patří rys ostrovid do české přírody?
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------No, já si myslím, že do tý přírody moc nepatří.
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Rys je škodná, protože... určitě tam nepatří, jo. Protože už je jich moc.
David MACHÁČEK, redaktor-------------------Setkal jste se vy někdy s případem, že by někdo zastřelil rysa, nebo?
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Ne, ale i kdybych se to, tak bych vám to stejně neřekl.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Na to, že myslivci střílejí přísně chráněné rysy ostrovidy, neupozornili pouze odborníci z Akademie věd, ale před 3 lety také autor Večerníčků Václav Chaloupek.
redaktorka /Události, 18. března 2007/--------------------Dvanáctý díl Večerníčku o loveckém psovi Madle a malém rysovi jménem Ťap myslivce rozlítil. Nejvíc tahle pasáž.
ukázka z Večerníku ČT, Madla a Ťap /Události, 18. března 2007/--------------------Lovec s puškou nebyl určitě hodný člověk ani dobrý myslivec. Nebyl ani chytrý a měl jedinou zálibu - střelbu.
redaktorka /Události, 18. března 2007/--------------------Myslivcům se nelíbil hlavně muž v hubertusu, který pálí po mláďatech. Podle nich může tato postava u dětí vyvolat dojem, že jsou myslivci špatní lidé.
Václav CHALOUPEK, myslivec, dokumentarista /Otázky Václava Moravce, 18. 3. 2007/--------------------Jsem přesvědčenej, že bohužel, že tohle to je reálná situace, že to není úplně fikce, že k takovéhle situaci dochází každoročně několikrát.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Myslivci si před 3 lety stěžovali, že televizní Večerníček špiní jejich pověst. Jaký je tedy jejich skutečný postoj k rysům? Chtějí je v naší přírodě?
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Já myslím, že to tady nemá co dělat.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Nemá.
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Ne.
návštěvník mysliveckého veletrhu-------------------Rys je velmi závažnou škodnou.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR--------------------My za celou dobu nemáme zaregistrovaný jediný případ, že by myslivecké sdružení požádalo o snížení plánu lovu srnců pro to, že jim je sežral rys. To se nikdy nestalo. Takže výmluva na to, že žerou jejich srnce, je lichá.
Jaroslav ČERVENÝ, Lesnická fakulta České zemědělské fakulty--------------------To už je tady u nás ve střední Evropě zakořeněný, že dravci a šelmy konkurují myslivci a tím pádem že člověk myslivec je musí pronásledovat. No, to v podstatě postupem let sice částečně odeznívá, ale určitě to ještě neodeznělo zcela.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------Nejdůležitější je změna postoje veřejnosti, především té myslivecké, aby většina z nich rysa přijmula jako součástí přírodních procesů, jako součást lesů, který tady do té přírody patří.
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Ty "teoretické" přání některých ekologických aktivistů jsou opravdu na bázi nějakých myšlenek, ale myslím si, že by běžný člověk, běžný návštěvník lesa nechtěl potkávat ani rysa, ani medvěda a ani vlka někde uprostřed České republiky.
Miroslav KUTAL, vedoucí rysích hlídek v Beskydech--------------------My neusilujeme o to, aby rys se vyskytoval plošně na celém území České republiky. Nám jde jenom o to, aby rys mohl žít v těch oblastech, které si sám znovu vybírá, které jsou pro něho příhodné.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Kdy přestanou čeští myslivci nebo někteří z českých myslivců pytlačit.
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Já znova říkám, že čeští myslivci nepytlačí.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Před půl rokem jsme ale v tomto pořadu odvysílali reportáž o tom, jak 2 myslivci ze středních Čech pytlačili.
Marek WOLLNER, moderátor /Reportéři ČT, 7. 12. 2009/--------------------Kladenští policisti zatkli 2 myslivce, kteří lovili všechno, co se v lese hnulo, včetně chráněných sov, ledňáčků a vyder. Rysa sice nedostali, ale asi jen proto, že v jejich revíru žádný nebyl.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Tehdy Jaroslav Kostečka reagoval takto:
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty /Reportéři ČT, 7. 12. 2009/--------------------Je to pytláctví a takový člověk nemá vlastně mezi našima řadama co dělat, musí mu být sebrán lovecký lístek a já budu velice rád, když takový člověk opustí veškeré řady myslivců.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------A co říká o pytlácích z řad myslivců Jaroslav Kostečka teď?
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Čeští myslivci nepytlačí.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Takže když jsme tu před půl rokem měli ten případ dvou přistižených myslivců ze středních Čech, kteří pytlačili, tak jak je to v souladu s vaší větou, že čeští myslivci nepytlačí?
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------To je, jak říkám, ta smutná událost. Tito myslivci jsou pytláci, jsou souzeni podle trestního zákona. Byl dán jednoznačný pokyn, že pokud budou tito lidé pravomocně odsouzeni, tak samozřejmě okamžitě přestanou býti členy Českomoravské myslivecké jednoty a budou vyloučeni.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Oni se k tomu střílení přiznali, to vám nestačí na vyloučení?
Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty--------------------Já znova říkám, i tady funguje jasně právo české nebo právní zákony České republiky, takže až v okamžiku, kdy jsou oficiálně uznáni vinnými, tak v tom okamžiku mohou být vyloučeni.
Pavel ŠÁMAL, soudce Nejvyššího soudu, spoluautor Trestního zákoníku--------------------Myslím si, že tady nelze trestním právem nahrazovat morálku a rozhodně nelze souhlasit s tím, že na základě nějaké falešné solidarity snad myslivci nezasahují proti svým kolegům. To si myslím, že je naprosto špatně. A rozhodně to nelze nahradit trestním právem.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------My se snažíme zjistit názor lidí, jestli rys je zvíře, které patří do české přírody, anebo jestli pro českou přírodu je rys škodná.
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Já jsem myslivec, tak mě se neptejte.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Proto nás to zajímá.
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Ne, ne, ne.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------Proč ne? Od koho jiného se to máme dozvědět?
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------No, od nás určitě ne, ptejte se ochránců, ty vám to možná řeknou.
David MACHÁČEK, redaktor--------------------No, a jaký názor na to mají myslivci?
návštěvník mysliveckého veletrhu--------------------Nezlobte se, to nemá smysl, vy byste z toho vytrhli jednu větu a to není jako nic dobrýho.
Petr KOUBEK, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR--------------------U těch myslivců je to generační záležitost. Nejméně 2 generace myslivců musí odejít do věčných lovišť, abych řekl takhle. A pak snad ty velké šelmy mají určitou šanci přežít.
Divoké šelmy prý ohrožují pytláci
9.4.2010 Valašský deník str. 3 Valašsko
LENKA ORÁLKOVÁ
Sčítání šelem v Beskydech potvrdilo podezření ochránců. Ze Vsetínských vrchů podle nich zmizel vzácný rys. Beskydy - V Beskydech žije v současnosti přibližně třináct rysů ostrovidů, nejméně pět vlků obecných a minimálně dva medvědi hnědí.
Vyplývá to ze sčítání šelem, které na konci února provedli pracovníci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. „V terénu jsme našli stopy jednotlivých rysů, stopy rysích dvojic a výjimečně i trojic. Vpřípadě vlků a medvědů se jednalo o jednotlivá zvířata,“ prozradila pracovnice ze Správy (CHKO) Beskydy Dana Bartošová.
Mapování šelem se zúčastnilo přibližně sedmdesát profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Společně zjišťovali přítomnost rysů, vlků a medvědů tam, kde se tyto šelmy pravidelně či trvale vyskytují.
„Může to být i jinak. Například nebyla prokázána přítomnost medvědů v Moravskoslezských Beskydech, i když se zde tyto šelmy trvale vyskytují,“ upozornila Bartošová. Výskyt vlků se potvrdil v Moravskoslezských Beskydech a na Hostýnsko - Vsetínské hornatině. Přítomnost medvěda pracovníci CHKO prokázali v Javorníkách a na Slovensku u CHKO Bílé Karpaty. Překvapením však byla skutečnost, že se nenašly stopy, které by potvrdily přítomnost rysa ve Vsetínských vrších. „Ačkoliv před dvěma až třemi lety se zde vyskytovali minimálně tři jedinci,“ podivovala se Bartošová.
Nad nepřítomností rysa kroutí hlavou i Miroslav Kutal z hnutí Duha. „Za celý rok jsme tam nenašli důkaz, že by se tam vyskytovali. Existují proto důvodné obavy, že se stali obětí pytláků,“ posteskl si Kutal.
Právě pytláctví přitom ohrožuje tato zvířata nejvíc. „Řada lidí se totiž nedokázala s návratem šelem smířit. Jsou také případy, kdy si pytlák šelmu zastřelí jako trofej,“ sdělil Kutal. Podle ochránců mají přitom chráněné šelmy v přírodě zásadní význam pro udržování rovnováhy v lesních ekosystémech.
V Beskydech sčítali rysy a vlky
10.3.2010 Lidové noviny str. 5 Domov
MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ
Velké šelmy se vracejí, jejich počet pomáhají určit stopy ve sněhu
BESKYDY Hledání stop ve sněhu, hromádek trusu, ale i poškozených stromů. Tak vypadá mírumilovný hon na rysy, vlky i medvědy v Beskydech. Sčítají tam, kolik velkých šelem přibližně v horách žije. Zejména vlci a medvědi se tam volně pohybují jako na jediném místě v republice.
Po horách několik dnů chodili dobrovolníci i profesionální ochranáři - často se sněžnicemi na nohou, ale hlavně s fotoaparáty, měřítky a sáčky na vzorky trusu zvířat. „U Lysé hory jsme našli stopy po třech rysech - jeden je podle všeho samice a druzí dva její loňská mláďata. To je moc dobrá zpráva, že se tu rozmnožují,“ popsal LN Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který se sčítání zúčastnil. Většina šelem totiž do Beskyd přichází spíše ze sousedního Slovenska.
Stopy prozradily hlavně rysy Ochranáři ale zatím nechtějí konkrétní čísla říci. Musí vyhodnotit hlášení ze všech míst, vzít v úvahu směr pohybu zvířat. Například rysa prozradí i hlasové projevy, které jsou slyšet až kilometr daleko. „Podmínky pro hledání nebyly letos ideální, sníh už byl hrubý a rozměklý, pobytové stopy ale odborníci i dobrovolníci našli,“ podotkl František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy. „Ještě nemáme všechny údaje, ale v tradičních lokalitách se potvrdil výskyt vlků i rysů,“ upřesnila zooložka Dana Bartošová. „Hledači“ zaznamenali i důkazy výskytu orla skalního a vydry.
Po loňském sčítání experti odhadli, že by v Beskydech mohlo žít šestnáct rysů, osm vlků a tři medvědi. Zohlednili přitom hlášení z celého roku. V zimě totiž například medvědy lze vidět jen stěží. „Zimují většinou na Slovensku. Bylo ale pěkné počasí, klidně mohli vyrazit,“ řekl Kutal. Zaznamenali ale jen možnost výskytu jednoho medvěda na severu Bílých Karpat.
Šelmy míří zpět do Beskyd Sčítání ale již nyní prokazují postupný návrat velkých šelem do České republiky. Beskydy jsou jediným místem, kde prokazatelně volně žijí vlci a medvědi, naopak rysy lze vidět například i na Šumavě a v Jeseníkách, mluví se o nich v Krkonoších.
Ne všichni ale vidí návrat šelem pozitivně, opakovaně protestovali třeba místní chovatelé dobytka. Smečka vlků několikrát napadla ovce u Janové na Vsetínsku. Majitelé stád sice mají nárok na odškodné, ale kvůli papírování ho často neuplatňují. Častěji si však podle odborníků pořizují ohradníky i pastevecké psy, kteří dokáží vlky zahnat. Průměrně za rok zoologové napočítají v Beskydech až patnáct domácích zvířat stržených vlky.
Návraty po desítkách let Návrat vlků přibližně před patnácti lety je prvním od chvíle, kdy podle kronik jistý František Jež zastřelil 5. března 1914 na Jablunkovsku posledního divoce žijícího vlka v dnešní ČR. A medvědi se sice vracejí ze Slovenska od 70. let, ale poslední „domácí“ byl uloven na Šumavě 14. listopadu 1856. Pokud tedy nepočítáme upytlačeného medvěda, jehož torzo našli ochránci loni na břehu Ostravice u Frýdlantu. Pytláka nepomohla chytit ani vyhlášená stotisícová odměna.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
V Beskydech probíhalo mapování šelem
8.3.2010 ČT 1 str. 9 18:00 Události v regionech - Ostrava
AOPK ČR
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka--------------------Přítomnost vlků, rysů a medvědů v Beskydech potvrdilo letošní největší mapování šelem v České republice. Ochránci přírody stopovali státem chráněné šelmy několik dní. V Beskydech si podle nich vytvořili trvalé teritorium.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Beskydy, jediné místo v České republice, kde se podle ochránců přírody vlci, rysy a medvědi vyskytují zároveň. Šelmy do Beskyd nejčastěji migrují ze Slovenska. Potvrdilo to i letošní mapování těchto státem chráněných živočichů.
Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy--------------------Zatím se podařilo zjistit pravděpodobně 12 až 14 rysů, 5 až 6 vlků a minimálně jednoho medvěda.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Podle ochránců přírody se ale počty vlků, medvědů a rysů v Beskydech pravidelně mění.
František ŠULGAN, Český svaz ochránců přírody--------------------Celoročně se sleduje jejich výskyt, takže ta čísla, taková ta konečná čísla budou známa až na konci roku.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Pro veřejnost navíc podle ochránců přírody funguje nepřetržitá takzvaná Medvědí linka.
František ŠULGAN, Český svaz ochránců přírody--------------------Mohou lidé nebo i návštěvníci v Chráněné krajinné oblasti Beskydy volat, anebo nám psát vlastně své buď zážitky, pozorování a potom samozřejmě i místní obyvatelé, aby nahlásili eventuelně škody.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Pro chovatele hospodářských zvířat ohrožených vlky, medvědy a rysy navíc ve Valašském Meziříčí funguje speciální poradna.
Milan ORÁLEK, Českých svaz ochránců přírody--------------------Nestačí jenom šelmy posčítat, ale je také třeba předpokládat, že způsobí nějaké škody, no, a stát náhradu škod chovatelům garantuje, ale je třeba chovatelům poskytnout informace, jak svoje hospodářská zvířata chránit.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Pohyb vlků, rysů a medvědů na česko-slovenském pomezí budou ochránci přírody sledovat také v dalších měsících. Příští velké mapování šelem se uskuteční na začátku příštího roku. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.
Ekologové budou v Beskydech mapovat výskyt velkých šelem
8.2.2010 Zlínský deník str. 5 Zlínský kraj
Rožnov pod Radhoštěm -Ochránci přírody i dobrovolníci se na konci února vydají do Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO), aby tam zmapovali výskyt velkých šelem. V oblasti se tradičně vyskytují vlci, rysi a medvědi. Cílem akce je nejen shromáždění dat o pohybu a výskytu těchto zvířat, ale také jejich ochrana před pytláky. Ochránci přírody mapují výskyt a pohyb velkých šelem v Beskydech pravidelně. Loňská akce potvrdila, že v oblasti žije minimálně 16 rysů, osm vlků a tři medvědi.
Největším nepřítelem těchto ohrožených druhů šelem je člověk. Ilegální lov představuje vážnou překážku jejich přežití. Podle ochránců viditelná přítomnost hlídek pomůže pytláky od střelby odradit. Zastřelení rysi či důkazy o upytlačených vlcích a medvědech nejsou v Beskydech žádnou výjimkou. Například vloni na konci dubna náhodný chodec při procházce se psem našel na břehu řeky Ostravice u mostu mezi obcemi Frýdlant nad Ostravicí a Pržno pytel se zbytky těla medvěda. Šlo o čtyři tlapy stažené z kůže a bez drápů a krční obratle s okolní svalovinou a jazykem.
V předešlých letech Správa CHKO Beskydy evidovala výskyt medvědů v různých horských lokalitách, ze kterých pak náhle zmizeli. „Informace o upytlačených medvědech se vynořily obvykle se zpožděním a informátoři se báli prozradit jméno pytláka. Je smutné, že v praxi o osudu chráněných šelem nerozhoduje stát, ale primitivové s puškou,“ řekla Dana Bartošová z CHKO Beskydy. Hnutí Duha, které se ochranou a monitoringem velkých šelem dlouhodobě zabývá, vypsalo ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou odměnu sto tisíc korun za informace, které povedou k usvědčení pytláka medvěda, rysa nebo vlka.
Hlavní sčítání šelem v Beskydech se uskuteční 25. a 26. února, kdy do terénu vyrazí především pracovníci resortu ochrany přírody. Dobrovolníci pak na jejich práci naváží 27. a 28. února. V případě trvalého deště či sněžení se mapování uskuteční v náhradním termínu, a to o týden nebo čtrnáct dní později.
ID| 39f0f052-7cdd-46b5-b7bd-e1d32957fbb0
Vlčí hlídky sledují šelmy – i pytláky
11.1.2010 Právo str. 13 Severní Morava a Slezsko
Pavel Karban AOPK ČR
Už desátý rok po sobě monitorují vlčí hlídky výskyt velkých šelem v Beskydech. Speciálně vyškolení dobrovolníci a ochránci přírody mapují výskyt rysů, medvědů a vlků. Kromě šelem se ochranáři zaměřují i na pytláky.
Za informace vedoucí k jejich dopadení slíbilo Hnutí Duha odměnu 100 tisíc korun. Smyslem vlčích hlídek je stálý monitoring území, na kterém se velké šelmy i pytláci vyskytují. Pohyb šelem hlídky zjišťují podle pobytových znaků.
Dobrovolníci měří stopy vlků, rysů a medvědů, pořizují jejich sádrové odlitky, kvůli výzkumu sbírají trus nebo srst šelem. Pobytem v terénu navíc odrazují lovce od střelby na chráněné šelmy a zjišťují pokusy o pytláctví. Podle Miroslava Kutala z Hnuti Duha Olomouc jsou vlčí hlídky v terénu i několikrát týdně. „Monitoring velkých šelem probíhá až do jara, přes léta pak členové hlídek chodí do terénu individuálně,“ popsal s tím, že současného mapování výskytu vlků, medvědů a rysů v Beskydech se účastní asi stovka dobrovolníků.
„Každý týden je několik akcí v různých částech Beskyd. Ti, co jsou místní, vyrážejí ven kdykoliv.“ Přítomnost vlčích hlídek v horách využívají i pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Spolupracujeme s nimi především metodicky a vzájemně si poskytujeme informace,“ vysvětlil František Jaskula, vedoucí Správy CHKO Beskydy s tím, že správa také využívá výsledků monitoringu hlídek při své práci.
„Třeba při sčítání šelem, které se provádí v únoru.“ Úkolem vlčích hlídek je i odstrašovat pytláky. „Možná se i díky nim pytláctví omezilo,“ naznačil Kutal. Upozornil ale na fakt, že o pytlácích se ochranáři dozvídají i se zpožděním několika let. „Poslední zaznamenaný případ je z roku 2002, kdy byla v oblasti Krásné na Frýdecko-Místecku nalezena zabitá samice rysa,“ vzpomínal.
V dubnu loňského roku pak našel náhodný chodec na břehu řeky Ostravice u mostu mezi obcemi Frýdlant nad Ostravicí a Pržno pytel se zbytky medvědího těla. Vše nasvědčovalo tomu, že medvěd byl upytlačen jinde, než byly nalezeny jeho zbytky. Policie už případ odložila. I kvůli upytlačenému medvědovi vypsalo Hnutí Duha odměnu. „Výzva trvá stále. Občas se k nám nějaká informace o pytláctví dostane, nikdo ale není ochoten svědčit,“ povzdychl si Kutal.
Podle předběžných odhadů se v současnosti na česko-slovenském pomezí může pohybovat asi jedna vlčí smečka, pět medvědů a 15 rysů. Občas se k nám nějaká informace o pytláctví dostane, nikdo ale není ochoten svědčit Miroslav Kutal, Hnutí Duha
Regionální mutace| Právo - Severní Morava
Medvědi zvítězili, benzinka u bývalé celnice nebude
22.12.2009 Horizont str. 20 Region
JANA PAŠTIKOVÁ Jiné NNO
MOSTY U JABLUNKOVA / Čerpací stanice pohonných hmot Benzina se v blízkosti bývalé celnice a plánovaného ekoduktu stavět nebude. Investor od záměru ustoupil. „Je to velký úspěch ekologických organizací a místních občanů, kteří úmysl kritizovali. Migrační koridor pro velké savce tak zůstane zachován,“ říká ekolog z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
I když důvody, které investora vedly ke stažení projektu, nejsou známy, dá se podle Kutala předpokládat, že se zalekl silného odporu veřejnosti. Projektovou dokumentaci připomínkovalo přes třicet občanů a organizací, z nichž pouze tři s benzinkou souhlasili. Ke stavbě se negativně vyjádřilo také ministerstvo životního prostředí a Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Proti hovořil i nezávislý posudek zpracovaný společností Ecological Consulting, který dal za pravdu většině připomínek Hnutí Duha.
„Poukazovali jsme na nedostatečné posouzení vlivu na plánovaný ekodukt a migraci velkých savců. Například světelné znečištění, hluk, zvýšení emisí a možný negativní vliv na kvalitu povrchových vod,“ vysvětlil Kutal.
Nezávislý posudek navíc konstatuje, že veřejně prospěšné opatření, jakým je nadregionální biokoridor k migraci velkých savců, má mít přednost před komerční výstavbou. Podle ekologů je však možné, že investor v budoucnu připraví jiný, upravený projekt.
Starosta obce se obává
Informaci komentovali i čtenáři iHorizontu. Jeden z nich, Karel, píše: „Hurá. Medvědi zvítězili, tak to má být.“ Přidává se Pozorrovatel s poznámkou: „Příroda s logikou dosáhly malinkého, ale o to hřejivějšího vítězstvíčka nad chladnokrevným byznysem. Zaplať pámbu za ty dary...“, a další podotýká: „Někdo už počítal se ziskem za kdysi pastviny, dnes stavební pozemek pod benzinku... Budiž země lehká jeho těžkým ziskům.“
Chátrající prázdné budovy celnice v Mostech u Jablunkova převedlo ministerstvo financí bezúplatně na obec. Ta zvažovala, že se jedná o ideální území pro nonstop motel s odstavným parkovištěm kamionů. Hned vedle něj měla vyrůst benzinová pumpa. Jak dříve sdělil starosta Mostů u Jablunkova Milan Procházka, využila by se tak stávající asfaltová plocha, která zeje prázdnotou. „Momentálně je z ní neřízené parkoviště, bez slušného sociálního zařízení. Ostuda pro vstupní bránu do země. Obávám se, že bez správce nám tam klidně jednou někdo může složit náklad odpadu,“ konstatoval starosta, který v projektu viděl i nová pracovní místa pro místní obyvatele.
V lese prý vyjí vlci
20.10.2009 Horizont str. 12
(PST)
Beskydy / kdo ještě nikdy neslyšel výt vlka, možná má nyní šanci. musí však zamířit do odlehlejších míst v horách a chovat se maximálně potichu.
Zmiňují se o tom přírodovědci. Beskydy jsou totiž jedním z mála míst, kde se vlci po osmdesátileté přestávce vyskytují. V období jelení říje učí rodiče vlčata lovit, a ty se u toho hlasitě projevují. Vytí vlků je intenzivnější než u psů. Na Slovensku je vlčí populace mnohem větší, u nás se počítá z přibližně patnácti až dvaceti kusy.
Vlci byli pozorováni podél česko-slovenské hranice směrem k Jablunkovskému průsmyku, na Visalajích, Bílém Kříži, na Travném a Javornickém hřebenu. Myslivec Ladislav Šimíček z Nýdecka však o možnosti zaposlouchat se vlčího vytí pochybuje. „Jsem v lese velmi často i v noci a nikdy jsem nic neslyšel, i když se lidé zmiňují, že poblíž polských hranic takové zvuky zaznamenali,“ říká. Chovatelé ovcí vlky moc rádi nevidí, na rozdíl od myslivců. Nejlepší trofeje se totiž nacházejí v lesích, kde se vyskytuje vlk. „Dělá selekci a zlikviduje slabé a nemocné kusy. Na Slovensku třeba řádí prasečí mor, ale jen v místech, kde nežijí vlci. Postižené kusy nestačí skupině, vlci je odloví a choroba se nešíří dál. Šelmy zajišťují navíc přirozenou obnovu lesa. Udržují rovnováhu ve stavů spárkaté zvěře a není pak nutné natírat stromky proti okusům,“ uvedl Michal Bojda z Hnutí Duha, který se věnuje monitoringu šelem.
zpětEkologové odmítají nový návrh mostu pro zvěř
8.10.2009 Právo str. 10 Severní Morava a Slezsko
Anna Bortlíčková Jiné NNO
Nový návrh řešení zeleného mostu nad mezinárodní silnicí I/11 v Mostech u Jablunkova se ekologům nelíbí. Přechod pro velké šelmy a další savce má být podle nové varianty Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) široký 47 metrů, ochránci přírody však chtějí širší. Podle ŘSD ale v místě, kde má most stát, širší postavit nelze.
“Pokud ekodukt má splňovat účel, tedy aby ho zvěř co nejvíce využívala, minimum je šířka 80 metrů,” řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. V minulých dnech na jednání v Jablunkově, které pořádali ekologové, byla prezentována studie nabízející čtyři alternativy stavby. Zpracovat si ji nechalo Hnutí Duha. “Podle našich variant lze za stejnou cenu, s jakou počítá varianta ŘSD, tedy kolem 200 miliónů korun, postavit ekodukt dvojnásobné šířky,” uvedl Kutal.
Závazek zajištění migrační propustnosti pro velké savce v oblasti Jablunkovské brázdy vyplývá z vládního usnesení z roku 2006 a Deklarace porozumění, podepsané zástupci společnosti Hyundai, státu a kraje s občanskými sdruženími. Přechod pro velké šelmy a další savce měl být hotový do konce minulého roku, stále je však ve fázi příprav.
Ředitelství dálnic návrhy prozkoumá
Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková Právu sdělila, že o alternativních řešeních se zmínil zástupce Hnutí Duha až v den svolané prezentace. “Vzhledem k tomu, že od ŘSD se očekává konkrétní a odborné stanovisko k návrhům, je zapotřebí, aby se ŘSD s návrhy mohlo včas seznámit a prozkoumat je. Samozřejmě po jejich obdržení se jimi budeme se vší vážností zabývat,” doplnila.
Jak dále uvedla, platná metodika ministerstva životního prostředí doporučuje řešení ekoduktu v šířce 40 metrů. Návrh ŘSD předpokládá ještě o 7 metrů více. ŘSD už dříve uvedlo, že šířku 80 metrů most mít nemůže, protože to nedovoluje prostor mezi bývalou celnicí a vyústěním lesní cesty. Ekologové nyní uvedli, že by se vyústění lesní cesty mohlo o několik desítek metrů posunout. “Vyústěním lesní cesty jsme se zabývali velmi podrobně a zodpovědně. Vzhledem k tomu, že neexistuje jiná možnost jejího napojení na veřejnou silniční síť, je nutné vytvořit takové podmínky, aby na daném místě neumírali při nehodách lidé. Nezodpovědným přístupem by totiž mohl být ohrožen i tento druh savců,” uvedla.
Možnost průchodů pro zvěř v celém úseku silnice I/11 je podle Vápeníkové řešena nadstandardním způsobem. “Prokázala to i nezávislá studie MŽP,” doplnila. Kromě biokoridoru s připravovaným ekoduktem v Mostech u Jablunkova je umožněn zvěři průchod i biokoridorem za Jablunkovem, a to pod estakádou širokou přibližně stovky metrů.
Vlky ohrožují především pytláci
20.7.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský
MARKÉTA RADOVÁ
Vzácné šelmy se vrátily do Beskyd před patnácti lety
Beskydy - Ačkoli běžný turista vlky nespatří, je to už patnáct let, co se tyto vzácné šelmy vrátily do Beskyd. Dnes jich v pohraničních horách včetně slovenského území žije podle ochránců přírody deset až patnáct. Ohrožují je hlavně pytláci, ale třeba i doprava.
“Beskydy jsou domovem vlků, rysů a medvědů už desítky let. Jako poslední k nám přišli ze Slovenska právě vlci, které ochránci přírody poprvé zaznamenali v roce 1994,” říká Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc. Vlci v Beskydech, stejně jako v dalších pohořích v Česku, byli před téměř sto lety vyhubeni. Poslední byl zastřelen 5. března 1914 v Bukovci. Nyní se z celého území Česka vlci trvale vyskytují jen v Beskydech
“Území, na němž se dnes vyskytuje deset až patnáct vlků by jistě sneslo výskyt většího počtu těchto šelem. Je tady ale pořád například problém nelegálního lovu, který zřejmě probíhá, ale nemáme o něm mnoho informací,” uvádí Miroslav Kutal.
Duha vydala výroční turistickou známku s vlkem V Beskydech Hnutí Duha zajišťuje monitoring výskytu velkých šelem prostřednictvím takzvaných vlčích hlídek tvořených speciálně proškolenými dobrovolníky, kteří se zaměřují i na činnost pytláků, jejichž odhalení ale bývá velmi obtížné.
Dopaden dosud nebyl ani pachatel, který na jaře upytlačil vzácného medvěda hnědého, jehož ostatky našel náhodný chodec na břehu řeky Ostravice mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Pržnem zabalené v igelitu.
Zatímco na Zlínsku před dvěma týdny zaznamenali případ napadení ovcí zřejmě vlky, v Moravskoslezském kraji letos dosud vlci na ovce nezaútočili. V lednu se jejich obětí stala u Janovic mladá srna. Případ nahlásil tamní myslivec, který za to získal finanční odměnu. Tu Hnutí Duha v rámci probíhajícího monitoringu přislíbilo každému, kdo upozorní na zbytky zvířat, která se prokazatelně stala kořistí vlků, rysů či medvědů žijících v Beskydech. U příležitosti výročí patnácti let od návratu vlků do Beskyd vznikla speciální turistická známka s vlkem, kterou nabízí některé beskydské chaty.
K dispozici jsou také plakáty, samolepky či třeba informační brožury, z nichž se čtenáři dozví, jak poznat stopy velkých šelem, proč je setrvání těchto zvířat v lese důležité či třeba jak se zachovat při nečekaném setkání s medvědem, k němuž ale dochází jen velmi zřídka. V současnosti v Beskydech žije dva až pět medvědů a patnáct až dvacet rysů.
Útokům vlků zabrání i pes
17.7.2009 Valašský deník str. 1 Titulní strana MICHAL MIKULENKA AOPK ČR
V Beskydech žijí dvě smečky těchto šelem. Jedna z nich možná zabíjela až na Zlínsku
Valašsko/ Nedávný útok šelem na hospodářská zvířata v Lípě na Zlínsku opět budí obavy. Svědkové, kteří zardoušená zvířata spatřili, zůstali otřeseni. “Byl to hrozný pohled, nikdy jsem nic takového neviděl,” kroutil hlavou zeť majitele ovcí Radek Langer. Odborníci připouštějí, že v Lípě, kde majitel přišel o sedm zvířat, útočili vlci ze Vsetínska. “Odhadujeme, že v oblasti Beskyd se pohybují dvě vlčí smečky. I když poslední útok nebyl pro vlky zcela typický, z devadesátiprocentní pravděpodobností jsem přesvědčená, že šlo právě o ně,” uvedla zooložka z Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO) Dana Bartošová. Upozornila, že přílišné obavy z vlků přesto nejsou na místě.
“Vlk je predátorem spárkaté zvěře, na hospodářských zvířatech závislý není. Útočí pouze tehdy, když se mu situace přímo nabízí. Na ovcích, jako na snadné kořisti, pak například učí lovit mláďata. K tomuto případu zřejmě došlo i v Lípě,” poznamenala Bartošová s tím, že za poslední roky byly škody na hospodářských zvířatech, způsobené vlky, minimální.
Obavy po posledním krutém útoku ale nemají jen chovatelé. “Do lesa bych sama nešla. Divokých zvířat se bojím, i když si nemyslím, že by primárně útočila na lidi. Mohla bych ale překvapit například samici s mládětem, která by si moji přítomnost mohla vysvětlit jako útok,” svěřila se Dominika Jarošová z Francovy Lhoty.
Divokých zvířat se paradoxně nejméně bojí lidé, kteří žijí na vzdálených usedlostech. “Podstatná věc je, že máme psa. Cítím se s ním bezpečná. Pokud někdo ovce pase volně v přírodě, musí počítat, že mu je nějaká šelma napadne. Sama jsem tady vlka ještě neviděla, spíš se bojíme lidí, než divokých zvířat,” pousmála se Markéta Pazourová, žijící na horské usedlosti Hajdovy paseky, vzdálené asi tři kilometry od Zděchova.
Chovatelé ovcí na Valašsku se už v naprosté většině případů s divokými šelmami žít naučili. “Stopy vlků, kteří slídí kolem našich ohrad, občas nacházíme. Chováme ale šarplaninské pastevecké psy, kteří stádo spolehlivě ochrání. Máme je už od štěňátek a tím, že mezi ovcemi vyrůstali, se ještě upevnil jejich ochranářský pud,” řekla Jana Kocůrková z Halenkova.
Jiní chovatelé ovcí spoléhají zase na kvalitní zábrany. “Vlků se samozřejmě bojíme, proto používáme zesílený ohradník se čtyřmi dráty. Psy máme také, border kolie. Ti ale nejsou určeni jako ochranáři, pouze pomáhají při pastvě,” vysvětlil Ladislav Gargulák z Prlova.
Vlci letos slaví výročí návratu do Beskyd
22.7.2009 Moravskoslezský deník str. 5 Z okolí Ostravy (mach) Jiné NNO
Před 15 lety zaznamenali ochránci přírody jjejich příchod ze Slovenska.
Beskydy/ Informační a osvětové materiály, které mají zvýšit informovanost návštěvníků Beskyd o problematice velkých šelem a přispět bezkonfliktnímu soužití lidí s těmito vzácnými tvory, nyní nabízí volně turistům padesátka horských chat, penzionů a informačních center v Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a také Javorníkách.
Hnutí DUHA v rámci rozsáhlého projektu s názvem Soused vlk, který se rozběhl právě před rokem, vydalo několik druhů informačních brožurek, plakátů a samolepek v celkovém počtu 100 000 kusů. Mezi místní obyvatele a návštěvníky Beskyd je šíří především pomocí dobrovolníků. Čtenáři se například dozví, jak poznat stopy velkých šelem, proč je setrvání těchto zvířat v lese důležité či jak se zachovat při nečekaném setkání s medvědem.
Na většině beskydských horských chat jsou také k prodeji pohlednice s motivy vlka, rysa a medvěda, které mají zvýšit povědomí o velkých šelmách a poukázat na významnost Beskyd coby jedinečné oblasti s výskytem všech tří druhů velkých šelem u nás. Za dobu dvou let se prodalo bezmála deset tisíc pohlednic, což svědčí o značném zájmu turistů. Beskydy jsou domovem vlků, rysů a medvědů už desítky let. Jako poslední k nám přišli ze Slovenska právě vlci -poprvé je ochránci přírody zaznamenali v roce 1994. Letos tedy uběhne právě 15 let od jejich návratu. K připomínce této významné události vznikla speciální výroční turistická známka s vlkem, kterou mohou zájemci získat rovněž na některých beskydských chatách.
Součástí projektu zaměřeného na komplexní ochranu velkých šelem, který Hnutí DUHA v Beskydech pořádá, je i řada osvětových přednášek a besed pro turisty i místní obyvatele.
Projekt má zvýšit povědomí o velkých šelmách a lidem ukázat, že šelmy neznamenají pro člověka vážnější nebezpečí, ale mohou naopak zvýšit atraktivitu regionu. To prokázala řada projektů ze západní Evropy, Severní Ameriky, ale i například z Rumunska nebo Polska. Dalším problémem je pytláctví a zvyšující se zástavba krajiny, která může narušit některé tradiční migrační trasy šelem. “Velké šelmy jsou důležitou součástí moravské přírody. Jejich ochrana bude jen málo účinná, pokud nebudeme hrdí na to, že velké šelmy v Beskydech našly opět svůj domov. Pokud mají lidé chápat šelmy jako živý klenot naší přírody, který je třeba zachovat, potřebují pravdivé a nezkreslené informace. Právě to je cílem naší práce,” řekl na závěr Miroslav Kutal z Hnutí DUHA.
Most s námi neřeší, míní ekologové
22.7.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský (ama)
Mosty u Jablunkova - Ačkoli přechod pro velké savce křížící silnici I/11 na Jablunkovsku už měl stát, dodnes nejenže nestojí, ale stále se jedná o tom, jak bude vypadat.
Zástupci ekologických organizací se zlobí. Nelíbí se jim, že od podzimu 2007 nejsou zváni k jednání o budoucí podobě ekoduktu. Navzdory takzvané Deklaraci porozumění, kterou v listopadu 2006 uzavřeli zástupci kraje, ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest, nevládních organizací a Hyundaie. V deklaraci zmírňující dopady nošovické automobilky na životní prostředí se zavázali mimo jiné k tomu, že ekodukt zajišťující bezpečnou migraci velkých savců včetně vzácných rysů, vlků či medvědů bude stát nejpozději 31. prosince 2008, a že součástí projektového týmu budou i občanská sdružení.
“Když jsme na podzim 2007 se zástupci dalších stran jednali, upozorňovali jsme na základě zahraničních studií na to, že ekodukt musí mít ve středu minimálně 80 metrů šířky. Jinak nebude plně využíván. Od té doby nás k jednání nikdo nepřizval. To je neplnění deklarace,” řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová uvedla, že jednání pracovní skupiny k řešení migrace velkých savců v Jablunkovské brázdě byla svolávána k projednání nově vzniklých podkladů. Hlavní bylo podle ní projednáno. V květnu se ale jednalo o kompromisní variantě přechodu. Bez ekologů. (Viz O zeleném... str. C3)
Slavný medvěd Míša skončil v depozitáři
22.7.2009 ČT 1 str. 12 18:00 Události v regionech - Ostrava, AOPK ČR
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka: V depozitáři muzea skončil slavný medvěd Míša, který před 9 lety naháněl hrůzu chovatelům hospodářských zvířat v Beskydech. Původně měl být přitom součástí zámecké expozice v obci Lešná u Valašského Meziříčí.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor: Takto vypadal medvěd nazvaný Míša z Brodské v roce 2000 krátce po odchytu v Beskydech. Tehdy byl ještě plný života. Více než stokilový medvěd přišel podle zoologů pravděpodobně ze Slovenska. Za několik měsíců roztrhal několik desítek ovcí, králíků, slepic a způsobil škody za více než 200 tisíc korun. Po odchytu u Nového Hrozenkova a převozu do Chomutova byl medvěd později zastřelen, když utekl z tamního zooparku. Takto vypadá slavný medvěd dnes. Vycpaný a ukrytý v depozitáři Muzea regionu Valašsko.
Karel PAVELKA, zoolog: Medvěd je teďka v depozitáři muzea ve Valašském Meziříčí, přemístili jsme ho tam do, ze zámku Kinských, kde se dělají opravy kotelny a je tam velká prašnost.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor: Po větší prezentaci Míši z Brodské volají nejenom návštěvníci muzea, ale i ochránci přírody. Měl se stát turistickou atrakcí Beskyd.
Karel PAVELKA, zoolog: Řada lidí se ptá na tohohle medvěda.
Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy: Tento medvěd měl být umístěný, umístěn v expozici tak, aby skutečně zájemci ho mohli kdykoliv vidět, a to v nějakém místě, kde teda ta návštěvnost je velká, protože ten příběh medvěda je poučný i nadále.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor: Už dříve muzeum medvěda prezentovalo na několika putovních výstavách. V zámku v obci Lešná u Valašského Meziříčí medvěd nakonec umístěn nebude.
Hana JABŮRKOVÁ, ředitelka, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně: Ta klasická přírodovědná expozice se do zámku Lešná neplánuje, ale určitě bude připravena v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí.
Daniel ŠAMÁNEK, redaktor: Ochránci přírody se shodují, příběh Míši z Brodské se už nebude nikdy opakovat. Podle zoologů se v současnosti pohybuje na česko-slovenském pomezí minimálně 5 medvědů. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.
Vlci rozsápali sedm ovcí na Zlínsku
7.7.2009 denik.cz str. 0 Z domova Iva Chmelová AOPK ČR
Lípa /AKTUALIZOVÁNO/ - Tři mrtvé malé beránky a čtyři ovečky našel v neděli ráno chovatel ovcí Leopold Kunor z Lípy na Zlínsku na své farmě.
„Asi o půl sedmé ráno volala tchánovi kolemjdoucí houbařka, že je v ohradě mrtvé jehně. Jeli jsme tam a našli další, jedno dokonce ještě žilo. Byl to hrozný pohled, nikdy jsem nic takového neviděl,“ kroutil hlavou zeť majitele ovcí Radek Langer. Sám chovatel byl nálezem otřesen. „Je to hrozný šok. Chovám sedm set ovcí a sedm z nich se zdá být málo, ale ten způsob nálezu je otřesný, když to vidíte,“ řekl zdrcený Leopold Kunor.
Na místo přivolal pro jistotu policisty. „Přestože jsme na místě nenašli nic, co by nasvědčovalo tomu, že jejich životy má na svědomí člověk, povolali jsme ještě pro jistotu specialistku na šelmy z Chráněné krajinné oblasti Beskydy,“ sdělila zlínská policejní mluvčí Jana Bartíková.
Odbornice po ohledání zranění zvířat připustila, že podle všeho jehňata zabili vlci, kteří se na Zlínsko mohli dostat ze Vsetínska.
„Je to ojedinělý případ tady v regionu. Má některé netypické znaky pro útok vlků, ale přesto jsem usoudila s devadesátiprocentní jistotou, že to byla rodina vlků. Podle stop to vypadá, že staří zřejmě učili mladé lovit,“ řekla specialistka na tyto případy Dana Bartošová z CHKO Beskydy.
Podle uznávaného odborníka na šelmy z ostravské zoologické zahrady Ludvíka Kunce je však na vlčata poměrně brzo. „V tuto dobu je to velmi neobvyklé, i když stát se to může. Další zvláštní okolností je to, že nebylo nic sežráno, pouze usmrceno. To dělají psi, ne vlci,“ podivuje se Kunc.
S tím Bartošová souhlasí. „Ano, není to úplně typický případ. Může se však stát, že si vlci jehně odnesou s sebou a až pak ho sežerou. Dalším zvláštním znakem byly prokousnuté hlavy všech jehňat, vlci se totiž orientují spíše na krk. Psi ale oběť spíše roztrhají, a to jsme zde nenašli,“ doplnila Bartošová.
Šelmy se prý rády vracejí na místo činu. „Snad nepřijdou zpátky. Do ohrady v Lípě podlezli přes dřevěná vrata, ale v jiných případech dokážou i přeskočit elektrický ohradník“ dodala Bartošová.
Chovatel proto od víkendu chodí své ovce hlídat. „Jezdí tam v noci, protože vlk útočí často nad ránem. Tam obchází po ohradě a hlídá,“ uvedl Langer. Nejlepší obranou je podle Bartošové prevence. „Dobrý ovčácký pes dokáže stádo uhlídat. Drobní chovatelé by měli ovce pečlivě zavírat na noc, používat síťové ohradníky a podobně,“ sdělila Bartošová.
Lidé se ale vlků bát prý nemusejí. „Vlci útočí na lidi jen ve filmech a v pohádkách, jako je třeba Červená Karkulka. Poslední případ takového útoku se datuje do padesátých let, tam ale vlk měl vzteklinu, která se už tady léta nevyskytla,“ podotkl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody.
Chovateli ovcí vznikla škoda 11 tisíc korun. „Pokud útočí vlk na ovce zavřené v ohradě, má majitel ze zákona nárok na náhradu škody. V případě psího útoku tomu tak ale není,“ upozornila Bartošová.
Šulgan: Medvědi chodí až do Alp
25.6.2009 Mladá fronta DNES str. 4 Východní Morava
(ny) AOPK ČR
Ochránci přírody připravují mapu stezek kvůli migraci zvířat
Beskydy - Otevření nové silnice rovná se uzavření jednoho místa, kudy mohou chodit šelmy.
Na základě této rovnice začali ekologové z CHKO Beskydy zpracovávat novou biokoridorovou mapu. “Nebude sloužit lidem, ale zvěři,” uvádí pracovník CHKO František Šulgan.
* Co to vlastně biokoridory jsou?
Jde o cesty a místa, kudy chodí a kde se zdržuje zvěř. I když to v počítači nevypadá moc zajímavě, jsou to velice podstatné údaje.
* Proč jsou podstatné?
Zvířata se potřebují pohybovat z jednoho kopce na druhý kvůli potravě. Někdy i z jednoho pohoří na druhé. My zajdeme do supermarketu, zvěř tuto možnost nemá. Proto jim chceme nechat alespoň pás přírody, kudy mohou nerušeně procházet. I když slovo nerušeně už teď v Beskydech v podstatě neexistuje.
* Mluvíte o velkých šelmách?
Zdaleka tím nemyslím jen medvědy, rysy a vlky, ale i ostatní zvířata. Vždyť stačí postavit jednu silnici, jeden obytný dům na jejich trase a jsou v pasti.
* Zpracováváte tuto studii poprvé?
To rozhodně ne. Naposledy se mapa biokoridorů dělala před deseti roky. Dobrou zprávou je, že při současné aktualizaci jsme zatím zjistili, že cesty pro zvířata nic nenarušilo. To znamená, že s přírodou, alespoň na Rožnovsku, se v posledním desetiletí zacházelo slušně.
* Chovatelé ovcí by se ale zeptali, proč tady chcete mít rysy a vlky?
Vždyť jsou nedílnou součástí zdejší přírody. A navíc, díky výskytu vlků Beskydy dostaly potvrzení od Evropské unie, že jde o evropsky významné území. To nejen nám, ale všem ekologickým sdružením moc pomáhá v boji proti otevření dolů pod Radhoštěm i v dalších věcech.
* Když už jsme u šelem, kudy vlastně chodí medvědi?
Budete se divit. Ti mají stezky, které vedou na jednu stranu na Slovensko a na druhou až do Alp.
Mají se do českých lesů vrátit medvědi?
Proti: Ivan Brezina redaktor časopisu Maxim
Medvěd už do Česka nepatří
22.6.2009 Týden str. 61
Na první pohled je medvěd vítaným navrátilcem do české přírody. Důvodem radosti medvědích aktivistů je však paradoxně přemnožení medvědů na Slovensku (silná vnitrodruhová kompetice totiž mladé jedince vytlačuje do “prázdných” teritorií na českém území).
Za obohacení fauny platí Slováci dramatickým nárůstem počtu útoků na lidi. Medvěd je sice plachý, ale pokud ho překvapíte, stává se nebezpečnou šelmou. Setkání s člověkem často končí vážným zraněním. A na Slovensku v posledních letech přibylo tolik útoků, že z osmi set šelem chtějí zastřelit polovinu, aby se medvědí populace vrátila na udržitelnou úroveň. V Česku veřejná diskuse na medvědí téma ani nezačala. Chceme je tu vůbec? Podle Hnutí DUHA u nás není znám jediný případ napadení člověka. Aktivisté už ale neříkají, že se usilovně snaží, aby k němu brzy došlo. Přes dálnici D47, která nás spojí se Slovenskem, prolobbovali speciální “medvědí” přechod, který šelmám umožní nerušenou migraci na naše území. Zaplatíme za něj půl miliardy korun. Získáme za ty peníze něco víc než strach při cestě na borůvky?
Medvěd už do Česka nepatří. Naše krajina je na rozdíl od slovenských hor obydlená na doraz; konflikt šelmy s člověkem je nevyhnutelný. Jakmile se medvěd jednou naučí přiživovat u lidí, les ho už neláká. V okrajových čtvrtích rumunského Brašova medvědi vybírají popelnice. Kdy to začnou dělat v Rožnově pod Radhoštěm? V Česku zatím jen pár přeběhlíků ze Slovenska zabíjelo domácí zvířata. V létě 2000 jeden medvěd systematicky plenil beskydské statky. Dělal to vyloženě pro zábavu: za dva měsíce zabil jedno tele, 27 ovcí, 239 králíků, 34 kusů drůbeže a zničil devět včelstev.
Poslední domácí medvěd byl zastřelen v listopadu 1856. Od té doby jsme odvykli ostražitosti - v českých a moravských horách už dnes s medvědem nikdo nepočítá. Že tu kdysi žil a prostě sem patří? I černé neštovice bývaly kdysi přirozenou součástí přírody. Přijdou aktivisté s programem na jejich návrat?
***
Pro : Miroslav Kutal zoolog Hnutí DUHA
Přechody pro zvířata
22.6.2009 Týden str. 61
Medvědi, největší evropské šelmy, se do moravských hor vracejí již od 70. let minulého století. Přicházejí především ze Slovenska, kde se těší lepší ochraně. V Beskydech žijí všechny velké šelmy, tedy i vlci či rysi, skrytě a člověka nenapadají. Stále větší civilizační tlak na horskou krajinu však divokým zvířatům nesvědčí, a to je problém.
Nejde jen o medvědy. V Jablunkovské brázdě zůstaly poslední dva nezastavěné pruhy krajiny spojující Moravskoslezské a Slezské Beskydy. Střetávají se tu šelmy z Česka, Slovenska a Polska. Stále se zvyšující intenzita dopravy v této rychle se rozvíjející oblasti ohrožuje tradiční migrační trasy zvířat - nejen velkých šelem, ale i běžných srnců, jelenů nebo lišek. Nelze totiž postavit přechod jen pro jeleny nebo jen pro medvědy. Přecházet budou všechna zvířata. Otázka tedy nezní, proč je žádoucí, aby se vrátili medvědi. Otázka zní, jestli chceme, aby byla krajina prostupná pro divoká zvířata.
Ekodukty, o kterých je řeč, měly vzniknout jako snaha snížit ekologickou újmu pramenící z nárůstu dopravy, například vlivem stavby automobilky Hyundai. Jenže zatímco korejská továrna dávno stojí, zelený most, který měl překlenout silnici v Jablunkovském průsmyku, zatím není ani na papíře. Prý musí být dokonce užší, než je zvykem v zahraničí, protože se objevily nevídané technické komplikace - střet s lesní cestou na pozemku státních lesů. No považte...
Medvědi jsou přirozenou součástí karpatských lesů, do nichž Beskydy patří. Kdokoli řekne, že člověk je také přirozenou součástí přírody, má pravdu. Jenže člověk si umí s překážkami poradit. Mnozí lidé mají přirozenou potřebu ekonomického rozvoje, zvířata potřebu migrovat. A budou se o to snažit, ať už ekodukty vzniknou, nebo ne. Jak ukazují zahraniční výzkumy, pokud zelené mosty stojí, šelmy i kopytníci je intenzivně využívají. Bezpečnější život pak nemají jen divoká zvířata, ale také řidiči. Silniční střety s velkými zvířaty mohou končit tragicky.
Živoření beskydských huňáčů
8.6.2009 Týden str. 12 Aktuálně Ivan Motýl Jiné NNO
Příběh týdne
Vědci potvrdili, že ostatky před měsícem nalezené mrtvoly medvěda patří samci medvěda hnědého z divoce žijící populace v Beskydech.
Zabitý medvěd neutekl z cirkusu ani z ilegálního domácího chovu, jak naznačovali někteří beskydští horalé. Vědci z Ústavu biologie obratlovců v minulém týdnu potvrdili, že šlo o jedince z volné karpatské přírody. „I medvědi z nelegálních chovů a cirkusů byli přece odloveni v Karpatech,“ zpochybňuje názor vědců farmář Petr Šimeček ze Starých Hamrů, letitý nepřítel neřízeného návratu velkých šelem do Beskyd. Zbytky medvěda byly nalezeny před měsícem v igelitovém pytli na břehu Ostravice ve Frýdlantu nad Ostravicí. Scházely ale trofejní části těla - kůže i lebka. Zmizely také nejlepší kusy masa. Pro ochránce přírody a policii to byly neklamné důkazy, že celoročně přísně chráněného medvěda někdo ulovil.
Lovecké vášni neporučíš
Farmář Petr Šimeček mezi řečí naznačuje, že o případu upytlačeného medvěda v Beskydech ví dost, ale podrobnosti si nechá pro sebe. „Někdo prostě neudržel svoji loveckou vášeň na uzdě,“ podotýká.
„Mezi myslivci je pouze pár pytláků, kteří jdou po chráněných šelmách. Ostatní lovci ale jejich vášeň tolerují a kolegy neudají,“ míní Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, které v Beskydech organizuje takzvané vlčí hlídky. Ty mapují výskyt vlků, rysů i medvědů. „Jde nám o to, aby žádný myslivec neměl jistotu, že je v lese se šelmami sám, a nemohl je beztrestně střílet,“ vysvětluje šéf vlčích hlídek Miroslav Kutal. Patroly začal organizovat před sedmi lety, když bylo jasné, že se do Beskyd kromě rysů trvale navracejí vlci i medvědi. Nyní mají hlídky k dispozici tři stovky dobrovolníků a pytláky notně znervózňují.
Každý jednou udělá chybu. Vlčí hlídky v Beskydech už léta nacházejí v přírodě takzvané újedi, tedy části uhynulých hospodářských zvířat, které mají přilákat šelmy, zatímco lovec číhá v křoví. Nyní se v igelitovém pytli podařilo najít ještě jasnější důkaz pytláctví. Policisté se nechali slyšet, že pátrání je nadějné. „Pokud vím, kulka se v těle nenašla, takže najít střelce bude těžké,“ kontruje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Nalezený medvěd je jen vrcholem ledovce, většinu zastřelených šelem nikdy nenajdeme. Jisté je, že ilegální odstřel pokrývá zdejší přirozený přírůstek,“ vysvětluje Bláha. Ač mají šelmy v Beskydech výborné podmínky k životu, kvůli pytlákům živoří; jinak už by se prý vlci i medvědi dávno rozšířili do Hostýnských či Oderských vrchů. Zatčení pytláka by v každém případě bylo příslibem, že šelem začne přibývat. „Policie nikoho neodhalí, to vím s jistotou,“ je přesvědčen farmář Šimeček.
Pokuta za nelegální chování rysa ostrovida
5.6.2009 ČT 1 str. 10 18:00 Události v regionech - Ostrava, AOPK ČR
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka--------------------Patnáctitisícovou pokutu za nelegální chov rysa ostrovida, musí zaplatit chovatel z Hukvald na Frýdeskomístecku. Kriticky ohroženou šelmu měl doma v kleci bez povolení Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Policisty na to upozornil chovatelův konkurent.
Jiří LOUČKA, redaktor--------------------Touha mít doma vzácný druh kočkovité šelmy rysa ostrovida přivedla tohoto chovatele z Hukvald do problémů se zákonem.
chovatel--------------------Byla to samice dovezená z Německa. Jsou zvířata, se kterými je povolen obchodovat, které jsou odchovaná v zajetí.
Jiří LOUČKA, redaktor--------------------Rysa v kleci na zahradě měl jeho nový majitel téměř 8 měsíců. Mezitím dodatečně požádal chráněnou krajinnou oblast Beskydy o povolení k chovu. Rys ostrovid totiž patří mezi kriticky ohrožené šelmy a bez zvláštní výjimky ho nelze mít doma.
Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy--------------------Nedodržel tam několik těch výjimek, ale mimo jiné roli přitom nepovolení hrálo i to, že ten rys jako velké zvíře chráněná krásná šelma, že měl být vlastně celý život chován v těsné kleci.
chovatel--------------------Povolení chovu na rysa ostrovida je doporučené rozměry na pár dvacet metrů čtverečních a já mám kotec, tuším 36 metrů čtverečních.
Jiří LOUČKA, redaktor--------------------O případu se navíc nedávno dozvěděli policisté. Upozornil je chovatelův místní konkurent, nám se ho dnes nepodařilo zkontaktovat.
Ivan ŽUROVEC, mluvčí PČR, Frýdek-Místek--------------------Už je nelegální chovatel odsouzený a byl odsouzený k pokutě 15 tisíc korun s tím, že pokud neuhradí včas pokutu tak musí nastoupit na dva měsíce do vězení.
Jiří LOUČKA, redaktor--------------------Kočkovitá šelma je v současné době už zase zpátky u své původní majitelky v Čechách. Jiří Loučka, Česká televize Hukvaldy.
Analýza: Pytláci zabili medvěda hnědého
3.6.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský JAROSLAV BAĎURA AOPK ČR
Ostrava - Zbytky zvířete, které byly nalezeny předměsícem zabalené v igelitu v řece Ostravici, pocházely z medvěda hnědého.
Předpoklady ochránců přírody nyní potvrdil brněnský Ústav biologie obratlovců. “Šlo zcela jistě o samce medvěda hnědého,” řekl pracovník ústavu, docent Petr Koubek.
Analýza zbytků nalezených tkání medvěda dále ještě podle Dany Bartošové ze správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy potvrdila, že šlo o genotyp medvěda karpatského. “To znamená, že s velkou pravděpodobností žil v Beskydech nebo na Slovensku. Definitivně se tak vyvrátila možnost, že mohlo jít například o přestárlého medvěda z cirkusu nebo o medvěda ze zoo.” Zbytky medvěda nalezl v řece náhodný chodec. Po rozbalení igelitu zjistil, že uvnitř jsou zbytky velkého zvířete bez kůže, lebky, drápů a velkých kusů masa. Petr Koubek řekl, že vědci nemohli z nalezených tkání zjistit žádné další informace, například o stáří zvířete. “Pomohly by nám další vzorky od jiných medvědů. Z nich bychom mohli porovnáním s nalezenou tkání zjistit například příbuznost mezi upytlačeným medvědem a dalšími beskydskými či slovenskými medvědy. Pro takové porovnání by musel ústav získat další vzorky od jiných medvědů, například chlupy i s vlasovými váčky či čerstvý trus. Jde ale o velmi náročný a nákladný výzkum,” upozornil Petr Koubek.
Případ vyšetřuje policie. “Spolupracujeme i se slovenskou policií,” řekl mluvčí policistů Ivan Žurovec. Vyšetřovatel prověřuje všechny podněty, které od lidí získala nejenom policie, ale také ochránci přírody.
“V tuto chvíli můžeme říct, že bychom mohli v dohledné době objasnit to, jak se zbytky zvířete dostaly do řeky,” řeklmluvčí. Další okolnosti nechtěl zatím sdělit, aby neohrozil vyšetřování. “Ale vypadá to nadějně,” dodal. Medvědi jsou na území České republiky velmi vzácní. Trvale se vyskytují pouze v horách severovýchodní Moravy, na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Podle expertů Správy CHKO žije v Beskydech jen tři až pět těchto zvířat.
“Usmrcení byť jediného z nich má proto vážné následky pro celou populaci medvěda na česko-slovenském pomezí,” uvádějí ochranáři. Ilegální lov je největší hrozbou pro všechny tři druhy velkých šelem v zemi - vlka, rysa a medvěda.
Hnutí Duha vypsalo už dříve spolu s Českomoravskou mysliveckou jednotou odměnu 50 tisíc korun za informace vedoucí k odhalení pytláků šelem. Nyní ji zdvojnásobilo. Lidé, kteří znají podrobnosti o tomto či jiném případu pytláctví, mohou kontaktovat Hnutí Duha na adrese: odmena@hnutiduha.cz nebo na telefonu 731 463 929. Informace přijme i Správa CHKO Beskydy na telefonu 607 837 854 nebo policie.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Na Přerovsku prý pobíhal medvěd, svědkům zmizel v řepkovém poli
26.5.2009 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Zajímavosti, iDNES.cz, Jakub Bartosz, ČTK
Na rozhraní Přerovska a Kroměřížska mezi obcemi Stará Ves a Kostelec u Holešova se zřejmě v polovině května pohyboval medvěd. Ochráncům zvířat to potvrdili tři místní obyvatelé, kteří zvíře zahlédli v časných ranních hodinách. Medvěd se mohl zatoulat z Beskyd do Hostýnských vrchů.
Svědci viděli nezávisle na sobě medvěda kolem čtvrté hodiny ráno na silnici. Zvíře pak zmizelo v řepkovém poli. "Pokoušel jsem se najít nějaké důkazy, například stopy či trus, ale bylo bohužel dost sucho," popsal Miroslav Kutal z Hnutí Duha v Olomouci, který se výskytem velkých šelem zejména v Beskydech dlouhodobě zabývá.
"V hledání nebyl úspěšný ani místní myslivec," dodal. Přesto považuje výpovědi svědků za věrohodné. Mají totiž zkušenosti s pozorováním zvířat a medvěda si člověk hned tak nesplete. "V této lokalitě nemáme z posledních let informace o tom, že by se tam medvěd objevil. Je ale možné, že se mohlo jednat o medvěda z Beskyd přecházejícího Hostýnské vrchy. U Kostelce končí větší lesní komplex, kam se medvěd z Hostýnských vrchů mohl dostat," upřesnil Kutal. Medvěd je plachý a žije skrytě
Podle něj se medvěd dokáže nepozorovatelně pohybovat i v kulturní krajině. Aktivní je zejména v noci a nad ránem. Spatřené zvíře bylo patrně divoké, neboť za sebou nenechalo žádné stopy. "Pokud by to byl medvěd, který byl odchován člověkem a třeba někomu utekl, bylo by o něm více zpráv. Snažil by se totiž získat potravu i blíže člověku, protože by se lidí tak nebál," soudí Kutal.
Podle něj se lidé medvěda bát nemusí, protože je velmi plachý a žije skrytě. "Pokud by ho někdo pozoroval, není třeba dělat paniku. Je to přirozený pohyb zvířete, které se jen dostalo do krajiny, která pro něj není ideální, a musí najít cestu zpět," doplnil Kutal. Nález v Beskydech
Hnutí Duha uvítá každé zprávy o výskytu této či dalších šelem. Lidé mohou přímo vyplnit formulář na webu selmy.cz . Nejvhodnější podmínky pro medvěda v tuzemsku jsou v Beskydech, kde jich žije až pět.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je medvěd hnědý chráněným druhem a je klasifikován jako kriticky ohrožený. Chrání ho také evropská legislativa. Přesto ochránci přírody letos počátkem května zaznamenali v Beskydech případ, kdy patrně pytlák medvěda zabil. Zvíře vyvrhl, nechal si maso a trofeje a zbytky těla odhodil v pytli do řeky Ostravice. - čtěte více o nálezu mrtvé šelmy
Přechod pro šelmy stále chybí
12.5.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský
Mosty u Jablunkova - Zelený most, který velkým savcům, včetně vzácných rysů, vlků či medvědů, umožní bezpečně přecházet silnici I/11 na Jablunkovsku, stále chybí.
A není jasné, kdy vznikne. Fungovat přitom měl nejpozději 31. prosince loňského roku. Na tom se zavázaly kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu, agentura CzechInvest, některé nevládní organizace a firma Hyundai, když v listopadu 2006 uzavřely “Deklaraci porozumění”. Ta má mírnit negativní dopady automobilky na životní prostředí.
Závazek vystavět přechod pro velké savce, takzvaný ekodukt, přes silnici I/11 v důležité migrační lokalitě volně žijících živočichů, Jablunkovské brázdě, obsahuje i vládní usnesení z května 2006. Byl i jednou z podmínek ministerstva životního prostředí v procesu posuzování vlivu stavby nošovické továrny na životní prostředí. “Ekodukt měl fungovat dříve, než začne vyrábět Hyundai. Nejpozději loni 31. prosince. To se nestalo,” zdůraznil Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc, které je jedním ze signatářů deklarace.
Příští týden proběhne na místě plánované stavby ekoduktu jednání zástupců ministerstev dopravy a životního prostředí. Každá strana má o podobě “šelmochodu” jinou představu.
(Viz Porušili... str. C2)
Porušili závazek, most chybí
12.5.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský
Podle Deklarace porozumění měl most pro velké savce už stát. Signatáři závazek nesplnili
Mosty u Jablunkova - Zástupci ministerstev dopravy a životního prostředí příští úterý zamíří do Mostů u Jablunkova, do míst, kde podle takzvané Deklarace porozumění měl silnici I/11 nejpozději na konci loňského prosince překlenovat zelený most pro velké savce, mezi nimi vzácné rysy, vlky či medvědy.
Most však zatím chybí. Signatáři deklarace mírnící negativní dopady nošovické automobilky na životní prostředí, kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu, agentura CzechInvest, firma Hyundai a některá občanská sdružení, závazek nedodrželi. Obsahovalo ho přitom i usnesení vlády k návrhu na schválení investiční smlouvy s firmou Hyundai z května 2006. “Je to tři a půl roku od vládního usnesení a jsme pořád na začátku,” upozornil Jiří Nezhyba ze sdružení Ekologický právní servis.
Košťál: Odpovědnost má kraj Protože závazek v Deklaraci porozumění nebyl dodržen, mohou nyní občanská sdružení toto porušení medializovat prostřednictvím inzerátů v novinách.
To ale zatím neplánují. Podle Jiřího Nezhyby není jisté, zda by medializace měla správný efekt. Také Leo Košťál z občanského sdružení Beskydčan řekl, že inzeráty by zřejmě nebyly správná cesta. “Můj cíl není zostudit někoho. Je důležité, aby ekodukt vznikl.” Zodpovědnost za to, že přechod pro velké savce dosud nestojí, dává kraji. “On je ten, který se zavázal, že ekodukt bude.”
Mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková ale řekla, že stavba migračního objektu bude technicky i právně součástí silnice I. třídy, jedná se tedy o rekonstrukci státního silničního majetku. Podle vládního usnesení z května 2006 je proto vybudování migračního koridoru v oblasti Jablunkovské brázdy uloženo ministru dopravy. Výstavbu ekoduktu, který má stát v blízkosti bývalé státní hranice, brzdí mimo jiné fakt, že se zatím nerozhodlo o parametrech “šelmochodu”.
Jak široký bude ekodukt?
“Investiční záměr, který vznikl v souladu s platnou metodikou a studií zadanou ministerstvem životního prostředí, počítá se stavbou ve středu širokou 40 metrů,” řekla Irena Krzyžanková z Ředitelství silnic a dálnic Ostrava (ŘSD).
Ekologové aministerstvo životního prostředí nesouhlasí. Prosazují ekodukt se středovou šířkou alespoň 80 metrů. “Je to nutné, aby zvěř ekodukt ve větší míře využívala,” řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc. Větší rozměry stavbu, která si v malé variantě vyžádá přes 200 milionů korun, prodraží dvojnásobně. Širší most by navíc podle ŘSD přinesl technické komplikace.
“Silnice I/11 patří mezi priority, ale dnes je potíž sehnat peníze na klíčové stavby jako na dálnici D47,” nastínil výhledy na financování mluvčíministerstva dopravyMartin Kupka. Zástupci ministerstev by měli příští úterý v Mostech u Jablunkova rozhodnout, kterou z šířkových variant ekoduktu vyberou. Účastnit by seměla i občanská sdružení, zatím jim ale nepřišla pozvánka.
Útoku šelem zabrání ohradníky a psi
23.5.2009 Valašský deník str. 3 Valašsko PAVEL KAŠPAR
Ochránci přírody získali z norských fondů dotace na speciální ohradníky
Valašsko/ Roztrhané ovce divokými šelmami. Noční můra všech chovatelů ovcí či skotu v horách regionu, která se mnohdy může proměnit v realitu. Začíná totiž pastevní sezona a pro hladové šelmy je nechráněný dobytek lehkou kořistí.
Ochranáři, kteří vlky, medvědy či rysy ve volné přírodě chtějí, na to reagují zapůjčením speciálních ohradníků. Ty mají volně se pasoucí dobytek před šelmami ochránit.
V Beskydech mají velké šelmy na svědomí úhyn ročně řádově několika desítek hospodářských zvířat. Nejvíce ohrožení jsou především drobní chovatelé, pro které ztráta každého kusu znamená pohromu. “Proto máme pro každého chovatele, který o ochranu požádá, k dispozici šest sad padesátimetrových elektrických síťových ohradníků s transformátory. Každá by je jinak vyšla na šestnáct tisíc korun, a to si nemohou někteří dovolit,” vysvětlil jednatel meziříčských ochránců přírody Milan Orálek. Peníze na speciální ohradníky ochránci přírody získali z prostředků norských fondů.
Ne každý chovatel ovšem na ohradníky bude mít nárok. Zapůjčení ochrany proti šelmám totiž závisí na schválení Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. “Záleží na tom, jestli se majitel zvířat nachází v rizikové oblasti podle nalezených stop, zda v minulosti podobným útokům čelil nebo se to dá předpokládat,” uvedla Dana Bartošová zooložka CHKO Beskydy.
Podle ní mezi rizikové oblasti patří převážně hřebeny Vsetínských vrchů, Javorníků, ale také oblast pod Soláňem. Není prý ani neobvyklé, že se vlci zatoulají do podhůří a blízkosti velkých měst. “V minulosti jsme zaznamenali výskyt mezi Vsetínem a Janovou. Šelmy vyhledávají volný prostor, kterého je čím dál méně,” vysvětlila zooložka. Zkušení chovatelé ale znají lepší ochranu proti hladovým útokům zvěře. Tou je kombinace ohradníků a čtyřnohých hlídačů. “Určitě ohradníky pomůžou, v pár z nich ovce paseme, ale hlavní je pastevecký pes. Toho šelmy cítí a ke zvířatům se nepřiblíží,” konstatovala chovatelka Jana Kocurková z Halenkova. Vlci jim prý občas běhají naštvaně kolem ovcí, ale žádné škody jim zatím nezpůsobili.
Ochránci přírody rozjeli v minulých dnech také poradnu, kde chovatelům vysvětlí, jak svá stáda proti velkým šelmám chránit anebo získat dotaci na nákup vlastních ochranných zařízení.
Ani stotisícová odměna neláká
21.5.2009 Lidové noviny str. 6 Morava a Slezsko, MILOŠ ŠENKÝŘ AOPK ČR
Případ upytlačeného medvěda: vědci nyní zkoumají zbytky těla
FRÝDEK-MÍSTEK K chycení pytláků nemusí pomoci ani vypsání stotisícové odměny. Přesvědčují se o tom členové Hnutí Duha a myslivecké jednoty, kteří už pět let nabízejí peníze za pomoc při zadržení pytláků. Stále marně.
Slíbená suma zatím nepomáhá ani při usvědčení člověka, který před třemi týdny zabil v Beskydech medvěda hnědého - tato zvířata lze přitom v tuzemských lesích spočítat na prstech jedné ruky. “Když jsme s odměnou začínali, byla dvacet tisíc korun. Teď je na sto tisících, nikdo však potřebné usvědčující informace nepřinesl,” přiznal pro LN Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Přesto podle něj našli několik lidí, kteří svými poznatky pomohli. “S jejich pomocí zužujeme okruhy podezřelých, ale podmínky vyplacení odměny, tedy usvědčení pytláků, to zatím nesplnilo,” podotkl.
Případ mrtvého medvěda řeší souběžně také policisté. Ti mimo jiné společně s ekology zintenzivnili kontroly v beskydských lesích, například častěji hlídají nepovolené vjezdy na lesní silnice. Medvěda totiž musel ten, kdo ho skolil, odvézt právě autem. A nemusela to být jeho první trofej. “Platí, že na případ už nepohlížíme jako na pytláctví, ale jako na trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,” potvrdil včera mluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec. Pachateli tak hrozí až tři roky vězení.
Ekologové ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy stále nemají bližší informace o tom, jaký medvěd vlastně padl pytlákovi za oběť. “Stále čekáme na rozbory,” podotkla zooložka správy Dana Bartošová. Na výzkum poslali vzorky, které našel na konci dubna náhodný kolemjdoucí odhozené v řece Ostravici ve Frýdlantu. V pytli byly čtyři tlapy stažené z kůže, krční obratle a svalovina i s jazykem.
O rozbor se starají pracovníci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Jenomže potřebují čas. “Je to složitá práce. Můžeme na jejím základě stanovit druh medvěda, jeho pohlaví, případně porovnat i příbuznost,” potvrdil včera LN jeden z vědců Jaroslav Červený. Výzkum by tedy mohl například pomoci upřesnit, zda medvěd pocházel ze západního či z východního Slovenska, tedy zda se v Beskydech mohl pohybovat trvaleji. Nelze totiž vyloučit, že se pytlákovi dostal do cesty náhodou nebo že z moravskoslezské části Beskyd ani z přilehlé části Slovenska vůbec nepocházel.
Aktivisté z Hnutí Duha i zástupci Správy CHKO Beskydy považují pytláctví za problém. A přístup k němu také. V uplynulých dnech například zahájili kampaň zaměřenou na ochranu stád, včelínů a dalších míst před případnými útoky vlků, rysů a medvědů. Podle Kutala nabízejí například zapůjčení elektrických ohradníků nebo pomoc se získáním dotací. Právě tato kampaň má nepřímo pomoci také s pytláky - ekologové naznačují, že právě škody, které šelmy čas od času způsobí, by mohly být jedním z důvodů, proč lidé častěji pytláky tolerují a jejich činy “přehlížejí”.
Most pro velké šelmy nad silničním tahem na Slovensko bude širší a tedy i dražší
19.5.2009 ČT 1 str. 6 18:00 Události v regionech - Ostrava
AOPK ČR
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka ------- Most pro velké šelmy nad silničním tahem na Slovensko bude širší a tedy i dražší, než stát původně plánoval. Vyžádali si to ekologové. Je to podle nich nezbytné, protože silnice protíná významnou migrační trasu zvěře. Návrh dnes ministerstvo dopravy schválilo. Částku, o kterou se stavba prodraží, totiž slíbilo doplatit ministerstvo životního prostředí.
Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka -------- Tímto místem povede nad silnicí 1/11 most pro medvědy, rysy, vlky a další zvěř. Je to jen pár metrů od hraničního přechodu se Slovenskem. Tato stavba by měla zajistit bezpečnost nejen šelmám, ale i řidičům. Obavy některých lidí z toho, jak zvěř takzvaný ekodukt najde, jsou podle ekologů bezpředmětné.
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka, Správa CHKO Beskydy --------- Musí být vedle ekoduktu postaveno oplocení tak, aby nevbíhali na silnici, čili budou nuceni přecházet tímto místem a věříme tak, jak to funguje v zahraničí, že si na tyhle trasy zvířata velmi rychle zvykají, když jsou dobře ošetřeny.
Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka ---------- Takzvaný ekodukt měl být původně široký 40 metrů. Podle ekologů je to ale málo a navrhují 80 metrů. To by ale cenu stavby téměř zdvojnásobilo možná až na odhadovaných 450 milionů korun. Vláda přitom na ekodukt schválila jen 200 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí proto přišlo s řešením.
František PELC, náměstek ministra životního prostředí --------- Víme, že každý metr je v podstatě navíc, nad 40 metrů je jaksi pozitivním přínosem. My po určitém projednání a odsouhlasení nad těch 40 metrů jsme připraveni z našich peněz operačního programu životního prostředí přispívat, spolufinancovat toto dílo.
Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy -------- Dohodli jsme se, že Ředitelství silnic a dálnic prověří tuto možnost, kolik metrů jsme zejména s ohledem na bezpečnost silničního provozu schopni prodloužit tento ekodukt.
Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka --------- Most pro velké šelmy měl být hotový už koncem loňského roku. Vyplývá to z Deklarace porozumění, kterou podepsali zástupci automobilky Hyundai, státu a Moravskoslezského kraje s ekologickými organizacemi. Smyslem bylo zmírnit dopad výroby a tedy i zvýšeného provozu na silnicích na životní prostředí. Kvůli změně šířky mostu se ale příprava stavby vrací téměř na začátek.
Miroslav NOVÁK, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje /ČSSD/ ---------- Jestliže někdo očekává, že se začne stavět na podzim, tak je to prostě mýlka. Samozřejmě je to náročná investiční akce v řádu stovek milionů korun a tomu musí předcházet všechna povolení, to znamená územní rozhodnutí, stavební povolení.
Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka --------- Takzvaný most pro medvědy by mohl být hotový v roce 2012. Příprava jeho stavby totiž potrvá nejméně dva roky. Dagmar Famfulíková, Česká televize, Mosty u Jablunkova.
Zástupci státu i kraje jednali o “šelmochodu”
20.5.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Moravskoslezský
Mosty u Jablunkova - Vznikne nový, kompromisní návrh přechodu pro velké savce přes silnici I/11 v území bývalého hraničního přechodu Mosty u Jablunkova - Svrčinovec. To je výsledek včerejšího jednání zástupců státu, kraje a dalších institucí o výstavbě ekoduktu. V novém návrhu by se středová šířka “šelmochodu” měla při zachování bezpečnostních standardů co nejvíc přiblížit 80 metrům, jež kvůli účinnosti stavby žádá ministerstvo životního prostředí a nevládní organizace.
“Osmdesátimetrovou středovou šířku ekoduktu nelze dodržet. Jak z důvodů finančních, tak bezpečnostních a technických,” řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc upozornil na to, že s každým metrem, o nějž by byl přechod užší, se snižuje jeho funkčnost. Zástupci nevládních organizací, kteří spolu s krajem, ministerstvem průmyslu a obchodu, firmou Hyundai a agenturou CzechInvest podepsali v roce 2006 takzvanou Deklaraci porozumění zmírňující vlivy automobilky na životní prostředí, se cítí poškozeni tím, že nebyli na včerejší schůzku pozváni. Dle deklarace měl přechod fungovat nejpozději 31. prosince 2008. Pokud půjde vše dobře, mohl by se začít stavět v roce 2012.
Bojím se, že jindy jsou pytláci opatrnější
9.5.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Moravskoslezský, JAROSLAV BAĎURA
Rozhovor
Rožnov pod Radhoštěm - Zooložka Dana Bartošová se velkým beskydským šelmám věnuje již třicet let. Nejen ji, ale i ostatní kolegy ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy nález ostatků upytlačeného medvěda zarmoutil.
* Máte nějaké nové informace k případu upytlačeného medvěda?
Zatím víme jen to, co jsme věděli od začátku. Jde o zhruba tříletého a stokilového medvěda. Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele a nyní už převzala iniciativu policie. Ozvalo se několik lidí, kteří nám sdělili své tipy a názory, nedostali jsme však žádnou konkrétní informaci o případných pytlácích.
* Prozkoumali jste nalezené ostatky?
Z ostatků jsme odebrali vzorky, které jsme předali Ústavu biologie obratlovců do Brna k dalšímu vyšetření. Z něj už budou kromě potvrzení druhu zvířete patrné další detaily, tedy pohlaví zvířete a konkrétní charakteristiky jedince. Porovnáním s jinými vzorky medvědích tkání by se pak dalo určit, zda se jednalo o stejného medvěda nebo rozdílná zvířata. Také je pak možné zjistit příbuzenské vztahy mezi srovnávanými medvědy a snad i rozlišit oblast původu medvěda.
* Máte představu, odkud ten medvěd mohl být? Nabízí se samozřejmě nejpravděpodobnější varianta, že jej pytláci ulovili nedaleko, těžko by sem vozili jeho zbytky ze Slovenska či Polska...
Může být více variant, mohl to být medvěd z Beskyd, nelze ale vyloučit ani to, že jej pytláci převezli z okrajové části Slovenska.
* Jak si vysvětlujete, že se pytláci zbavili ostatků medvěda tak nešikovně, velký pytel v řece přece není zrovna nenápadný...
Nevím, jak se pytláci obvykle zbavují zbytků zvěře, každopádně tento nález považuji za obrovskou náhodu, ty zbytky se mohly někde rozložit a vůbec bychom se k nim nemuseli dostat. Bojím se pomyslet na to, v kolika případech si pytláci počínají opatrněji.
* Co to pro vás osobně i profesně znamená, když zjistíte, že z Beskyd pravděpodobně zmizel kriticky ohrožený exemplář medvěda?
Moc mě mrzí, že se něco takového stává, vždyť medvědů je u nás jen několik - odhadujeme jejich počet na tři až pět kusů. Medvědi k nám přicházejí ze severního Slovenska a pravděpodobně i z jižní části Polska přes Jablunkovský průsmyk. Vždycky jsme si říkali, že na to, kolik by v Beskydech mohlo medvědů žít, je jich tady velmi málo. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že asi často tady medvěd neskončí přirozenou smrtí, ale bývá upytlačen.
* A jak si vysvětlujete, že se na pytláky nepřijde? Když už získají tu svoji vysněnou trofej, chtějí se s ní přece pochlubit.
To jistě ano, ale jistě se chlubí lidem, od kterých očekávají loajalitu, v tom je jejich síla. Kdyby to někdo prozradil, pak by mezi jistými lidmi neměl lehký život. Mezi pytláky vládne solidarita, asi i ze strachu.
* Podařilo se vám někdy společně s policií dostat se nějakému pytlákovi na kůži?
Zatím se to nepodařilo. V Beskydech bylo doposud náhodně nalezeno několik mrtvých rysů, u nichž bylo podezření, že byli upytlačeni. Prokázalo se to například u uhynulé rysí samice, která byla nalezena v Krásné. Zjistilo se, že příčinou jejího úhynu nebyla nemoc, ale zranění způsobené střelnou zbraní. Pytláky se však ani v tomto, ani v dalších případech nepodařilo chytit. Uvedu další příklad: provádíme pravidelný monitoring velkých šelem a snažíme se mít přehled o jejich výskytu v určitých lokalitách. Občas se stávalo, že šelma, jejíž výskyt byl pravidelně prokazován, náhle zmizela a už se neobjevila. Máme obavy, že je to i vinou pytláků.
* Když se bavíte v Beskydech s myslivci, jaký je jejich pohled na přítomnost šelem v místních lesích?
Myslím si, že právě medvěd je promyslivce nekonfliktní druh. Z jejich pohledu je spíše problematický rys a vlk, protože se živí spárkatou zvěří, kterou loví také myslivci. Kdežto medvěd je všežravec. Na druhou stranu je pro mnohé zřejmě tak atraktivní, že jej uloví pro trofej. Takový pytlák se k medvědovi může dostat náhodně a ulovit jej, nebo může existovat organizovaná skupina pytláků, která takový lov pečlivě plánuje.
* Dá se nějak vyčíslit hodnota toho upytlačeného medvěda v penězích?
Nevím, vycházím z toho, že na Slovensku si lze v rámci řízeného odlovu na výjimku zastřelit stokilového medvěda za zhruba sto tisíc korun. Drahá je i preparace.
* Vy už dlouhodobě říkáte, že velké šelmy do Beskyd patří, protože tady kdysi, než byly vystříleny, běžně žily. Odpůrci šelem v Beskydech zase tvrdí, že kdysi to tady vypadalo jinak, dnes už jsou Beskydy mnohem více obydlené...
Šelmy sem patří, vždyť kdybychom vycházeli z logiky, že všechno je jinak, pak bychom museli tvrdit, že sem už nepatří ani jeleni a další zvěř. Spárkatá zvěř potřebuje mít svého přirozeného predátora, tu roli nemohou převzít jenom myslivci, protože nemají tolik času a nejsou schopni tak důkladně poznat kvalitu a zdraví zvěře, jako to udělá predátor. Oni někdy argumentují tím, že šelma uloví i zdravé zvíře - ano, pokud je neopatrné,má smůlu nebo dosud predátora nezná - to se může stát. Nicméně šelmy se zaměřují především na slabší, nemocné nebo zraněné jedince. Bývá to i postřelená a nedohledaná zvěř.
* Nehrozí podle vás v případě, že by se tady medvědi rozmnožili to, co je známo z některých částí Slovenska, kde je medvědů poměrně hodně, někde napadli člověka, jinde pobývají u hotelů a živí se zbytky z kontejnerů?
Krajinná oblast Beskydy leží na okraji Karpat v sousedství hustě osídlených území a medvědů tady nemůže žít tolik, jako například ve středoslovenských horách. Přesto si medvědi v Beskydech dokázali najít taková místa, kde jsou poměrně v klidu a daleko od lidí. Ani chování medvědů, o kterém hovoříte, tedy napadení člověka a vyjídání zbytků u lidských obydlí, jsme tady nezaznamenali. Je fakt, že medvědi zde občas působí škody na domácím zvířectvu a včelstvech, ale v posledních letech jsou zcela ojedinělé.
* Kolik by tedy v Beskydech mohlo podle vás v tom ideálním případě žít medvědů?
Určitě by jich tady mohlo být více než rysů a vlků. Ale velký pohyb lidí v beskydských horách omezuje počet lokalit, kde by medvědi mohli trvale v klidu žít.
* Která místa to jsou?
Jde o nejvyšší části Moravskoslezských Beskyd, například Smrk, některé části Lysé hory, Mionší... Medvědi jsou zde vázáni na pralesovité porosty a rezervace, kde najdou nejvíce potravy. Dále jsou to hory na moravsko-slovenském pomezí, které sice nejsou tak vysoké, ale je tam větší klid. Minimálně deset medvědů by tady žít mohlo.
* A kolik tady nyní žije rysů a vlků?
Jde o odhady, ty počty se navíc během roku mění podle toho, zda je rozmnožovací období, může do toho zasáhnout i nějaký úhyn, ať už přirozený nebo někde na silnici či ulovení pytlákem. Náš odhad je, že tady žije patnáct až dvacet rysů a kolem deseti vlků.
* Jak se tyto počty vyvíjejí v posledních letech?
Původní populace šelem zmizely do konce devatenáctého století, kdy byly vyhubeny. Tehdy neměly vůbec na růžích ustláno, krajina byla odlesněná a šelmy byly hubeny jako škůdci. Uvádí se, že poslední beskydští medvědi byli uloveni v posledním desetiletí devatenáctého století někde u Čeladné, snad i na Hukvaldech. Poslední vlk prý byl zastřelen na Hrčavě v roce 1914 a poslední rys okolo roku 1912. V dalších letech přicházely do Beskyd šelmy ze slovenských hor, zejména v době, kdy se zvýšila jejich ochrana na Slovensku. Díky tomu se rysové, medvědi a vlci do oblasti Beskyd přirozeně vrátili. Uvádí se, že v padesátých letech minulého století tady rys utvořil populaci okolo pětadvaceti kusů, jenže se zřejmě usoudilo, že dělá neúměrné škody a proto byl znovu vystřílen a pochytán do želez. Populace tak klesla na minimum, pár rysů snad přežívalo v nejodlehlejších částech Beskyd. V osmdesátých letech se stav rysů začal držet na počtu deseti až patnácti kusů.
* Může se tato populace rysů v Beskydech ještě rozrůstat?
Neřekla bych, zdejší rysové pravděpodobně obsadili všechna vhodná teritoria. Mláďata už si musejí hledat obživu jinde a odcházejí.
* Mohou pytláci šelmy v Beskydech ohrozit tak, že by tady nějaký druh zcela vyhynul?
Konkrétně u medvědů to opravdu hrozí, je jich tady tak málo, že stačí málo a znovu z Beskyd zmizí úplně. Totéž by se mohlo stát rysům a vlkům. Okrajové populace jsou velmi zranitelné.
* Jaká je podle vás dlouhodobější budoucnost šelem v Beskydech?
Naštěstí jsou dnes zákony jednoznačně ve prospěch šelem. Medvěd a vlk patří mezi kriticky ohrožené druhy, rys mezi druhy silně ohrožené. Všechny tři druhy jsou celoročně chráněné. V praxi je to jinak - stále existují lidé, kteří nemají zábrany chráněné zvíře ulovit. V Beskydech je hodně lesních cest a kontrola pohybu lidí i aut je tady složitá.
* Jak velkou šanci má běžný turista, který si vyrazí čtyřikrát ročně na Lysou horu, že zahlédne jednu ze tří velkých šelem?
Šelmy se lidí bojí a skrývají před nimi, ale náhodně je spatřit lze. Zejména za špatného počasí nebo brzy ráno či pozdě večer, kdy jsou aktivní, je turista zahlédnout může.
* A vy jste už nějakou z těch šelem viděla? Víte, kde si na ně počíhat, když je chcete zahlédnout?¨
Já vím, kde nejspíše najdu jejich pobytové znaky - stopy, trus... Při jedné cestě s kolegy jsme z auta pozorovali rysa. Medvěda jsem v Beskydech nezahlédla. Ale jednou večer jsem nečekaně potkala vlky.
* Kdy to bylo? A co jste viděla?
Stalo se to v roce 1996, koncem září, vracela jsem se sama už za tmy po chodníčku okolo pralesa Mionší. Proti mně šli tři vlci. Setkali jsme se na pár metrů v ohybu stezky. Zůstala jsem stát. Vlci nejprve vrčeli, pak ztichli a vnímala jsem, že mě obcházejí a pozorují. Pak jeden po druhém odešli do lesa.
* Měla jste strach?
No, nebyl to moc příjemný pocit, spíše to bylo takové vyčkávání, co se bude dít...
* Říkala jste si, že vlci nikdy v Beskydech nikoho nenapadli, tak jak to říkáte lidem, kteří z těchto šelem mají strach?
Říkala jsem si, že by to byl paradox, kdyby sežrali zrovna zooložku, která je chrání.
Policie: Za zabití medvěda pachateli hrozí tři roky
8.5.2009 denik.cz str. 0 Z domova Martin Šrubař AOPK ČR
Pržno, Frýdlant nad Ostravicí - Kriminalisté stále intenzivně šetří okolnosti nálezu zbytků medvěda hnědého mezi Pržnem a Frýdlantem nad Ostravicí. Propátrali kilometry břehů řeky Ostravice a jejich přítoků, vyslýchají i možné svědky.
"Hrůzný nález policii oznámil v úterý 28. dubna muž z Frýdlantu nad Ostravicí. Ostatky našel u mostu přes řeku Ostravici mezi Pržnem a Frýdlantem nad Ostravicí v igelitovém pytli. Nejdříve se dokonce mylně domníval, že by se mohlo jednat o tělo člověka.
Na místo se ihned dostavili policisté, kteří si s sebou přivezli i soudní lékařku. “Ta po prohlídce nalezených čtyř končetin a části trávicího ústrojí prohlásila, že se o lidské ostatky nejedná. Přivolaný veterinář vyslovil domněnku, že by se mohlo jednat o zbytky medvěda. Policisté od té chvíle začali událost vyšetřovat jako podezření z trestného činu pytláctví,” připomenul historii případu tiskový mluvčí Policie ČR ve Frýdku-Místku Ivan Žurovec s tím, že vyslechli svědky události a zadokumentovali místo činu.
Jde o pytláka
Policisté již propátrali kilometry břehů řeky Ostravice a jejich přítoků. Že se v daném případě jedná o úlovek pytláka, policisty utvrzuje i skutečnost, že medvědovi někdo odborně odebral trofejové části – drápy, kůži a lebku. Medvěd hnědý je v naší přírodě kriticky ohrožený druh a je na seznamu CITES. Aby se do budoucna zabránilo nelegálnímu lovu zvěře, zejména chráněných živočichů, jednali zástupci policie s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.
Spolu s ochránci se dohodli nejen na spolupráci při pátrání po pachateli možného nelegálního odstřelu, ale i na společných hlídkách. Ty se zaměří na pytláky, ale také na motorkáře, kteří devastují Chráněnou krajinnou oblast Beskydy ježděním mimo povolené komunikace.
“Na doporučení Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku je v současnosti na celou událost pohlíženo jako na podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, za nějž hrozí případnému pachateli až tři roky vězení,” naznačil Ivan Žurovec.
NA PŘÍPAD UPOZORNIL JAKO PRVNÍ DENÍK.CZ ZDE"
URL| http://www.denik.cz/z_domova/policie-za-zabiti-medveda-pachateli-hrozi-tri-roky.html
Vzácného medvěda z Beskyd někdo rozřezal, ale uhynout mohl sám
6.5.2009 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Černá kronika iDNES.cz, Jakub Bartosz Chráněná území
Kriminalisté stále vyšetřují nález mrtvoly vzácného medvěda hnědého, kterou našel chodec minulý týden v Beskydech. Zatím pracují s nejhorší verzí, tedy s pytláctvím. Podle policie ale medvěd mohl uhynout také bez cizího zavinění.
Druhé verzi ovšem nenasvědčuje fakt, že se z těla zvířete ztratily části, které patří k loveckým trofejím - například chyběla kůže a lebka. Uvnitř nalezeného igelitového pytle byly tlapy bez drápů a jen rozřezané tlející zbytky svaloviny.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha už dříve sdělil, že to byl středně velký medvěd - ani mládě, ani úplně dospělý jedinec. "Do dnešního dne už policisté propátrali kilometry břehů řeky Ostravice a jejích přítoků," sdělil iDNES.cz mluvčí policie Ivan Žurovec.
"Zatím pracujeme s verzí, která je nejhorší, tedy že šelmu ulovil pytlák," dodal mluvčí s tím, že další možností je přirozený úhyn kriticky ohroženého zvířete. - čtěte více o nálezu. Kvůli nelegálnímu lovu zvěře se v Rožnově pod Radhoštěm sešli zástupci policie a lidé z Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dohodli se na spolupráci nejen při pátrání, ale i na společných hlídkách," upřesnil Žurovec. "Za neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy hrozí případnému pachateli až 3 roky vězení," dodal.
Šelmy v lese - to je zdravotní policie
5.5.2009 Horizont str. 10 Příroda PST Jiné NNO
JABLUNKOV / Ignác Levák seděl v pátek odpoledne v sále jablunkovské radnice jako první. Čekal na besedu s ekology o životě šelem v Beskydech.
Jak později uvedl, není mu lhostejné, jak vypadá a bude vypadat v budoucnu okolní příroda, pokud bude pokračovat tak zběsilý a někdy nerozumný rozvoj celého regionu.
“Myslím si, že lidé jsou málo informovaní o tom, co se může všechno stát, když z lesů vymizí některé druhy zvěře. Proto jsem tady přišel, abych se dozvěděl něco více. Je škoda, že se dostavila asi jen dvacítka posluchačů. Ale jsem rozhodnut, že to, co jsem slyšel, budu dále tlumočit známým i vnoučatům,” podotkl po besedě muž.
Přednáška ekologů s názvem Medvěd za vaším plotem byla v Jablunkově klidnější než nedávno v sousedních Mostech u Jablunkova, u nichž je blízko migrační koridor a kde se plánuje ekomost. Ten má zlepšit průchodnost krajiny pro všechna divoká zvířata – nejen pro vlky, rysy a medvědy. Navíc má snížit riziko dopravních nehod. To však zčásti hatí ekonomické plány některých majitelů pozemků a také obce, která chce poblíž celnice vybudovat čerpací stanici pohonných hmot. Proto se tam ekologům význam šelem v přírodě vysvětloval hůř.
“Ilegální lov, rozvoj a doprava šelmy ohrožuje. Nejde je rezervovat na malém kousku lesa, ohraničeném silnicemi. Nemohly by se rozmnožovat nebo by docházelo k příbuzenským pářením a degeneraci. Proto voláme po zachování průchodnosti krajiny na Jablunkovsku v místě migračního koridoru. A to může zabezpečit právě zelený most,” uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Dále dodal jako varování, že cena za rozvoj je docela děsivá. Plno mrtvé zvěře na silnicích, deformace volné krajiny, jelikož obce pomalu splývají do jednoho celku či narušení vodního systému, což přináší časté záplavy.
Medvěd v lese funguje jako zdravotní policie. Po zimě, když ještě není rostlinná potrava, požírá mršiny. Nejlepší trofeje se zase nacházejí v lesích, kde se vyskytuje vlk. Dělá totiž selekci a zlikviduje slabé a nemocné kusy. Na Slovensku třeba řádí prasečí mor, ale jen v místech, kde nežijí vlci. Postižené kusy nestačí skupině, vlci je odloví a choroba se nešíří dál. Šelmy zajišťují přirozenou obnovu lesa. Udržují rovnováhu ve stavu spárkaté zvěře a není pak nutné natírat stromky proti okusům.
Michal Bojda, který se věnuje monitoringu šelem, popsal místa, kde všude v Evropě rysi, medvědi a vlci žijí a v jakém počtu. “K nám se například medvědi vrátili kolem 70. let minulého století. Jeden z prvních se vyskytl v oblasti kolem Makyty. Lesní dělnice objevily v lese velké stopy a nejdříve si myslely, že místní opilec Francek se tudy plahočil po čtyřech. Pak si uvědomily, že Francek nemá drápy a utíkaly za myslivcem,” vykládal Bojda.
V Beskydech se nyní pobyhuje dva až pět medvědů v místech kolem Kněhyně, Gírové a pralesa Mionší, což z nich dělá celorepublikový unikát. Nikde jinde totiž nejsou. Rysi byli spatřeni asi tři a smečky vlků dvě po deseti jedincích. Kromě podrobného popisu života jednotlivých šelem od toho, čím se živí přes lov až po jejich rozmnožování, Bojda zmínil i několik zajímavostí.
“Rysi se velmi rádi v zimě vydávají po běžkařských stopách, aby se nemuseli brodit sněhem. Ujdou v nich třeba i dvacet kilometrů, jen sem tam z nich odskočí do lesa pro kořist. Jen každý sedmý osmý útok však pro ně bývá úspěšný. Mnoho lidí nerozpozná vlka od psa. Pokud vlk neběží, je to jednoduché. Má svěšený ocas. V případě, že se medvěd postaví na zadní, neznamená to útok, jak si všichni myslí, jen větří. Útočí na čtyřech a bleskově. Zřejmě medvědi nemají ani tak špatný zrak, jak se říká. Tabuli na naučné stezce rozbil jeden huňáč přesně v místě, kde byl vyobrazený medvěd. Asi se mu nelíbil,” poznamenal ochránce.
Svědectví z Beskyd: Medvěda zakopejte, radila policie
5.5.2009 aktualne.cz str. 0 Kauzy - Domácí, Petra Sasínová, Petr Protivánek AOPK ČR
"Když policie zjistila, že nejde o lidské ostatky, ztratila o případ zájem," sdělil pro Aktuálně.cz svědek policejního postupu
Frýdlant nad Ostravicí - Zcela mimořádný nález ostatků kriticky ohroženého medvěda hnědého v Beskydech mohl zřejmě skončit bez povšimnutí někde zakopán. Aniž by o tom dostala zprávu státní ochrana přírody, která roky usiluje o návrat medvěda do Beskyd.
Když policie vyloučila, že by mohlo jít o části lidského těla, ztratila o nález zájem," sdělil Aktuálně.cz myslivec Martin Hlaváč, který byl svědkem, když policie přijela rozkládající se zbytky medvěda ohledat.
"Jediný policista, který tam nakonec zůstal, říkal, že by se to mělo zakopat nebo odvézt někam pryč," popsal Martin Hlaváč situaci několik hodin poté, kdy náhodý chodec objevil v pytli nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí zbytky medvědího těla..
Musel jsem upozornit, že jde o silně ohrožené zvíře, a že by nález jistě zajímal Správu chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jde totiž asi o první prokázaný případ, kdy medvěda zabil pytlák," uvedl Martin Hlaváč.
Mluvčí policie ve Frýdku-Místku Ivan Žurovec odmítl, že by policie cokoliv v této věci zanedbala. -Je možné, že nějaký nezkušený policista z obvodního oddělení mohl na místě něco takového plácnout, ale udělali jsme vše, co bylo potřeba," řekl mluvčí.
Už skutečnost, že policie o události nejdříve vůbec neinformovala média, však může podpořit svědectví, podle kterého policisté případ zpočátku podcenili. Právě mluvčí z Frýdku-Místku totiž jinak pravidelně a včas referuje i o méně významných událostech.
Tentokrát informoval až poté, co na ojedinělý nález upozornilo ekologické Hnutí Duha a vypsalo na dopadení pytláka odměnu 100 tisíc korun. Svědectví Martina Hlaváče aktivisty z Hnutí Duha i zaměstnance Správy CHKO Beskydy překvapilo. -Svědčí to o neprofesionalitě policie a také o nezkušenosti. Nebýt pana Hlaváče, policisté by ostatky medvěda asi jen tak zakopali," uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Je to rozhodně nezvyklé, ale nepřísluší mi, abych postup policie komentovala," uvedla také zooložka Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová. Mnoho let pracuje na tom, aby se velké šelmy vrátily do Beskyd.
Kosti připomínaly lidské nohy . Policie přijela k nálezu pytle se zbytky vzácného zvířete, kterému chyběla kůže, lebka, drápy a použitelné maso, v plné síle. I s kriminalisty a soudní lékařkou.
Vyděšený muž, který v úterý 28. dubna pytel náhodou objevil na břehu řeky nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, totiž policii řekl, že by mohlo jít i o ostatky člověka, tedy o vraždu. Podobnost s člověkem vyplývala především z toho, že v pytli byly čtyři končetiny bez kůže, které připomínaly lidské nohy. Také tam byla část hltanu, jícnu, jazyka, vše již ve značném stádiu rozkladu a proto těžko identifikovatelné.
Pořídili jsme fotodokumentaci, odebrali vzorky, později jsme pátrali podél řeky Ostravice i jejich přítoků. To u běžných případů pytláctví neděláme," líčil policejní mluvčí Ivan Žurovec. -A ostatky jsme předali státnímu orgánu CHKO Beskydy," dodal.
Až po zásahu státního zástupce však policie případ překvalifikovala z pytláctví na trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy, za který viníkům hrozí až tři roky vězení. Informaci o nálezu částí medvěda zveřejnili jako první lidé z Hnutí Duha, kteří také vypsali odměnu sto tisíc pro toho, kdo pomůže odhalit viníky.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha si laxnost policistů vysvětluje jejich nezkušeností. Faktem je, že případy nálezů zbytků šelem zabitých pytláky jsou zcela ojedinělé. -Zatím nebyl nikdo v republice usvědčen z upytlačení velké šelmy," zdůraznil Kutal.
Pytláci, největší nepřátelé chráněných živočichů. Kutal přitom zdůraznil, že například u chráněných rysů proběhl průzkum Akademie věd mezi myslivci, během kterého se deset procent z oslovených myslivců anonymně přiznalo k zabití rysa.
Výsledkem je odhad, že za dvacet až pětadvacet minulých let mohlo být v celé republice zabito kolem pěti set rysů," uvedl. Důkazy ale nejsou. Správu Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která podala trestní oznámení, navštívili policisté až týden po objevení ostatků. -Policisté nás navštívili, domluvili jsme se, že budeme spolupracovat," uvedla v úterý zooložka Dana Bartošová.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která je nadřízená správám chráněných oblastí, dopady pytláctví nesleduje. Věra Dřevíkovská z vedení agentury ale uvedla, že populace všech chráněných druhů je ohrožena nejvíc právě pytláctvím.
Živočich si zvykne na všechno možné, na znečistění, na přítomnost lidí, ale pytláci dělají v současné době nevětší škody," uvedla. S policií spolupracujeme, máme v ohrožených lokalitách společné hlídky, ale problém je, že pytláctví probíhá beze svědků. Je velmi obtížné to dokazovat," řekla.
Ochránci podezírají z pytláctví myslivce
5.5.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Východní Morava (ova) AOPK ČR
Beskydy - Policisté ani ochránci přírody zatím netuší, kde hledat pytláka, který v Beskydech zabil chráněného medvěda hnědého, posbíral maso i trofeje a zbytky zahodil.
Někteří však netají, že z nelegálního lovu podezírají myslivce. “My v této chvíli nevíme ani to, kde a jak přesně medvěda zabili, takže nemůžeme spekulovat o tom, kdo to udělal. Trestní oznámení jsem podala na neznámého pachatele,” uvedla Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy. “Je možné, že to mohl udělat myslivec. Ale mohl to být i majitel chaty či chalupy, případně podnikatel, který tu má pronajatou honitbu,” naznačila Bartošová.
Odměna za pachatele sto tisíc Miroslav Kutal z Hnutí Duha podezírá právě myslivce. “Vzhledem k tomu, že pytlák si z medvěda vzal to nejhodnotnější, tedy maso a lovecké trofeje - kůži, lebku i drápy, navíc kůži stáhl tak, aby se dala preparovat, nemohl to udělat náhodný turista nebo chatař. Musel to být zkušený odborník. A nejvíc zkušeností mají myslivci,” argumentuje.¨
Podotkl, že mnozí myslivci mají vůči velkým šelmám averzi, což přiznali v anonymní anketě Akademii věd a netajili ani to, že 10 procent z nich upytlačilo nejméně jednoho rysa, který spolu s vlkem a medvědem patří mezi chráněné šelmy. Za informace, které pomohou pytláka usvědčit, nabízí Hnutí Duha sto tisíc korun.
Zabití medvěda odsoudil i myslivec z Polanky nad Odrou Štěpán Neuwirth. Připustil, že pytlákem by mohl být člen mysliveckého sdružení. “Musel to být člověk, který se vyzná. Správný myslivec by ale medvěda nikdy nezastřelil, protože by tím porušil pravidla. Bohužel, doba mezi nás přivedla takové, kterým je jedno, na co střílejí, hlavně, že mohou něco zabít a pak se pochlubit trofejí,” řekl.
Pytlák v Beskydech: Zbytky medvěda prozkoumají vědci
4.5.2009 aktualne.cz str. 0 Život v Česku - Domácí Petra Sasínová AOPK ČR
Zabití jednoho medvěda může vést k tomu, že se malá populace medvědů v Beskydech zhroutí
Rožnov pod Radhoštěm - Asi deset kilogramů rozkládajícího se masa, kostí, šlach zbylo ze zabitého vzácného medvěda hnědého. Zvíře minulý týden v Beskydech pravděpodobně zastřelil neznámý pytlák. Nález převzalo vedení Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Zbytky z těla, které se pytlákům asi nehodily k preparaci ani k jídlu, nyní odborníci zpracovávají. Měly by jim říct co nejvíce o tomto přísně chráněném zvířeti, které se teprve před několika lety vrátilo do Beskyd. Máme tady deset kilogramů hmoty z medvěda. Nález to byl opravdu pro otrlé. Člověk, který ostatky našel, byl zděšen, nejprve si myslel, že jde o člověka," líčil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula
-Podobnost tělesných zbytků s člověkem byla veliká, zvláště když chyběly drápy," dodal. Vzorky půjdou na další zkoumání ve zkumavkách s lihem, anebo zmrazené. -Teprve jednáme o tom, jestli rozbory udělá Akademie věd v Praze či Brně," dodal Jaskula. Zbytky upytlačeného medvěda našel v úterý náhodný chodec odhozené v pytli. Bylo to na břehu řeky Ostravice mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Prženem. Byly tam například tlapy bez drápů, krk, jeden krční obratel, jazyk, svalovina z tváří.
Pracovníci CHKO Beskydy budou hlídat biologický proces vyhnívání masa z nalazených kostí medvěda. Kosti by měly pak být vodítkem pro objasnění toho, jak bylo zvíře veliké, jak dlouho žilo. Biologické vzorky by měly prozradit mimo jiné jeho pohlaví. Zatím není ani jasné, zda to byl samec nebo samice," uvedl Jaskula. A není ani jisté, zda šlo o medvěda již usazeného někde v oblasti kolem beskydského Smrku, anebo o zbloudilé zvíře odjinud.
Může to být konec medvědů v Česku
Tento zločin může mít pro zatím malou skupinu medvědů žijících v České republice ale fatální následky. Jediné místo, kde v česku žijí, jsou Beskydy. Odhad je, že v počtu tří až pěti kusů. Z posledního sčítání z letošního roku plyne, že v oblasti kolem Smrku a Lysé hory byly ještě nedávno nejméně dva dospělé kusy," doplnil Jaskula. Populace medvědů, kterou počítáme na kusy, se může po tomto činu zhroutit, protože je oslabena o jednu pětinu až o jednu třetinu," zdůraznil František Jaskula.
Policie intenzivně pátrá po pytlácích, kteří medvěda zabili. -Odhadujeme, že ho zastřelili, pak naložili do auta, rozporcovali, nepotřebný zbytek pohodili," uvedl vedoucí CHKO Beskydy Jaskula. -Nic podobného tady nepamatuji," dodal.
Hnutí Duha vypsalo odměnu 100 tisíc korun tomu, kdo pomůže pytláky vypátrat.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=636444
V Beskydech se probudili medvědi
25.4.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Východní Morava, JAKUB MYNÁŘ Ostatní
Šelmy mohou být po zimě podrážděné a agresivní
Beskydy - Medvěd, rys a vlk. S těmito šelmami se mohou potkat turisté, pokud vyrazí do Moravskoslezských Beskyd, Javorníků nebo Vsetínských vrchů. Vyplynulo to ze sčítání, které prováděli valašští ekologové. A ti také varují: setkání s medvědem na jaře nemusí skončit vůbec dobře.
“Nechceme v lidech probouzet hysterii, pro medvěda nejsme přirozenou potravou,” řekl sice meziříčský ekolog Miroslav Dvorský. Ihned ale dodal: “Pokud se turisté vydají mimo vyznačené trasy, setkání s šelmou je možné. A v tuto dobu i hodně nebezpečné.”
Podle ochránců přírody se totiž medvědi právě probudili ze zimního spánku. Kvůli nedostatku tuku, který spotřebovali v zimě, mohou být podráždění a agresivní. Ani to ale není vše. “V nejbližších týdnech medvědí samice poprvé vyvedou mláďata ven. Pokud ji v této situaci potkáte, je útok medvěda skoro jistý, protože se bojí o mladé,” vysvětlil Dvorský.
Podle něj ale tato možnost není v Beskydech příliš pravděpodobná. Medvědi se tu sice pohybují, jde ale prý o mladé, asi stokilové exempláře, které ze svého teritoria na Slovensku vytlačil dominantní samec.
Možnost, že by na turisty v Beskydech zaútočili vlci nebo rys, dvě další šelmy, které tu žijí, je pak naprosto mizivá. “Tyto šelmy pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou plaché a je vzácné je vidět, natož se s nimi potkat,” doplnil Miroslav Kutal, vedoucí takzvaných vlčích hlídek v Beskydech, jejichž úkolem je sledovat pohyb šelem v zimě. “Denně jsou desítky myslivců na čekané, kdy sedí hodiny bez hnutí. A i oni považují za štěstí, když vlka nebo rysa spatří,” potvrdil myslivec Marek Koutný.
Vlků prý navíc na Valašsku rapidně ubývá. “V 90. letech jsme nacházeli mnohem více znaků, které na přítomnost vlka ukazovaly. Možná se přestěhovali na Slovensko,” uvažoval Kutal. Své ale o vlcích vědí valašští chovatelé ovcí. Ti kvůli nim každoročně přicházejí o desítky zvířat. V lesích okolo krajského města se ale na rozdíl od Beskyd nikdo šelem bát nemusí. “Medvěd tady vůbec nepřipadá v úvahu, na to je tu všude moc lidí. Další šelmy se sem jen občas zatoulají, ale to je tak jednou za dva roky,” vypočítal Koutný. Podle posledního sčítání je v celých Beskydech nejméně 16 rysů, osm vlků a tři medvědi.
* Šelmy na Valašsku - v Beskydech žije podle posledního sčítání ekologů nejméně šestnáct rysů, osm vlků a tři medvědi - pro člověka může být nebezpečné setkání s hladovým medvědem nebo s medvědicí, která má mladé - setkání hrozí zvláště, pokud se turisté vydají mimo vyznačené trasy - možnost, že by na člověka zaútočil vlk nebo rys, je minimální, jsou to velmi plachá zvířata
V Beskydech můžete narazit na divoké rysy
14.4.2009 Týdeník Frýdecko-Místecko str. 2 Týden v regionu, (mib) AOPK ČR
BESKYDY, VALAŠSKO – Oblast Beskyd je stále tradičním domovem velkých šelem. Potvrdil to každoroční jarní monitoring, který v Chráněné krajinné oblasti Beskydy prováděli profesionální i dobrovolní ochránci přírody.
Přítomnost chráněných šelem potvrdili v Moravskoslezských Beskydech, v Hostýnsko-vsetínské hornatině a v Javorníkách. Oproti loňskému roku bylo v horách i v podhůří množství sněhu a pohyb v terénu byl velmi obtížný. “Přesto letošní zoologická pozorování svědčí o tom, že ve sledovaném území se v současné době pohybuje přibližně šestnáct rysů, osm vlků a minimálně tři medvědi,” prozradila zooložka Správy CHKO Beskydy Dana Bartošová. Ochránci přírody, kterých do terénu vyrazilo na sedmdesát, nacházeli buď stopy jednotlivých rysů, nebo po dvou jedincích v souvislosti s obdobím rysích námluv. “V jednom případě zjistili trojici těchto šelem, konkrétně rysici s mladými,” přiblížila Bartošová.
Vlci přecházeli ve trojčlenných smečkách, ve dvojici i jednotlivě. “Pozorování medvědů se týkala vždy jednotlivých zvířat,” řekla Bartošová. Mimo to ochránci přírody narazili na řadu dalších zástupců chráněných druhů živočichů. “Pozorovali například vydru říční, tetřeva hlušce, jeřábka lesního, puštíka bělavého, výra velkého, orla skalního či krkavce velkého a další,” vyjmenovala Bartošová. K vzácné beskydské fauně v poslední době přibyl také bobr evropský. “Ten byl již v lednu pozorován u Zubří na Rožnovské Bečvě. Našli jsme několik typickým způsobem pokácených vrb různé síly a dočista ohlodané větve,” připomenul pracovník CHKO Beskydy Jiří Lehký.
Medvědi a vlci tady nejsou spokojení
Mladá fronta Dnes : Střední Morava , 2.3.2009 , Autor: IVANA LESKOVÁ , Str.: 3
Odměna za dopadení pytláků vzroste na 100 tisíc korun. Pomůže to k návratu šelem? Beskydy - Nadšení ochránců přírody z toho, že se do Beskyd vrátili rysi, vlci a medvědi, ochladlo.
Ne, že by tam milovníci přírody nechtěli velké chráněné šelmy vidět. Naopak. Jsou nešťastní, že jich stále vidí málo. A lámou si hlavu nad tím, proč se v okolních zemích šelmy množí, ale u nás spíš jen živoří.
"V Beskydech by se uživily čtyři vlčí smečky, ale zřejmě jsou tu sotva dvě, které mají dohromady kolem šesti členů," říká Miroslav Kutal, člen Stráže přírody a současně neziskové organizace Hnutí Duha, která před půl rokem zahájila výzkum života šelem v Beskydech.
Na výzkum života chráněných šelem a osvětu získala organizace asi dva miliony korun ze zahraničních fondů. Peníze mimo jiné využívá na vyplácení odměn za nahlášení zbytků kořistí velkých šelem nebo na organizování takzvaných vlčích hlídek, do kterých stále shání nové zájemce. Každý týden vyrážejí dobrovolníci do terénu, aby mapovali stopy vlků a dalších velkých šelem.
Dosavadní výsledky výzkumu ale dělají ochráncům přírody víc starostí než radosti. "V Beskydech by mohlo žít pět medvědů, ale jsou tu maximálně tři. Na Slovensku jdou krásně vidět vlčí chodníčky, tady sem tam stopy vlků, kteří přebíhají. Zřejmě tu nejsou doma. Proč? To přesně nevíme. Možná proto, že tu nemají klid - střílí po nich pytláci," přemítá Kutal. Pytláctví je podle něj hlavním důvodem, proč se vlkům, medvědům ani rysům nedaří ve slezské a moravské části Beskyd tak dobře jako za hranicemi.
Hnutí Duha proto už před pěti lety vyhlásilo, že vyplatí odměnu 50 tisíc korun každému, kdo pomůže k odhalení konkrétního člověka, který chráněné šelmy zabíjí. Efekt byl ale nevalný. Proto chce teď organizace odměnu zdvojnásobit.
Hnutí Duha se sice ozvalo pár lidí, kteří upozornili na pytláky, ale protože neměli žádné důkazy a na policii by vypovídat nešli, nikoho nestihl trest a nikdo nedostal slíbenou odměnu za informace. "Projednáme se správní radou organizace zvýšení odměny na sto tisíc korun. Věřím, že to je částka, která přiměje lidi k tomu, aby pomohli pytláky dopadnout," míní Kutal.
Pytláci ale nejsou podle ochránců přírody jediným problémem. "Problém asi je, že hory jsou hodně obydlené a hojně navštěvované. Řada lidí, teď v zimě hlavně skialpinisté, navíc míří mimo turistické stezky do chráněných rezervací, a nedopřeje tak zvířatům klid," říká pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Jiří Lehký, který má na starosti Stráž přírody.
Členové Stráže přírody sice mohou skialpinisty pokutovat, ale nedokáží je chytit. "Naší výbavou jsou běžky či sněžnice. Potřebovali bychom mezi nás skialpinisty," usmívá se Lehký.
Vlčí hostina může vynést odměnu
Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 24.2.2009 , Str.: 1
Janovice - Všímavost se vyplatila myslivci, který v lesích u Janovic na Frýdecko-Místecku našel zbytky srny a ohlásil to Hnutí Duha. Nemýlil se, když usoudil, že na srně hodovala vlčí smečka. Za svůj objev teď získal pět set korun.
Odměnu ve stejné výši nabízí Hnutí Duha každému, kdo upozorní na zbytky zvířat, která se prokazatelně stala kořistí vlků, rysů či medvědů žijících v Beskydech. Kořist velkých šelem lze poznat podle překousnutých velkých kostí nebo vyžraného hrudního koše. "Zjišťujeme tak, kolik chráněných šelem v Beskydech žije a kolik tu uloví zvěře," říká Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Myslivci si stěžovali, že velké šelmy páchají značné škody. Ochránci přírody proto čekali, že právě od nich budou dostávat informace o kořisti šelem velmi často. To se ale zatím neděje. Ochránci se proto obávají, že velkých šelem žije v Beskydech mnohem méně, než doufali.
"Finanční odměnu nabízíme už od podzimu. Myslivec, který v lednu našel zbytky srny u Janovic, je ale zatím první, komu jsme peníze vyplatili," říká Kutal. V únoru už Hnutí Duha dostalo tři hlášení, poslední včera z Ostravice. Ve všech třech případech se však srny zřejmě staly kořistí lišek nebo toulavých psů. Jednu mrtvou srnu navíc lesník zlikvidoval dříve, než ji ochránci přijeli vyfotit.
Ochránci: Šelmy v Beskydech živoří
Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 24.2.2009 , Autor: IVANA LESKOVÁ , Str.: 2
Odměna za dopadení pytláků vzroste na 100 tisíc korun. Beskydy - Nadšení ochránců přírody z toho, že se do Beskyd vrátili rysi, vlci a medvědi, ochladlo.
Ne, že by tam milovníci přírody nechtěli velké chráněné šelmy vidět. Naopak. Jsou nešťastní, že jich stále vidí málo. A lámou si hlavu nad tím, proč se v okolních zemích šelmy množí, ale "V Beskydech by se uživily čtyři vlčí smečky, ale zřejmě jsou tu sotva dvě, které mají dohromady kolem šesti členů," říká Miroslav Kutal, člen Stráže přírody a současně neziskové organizace Hnutí Duha, která před půl rokem zahájila výzkum života šelem v Beskydech.
Na výzkum života chráněných šelem a osvětu získala organizace asi dva miliony korun ze zahraničních fondů. Peníze mimo jiné využívá na vyplácení odměn za nahlášení zbytků kořistí velkých šelem nebo na organizování takzvaných vlčích hlídek, do kterých stále shání nové zájemce. Každý týden vyrážejí dobrovolníci do terénu, aby mapovali stopy vlků a dalších velkých šelem.
Dosavadní výsledky výzkumu ale dělají ochráncům přírody víc starostí než radosti. "V Beskydech by mohlo žít pět medvědů, ale jsou tu maximálně tři. Na Slovensku jdou krásně vidět vlčí chodníčky, tady sem tam stopy vlků, kteří přebíhají. Zřejmě tu nejsou doma. Proč? To přesně nevíme. Možná proto, že tu nemají klid - střílí po nich pytláci," přemítá Kutal.
Klid zvířat ruší i skialpinisté Pytláctví je podle něj hlavním důvodem, proč se vlkům, medvědům ani rysům nedaří ve slezské a moravské části Beskyd tak dobře jako za hranicemi sousedních států.
Hnutí Duha proto už před pěti lety vyhlásilo, že vyplatí odměnu 50 tisíc korun každému, kdo pomůže k odhalení konkrétního člověka, který chráněné šelmy zabíjí. Efekt byl ale nevalný. Proto chce teď organizace odměnu zdvojnásobit. Hnutí Duha se sice ozvalo pár lidí, kteří upozornili na pytláky, ale protože neměli žádné důkazy a na policii by vypovídat nešli, nikoho nestihl trest a nikdo nedostal slíbenou odměnu za informace.
"Projednáme se správní radou organizace zvýšení odměny na sto tisíc korun. Věřím, že to je částka, která přiměje lidi k tomu, aby pomohli pytláky dopadnout," míní Kutal. Pytláci ale nejsou podle ochránců přírody jediným problémem, který vyhání velké šelmy z Beskyd.
"Problém asi je, že hory jsou hodně obydlené a hojně navštěvované. Řada lidí, teď v zimě hlavně skialpinisté, navíc míří mimo turistické stezky do chráněných rezervací, a nedopřeje tak zvířatům klid," říká pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Jiří Lehký, který má na starosti Stráž přírody.
Členové Stráže přírody sice mají možnost skialpinisty pokutovat, ale nemají šanci je chytit. "Naší výbavou jsou obvykle běžky či sněžnice. Potřebovali bychom do našich řad skialpinisty," usmívá se Lehký.
Po stopách vlka (a jeho stopaře)
MF Plus , 6.2.2009 , Autor: Radka Chromovská , Str.: 30
Stopy!" natáhne ukazovák kluk v kulichu. Čtyři pohledy se upřou do dalekého sněhu. Všichni doufají v to samé. Kéž by byly vlčí! Už zpovzdálí je ale každému ve skupince jasné, že najít stopu vlka by byl malý zázrak. "Doufáme v to každý týden, ale vlků je tu stále poskrovnu. Bohužel," povzdychne si Miroslav Kutal, šéf této dobrovolné vlčí hlídky.
Zastřelte vlka!
Na území Čech a Moravy je vlků maximálně do patnácti kusů. Přesto byla tato šelma u nás kdysi celkem běžným zvířetem. Díky masivnímu odstřelu započatému v sedmnáctém století byla ale jeho původní populace zcela vyhubena a podle dostupných informací byl poslední vlk v Beskydech zastřelen v˙roce 1914. Vrátit se sem odvážil až v roce 1994, po osmdesáti letech. Přeběhl ze Slovenska. "Když se tenkrát vlci objevili, nastala hysterie," popisuje absolvent biologie na olomoucké univerzitě Miroslav Kutal. "Lidé panikařili a někteří začali vlky střílet. Dnes je možné říct, že se situace v Beskydech zlepšila. Hlavně díky dobrovolným vlčím hlídkám, které dnes celé území kontrolují.
Mířili mu na hlavu
Velké šelmy jsou sice v České republice chráněné zákonem, situace ale není růžová. Pytlák totiž normy nectí. A právě tohle dobře věděl ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc, zakladatel vlčích hlídek. "Když jsem s tím začínal, žilo u nás jen pár rysů. Vybral jsem si oblast Smrku a Kněhyně. Měl jsem dost času, takže jsem tudy procházel dvakrát třikrát týdně. Na české straně Beskyd bylo zabito pět vlků. Chtěl jsem mít důkaz, že k tomu opravdu došlo. Mluvil jsem s člověkem, který mi říkal: ' Já ti přísahám, viděl jsem je. Vím, kdo to je, ale nechtěj po nás, abychom to někde veřejně říkali. Vždyť nám podpálí chalupu!' A tomu člověku věřím na dvě stě procent," vzpomíná na stránkách hnutí Duha Kunc.
Hledat se má všude
Pátek podvečer, stmívá se, vítr skučí korunami smrků. Supíme zasněženým lesem do výšky kolem tisíce metrů. Míříme k beskydskému vrchu Smrk, kde dnes budou v osamělé chalupě nocovat dobrovolníci vlčích hlídek. Jsme ve dvou třetinách cesty, dvě hodiny máme za sebou a rozbředlým sněhem se táhneme čím dál pomaleji. Tedy pouze já a fotograf. Šéf vlčích hlídek Miroslav Kutal si jen nadhodí těžký batoh na zádech a usměje se: "Pravda je, že naše ostatní stanoviště jsou přístupnější, ale já si tuhle cestu užívám." Není divu, je dostatečně trénovaný. Na pravidlené vícedenní vlčí hlídky vyráží Mirek Kutal celou zimu. Okamžitě s prvním sněhem. "Máme stanoviště po celých Beskydech. Snažíme se mapovat terén v každé volné chvíli.
Předvečer
Nejasné obrysy rozlehlé chalupy vystupují z černoty. "Nazdárek." V zádveří čeká první dobrovolník; má se jich dnes sejít deset. Chalupa je ledová a temná, bez elektřiny, záchodu i vody. Paprsek čelovky osvítí chladnou místnost. Kamna. Dřevo. Váhavý oheň. Sušíme promáčené boty a propocená trička. Večeříme rohlík, hřejeme se ve spacáku. O půlnoci dorážejí poslední tři "hlídkaři". Mirek Kutal svolá krátkou poradu, rozdělí trasy a domluví složení čtyř hlídek. Chalupa je plná, spí se skoro všude, kdo nestihl postel nebo matraci, rozložil si karimatku. Poslední cesta k potůčku pro vodu, vyčůrat do sněhu a spát. Zítra bude dlouhý den.
Za vlkem i medvědem
Sedmá ranní odkryje majestátní výhled. Z kopců stoupá mlha, přes noc nasněžilo. Snídaně se hltá v letu, balí se batohy, kontroluje proviant. Do večera zbývá dlouhá doba a lesy na Smrku jsou rozsáhlé. Dvě skupiny už vyrazily, někdo ještě nabírá vodu z potoka do láhve a už se boříme zasněženým svahem vstříc beskydským vlkům, rysům a snad třeba i šelmě největší. "Díky tomu, že jsme tady blízko Slovenska, je šance potkat se i s medvědem. Má mít sice zimní spánek, jenomže se někdy budí," směje se Kutal a před chalupou naposledy kontroluje mapu. Odhodlaně vyrážíme v šestičlenné skupince.
Vlci- samotáři
Šance, že najdeme vlka, je přesto minimální. Vlk je velice plaché zvíře, ať se o něm vypráví cokoli. Jakmile zaznamená lidský pach, což je mnohem dříve, než si ho všimneme, zdaleka se nám vyhne. "I kdyby tady, na Smrku, teď byli, nemuseli bychom si toho vůbec všimnout. Vlčí trasy jsou neodhadnutelné a stopu nacházíme zřídka. Bývá to spíš náhoda," líčí Kutal. Sníh nám křupe pod nohama a cesta z kopce je rychlá. "Vlk se v terénu pohybuje rychle, dokáže se přemístit i tisíce kilometrů daleko. Ale i tak zůstávají hlavním vlčím teritoriem jenom Beskydy."
Vyděláte i padesát tisíc
Vlčí hlídky mají přehled také o situaci na Šumavě. "Tam to jsou spíš rysí hlídky," říká Kutal. Rysů je u nás sice víc než vlků, mluví se o počtu kolem stovky, ale i tak je situace na hraně. Nedávná anketa pracovníků akademie věd totiž ukázala, že přítomnost velkých šelem považuje zhruba třetina myslivců za pouze negativní a 20 z 204 oslovených se dokonce v anonymním dotazníku přiznalo, že kupříkladu rysa aspoň jednou nelegálně střelili. "Navíc už jsme párkát v terénu objevili masité návnady na šelmy, což je také v rozporu se zákonem. Snažíme se proti tomu bojovat, ale i když už vám dneska většina myslivců odkýve, že by vlka ani rysa nestřelili, najde se pořád dost těch, kterým je každý zákon ukradený." Lidé z Hnutí Duha však tato situace stále trápí, a proto bojují, jak se dá. Odměnu 50 000 korun vypsali za informace, které povedou k dopadení pytláka volně žijícího vlka, rysa nebo medvěda. "Zatím jsme nikoho neodhalili, ale doufat nepřestaneme nikdy."
DNA vlka
Máme stopy. Jsou jasné a čitelné. Vybíhají z hlubokého lesa, křižují cestu a mizí v prudkém svahu. "Co vy na to?" zkouší Mirek Kutal dva nováčky, kteří dnes hlídkují poprvé. "Vlk to jasně není, to je vidět." Zkoumají stopy, chvíli mlčí. "Liška...?" Šéf výpravy vytahuje z batohu "vzorník" stop a pokládá ho do sněhu. Otisk sedí, je to liška. "Tu je celkem snadné rozpoznat," vysvětluje Kutal. Se stopou vlčí je to prý ale horší. "Vlka je těžké rozeznat od psa, stopu můžou mít stejnou. Ale jde to. Při sledování delší trasy poznáte rozdíl podle rytmu stop. Pes běhá sem a tam, všude čuchá, ale vlk je cílevědomý. Ví, kam chce běžet, a nikde se nemotá," tvrdí zkušený zoolog Kutal. "Nejlepší je najít vlčí trus anebo chlupy, potom máme jistotu." Testy DNA z toho totiž o zvířeti řeknou mnohem více. Druh, pohlaví a podle trusu i to, jestli před chvílí sežralo srnu nebo tetřeva." Místo nálezu stop je proto nutné důkladně prohlédnout a zdokumentovat, kromě nákresů a poznámek se dělají i fotky, vše se eviduje.
Do hlídky!
Vlčí hlídky voní romantikou. "Je to ale hlavně užitečná činnost," doplňuje Mirek Kutal. Monitoring šelem provádejí běžně terénní pracovníci Správy CHKO Beskydy, kterých je však málo a území nepokryjí. "Dobrovolníci tak svou činností doplňují jejich počet a předávají jim velmi cenné informace." Hlídkařem se může stát prakticky každý. Jednou ročně, zpravidla na podzim, se koná několikadenní školení nových dobrovolníků o biologii a ekologii velkých šelem, jejich monitoringu a zásadách bezpečnosti v horách. Ale i neproškolená osoba je vítaná. "Stačí zavolat na Duhu a domluvit se. Vždycky se najde někdo, kdo nováčka zasvětí," říká Kutal. "Mezi našimi hlídkaři jsou totiž nejen začátečníci, ale i zažraní nadšenci, kteří mají z praxe mnohaleté zkušenosti.
Šelmy žijí!
Po šesté odpolední padá na Beskydy soumrak. Čtyřem vlčím hlídkám už došly tatranky, i termosky jsou téměř prázdné. Desatero párů nohou obešlo celý kopec Smrk. Bystré oči objevily jasné důkazy tepajícího lesního života: stopy veverčí, liščí, srnčí. Vlk o sobě vědět nedal. Přesto byla mise úspěšná - nalezené stopy rysa jasně mluví o tom, že velké šelmy v našich lesích zůstávají. Možná i díky těm dvaceti cedulkám, které o víkendu uvázaly vlčí hlídky v lese na smrky. Na těch je totiž jasný vzkaz všem pytlákům: "Území sledují dobrovolné hlídky."
Vlčí stopou po vlastních nohou
Týden , 19.1.2009 , Autor: Ivan Motýl , Str.: 38
Po hřebeni Beskyd na česko-slovenské hranici u osady Vjadačka postupuje sněhem vlčí hlídka. Dva mladí muži pátrají po stopách karpatských šelem. "Na hňupoviny mají peněz dost," pohoršuje se myslivec Jan Olšák, letitý nepřítel vlků i jejich ochránců.
Hrnek čaje, kousek vánočky a rychle sbalit. Je lednové sobotní ráno, Miroslav Kutal (25) a Vladislav Holec (25) ukládají do batohů výbavu. Kutalova krosna polyká baterku, sádru na odlévání stop i učební pomůcky; v případě potřeby může udělat někde v krčmě přednášku. "Kost z jelena překousnutá vlkem," ukazuje absolvent biologie na olomoucké univerzitě půlku hnátu s ostrým zlomem po vlčích tesácích. Jeho kolega Holec balí odlitek s rysí stopou, na parapetu pod zamrzlým oknem beskydské základny vlčích hlídek je vystaven odlitek vlčí stopy. "Na Malý Polom a do Horní Lomné," vytyčuje Kutal patnáctikilometrovou trasu pro dnešní den. Pokud narazí na stopu obávané šelmy a zdrží se sledováním její dráhy, může se prodloužit.
Vilk, kurva mazana
"Vilka nechytiš, to je kurva mazana," svěřoval se autorovi této reportáže před třinácti lety rolník Jan Pavlosek z beskydské Morávky. "U nas deň s nocu tři dny chlapi u mrtveho jelena vartovali, ale maš rozum? Pak už muchy mršinu požraly, tak flinty zabalili." Jak se žije beskydským vlkům dnes a co se od té doby změnilo? Mají navrch ochránci, nebo lovci? Hned zkraje letošního roku vlci ukázali, co dokážou. "První lednový týden strhli u Janovic srnce a téměř celého ho sežrali," říká Vladislav Holec, který útočníka identifikoval na místě činu. Myslivec Petr Mach našel ohlodané zbytky v místech, kam zvěř chodila na řepku (vlčí hlídky nyní nabízejí myslivcům za poskytnutí informace o zvířatech zabitých vlkem finanční odměnu). "Vlk si místa, kam se v zimě stahují jeho možné oběti, dokáže výborně ohlídat," říká Holec.
Přeškrtnutá flinta
Dobrovolnické vlčí patroly jsou nápadem ostravského zoologa Ludvíka Kunce (74), známého bojovníka za návrat rysů do Beskyd. Kunc v sedmdesátých letech jezdil dvakrát třikrát týdně do Beskyd a šmejdil po stopách rysů. Místní polesný mu vícekrát mířil na hlavu; vzteky bez sebe chtěl zastřelit vetřelce, který mu slídil v honitbě.
"Nám jde o totéž jako panu Kuncovi: aby žádný myslivec neměl jistotu, že je v lese s vlky sám, a nemohl je beztrestně střílet," vysvětluje šéf vlčích hlídek Kutal. Patroly začal organizovat před sedmi lety, nyní má k dispozici tři stovky dobrovolníků. "Dneska jich mám v terénu patnáct, po lese se často pohybujeme i ve všední dny - naši lidé si kvůli hlídkám neváhají brát dovolenou," pochvaluje si.
Ve svazích pod Malým Polomem vybírá Kutal místo, na které provazem upevňuje varovný vzkaz pro myslivce: "Území sledují dobrovolné hlídky" - tak zní nápis na ceduli, kterou zdobí vyobrazení vlka, medvěda a rysa s přeškrtnutou puškou. Letos už hlídky na stopy šelem narazily pětkrát; nejčastěji na rysí tlapy. Najdou dnes stopy vlka? "Těžko říct, velkou roli hraje náhoda," nechce Kutal nic slibovat.
Setr a vlčí mlha
Kutal a Holec se brodí sněhem v prudkém svahu u horské osady Vjadačka. "Srnec," shodují se nad nalezenými šlápotami. Lesem pokračují do osady jménem Vrchpredmier, tentokrát ve směru liščích šlépějí. U vsi je překvapí hluboká stopa po pneumatikách v krajnici úzké silnice. Za zatáčkou je živo, domorodci vytlačují auto zapadlé do sněhu, vůz se vrací na vozovku až s pomocí vlčí hlídky. "Jindy jsme zase vyváděli z hor opilce, aby v lese nezmrznul," vypráví Kutal.
Takzvané "zadní hory" Moravskoslezských Beskyd při česko-slovenské hranici jsou trvale osídleny od valašské kolonizace z patnáctého až sedmnáctého století, žádný odsun se tu nikdy nekonal. "Co oni vědí o beskydské přírodě? Ani nerozeznají stopu vlka od psa! Jednou tady běhal irský setr mého kamaráda a vlčí hlídka přiběhla celá nadšená, že objevila vlka." Myslivec z osady Bílá a penzionovaný ředitel lesnického učiliště Jan Olšák vlčí hlídky nesnáší. "Vlci do Beskyd nepatří," tvrdí rezolutně.
Schované kožešiny
Právě v "zadních horách" kolem Bílé spáchali vlci od léta 1994 do zimy roku 1996 nejvíce beskydských ataků a srazili spoustu zvěře včetně stáda muflonů. Chovatel Ondrej Brezina tehdy přišel o část ovčího stáda, které se páslo u hraničního přechodu Bílá-Klokočov. Vyhlášený vlkobijce Olšák tehdy tvrdil, že jde o křížence vlků se psy, případně o vlky zběhlé z chovu jistého farmáře z Příboru. "U nás divocí vlci nežijí a vlčí hlídky jsou největší hňupovina, co znám," rozčiluje se myslivec i dnes.
"Máme svědectví místních lidí, že vlky slyšeli výt, někteří je i viděli. Sám jsem takové štěstí neměl," přiznává šéf vlčích stráží Kutal. Vyfotografoval nebo odlil desítky vlčích šlépějí, mnohokrát narazil na vlčí trus. A doufá, že letos vlka konečně spatří: prostřednictvím fotopastí rozmístěných na utajených místech. Nová zjištění slibují i genetické rozbory nalezeného trusu. "Můžeme zjistit, zda opakovaně potkáváme stejné vlky, nebo různé smečky."
V Beskydech žijí dvě kategorie myslivců. Jedni - a je jich podle vlčích hlídek většina - už se smířili s tím, že velké šelmy jsou zákonem přísně chráněné a do Beskyd patří, neboť brání les před přemnožením jelenů a srnců; jídelníček šelem navíc tvoří slabé a nemocné kusy, takže současně zlepšují zdravotní stav zvěře. Menší skupinu myslivců pak tvoří krvelační střelci, kteří pálí po všem živém. "Vlky v honitbě jsou schopni vystřílet do jednoho," stěžuje si Kutal.
Vlci se vrátili do Beskyd po stoleté odmlce právě v roce 1994 a záhy se dostali do mysliveckých hledáčků. "Odhaduji, že zabitých vlků byly desítky," míní Kutal, který rovněž tvrdí, že zná některé úhlavní nepřátele šelem osobně. "Říkat jejich jména považuji za nekorektní, důkazy nemám. Jeden takový žije nedaleko odtud." Ochránci přírody na příslušného lovce dokonce poslali policii, aby provedla domovní prohlídku. Nic nenašla. "Vlčí kožešiny musel dobře schovat," domnívá se Kutal.
Dálnice a kulovnice
Občas vlčí hlídka najde past na vlka, takzvanou újeď, kterou tvoří nevábná mrtvola hospodářského zvířete; před Vánocemi takovou návnadu objevila na Jablunkovsku. Veterinární zákon újedi zakazuje, každý nález tudíž ochránci vlků ohlašují myslivcům a veterinářům. Musí následovat šetření, avšak dosud se ani jednou nepodařilo zjistit pachatele. Myslivci navíc kladení újedi ospravedlňují jako past na "škodnou" - třeba na lišky.
Vlčí hlídky pro tuto zimu zvýšily odměnu pro toho, kdo vypátrá střelce vlků, na padesát tisíc korun. Výzva se opírá o zákon č. 114/1992 Sb., který chrání všechny tři druhy velkých šelem, tedy rysy (nyní se jich na českém území pohybuje 10 - 17 kusů), medvědy (1- 3) a právě beskydské vlky (8- 15). Část chovatelů ovcí ovšem nepřestává poukazovat na vlčí hrozbu, šelmy líčí jako odvěkého nepřítele. "Někteří chovatelé se domnívají, že mohou ovce jen tak volně pustit na louku. To je nesmysl. Ve městě taky nenecháváte otevřené dveře u auta," srovnává Kutal. Pokud ovce hlídá vycvičený pastevecký pes, stát chovatele za každou vlkem zabitou ovci odškodní.
Pytlačící myslivci však nejsou jediným nepřítelem vlků. Kolem Beskyd se svírá kruh satelitních vesnic, golfových hřišť a průmyslových zón. "A vlky odděluje od migračního koridoru," říká František Jaskula, šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Rovněž postupně dokončovaná dálnice Ostrava - Žilina - Bratislava přispěje (ve spojení s řekou Váh) k zablokování vlčí migrace ze slovenských hor. Už nyní šelmy do Moravskoslezských Beskyd pronikají prakticky jedinou cestou - pod dálničním viaduktem na Jablunkovsku. "Tamní obce přitom uvažují, že v těchto místech dají zelenou další průmyslové zóně," říká Jaskula.
Šéf vlčích hlídek Kutal je o něco optimističtější. V Rumunsku - přesněji v okolí třistatisícového města Brašov - se před časem podílel na sledování vlků vysílačkou: "V noci přicházela vlčí smečka na místní smetiště, ráno se vracela do lesa příměstskými silnicemi kolem autobusových zastávek. Lidi se domnívali, že jde o toulavé psy." Každý vlk je podle Kutala svéhlavý tvor, mnozí však dokážou s člověkem žít v podivuhodné symbióze - pokud se nebojí nabitých kulovnic.
Souboj grantů
Vlčí hlídka postupuje k Malému Polomu (1061 m n. m.) při česko- - slovenských hranicích. V osadě jménem Haferovci se třemi popisnými čísly trvale žije pouze jedenaosmdesátiletá Marie Haferová. O pár metrů výše jezdí na chalupu valašský automobilový závodník Tomáš Tomeček. "Ten je teď v Jižní Americe na Rallye Dakar," sděluje stařenka; přímo za její chalupou našla nedávno vlčí hlídka rysí stopy. Haferová žije v Beskydech od narození, šelmy však v životě na vlastní oči neviděla - jen kdysi dávno stopu, která prý vypadala jako medvědí. "Vlka nikdy!" tvrdí.
Jiní domorodci ze "zadních hor" však vlky záměrně vyhledávají: "Našinci dobře vědí, jak s nimi zatočit," provokuje Petr Šimeček, předseda JZD ve Starých Hamrech. Ochránci šelem mu nemohou přijít na jméno, zato u místních je oblíben. Šimeček také zmapoval dějiny zdejšího pastevectví a salašnictví, na čtrnáct zastavení naučné stezky sehnal peníze z Evropské unie. Granty ovšem umí získat i "vlčí hlídač" Kutal: za dva miliony korun se pět jeho lidí bude výzkumem beskydských šelem živit dva roky profesionálně (za osmnáctitisícovou hrubou mzdu).
Šimečkovo stádo šlechtěných ovcí "valašek" vlci zčásti zlikvidovali v roce 1995; přišel tehdy o desítky kusů, škodu odhadoval na statisíce korun. Chov už neobnovil, vyzval však myslivce, že úspěšného střelce odmění čtrnáctidenní dovolenou na své farmě a padesáti tisíci korun. Správa CHKO na něho podala trestní oznámení, policie případ odložila. Ochránci přírody reagovali podáním žaloby na státním zastupitelství.
"Vlci do Beskyd nepatří. A vlčí hlídky se je snaží v horách udržet za každou cenu. Sami nyní vypouštějí do hor vlčí štěňata ze zoologických zahrad a od soukromých chovatelů," rozčiluje se Šimeček a dodává: "Nejde jim o vlky, ale o evropské granty."
Prohrají vlci?
Kutal a Holec tvrzení o štěňatech ze zoo ignorují. Profesionální přírodovědci včetně těch slovenských vícekrát prokázali, že současná vlčí populace v Beskydech má původ na Slovensku. "Vlk nepozná, že přešel hranice," žertuje Kutal u hraničního patníku nad slovenskou osadou Vrchpredmier. Ochránce vlků proto zaráží, proč se ani patnáct let po návratu vlčích smeček do Beskyd zdejší populace nezvyšuje.
Ve dvou smečkách žije maximálně deset až patnáct vlků a tato čísla se každý rok opakují. "Ve srovnání s Německem či Polskem jde o nepřirozenou stagnaci," říká Kutal. Nová vlčí pokolení potřebují další teritoria, a proto obvykle postupují do jiných oblastí. Například v mnohem méně zalesněné saské Lužici vlků podle věrohodných zjištění každoročně přibývá (Němci šelmy počítají s pověstnou důkladností), dokonce se přibližují k Berlínu.
"Normálně by se vlci z Beskyd už dávno rozšířili do Oderských vrchů, vojenského prostoru Libavá i do Jeseníků," tvrdí Holec a jeho kolega Kutal ho doplňuje: "Ilegální odstřel zřejmě v Beskydech pokrývá přirozený přírůstek. Ač tady mají vlci výborné přírodní podmínky, kvůli pytlákům jen živoří." Předminulou sobotu - na cestě mezi osadami Vljadačka a Horní Lomná - vlčí hlídka na žádnou vlčí stopu nenarazila.
Vlci v českých zemích
Vlk byl v českých zemích běžným zvířetem do konce 17. století. Pak začal intenzivnější lov a počty vlků výrazně klesaly, až byla původní populace zcela vyhubena. Posledního vlka v Beskydech zastřelil u Bukovce 5. března 1914 František Jež. První věrohodné údaje o návratu vlků pocházejí z roku 1994 - opět z Beskyd - a jejich příchod souvisel se zvětšováním vlčí populace na Slovensku. Předpokládá se, že tato migrace souvisí s vysídlováním venkova, přesunem hospodářských aktivit do měst, dočasným zákazem lovu vlků na Slovensku a v neposlední řadě i s částečným zlepšováním vztahu lidí k vlkům. Příchod vlků do Beskyd však byl nečekaný (v té době navíc neexistoval zákon na úhradu škod na hospodářském zvířectvu způsobených velkými šelmami) a místní lidé (zejména chovatelé ovcí) jej dosud nepřijali.
Potvrzeno v Janové útočili vlci
Naše Valašsko , 29.12.2008 , Str.: 3
Janová/V oblasti Vsetínských vrchů se v květnu pohybovala vlčí smečka. Potvrdili to odborníci ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V úterý 22. nad ránem tyto šelmy přeskočily ohradu nedaleko odlehlé usedlosti v Janové a roztrhaly jednu z ovcí.
"Vybraly si mladého beránka, kterého jsem si chtěl nechat na chov," zalitoval nešťastný majitel František Pončík. Ovce chová už spoustu let, ale něco takového prý ještě neviděl. "Kosti byly úplně ohlodané, vnitřnosti vyžrané," divil se chovatel. Svá zvířata už na noc raději zavírá do chléva, protože má strach z dalšího útoku šelem.
Že jsou jeho obavy opodstatněné, potvrdila i zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová, podle níž se vlci na místo činu rádi vracejí. O tom, že se jedná právě o vlky, nemá žádné pochyby. "Žebra zvířete jsou jako by přestřižená, což je kromě jiných znaků, také typické pro útok vlka. Podle toho, kolik masa je pryč, se jednalo spíše o celou smečku," zhodnotila přímo na místě Bartošová.
Rysa i psy okamžitě vyloučila. Psi podle ní nejsou v zabíjení tak zkušení a často napadené zvíře spíše trhají po kusech. Dalo by se tak říct, že vlk zabíjí profesionálněji a efektivněji.
"Zajímavostí je, že vlci útočí hlavně v noci nebo nad ránem. Podle zkušeností chovatelů si také vybírají deštivé počasí nebo bouřky," uvedla zooložka. V oblasti Beskyd se podle jejího odhadu pohybují maximálně dvě smečky. Každá je vedená dominantním párem.
Lidé se ale napadení vlky obávat nemusejí. "Ještě se u nás nestalo, že by vlci zaútočili na člověka. Je třeba si také uvědomit, že se jedná o chráněná zvířata," varovala před zbytečnou hysterií Bartošová. Příběhy o vlku, jako nepříteli člověka, patří podle ní spíše do světa báchorek.
"Pan Pončík měl své stádo za plotem, má tedy nárok na náhradu škody," dodala Dana Bartošová. Peněžní kompenzace se v podobných případech dočkají chovatelé běžných druhů dobytka. Pokud ovšem událost nahlásí do osmačtyřiceti hodin. Naopak zkrátka by přišli například majitelé zardoušené lamy nebo jiných, zde původně netypických zvířat. Útok vlků v Janové nebyl prvním letošním případem. Nedávno ochranáři zaznamenali podobnou událost ve Velkých Karlovicích.
Začíná sčítání obětí šelem
Lidové noviny : Morava , 17.12.2008 , Autor: JAN KRÁL , Str.: 6
Hledání mršin má pomoci zjistit, kolik je v Beskydech vlků, rysů a medvědů
OSTRAVA Unikátní výzkum začíná v Beskydech. Ekologové se tam spolu s myslivci budou snažit zjistit, kolik zvířat vlastně tamní šelmy skutečně uloví. Obdobný průzkum se v této části země ještě nikdy neuskutečnil. Beskydy jsou přitom jediným místem v České republice, kde žijí tři druhy velkých šelem - vlci, medvědi a rysi. Ekologové si kladou otázku, kolik srnčí zvěře, divokých prasat nebo jelenů vlastně zahubí. Pomoci při hledání stržených kusů zvěře mají v lesích ekologům myslivci i lesníci. Za to, že zvěř vyfotografují a oznámí její nález, mohou dostat až pětisetkorunovou odměnu. To v případě, kdy se prokáže, že zvíře skutečně usmrtila šelma. Když nad příčinou smrti zvířete zavládnou pochybnosti, musí se nálezce spokojit jen s 250 korunami. A to vše po dobu dvou let, neboť tak dlouho má průzkum organizovaný Hnutím Duha pokračovat.
Peníze mohou ekologové vyplácet díky fondům z Norska, Lichtenštejnska a z Islandu. Letos v létě dostalo Hnutí Duha na projekty spojené s životem velkých šelem v Beskydech zatím rekordní částku sto tisíc eur. Započatý výzkum se stal součástí projektu s názvem Soused vlk, jehož cílem je komplexní ochrana velkých šelem v moravskoslezských horách.
"Sami narazíme v průměru na jednu strženou kořist za zimu. Bývají v hodně nepřístupných místech. S pomocí dalších lidí můžeme za zimu najít snad i dvacet kusů," doufá Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Srovnatelný průzkum se uskutečnil jen na Šumavě Myslivci i lesní hospodáři dostali seznam expertů, kterým je nutno po nálezu zavolat. Každý z celkem šesti lidí zastupuje jinou část Beskyd. Ekologové pořádali pro myslivce a odbornou veřejnost v minulých měsících i odborné semináře v Rožnově pod Radhoštěm, Vsetíně nebo v Ostravici. Existují i přesné návody, jak při nálezu stržené zvěře postupovat. Vše je napřed třeba pečlivě vyfotografovat, myslivci by měli odhadovat i věk, kondici nebo pohlaví obětí velkých šelem. Pokud to tedy bude vůbec možné.
Jen trochu srovnatelný výzkum probíhal před dvěma lety na Šumavě. Zjistilo se, že rys, který tam žije, má na svědomí maximálně deset procent zabité srnčí zvěře. Mnohem víc kopytníků v lesích zabije člověk nebo skončí pod koly aut.
"Lepší znalost potravních nároků zvěře pomůže jejich ochraně," je přesvědčen Kutal. Kromě Českomoravské myslivecké jednoty se na výzkumu podílí i Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Výzkum si pochvaluje také Milan Orálek z Valašského Meziříčí, který je členem poradního sboru pro velké šelmy na ministerstvu životního prostředí. "Nikdy se v Beskydech nic takového nedělalo. A bohužel, často se dělají závěry bez jakýchkoli přesnějších čísel. Na sousedním Slovensku se křičí, kolik tam mají medvědů, a přitom je nikdo vlastně ani nespočítal," argumentuje ekolog.
Výzkum stržené zvěře není jedinou aktivitou, kterou ekologové za získaná eura dělají. Ve spolupráci s lesnickou fakultou zvolenské univerzity na Slovensku zkoumají z nalezených stop a pozůstatků DNA beskydských šelem. Výsledky mají dát časem odpovědi na otázky, jak moc šelmy na česko-slovenskopolském pomezí migrují, ale také to, kolik jich je.
Sčítání stržené zvěře je v těchto dnech v začátcích a na první objevenou oběť šelem se teprve čeká. Podle velmi hrubých odhadů žije nyní v Beskydech něco mezi patnácti až dvaceti rysy, jeden až tři medvědi a možná dvě desítky vlků. Jde vlastně o miniaturní populaci velkých šelem a odborníci jsou v souvislosti s její budoucností spíše skeptičtí. "Záměrů ohrožujících jejich klidné životní prostředí je čím dál tím více," konstatuje zooložka Dana Bartošová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. I ona je jedním z článků sítě ověřovatelů, kteří netrpělivě čekají svého mobilního telefonu, až někdo v horách najde zbytky stržené kořisti.
Nálezce kostí může dostat odměnu
Karvinský deník , 16.12.2008 , Str.: 3
Vyšlo také v: Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Havířovský deník, Moravskoslezský deník, Novojičínský deník
Beskydy/Kdo najde v lese ohlodané kosti kopytníků, za informace o nich se může u Hnutí Duha přihlásit o motivační odměnu. Kořist velkých šelem budou hledat i ochránci přírody a myslivci. Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a Českomoravskou mysliveckou jednotou totiž od letošního prosince zahájilo monitoring šelmami stržených zvířat.
Nejméně dvě sezóny budou ochránci přírody a myslivci v Beskydech mapovat kopytníky, které strhnul vlk, rys nebo medvěd. Výzkum je součástí nového projektu Soused vlk olomouckého Hnutí Duha. Smyslem mapování je zjistit, jaký vliv mají velké šelmy na početnost srnců, jelenů nebo divokých prasat v Beskydech, tedy kolik jich ročně šelmy uloví. Z dosavadních průzkumů například v Pošumaví vyplývá, že vliv šelem není příliš velký. V Beskydech, kde trvale žije rys, vlk i medvěd, však podobný výzkum dosud neprobíhal.
Monitoring se netýká domácích zvířat. V případě jejich usmrcení chráněnou šelmou totiž chovatelé mají nárok na náhradu od státu. Protože práce při dohledávání stržených kusů není snadná, všem pozorovatelům, kteří šelmou stržené zvíře zavčas nahlásí a zdokumentují, můžeme vyplatit odměnu. Do projektu se mohou zapojit především zdejší myslivci a lesníci," uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Lidé, kteří zbytky kořisti objeví, mohou nález nahlásit na telefonu 728 832 889 nebo na emailové adrese miroslav. kutal@ hnutiduha.cz.
Hnutí Duha bude stopovat šelmy
Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 10.12.2008 , Str.: 4 O
STRAVICE. Jaký vliv mají velké šelmy v Beskydech na počty srnců, jelenů a divokých prasat, budou od prosince v Beskydech sledovat členové Hnutí Duha. Celý projekt je rozložen na dva roky. "Poznatky o vlivu velkých šelem na srnce, jeleny a divoká prasata jsou všeobecně známy, ale situace v různých oblastech se může lišit. Konkrétní údaje například z Beskyd zcela chybí," řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Ve spolupráci s ochranáři a myslivci budou dobrovolníci z Hnutí Duha hledat kusy srnčí a jelení zvěře stržené vlky, medvědy, nebo rysy. Za informace o stržené zvěři je Hnutí Duha ochotno vyplácet i odměny.
Pytláci hubí rysy, nepomáhá ani GPS
Lidové noviny , 9.12.2008 , Autor: BEDŘICH KRATOCHVÍL , Str.: 7
Pytláci za posledních dvacet let zastřelili v Česku více než pět set chráněných rysů ostrovidů. Některým šelmám nepomohl ani speciální "monitorovací" obojek.
PRAHA Eda, Bert, Chica, Milka nebo Ludvík - to jsou některá jména vzácných a silně ohrožených rysů ostrovidů, které v posledních letech zastřelili pytláci na Šumavě.
Správci šumavského národního parku vybavili desítky největších kočkovitých šelem žijících v Česku nejmodernějšími telemetrickými obojky, s jejichž pomocí je v pravidelných intervalech monitorovali. Z původních patnácti takto označených rysů jich ale žije pouze sedm. Zbylých osm pravděpodobně zastřelili pytláci.
"Několik zastřelených rysů jsme dokonce našli. Byla to například rysice Milka. Měla dvě mláďata, byla střelena, ale pytlákovi stačila utéci. Pak zahynula. Stejně tak jsme našli zastřeleného rysa Berta," prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Kdyby rysové zemřeli přirozenou cestou, našli by ochránci jejich těla pomocí přístroje GPS. "Takhle najdeme jen obojek, ale rysa ne," tvrdí Bláha. "Odstřelení byli stoprocentně tři, těla se nám dostala do ruky. U dalších pěti je to pravděpodobné," doplnil Jaroslav Červený z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Celkový počet zastřelených rysů v Česku je alarmující. Za posledních dvacet let zastřelili pytláci podle akademiků celkem pět set rysů. Podle ochránců z Hnutí Duha ale možná ještě více. "Je možné, že to číslo je podhodnoceno," připustil Bláha. V současnosti žije v Česku odhadem asi stovka rysů.
Mezi lovci jsou bohužel i ti, kteří mají přírodu chránit. Biolog Červený oslovil anonymní anketou myslivce. Ze dvou stovek dotázaných se k odstřelu vzácného rysa přiznalo dvacet lovců.
Důvodů, proč rysa ilegálně loví i myslivci, je několik. Rysové v jejich honitbách likvidují srnčí zvěř i slabší divočáky. "Prostě myslivcům ubírají z talíře," řekl Bláha. Myslivci sice uznávají, že šelmy uloví slabší kusy, a na ně samé pak tedy zbudou lepší trofeje. Ale někdy si podle Bláhy zřejmě nemohou pomoci. "Jde prostě o lovecký pud a vášeň. Nakonec řeknou, že si aspoň jednou za život rysa zastřelit chtějí, chtějí mít na pažbě své zbraně vrub za toto zvíře," dodal Bláha. Ochránci přírody vypsali odměnu padesát tisíc korun za informace k dopadení pytláků. "Zatím se to nepodařilo. Jména některých lidí máme, ale nemůžeme jim nic dokázat," přiznal Bláha.
Šumavským národním parkem od roku 2005 procházejí takzvané rysí hlídky. Svou přítomností v lese mají působit jako prevence pytláctví.
Biokoridor pro velké šelmy je v ohrožení
NOVA : Snídaně s Novou , 1.12.2008
Moderátor: Biokoridor na slovenských hranicích pro velké šelmy je v˙ohrožení. Jeho stavba měla být hotová do konce letošního roku. Jenže nikdo ještě ani nekopl do země a vzácná zvířata bojují o život na dálnici. Na toto téma budou dnes znovu diskutovat i studenti z˙Ostravy.
Autor: Půl miliardy korun mělo padnout na výstavbu nadchodu dálnice určeného pro vzácné šelmy žijící v˙česko-slovenském pomezí. Jenže zvířata mají smůlu. Medvědi, vlci či takřka vyhubení rysové tak stále mohou skončit pod koly aut.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: To není hloupost tyhle biokoridory, které se přes dálnice dělají, protože jinak je to nepřestupná překážka.
Autor: Zvířata totiž mezi Slovenskem a českými Beskydy migrují. Někteří obyvatelé Jablunkova se přesto plánované výstavbě vysmívají.
Milan Procházka, starosta Mostů u Jablunkova: Za 32 roků jsem se teda nesetkal samozřejmě ani s˙medvědem, ani s˙jeho nějakýma průvodníma znakama.
Autor: Jenže diskuse se vedou dál. Zvlášť na univerzitách v˙okolí. Studenti geografie té ostravské totiž chtějí s˙lidmi diskutovat, zda nadchod pro medvědy je zapotřebí či nikoliv.
Slovensko se bojí medvědů
Radio Impuls : Zprávy RI 8:00 , 26.11.2008
Moderátor (Jana Uttendorfská): Slovensko se bojí medvědů. Mají jich vůbec nejvíc na počet obyvatel. Téměř 1500 medvědů se v klidu prochází po Slovenských horách i teď, kdy už napadl sníh. Myslivci je přitom střílet nemohou.
Redaktor (Josef Balko): Turisti mají strach, minimálně teritorium medvědů by mělo být okolo 2000 ha. Na Slovensku je to jen 800. ministerstvo životního prostředí povoluje odstřel asi 70 medvědů ročně. Ulovených je však míň než 30. Ochranáři se totiž často proti rozhodnutí odvolávají i napříč tomu, že medvědi ztratili plachost a za potravou chodí přímo k domovům lidí a chatám. A to ještě, i když napadl sníh. Josef Balko, rádio Impuls, Poprad.
Šelmy I.
Lidové noviny, 22.11.2008, Str.: 29
Medvěd, vlk a rys hrají v přírodě důležitou roli. Regulují počty jelení, srnčí a černé zvěře, která při přemnožení způsobuje značné škody na lesních porostech.
Liška a jezevec jsou šelmy podstatně menší, ale u nás se vyskytují skoro na celém území republiky.
Velké šelmy průběžně testují tělesnou kondici lesní zvěře. Svou přítomností udržují jeleny, srnce a divočáky v pohybu, zvěř se stává velmi plachou a nelze ji tak snadno ulovit. Jídelníček šelem tvoří hlavně slabé a nemocné kusy. Zahraniční výzkumy v Polsku a na Slovensku uvádějí, že v kořisti vlků bylo 65 procent hendikepovaných jelenů a 80 procent mladých divočáků.
VÍTE, ŽE... Natura 2000 chrání přírodu?Natura 2000 je soustava evropsky významných území se stanoveným stupněm ochrany budovaná v Evropské unii.
Soustava je rozdělena do dvou typů oblastí daných směrnicemi EU. Do konce roku 2006 bylo v České republice vyhlášeno celkem 38 ptačích oblastí podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků, o celkové výměře 694 000 hektarů. Dále 863 evropsky významných lokalit podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, o celkové výměře 724 000 hektarů. Významný podíl ploch Natury 2000 tvoří pozemky obhospodařované Lesy České republiky. V ptačích oblastech je to celkem 230 000 hektarů lesních pozemků, v evropsky významných lokalitách 240 000 hektarů.
Některé z uvedených ploch jsou evidovány v obou typech oblastí. Celkově se v územích Natura 2000 nachází bezmála na 372 000 hektarů pozemků ve správě státního podniku Lesy České republiky, tedy téměř 28 % všech pozemků jím obhospodařovaných. Lokality soustavy Natura 2000 spolu s dalšími zvláště chráněnými územími tvoří více než 40 % pozemků spravovaných Lesy České republiky.
Rys ostrovid (Lynx lynx). Samci hájí svá teritoria nejen před rivaly svého druhu, ale i před jinými šelmami. Likvidují lišky, vyženou i vlky, jen na medvědy si netroufnou. Samice rodí dvě až čtyři mláďata, kojí je asi čtvrt roku. Dospělosti dosahují mezi druhým až třetím rokem. Rys dovede rozeznat hlodavce na 75 m, zajíce na 300 m a srnce na 500 m. Kořist nepronásleduje, ale nepozorovaně se k ní přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. Pokud ji nedostihne několika skoky, většinou se po několika desítkách metrů zastaví. Úlovek obvykle odnáší na klidnější místo, na posezení spořádá asi dva kg masa. Poté kořist často odtáhne stranou, přehrne listím a větvičkami, výjimečně ji vytáhne na strom. Pokud je v okolí dostatek kopytníků, kteří si na rysa nezvykli, jde znovu lovit. Když je kořisti málo, vrací se k úlovku pravidelně. V Čechách byla původní populace rysa vyhubena v 19. století. Nyní u nás žije odhadem 70 až 100 jedinců, ohrožují je pytláci.
Jezevec lesní (Meles meles). Jezevci si vyhrabávají složité nory, chodby jsou desítky metrů dlouhé, doupě je vybaveno spací komorou. Na jídelníčku jsou žáby, hadi, malí savci, ptáci, vajíčka i zdechliny. Rostlinnou složku tvoří ovoce, lesní plody, houby, hlízy, bobule i kořínky a žaludy. Samice vrhá tři až pět mláďat, jsou holá a asi měsíc slepá. S matkou zůstávají od jara až do podzimu. Dospívají po roce. Jezevec se dožívá až 15 let.
Medvěd hnědý (Ursus arctos). Největší evropská šelma. Dorůstá délky od 150 do 215 centimetrů a výšky okolo jednoho metru. Hmotnost 120 až 350 kilogramů. Medvěd je všežravec, převážně konzumuje rostlinnou potravu, nepohrdne ani mršinami. Je i dobrým lovcem, dokáže běžet rychlostí až 45 km/h. Samice rodí nejčastěji dvě mláďata. Jsou slepá, holá a váží okolo 500 gramů. U matky zůstávají dva až čtyři roky. V přírodě se medvěd dožívá 25 let, v zajetí okolo 50. V Čechách vyhuben během 17.-18. století. Dodnes se vyskytuje v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách. Přichází ze Slovenska, kde podle odhadu žije asi 700 jedinců.
Vlk obecný (Canis lupus). Největší psovitá šelma. Váží 25 až 65 kilogramů a měří 100 až 160 centimetrů. Žije ve smečkách s přísnou hierarchií. Loví jeleny, srnce, divočáky, v době nouze napadá i domácí zvířata. Při štvaní větší kořisti vlci skvěle spolupracují. Mláďata má pouze tzv. alfa-pár, nejsilnější samec a samice. Samice rodí tři až osm mláďat, dospívají během dvou let, na výchově se podílí rovněž samec. Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Průměrně denně spotřebuje dva kg masa, ale bez potravy dokáže vydržet i několik dní. V Čechách vyhuben v 19. století, trvale se nyní zdržuje na hřebenech Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů. V posledních letech se vlk začíná znovu objevovat na Šumavě.
Liška obecná (Vulpus vulpus). Středně velká psovitá šelma rozšířená na celém území naší republiky. Preferuje samotu a noční život, ale někdy ji lze spatřit i ve dne. Liška přebývá ve skalních puklinách nebo v hlubokých norách. Někdy obsazuje doupata jiných savců. Své území značkuje, velikost teritoria má rozlohu pět až padesát km2. Loví hlodavce, králíky, zajíce a ptáky, živí se rovněž hmyzem, slimáky a mršinami. Část jídelníčku tvoří bobule, ovoce a hlízy. Lišky se párují jen v době rozmnožování, tehdy se ozývá její chraplavý štěkot. Samice rodí čtyři až sedm mláďat. Asi za měsíc vycházejí před noru a hrají si tam. Pohlavně dospívají v jednom roce, dožívají se 12 let. Lišky jsou nejčastějšími přenašeči vztekliny.
Vlčí hlídky se rozrostou o nové zájemce
Moravskoslezský deník, 15.11.2008, Str.: 2, Vyšlo také v: Bruntálský a Krnovský deník, Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Novojičínský deník, Opavský a Hlučínský deník
Ostrava, Beskydy/Padesátka aktivních zájemců o ochranu rysů, vlků a medvědů se o nadcházejícím prodlouženém víkendu sejde na Morávce v Moravskoslezských Beskydech. Hnutí DUHA v chráněné krajinné oblasti již tradičně pořádá intenzivní kurz zvaný Zavýjení. Školení je určeno novým dobrovolníkům tzv. vlčích hlídek, kteří mapují a střeží vzácné šelmy před pytláky. Akce je pořádána ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy. Cílem setkání je seznámit nové zájemce s životem velkých šelem, s rozpoznáváním pobytových znaků, s metodikou monitoringu a problematikou jejich ochrany. Během víkendu je připraven program v terénu i večerní přednášky a debaty s odborníky ze Správy CHKO Beskydy a také ze Slovenska.
Protože kapacita tohoto semináře je již naplněna, Hnutí DUHA pořádá v Beskydech další školení ve dnech 28. a 30. listopadu. Vlčích hlídek se může účastnit kdokoli - přijet lze na několik dní nebo třeba i na měsíc. Zájemci se mohou přihlásit on - line na www.selmy.cz.
Vznikl projekt na ochranu velkých šelem v˙Beskydech
Noviny Region Frýdecko-Místecko , 24.9.2008 , Str.: 2
BESKYDY - Ekologové z˙Hnutí Duha rozjíždí projekt na ochranu velkých šelem. Vydají nové publikace, uspořádají množství akcí pro veřejnost a zvýší intenzitu vlčích hlídek. A˙to zdaleka není˙vše.
Podle posledních odhadů žije v˙Beskydech patnáct rysů, deset vlků a pět medvědů. "Stopy rysů jsme nalezli na Smrku, Kněhyni, Travném nebo na hřebenech Vsetínských vrchů a Javorníků," přiblížila zooložka Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová. Známky výskytu vlků zaznamenali ochránci přírody v˙oblasti moravskoslovenského pomezí, i˙v˙lokalitách na Bílé a Starých Hamrech a na hřebenech Javorníků.
"Medvědi žijí v˙odlehlých lesích, aktuálně byli potvrzeni v˙oblasti Smrku, na Travném a Lysé hoře a v˙Javorníkách, " řekla Bartošová. Sčítání dosud prováděli ekologové na počátku března, a to podle stop ve˙sněhu. Nyní ale zahájili zoologové z˙Hnutí Duha mnohem podrobnější zkoumání. Vzorky chlupů a trusu, které naleznou v˙lese, podrobí analýze˙DNA. "Tak zjistíme mnohem přesněji, kolik šelem v˙horách žije a jestli se zde rozmnožují," vysvětlil vedoucí projektu a ekolog z˙Hnutí Duha Miroslav˙Kutal.
Ve spolupráci s˙ochránci přírody z˙Valašského Meziříčí obnoví pracovníci hnutí poradnu pro chovatele ovcí s˙nabídkou zapůjčení elektrických ohradníků proti útokům˙vlků. "Navrhneme také změnu zákona, který zjednoduší administrativu na uplatňování náhrady škod na hospodářských zvířatech při útoku velkých šelem," popsal˙Kutal. Pracovníci hnutí se zaměří také na odhalování pytláků, a to ve spolupráci se správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy, výzkumnými institucemi a myslivci. "Počet ilegálních odstřelů je vysoký. Například rysů se u˙nás jen za posledních dvacet let zastřelilo přes pět set," upozornil˙Kutal.
Ekologové proto vypsali společně s˙myslivci za informaci, která povede k˙dopadení pytláka, odměnu padesát tisíc˙korun. Beskydy jsou jedinými horami u˙nás, kde žijí všechny tři druhy velkých˙šelem. Nebylo tomu tak ale vždy, z˙českých hor zmizely koncem 19.˙a počátkem 20.˙století. "Rys se do Beskyd začal vracet už v˙padesátých letech minulého století. Medvěd asi o˙dvacet let později a v˙polovině devadesátých let přišli i˙vlci," připomněl valašskomeziříčský ekolog Miroslav Dvorský.
V Beskydech velkých šelem nepřibývá
Kroměřížský deník, 2.8.2008, MICHAL BURDA, Str.: 2, Vyšlo také : Zlínský deník, Slovácký deník, Valašský deník
Beskydy, Valašsko/Tradiční oblast výskytu divokých šelem v České republice - Beskydy - se může stále chlubit poměrně stabilní populací rysů, vlků i medvědů. Monitoring, který každoročně provádějí pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, i letos potvrdil, že zvířat nijak výrazně nepřibývá, ale ani neubývá.
Jsou tady léta, upozorňují odborníci. Nic na tom nemění ani zprávy o zvyšujícím se počtu šelem v Česku, které se v nedávné době objevily také v médiích. "Tyto zkazky se sice objevovat mohou, nicméně je třeba si uvědomit, že co se Beskyd týče, šelmy zde žijí trvale již několik let," potvrdila zooložka Správy CHKO Beskydy Dana Bartošová. V Beskydech se pohybují například rysové v počtu patnácti až dvaceti kusů, několik medvědů a také jedna nebo dvě smečky vlků. Podle Bartošové v současné době ani není možné, aby se stávající počty šelem výrazně rozšířily. "Neuživili by se. Každá smečka či jedinec si vytvořili své teritorium, které si hlídají, a vetřelce z něj vyhání," vysvětlila Bartošová.
Vlci už letos zabíjeli domácí zvířata. Pokud se lidé v poslední době setkali se šelmami ve volné přírodě častěji, může to být podle zooložky následek zvýšené návštěvnosti lesů například kvůli sběru borůvek a hub. "Je to ale vždy spíše náhoda. Divoké šelmy jsou totiž velmi plaché a lidem se vyhýbají. Obávat se útoku určitě není třeba," poznamenala Bartošová.
Místa útoků? Janová a Velké Karlovice. Naposledy o sobě daly velké šelmy na Valašsku vědět na konci května. Konkrétně se jednalo o vlky. Nedaleko odlehlé usedlosti v Janové na Vsetínsku roztrhali mladého beránka. "Kosti byly úplně ohlodané, vnitřnosti vyžrané," popisoval po útoku majitel zvířete František Pončík. O něco dříve zaznamenali podobný případ také ochránci přírody ve Velkých Karlovicích.
Beskydy jsou jedinými horami v Česku, kde žijí všechny tři druhy velkých šelem. Nebylo tomu tak ale vždy. Z českých hor zmizely koncem 19. a počátkem 20. století. "Rys se do Beskyd začal vracet už v 50. letech minulého století. Medvěd ojediněle o dvacet let později a v polovině 90. let i vlci," připomněl ekolog Miroslav Dvorský.
Medvědi v Beskydech
ČT 1 - Relace: Události v regionech - Ostrava , 30.7.2008 , Autor: Martina Tlachová
Moderátor: V Beskydech je opět medvěd a ne jeden. To je verdikt ochránců přírody nad beskydskými pralesy. Právě v těch nejpůvodnějších porostech se totiž medvědům hnědým líbí nejvíce. Turisté se jich ale bát nemusejí. Medvěd se od lidí drží spíše dále a pokud ho člověk přímo nedráždí, neútočí.
Autor: Šestnáct centimetrů dlouhý modrý slimák, modranka karpatská nebo modré borůvky. To je jen zlomek toho, co medvěda do Beskyd táhne. A ochránci přírody jásají. Kde je medvěd, tam je i rys a vlk a kde jsou všichni tři, tam je příroda neponičená a původní.
Dana Bartošová, zooložka CHKO Beskydy: K nám ze Slovenska přicházeli takoví mladší medvědi, byli to většinou takoví samci, kteří vážili kolem sto kilogramů. V těch určitých obdobích je možno pozorovat i medvědice s medvíďaty.
Autor: Borůvek medvěd spořádá za den i 20 kilo, proto by mu je návštěvníci přírodních rezervací neměli ujídat. Kromě bobulí ale sežere i mrtvé zvíře, čímž zabraňuje šíření nákaz.
Dana Bartošová, zooložka CHKO Beskydy: Výskyt medvěda poznáme jednak podle stop nebo trusu. Mohou to být i roztrhané ovce. Medvěd je typický obyvatel takových starých smíšených nebo takových pralesovitých lesů. Potřebuje je proto, že je všežravec a právě v těchto lesích nachází takovou nejbohatší potravní nabídku.
Autor: A jak se v medvědím teritoriu chovat? Nijak zvláštně, chodit jen po vyznačených cestách a nejlépe ve skupinách. Povídat si nebo prozpěvovat. Medvěd totiž po setkání s člověkem netouží, proto se mu včas vyhne. Pokud se mu to nepodaří, zoologové rozhodně nedoporučují prudké pohyby a utíkání, spíš je třeba na medvěda klidně mluvit a pomalu se vzdálit.
Stanislav Derlich, mluvčí ZOO Ostrava: V případě, že by medvěd vyloženě jevil známky příliš velkého zájmu, že by se rychle k člověku přibližoval, tak se doporučuje lehnout si v klidu na zem.
Turista: Daleko víc než medvědů se bojím jako těch zdivočelejch psů. A že bych vyloženě kvůli tomu nechodil do lesa, tak to asi ne.
Autor: Podle ochránců přírody by se medvědům hnědým líbilo i v Jeseníkách. Nedostanou se tam ale přes dálnice a továrny.
Ochránci přírody se obávají zvýšeného dopravního ruchu
ČRo - Ostrava - Relace: Události regionu , 29.7.2008
Moderátor(Martin Knitl): Ochránci přírody se obávají zvýšeného dopravního ruchu, který způsobí otevření automobilky Huinday. Podle nich může způsobit vyhynutí velkých šelem. Hnutí Duha proto rozjíždí projekt na ochranu těchto zvířat. Další informace má Michal Šofér.
Redaktor (Michal Šofér): Ochranáři jsou přesvědčeni, že vlkům, rysům a medvědům, tedy šelmám žijícím na velkých územích, ztěžuje zástavba krajiny migraci a tedy i možnost rozmnožování. Zmenšující se migrační koridory i v okolí Jablunkovského průsmyku, kde hnutí Duha jedná asi rok o stavbě zeleného přechodu. Říká vedoucí projektu Ochrany šelem v Beskydách Miroslav Kutal.
Host (Miroslav Kutal, vedoucí projektu Ochrany šelem v Beskydách): Ředitelství silnic a dálnic by mělo zpracovávat dokumentaci k tomu zelenému přechodu, takže by měl vzniknout asi osmdesát metrů takový most nad silnicí právě v tom Jablunkovském průsmyku.
Redaktor (Michal Šofér): V Beskydech žije podle odhadů ochranářů pět medvědů, vlci se objevili v roce 1994 a aktuálně jsou zaznamenány dvě smečky. Rysů je kolem sedmnácti. Do terénu vycházejí vlčí hlídky, které odhalují případné pytláky. Podle myslivce Štěpána Najberta mají šelmy nezpochybnitelné právo na život. Myslí si, že existence podobných iniciativ, jako jsou vlčí hlídky, svědčí o špatné vymahatelnosti zákona.
Host (Miroslav Kutal): Pokud mluvíme o pytlácích, o lovcích bez jakéhokoliv citu, tato skupina lidí žádnou etiku nikdy nerespektovala a respektovat nebude. Myslivost je spojena se ctí a s právem člověka uplatňovat tu svou převahu, aby především chránil a především šetřil.
Redaktor (Michal Šofér): Hnutí Duha chce v dvouletém projektu zlepšit spolupráci z myslivci i vědci. Obnovit chce taky poradnu pro chovatele ovcí s možností zapůjčení elektrických ohradníků. Spolu se správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy budou provádět analýzu DNA. Díky rozšířené databázi bude možné odlišit konkrétní jedince. Jejich pohlaví a sociální strukturu. Spolupráce obou organizací je dlouhodobá, říká odbornice na šelmy CHKO Beskydy Dana Bartošová.
Host (Dana Bartošová, odbornice na šelmy): Samozřejmě je dobře, že se ti mladí lidi zabývají o ochranu velkých šelem, protože ještě pořád dnes existuje řada předsudků, například se domnívají lidé, že Beskydy jsou příliš malé, aby tady mohli žít třeba medvědi, vlci, ale není to pravda, protože Beskydy představují rovnocennou část z Karpatské přírody. A když se podíváme například na Slovensko, tak tam i v mnohem menších oblastech jsou stálé a trvalé populace šelem.
Redaktor (Michal Šofér):Projekt Ochrany velkých šelem zaplatí evropské granty. Dosahují devadesáti šesti tisíc eur, momentálně tedy asi dvou milionů a dvou set tisíc korun.
Hnutí Duha pokračuje v ochraně šelem
Právo : Severní Morava , 30.7.2008 , Autor: Josef Gabzdyl , Str.: 12, ČRo - Brno - Relace: Dobrý den, Moravo , 29.7.2008, Lidové noviny : Morava , 30.7.2008 , Autor: JAN KRÁL , Str.: 5
Hnutí Duha rozjíždí nový dvouletý projekt ochrany velkých šelem v Beskydech. V moravskoslezských horách podle posledních odhadů žije asi pět medvědů a o něco vyšší počet vlků a rysů. Pohyby těchto přísně chráněných živočichů každoročně monitorují pracovníci Hnutí Duha, přitom upozorňují na nebezpečí, která ve stále civilizovanějších horách na tyto savce číhají.
"Novým projektem navážeme na dosavadní práci v ochraně šelem. Vydáme nové publikace, uspořádáme množství akcí pro veřejnost a zvýšíme intenzitu vlčích hlídek," vyjmenoval vedoucí projektu ochrany velkých šelem v Beskydech Miroslav Kutal.
Jak dodal, dalším úkolem zůstává ochrana migračních koridorů velkých savců a obnovení servisu pro chovatele ovcí.
Zájemci, například školy, se mohou na přednášky o životě šelem hlásit už nyní, ve vědomostech pomohou i nové propagační materiály. Pravidelně se pracovníci hnutí zaměřují na odhalování pytláků, v této činnosti spolupracují se správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy, výzkumnými institucemi a myslivci.
"Například vzorky trusu a chlupů, které dobrovolníci nebo spolupracovníci Hnutí Duha naleznou, budou podrobeny DNA analýze na lesnické fakultě univerzity ve Zvoleně," přiblížil Kutal. Ochránci přírody se znepokojením sledují pokračující zástavbu beskydské krajiny, což je pro volný průchod šelem zničující. Pracovníci Hnutí Duha se proto pro koridory, po kterých zvěř přechází, pokusí prosadit ochranu.
Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody ve Valašském Meziříčí příští rok obnoví poradnu pro chovatele ovcí, kde jim nabídnou zapůjčení elektrických ohradníků, které mohou zastavit útoky vlků. Také se pokusí prosadit jednodušší administrativu pro případné uplatnění náhrad škod na hospodářských zvířatech po napadení šelmami.
Tam venku jsou šelmy, vrátily se do Česka
Mladá fronta Dnes , 28.7.2008 , Autor: JAKUB POKORNÝ , Str.: 1
Olomouc - Zapomeňte na zprávy o "posledním" zastřeleném vlkovi, medvědovi či rysovi v Čechách a na Moravě. Tradiční výklad, který lze slyšet při prohlídkách zámků, už neplatí. Velké šelmy se do Česka vrátily a daří se jim. Podle posledních údajů žije v České republice skoro sto rysů, hlavně na Šumavě. A taky pět medvědů a do deseti vlků. Medvědi se vyskytují v Beskydech, vlka je možné kromě Beskyd ojediněle zahlédnout i v Jeseníkách. A objevují se i svědectví, že na jižní Moravu občas zaběhne šakal z Balkánu. "Medvědi se sem rozšířili, protože na Slovensku se přemnožili a ne pro všechny jedince tam bylo místo. Osmnáct rysů na Šumavě vysadili v osmdesátých letech a zvíře se tam pak rozmnožilo," vysvětluje Miroslav Kutal z olomoucké pobočky Hnutí Duha, který šelmy mapuje.
Jiným důvodem, proč šelmy do země přicházejí, je obnova lesů a naopak vylidňování venkova v posledních letech.
V Beskydech už pozorovali medvědici i s medvídětem. Kutal však uklidňuje turisty, že v Česku zatím není znám případ napadení člověka medvědem. "Medvěd je velmi plaché zvíře. Mohu jen doporučit nestanovat v horách, kde byli pozorováni, a nepřibližovat se k němu," radí Kutal. Na Slovensku medvědi člověka napadli; podle Kutala je však těžké ověřit, zda skutečně útočil sám od sebe a náhle, jak líčili svědci.
Ze Slovenska přišli i vlci. Po Beskydech pobíhají dvě smečky. Právě začíná jejich rozsáhlé zkoumání: za pomoci rozboru DNA z trusu se zoologové budou snažit zjistit, kolik vlků přesně v Česku žije a zda se tu rozmnožují.
Vlci a medvědi se dají považovat za "navrátilce", ve středověku na našem území žili. V Česku se však objevila ještě jiná, exotičtější šelma - na jihovýchodní Moravě zpozorovali ochránci přírody šakala. Ojediněle tam zbloudí z Balkánu, kde běžně žije.
"Jednoho šakala údajně přejel motorista a přivolaní myslivci určili, že jde o toto zvíře," řekl ochránce přírody Kutal.
Medvěd a vlk u nás patří mezi kriticky ohrožené druhy, rys mezi silně ohrožené a jejich lov se povoluje výjimečně. Všemožně se chrání - třeba i tak, že při stavbě dálnice D47 na Ostravsku investor myslí na "přechod pro medvědy". V Beskydech a na Šumavě dobrovolníci z Hnutí Duha organizují "vlčí a rysí hlídky". Procházejí krajinou, pozorují šelmy a s nadsázkou také "plaší" potenciální pytláky.
Návrat velkých šelem vítá i Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty: "Šelmy mají v přírodě své místo. Většinou loví slabší kusy, čímž například zvyšují kvalitu srnčí zvěře. Je však důležité stanovit jejich cílový počet.
Na rozdíl od ekologických aktivistů si myslíme, že množení těchto šelem nelze podporovat donekonečna. Je jich však stále málo."
Zda budou počty těchto velkých savců v Česku stoupat, se odhaduje těžko.
"Pravděpodobnost, že se tu budou medvědi šířit dál, je malá. Záleží i na tom, jestli jim bude člověk budovat v krajině další bariéry jako silnice a průmyslové zóny v podhůří," míní Kutal.
Medvědi by měli podmínky k životu i v Jeseníkách, ale dostanou se tam jen obtížně právě kvůli dálnicím a velkým továrnám.
Medvědi hlásí návrat do českých hor, v Beskydech jich žije už pět
Idnes , 19.7.2008 , Autor: Marcela Mikesková
Ochránci přírody jásají. Do České republiky se vrátil medvěd. Podle posledního pozorování je těchto velkých šelem na našem území pět. Nedávné průzkumy také potvrdily, že většině lidí nevadí jejich přítomnost, jen mají obavy o své zdraví při setkání s nimi.
Poslední medvěd byl zastřelen v roce 1856 na Šumavě. Od sedmdesátých let minulého století se šelmy snaží do Čech vrátit. V současné době na ně můžete narazit v Beskydech. "Podle posledních informací se v oblasti Moravskoslezských Beskyd vyskytuje až pět medvědů," říká František Šulgan z Českého svazu ochránců přírody Radhošť, který se sledováním medvědů zabývá už několik roků.
"Populace velkých šelem v České republice je nestabilní. Na jedné straně stojí zákony, které zařazují medvěda mezi ohrožené druhy, na straně druhé je mnoho faktorů, které negativně ovlivňují jejich početnost a rozšiřování do dalších oblastí," pokračuje Šulgan. Pro rozšiřování populace velkých šelem je limitující dostatek potravy a vhodné prostředí k pobytu, jehož plocha se stále zmenšuje.
Medvědi se i přes negativní vlivy do České republiky dál vracejí. Dokonce tady přespí přes zimu. "Podle informací, které máme, je pravděpodobné, že někteří jedinci v Beskydech i zimují. Brlohy jsou rovněž za státní hranicí na území CHKO Kysuce. Uvažujeme o společném projektu monitorování medvědů," tvrdí Šulgan.
Medvěd jako lesní doktor. Velké šelmy jsou na vrcholu potravního řetězce a pro přírodu jsou dost důležité. Medvěd působí v lese i jako "zdravotník" - loví slabší kusy zvěře nebo konzumuje uhynulá zvířata. "Podle anket a průzkumů se i v České republice podílí nelegální lov šelem na snižování jejich početnosti. Negativní vztah k nim se šíří často z neznalosti o životě těchto zvířat, jejich chování a užitečnosti v ekosystémů," hájí medvědy Šulgan.
Negativní obraz vytváří také medvědi, kteří se často přibližují k lidským sídlům a obydlím. V těchto místech se zaměřují na konzumaci odpadků. "Medvědi se buď sami naučili chodit na pravidelné zdroje potravy, nebo se jedná o mladé medvědy, kteří ztratili medvědici. Na takovéto medvědy bývá většinou vydáno povolení na odchyt nebo lov. Hrozí napadení člověka a takovéto chování má negativní vliv i na jiné medvědy," vysvětluje Šulgan.
JAK SE BRÁNIT MEDVĚDOVI
Při setkání s medvědem na větší vzdálenost se doporučuje v klidu zastavit, pomalu se otočit a jít si svou cestou. V případě, že už stojíte šelmě tváří v tvář, je rozumné vždy počkat, jak zareaguje medvěd a zachovat opět klid. Medvěd často člověka v této situaci zastrašuje hrabáním, funěním a jinými gesty.
Pokud medvěd zaútočí, nezbývá než zaujmout obrannou pozici - lehnout si na břicho, stočit se do klubíčka a chránit si rukama zátylek a hlavu. Pokud se nebudete hýbat, přestanete medvěda většinou zajímat. Přesto ale není potřeba mít z medvěda obavy. Kdo se pohybuje na jeho území, měl by znát způsob, jak se zachovat při setkání s ním.
"Výšlapy po turisticky značených cestách výrazně sníží možnosti setkání s medvědem. Při toulkách lesem nebo hustými porosty je ale důležité, abyste o sobě dali vědět, že se tam nacházíte. Stačí vzít do rukou klacek nebo hůl a sem tam bouchnout do kmenu stromu," radí Šulgan.
Mluvení také pomáhá k tomu, že vás medvěd zaregistruje dříve, než byste na něj narazili. Odborníci doporučují, aby lidé dávali přednost turistickým značkám nebo lesním cestám před chozením do špatně přístupných terénů. Právě v těchto místech mají totiž medvědi svůj domov a na náhlé vyrušení mohou reagovat útokem.
Při dodržení všech pravidel se nemusíte obávat, že by vás medvěd napadl. I když takové případy byly v sousedním Slovensku zaznamenány. Většinou ale lidé narušili medvědí území a šlo o přirozenou reakci šelmy. Ochránci přírody by uvítali, kdyby se medvědi u nás usídlili natrvalo. Tomu napomáhá i program nazvaný Návrat velkých šelem, který financuje ministerstvo životního prostředí a Lesy ČR.
ŠKODY NAPÁCHANÉ MEDVĚDY
Od roku 2000 jsou škody způsobené velkými šelmami hrazeny dle zákona č. 115/2000 Sb. Výrazné škody způsobené medvědy zaznamenala Správa CHKO Beskydy naposledy v roce 2000. Začátkem srpna toho roku se podařilo odchytit tzv. "medvěda z Brodské". Ten za 71 dnů pobytu na našem území stačil zabít jedno tele, připravit majitele o 27 ovcí, 239 králíků, 34 slepic, kuřat a krůt a zničit nejméně devět včelstev. O náhradu škod požádalo 34 lidí a vyplacená částka se vyšplhala na cca 200 tisíc korun. Z chování medvěda je zřejmé, že se jednalo o jedince, který stále častěji vyhledával lidská obydlí a ztratil schopnost živit se přirozeným způsobem. Jak se později ukázalo, byl s největší pravděpodobností vychováván v zajetí, odkud byl vypuštěn nebo utekl.
Na desítky šelem mohou narazit turisté v Beskydech
ČT 1 - Relace: Události v regionech - Brno , 23.5.2008 , Autor: D. Šamánek
Moderátor: Na desítky šelem mohou narazit turisté, kteří se chystají do Beskyd. Ochránci přírody proto připravili kampaň, při které radí, jak se mají lidé při možném setkání s vlky, rysy nebo medvědy chovat. Přestože lidem od těchto zvířat bezprostřední nebezpečí nehrozí, zoologové doporučují státem chráněné šelmy nepodceňovat.
Autor: Výskyt šelem na česko-slovenském pomezí, který ochránci pravidelně monitorují, potvrdily dva příklady z tohoto týdne. V obci Janová vlci napadli ovce. Jednu z nich zabili a skoro celou sežrali. Na jiném místě nedaleko Rožnova pod Radhoštěm navíc pracovníci Správy CHKO Beskydy našli dvě vyhrabané jámy v zemi od medvědů a také vlčí stopy. Táboření v přírodě, setkání s medvědem, nakládání s odpadky. To jsou některá témata ze speciálních letáků od ochránců přírody. Ty jsou určeny nejen turistům, ale j majitelům horských hotelů, chat, a také zástupcům horských obcí.
František Šulgan, Český svaz ochránců přírody: Vůbec není potřeba se obávat těch velkých šelem, protože rys nebo vlk na člověka neútočí. A je tu jen na místě opatrnost při eventuálním setkání s medvědem.
Autor: Nejenom turisté, ale například chovatelé hospodářských zvířat v Beskydách, mohou navíc využívat speciální telefonní čísla, na kterých dostanou informace o státem chráněných šelmách a taky o náhradě škod, které mohou způsobit. Linky fungují nepřetržitě.
Dana Bartošová, Správa CHKO Beskydy: V současné době se zde vyskytuje kolem 15ti až 20ti rysů, pravděpodobně 5 až 10 vlků a co se týká medvědů, tak tam to není tak jisté, ale určitě minimálně 5 medvědů.
Autor: Vlci, rysi a medvědí migrují do České republiky nejčastěji ze Slovenska. Jejich výskyt v Beskydách považují zoologové za oživení přírody. Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se vlci, rysi a medvědi vyskytují zároveň.
Potvrzeno: Na Valašsku na ovce opravdu útočili vlci
Valašský deník , 22.5.2008 , Autor: MICHAL MIKULENKA , Str.: 1, Zlínský deník , 22.5.2008 , Autor: MICHAL MIKULENKA , Str.: 4 a další
Janová/V oblasti Vsetínských vrchů se pohybuje vlčí smečka. Potvrdili to odborníci ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V úterý nad ránem šelmy dokonce přeskočily ohradu nedaleko odlehlé usedlosti v Janové a roztrhali jednu z ovcí. "Vybrali si mladého beránka, kterého jsem si chtěl nechat na chov," zalitoval nešťastný majitel František Pončík.
Něco takového jsem neviděl, diví se chovatel
Ovce chová už spoustu let, ale něco takového prý ještě neviděl. "Kosti byly úplně ohlodané, vnitřnosti vyžrané," divil se chovatel. Od úterka svá zvířata na noc raději zavírá do chléva, protože má strach z dalšího útoku šelem. Že jsou jeho obavy opodstatněné, potvrdila i zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová, podle níž se vlci na místo činu rádi vracejí. O tom, že se jedná právě o vlky, nemá žádné pochyby. "Žebra zvířete jsou jako by přestřižená, což je kromě jiných znaků také typické pro útok vlka. Podle toho, kolik masa je pryč, se jednalo spíše o celou smečku," zhodnotila přímo na místě Bartošová. Rysa i psy okamžitě vyloučila. Psi podle ní nejsou v zabíjení tak zkušení a často napadené zvíře spíše trhají po kusech. Dalo by se tak říct, že vlk zabíjí profesionálněji a efektivněji.
Útok na člověka? To se u nás ještě nestalo
Zajímavostí je, že vlci útočí hlavně v noci nebo nad ránem. Podle zkušeností chovatelů si také vybírají deštivé počasí nebo bouřky," uvedla zooložka. V oblasti Beskyd se podle jejího odhadu pohybují maximálně dvě smečky. Každá je vedená dominantním párem. Lidé se ale napadení vlky obávat nemusejí. "Ještě se u nás nestalo, že by vlci zaútočili na člověka. Je třeba si také uvědomit, že se jedná o chráněná zvířata," varovala před zbytečnou hysterií Bartošová. Příběhy o vlku jako nepříteli člověka patří podle ní spíše do světa báchorek. "Pan Pončík měl své stádo za plotem, má tedy nárok na náhradu škody," dodala Dana Bartošová. Peněžní kompenzace se v podobných případech dočkají
chovatelé běžných druhů dobytka, pokud ovšem příslušnou událost nahlásí do osmačtyřiceti hodin. Naopak zkrátka by přišli například majitelé zardoušené lamy nebo jiných, zde původně netypických zvířat. Útok vlků v Janové není prvním letošním případem. Nedávno ochranáři zaznamenali podobnou událost ve Velkých Karlovicích.
Medvědům postaví most přes silnici
Právo : Severní Morava , 16.5.2008 , Autor: Josef Gabzdyl , Str.: 14
Ochránci přírody odmítají názory, že tato stavba za půl miliardy u hranic se Slovenskem je zbytečná
Medvědí nadchod za téměř půl miliardy korun nepovede nad dálnicí D 47, jak uvedla v minulých dnech ČTK, ale nad modernizovanou silnicí I/11, která slouží jako výpadovka z Ostravska na Slovensko.
Frekventovaná silnice mezi Jablunkovem na Frýdecko-Místecku a česko-slovenskou hranicí se modernizuje zejména kvůli očekávanému prudkému nárůstu dopravy po spuštění výroby v automobilce Hyundai v nedalekých Nošovicích, odkud budou stovky kamiónů přejíždět do sesterského závodu KIA u slovenské Žiliny.
"Ekologická sdružení žádala medvědí a losí nadchod zvlášť, což jsme odmítli. Výskyt těchto živočichů tam ostatně není nijak doložen, aspoň my o tom nevíme," uvedl Jiří Novák ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který tak upřesnil původní agenturní informaci o dálnici. "To bylo špatně pochopeno, na silničním veletrhu Roadware jsem řekl, že tato stavba byla řešena v souvislosti s dálnicí a silniční sítí v Moravskoslezském kraji, ale myslel jsem Jablunkovsko a komunikaci I/11," vysvětlil Novák.
Zároveň potvrdil astronomické náklady za stavbu. "Jde o zhruba 480 miliónů korun, protože stavba nadchodu je mnohem náročnější než jiná mimoúrovňová křížení. Například musí být podstatně širší, musíme zajistit podloží, které neprosakuje, protože na místo se musí navézt zemina a vysadit vegetace."
Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy však argumenty o drahém nadchodu bez medvědů odmítají.
"Naopak právě vytipované místo v lesnatém pásu mezi bývalou celnicí a hranicí se Slovenskem je ideální. Už nyní zvěř této lokality využívá pro migraci, jenže po zvýšení dopravy by to bylo velmi obtížné nebo dokonce nemožné," oponovala zooložka CHKO Dana Bartošová.
Ochránci přírody letos v Beskydech zjistili pohyb pěti medvědů, v okolí Frýdlantu nad Ostravicí se dokonce procházela medvědice s mládětem.
"Medvědi migrují za potravou a vyhýbají se člověku. Nadchod však bude sloužit i dalším šelmám, třeba vlkům nebo rysům. Část přechází ze Slovenska na Vsetínsko, ale většina přes Jablunkovsko. Vždyť právě tam před několika lety kamión srazil medvěda," přidal se další pracovník CHKO Beskydy František Šulgan a dodal, že v civilizovaných zemích jsou přechody pro zvěř samozřejmostí a také brání střetům, které jsou nebezpečné i pro řidiče.
Zároveň popírají, že požadovali zvláštní přechod pro býložravce. "CHKO sice bylo první institucí, která požádala o nadchod, ale pak se přidala různá sdružení. My chceme jeden přechod, kde mohou přecházet jak šelmy, tak i býložravci, například srny nebo jeleni," uvedla Bartošová. Podle ekologů zvěř nadchod brzy najde, poté bude zkoušet jeho bezpečnost a nakonec jej začne pravidelně využívat.
Právě na Jablunkovsku srazil kamión medvěda. V civilizovaných zemích jsou přechody pro zvěř samozřejmostí František Šulgan, pracovník CHKO Beskydy
Medvědi mohou přes dálnici bez obav, budou mít nadchod
Hospodářské noviny , 14.5.2008 , Str.: 5, Právo , 14.5.2008 , Autor: (ČTK) , Str.: 7
Pokud bude chtít nějaký medvěd v budoucnu bezpečně překročit dálnici D47, strach může nechat v lese. Fond dopravy na Ostravsku zaplatí dálniční nadchod určený právě medvědům. Bude stát téměř půl miliardy korun.
A to přesto, že náměstek ředitele fondu Jiří Novák připouští, že ve zmíněné oblasti medvěda nikdy nikdo neviděl. Nadchod si ale podle něj prosadily ekologické organizace.
Medvěd ano, los už ne
Podle údajů mysliveckých sdružení byl poslední moravský medvěd pravděpodobně uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy.
Jeden medvěd se prý toulal ještě r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kavalčanky, ale vrátil se zpět na Slovensko. Od té doby nebyl medvěd hnědý na území Česka znám více než půl století.
Zpět se na naše území začal šířit po konci 2. světové války. Ve volné přírodě je ale stále extrémně vzácný.
"A to tam měl být ještě most pro losy, poněvadž ta dvě zvířata se nesmějí potkat na jednom mostě," podotýká Novák.
Od stavby samostatného losího nadchodu se nakonec upustilo. Podle mluvčí investorské organizace Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové rozhoduje o stavbě zvířecích nadchodů ministerstvo životního prostředí.
Podle Nováka zbytečné přechody pro zvěř stavby silnic a dálnic prodražují. Ekologové však namítají, že stále houstnoucí síť silnic a dálnic izoluje skupiny zvířat na malých teritoriích, což omezuje výběr partnerů pro rozmnožování.
Některým velkým savcům proto hrozí vyhynutí, jiným degenerace. Nadchody navíc umožňují zvěři přejít na druhou stranu dálnice bez rizika srážky s autem.
Kopec nebo tunel
Takzvané ekodukty či ekomosty se objevily na českých dálnicích v posledních několika letech.
V krajině vypadají jako umělé kopce s tunelem pro dálnici; jsou obvykle 40 metrů široké a 45 metrů dlouhé a zalesněné.
Náklady na takovou stavbu se pohybují mezi 100 a 400 milionykorun. Řidiči se s nimi mohou setkat například na nově otevřeném úseku dálnice D11 u Hradce Králové. Ekomosty jsou běžné například ve Švýcarsku, Belgii či Nizozemsku.
Šelmy zvyšují kvalitu zvěře, zjistil výzkum
Opavský a Hlučínský deník , 9.4.2008 , Str.: 9, Právo : Jižní Čechy , 9.4.2008 , Str.: 13
Valašský deník, Zlínský deník a další
Praha/Výskyt vlků nebo rysů výrazně zvyšuje kvalitu lovné zvěře, protože divoké šelmy přirozeným výběrem odstraňují slabé a nemocné kusy. Uvádí to nová studie, kterou v úterý představilo ekologické Hnutí Duha. "Mají dobrý vliv na zdravotní stav a kondici zvěře, protože soustavně loví nemocné či slabé kusy, a také pomáhají udržovat přírodní rovnováhu," řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. "Třeba na Slovensku platí, že kde se vyskytují vlci, prakticky chybí nebezpečná nemoc klasický mor prasat," dodal Kutal.
Tvrzení ekologů dokazují zkušenosti z Česka i ze zahraničí. Šumavští srnci viditelně přibírají na váze od doby, kdy se do tohoto pohoří vrátili rysi. Zjištění ekologů potvrzují i myslivci. V oblastech, kde se šelmy vyskytují dlouhodobě a zvěř si na ně zvykla, mají skutečně pozitivní vliv na kondici spárkaté zvěře," řekl Deníku Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Zatímco průměrná hmotnost populace v Jihomoravském kraji, kde byly šelmy dávno vyhubeny, soustavně klesá. Na Slovensku zase 93 procent případů takzvaného klasického moru prasat připadá na oblasti, kde se trvale nevyskytují vlci.
Ochránci zároveň vyvracejí obavy některých myslivců, že šelmy mohou vyhubit nebo silně zdecimovat lovnou zvěř, tedy srnce, jeleny nebo divočáky. "Podrobné sčítání na Šumavě potvrdilo, že pouze jedno z deseti úmrtí srnců připadá na lovící rysy," uvádí studie. Rysi mohou žít v krajině, kde je alespoň čtyřicet procent lesů. V Česku do této kategorie spadají v podstatě všechny hory, přesto tyto šelmy přežívají jen na Šumavě a v Beskydech. Jinde jejich návratu brání pytláci, kteří za poslední roky zabili stovky zvířat. "Během posledních dvou desetiletí číslo bude činit asi pět set kusů," vypočítal Miroslav Kutal.
Vlci, medvědi a rysi projdou tunely pod tratí
Lidové noviny : Morava , 18.3.2008 , Autor: čtk , Str.: 6, Karvinský deník , 18.3.2008 , Str.: 4. Vyšlo také v: Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Havířovský deník, Novojičínský deník
OSTRAVA Pod železničním náspem mezi obcí Bocanovice na Jablunkovsku a státní hranicí se Slovenskem by měly vzniknout dva tunely, které umožní medvědům, vlkům a rysům a dalším zvířatům dostat se bezpečně na druhou stranu železniční trati.
Tunely by měly být vybudovány v rámci modernizace této tratě, s níž pracovníci Správy CHKO Beskydy souhlasili právě pod podmínkou jejich vytvoření. Každý z objektů by měl být minimálně dvacet metrů široký a pět metrů vysoký.
Budou umístěny v osách současných migračních koridorů. "Těší nás, že požadavky nevládních organizací na zlepšení průchodnosti krajiny byly uznány za oprávněné. Oceňujeme i postoj Správy železniční dopravní cesty, která k projektování podchodů pro velké šelmy přistupuje odpovědně," řekl Mirek Kutal z Hnutí Duha Olomouc.
Jablunkovská brázda je pro migraci velkých savců mimořádně významnou a jedinečnou oblastí. "Zajištění průchodnosti má přímo mezinárodní význam. Vlci, rysi a medvědi se tu odpradávna potulují na hranicích tří států," vysvětlil s tím, že v kraji na českopolsko-slovenském pomezí už byly zaznamenány případy, kdy některá z velkých šelem uhynula při přecházení silnice. Na Jablunkovsku například před dvanácti lety kamion srazil mladého medvědího samce. Ekologové by proto uvítali vybudování podobného zařízení i nad současnou čtyřproudou silnicí.
Ochranáři našli v horách stopy rysů, vlků i medvěda
Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 18.3.2008 , Str.: 2, Mladá fronta Dnes : Východní Morava , 18.3.2008 , Str.: 2
Beskydy - Pátrání po stopách šelem v Beskydech a Javorníkách bylo úspěšné. Ekologové našli společně s dobrovolníky v horách stopy nejen vlků a rysů, prokázali také, že se po svazích pohyboval statný medvěd.
"V méně přístupných oblastech Beskyd byly čerstvě podrápané stromy od medvěda," potvrdila zooložka Dana Bartošová ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Zatímco předloni měli ochránci přírody díky vysoké sněhové pokrývce ideální podmínky, letos nedostatek prašanu mapování výskytu šelem ztížil. "Přesto jsme ale našli opakovaně stopy rysů a vlků, v jednom případě zoolog Ludvík Kunc viděl rysa na vlastní oči," řekla Bartošová.
Sčítání šelem v regionu probíhá každoročně právě na přelomu února a března, pohyb šelem se podařilo prokázat nejen v odlehlých částech Beskyd. "Vlci se pohybovali také v údolích, stopy jsme našli například v okolí Vsackého Cábu u Vsetína," uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Ekologům v pátrání po stopách šelem i letos pomáhali dobrovolníci, projekt vlčích hlídek začal už před několika lety.
Dana Bartošová uvedla, že vlky nelze přesně spočítat, kromě jednotlivých kusů se však podle ní v horách pohybují i smečky. "Zjistili jsme stopy dvou i tříčlenné smečky, v jednom případě jsme našli dokonce i zbytky stržené kořisti smečky," řekla Bartošová. Loni ochránci přírody objevili stopy po přibližně patnácti rysech, pěti až desíti vlcích a rovněž tři stopy po pobytu medvěda. "Letos byly podmínky pro sledování hodně špatné, pokud byl v horách sníh, tak zledovatělý," uvedl zřejmě nejznámější český odborník na velké šelmy Ludvík Kunc.
Cílem monitoringu šelem není pouze zjištění pohybu a počtu, nýbrž také prevence před pytlačením. V příštích letech by ekologové chtěli z jednotlivých stop odebírat také vzorky DNA, aby dokázali jednotlivé kusy a jejich pohyb přesně identifikovat.
Ekologové sčítali v Beskydech vlky a medvědy
Mladá fronta Dnes : Střední Morava, 3.3.2008 , Autor: (ČTK) , Str.: 3,
Mladá fronta Dnes : Kraj Moravskoslezský , 3.3.2008 , Autor: (ČTK) , Str.: 2
Beskydy - Zhruba padesát profesionálů a dobrovolníků vyrazilo na konci minulého týdne sčítat velké šelmy žijící na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Cílem akce není pouze monitorování pohybu a počtu vlků, rysů a medvědů, ale také ochrana těchto vzácných druhů před pytláky," řekl mluvčí valašskomeziříčské radnice Josef Beneš.
Dvou až tříčlenné skupiny šly po trasách, kde již dříve byl výskyt šelem potvrzen, a zaměřily se na hledání známek pobytu medvědů, vlků a rysů.
Převážně se jednalo o horské hřebeny a svážnice od Jablunkovského průsmyku po Javorníky.
Akci však značně komplikovalo počasí, stopy totiž nejlépe vyniknou na čerstvém sněhu, který však leží už jen v nejvyšších polohách. V níže položených místech lze stopy pozorovat jen v blátě. Lokality, kde šelmy žijí, jsou navíc značně rozlehlé.
V budoucnu i analýza DNA V budoucnu by se při takových akcích měly sbírat i vzorky pro DNA analýzu trusu a chlupu zvířete. Ochránci díky ní přesněji identifikují daného jedince, znát budou i přesnější počet zvířat, která se v dané lokalitě nachází. "Je to ale příliš drahé, takže jde o otázku budoucnosti," řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc.
Podobná akce se v Beskydech koná několikrát během zimních měsíců, první se uskutečnila loni v polovině listopadu, poslední je naplánována na březen.
"Zatím jsme potvrdili výskyt šelem v tradičních oblastech. Odhadujeme, že v Beskydech žije do 15 rysů, deseti vlků a asi pět medvědů," řekl Kutal.
"Do terénu vyrazili také slovenští ekologové, kteří sčítají velké šelmy v javornické části Chráněné krajinné oblasti Kysuce," uvedla zooložka Chráněné krajinné oblasti Beskydy Dana Bartošová.
Výsledky akce, jež se v Beskydech každoročně opakuje od poloviny osmdesátých let, by měly být známy do dvou týdnů.