Trojanovice podezřívají krajské úředníky z podpory těžařů
18.1.2012 ČT 1 str. 2 18:00 Události v regionech - Ostrava
Jan PLACHÝ, moderátor-------------------Další spor v boji o osud dolu Frenštát. Obec Trojanovice si stěžuje na postup úředníků odboru životního prostředí krajského úřadu. Ti v listopadu souhlasili s průzkumnou ražbou na dole Frenštát. Trojanovice tvrdí, že rozhodnutí postrádá argumenty a hejtmanství jej navíc nemělo vůbec vydat. Kraj obvinění odmítá.
Michal POLÁŠEK, redaktor--------------------Krajští úředníci vydali špatně zdůvodněné vyjádření, které jde na ruku těžařům, tvrdí Trojanovice. Kraj se brání. Splnili jsme všechny povinnosti a souhlas s průzkumnou ražbou je správný a zákonný. Před rokem podaly Trojanovice podnět ke zbourání padesáti staveb v areálu dolu, kterým propadlo kolaudační povolení. V létě OKD oznámilo záměr zahájit průzkumnou ražbu. Stavební úřad ve Frenštátě poté rozhodl o demolici sporných staveb. Proti tomu se těžaři odvolali. Ve stejné době Trojanovice a Frenštát zažalovali úředníky ostravského báňského úřadu, kvůli údajnému nadržování OKD. Těžaři mezitím zjišťovali stanoviska úřadu pro zkoumání ložiska. Zatímco krajský úřad s průzkumnou ražbou souhlasí, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy je jednoznačně proti. Trojanovice a státní ochránci přírody navíc tvrdí, že kraj zřejmě překročil svoje pravomoci.
František ŠULGAN, Správa CHKO Beskydy-------------------Vedle zákona o ochraně přírody a krajiny jsme my se státním orgánem státní správy, který se mají vyjadřovat na území Chráněné krajinné oblasti.
Tomáš KOTYZA, vedoucí odboru ŽP a zemědělství, KÚ MS kraje-----------------Nemůžeme souhlasit, protože samozřejmě naše stanovisko směřuje pouze k lokalitám, které jsou v naší správě. To znamená mimo území chráněné krajinné oblasti.
Jiří NOVOTNÝ, starosta Trojanovic /Naše Beskydy/--------------------Toto stanovisko již společnost OKD využila v odvolacím řízení na prodloužení staveb.
Michal POLÁŠEK, redaktor--------------------Trojanovice se obávají, že by kraj mohl postupovat stejně a těžařům opět vyjít vstříc. OKD se podle starosty Novotného obesíláním úřadů navíc snaží zbavit slibu, že pro průzkum ložiska vypracuje studii o vlivu na životní prostředí.
Jiří NOVOTNÝ, starosta Trojanovic /Naše Beskydy/--------------------Jedno stanovisko z kraje už má, a pokud by dostal druhé stanovisko z chráněné krajinné oblasti souhlasné, tak by vlastně EIA vůbec na toto nemusela být.
Vladislav SOBOL, mluvčí OKD--------------------My, pokud chceme pokračovat v procesu EIA, tak musíme podle zákona ty naše dokumenty, které máme zpracované, doplnit o vyjádření některých dalších orgánů.
Michal POLÁŠEK, redaktor--------------------Na klíčové rozhodnutí o osudu propadlých staveb má kraj čas do konce ledna. Žalobou na státní úředníky se policie zabývá. K výslechu předvolal starosty Trojanovic a Frenštátu. Michal Polášek, Česká televize, Trojanovice.
Stát povolil britským těžařům hledat plyn mezi Hranicemi a Vsetínem
14.1.2012 olomouc.iDNES.cz str. 0 Olomouc / Olomouc - zprávy MF DNES, Roman Helcl
Úředníci ministerstva životního prostředí povolili britské těžařské firmě Cuadrilla průzkum, zda se v břidlicích pod oblastí mezi Hranicemi, Kopřivnicí a Vsetínem nachází zemní plyn. Česká pobočka firmy slibuje, že pokud u nás zahájí těžbu plynu, oslabí tím vliv Ruska coby největšího dodavatele plynu. Některé obce včetně Hranic ale podaly odvolání.
"Rozhodnutí proto nenabyla právní moci, věc bude projednána zvláštní rozkladovou komisí ministerstva životního prostředí," řekla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Britové si zdejší oblast vytipovali po konzultaci s geology. V první fázi chce firma udělat seizmická měření a tříkilometrový průzkumný vrt. Těžba by mohla začít nejdříve za šest až osm let.
Pokud ovšem průzkum něco prokáže. "Na to nám dají odpověď až první zkoumání. S podobnou těžbou totiž nejsou v Evropě téměř žádné zkušenosti," popsal poradce firmy Cuadrilla a expert na geologii Stanislav Benada. Spolu s kolegy se v Olomouckém kraji zaměří na pás táhnoucí se z Hranic směrem na Štramberk.
"Abych pravdu řekl, příliš si od Hranicka neslibujeme. Tato oblast je pro nás méně zajímavá, protože zde břidlice zasahuje pouze 1,5 kilometru pod povrch. My potřebujeme spíše vrstvu o hloubce dvou až tří kilometrů a ta je spíše směrem na Valašské Meziříčí a dál," popsal Benada. Hranicím se průzkum nelíbí, Meziříčí je ale pro
Takový průzkum se však nezamlouvá například Hranicím. Zdejší radnice se proti němu ohradila na ministerstvu životního prostředí. "Vydávali jsme k průzkumu nesouhlas. Domníváme se, že taková těžba by byla významným zásahem do životního prostředí," řekla hranická starostka Radka Ondriášová.
Opačný názor mají v nedalekém Valašském Meziříčí. "Jednoznačně to podporuji. Určitě se nebojíme, těžba plynu není těžba uhlí," uvedl před časem starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka. K možnosti těžby plynu se však budou ještě kromě starostů měst a obcí vyjadřovat i nevládní organizace, představitelé Chráněné krajinné oblasti Beskydy i ochránci přírody.
"V CHKO Beskydy budou mít těžaři velké problémy, tam se vrtací práce téměř nepovolují. Teď bude záležet na krajském úřadě a obcích, jestli jim vrtat povolí," upozornil šéf valašskomeziříčských ochránců přírody Milan Orálek s tím, že se obává hlavně zvýšeného hluku, který by nastal v důsledku těžby zemního plynu. Plyn se těží přes puklinu, kterou vytvoří voda a písek
Zástupci investora říkají, že obavy chápou. Jsou prý však způsobené tím, že si lidé nedokážou takovou těžbu z břidlic představit. "Když se řekne vrt, ropa, plyn, vzniká obecně panika. Lidé si hned vybaví slova: hrůza, havárie. Nic takového ale nehrozí," uklidňoval Stanislav Benada a dodal, že nová technologie by měla přinést větší zaměstnanost a také příjmy do pokladny měst a obcí. "Obce dostanou peníze za to, že tyto práce na svém území trpí. A co víc, místní lidé získají práci při zásobování těchto zařízení."
A jak se bude plyn těžit? Vrtná souprava se postaví na ploše 200 krát 200 metrů. "Nic nikde nevytéká, veškeré kapaliny jsou v kontejnerech, vytěžené horniny se řádně vyváží na skládku," popsal Benada. Pokud se po prozkoumání terénu ukáže, že by mohla být těžba plynu úspěšná, použijí naftaři horizontální vrty.
"Voda a jemný písek pod tlakem rozpuká horninu, přes pukliny získáme plyn." Pokud první výsledky měření dopadnou dobře, britská firma vědců se k samotné těžbě spojí s některým z větších hráčů na evropském plynařském trhu
URL| http://olomouc.idnes.cz/stat-povolil-b...px?c=A120114_1716549_olomouc-zpravy_kol
Nečas podpořil starosty v boji proti těžbě na Frenštátsku
25.11.2011 ct24.cz str. 0 ket
Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) podpořil starosty z Beskyd v jejich odporu proti otevření černouhelného dolu Frenštát. To údajně zvažovala společnost OKD. Předseda vlády vidí budoucnost regionu v rozvoji lehkého průmyslu a cestovního ruchu. Po včerejším setkání premiéra se starosty Rožnova, Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic o tom informoval předseda sdružení naše Beskydy Stanislav Uruba. Jeho interpretaci výsledků schůzky následně potvrdil mluvčí vlády Jan Osúch. Mluvčí OKD Vladislav Sobol ovšem prohlásil, že společnost o otevření dolu neusiluje.
O tom, že s těžbou uhlí v Beskydech se zřejmě nepočítá, hovořil již v únoru se zástupci dotčených obcí tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Včera tento postoj potvrdil premiér. "Ujistil nás, že je zásadně proti otevření dolu i proti zahájení průzkumné ražby," uvedla v tiskové zprávě starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková. Premiér prý řekl, že toto stanovisko zastává už deset let. Zároveň starostům slíbil, že zorganizuje jejich setkání s novým ministrem průmyslu Martinem Kubou (ODS).
Beskydské obce brojí proti těžbě, obávají se o životní protředí
Důl Frenštát vznikl v Beskydech v 80. letech minulého století. Uhlí se v něm ale nikdy netěžilo, nyní je zakonzervovaný. OKD v září oznámily záměr prozkoumat tam zásoby uhlí a plynu, čímž chtějí získat informace pro budoucí rozhodování o těžbě. Okolní beskydské obce proti tomu bojují, protože se obávají, že by těžba uhlí nenávratně zničila okolní prostředí.
Mluvčí OKD Vladislav Sobol:
"Cílem OKD je důkladný průzkum ložiska. Nyní známe jen údaje z desítky let starých vrtů vedených z povrchu. Výsledky průzkumu by posloužily všem zainteresovaným stranám - tedy obcím, státu i OKD - k odpovědné diskusi o budoucnosti dolu."
autor: ČT24, zdroj: ČT24
Desítky staveb v areálu dolu, včetně těžních věží, měly povolení jen na dobu určitou. Ta již uplynula a stavební úřad ve Frenštátě nyní vede řízení o odstranění těchto staveb. "Společnost (OKD) podniká všechny kroky k tomu, aby získala povolení k hornické činnosti. Důl Frenštát přitom leží v chráněné krajinné oblasti," řekl starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Starostové míní, že pracovníci Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Ostravě zneužívají pravomoci a těžební firmu OKD zvýhodňují. Na úředníky OBÚ proto před několika dny podali trestní oznámení. Mluvčí Státní báňské správy ČR, pod kterou ostravský OBÚ patří, Bohuslav Machek již dříve řekl, že o trestním oznámení zatím správa neví. "Obce využily svého práva. Musíme to nechat na posouzení orgánům činným v trestním řízení," uvedl Machek.
URL| http://www.ct24.cz/154573-necas-podpor...osty-v-boji-proti-tezbe-na-frenstatsku/
Těžební věže v Beskydech jsou nelegální. Stavební úřad potvrdil jejich demolici
14.11.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 0 regiony Dominika Rojtová,Michaela Vydrová
Těžební věže v areálu dolu Frenštát mají jít k zemi. Rozhodl o tom stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm, který zamítl žádost těžařů o jejich prodloužení až do roku 2031.
Součástí výhledu na Beskydy a okolní přírodu jsou i obří těžební věže. U dolu Frenštát v chráněné krajinné oblasti stojí už 30 let. Těžit se ale tady nikdy nezačalo. Nejasné plány společnosti OKD místní obyvatele znepokojují a bojují tak za jejich odstranění.„Bydlím přímo vedle šachty. Samozřejmě s tím nesouhlasím a jsem pro, aby byly všechny stavby odstraněné,“ říká jedna z obyvatelek.Boj o šest desítek staveb, včetně dvou věží, začal v lednu, kdy starosta obce Trojanovice Jiří Novotný upozornil na to, že v areálu stojí bez potřebného povolení:„Tak je samozřejmě neuvěřitelné, že oni nemají kolaudaci na objekty, které užívají a já mám obavu, že tam může dojít k ohrožení zdraví, na nezkolaudovaných budovách přece nemůžeme zajišťovat konzervaci ani podnikat.“Společnost OKD ale požádala o jejich prodloužení.
Podle těžařů jsou stavby nutné pro takzvaný konzervační režim, který ložiska uhlí chrání před znehodnocením.„Ložisko nelze ochránit a zabezpečit bez toho, aniž by byly stavby provozovány. Dneska bereme stavby jako soubor staveb, které to zajišťují. Takže soubor staveb toto zajišťuje a tvrdíme, že to zajišťuje a chceme zajišťovat,“ říká právník důlní společnosti Lubor Bernatík.
To teď ale stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm zamítl a těžební společnosti vzkázal, že by měla všechny stavby odstranit. Rozhodnutí ale ještě nenabylo právní moci a OKD běží 15denní lhůta, kdy se může proti verdiktu odvolat.Czech Coal má 6 až 7 miliard na vykoupení domů v JiřetíněFirma Czech Coal vyhrála spor s MŽP. Nemusí povinně odvádět uhlí do teplárenTěžaři už nebudou přispívat Litvínovu, vadí jim postoj starostyČesko by díky nekonvenčním zdrojům mohlo těžit víc plynuNejvětší těžební stroj sjel poprvé do severočeského lomu BílinaO případném prolomení těžebních limitů má být jasno do konce roku
Beskydy možná brzy budou bez důlních věží OKD
11.11.2011 ct24.cz str. 0 CTO
Frenštát pod Radhoštěm - Malá výhra v boji s obrem - tak hodnotí starostové obcí na Frenštátsku rozhodnutí stavebního úřadu. Ten zamítl žádost OKD o prodloužení doby trvání staveb v areálu dolu. Starostové jsou ale zdrženliví. Verdikt, který se opíral hlavně o stanovisko Chráněné krajinné oblasti Beskydy, dosud není pravomocný, OKD se může odvolat.
Starosta obce Trojanovice Jiří Novotný má důvod k opatrnému úsměvu. Na jaře podal podnět pro zahájení řízení k odstranění většiny budov v areálu dolu Frenštát. Argumentuje tím, že dočasná povolení pro stavby vybudované v 80. letech dávno skončila. Těžaři hned nato kontrovali žádostí o jejich prodloužení. Tu ale nyní frenštátský stavební úřad zamítl. „Pokud nemám všechny potřebné doklady pro to, abych něco provozoval, něco dělal, tak to prostě provozovat nemůžu. Proto se tomu absolutně vůbec nedivím, divím se spíš tomu, že OKD víceméně předpokládalo, že se to zcela jednoduše prodlouží,“ řekl starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Rozhodnutí stavebního úřadu ještě není pravomocné. Firma OKD má zhruba dva týdny na podání odvolání ke krajskému úřadu. „Nyní připravujeme relevantní právní kroky, zvažujeme, jak na to zareagovat. V tuto chvíli jsme se rozhodli nekomentovat na veřejnosti průběh stavebního řízení, ke všemu se vyjádříme, až to stavební řízení skončí,“ uvedl mluvčí OKD Vladislav Sobol. Nejzásadnější názor k existenci staveb v areálu dolu zazněl od Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy. Státní ochránci přírody řekli jednoznačné ne.
OKD neuspělo
„Podle nových zákonů jsou tyto stavby jednoznačně v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Snižují estetickou hodnotu té krajiny,“ vyjádřil stanovisko Správy CHKO Beskydy František Šulgan. „Stavební nebo správní úřad by měl rozhodovat v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů. A stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti je závazné stanovisko,“ řekla i vedoucí stavebního úřadu MěÚ Frenstát pod Radhoštěm Marie Chromčáková. Pokud úterní rozhodnutí nabude právní moci, stavební úřad znovu zahájí původní řízení o demolici většiny staveb včetně obou důlních věží. Jak dlouho bude řízení trvat a jaký bude jeho verdikt, ale nikdo odhadovat nechce.
URL| http://www.ct24.cz/152876-beskydy-mozna-brzy-budou-bez-dulnich-vezi-okd/
„Pokud začne těžba uhlí, sesune se Radhošť“
3.11.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Zlínský Petra Procházková Chráněná území
Snahy těžařů vydolovat uhlí, které leží pod Beskydami, sleduje zhruba patnáct let a stojí za tím, že není důvod dělat nový průzkum. OKD ale argumentuje, že ten poslední se dělal před 30 lety a už nestačí.
„To je skvělé, pak tedy zrušme dobývací prostor. To by se ale těžařům nelíbilo,“ tvrdí rožnovský zastupitel František Šulgan.
* Mělo by s tím OKD problémy?
Mělo, museli by se totiž řídit současnými zákony. Dobývací prostor ve Frenštátě pod Radhoštěm byl stanoven v roce 1989, kdy prakticky neplatily žádné zákony na ochranu přírody. I ty dnešní zvýhodňují těžaře, ale krajina Beskyd patří mezi tzv. Evropsky významné lokality, takže ji chrání i Unie.
* Proč lidé v Beskydech nevěří, že jde OKD skutečně jen o průzkum?
Protože průzkum mají a protože už na konci 80. let chtěli zahájit těžbu, měli na to zahraniční kapitál. Teď chtějí další průzkum. Ale jedna ražba stačit nemůže, takže z hlavní štoly několikrát odbočí a pak už mohou jezdit s vozíky. Spěchají. Vláda jim dovolí vyvážet ze země polovinu toho, co vytěží na Karvinsku a Ostravsku. Toho chtějí využít.
* Kdyby se začalo těžit, jak by se změnila krajina Beskyd?
Zmizel by Frenštát, Trojanovice, část Rožnova a další obce. Javorník a Radhošť by se sesunuly, ten pohyb je patrný už dnes. Paradox je, že by OKD zničilo část Beskyd a přitom už nyní rozdává obcím miliony na rozvoj cestovního ruchu, který by ale se začátkem těžby skončil. Značka Beskydy je přitom dnes dobře známá a přitahuje turisty.
* Nedávno jste rezignoval na pověření zastupovat Rožnov v otázkách těžby. Proč?
S těžaři a vládou jedná starostka Rožnova. Dovolí, stejně jako část zastupitelů, aby do města tekly peníze od nadace OKD i přímo od vedení společnosti. Všichni jsou proti těžbě, ale peníze z ní jim nevadí. OKD si tak ale jen kupuje názor lidí. Pak to prezentuje jako jejich souhlas s těžbou.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
První krok k vyuhlení Beskyd. Těžaři žádají o průzkum
10.10.2011 aktualne.cz str. 0 Moravskoslezský - Regiony Pavel Baroch
OKD tvrdí, že těžit zatím nechce. Beskydské obce se stejně bouří
Frenštát pod Radhoštěm - Těžební společnost OKD oznámila, že chce prozkoumat ložisko černého uhlí v okolí Frenštátu pod Radhoštěm.
Stalo se tak zhruba 14 dní poté, co na veřejnost pronikla aktuální verze nové státní energetické koncepce, v níž ministerstvo průmyslu počítá s uhlím v Beskydech na výrobu elektřiny a tepla pro Moravskoslezský kraj po roce 2030.
"Časová souvislost je čistě náhodná," řekl Aktuálně.cz Vladislav Sobol, mluvčí OKD. Dodal, že firma měla připravené podklady už dříve, ale chtěla svůj záměr oznámit až poté, co se sejde s beskydskými starosty. Schůzka se uskutečnila koncem září.
Víc než 23 tisíc podpisů pod protitěžební peticí
Podporu pro svůj plán s největším ložiskem černého uhlí ve střední Evropě však těžaři nenašli. Naopak. Starostové obcí v okolí s podrobným zmapováním nesouhlasí a pokusí se mu zabránit.
"Doufáme, že jim to neprojde," říká na adresu OKD Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice a zároveň předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu.
Starostové jsou přesvědčeni o tom, že ražba průzkumné štoly by ve skutečnosti byla otvírkou Dolu Frenštát, který měl být už dávno zrušen a zasypán. "Bereme to jako předstupeň těžby," uvedla také Zdeňka Leščišinová, starostka Frenštátu pod Radhoštěm.
Ministr průmyslu Martin Kocourek vyloučil, že by se v nejbližších desetiletích začalo v Beskydech těžit černé uhlí, průzkum ložiska - pro potřeby dalších generací - však nevylučuje.
"V souvislosti s aktualizací státní energetické koncepce se na Dole Frenštát určitě nepočítá s těžbou do roku 2040, potom uvidíme," řekl Kocourek.
Podle představitelů beskydských obcí, které se opírají o petiční archy s 23 tisíci podpisy obyvatel, by už průzkum měl špatný dopad na tamní krajinu.
OKD: Průzkum není těžba
Těžební společnost OKD odmítá, že průzkum ložiska v Beskydech automaticky znamená těžbu. Tvrdí, že s těžbou ani aktuálně nepočítá.
"Abychom ale mohli odpovědně jednat o budoucnosti dolu, potřebujeme znát objektivní údaje, ne 30 let staré odhady," řekl Klaus Dieter Beck, generální ředitel a předseda představenstva OKD.
"Je to naše odpovědnost vůči akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, kterému toto ložisko patří," dodal Beck.
Průzkum bude šetrný, slibuje firma
Šéf OKD se veřejně zavázal, že průzkum nebude mít žádný vliv na život lidí v okolí ani beskydskou přírodu.
"Průzkumné práce v hloubce téměř jeden kilometr pod zemí se na povrchu vůbec neprojeví," sdělil mluvčí těžařů Vladislav Sobol. Dodal, že jediným dopadem bude provoz náklaďáků, které budou odvážet hlušinu z budování průzkumné chodby.
"Předpokládaná frekvence průjezdu pěti nákladních automobilů za den je srovnatelná s běžným zásobováním obcí," tvrdí Sobol, podle něhož by průzkum včetně přípravy a vyhodnocení měl trvat asi čtyři roky.
Napřed EIA, pak báňský úřad
Aby ovšem společnost OKD mohla v hloubce asi 900 metrů vykutat průzkumnou štolu, potřebuje napřed získat povolení Obvodního báňského úřadu.
Ještě předtím pošlou těžaři ministerstvu životního prostředí svou studii o vlivu průzkumu na okolí (EIA), čímž chtějí prokázat, že podzemní práce nebudou mít dopad na místní obyvatele, přírodu a krajinu.
Nyní si chce OKD vyžádat vyjádření Chráněné krajinné oblasti Beskydy a dalších dotčených institucí včetně místních obcí.
Těžební společnost přitom o průzkum ložiska Frenštát žádala už v roce 2004. Báňský úřad to ovšem z formálních důvodů po dvou letech zamítl.
Nenecháme se od těžařů uplatit, zní z obcí
Už tehdy se proti průzkumu beskydského ložiska uhlí a metanu postavily obce v okolí Dolu Frenštát.
Předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Jiří Novotný doufá, že i nyní úřady průzkum nepovolí. Uvedl, že obce se ve všech oficiálních vyjádřeních postaví proti plánům OKD na prověření a případnou těžbu uhlí a plynu.
Těžaři sice nabídli beskydským obcím možnost čerpat peníze z nově založeného fondu, kde je aktuálně 25 milionů korun, ale beskydští starostové to berou spíš jako úplatek než pomoc regionu.
"Zástupci měst a obcí zhodnotili tento postup ze strany OKD jako krok, který má zlomit odpor místních samospráv proti jejich záměru razit průzkumné dílo, a tím prodloužit životnost Dolu Frenštát, který měl být již před 20 lety zlikvidován," uvedli ve společném prohlášení zástupci beskydských samospráv.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/moravskoslezsky/clanek.phtml?id=716232
Těžaři a obce: vznikají dva znepřátelené tábory
7.10.2011 denik.cz str. 0 Regiony Ivan Pavelek
Frenštát pod Radhoštěm - Zamezit průzkumné ražbě i těžbě – takový je cíl zástupců Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic. Jak to tak vypadá, místo dialogu se mezi těžaři a obcemi ještě více prohloubí vzájemná averze.
"Pořádně zaskočení byli zástupci obcí beskydského regionu a některých sdružení po poslední schůzce se zástupci společnosti OKD. Podle některých těžařská společnost stále nejedná férově.
Přečtěte si také: Lidé se bojí, že OKD začnou těžit
Nedávnou schůzku na frenštátské radnici svolala podle starostky Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňky Leščišinové právě společnost OKD. „Zástupci OKD požádali o schůzku s tím, že hlavním tématem bude informovat starosty o dalších aktivitách OKD v našem regionu. První schůzka se konala se starosty Mikroregionu Frenštátsko, tato druhá s představenstvem Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. Pět starostů zde zastupovalo celkem jednatřicet členských obcí,“ sdělila Leščišinová.
Jiří Novotný, předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu a rovněž starosta Trojanovic, doplnil, že před schůzkou požadovali po společnosti OKD, aby přednesla témata, a zároveň upozornili na to, co chtějí probírat oni. „Společnost OKD naznačila, že má zpracovánu žádost EIA a že nás o tom chtějí informovat. My jsme chtěli probrat problematiku dočasných, dnes již nepovolených staveb v areálu Dolu Frenštát.
Bez souhlasu obcí nic podnikat nebudou
Osobně jsem předpokládal, že dodrží slovo, které nám dal na minulé schůzce generální ředitel Klaus Dieter Beck, když slíbil, že bez souhlasu obcí nebudou nic podnikat. Předpokládal jsem tedy, že i když nebudeme souhlasit s průzkumem a budeme trvat na likvidaci těžních věží a ostatních staveb, které měly být již před dvaceti lety odstraněny. Tím si společnost OKD vyrovná dluhy s minulostí,“ uvedl Novotný s tím, že generálnímu řediteli Beckovi bláhově uvěřil. „S minulostí se OKD nehodlá vyrovnat a místo toho, aby odstranili těžní věže, chtějí prodloužit životnost dolu. To, že se OKD nedá věřit, je opět zcela evidentní,“ poznamenal Novotný.
Podle mluvčího OKD Vladislava Sobola se bude společnost snažit získat povolení k průzkumné ražbě co nejdříve. „Termín podání žádosti o povolení průzkumu nemůžeme ovlivnit. Ještě před podáním žádosti totiž potřebujeme získat stanoviska, která se týkají studie o vlivu na životní prostředí (E.I.A. - pozn. redakce), například posudek Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy,“ vyjádřil se k dotazům Novojičínského deníku Sobol.
Ten deklaroval, že společnost OKD chce po dlouhém mlčení navázat v regionu skutečný dialog. „Zástupci vedení naší firmy proto na jaře navštívili starosty z Frenštátska a dohodli se s nimi, že se budeme vzájemně informovat o každém kroku souvisejícím s Dolem Frenštát. Proto jsme se zveřejněním našeho záměru čekali, až budeme mít možnost jej oznámit starostům. Se Státní energetickou koncepcí tento termín nijak nesouvisí, největší význam pro nás má férové jednání s obcemi,“ pokračoval mluvčí těžařské společnosti s tím, že schůzka byla jednou z mnoha, které obě strany ještě v budoucnu určitě čekají. „Chceme se zástupci místních obyvatel řešit vše podstatné,“ podotkl Sobol.
Veškerá další jednání, pokud se uskuteční, se ale ze strany zástupců obcí ponesou ve stejném duchu, jako doposud. „Jelikož se nejedná o nic nového, projekt ražby jsme měli na stole již před sedmi lety, vyčkáme na zpracování hodnocení EIA. Osobně předpokládám, že žádost EIA dopadne úplně stejně jako žádost EIA o přidělení dobývacího prostoru na plyn. Tedy že bude negativní. Máme dostatečné množství argumentů a studií na to, abychom průzkumu zabránili,“ věří Jiří Novotný.
„Náš postup stále odpovídá našemu společnému cíli, kterým je zamezit zahájení průzkumné ražby a případné těžby, jednat o změnách v návrhu energetické koncepce, chránit nádhernou beskydskou přírodu a životní prostředí a ložisko zachovat pro budoucí generace. Důležité je také objektivně informovat veřejnost. Zpochybnitelné jsou například argumenty OKD o tom, že průzkumné dílo nebude mít žádný vliv na povrch, protože odborné posudky našich předních geomorfologů tvrdí opak,“ doplnila starostka Frenštátu pod Radhoštěm."
URL| http://www.denik.cz/regiony/tezari-a-obce-vznikaji-dva-znepratelene-tabory.html
Poddolujeme a vykutáme Beskydy. Stát lákají tuny uhlí
14.9.2011 aktualne.cz str. 0 Moravskoslezský - Regiony Pavel Baroch
Aktuálně.cz má návrh energetické koncepce, podle ministerstva jde o pracovní verzi
Frenštát pod Radhoštěm - Česko se do budoucna neobejde bez černého uhlí, jehož rozsáhlé zásoby leží pod kopci v Beskydech.
Vyplývá to z aktuální verze nové Státní energetické koncepce, kterou připravilo ministerstvo průmyslu Martina Kocourka. Návrh počítá s přednostním využitím tuzemských energetických zdrojů, které jsou k dispozici.
"V neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region," uvádí se v dokumentu, který se redakci Aktuálně.cz podařilo získat.
Rozzlobení starostové v Beskydech
Plány na těžbu černého uhlí v Beskydech rozzlobily tamní starosty a občanská sdružení, usilující roky o to, aby těžaři dali od ložiska se stovkami milionů tun uhlí ruce pryč.
"Považujeme to za nehoráznost," řekl Aktuálně.cz Stanislav Uruba, předseda sdružení Naše Beskydy. Uruba připomněl únorový slib ministra Kocourka, že se v Beskydech uhlí těžit nebude.
"Pan ministr nám slíbil, že Důl Frenštát nebude v energetické koncepci státu vůbec zmíněn. Pokud ano, tak jen v souvislosti s jeho existencí. Ne s potřebou ložisko vytěžit," řekl tehdy Jiří Novotný, starosta beskydských Trojanovic.
Mluvčí ministerstva průmyslu Pavel Vlček uvedl, že se na Kocourkově slibu od té doby nic nezměnilo. "Co ministr slíbil, to dodrží," řekl Aktuálně.cz Vlček. Proč se tedy v návrhu energetické koncepce píše o těžbě uhlí v Beskydech?
"Je to pracovní materiál, nekompletní, nefinální," konstatoval mluvčí Vlček.
Chceme jednat s Nečasem
I tak se beskydští starostové dívají na Kocourkovy plány s nedůvěrou. "Připravujeme k energetické koncepci návrh do připomínkového řízení a chceme schůzku s premiérem Petrem Nečasem," sdělil Stanislav Uruba, předseda sdružení Naše Beskydy.
Připomínky k návrhu energetické koncepce chystá i starosta Trojanovic Novotný, který zároveň stojí v čele Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. "Už máme připravené předběžné vyjádření," řekl Aktuálně.cz Novotný.
Proti těžbě hlasovalo 36 zastupitelstev
V něm chtějí odpůrci těžby uhlí v Beskydech například připomenout, že dvě třetiny dobývacího prostoru zasahují do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, které jsou vyhledávaným turistickým regionem, nebo že se proti těžbě vyjádřilo 36 městských a obecních zastupitelstev.
Podle kritiků by těžba nebyla slučitelná ani s činností místních průmyslových podniků, které zaměstnávají několik tisíc lidí a na nichž jsou závislé i další firmy.
Starosta Trojanovic Jiří Novotný připomněl, že jen v loňském roce se z Česka vyvezlo černé uhlí za bezmála 19,5 miliard korun a dovezlo za 5,6 miliard. "Myslím, že by se s uhlím mělo hospodařit lépe," poznamenal Novotný.
Pod zemí leží 1,6 miliard tun uhlí
Majitelem Dolu Frenštát je společnost OKD, která aktuální verzi Státní energetické koncepce nepřeceňuje.
"Je třeba říct, že jde o návrh, o kterém se jistě bude dále diskutovat. Případná těžba by však mohla začít až po důkladném průzkumu, dosud nikdo nezná přesný charakter ložiska," řekl Aktuálně.cz mluvčí firmy Vladislav Sobol.
Podle současných poznatků leží pod Beskydami přibližně 1,6 miliard tun uhlí. V Beskydech se ale nikdy netěžilo, důl, kde se v 80. letech prováděl průzkum, je v současnosti zakonzervován.
"V tuto chvíli ale detailně nevíme, jaké jsou v místě geologické podmínky a jakou část těchto zásob je možné vytěžit," dodal mluvčí Sobol.
URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/moravskoslezsky/clanek.phtml?id=713487http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/moravskoslezsky/clanek.phtml?id=713487
Beskydsko opět protestuje proti těžbě uhlí
22.8.2011 ct24.cz str. 0 ana
Ostrava - K řešení situace okolo dolu Frenštát vyzvalo Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu premiéra Petra Nečase a další členy vlády. Svazek jednatřiceti obcí zastupující téměř dvě stě tisíc místních dlouhodobě protestuje proti těžbě černého uhlí v regionu. Sdružení usiluje o to, aby společnost OKD zlikvidovala zakonzerovaný důl Frenštát. Nyní se odpůrci těžby opět připomněli - premiér Nečas od nich obdržel dopis, ve kterém se obce staví proti geologickým průzkumům. Ty chce OKD provést, přestože tvrdí, že v dole těžit nebude.
Výstavba dolu Frenštát, který dvěma třetinami svého území zasahuje do chráněné krajinné oblasti, byla zahájena v roce 1981, těžba zde ale nikdy nezačala. Od počátku devadesátých let je důl zakonzervován. Nejasné plány společnosti OKD znepokojují sdružení beskydských obcí. To chce zabránit průzkumné ražbě, bojí se, že by to mohlo do budoucna znamenat možnost zahájení těžby.
Zástupci sdružení požadují, aby byl důl, který je svou rozlohou 64 kilometrů čtverečních největší v republice, podle plánu z roku 2002 zlikvidován. "Těžba v dole Frenštát je otázkou spíše příštích generací, teď je důležité dohodnout se, jestli udělat průzkum. Jestliže se na tom v budoucnu společnost, obce a veřejnost domluví, může to být ulehčení pro celý region," hájí záměry firmy OKD její mluvčí Aleš Sobol.
Reportáž Lucie Křížkové
Dopis Nečasovi předali zástupci sdružení při osobním setkání. Ostatní členové vlády dostali také dopisy, tentokrát poštou. V nich odpůrci těžby volají po změně horního zákona. Chtějí se účastnit připomínkového řízení a navrhují členům vlády body, které by v novele rádi viděli, například řešení předkupních práv na státní pozemky.
"Teď je nejvyšší čas zapojit se do připomínkového řízení a ošetřit energetickou koncepci tak, aby se nás to nedotklo," říká Jiří Novotný, starosta Trojanovic a předseda sdružení beskydských obcí. "Je to pozůstatek minulosti. Tak jako odsud odešli Rusové, musí odejít i těžaři," dodává.
"Aktualizace státní energetické koncepce představuje základní strategický dokument, který načrtne budoucnost naší energetiky na několik let dopředu. Obce Frenštátska mohou samozřejmě svoje poznámky uplatnit," uvedl tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Státní energetickou koncepci má mít ministr průmyslu a obchodu hotovou do konce letošního roku. Pak ji projedná vláda.
URL| www.ct24.cz133746-beskydsko-opet-protestuje-proti-tezbe-uhli
Hornická ubytovna ve Frenštátě jde k zemi
12.8.2011 Opavský a hlučínský deník str. 2 Z vašeho okolí ADAM KNESL
Frenštát pod Radhoštěm – Šestadvacet let stály takzvané hotelové domy na okraji města v lokalitě na Papratné. Během času se z nich však stalo nevzhledné memento doby, kdy zde Ostravsko-karvinské doly (OKD) v osmdesátých letech minulého století plánovaly rozjet těžbu černého uhlí. S jejím pozastavením však ztratil význam i areál o čtyřech blocích určený horníkům a jiné využití se v následujících dekádách najít nepodařilo. Na řadu tak přišla demolice.
Obrovské bagry se zakously do panelových objektů na začátku srpna a za dva týdny by měly být srovnány se zemí také dvanáctipatrové, nikdy neobydlené budovy. „Musíme objekt postupně rozebrat, rozdrtit, vybrat železo, roztřídit lepenky, kontaminovaný materiál i dřevo a terén upravit podle požadavků,“ popsal postup prací stavbyvedoucí Jaroslav Velíšek ze společnosti APB Plzeň, jež má demolici na starosti.
Tuny panelů se budou v areálu odkládat, na místě drtit a následně recyklovat, například do oprav silnic. Nadměrné víření prachu mají tlumit gejzíry vody.
Pro majitele hotelových domů, společnost RPG RE Commercial, je nyní prioritou zdárně dokončit rozsáhlou demolici do poloviny listopadu. Jen tato akce vyjde vlastníka na desítky milionů korun. „Počátkem příštího roku se chceme sejít s vedením města a probrat plány, co s tímto pozemkem do budoucna,“ přiblížil nejbližší plány Petr Handl, tiskový mluvčí Realitní skupiny společnosti RPG. Všechny strany však v hledání ideálního řešení omezuje fakt, že lokalita na Papratné skýtá řadu omezení. Nejenže se nachází v chráněné krajinné oblasti, ale je zde územní blokace v rámci těžebního omezení. „Tím pádem zde není možné plánovat cokoliv,“ potvrzuje Handl a dodává: „V tuto chvíli se jako nejpravděpodobnější jeví varianta pro volnočasové a rekreačně–sportovní aktivity, ale to je pouze jedna z variant.“
S touto ideou sympatizuje i starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová. „Variant bylo několik, ale my jsme upřednostňovali právě využití areálu pro volnočasové aktivity. Je to na trase do Javorníku i do Rožnova, takže je to výborná lokalita a její využití by přineslo dalekosáhlé možnosti nejen místním, ale i turistům,“domnívásestarostka.
Region| Severní Morava
Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Z vašeho okolí; 02
Publikováno| Karvinský deník; Z vašeho okolí; 02 - 5
Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Z vašeho okolí; 02 - 1
ID| 1821616a-7697-4456-a7bc-4ad6555ce2fd
Těžba uhlí zničí Beskydy, zlobí se tamní obce
25.5.2011 tn.cz str. 0 TN.CZ/Zprávy/Regionální
Obce v okolí Frenštátu a Rožnova pod Radhoštěm i nadále marně bojují se společností OKD. Ta stále zvažuje, že přímo v chráněné krajinné oblasti Beskydy začne s těžbou černého uhlí.
Před časem se také zjistilo, že desítky objektů, včetně těžebních věží, nemají potřebné povolení. Společnost OKD dělá všechno pro to, aby tyto stavby zůstaly. Jde totiž o velké peníze - pod Frenštátem je poslední velké ložisko černého uhlí ve střední Evropě.
Stavební úřad ve Frenštátě momentálně čeká na doplnění dokumentů od OKD a potom obnoví správní řízení. Právě to by mělo rozhodnout o demolici staveb. Jenomže vedení dolů tvrdí, že něco takového vůbec nepřichází v úvahu.
I podle ochránců přírody by případná těžba měla nepředstavitelné následky na krajinu. Naděje starostů na rychlé vyřešení tohoto problému jsou tak na bodě mrazu.
Foto priloha: http://image.tn.nova.cz/media/images/440x248/Mar2010/604520.jpg?d41d
URL| http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/te...-znici-beskydy-zlobi-se-tamni-obce.html
IV. Výročí uzamčení země Valašské na 100 roků a ocenění Beskydské osobnosti roku
25.5.2011 Novojičínský deník str. 8 U nás doma
Na louce nad útulnou Pantáta u Zvoničky Strážkyně Beskyd v Trojanovicích se v neděli 22. května v 14:00 hodin sešli lidé z Trojanovic, Frenštátu pod Radhoštěm i okolních obcí, aby si jako každý rok připomněli uložení dekretu do základu kaple na Radhošti, kterým před čtyřmi lety pomyslně Valaši uzamknuli svou zem před těžaři na 100 let.
Pod tuto iniciativu se tehdy podepsalo 26 měst a obcí i celá řada organizací a spolků beskydského regionu. Občanské sdružení Naše Beskydy si každý rok tuto událost v květnu připomíná. Hned na úvod akce promluvili k přítomným starostové obcí v dobývacím prostoru. Zdeňka Leščišinová za město Frenštát pod Radhoštěm, Tomáš Hrubiš z Kunčic pod Ondřejníkem a starosta Trojanovic a zároveň předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Jiří Novotný.
Následovalo vyhlášení ocenění Beskydská osobnost, které každoročně uděluje občanské sdružení Naše Beskydy člověku, firmě, nebo organizaci, která se významným způsobem zasadila o ochranu přírodního a kulturního bohatství Beskyd. V minulosti byly ocenění Drahomír Strnadel, František Šulgan, Martin Bursík a společnost Continental Automative Systems s.r.o..
Letos převzali ocenění pracovníci Centra volného času ASTRA z Frenštátu pod Radhoštěm. Ocenění Beskydská osobnost bylo ASTŘE uděleno za příkladný postoj, který centrum volného času zaujalo vůči dotační výzvě Nadace OKD. Již zpracovaný projekt, nakonec těsně před podáním nakonec sami pracovníci ASTRY stáhli. I když Centrum volného času peníze na rozvoj volnočasových aktivit dětí, stejně jako jiná zařízení podobného typu nutně potřebuje, rozhodlo se nakonec o peníze od nadace, kterou spravuje společnost OKD nežádat.
Právě nabídka všemožné podpory Nadace OKD subjektům v Beskydském regionu je velmi ošidná. Organizátoři akce zdůraznili skutečnost, že finanční podporou bohulibých a veřejně prospěných projektů si OKD prostřednictvím své nadace vlastně kupuje veřejné mínění. Proto si Centrum volného času ASTRA ocenění Beskydská osobnost plně zaslouží. A jejich postoj by měl být příkladem pro ostatní.
Za potlesku všech účastníků akce, převzala od předsedy občanského sdružení Naše Beskydy Stanislava Uruby ředitelka ASTRY Dagmar Klímková pamětní list a ručně kovanou, zlatem zdobenou valašku z dílny mistra kováře Josefa Hrušky z Valašského Meziříčí. To pravé překvapení ale přišlo, když se k paní ředitelce připojili i ostatní pracovníci centra volného času. Organizátoři jim předali sladkou odměnu. Obří Frgál s věnováním.
Na závěr oficiální části programu akce zazněl umíráček, který odzvonil záměrům těžařů v Beskydech Drahomír Strnadel. Hned poté se před zvonicí zvoničky Strážkyně Beskyd utvořila dlouhá fronta těch, kteří se k Drahomíru Strnadlovi připojili. Poté už přišla na řadu cimbálová muzika Slanina, opékání špekáčků a také ekologická vycházka pro děti pod vedením Františka Šulgana se správy CHKO Beskydy. Starší děti se tak mohly dozvědět mnohé o historii Beskyd a podívat se například i na odlitky stop velkých šelem. Ty nejmenší bavil klaun Hans, který rozdával dětem balónky.
Samotnému oficiálnímu programu u zvoničky předcházelo zasazení dvou památných lip do stoleté aleje na nedalekém frenštátském kopci Marek. Stoletá alej symbolizuje časovou osu. Každý rok bez těžby uhlí v Beskydech, ve stoleté aleji přibude jeden pár nově zasazených stromů. Letos přesně o půl jedné odpoledne, lípy do aleje zasadily starostky Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová a Markéta Blinková z Rožnova pod Radhoštěm. Oslavy IV. výročí Uzamčení země Valašské na 100 roků letos podpořil svou účastí také bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík a Kateřina Jacques.
O autorovi| Zdroj: OS NAŠE BESKYDY
Region| Severní Morava
Obce dál trvají na odstranění těžních věží u Dolu Frenštát
21.5.2011 Kroměřížský deník str. 2 Kroměřížsko MICHAL BURDA
OKD podala žádost na prodloužení trvání staveb. Kdy skončí správní řízení, není jisté
Beskydy – Několik desítek černých staveb včetně těžních věží v areálu Dolu Frenštát zřejmě jen tak nezmizí. Řízení o jejich odstranění, které v současné době vede stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm, potrvá ještě řadu týdnů.
Vlastník staveb, těžařská společnost OKD, totiž podala žádost prodloužení doby, po kterou mohou v areálu Dolu Frenštát stát. Mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol nedávno médiím sdělil, že odstranění staveb nepřichází v úvahu.
Firma totiž využívá těžní věže a další objekty, aby zajistila takzvaný konzervační režim dolu. „To nám ukládá platná surovinová politika České republiky schválená vládou. O odstranění staveb proto není možné uvažovat,“ řekl Vladislav Sobol agentuře Mediafax.
Černými stavbami se na svém posledním setkání v minulém týdnu zabývalo také Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. „Nepovolených staveb je více než šedesát. Budeme prosazovat jejich odstranění,“ řekla starostka Rožnova Markéta Blinková, která se nově stala místopředsedkyní sdružení.
Stavby hyzdí okolní krajinu Beskyd
Prvotní podnět k rozhodnutí o odstranění nepovolených staveb podala stavebnímu úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm obec Trojanovice.
„Stavby doslova hyzdí krajinu Chráněné krajinné oblasti Beskydy a není nejmenší důvod, aby zůstaly v areálu Dolu Frenštát i nadále,“ tvrdí starosta Trojanovic Jiří Novotný. Podle jeho slov je nyní na tahu právě stavební úřad ve Frenštátě.
Ten však v současné době čeká, až mu společnost OKD dodá veškeré dokumenty náležející k žádosti o prodloužení trvání staveb v areálu Dolu Frenštát.
„Běží čtyřměsíční lhůta, kdy musí těžební společnost doložit vše potřebné. Kdy ale skončí samotné správní řízení, nedokážu odhadnout,“ poznamenal starosta Trojanovic.
Odpůrce těžby vystrašil ministr
Snaha o odstranění černých staveb v areálu Dolu Frenštát je další z aktivit odpůrců těžby v Beskydech. Tou by pravděpodobně byla nejvíce postižená právě obec Trojanovice. Z celkových třiašedesáti kilometrů čtverečních dobývacího prostoru Dolu Frenštát totiž celá jedna třetina připadá právě na území obce Trojanovice. Vrásky na čele nedávno odpůrcům obnovení těžby černého uhlí v Beskydech přidělal také ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, když při představování aktualizované Energetické koncepce státu prohlásil, že na případné těžbě by se mohli majitelé pozemků nebo obce dohodnout sami přímo s těžaři. Je pravdou, že v tu chvíli mluvil prozatím jen o severu Čech a ne přímo o Beskydech. „Jeho slova potom potvrdil také premiér Petr Nečas. Myslím, že ministr Kocourek se tímto krokem zachoval jako Pilát a nad obcemi si doslova umyl ruce,“ prohlásil rožnovský zastupitel František Šulgan.
***
„Nepovolených staveb je více než šedesát. Budeme prosazovat jejich odstranění.“ Markéta Blinková, rožnovská starostka
Region| Střední Morava
Britové chtějí na Valašsku hledat zásoby zemního plynu
26.4.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 0 regiony Roman Verner,Jan Piroch
Leží Valašsko na obrovských zásobách zemního plynu? Tuto otázku chce zodpovědět společnost Cuadrilla Morava. Před časem ohlásila záměr vybudovat ve vybraných lokalitách údolí Bečvy zkušební vrty. Lidem z regionu se však představa soužití s vrtnými soupravami příliš nelíbí.
„S tím nesouhlasím, vždyť je to takový krásný čistý kraj.“ „To jim nestačí, že kvůli dolu rozbombardovali Frenštát? Tady ochranáři pomalu nepovolí postavit rodinný domek a chtěli by tady takovou ptákovinu?“ „Rád bych bydlel v pěkné krajině a ne v krajině, ve které se budou tyčit nějaké stožáry a těžit se tady nějaké suroviny,“ reagují na myšlenku někteří místní obyvatelé.Starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka se dal v regionálním tisku slyšet, že mu není záměr zkoumání a případné těžby plynu proti mysli.
Jednatel místního Českého svazu ochránců přírody Milan Orálek, ale upozorňuje na průvodní jevy průzkumu:„Je to spíš otazník, protože samotný průzkum bude velkým problémem. Je tam potřeba velké soustrojí, které bude umístěno na ploše asi čtyř hektarů, a bude několik měsíců, ne-li let neustále produkovat hluk.V údolní nivě řeky Bečvy asi není prostor, kde by něco takového mohlo stát a kde by to žádné obci a občanům nevadilo.“Profesionální ekolog se také obává případné kontaminace spodních vod při zvoleném způsobu jímání plynu. Za ním se chtějí těžaři vypravit i do míst v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Geologický pracovník správy František Šulgan ještě nedostal žádnou oficiální žádost. Jak připomíná, ony břidlice, ve kterých by se měl plyn nacházet v podloží této oblasti většinou nejsou:„Jsme v pásmu Západních Karpat, kde se střídají vrstvy pískovců, jílovců a slepenců. Jsou to usazené horniny. Břidlice jsou metamorfované, přeměněné jílovce tlakem a teplotou, je to jiný druh horniny, než ty, které se vyskytují v Beskydech.“V otázce vážnosti zásahu do životního prostředí je František Šulgan smířlivější.
Na ploše CHKO ale průzkumníci zřejmě neuspějí:„My je samozřejmě nemůžeme pustit všude. Na území CHKO jsou první a druhé zóny, které z toho musejí být vyloučeny.“Konkrétní informace o záměrech plynařů zatím ale nemají ani zástupci veřejné správy ani místní odborníci.Stavba podzemního zásobníku plynu u Dolní Rožínky může pokračovat Ceny elektřiny zřejmě ještě porostou. Podle Gavora o pět až deset procent Plyn od dubna zatím nezdraží
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/883843http://www.rozhlas.cz/_zprava/883843
Velkou diskusi v Moravskoslezském kraji opět vyvolalo téma prolomení těžebních limitů
16.6.2010 ČRo Ostrava str. 5 17:00 Události regionu
Ivan SEKANINA, moderátor--------------------Velkou diskusi v Moravskoslezském kraji opět vyvolalo téma prolomení těžebních limitů. Také tímto bodem se zabývá připravovaný materiál požadavků Svazu průmyslu a dopravy určený pro novou vládu a hejtmanství. Svaz doporučuje myšlenku těžby neopouštět kvůli zachování průmyslu v regionu. Naráží ale na tradiční odpor ochránců přírody a obyvatel Beskyd. Podrobnosti má Petr Havránek.
Petr HAVRÁNEK, redaktor--------------------10 bodový dokument Svazu průmyslu a dopravy určený nové vládě se mimo jiné zabývá důsledky předběžné dohody vznikající středopravé koalice o neprolamování těžebních limitů. Svaz před tímto krokem varuje. Region by mohl přijít o nosnou část svého průmyslu. Potvrzuje jeho prezident Jaroslav Míl.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR--------------------Je to legitimní rozhodnutí takto v rámci energetické strategie. Ale se všemi dopady. A je podle mě potom potřeba připravit i zásadní program, jakou jinou činnost nabídnou pro kvalitní život lidem v Moravskoslezském kraji. Způsobit tu nezaměstnanost 30 procent, to umí každý.
Petr HAVRÁNEK, redaktor-------------------S názorem, že opuštění záměru těžby uhlí v Beskydech by znamenalo konec tohoto odvětví na Ostravsku, nesouhlasí předseda sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.
Stanislav URUBA, předseda sdružení Naše Beskydy--------------------Našemu regionu zbyde jenom zničená země, o kterou se bude muset zase stát postarat. 20 let se tady buduje turistický ruch, lehký průmysl a kdyby tady přišla těžba, tak například ve Frenštátě by přišlo o práci přes 3 tisíce lidí.
Petr HAVRÁNEK, redaktor--------------------Lidé z Frenštátska mají z možné budoucí těžby většinou obavy.
osoba--------------------To nepotřebujem zničit prostředí, to by se mohlo taky zavalit celé.
osoba--------------------Je tu krásná příroda a se to všechno zničí.
osoba--------------------Já jsem proti samozřejmě.
osoba--------------------Marný boj.
Petr HAVRÁNEK, redaktor--------------------Hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas je pro zachování odvětví těžkého průmyslu na Ostravsku. Preferuje ale metody šetrné k životnímu prostředí.
Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/--------------------Jsem zastáncem toho, abychom tady ctili tradiční odvětví, což je těžký průmysl a také těžba uhlí. Ony existují ve světě metody šetrné, které nedevastují životní prostředí, ale existují stále nešetrné metody, za kterými stojí haldy, prašnost, to my samozřejmě nechceme a také to nepřipustíme.
Petr HAVRÁNEK, redaktor--------------------Dokument určený nové vládě bude oficiálně svazem představen na konci měsíce června.
Kopřivnický architekt stvořil zvoničku na záchranu Beskyd před těžbou
13.4.2010 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský
Denisa Telaříková
Občanské sdružení Naše Beskydy oslovilo architekta Kamila Mrvu, aby zhotovil projekt dřevěné zvoničky, která se stane strážkyní Beskyd. V sobotu na Horečkách lidé postavili její základy BESKYDY Budoucnost Chráněné krajinné oblasti Beskydy je stále nejistá. Těžaři nemíní opustit myšlenku zprovoznění dolu ve Frenštátu pod Radhoštěm. Občanské sdružení Naše Beskydy proto přišlo s nápadem vybudovat v horách zvoničku, která odzvoní konec plánované těžbě.
Pětatřicetiletý architekt z Kopřivnice Kamil Mrva společně s kolegou Martinem Rosou vytvořili projekt dřevěné zvoničky, která již v sobotu začala růst na Horečkách na Frenštátsku.
* Odkud jste čerpali inspiraci pro vizáž zvoničky na Horečkách?
Z místních tradičních zdrojů: Beskydy, dřevo, příroda. Nejdůležitější ale bylomísto, kde bude nová zvonička stát.
* Jak bylo vybráno místo stavby?
Výběr vycházel z architektonickourbanistické studie na proměnu areálu Horečky pro Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm. Jedná se o prostor nedaleko výletního hostince Rekovice s krásným výhledem. Právě tato skutečnost hodně ovlivnila vzhled zvoničky, která se rozevírá směrem k pěší trase a rámuje výhled na Velký Javorník.
* Některým lidem se vizáž zvoničky nelíbí. Myslí si, že by měla být například roubená. Lidová architektura prý je Beskydům bližší.
Architektura je vždy dokladem konkrétní doby a aktuálně používaných technologií a materiálů, i když je samozřejmě důležité navazovat na lokální kontext. Dřevostavby se ale dnes staví jinak než před sto lety. Navrhli jsme tedy zvoničku se soudobým architektonickým výrazem, který vychází z konkrétního místa a tvoří v krajině objekt, do něhož se, na rozdíl od tradičních zvoniček, dá i vstoupit. Nicméně řada detailů je odkazem na tradici, stavba například bude mít doškovou fasádu.
* Z jakého materiálu bude postavena a co bude nejobtížnější při stavbě?
Jedná se o dřevostavbu. Trámová konstrukce je navržena na míru, předpřipravená v dílně a poté bude smontovaná na stavbě. Založení stavby je na betonových patkách. Vzhledem k asymetrickému tvaru zvoničky je téměř každý konstrukční prvek unikátní, při stavbě tedy bude nutno dbát na jejich pečlivé sestavení.
* Bude zvonička skutečně zvonit?
Ano. Zvon odlévá sochař Josef Tkadlec ve zvonařství v Halenkově. Zvonička zazvoní vždy po vhození mince do kasičky, což spustí elektricky poháněný zvonicí systém.
* Jak se díváte na případnou těžbu v Beskydech?
S těžbou nesouhlasím, ani můj kolega Martin Rosa. Ohrozila by celé krásné okolí Beskyd. Jsme přesvědčeni, že za současnými úvahami o prolomení těžebních limitů stojí ryze obchodní zájmy a nikoliv rozumná energetická koncepce státu.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Podbeskydský region bude asi muset bojovat
30.3.2010 Týdeník okresu Nový Jičín str. 2 Týden v regionu
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, PRAHA - S premiérem Janem Fischerem jednali ve středu zástupci obcí a podniků podbeskydského regionu o návrhu energetické koncepce státu. Z jednání si odvezli jednoznačné pocity. Čeká je těžký boj.
Delegaci, kterou před polednem ministerský předseda přijal, tvořili starostové Frenštátu a Trojanovic, Stanislav Hrabovský a Jiří Novotný, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Drahomír Strnadel, zástupci průmyslu a zaměstnanců největších zaměstnavatelů v regionu Zdeněk Przybyla, ředitel závodu Continental Frenštát, a Petr Bačák, předseda odborové organizace závodu Siemens Frenštát, a také Stanislav Uruba, předseda občanského sdružení Naše Beskydy.
První tři jmenovaní předali premiérovi usnesení třiceti šesti zastupitelstev měst a obcí s požadavkem na vyřazení ložiska Frenštát z aktualizace energetické koncepce ČR. Zástupci průmyslu se vyjádřili tak, že případná otvírka dolu Frenštát by nejen zmařila několikamiliardové zahraniční investice, ale zlikvidovala by zároveň tradiční zaměstnanecká místa více než 3 000 lidí, kteří by těžko hledali uplatnění v důlním průmyslu. Tím by podle členů delegace došlo k naprosté destabilizaci regionu.
Frenštátské ložisko se nachází na největším dobývacím prostoru v České republice a ze dvou třetin zasahuje CHKO Beskydy. Zástupci z Frenštátu a okolí se o této problematice snaží již delší dobu hovořit s ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. „Ministr ale setkání odmítá i přesto, že byl již jednou upozorněn, že toto jeho jednání je v hrubém rozporu s mezinárodní Karpatskou úmluvou, která zajišťuje účast veřejnosti na projednávání státních koncepcí a strategií,“ uvedl nedávno na setkání s dnes již bývalým ministrem životního prostředí Janem Dusíkem Drahomír Strnadel.
Není důvod jásat
Premiér Jan Fischer ve středu delegátům přislíbil, že si promluví s ministrem Tošovským o tom, že by se měl s problematikou seznámit a zahájit diskusi. „Myslím si, že ze strany premiéra to byl hodně vstřícný krok. Ale nakolik bude vstřícný pan ministr, to se uvidí,“ naznačil obavy Novotný. Rozporuplné pocity si ze schůzky odvezl také frenštátský starosta. „Pan premiér nám potvrdil, že nepodlehl žádné lobby, a věřím, že je to člověk, který dodrží slovo a nepustí tu koncepci do projednávání vlády dříve než v září. Ale pořád mám pocit, že to není v pořádku. Je to slovíčkaření. Pokud je tam totiž napsáno, že o tom ložisku rozhodně těžař, tak chápeme, že to rozhodne těžař. Úředník, který tam byl, se nás ale snažil přesvědčit, že to tak není.
Těžař prý jen posoudí, jestli to je rentabilní z pohledu těžební společnosti, a definitivně a stoprocentně to pak hlídá stát. My jsme chtěli, ať se to takto v té koncepci objeví, jenže tak to tam není,“ vysvětlil Hrabovský, proč je podle něj načase být ve střehu. „Je cítit, že těžební společnosti zvyšují svůj tlak na vládu a poslance a postupně dostávají větičky do zákonů a utahují smyčku,“ pokračoval frenštátský starosta. Hrabovský vidí situaci jednoznačně. „Pokud je to strategická surovina, pak by měla zůstat v republice a stát rozhodne, co se s ní bude dít. Ale teď se čtyřicet, nebo už skoro padesát procent těžby uhlí vyváží, což nikdo nechce vidět, a všichni si myslí, že víříme nějaký problém, který neexistuje,“ dodal Hrabovský.
Starosta Frenštátu se domnívá, že tvrzení, že ve vládě hlasuje sedmnáct nebo osmnáct lidí a ministr Tošovský má jen jeden hlas, jej nemůže nechat klidným.
„Stačí nám zkušenosti s poslanci. Když jsme jednali s asi padesáti z nich, tak nám řekli ano. A když jsme odjeli, řekli ne. Takže pořád je tady nějaká skryta diktatura a samosprávy nemají možnost ovlivnit, co se děje na jejich území,“ uzavřel Hrabovský.
Odpůrci těžby se sešli s premiérem
30.3.2010 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský
(jal)
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM S příslibem alespoň malé naděje na řešení situace kolem plánované těžby v Beskydech se minulý týden vrátili zástupci obcí, průmyslníků a odborů z Beskyd. Ti ve středu vyrazili za premiérem Janem Fischerem s požadavkem na vyřazení ložiska Frenštát z aktualizace energetické koncepce České republiky, který podepsalo 36 měst a obcí. „Premiér Jan Fischer přislíbil, že si promluví s ministrem Tošovským o tom, že by se měl s celou problematikou seznámit a zahájit diskusi,“ uvedl výsledek jednání starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Zástupcům Beskyd jde především o to, že aktualizace energetické koncepce počítá s vytěžením ložiska Frenštát a rozhodování o ložisku tak přenáší na těžební společnost. „Jedná se o ložisko na největším dobývacím prostoru v celé České republice a ložisko, které ze dvou třetin zasahuje CHKO Beskydy, které je také Evropsky významnou lokalitou Natura 2000,“ upozornil Novotný s tím, že žádali premiéra, aby o tom i o skutečnosti, že se proti aktualizaci ohradili všichni zástupci delegace, informoval ministra Tošovského. „Ministr dosud odmítá schůzku se zástupci samospráv a celou problematiku bagatelizuje,“ poukázal starosta. Požadavek podpořil také jeden z největších zaměstnavatelů v regionu, závod Continental Frenštát.
Frenštát a okolí čeká nelehký boj
26.3.2010 Novojičínský deník str. 1 Titulní strana
IVAN PAVELEK
S premiérem Janem Fischerem jednali ve středu zástupci obcí a podniků beskydského regionu o návrhu energetické koncepce státu. Z jednání si odvezli jednoznačné pocity - čeká je boj.
Frenštát pod Radhoštěm, Praha - Delegaci, kterou před polednem ministerský předseda přijal, tvořili starostové Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic Stanislav Hrabovský a Jiří Novotný, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Drahomír Strnadel, zástupci průmyslu a zaměstnanců největších zaměstnavatelů v regionu, Zdeněk Przybyla, ředitel závodu Continental Frenštát, a Petr Bačák, předseda odborové organizace závodu Siemens Frenštát, a také Stanislav Uruba, předseda občanského sdružení Naše Beskydy.
První tři jmenovaní předali premiérovi usnesení třiceti šesti zastupitelstev měst a obcí s požadavkem na vyřazení ložiska Frenštát z aktualizace energetické koncepce ČR. Zástupci průmyslu se vyjádřili tak, že případné otevření Dolu Frenštát by nejen zmařilo několikamiliardové zahraniční investice, ale zlikvidovalo by zároveň tradiční zaměstnanecká místa více než tří tisíc lidí, kteří by těžko hledali uplatnění v důlním průmyslu. Tím by, podle členů delegace, došlo k naprosté destabilizaci regionu a vytvořila by se podobná situace jako je například na Mostecku.
Frenštátské ložisko se nachází na největším dobývacím prostoru v České republice a ze dvou třetin zasahuje Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, která je také evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Zástupci z Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí se o této problematice snaží již delší dobu hovořit s ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. „Ministr ale setkání odmítá i přesto, že byl již jednou upozorněn, že toto jeho jednání je v hrubém rozporu s mezinárodní Karpatskou úmluvou, která zajišťuje účast veřejnosti na projednávání státních koncepcí a strategií,“ uvedl Drahomír Strnadel nedávno na setkání s dnes již bývalým ministrem životního prostředí Janem Dusíkem.
Není důvod jásat
Premiér Jan Fischer ve středu delegátům přislíbil, že si promluví s ministrem Tošovským o tom, že by se měl s problematikou seznámit a zahájit diskusi. „Myslím si, že ze strany premiéra to byl hodně vstřícný krok. Ale nakolik bude vstřícný pan ministr, to se teprve uvidí,“ naznačil obavy starosta Novotný.
Rozporuplné pocity si ze schůzky odvezl také frenštátský starosta. „Pan premiér nám potvrdil, že nepodlehl žádné lobby, a věřím, že je člověk, který dodrží slovo a nepustí tu koncepci do projednávání vlády dříve než v září. Ale pořád mám pocit, že to není v pořádku. Je to slovíčkaření. Pokud je tam totiž napsáno, že o tom ložisku rozhodne těžař, tak chápeme, že to rozhodne těžař. Úředník, který tam byl, se nás ale snažil přesvědčit, že to tak není. Těžař prý jen posoudí, jestli to je rentabilní z pohledu těžební společnosti, a definitivně a stoprocentně to pak hlídá stát.
My jsme chtěli, ať se to takto v té koncepci objeví, jenže tak to tam není,“ vysvětlil Hrabovský, proč je podle něj načase být ve střehu. „Je cítit, že těžební společnosti zvyšují svůj tlak na vládu a poslance a postupně dostávají větičky do zákonů a utahují smyčku,“ pokračoval frenštátský starosta. Hrabovský vidí situaci jednoznačně. „Pokud je to strategická surovina, pak by měla zůstat v republice a stát rozhodne, co se s ní bude dít. Ale teď se čtyřicet, nebo už skoro padesát, procent těžby uhlí vyváží, což nikdo nechce vidět, a všichni si myslí, že víříme nějaký problém, který neexistuje,“ dodal Hrabovský.
Starosta Frenštátu se domnívá, že tvrzení, že ve vládě hlasuje sedmnáct nebo osmnáct lidí a ministr Tošovský má jen jeden hlas, jej nemůže nechat klidným. „Stačí nám zkušenosti s poslanci. Když jsme jednali s asi padesáti z nich, tak nám řekli ano. A když jsme odjeli, řekli ne. Takže pořád je tady nějaká skrytá diktatura a samosprávy nemají možnost ovlivnit, co se děje na jejich území,“ uzavřel Stanislav Hrabovský.
Těžbu uhlí v Beskydech řeší Fischer
8.3.2010 Lidové noviny str. 4 Domov
jih, miš
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Spor o osud statisíců tun černého uhlí pod vrcholy Beskyd se přenese do Strakovy akademie. Na budoucnosti ložiska přístupného ze zakonzervovaného dolu ve Frenštátě pod Radhoštěm, které by pokrylo spotřebu republiky na mnoho let, se nemohou shodnout ochránci přírody s experty na energetiku.
S aktivisty žádajícími zasypání zakonzervovaného dolu se proto sejde premiér Jan Fischer. Na rozdíl od podobných sporů v Jiřetíně je to poprvé, co se stejně sporné beskydské ložisko bude řešit na této úrovni. „Zatímco ministerstvo průmyslu svoji komunikaci omezuje, premiér chce jednat. Chápe, že energetická koncepce republiky se musí k problému uhlí pod Beskydy postavit,“ potvrdil LN Stanislav Uruba ze sdružení Naše Beskydy. S předsedou vlády Janem Fischerem se mají sejít na konci března. „Škoda že Frenštát není Špindl, pak by se to v Praze řešilo se vší vážností už dřív,“ poznamenal Uruba.
Aktivisté mají podporu odborníků na životní prostředí. Podle nich je dvě desítky let zakonzervovaný důl, jehož údržbu těžařská společnost vyčísluje na 60 milionů korun ročně, problémem. „Nemá smysl, aby OKD udržovaly zakonzervovaný důl, ve kterém se beztak těžit nebude. Zbytečně do něj sype peníze a místním lidem visí nad hlavou hrozba další těžby,“ poznamenal Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Společnost OKD tvrdí, že se k oživení dolu nechystá. Ložisko však stále stát chrání. Ale stejně chrání i přírodu Beskyd nad ním, na níž by se těžba nenapravitelně podepsala. Část expertů tvrdí, že stejně jeho otevření dříve či později přijde. Předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý odhadl, že i kdyby zprovoznění dolu začalo ihned, potrvá deset let.
Podle ministerstva průmyslu chystanou aktualizaci Státní energetické koncepce má schvalovat až vláda, která vzejde z voleb. Uhlí pod Beskydy se tak zřejmě stane podobným politickým tématem jako osud Jiřetína.
Pod Radhoštěm se ukrývá několikamiliardový poklad
25.2.2010 ČRo 2 - Praha str. 1 14:15 Kauza pro reportéry + Občansko-právní poradna
moderátorka--------------------V té zůstaneme v Beskydech, jak jsem inzerovala, pod Radhoštěm se ukrývá několikamiliardový poklad. Jenže paradoxně lidé v okolí Radhoště jsou proti jeho vyzdvižení na povrch. Jde totiž o obrovské zásoby černého uhlí. A těžbu si v okolí hory přeje jen málokdo. A tak společnost OKD, tedy Ostravsko-karvinské doly brojí pro těžbu a Valaši z okolí Radhoště zase proti těžbě. Třeba i tím, že zavolali se svými problémy naše reportéry a my do Beskyd vyslali kolegu Jiřího Kokmotose.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------Nevrtejte se v Beskydech, stojí na žlutém transparentu, který tu a tam vytáhnou někteří obyvatelé valašské krajiny pod Radhoštěm. Vzkazují tak společnosti Ostravsko-karvinské doly, že nechtějí, aby se pod Radhoštěm kutalo uhlí.
osoba--------------------Bude se to tu znečišťovat a tak.
osoba--------------------Bude to blbé, protože začne propadat půda a všechno možné. Hodně věcí je s tím spojených.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------Průzkumné štoly už jsou vyvrtané, všechno je připravené jen na jednoduchý pokyn. Těžte. I když, jak nám řekla tisková mluvčí společnosti Zuzana Koláriková, zatím se těžit nebude.
Zuzana KOLÁRIKOVÁ, tisková mluvčí společnosti OKD-------------------OKD udržuje důl v konzervačním režimu. Ochranu ložiska pod Frenštátem pro jeho případné budoucí využití nám vlastně ukládá zákon. V případě jakékoliv změny stanoviska by nešlo o rozhodnutí soukromé firmy, strategii veškerých aktivit bychom museli konzultovat nejen se státem, ale s místními radnicemi, obyvateli a také uznávaným experty.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------A co máme rozumět pod názvem konzervační režim?
Zuzana KOLÁRIKOVÁ, tisková mluvčí společnosti OKD--------------------Je to vlastně to, že se staráme o důl tak, aby neohrožoval žádným způsobem okolí.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------Čili zatím to vypadá, že se těžit nebude, jenže není všem dnům konec. A to, že Ostravsko-karvinské doly mají zálusk na těžbu pod Radhoštěm, dokládají i slova bývalé tiskové mluvčí.
bývalá tisková mluvčí OKD--------------------To, o co jsme usilovali, tak byl záměr těžby metanu, vrtů, které už byly udělány při geologickém průzkumu. Bohužel tento záměr byl pozastaven vzhledem k odporu místních zastupitelstev a místních ekologických iniciativ.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------To byla bývalá tisková mluvčí společnosti OKD. Důležité je, všimněte si, slovo bohužel. Kdyby tehdy paní Breiová řekl bohudík, možná bychom mohli OKD i věřit, že těžit pod Radhoštěm nechce. Zatím vedou obce, protože neustále bijí na poplach. A to i na zvony kaple Cyrila a Metoděje přímo na vrcholu Radhoště. Jak dlouho jim to vydrží? Asi tak dlouho, dokud se jim bude dařit přesvědčovat politiky, že těžit pod Radhoštěm by byla škoda. A tak na své happeningové akce lákají poslance, senátory, současné i bývalé ministry. Na jednom takovém setkání byl i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/--------------------Surovinová politika platná nepočítá s těžbou černého uhlí na Frenštátu. A teď je tady úsilí vybudovat dlouhou průzkumnou štolu, která samozřejmě obcím a občanům a lidem, kteří mají Beskydy na srdci, dělá vrásky. Platí to, že metan je velmi agresivní skleníkový plyn. Je jednadvacetkrát agresivnější než oxid uhličitý. A tam, kde uniká, tak je racionální a ekologické ten metan využívat. Problém je v tom, že to může být vnímáno a může to být prvním krokem k tlaku na otevření ložiskového území. A to už samozřejmě problém je.
Já si myslím, a to je můj názor soukromý, já si myslím, že kdyby bylo možné vyjednat takové garance, třeba odpis zásob uhlí, které by poskytly jistotu, že k té těžbě nedojde, tak si dovedu představit, že těžba metanu jako takového by mohla být únosná, mohla být přijatelná možná i pro místní obce a sdružení, ale tomu musí předcházet ta jistota, že to není prvním krokem k těžbě černého uhlí na Frenštátu.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------Samotní Valaši si tak nemohou být jisti, co se s ložiskem uhlí pod Radhoštěm stane. Proto se sami s valaškami v rukou a s cimbálkovou rozhodli svou zemi uzavřít všem těžařům. Tom Káňa, mluvčí společnosti Naše Beskydy.
Tom KÁŇA, mluvčí společnosti Naše Beskydy--------------------Došlo k uzamčení země valašské na sto roků. A to z toho důvodu, abychom zamezili jakémukoliv vrtání se v zemi valašské pro naše děti a děti jejich dětí. A pokud možno navěky.
Jiří KOKMOTOS, redaktor--------------------Zajímavé ale je, že zhruba patnáct let není schopen nikdo rozhodnout o tom, zda se těžit bude, anebo nebude. Nejhorší na všem je právě nejistota. Jistě ji řada zákonodárců zná. Kolikrát ji jednou za čtyři roky prožívají. A ti z Valašska určitě teď o něco více.
moderátorka--------------------Dodává kolega Jiří Kokmotos. Těžba uhlí v Beskydech, to bude téma také dnešní poradny. Do té přijde právník Ekologického právního servisu Pavel Černý, hned po písničce.
moderátorka--------------------V ní už sedí Pavel Černý, právník Ekologického právního servisu, pěkný den přeji.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Dobrý den.
moderátorka--------------------A měli bychom se nejdříve podívat na to, kdy veřejný zákon je jednoznačně nad zájmy jednotlivce.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Pokud jde o ty veřejné zájmy, tak o tom je vždycky potřeba rozhodnout v konkrétním případě, podle specifických okolností. V podstatě jsou buďto vymezeny určité dílčí veřejné zájmy, jako je třeba výstavba dopravní infrastruktury, ochrana přírody a podobně. Čili už tady je vidět, že tyhle ty dílčí zájmy můžou být v rozporu, anebo ten zákon jenom velmi obecně říká, že teda je potřeba rozhodnout podle veřejného zájmu. Ale co je podstatné.
Zákon nikdy nesmí jako veřejný zájem označit nějakou konkrétní stavbu nebo nějaký konkrétní záměr. To už několikrát řekl Ústavní soud. A z toho právě vyplývá, že z hlediska zákona vlastně nikdy ty zájmy nemohly jít úplně stranou. Ten jednotlivec vždycky musí mít možnost v tom daném konkrétním příkladě vlastně zpochybnit nebo nějakým způsobem se bránit proti tomu, že v tom daném případě by ten veřejný zájem měl převážit nad ochranou jeho zájmů soukromých. Vždycky musí mít možnost se k tomu vyjádřit. A vždycky musí mít možnost to zpochybnit i u soudu. Nejlepším příkladem tady toho je třeba vyvlastnění, kdy opravdu musí být jednoznačně prokázáno, že v tom daném případě je veřejný zájem na výstavbě určité konkrétní stavby.
moderátorka--------------------Takže obce pod Radhoštěm mají jistou naději. Mohou se bránit proti tomu, aby se tam začalo těžit černé uhlí?
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Samozřejmě, protože to je naprosto klasický příklad několika konfliktních veřejných zájmů. Samozřejmě obecně existuje veřejný zájem na využívání nerostného bohatství, ale stejně tak veřejný zájem na ochraně přírody. Tam je navíc to vlastně jaksi na hranici chráněné krajinné oblasti. Čili právě muselo by být jasně prokázáno, že je tak nutné pro vlastně nějakou energetickou politiku státu tam těžit, že to převáží i nad tou velmi silnou ochranou přírody, která je tam vlastně zákonem zaručena.
moderátorka--------------------Pane Černý, kdybychom se teď na to podívali z obecnějšího hlediska, co máme dělat, kam se obrátit, když se v našem okolí chystá zásah, který by mohl zcela zásadně ovlivnit životní prostředí.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Tak především je potřeba včas získat co nejvíce informací o tom záměru, protože velice často se setkáváme s tím, že se právě lidé obracejí, ať už na nás, na naši poradnu, případně na další poradny, které existují nebo i na různé orgány, když už je poměrně pozdě. Čili tam vlastně dycky radíme, je důležité sledovat třeba úřední desky obce.
Všechny už dneska musí být na Internetu, kde by se měly vlastně objevovat informace třeba o tom, že se budou posuzovat vlivy všech těch záměrů, které jsou ekologicky významné, na životní prostředí. A jakmile člověk takovouhle informaci získá, tak buď samozřejmě, pokud vlastně ví, jak v těchto případech postupovat, tak by se měl obracet na ty příslušné úřady, to znamená zejména na odbory životního prostředí obecních a krajských úřadů, na stavební úřady a vlastně domáhat se ochrany svých práv, případně se domáhat nějakých dalších informací.
A pokud si není jist, co dělá, tak samozřejmě se doporučuje teda se obrátit na nějakou specializovanou poradnu, právě třeba na poradnu Ekologického právního servisu, anebo třeba tady v Praze působí Arnika, v Českých Budějovicích Kala, které taky provozují tento typ poradenství. A nebo samozřejmě rovnou na nějaké specializované advokáty, kteří se zabývají ochranou, právem životního prostředí.
moderátorka--------------------To říká právník Ekologického právního servisu Pavel Černý. My si zahrajeme a pak se budete moci ptát i vy, vážení a milí posluchači Českého rozhlasu Praha. 22 155 25 25, telefon sem k nám.
moderátorka--------------------Posloucháte Odpolední Kolotoč Českého rozhlasu 2 Praha. Dnešní kauza se zabývá těžbou uhlí v Beskydech. Se mnou ve studiu sedí Pavel Černý, právník Ekologického právního servisu. Telefony sem k nám 22 155 25 25 nebo 22 155 24 24. A to, co probíráme obecněji, je veřejný zájem nad zájem jednotlivce a kdy, v jakém případě? Pokud máte nějaký konkrétní dotaz, určitě využijte naše telefony 22 155 25 25, anebo 22 155 24 24. Pavel Černý půjde potom ještě s vámi diskutovat na náš chat. Ale to až za malou chviličku. Možná, že máme jeden dotaz, poslouchejte, pane Černý, dobrý den.
posluchačka-------------------Dobrý den, Bosáková z Prahy. Pan Černý správně řekl, že často je to pozdě už, kdy se občané snaží napravit tu situaci. Protože ony radnice se s tím nerady často svěřují svým občanům. A já bych se chtěla zeptat, jestli existuje nějaký předstih, se kterým jsou radnice povinny svůj záměr zveřejnit. Děkuji.
moderátorka--------------------Děkujeme, pan Černý.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Tak pokud se jedná, ony ty záměry, které právě mohou mít významné vlivy na životní prostředí, tak vlastně před tím, než vůbec takový záměr může být povolen, tak právě musí proběhnout ten takzvaný proces EIA, to znamená posouzení vlivu na životní prostředí. A tam je přesně zákonem stanoveno, že v určitých lhůtách musí být právě zveřejněno to, že se ten proces bude konat, vlastně v té první fázi musí mít občané dvacet dnů na to, aby to přípomínkovali.
Čili to je jedna možnost. Další věc je třeba pořizování územních plánů, kde zase v každé té fázi musí radnice před tím, než třeba když sestavuje zadání toho územního plánu, tak musí být zveřejněno na úřední desce tedy třicet dnů a dalších třicet dnů mají občané na posílání těch připomínek. Čili záleží na tom typu toho procesu. Vždycky je tam stanovena nějaká lhůta, kdy mohou tedy občané posílat své připomínky.
moderátorka--------------------A kdy mají reagovat. Další dotaz, dobrý den.
posluchač--------------------Dobrý den, prosím vás, já bych se chtěl zeptat, jestli mohu, na konkrétní stavby. A jestli mi pan doktor, jedná se mi o dvě stavby. Jedna stavba je samozřejmě R 35, to znamená ta před Českým rájem, jak je to tam právně v současné době. A druhá věc je spalovna Zábřeh na Moravě, na úpatí Jeseníku. Tak jestli k nim může konkrétně něco říct, jaká je situace právní těchto dvou situací.
moderátorka-------------------Ano, děkujeme, pane Černý.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Já osobně se ani jedním z těch dvou případů nezabývám. Nicméně v případě R 35 vím, že vlastně na té trase na několika místech jsou spory o vlastně vedení variant té stavby. A že před několika měsíci byla vlastně zrušena část územního plánu, kde vlastně část té stavby byla definována, takže se vlastně v současné době není zakotvena určitá část téhle té stavby v územním plánu, tuším, Pardubického kraje. Pokud jde o tu spalovnu v Zábřehu, tam tuším, že tam je spor o vyhlášení místního referenda, ale zase nic bližšího nevím bohužel.
moderátorka-------------------Mohl byste pana posluchače nasměrovat, kde například na webových stránkách by mohl najít další informace k těmto kauzám.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Opravdu se omlouvám, ale ...
moderátorka--------------------Ekologický právní servis se tomu nevěnuje, Arnika ...
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Nevím, tak opravdu nevím ...
moderátorka--------------------Tak budete muset zkusit prohledávat Internet. My vám budeme držet palce, poslechneme si další dotaz, dobrý den. Tak zdá se, že posluchač nevydržel. 22 155 24 24 a nebo 22 155 25 25. Telefon sem k nám. Za malou chviličku budeme chatovat na adrese rozhlas.cz/Praha. Dobrý den, máme dotaz, dobrý den.
posluchač--------------------Prosím vás, já mám jednu otázku, /nesrozumitelné/ že metan je agresivní. Agresivní jsou přece kyseliny. Metan je plyn, který je bez barvy, bez chuti, bez vůně, bez západu. Metan, jeho výhřevnost je až 8 580 kilokalorií metrů kubických. Jeho jediná nebezpečnost je ta, že je lehčí než vzduch a vytláčí vzduch. On není agresivní ten metan.
moderátorka--------------------A vaše otázka směřuje kam?
posluchač--------------------No k tomu panu právníkovi, to je odborník na metan a tyto věci. Jak to Martin Bursík myslel, že je agresivní metan?
moderátorka--------------------Děkujeme za tu otázku, to bychom se asi museli zeptat Martina Bursíka.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Já samozřejmě nejsem chemik, ale právník, takže odborník na metan samozřejmě nejsem, takže jediné, co k tomu můžu říct, je, že pokud vím, tak ti lidé ve Frenštátě vlastně jsou proti té vlastně jakýmkoliv těžebním zásahům, protože se, to znamená i proti využívání tady toho plynu, protože se bojí, že vlastně cokoliv by tam OKD začalo tímto způsobem využívat, takže by to byly postupné kroky, které by vedly k té těžbě, jinak opravdu jaksi po odborné stránce tady k tomu se vyjádřit nemůže.
moderátorka-------------------Myslíte si, jako právník Ekologického právního servisu, že obce a občané okolo Radhoště mají šanci na to zadržet tu těžbu pod Radhoštěm.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Tam jde opravdu o to, jakou šanci, jako zadržet, to znamená jako klást odpor tomu, aby se začalo těžit, určitě mají. V podstatě pokud vím, tak ani OKD nedeklaruje, že by chtěli začít těžit v nějaké nejbližší budoucnosti. Tam jde spíš o to, že oni se snaží, aby došlo vlastně k odpisu těch zásob, protože prostě tvrdí, že v téhle oblasti se vzhledem právě k jejím přírodním hodnotám za normálních okolností prostě v žádné dohledné budoucnosti těžit nemůže, takže by ty zásoby měly být odepsány.
A tam je prostě nedostatečná úprava v horním zákoně, že v podstatě vlastně orgán, který by o tomto odpisu mohl rozhodnout, tak nemůže učinit, pokud mu ta důlní společnost nedodá k tomu příslušné podklady a vlastně nic v tom zákoně tu důlní společnost nenutí, aby tak udělala. Čili ten spor je v podstatě veden především tady o to jak přimět OKD, aby tedy případně doložila tady ty podklady pro řízení a odpisy těch zásob. V podstatě je to stejná situace jako třeba v Horním Jiřetíně.
moderátorka--------------------Snad se to podaří. Doufejme, že pomůže i Ekologický právní servis. Mimochodem, kdy já se mohu jako občan obrátit na Ekologický právní servis?
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu-------------------Pokud se ptáte na to, v jakých případech, tak jsou to teda případy, které se týkají nějakým způsobem buďto ochrany životního prostředí nebo pokud máte pocit, že dochází ve vašem okolí k nějakému zneužívání úředních pravomocí a týká se to nejenom vás, ale nějakého širšího okruhu lidí, pokud se ptáte na časová období, tak je to tedy každé pondělí, středu či pátek v hodinách, které si můžete nají na webových stránkách naší poradny.
moderátorka--------------------Říká Pavel Černý, právník Ekologického právního servisu, který jde s vámi chatovat na náš web. Adresa, ještě jednou zopakuji, rozhlas.cz/Praha. Bude vám k dispozici tak patnáct, dvacet minut. Děkuji za váš čas a doufám, že pod Radhoštěm to všechno dobře dopadne. Krásný den. Na shledanou.
Pavel ČERNÝ, právník Ekologického právního servisu--------------------Na shledanou.
zpět
Zvoničkou proti dolům
20.2.2010 Novojičínský deník str. 1 Titulní strana
IVAN PAVELEK
Další akce upozorňující na skutečnost, že se z území pod Beskydami může stát těžařská oblast, se uskutečnila uplynulý čtvrtek ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Frenštát pod Radhoštěm – Organizátoři akce, zástupci města Frenštát pod Radhoštěm a obce Trojanovice, museli chvíli čekat, než dorazí ministr životního prostředí Jan Dusík. Pak už akce nabrala obrátky.
Přítomní zástupci měst i další účastníci se přesunuli do obřadní síně radnice, kde je uvítal starosta Frenštátu Stanislav Hrabovský. Ten poté předal slovo Drahomíru Strnadlovi, jednateli Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. Strnadel připomněl, že uplynulo dvacet let od odchodu sovětských vojsk, a navázal: „Jejich dvaadvacetileté působení znetvořilo tvář nejen Frenštátu, ale i okolí. Jako varovný prst tohoto období tady máme dvě těžní věže. Okupanti odtáhli, ale zanechali tady dědictví v myšlení mnohých lidí, a bohužel také politiků. Návrh aktualizace státní energetické koncepce by mohl mít přílepek Made in Moskva.“ Nato Strnadel dodal, že již dvacet let bojují s těžaři a současná energetická koncepce je jen mírně oprášenou koncepcí z dob socialismu.
Strnadel pak ministru životního prostředí Dusíkovi předal usnesení šestatřiceti zastupitelstev měst a obcí regionu, ve kterém zastupitelé vyjadřují nesouhlas s návrhem nové státní energetické koncepce a požadují vyřazení ložiska Frenštát pod Radhoštěm z aktualizace této koncepce. Tím vyjadřují vůli zhruba 210 tisíc obyvatel.
Dopis pro ministra
Rovněž ministrovi předal otevřený dopis pro jeho kolegu, ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. „Tato usnesení jsme chtěli předat i ministru průmyslu a obchodu, ale dle posledního dopisu, který zaslal, nehodlá s volenými zástupci regionu jednat. Proto bych vám rád předal otevřený dopis ministrovi, ve kterém jej upozorňujeme, že tím, že vynechává jednání se zástupci veřejnosti, porušuje práva občanů,“ zmínil semimojiné Drahomír Strnadel.
Zvoničkou proti šachtám
Ministr Dusík vyjádřil porozumění pro názory obyvatel Frenštátu a okolí. Připomněl také, že jeho předchůdci se v různé míře stále setkávali se zájmem o obnovu těžby černého uhlí. „Tento zájem je neslučitelný se zájmem ochrany přírody, jak jej vnímáme,“ poznamenal Dusík a dodal, že po dohodě s ministrem průmyslu nebude koncepce do konce volebního období aktualizována. Rovněž slíbil předání otevřeného dopisu.
Své obavy z možného otevření šachet vyjádřili i zástupci dvou největších zaměstnavatelů ve Frenštátě pod Radhoštěm, společností Continental a Siemens elektromotory, které zaměstnávají celkem téměř 3000 pracovníků. Ministr na dotazy novinářů uvedl, že budoucnost vidí hlavně v úsporách energie a v jejím čerpání ze smíšených zdrojů, kdy budou mít velký podíl zdroje obnovitelné energie.
Poté se účastníci setkání vydali do vestibulu ke společnému focení před originálem sochy Radegasta od Albína Poláška a posléze vyrazili na náměstí. Tam ministr Dusík poklepal na základní kámen zvoničky na Horečkách – strážkyně Beskyd, jež má varovně zvonit proti těžařským plánům. Kámen pak požehnal místní farář Rudolf Swienczek. Mezi přítomnými byli například zástupci Suchdolu nad Odrou. Starosta tohoto městyse Richard Ehler uvedl, že takto chtěli vyjádřit solidaritu obyvatelům frenštátského regionu. „Myslím si, že tato krajina má daleko větší hodnotu než je hodnota uhlí, které leží pod ní. Domníváme se, že zdevastovaných krajin už je v naší republice dost. Je proto dobré podpořit města a obce, které jsou přímo ohroženy. A jednou třeba oni vyjádří solidaritu nám, kdyžbudeme potřebovat,“ sdělil Ehler.
Region| Severní Morava
Nesouhlas s těžbou černého uhlí na Frenštátsku
18.2.2010 ČT 1 str. 5 18:00 Události v regionech - Ostrava
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka--------------------Zastupitelé 40 měst a obcí podbeskydského regionu dali jasně najevo, že nechtějí těžbu černého uhlí na Frenštátsku. Se svým požadavkem apelovali i na ministra životního prostředí, který je právě teď na návštěvě Frenštátu. Tam máme taky redaktorku Ivu Bartoňovou. Ivo, co především samosprávám vadí a jak na to ministr reagoval?
Iva BARTOŇOVÁ, redaktorka--------------------Tak samosprávám vadí hlavně to, že s těžbou černého uhlí v zakonzervovaném dolu Frenštát počítá i na podzim aktualizovaná energetická koncepce státu. Počítá s ní sice až v letech 2030 až 2050, ale ani to samosprávy neuklidnilo. Jejich jasným požadavkem je, aby lokalita Frenštát byla z koncepce jednoznačně vyškrtnuta. Ministr, který byl opravdu celé odpoledne tady i na náměstí s lidmi ve Frenštátě, má na těžbu uhlí ve Frenštátě takovýto názor:
Jan DUSÍK, ministr životního prostředí--------------------Myslím, že jsme v chráněné krajinné oblasti Beskydy a že tady žijí lidé, pracují tady lidé v místních podnicích, které by tím byly ovlivněny. Tak z mého pohledu je velmi nereálné, aby se, aby se tady obnovovala těžba uhlí.
Iva BARTOŇOVÁ, redaktorka--------------------Ministr taky upozornil a hlavně uklidnil všechny, že současná úřednická vláda rozhodně současnou koncepci neschválí. Domluvil se na tom s premiérem. Starostům dále vadí i skutečnost, že už několikrát žádali o schůzku ministra průmyslu a obchodu. Ale zatím marně. A jaký postoj mají místní, kteří zastupují vlastně 210 tisíc obyvatel k samotnému ministerstvu životního prostředí?
Stanislav HRABOVSKÝ, starosta Frenštátu pod Radhoštěm /Naše Beskydy/--------------------Ministerstvo životního prostředí má velmi dobrý postoj, já si ho vážím, ale bohužel cítíme v parlamentu, tak jak tam jezdíme na jednání, lobby těžebních společností.
Iva BARTOŇOVÁ, redaktorka--------------------Ministr Dusík taky dnes poklepal na základní kámen symbolické stavbě Zvoničky. Zvonička by měla být otevřena v květnu a měla by definitivně odzvonit všem těžařům v Beskydech. Ministr Dusík je stále v regionu, ale teď už jedná se všemi za zavřenými dveřmi.
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka--------------------To byla Iva Bartoňová z Frenštátu. Ivo, děkujeme za informace.
Obce z Beskyd odmítají těžbu uhlí
19.2.2010 Právo str. 11 Severní Morava a Slezsko
Pavel Karban
Usnesení 36 obcí a měst z Novojičínska, Frýdecko-Místecka a Vsetínska, které nesouhlasí s návrhem aktualizace státní energetické koncepce ČR a s ní související těžbou uhlí v Beskydech, převzal včera ve Frenštátě pod Radhoštěm ministr životního prostředí Jan Dusík.
Podle představitelů obcí a měst Moravskoslezského a Zlínského kraje by případné odsouhlasení aktualizace znamenalo otevření cesty k devastaci Beskyd a vytvoření nového problémového regionu. „Nesouhlasíme s umožněním dokončení průzkumných prací na ložisku Frenštát, ani s tím, že o činnostech a postupu na této lokalitě rozhodne především těžební společnost,“ shodli se zastupitelé 36 obcí a měst. A do Prahy vzkázali: „Hodnota Beskyd je však daleko vyšší než hodnota uhlí pod ním, a proto požadujeme, aby ložisko Frenštát bylo z návrhu aktualizace energetické koncepce vyřazeno.“
„Těžní věže ve Frenštátě jsou takovým varovným prstem, které nám připomínají dobu, kdy tady u nás byla sovětská okupační vojska. A návrh aktualizované energetické koncepce by mohl mít klidně přílepek made in Moskva, neboť je jen mírně oprášenou socialistickou koncepcí,“ prohlásil jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Drahomír Strnadel. Na stranu měst a obcí se postavili největší zaměstnavatelé frenštátského regionu. „Těžba uhlí by ohrozila investice našich firem, neboť propad půdy či prašnost by mohly škodit naší výrobě,“ shodli se ředitelé frenštátských závodů společností Siemens Elektromotory a Continental Jaromír Zapletal a Zdeněk Przybyla.
Ministr Dusík starosty i představitele podniků informoval o tom, že ministerstvo životního prostředí se bude pod jeho vedením stále držet linie, podle které je těžba uhlí v Beskydech z pohledu ochrany přírody nemožná. „Dohodli jsme se na vládě, že energetické koncepce nebude do konce našeho volebního období aktualizována,“ prohlásil ministr.
Ložisko Frenštát udržuje těžařská společnost OKD v konzervačním stavu. „Ochranu ložiska pod Frenštátem pro jeho případné využití v budoucnu nám ukládá zákon. V případě jakékoliv změny stanoviska bychom strategii veškerých aktivit konzultovali se státem, místními radnicemi, obyvateli i s uznávanými experty,“ ujistil mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Regionální mutace| Právo - Severní Morava
Lidi z Trojanovic už řadu let děsí hrozba těžby uhlí
4.2.2010 RTA str. 2 17:40 Minuty regionu (Moravskoslezský kraj)
Renáta E. ORLÍKOVÁ, moderátorka--------------------Lidi z Trojanovic už řadu let děsí hrozba těžby uhlí. Na černouhelné ložisko si dělali zálusk těžaři už za minulého režimu, výsledkem je důl Frenštát, který nebyl sice nikdy v provozu, ale už tři desítky let hyzdí část obce. Horší ale je, že se dnes o těžbě uhlí v této horské vesnici, ke které mají lidé silný vztah, opět začalo mluvit.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka--------------------Tak vypadala louka v Trojanovicích ještě před třiceti lety, pak tu ale vtrhly stroje a zničily 25 hektarů pastvin. Smutným paradoxem je, že šachta stojí v těsném sousedství domků, které na rozdíl od ní do Beskyd patří. Věřte nebo ne, i takové věci se nacházejí v chráněné krajinné oblasti. I dnes je ve hře zahájení těžby a stát nemá vůli tomu zabránit. Chystá aktualizaci energetické koncepce, ve které se s těžbou v Beskydech i nadále počítá.
Drahomír STRNADEL, trojanovský patriot--------------------Podle mého názoru vláda nevládne a teď vládnou nějaké nadnárodní mafiánské organizace, které mají peníze.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka--------------------Zahájení těžby by mělo nedozírné následky.
obyvatel Trojanovic--------------------Já to vnímám jako především jako ztrátu perspektivy hlavně pro moje děti.
obyvatel Trojanovic--------------------Já jsem se přistěhoval z Brna před asi 18 lety a strašně se mi tady ta krajina líbila. Kdyby tady byly šachty, tak si myslím, že by se naprosto zničilo.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka--------------------Nejde ale jen o zničenou přírodu. Přistěhovali by se tu lidé pouze za prací, kteří ke zdejšímu kraji nemají vztah.
Jiří NOVOTNÝ, starosta Trojanovic /nez./--------------------Takhle vlastně dopadlo jak to Karvinsko, tak severní Čechy, tak de facto Sudety, dodneška nejproblémovější regiony.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka-------------------Z Trojanovic míří do Prahy protesty, které vláda nemůže ignorovat.
Jiří NOVOTNÝ, starosta Trojanovic /nez./--------------------Už máme podpisy 29 starostů pro vyřazení toho ložiska Frenštát z té aktualizace energetické koncepce.
Tomáš HÜNER, náměstek ministra průmyslu a obchodu--------------------Budeme mít snahu v nejbližším možném termínu či někdy během února se osobně dostavit na jednání s občany.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka-------------------Otázkou ale je, jestli vládní návštěva v Trojanovicích k něčemu bude.
Tomáš HÜNER, náměstek ministra průmyslu a obchodu--------------------Ten stát musí pracovat se všemi možnými dostupnými zdroji.
obyvatel Trojanovic--------------------Jenom přes moji mrtvolu.
Eva PANOŠOVÁ, redaktorka--------------------Eva Panošová, RTA, Trojanovice.
Obce se cítí ohroženy těžbou
1.12.2009 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Moravskoslezský
DENISA TELAŘÍKOVÁ AOPK ČR
ZPRÁVY Z MĚST KRAJE Nový Jičín, Příbor, Kopřivnice, Frenštát, Fulnek a okolí
Frenštát p. Radhoštěm - Ostrá kritika na rozhodnutí české vlády, která minulý týden znovu stáhla novelu horního zákona z projednávání v Poslanecké sněmovně, se šíří mezi českými i moravskými politiky, ekology a hlavně mezi lidmi žijícími v Beskydském regionu. Obce se bojí, že všechny tyto pro ně překvapivé kroky vlády vedou k tomu, že se opět obnoví těžba uhlí v Beskydech. „Nechceme žít v problémovém regionu, který by zde vznikl v okamžiku obnovení těžby černého uhlí v Beskydech,“ říkají zdejší obyvatelé a poukazují na těžbou zasažené Karvinsko či severní Čechy, připomínají také chráněnou krajinnou oblast, jíž Beskydy jsou.
Rozhodnutí vlády o stažení horního zákona lidi zklamalo „Z rozhodnutí vlády jsme zklamaní, nesouhlasíme s ním. Třiadvacet obcí z Frenštátska a Rožnovska podepsalo petici za zrušení dobývacích prostorů pod Frenštátem a stále přibývají další. V současnosti čekáme na domluvení schůzky s českým premiérem Janem Fischerem,“ uvedl Drahomír Strnadel, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu.
„Dali jsme si záležet a trpělivě a opakovaně jsme vysvětlovali poslancům problémy občanů a obcí v dobývacích prostorech. Drtivá většina poslanců chápe problém, ví, že tento zákon, poškozující stát, se musí změnit,“ reagoval předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba s tím, že bohužel celý rok byli jen svědky politikaření, zbabělosti a výmluv. „A také zneužívání postavení poslance ve prospěch těžařů,“ rozčiloval se Uruba.
Ani dvacet let po revoluci se však poslanecká sněmovna nedokáže vypořádat se starým komunistickým zákonem, jehož změnu požaduje celkem jednašedesát českých obcí, které zastupují zhruba 780 tisíc občanů České republiky.
Obce chtějí uchránit Beskydy před těžbou „Nový horní zákon musí být bezodkladně schválený,“ říkají starostové Trojanovic, Frenštátu pod Radhoštěm a dalších moravských a českých měst, které těžební firmy ohrožují plánovanou těžbou a blokují je při další výstavbě v obcích. Frenštátský starosta Stanislav Hrabovský MF DNES před nedávnem sdělil, že nechápe, proč se poslanci tak brání schválení nového horního zákona. „Vždyť posiluje pravomoci státu,“ vysvětloval Hrabovský a dodal, že jsou rozhodnuti bojovat dál.
Obce také požadují, aby ložisko v Beskydech bylo vyjmuto z návrhu nové energetické koncepce. V minulé koncepci z roku 2004 se totiž o Frenštátu vůbec nemluví a nyní se zde s těžbou uhlí opět počítá.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Delegaci Valachů přijal předseda vlády
27.10.2009 Týdeník okresu Nový Jičín str. 2 Týden v regionu
AOPK ČR
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM (ipa) Upozornili na svůj problém, dostali se do povědomí, ale zůstávají obezřetní. Zhruba s takovými pocity se vrátili členové delegace, která jela protestovat proti nové energetické koncepci státu.
Návrh nové energetické koncepce České republiky je na světě krátkou dobu. I ta stačila na to, aby zástupci Frenštátu pod Radhoštěm, Kopřivnice, Rožnova pod Radhoštěm, Trojanovic, Tiché, Veřovic, Bordovic a Kunčic pod Ondřejníkem podepsali Stanovisko k aktualizaci státní energetické koncepce České republiky z října 2009, ve kterém navrhují, aby bylo ložisko Frenštát z návrhu této koncepce vyřazeno. V úterý s tímto stanoviskem vyrazila do Prahy delegace, aby jej přednesla v poslanecké sněmovně a předala náměstkovi ministra průmyslu a řediteli sekce energetiky Tomáši Hünerovi.
„Potřebovali jsme hlavně rychle reagovat, protože nám připadá, že energetické lobby využívají momentální politické situace. Stanovisko podepsalo osm starostů a má je projednat asi pětadvacet dalších zastupitelstev,“ uvedl místopředseda občanského sdružení Naše Beskydy Marián Žárský.
Ve zmíněném stanovisku zástupci obcí a měst mimo jiné uvádějí: „Zásadně nesouhlasíme s návrhem zmíněné aktualizace energetické koncepce, která by v případě odsouhlasení vládou znamenala otevření přímé cesty k devastaci Beskyd a následně vytvoření nového problémového regionu.“
Žárský líčil, jak se po peripetiích dostali do poslanecké sněmovny, kde se setkali s poslanci i ministry, a nakonec je přijal i samotný předseda vlády Jan Fischer. „On řekl, že jeho úřednická vláda nemá mandát na to, aby tuto energetickou koncepci schvalovala. Tedy, že oni žádné zásadní rozhodnutí ke schválení koncepce neučiní. Takže jsme získali nějaký čas. Musíme burcovat veřejné mínění a vyvíjet tlak, aby to neprošlo,“ pokračoval Žárský, jenž si myslí, že cesta do Prahy byla určitě hodně důležitá.
O ostražitosti hovořil v souvislosti s momentální situací i starosta Trojanovic Jiří Novotný. „Musíme pracovat na tom, aby připomínky k energetické koncepci měly co největší váhu. Aby tam ložisko Frenštát nebylo zmiňováno buď vůbec, nebo jen jako strategická zásoba do budoucna. S tím premiér de facto souhlasil, ale upozornil, že aktualizaci není schopen zastavit,“ sdělil Novotný a dodal, že v Praze sice slyšeli slova o tom, že vše je hodně vzdálená budoucnost, ale nikdo nehovořil o tom, jak dostat ložisko Frenštát z koncepce pryč. „Takže se nesmíme nechat uchlácholit,“ poznamenal Novotný. Společně s ním a Žárským byli v delegaci Zdeňka Leščišinová, místostarostka Frenštátu pod Radhoštěm, František Šulgan, zástupce Správy CHKO Beskydy, Drahomír Strnadel, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu, předseda sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba a jedna krojovaná dívka.
Zástupci z Beskyd protestovali proti těžbě
22.10.2009 Valašský deník str. 3 Valašsko
IVAN PAVELEK AOPK ČR
Poslanci ještě neprojednali novelu Horního zákona, která je ohleduplnější k zájmům obyvatel obcí při střetu s těžařskými společnostmi
Beskydy/ Protestní delegace zástupců obcí z okolí Beskyd vyjela v úterý do Prahy vyjádřit nesouhlas s novou státní energetickou koncepcí České republiky.
Delegaci, která vyjela z Frenštátu pod Radhoštěm, tvořili Jiří Novotný, starosta Trojanovic, Zdeňka Leščišinová, místostarostka Frenštátu pod Radhoštěm, František Šulgan, místostarosta Rožnova pod Radhoštěm a zároveň zástupce Správy CHKO Beskydy, Drahomír Strnadel, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu a zástupci občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba, jeho předseda, a Marián Žárský, místopředseda sdružení. „Jelo s námi také jedno děvče ve valašském kroji. Krojovaní jsme jeli čtyři. Měl to být takový symbol. Příště, až přijedeme, tak budeme oškubaní a řekneme jim: Tak vidíte, tak ta krajina bude vypadat,“ uvedl Strnadel.
Delegace nejprve navštívila ministerstvo, kde náměstkovi ministra průmyslu a řediteli sekce energetiky Tomáši Hünerovi předala „Stanovisko k aktualizaci státní energetické koncepce České republiky“, pod které se podepsalo osm starostů měst a obcí, zastupujících přes 60 tisíc obyvatel beskydského regionu. „Tento dokument čeká na schválení v dalších 25 zastupitelstvech obcí beskydského regionu,“ stojí v závěru stanoviska, které odmítá novou energetickou koncepci státu, která zahrnuje i zásoby uhlí pod Frenštátem pod Radhoštěm. „Nejprve jsme jeli na ministerstvo, pak jsme šli do poslanecké sněmovny. Hodláme tam jezdit podle potřeby, nemůžeme je nechat dělat si, co chtějí,“pokračoval Strnadel
Občanské sdružení Naše Beskydy již dříve upozorňovalo na skutečnost, že se do dalšího čtení nedostala novela Horního zákona. Nový návrh státní energetické koncepce považují za další prosazení zájmůtěžařskélobby. „Jsmetímhodněpřekvapení i zaskočení. Máme informace, že například na CHKO už se objevil nějaký člověk z brněnské firmy, která má za úkol posílat podklady pro EIA pro průzkumnou ražbu pro OKD. Připadne nám,že je to všechno práce těžařské lobby,“ vyjádřil se k situaci Stanisla v Uruba a připomněl, že stejně jako beskydské obce, se proti nové energetické koncepci staví i Horní Jiřetín na Mostecku. Zároveň dodal, že odpůrce těžby mrzí, že poslanecká sněmovna doposud neprojednala novelu Horního zákona, která je ohleduplnější k zájmům obyvatel obcí při střetu se zájmy těžařských společností.
Proti projednání byli například i poslanci z Novojičínska Hana Šedivá (ČSSD) či Pavel Hrnčíř (ODS). Hrnčíř ale pro Deník uvedl, že k tomu měl oprávněné důvody. „My máme strach, že ten zákon bude zamítnutý. Čekáme, až bude taková konstelace, aby ten zákon prošel,“ vysvětli Hrnčíř a dodal, že poslanecký klub ODS chce propustit zákon tak, jak je vytvořila vláda ještě s Martinem Bursíkem. Problém prý je vtom, že jak v ODS, tak v ČSSD, i třeba v KSČM, jsou lidé, kterým současný stav vyhovuje a novelu Horního zákona nepodpoří. „Myslím si, že teď je situace trochu příznivější, než byla tehdy,kdy jsme jej neposunuli k projednání,“ poznamenal Hrnčíř.
Energetická koncepce je podle Hrnčíře čistě v kompetencích vlády. „My o ní můžeme jen diskutovat,“ sdělil Hrnčířa ubezpečil, že on těžbu ve Frenštátě pod Radhoštěm nepodpoří. „Nejde ale dopředu zajistit, že nenastane taková situace, aby se jednou uhlí ve Frenštátě netěžilo. Tomu lze zamezit tím, že se budou hledat cesty jiných energetických zdrojů, jako jsou například nové bloky jaderné elektrárny, a podobně. Tak, aby těžba uhlí ve Frenštátě byla nepotřebná a z investičního hlediska nezajímavá,“ uzavřel Hrnčíř.
Region| Střední Morava
Nezávislá hnutí a starostové bojují za možnost odepsat nerostná ložiska
20.10.2009 kurzy.cz str. 0 Finance
PRAHA (MEDIAFAX) - Nezávislá hnutí a starostové některých obcí vyzývají k prosazení novely tzv. horního zákona, který by umožnil odepsat nerostná ložiska a zachránit některé obce před likvidací. Nabádají poslance k jeho schválení obří plachtou vyvěšenou přímo u budovy sněmovny.
"Poslanci, zachraňte Horní Jiřetín a Beskydy, podpořte novelu horního zákona," stojí na vyvěšené plachtě.
Pod výzvou je podepsáno 61 starostů a místostarostů, mj. Brna, Plzně a Valašského Meziříčí a nezávislá hnutí Kořeny, Greenpeace, Hnutí Duha, Naše Beskydy a Zelený kruh.
O prosazení zákona na pořad schůze se poslanci především ze Strany zelených pokoušejí již několik měsíců.
Novela požaduje především ustanovit, kdo hradí náklady na pořízení dokumentace pro odpis zásob výhradního ložiska v případě, že tento návrh podává příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí. Novelou chtějí předkladatelé také zvýšit vymahatelnost ustanovení o návrhu na odpis zásob výhradního ložiska. Zákon má také stanovit okolnosti možnosti předkupního právo na pozemky v dobývacím prostoru ve vlastnictví státu a narovnat podmínek pro všechny zájemce při koupi pozemků dotčených těžbou. Novela by měla také zohlednit problematiku náhrad za zrušení dobývacího prostoru, oprávnění k dobývání výhradního ložiska a rozhodnutí o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru.
Adriena Ružicková, ruzickova@mediafax.cz
Nový ministr těžbu uhlí v Beskydech nepovolí
10.6.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Východní Morava JAKUB MYNÁŘ AOPK ČR
Beskydy - Letos je to rovných dvacet let, co společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) získala dobývací prostory kolem hory Radhošť. Na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje se ji ale dodnes těžbu rozjet nepodařilo. S demisí vlády ale obce v okolí hory trochu znervózněly. „Těžaři přece chtějí těžit, vždycky přijdou s novými plány. I když lidé a místní samosprávy tady doly mít nechtějí,“ říká například starosta obce Trojanovice, která je Radhošti nejblíže, Jiří Novotný.
Podle něj navíc chybělo jen velmi málo, aby se v parlamentu podařilo prosadit novelu horního zákona, která by možnost těžby v Beskydech ještě ztížila. „S pádem vlády ale padla i novelizace,“ doplnil Novotný. Že se možnosti těžit v chráněné krajinné oblasti OKD nevzdává, nepřímo potvrdil i mluvčí společnosti Vladimír Sobol. „O případné těžbě bude možné uvažovat tehdy, když to bude výhodné pro Českou republiku, OKD a samozřejmě pro obyvatele v okolí Radhoště,“ uvedl.
Obavy lidí, kteří se bojí zhoršení životního prostředí, jsou pak podle něj zbytečné.
„Pokud by se v této lokalitě někdy dobývalo uhlí, šlo by o maximálně ekologickou těžbu v souladu s nejnovějšími světovými poznatky v tomto oboru,“ dodal. Že by se změnou vlády do Beskyd vtrhly dobývací stroje, ovšem vůbec nepočítá šéf CHKO František Jaskula.
„Myslím, že nový ministr životního prostředí zachová linii, kterou nastolil jeho předchůdce. Nakonec pan ministr se tu byl nedávno osobně podívat na happeningu, který se konal proti těžbě uhlí,“ řekl Jaskula.
Ministr těžbu uhlí v Beskydech nepovolí
O tom, že nová vláda těžbu nepovolí, je přesvědčen i starosta Rožnova Jaroslav Kubín. „Není povolena těžba, není uvolněn dobývací prostor, řízení by se táhlo roky. To není otázka pro tuto vládu,“ podotkl.
I kdyby ale byla, nic se tím podle všeho nemění. „Jde o chráněnou krajinnou oblast a těžba tam nepřipadá v úvahu. Ani průzkumná,“ prohlásil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. To platí pro celé Beskydy a týká se to nejen uhlí, ale také těžby metanu. „Pro CHKO Beskydy by byla jakákoli těžba fatální,“ doplnil s tím, že ministerstvo je v kontaktu například se sdružením Naše Beskydy, které vzniklo kvůli záměru OKD uhlí vytěžit.
Těžařská firma nicméně v okolí Radhoště aktivity vyvíjí. „Jsme povinni chránit zdejší ložisko uhlí, proto tu zabezpečujeme takzvaný konzervační režim,“ uzavřel mluvčí OKD Sobol.
Těžba uhlí v Beskydech vyvolává odpor
Právo : Severní Morava , 21.1.2009 , Autor: Pavel Karban , Str.: 12
Proti koncepci ministra Římana, předpokládající její obnovení, jsou ekologové, ale i ministerstvo životního prostředí. Kriticky se na poslední výroky ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) ohledně prolomení těžebních limitů uhlí v Beskydech dívají ekologičtí aktivisté ze sdružení Naše Beskydy i ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Říman před pár dny potvrdil, že do vlády připravuje novou státní energetickou koncepci, která mimo jiné počítá i s prolomením limitů těžby černého uhlí. Podle koncepce se má po roce 2020 uvažovat o dalším možném pokračování těžby černého uhlí, a to hlavně o možném otevřením dolu Frenštát.
Trojanovický starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy-SNK) je plány Římana zklamán. Nejvíce mu vadí dvě věci: chybějící dialog a odsunutí problému. "Pokud někdo mluví o koncepci, tak do ní musí zahrnout i dialog s obcemi a kraji, kterých se těžba týká. A pokud samosprávy a občané nebudou s těžbou souhlasit, nemůže stát s tímto zdrojem počítat," upozornil starosta a dodal, že zatím to vypadá spíše na další Mnichov. "Prostě o nás bez nás." Novotnému, jenž je také zástupcem sdružení Naše Beskydy, vadí i to, že koncepce nepřináší nic do budoucna.
"Pouze odsouvá problém o dvacet třicet let," poukázal. Starostovi také chybí i seriózní nezávislá studie vlivu těžby uhlí na Frenštátsko. Na stranu odpůrců těžby v Beskydech se v případě uvažované energetické koncepce státu postavilo i ministerstvo životního prostředí.
"Návrh státní energetické koncepce nebyl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, nesplňuje požadavky zákona. Je navíc také v rozporu s našimi evropskými závazky," upozornil Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva.
Koncepce odporuje také závěrům Pačesovy nezávislé energetické komise. "Klíčovým slovem nové státní energetické koncepce by měly být úspory. Právě ty jsou totiž v energetice nejefektivnější investicí. Případná těžba uhlí v severních Čechách, nový důl v Beskydech a stavba jaderných elektráren, s nimiž ministerstvo průmyslu a obchodu přichází, by konzervovaly naši energetiku v osmdesátých letech minulého století, namísto toho, abychom se vydali do století jednadvacátého. Cestou jsou úspory, modernizace a decentralizace a diverzifikace zdrojů," shrnul výhrady k Římanovu konceptu ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).
Těžaři z OKD, kteří udržují důl ve Frenštátě pod Radhoštěm v konzervačním režimu, se nechtějí do diskuse o energetické koncepci zapojovat. "Na komentáře je příliš brzy, nejdříve se musíme s celým návrhem důkladně seznámit," prohlásil mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Podle Matyáše Vitíka z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu meziresortní připomínkové řízení nové státní energetické koncepce skončilo.
"Materiál bude standardně odeslán na Úřad vlády a pak už bude záležet na tom, kdy se dostane na pořad jednání," uvedl. Kdy se vláda ke koncepci dostane, ale nechtěl předjímat.
Stát vytrvale hájí uhlí, kanál i elektrárnu
Právo : Severní Morava , 16.6.2008 , Autor: Josef Gabzdyl , Str.: 8
Ministerstvo zpracovalo Politiku územního rozvoje ČR 2008, připomínky mohou posílat i občané
Ministerstvo místního rozvoje zpracovalo návrh, jak si stát představuje rozvoj České republiky. Předložený materiál stále obsahuje ochranu území pro elektrárnu v Blahutovicích na Novojičínsku i vodní kanál Labe-Odra-Dunaj. Hájit hodlá i uhelné ložisko na Frenštátsku.
Dokument s názvem Politika územního rozvoje ČR 2008 nyní rozesílá k připomínkování a do 16. září se mohou ozvat i občané. Do konce letošního roku pak vše posoudí vláda. Podrobně si lze ministerský dokument prohlédnout na internetových stránkách www.mmr.cz, v sekci Tiskové zprávy. Ministerstvo materiál vytvořilo kvůli sladění územních plánů krajů a různých dlouhodobých koncepcí. Obsahuje vize na rozvíjení silniční, železniční nebo lodní dopravy, nechybějí zmínky o průmyslových odvětvích. Úředníci také předpokládají dvě veřejná projednání návrhu. "Zatím jsou plánovány na konec července 2008 v Praze a v polovině srpna v Brně."
Smysl kanálu se musí prověřit. Ministerstvo u některých projektů připouští, že realizace bude problematická. Například u tolik kritizovaného vodního kanálu Labe Odra-Dunaj, který by vedl od Hranic na Přerovsku přes Jeseník nad Odrou, Studénku a Ostravu k Bohumínu, předpokládá posouzení, zda se takové dílo vůbec vyplatí. "Prověřit na mezinárodní úrovni účelnost tohoto projektu," je úkol v dokumentu. V materiálu se dokonce zmiňuje veřejnosti neznámý starý projekt propojení Odry s Váhem, což by postihlo zejména Karvinsko a Těšínsko. Zde se ale doporučuje revize těchto plánů.
U elektrárny v Blahutovicích si už nikdo nedovolí přidávat název jaderná. Jde jen o významný energetický zdroj s vodní nádrží, čímž je míněna přehrada u Spálova na Novojičínsku. Ani tady neschází zdůvodnění, a to dlouhodobá ochrana pro případnou výstavbu elektráren a náhrady těch, kterým končí životnost. V případě uhlí na Frenštátsku ministerstvo neopomnělo připojit, že jde o ochranu území pro příští generace.
CHKO Poodří pošle připomínky. Lidé o existenci dokumentu zatím příliš nevědí. "Slyším to od vás poprvé. S vodní cestou ani elektrárnou nesouhlasíme, pochopitelně připomínky pošleme. Snad nás podpoří i obce," uvedl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Ivan Bartoš. Od starosty Jeseníku nad Odrou Tomáše Machýčka (nez.) se spolupráce určitě dočká: "Pokud by obcí vedl kanál, tak bychom museli postavit molo a plout trajektem. K územní ochraně se jistě vyjádříme, lze si domyslet, že nesouhlasně."
Vedení frenštátského sdružení Naše Beskydy se k dokumentu staví pragmaticky. "Jistě by bylo nejlepší, kdyby stát uhelné ložisko odepsal, ale víme, že to nechce udělat," konstatoval předseda sdružení Stanislav Uruba a dodal, že se raději zaměří na zrušení dobývacího prostoru a zabránění snah o povolení těžby.
Sdružení Naše Beskydy burcuje proti těžbě uhlí
Mladá fronta Dnes : Východní Morava , 2.6.2008 , Autor: (ČTK) , Str.: 2, Slovácký deník , 2.6.2008 , Autor: MICHAL BURDA , Str.: 4, Karvinský deník , 2.6.2008 , Autor: IVAN PAVELEK , Str.: 4, Novojičínský deník , 2.6.2008 , Autor: IVAN PAVELEK , Str.: 1, Opavský a Hlučínský deník , 2.6.2008 , Autor: IVAN PAVELEK , Str.: 5
Pustevny - Uzamčení země valašské na 100 roků před dobýváním uhlí slavilo v sobotu první výročí. Happening, který pod tímto názvem uspořádalo sdružení Naše Beskydy, se uskutečnil na Pustevnách. Ekologové se tak snaží upozornit veřejnost na stále hrozící nebezpečí znovuotevření dolu ve Frenštátu pod Radhoštěm. Podpořil je i ministr životního prostředí Martin Bursík.
Bursík: OKD nemá šanci Důl byl vybudován a poté zakonzervován na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. V současné době se v něm již netěží, ale od roku 1997 projevuje těžařská společnost OKD zájem o připravení dolu k těžbě. "Ze strany OKD je v současné době klid, žádnou přímou snahu nevyvíjí. V poslední zprávě však uvádí, že důl Frenštát je zkoumán z hlediska možného znovuotevření," řekl Tom Káňa ze sdružení Naše Beskydy.
Ekolog František Šulgan uvedl, že dvě třetiny dobývacího prostoru leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Po vstupu České republiky do Evropské unie byla zmíněná přírodní lokalita označena jako evropsky významná. Asi čtyřicet procent dobývacího prostoru pak je také významným územím z hlediska výskytu ptactva.
Vyskytují se zde totiž druhy, které jsou na seznamu ohrožených v rámci celé Evropy, a to například linduška, čáp černý, strakapoud bělohřbetý, a žijí tam i poslední jedinci tetřeva.
Beskydy jsou také posledním územím, kde roste oměj tuhý moravský, který je rovněž na seznamu ohrožených druhů. "Tato oblast navíc patří k územím, jež jsou důležité pro ekologickou stabilitu celé republiky," řekl Šulgan.
Podporu uzamčení proti dobývání uhlí vyjádřil také ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík, který se sobotního happeningu účastnil spolu s dalšími stranickými kolegy z poslanecké sněmovny. "Podle ministra Bursíka nemá OKD šanci získat povolení k těžbě bez podpory obcí a dalších subjektů," naznačil člen sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba. Podle něj je pod dekretem o uzamčení Valašska proti dolování podepsáno asi pětadvacet obcí regionu. "Je to sice jen symbolický akt, ale svůj vliv jistě má," tvrdí.
Občanské sdružení Naše Beskydy vzniklo v roce 2004 a v současné době má více než 30 členů. Vloni se jim, po čtyřech letech vedení sporů, podařilo zastavit takzvanou průzkumnou ražbu v dole. "V současné době se ve spolupráci s obcemi snažíme upravit báňskou legislativu tak, aby samosprávymohly více rozhodovat, kde se bude těžit," doplnil člen sdružení Káňa.
OKD těžbu pod Radhoštěm nevylučují
Zlínský deník , 14.5.2008 , Autor: MICHAL MIKULENKA , Str.: 7
Rožnov pod Radhoštěm/ Těžařská společnost NWR, která vlastní Ostravsko-karvinské doly (OKD), se nechce vzdát zásob uhlí pod Radhoštěm. Vyplývá to z dokumentu, který společnost zveřejnila letos v dubnu. "NWR uvádí, že věří, že tato těžební oblast může poskytnout dodatečné uhelné zdroje a již zaangažovala konzultanty, aby zhodnotili tuto možnost," citoval z anglicky psaného dokumentu Tom Káňa, mluvčí občanského sdružení Naše Beskydy. Dokument, který souvisí s uvedením akcií NWR na burzu, nebere na lehkou váhu, protože ten musí obsahovat pouze pravdivé údaje. Nedávno zveřejněná informace odpůrce těžby v Chráněné krajinné oblasti Beskydy doslova nadzvedla ze židlí. "Celou dobu jsme slýchali, že jen vyvoláváme paniku. Nyní těžaři po mnoha šarádách a úhybných manévrech konečně přiznávají barvu," uvedl místopředseda sdružení Naše Beskydy Marián Žárský. Bezprostředního nebezpečí těžby se neobává, ovšem signál, který NWR vyslalo, považuje za závažný. "Pokud by těžbu v budoucích letech prosadili, byla by to pro naši generaci obrovská prohra," řekl.
Lidé díravý Radhošť nechtějí
Sdružení Naše Beskydy nyní nechce polevit v boji proti úmyslu těžit pod horou Radhošť. "Každý měsíc vyjíždíme do Prahy a jednáme buď s poslanci, nebo ministry. Chceme totiž, aby prosadili novelizaci horního zákona, který je podle našeho názoru zastaralý," přiblížil Žárský. Záměr OKD těžit uhlí pod masivem Radhoště narazil už v minulosti na mohutný odpor veřejnosti. Petice zaměřené proti těžbě už podepsaly tisíce lidí, přidali se i starostové okolních obcí a měst. Loni se konala demonstrace přímo na Radhošti, kde organizátoři do základů kaple Cyrila a Metoděje zazdili dekret o uzamčení země valašské na sto let. "Pokud bychom se účinně nebránili, v této evropsky významné přírodní lokalitě by se už dávno těžilo," varoval František Šulgan ze Strany zelených. On sám se problematikou beskydského uhlí zabývá už patnáct let a jeho poznatky jsou zarážející. "Někteří poslanci z důvodů, které neznám, rádi ovlivňují dění ve prospěch těžařů," tvrdí Šulgan. Upozornil, že čtyřicet procent u nás vytěženého uhlí se vyváží do zahraničí. Informaci zveřejněnou v dokumentu NWR však považuje spíše za tah finančníků, který má zvýšit hodnotu jejich akcií. "Těžaři dnes nemají šanci. Jsme ale ve střehu," dodal Šulgan. Vladislav Sobol z útvaru pro komunikaci OKD a. s. nepřímo vyvrátil obavy, že by k těžbě mělo dojít v dohledné době.
Těžaři uklidňují
"O případném zahájení těžby můžeme uvažovat až po zjištění skutečných zásob uhlí a zároveň možných dopadů na životní prostředí, tedy po vyhodnocení výsledků takzvané průzkumné ražby," uvedl Sobol. Poznamenal, že pokud společnost o povolení k těžbě v budoucnu požádá, budou se zainteresovaní občané k záměru moci vyjádřit v rámci takzvaného posouzení vlivu na životní prostředí. "To probíhá jako veřejný proces," dodal Vladislav Sobol.
Uhlobaroni mají chuť na Beskydy
Hospodářské noviny , 30.4.2008 , Autor: Zuzana Kubátová , Str.: 1, 13
Vlastníci dolů v čele se Zdeňkem Bakalou finišují před vstupem na burzu. Jejich perspektivy stojí a padají se zásobami uhlí
Uhlobaroni z firmy NWR, jež vlastní Ostravsko-karvinské doly, v čele se Zdeňkem Bakalou, oprášili plány na těžbu uhlí v Beskydech. Majitelé NWR, kteří chystají uvedení svých akcií na burze v Praze, Londýně a Varšavě, zvažují, zda se jim vyplatí oživit 27 let starý Důl Frenštát. Ten leží ze dvou třetin v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Když specializovaná firma Boyd zpracovávala pro NWR před vstupem na burzu analýzu zásob uhlí v jejich těžební společnosti OKD, zahrnula do nich i uhlí pod Beskydami. V "prospektu emitenta" - brožuře určené pro investory, jež je hlavním zdrojem informací o firmě, teď NWR označuje beskydskou šachtu za jeden ze svých tří rozvojových projektů.
NWR minulý týden zahájila road show - kampaň, během níž se snaží přesvědčit hráče na kapitálovém trhu o vhodnosti investovat do svých akcií. Ohlas je dobrý - o podíly v NWR je mezi investory už teď velký zájem, firma kvůli tomu dokonce o pět dní zkrátila přípravné období, kdy lze akcie objednávat. Naposledy o ně investoři budou moci zažádat tento pátek. Atraktivitu důlní firmy v očích investorů zvyšují přitom i údaje o jejích zásobách uhlí.
NWR v prospektu popisuje svých pět činných dolů a tři rozvojové projekty: polské šachty Debiensko a Morcinek - a Důl Frenštát.
"Společnost má právo rozvíjet důl Frenštát. Posuzuje, zda je rozvoj ložiska ekonomicky proveditelný. Zvažuje kvalitu a kvantitu zdroje, čas potřebný k jeho rozvoji, schopnost získat příslušná povolení..." píše se v dokumentu.
Zájem o beskydské zásoby uhlí či alespoň důlního plynu potvrzuje i mluvčí NWR Vladimír Bystrov. Netají ale, že jde o problém. "Těžba uhlí i plynu ve Frenštátě je zablokovaná, nemáme těžební licenci. Tu nemůžeme získat bez studie vlivů na životní prostředí EIA, její schválení je zase podmíněno souhlasem obcí. Ale ty jsou proti," líčí. OKD se podle Bystrova nyní opakovaně pokouší získat povolení alespoň k těžbě plynu.
Citacemi z prospektu emitenta NWR, jež se týkají Frenštátu, jsou lidé z města a okolí překvapeni. "Je to důkaz, že se OKD nedá věřit. Prezentují něco jiného než před půl rokem, kdy nás ujistili, že ve Frenštátě o těžbě neuvažují," řekl HN starosta Frenštátu Stanislav Hrabovský. "Pan Bakala vždy ujišťoval, že OKD ve Frenštátě s těžbou nepočítá ve střednědobých ani v dlouhodobých výhledech," říká Tom Káňa z občanského sdružení Naše Beskydy. Stejně reagují i státní úředníci: "Jsme překvapeni, OKD se dosud vyjadřovalo tak, že v Dole Frenštát těžit nepotřebuje," řekl Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva životního prostředí.
Zhruba 900 metrů hluboký Důl Frenštát vybudovaly státní Ostravsko-karvinské doly počátkem 80. let. V roce 1991 byla šachta zakonzervována hlavně kvůli pochybnostem o ekonomice těžby. Situace se ale může změnit s tím, jak roste cena černého uhlí na světových trzích. Ta se jen za poslední rok zdvojnásobila. "Křivka uhelného cyklu se posunula o řadu procent nahoru a podle nás i analytiků se na této vyšší úrovni udrží několik let," říká Zdeněk Bakala.
Ekonomové ale i tak těžbě ve Frenštátě moc nevěří. "Nemyslím, že se tam někdy vyplatí těžit, otevření dolu by bylo nákladné," říká analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák. Ten považuje za reálnější spíš rozvojové projekty NWR v Polsku: "Především Morcinek může být výhodný." Důl Morcinek leží těsně za česko-polskou hranicí, v podzemí sousedí s jednou z šachet OKD. NWR chce uhlí v Morcinku těžit z české strany. Také dokončení projektu Debiensko je podle Nováka "blízko dokončení". NWR je exkluzivním žadatelem o právo těžit na této šachtě, má schválenou studii EIA i souhlas obcí. "Udělení licence pro NWR je dost reálné," soudí Novák.
Šance, že se NWR podaří dokončit alespoň některé z rozvojových projektů, považují odborníci na kapitálový trh za klíčové pro hodnocení jejích akcií. "Zvláště bez získání licence pro Debiensko by hodnocení firmy bylo dost špatné," prohlásil Novák.
Poslanci jednali v Beskydech o těžbě
Novojičínský deník , 11.4.2008 , Autor: IVA JALŮVKOVÁ , Str.: 3
Frenštát pod Radhoštěm/Ceduli chráněné krajinné oblasti Beskydy ve středu 9. dubna zasadili před těžebními věžemi, tyčícími se nad Frenštátem, společně se správou CHKO Beskydy, členy sdružení Naše Beskydy a starosty Frenštátu a Trojanovic, také poslanci, zastupující Výbor pro životní prostředí Parlamentu České republiky.
Ti se zároveň dohodli na tom, že pomohou občanskému sdružení Naše Beskydy s prosazováním novely horního zákona. "Shodli se na nepřípustnosti zahájení těžby uhlí v současném dobývacím prostoru a na nutnosti kroků, posilujících práva místních samospráv a občanů ve správních řízeních, souvisících s horním právem," poukázal mluvčí sdružení Naše Beskydy Tom Káňa.
Poslanci přijeli do Frenštátu již v úterý, hlavní program je však čekal ve středu, kdy si prohlédli oblast dobývacího prostoru černého uhlí. "Je to krajina, která je dnes rekreačním zázemím v podstatě celé severní Moravy. Sahat tady k takovým brutálním krokům, jako je těžba černého uhlí s těmi dopady, které by to nepochybně mělo, si myslím, že je záměr, který by neměl naši podporu," uvedl předseda Výboru pro životní prostředí Libor Ambrozek. Záměr těžit uhlí v tomto prostoru označil za absurdní. "To, že někomu přišel v 80. letech zajímavý, nedokážu pochopit," dodal.
Společnost OKD v současnosti Důl Frenštát udržuje v takzvaném konzervačním režimu. "Zajišťujeme tedy větrání, čerpání, bezpečnost a další potřebné činnosti," nastínil mluvčí OKD Vladislav Sobol a dodal. "Jde o poslední významné ložisko černého uhlí v České republice, takže jsme povinni se o něj starat a zachovat ho pro možné využití v budoucnu." Zároveň také nastínil, že o těžbě nyní neuvažují. "Případná těžba ve Frenštátě nyní rozhodně není na pořadu dne. Pokud bychom o ní začali uvažovat, jako první bychom o tom informovali nejen úřady, ale také obyvatele regionu."
Odpůrci těžby v Beskydech jsou přesvědčeni, že bez jejich iniciativy, by se už těžební věže dávno rozjely. "Nebýt takovýchto, takzvaných bezvýznamných akcí, tak už se dávno těží. Stačí, aby se zapomnělo, abychom mávli rukou nad tím, když se budeme odvolávat a podobně, tak najednou rozhodnutí nabude platnosti a v ten moment mohou těžit," řekl František Šulgan z CHKO Beskydy. Důležitost jejich snah potvrdil také Ambrozek. "Považuji za naprosto zásadní v ochraně životního prostředí, že se lidé nespoléhají úplně jen na stát, ale sami se zajímají o to, co se u nich děje a problémům se snaží zabránit. V případě, že to nemohou dokázat, tak se, samozřejmě, obracejí na představitele v krajích, parlamentu, ve vládě," uvedl.
OKD zatím Beskydy nepodkope
Lidové noviny, 28.7.2007, JAN KRÁL , Str.: 5 Morava
Opuštěné štoly ve Frenštátě zůstanou zavřené, hornické impérium se ale nevzdá
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Společnost Ostravsko-karvinské doly stále nemůže zahájit průzkumnou ražbu v dole Frenštát v Beskydech. Těžaři se o získání povolení snaží třetím rokem - nyní dostali zamítavé stanovisko od Obvodního báňského úřadu v Ostravě.
Odpůrci plánů otevřít v Beskydech zakonzervovaný důl nevěří, že se OKD nepokusí o získání povolení znovu znovu.
Obvodní báňský úřad v Ostravě dvakrát povolil, Český báňský úřad v Praze jako nadřízený orgán však tato rozhodnutí zrušil a vrátil zpět k došetření. OKD si letos v únoru podalo v pořadí již třetí žádost. Tu obvodní báňský úřad v květnu přerušil a požádal OKD o doplnění údajů během jednoho měsíce. OKD žádané podklady nedodalo, a úřad tak celé řízení zastavil. Podle včerejšího sdělení zástupce OKD Markéty Collins byla měsíční lhůta pro zpracování dokumentace nereálná. "Zvážíme možnost odvolání," prohlásila Collins.
Úmyslem vyvrtat kilometr dlouhý tunel položený kilometr pod povrchem Beskyd si OKD před třemi lety vytvořilo silné nepřátele. Vzniklo sdružení Naše Beskydy, které pořádalo řadu protestních akcí, jeho zástupci jezdili ve valašských krojích do zákonodárných sborů se vzkazem: OKD, ruce pryč od Beskyd! Zástupci sdružení míní, že vyražení podzemní chodby je ve skutečnosti přípravou pro příští černouhelnou těžbu.
OKD: Nechceme uhlí, chceme těžit plyn
Proč vlastně OKD o průzkumnou ražbu tolik usiluje? Podle těžařů jde o jedinou možnost, jak detailně zjistit, kolik je pod Beskydami využitelného zemního plynu.
U Frenštátu stojí od konce osmdesátých let minulého století dvě těžní věže a podle komunistických plánů se tam již dávno mělo těžit černé uhlí. Pád režimu však znamenal i konec snah přetvořit Frenštát pod Radhoštěm na hornické město. Jen údržba areálu dolu Frenštát stojí OKD zhruba šedesát milionů korun ročně. Těžaři stále dokola opakují, že těžit uhlí pod Beskydami nechtějí. Jednak by to bylo drahé a jednak téměř nemožné. K zahájení těžby by potřebovali například i souhlas místních samospráv nebo ministerstva životního prostředí, což je nyní prakticky nemyslitelné.
Na druhé straně Ostravsko-karvinské doly přiznávají, že mají v oblasti zájem o těžbu metanu. Těžba tohoto plynu je nesčíslněkrát jednodušší a k přírodě šetrnější než těžba černého uhlí. K těžbě plynu se odpůrci OKD stavějí již shovívavěji. Ovšem prvořadé je podle nich, stejně jako podle většiny radnic zasypání nefunkčního dolu Frenštát a zbourání obou těžních věží. Jen to by podle nich mohlo definitivně situaci uklidnit. Ostravskokarvinské doly však odporují, že jim v tom brání současné předpisy. Kdyby chtěly nikdy nezprovozněný důl zlikvidovat, jednaly by v rozporu se zákony.
Protestů přibývá, připojil se i ministr životního prostředí
Snaha OKD naráží na protesty lidí z okolí. Naposledy letos v květnu uspořádalo hnutí Naše Beskydy pouť na vrchol hory Radhošť, kde do cyrilometodějské kaple symbolicky vložilo dekret o uzamčení země valašské na sto let. Jedním z těch, kdo schránku s dekretem zamykali, byl i ministr životního prostředí Martin Bursík.
Naše Beskydy rovněž loni na podzim kandidovaly vůbec poprvé v komunálních volbách ve Frenštátě pod Radhoštěm a v sousední obci Trojanovice. Volby pro ně dopadly velkým úspěchem. Ve Frenštátě i v Trojanovicích má dnes hnutí své starosty. Starosta Frenštátu pod Radhoštěm Stanislav Hrabovský včera řekl, že rozhodnutí báňského úřadu samozřejmě velmi vítá. "OKD ale jistě bude dělat další kroky," myslí si Hrabovský. Podle něj v poslední době projevili těžaři zájem o nákup státních pozemků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových právě ve Frenštátě a okolí. Jejich žádost o koupi by měl dle zákona posuzovat i městský úřad ve Frenštátě. "Jestliže chce OKD tady získávat další parcely, musíme být ve střehu. Myslím, že OKD má stále zájem o podnikání v této oblasti," obává se frenštátský starosta.
I další zástupci hnutí Naše Beskydy označují nejnovější rozhodnutí úřadu za vyhranou bitvu, nikoliv válku. "Jediné, co jsme v tuto chvíli získali, je čas, který bude třeba využít k přípravě na další zteč," říká člen hnutí Marian Žárský.
Sbohem, doly
ČT 2 - Relace: Přidej se, 20.3.2007
Tom Káňa, OS Naše Beskydy: Za ty dva roky, co jste tu nebyli, tak rétorika a argumentace OKD doznala poměrně značného posunu. V tom původu, když celé toto konkrétní řízení začínalo, bylo stále dokola opakováno, že se jedná pouze o průzkum vydatnosti ložiska z pohledu zemního plynu, protože OKD nechtělo nic jiného, než těžit zemní plyn. Nicméně v tom mezidobí se ta rétorika posunula ve směru nikoliv zemní plyn, ale černé uhlí. To, co jim jde, je prozkoumání ložiska černého uhlí s ohledem na jeho kvalitu.
Jiří Novotný, starosta Trojanovic: Pan Káňa říkal o tom, co se změnilo, ale co se rozhodně nezměnilo, je postoj OKD k občanům v Trojanovicích a ve Frenštátě a vůbec v celém dobývacím prostoru, který má, takže i v ostatních obcích. Takže pokud občané chtějí stavět, pokud chtějí přistavovat něco, tak mají možnost, ale jedině v tom případě, že se stavebník podepíše pod to, že stavba je zajištěna proti poddolování. Další věc, co se nezměnilo, je to, že OKD se relativně nestará o svůj majetek. Má tady nějaké cesty, má tady nějaké pozemky, které leží ladem, cesty jsou neupravené, nespravované víceméně od roku 89, kdy se tyto cesty udělaly. Teďka zhruba před třemi týdny na poli už poněkolikáté hořel nějaký starý vrt. Byli tam hasiči a místní mi říkali, no vždyť ti tady jezdí dvakrát do roka. Organizace chce něco dělat tady, chce tady těžit, chce tady investovat, ale vůbec nebere ohled na to, že tady jsou nějací občané, kterých se to bude dotýkat.
Tom Káňa, OS Naše Beskydy: Ten jejich požadavek je v podstatě stále stejný nebo se mění, řekněme, jen kosmeticky a to je vyrubání důlní chodby v hloubce asi 900 metrů o délce zhruba asi jednoho kilometru. Přičemž jejich argumentace je stále setrvalá a to je, že na povrch se to v žádném případě neprojeví. A to je hlavní okamžik rozporu, protože náš názor je, že se to projeví. Jakýkoliv vliv díla nemůže být omezen jenom na to, co to udělá s tou chodbou, ale musí to být posuzováno i z pohledu nových staveb, které tam budou, co budou dělat s materiálem, kam ho budou vozit, jak s ním budou nakládat, jak to ovlivní obyvatele, jak to ovlivní životní prostředí? To nikdo neřeší a podle mého názoru to na báňské správě nikdo hlavně řešit ani nechce.
Jiří Novotný, starosta Trojanovic: To je zřejmě nějaký zemní plyn nebo methan. Nevíme tedy co. Já osobně jsem to zjistil až nedávno, kdy tady z toho šlehal metr až dva metry velký plamen a to dokládá jenom to, že ono ty šachty vypadají hrůzostrašně už takhle na pohled, ale ono to má daleko větší působnost. Nejenom na území tam toho areálu dolů, ale prostě celé to dotčené území a všude možně. Tady toto je toho důkazem.
František Šulgan, Správa CHKO Beskydy: Pak je tam osm důlních děl, nových důlních děl a šest nových povrchových děl, které naprosto jsou v rozporu s konzervačním režimem dolu Frenštát. Odmítali se bavit o tom, že 1875 Tatrovek, nákladních aut, poveze 36 km do Paskova tady tu hlušinu, jaký vliv to bude mít na okolí. Odmítali se bavit o tom, kdy se vypustí ta voda do místních vodotečí, ta podzemní voda, protože se musí odčerpávat, co to provede. Takže zkrátka odmítají se bavit o komplexním posouzení vlivu této ražby na životní prostředí.
Jiří Novotný, starosta Trojanovic: Toto je cesta, po které by se měla převážet hlušina. Podle nového návrhu OKD už by se neměla vozit tady na Píšovu dolinu, ale po téhleté cestě do Paskova. V dnešní době, když mi kupujeme hasičské auto nové, tak musíme mít motor Euro 4. Naše hasičské auto najezdí tisíc kilometrů za rok zhruba. Tady tyhlety auta najezdí x desítek tisíc kilometrů za rok a nevíme teda, jestli budou mít moderní motory nebo staré motory nebo jaké budou mít motory.
Stanislav Hrabovský, starosta Frenštátu pod Radhoštěm: V případě Píšovy doliny došlo k posunu v myšlení možná i OKD, možná i báňských úřadů, protože přihlédly k výskytu chráněného druha živočicha a Ministerstvo životního prostředí samozřejmě trvalo na tom, že nelze v tomto případě narušit biotop obojživelníků a vlastně vyznívá to tak, že kuňka žlutobřichá je významnější teď v regionu než možná potřeby a zájmy obyvatel Frenštátu a Trojanovic, kteří tady mají svůj majetek, chtějí budovat, chtějí žít také v pěkném prostředí.
František Šulgan, Správa CHKO Beskydy: Můžu vám říct odpovědně, kdybychom nebyli všichni aktivní, to znamená, kdybychom čekali jenom na dopisy nebo zkrátka s čím přijdou, tak už se tu dávno těží. Protože kdyby nebylo aktivity obce Trojanovice, Frenštátu a teď i Občanského sdružení Naše Beskydy, tak určitě už se těží. Ten úvodní strach postavit se kolosu, který má v kraji obrovskou, řekl bych i moc, má přístup k finančním prostředkům, může si koupit jakéhokoliv odborníka, tak poté, co jsme už několikrát vybojovali vlastně zrušení toho rozhodnutí zpátky, tak si místní začínají uvědomovat, že bránit se má smysl. A to bych řekl, že to je asi ta nejdůležitější zpráva, že prostě má smysl se tomu postavit a snažit se dotáhnout to celé řízení do takového stavu, aby bylo v souladu se zákonem. A další důkaz toho, že to zřejmě má nějaký dopad na místní, je výsledek posledních komunálních voleb a výsledek voleb byl takový, že v podstatě členové Občanského sdružení Naše Beskydy momentálně vedou radnice jak ve Frenštátě, tak i v Trojanovicích.
Stanislav Hrabovský, starosta Frenštátu pod Radhoštěm: Vedení města určitě nechce tady důl, to znamená, myslím si, že jsme to dali dostatečně najevo i vytvořením komise rady města za zrušení zasypání dolu Frenštát. Energetická koncepce státu vůbec nepočítá s využitím ložiska Frenštát, čili prostě příroda Beskyd si jednak důl nezaslouží a jednak ty tektonické poměry jsou tady opravdu takové. Já jsem přesvědčen jako ekolog, že by byly velké problémy.
Neuveden: Když jsem vystupoval v minulém volebním období za samosprávu města Rožnova, tak zdůrazňoval jsem, že my máme zpracovaný strategický plán rozvoje naší oblasti, mikroregion Rožnovsko a stejně tak se to týká i mikroregionu Frenštátsko, kde mají mezi hlavními body rozvoje této oblasti rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu nemůže v žádném případě být, když je tu hrozba dolu Frenštát, když my tu značku Beskydy zlikvidujeme nebo skutečně takhle zničíme.
Jiří Novotný, starosta Trojanovic: Ono je možná zajímavé se i podívat na to, jak stát hospodaří vůbec se svým majetkem. Vyváží se elektřina, vyváží se uhlí od nás. Nevím kolik, 40% uhlí se od nás vyváží. Jiné státy si tohleto nechávají, takovýhle majetek si nechávají jako rezervu, která bude mít v budoucnu obrovskou hodnotu. Důl Dukla se zavřel, protože už je to nerentabilní, ne že tam není uhlí, ale protože je to nerentabilní. Takových dolů, např. uranové doly, kolik se jich zavřelo, protože byly nerentabilní. Dneska stoupla cena uranu a už se uvažuje o tom, že se začnou otevírat staré doly. Takže ono možná nakonec se vyplatí jít zpátky do Dukly a vůbec tady tohleto netěžit a vytěžit třeba potom to uhlí tam, protože to uhlí tam má pořád hodnotu. To není, že se to tam zavřelo a že už tam není nic. A to je na Paskově, to jsou i jiné doly, kde pořád to uhlí je. Takže proč se dívat tady do Frenštátu, můžou odsud odejít a můžou to nechat budoucím generacím.
Tom Káňa, OS Naše Beskydy: Jako proč se uzavřela Dukla? Jenom kvůli nerentabilnosti. Tam je výslovně řečeno, ten důl v sobě má uhlí, ale nevyplatí se ho těžit, tak jenom proto, že se teď vyplatí těžit Frenštát, tak letíme do Frenštátu. Ta Dukla, jestliže se zavře, všichni říkají, do toho dolu už podruhé nikdy nikdo nevleze, to uhlí bude navždy ztracené.
Jiří Novotný, starosta Trojanovic: Nenacházíme se na okraji dobývacího prostoru, ale v dobývacím prostoru přímo. Ten dobývací prostor začíná tam vzadu, kde jsou kopce Javorníky a dobývací prostor vede tady pod těmi kopci, pod Radhoštěm, pod celým tím masivem Radhoště, Noříčí, Stolové, zasahuje víceméně skoro celý katastr Trojanovic, skoro celý katastr Kunčic, až k Čeladné. Potom pod Ondřejník a potom tady zpátky zasahuje tak dvě třetiny Frenštátu a vlastně tady celé to kolečko končí zpátky na tom Javorníku.
Drahomír Strnadel, OS Naše Beskydy: Dvě třetiny dobývacího prostoru jsou součástí CHKO Beskydy. A se vstupem do EU vlastně toto území dostalo další punc kvality, protože skutečně je to evropsky významné území Beskydy. Jedna třetina tohoto dobývacího prostoru je významné ptačí území. Je to taky chráněná oblast přirozené akumulace vod. Je tu fakt velké množství živočichů i rostlin, které jsou na seznamu evropsky chráněných druhů. Je to velmi cenné území, které skutečně stojí za to chránit a toto si určitě nenecháme zničit. Já bych chtěl říct, že jedinými ochránci tady těch národních zájmů jsou skutečně místní municipality. Nejsou to ani naši vrcholoví politici, ani naši zástupci na vyšších stupních samospráv. A nejsou to také státní úředníci.
OKD čelí kritice, že ničí Beskydy
Mladá fronta Dnes, 3.3.2007, Str.: 2 Kraj Moravskoslezský
Trojanovice - Důlní společnost OKD čelí podezření a kritice, že vědomě poškozuje přírodu v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na pozemcích, které patří OKD, totiž někdo zasypal zeminou a kamením břeh i část jezírka v Píšově dolině, kde žijí zvláště chráněné druhy obojživelníků, jako je kuňka žlutobřichá, skokan skřehotavý a mlok skvrnitý, a rostou chráněné rostliny.
"OKD patří i nádrž na Lubině v Trojanovicích, která také leží na chráněném území. Firma přesto svévolně vybagrovala její břehy i dno a zeminu odvezla do Píšovy doliny ve Frenštátě pod Radhoštěm. Povolení na to zcela jistě neměla," míní Stanislav Uruba ze sdružení Naše Beskydy, který problém odhalil a upozornil na něj ostravský inspektorát České inspekce životního prostředí. "Podnět jsme dostali dnes přes ministerstvo. Zabývat se jím budeme přednostně. V příštím týdnu už bychom měli mít první výsledky šetření," uvedl včera ředitel ostravského inspektorátu Karel Kozubek.
Případ by ale měla řešit i policie. Podnět k trestnímu stíhání za porušování zákona o ochraně krajiny totiž společně podali starostové Trojanovic a Frenštátu pod Radhoštěm Stanislav Hrabovský a Jiří Novotný. "O problému a trestním oznámení jsme se dozvěděli dnes a hned jsme začali situaci prověřovat. Až budeme mít v ruce fakta, veřejnost o nich informujeme," uvedla včera vpodvečer mluvčí OKD Věra Breiová. "Ale pokud vím, starostové podali podnět na neznámého pachatele. Je tedy předčasné spekulovat o účasti naší společnosti," dodala.
Starosta Trojanovic sice potvrdil, že směřovali podání na neznámého pachatele, ale dodal, že o roli OKD vůbec nepochybuje. "Jen vlastník má totiž klíče od brány, která brání autům vjet do prostoru Píšovy doliny," vysvětlil Novotný.
Začíná další bitva v beskydské válce
Právo, 3.3.2007, Josef Gabzdyl, Str.: 17 Severní Morava
Starostové Trojanovic a Frenštátu podali trestní oznámení kvůli ohrožení chráněných živočichů
Sotva utichne jeden svár, objeví se další, ještě vypjatější. Tak vypadá současný stav dohadování okolo aktivit Ostravsko-karvinských dolů v oblasti Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku.
Před pár dny rozvířila beskydskou atmosféru zpráva o metanu unikajícím z pole mezi Frenštátem a Trojanovicemi, což těžaři smetli ze stolu se zdůvodněním, že nejsou majiteli starého vrtu, odkud plyn vyvěrá.
Nově v pátek ekologové a obce upozornili na skládku neznámého původu v Píšově dolině v katastru Frenštátu, kde jsou zvláště chráněny žáby kuňka žlutobřichá se skokanem skřehotavým, a mlok skvrnitý. Nyní se tam objevil čerstvý násep kamení a zeminy.
"Trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, ale Píšova dolina je oplocená a bez vědomí OKD se tam nikdo nedostane. Ještě nyní tam jsou vyjety stopy od nákladních vozů," uvedl předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba a dodal: "Nově vytvořený násep, zasahující do hladiny jezírka, znamená přímý zásah do biotopu, ve kterém tyto zvláště ohrožené druhy obojživelníků žijí." Do Píšovy doliny se před lety při budování Dolu Frenštát odvážela hlušina, později však zůstala lokalita nedotčená a osídlili ji vzácní živočichové i rostliny.
Pod trestním oznámením jsou podepsáni starostové Trojanovic Jiří Novotný a Frenštátu pod Radhoštěm Stanislav Hrabovský (oba sdružení Naše Beskydy). "Je to signál, jak by se OKD chovaly, kdyby v Beskydech mohly těžit," podotkl Novotný.
Sám předseda Uruba pak podal podnět České inspekci životního prostředí. Uruba také upozornil, že skládka zřejmě pochází z trojanovické nádrže, kde byly částečně vybagrovány některé části břehu potoka. "Nádrž patří OKD, navíc leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy," uvedl.
Mluvčí OKD Věra Breiová sdělila, že hned po seznámení s podezřením obsaženým v trestním oznámení se firma rozhodla vše prověřit. "Jakmile něco konkrétního zjistíme, budeme veřejnost informovat," řekla Breiová.
Unikající vrt zajistí báňští záchranáři
Novojičínský deník, 24.2.2007, Str.: 1
Trojanovice - Ministerstvo životního prostředí je patrně vlastníkem vrtu v Trojanovicích, z něhož nekontrolovatelně uniká plyn. Uvedla to tisková mluvčí OKD Věra Breiová a dodala, že báňští záchranáři, kteří jsou součástí Integrovaného záchranného systému, byli požádáni, aby místo zajistili a odebrali vzorky. Ty jsou nyní předány k rozboru. Vrt patří do starých zátěží ještě z dob před privatizací hornictví. Plyn z něj uniká již dlouhá léta a v poslední době několikrát hořel. Tento týden kvůli tomu podal starosta Trojanovic Jiří Novotný trestní oznámení na neznámého pachatele pro obecné ohrožení.
Únik metanu už se řeší
Právo - Severní Morava , 23.2.2007 , Str.: 9
TROJANOVICE - Záhadný únik metanu na rozhraní Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic už zajímá ostravský Obvodní báňský úřad. Místo v poli s dírou, ze které syčí a bublá plyn, báňští odborníci ohradí a zjistí, jestli jde o přirozený výron plynu ze zemské pukliny, nebo o nezajištěný starý průzkumný vrt. "Těžko odhadnout, kdo je majitelem. Báňský úřad snad odhalí původ plynu a policie zjistí vlastníka," uvedl starosta Trojanovic Jiří Novotný (sdružení Naše Beskydy), který ve středu kvůli obecnému ohrožení podal trestní oznámení na neznámého pachatele. "Stačí jiskra od traktoru nebo nějaká klukovina a je zle," podotkl starosta. Pokud se majitel nezjistí, tak o dalším postupu rozhodne ministerstvo životního prostředí. Plynárny únik ze svého nedalekého potrubí vyloučily, těžaři z OKD, kteří dříve žádali o vytěžení ložiska plynu pod Beskydami, také vlastnictví případného starého vrtu odmítli.
Tanec kolem uhlí v Beskydech pokračuje
Právo - Severní Morava , 15.2.2007 , Str.: 12
Český báňský úřad podruhé vrátil záměr k dopracování * Sdružení Naše Beskydy: štolu nepovolit, důl zasypat
Nekonečný seriál připomíná dohadování o ražbě průzkumné štoly u Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku. Český báňský úřad už podruhé zrušil souhlas s ražbou, který vydal jemu podřízený ostravský Obvodní báňský úřad. Celý kolotoč projednávání tak začne nanovo.
"Začíná se znovu od nuly. Záměr ražby průzkumné štoly jsme nezamítli, ale ani nepovolili, jen jsme ho vrátili zpět ke správnímu řízení. Musí být objasněny všechny okolnosti díla a vypořádány všechny připomínky zúčastněných stran," potvrdil mluvčí Českého báňského úřadu Josef Suldovský.
Ostravsko-karvinské doly chtějí v areálu Dolu Frenštát vyrazit zhruba 900 metrů dlouhou chodbu, aby si ověřily zásoby uhlí a zemního plynu. Beskydské obce a sdružení ale za snahou těžařů vidí jen předzvěst pozdějšího dobývání uhlí v Beskydech. Ostravský báňský úřad už průzkumnou ražbu povolil, ale po odvolání protistrany mu ji Český báňský úřad vrátil k dopracování. Následoval další souhlas a v úterý druhé vrácení. "Kdo dostane tolik příležitostí opravit svou zpackanou práci? Už to je obehraná písnička. Znovu opakujeme, že jediným správným rozhodnutím je nepovolení průzkumné ražby a následné zasypání dolu i odepsání uhelných zásob," uvedl předseda beskydského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.
Ochránci Beskyd další kroky tají. Jak upozornil, báňský úřad ve spise také uvedl, že OKD nemá povinnost provádět průzkumnou ražbu. "A dokonce na ni nemá žádný právní nárok. Rovněž jsme přesvědčeni, stejně jako například ministerstvo životního prostředí, že průzkumné ražbě by mělo předcházet řízení o vlivu ražby na životní prostředí, takzvaná EIA," dodal Uruba s tím, že Beskydy mají na pár měsíců klid. "Chytáme další závažné právní kroky, ale z taktických důvodů je zatím nemůžeme prozradit." Sdružení vloni po volbách ovládlo radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm i v sousedních Trojanovicích a ve Frenštátě už zřídilo městskou poradní komisi za zrušení a zasypání Dolu Frenštát.
Těžaři ale rozhodně nepomýšlejí na ukončení svých beskydských snah. "Rozhodnutí Českého báňského úřadu chápeme jako snahu vyhnout se jakýmkoliv chybám, včetně formálních. Naše žádost tak bude opět projednána a rozhodnuta," uvedla mluvčí OKD Věra Breiová. Dodala, že geologický průzkum nebyl v osmdesátých letech minulého století nikdy dokončen. "Bez něj nebude nikdo moci udělat žádné rozhodnutí o budoucnosti Dolu Frenštát."
Podle Josefa Štáfa, ředitele společnosti IMGE, která patří do skupiny OKD a v srpnu 2004 zažádala o povolení průzkumné ražby, by toto dílo nemělo na povrch žádný vliv. "Nechali jsme si předem vypracovat znalecké posudky, které se shodují v tom, že průzkumná ražba v hloubce zhruba devět set metrů pod povrchem nebude mít vliv ani na pohyby terénu, ani na změny vodního režimu. Vyplývá to také ze stoleté zkušenosti v již dobývané části ložiska."