Valašská krajina

Kuriózní problém v Rožnově pod Radhoštěm

13.1.2012    TV Nova    str. 15   17:00 Odpolední Televizní novin

Pavel DUMBROVSKÝ, moderátor--------------------Kuriózní problém řeší v Rožnově pod Radhoštěm. Týká se rozhledny, kterou tam nedávno nad městem postavili a měla být lákadlem pro turisty. Jenže, jak se nyní zjistilo, na město a okolí z ní není téměř vidět.

Petr ZAPLETAL, redaktor-------------------Rozhledna, která vyrostla podle prastarého náčrtu architekta Jurkoviče. Jeho stavby ze začátku minulého století jsou známé například z Vysokých Tater nebo Luhačovic. Turisty má lákat i sem, do Rožnova pod Radhoštěm.

Tomáš GROSS, mluvčí MÚ, Rožnov pod Radhoštěm--------------------Tak krásná významná stavba, jako je Jurkovičova rozhledna, která zase posune město Rožnov v oblasti cestovního ruchu kus dál.

Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------Má to ale háček. Z rozhledny za asi 10 milionů korun, která už čeká jen na kolaudaci, by návštěvník viděl pouze vršky okolních stromů.

Libuše ROUSOVÁ, opoziční zastupitelkyně--------------------Je tam pouze vidět komín Tesly, což si myslím, že je uboze málo.

obyvatelé--------------------Asi někdo neuvažoval.

obyvatelé--------------------Asi to někdo měl promyslet předem.

Petr ZAPLETAL, redaktor-------------------Jenomže rozhledna už stojí. Aby plnila účel, půjdou k zemi okolní stromy.

Tomáš GROSS, mluvčí MÚ, Rožnov pod Radhoštěm--------------------Jsou to stromy, které jsou natolik blízko rozhledně, že by jí mohly v případě větrných poryvů poškodit.

František ŠULGANE, CHKO Beskydy--------------------Byl první požadavek vykácet čtyři jedle a dva habry a teď zkrátka přišli na to, že by bylo potřeba vykácet nejméně sto stromů.

obyvatelé--------------------Mohli to dát o pět metrů výš, nic víc. Mohli by ušetřit les, kdyby o tom přemýšleli.

Petr ZAPLETAL, redaktor--------------------Vedení města věří, že se podaří stromy z okolí rozhledny vykácet v nejbližších týdnech. Do té doby zůstane nová dominanta Rožnova pod Radhoštěm před zraky návštěvníků města ukryta.

Na Lysé hoře budou za několik let stát hned 3 nové chaty

23.12.2011    ČRo Ostrava    str. 5   17:00 Události regionu

Jana JECKELOVÁ, moderátorka--------------------Na Lysé hoře budou za několik let stát hned 3 nové chaty. Jednu už soukromá firma staví, druhou připravuje Klub českých turistů, který čeká na stavební povolení. Třetí bude nad bývalou severní sjezdovkou. Více Pavla Mročková.

Pavla MROČKOVÁ, redaktorka--------------------Až si příští rok v létě vyjdete na Lysou horu, najdete tam pravděpodobně 3 staveniště. Několik let se tam budete muset spokojit také s provizorním občerstvením a faktem, že na nejvyšším vrcholu Beskyd nepřespíte. Důchodkyně Helena z Frýdlantu nad Ostravicí tam pravidelně podniká výšlapy už od svého dětství. Pamatuje i na dvě vyhořelé chaty, které tam původně stály. Se stavebním ruchem počítá.

paní Helena, důchodkyně--------------------Když se staví, tak vždycky musí být stavební ruch. A když se to trošku upraví a bude hlídat, tak si myslím, že proti tomu nic nebude. Kdyby se to postavilo v takovém podobném duchu než to, co tam stojí teď. Teď se mi to teda moc nelíbí.

Pavla MROČKOVÁ, redaktorka--------------------Majitelé poslední z povolených staveb chaty Ludvík rozhodnou o termínu demolice stávajícího objektu na jaře. Na základech pak postaví chatu novou. Budou se ale muset řídit řadou omezení. Říká Ivan Olšar, vedoucí Stavebního úřadu v Raškovicích na Frýdeckomístecku.

Ivan OLŠAR, vedoucí Stavebního úřadu v Raškovicích--------------------Stavební povolení bylo vydáno, je v právní moci a jsou určitá omezení. Žumpa bude odstraněna na čističku odpadních vod to bude převedeno.

Pavla MROČKOVÁ, redaktorka--------------------Ochráncům přírody se stavební ruch na nejvyšší hoře moravskoslezských Beskyd nelíbí. Ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskola vysvětlil, že udělali jediné, co mohli. Omezili ho jen na několik měsíců v roce.

Ivan OLŠAR, vedoucí Stavebního úřadu v Raškovicích--------------------No, bohužel, vrchol Lysé hory je oblastí předmětně hodně hodnotnou a citlivou. Proto u těch staveb jsou i nějaké limity. Je třeba se vyhnout těm nejcitlivějším jarním obdobím, kdy se vyvádí mláďata, ptáci hnízdí.

Ivan OLŠAR, vedoucí Stavebního úřadu v Raškovicích--------------------Tím se ale výstavba všech tří chat může protáhnout na několik let. Turisté tedy musí počítat s dlouhodobějším provizoriem. Včetně chybějící možnosti ubytování.

Rozhledna měří čtyřicet metrů

17.12.2011    Olomoucký deník    str. 6   Objektiv deníku  (red)

Velké Karlovice – Blízko hraničního přechodu Makov, na hranicích se Slovenskem, ční do čtyřicetimetrové výšky vysoká dřevěná stavba. Dostat se k ní lze pěší túrou z Horní Bečvy přes Benešky (855 m n. m.) a Vysokou (1024mn. m.). Z Vysoké následuje sestup na horské sedlo Třeštík (850mn. m.) a poté jedenapůlkilometrová procházka k Súkenické rozhledně. Turisté i cykloturisté místo často používají jako výchozí bod k pochodům po hřebenu Vsetínských vrchů. Obvyklým cílem výletníků se stává Soláň, ti zdatnější se mohou vydat na Vsacký Cáb, případně až do padesát kilometrů vzdáleného Vsetína.

Zájemci, kteří neholdují horským túrám, mohou využít parkoviště u nedalekého hotelu. Připraví se tak ale o nenahraditelnou procházku valašskou krajinou. Ta se v celé své kráse projevuje právě prostřednictvím smrkových porostů, rozlehlých luk nebo i klikatou stezkou, která dovede kroky turistů až na vrchol Čarták.

Súkenická rozhledna na Čartáku (953 m n. m.) je vysoká čtyřicet metrů. Dostat se na osmibokou vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 26 metrů, mohou zájemci poté, co zdolají přesně 137 schodů. Z ní se pak naskýtá neuvěřitelný výhled na Beskydy, hřeben Javorníků a Malou a Velkou Fatru. Při jasném počasí lze dohlédnout až ke slovenským Tatrám. Dřevěná dominanta byla postavena v roce 1997 jako telekomunikační stanice. Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy povolila stavbu za podmínek, že poslouží návštěvníkům hor a zároveň nenaruší ráz krajiny. Veřejnosti byla tedy zpřístupněna 28. června 1998.

Co se týká podmínky zachování vzhledu krajiny, dřevěným obložením ze smrkových prken věž do okolních beskydských lesů skvěle zapadá. Své služby nabízí zájemcům od června do září, za návštěvu však stojí i kvůli zhlédnutí jejího exteriéru jako jedno ze zastavení při delších túrách.

NÁZEV:

Súkenická rozhledna

GPS:

49°23'55.658”N

18°23'45.715”E

Region| Střední Morava

ID| f83446d8-312d-4676-957f-874771f7cf0e

Opravená rozhledna nyní čeká na své návštěvníky

24.11.2011    Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 1   Titulní strana TOMÁŠ MACHÁLEK

Rekonstrukce rozhledny pod Velkým Polomem trvala čtyři měsíce a stála 5,7 milionu korun. Z toho 3,8 milionu obstarala dotace.

Dolní Lomná – Beskydy mají další dominantu, kterou je zrekonstruovaná rozhledna Tetřev, nacházející se pod Velkým Polomem v Dolní Lomné. Původní stavba, která pocházela z roku 1924, pozvolna chátrala od konce minulého století. Na stavu se podepsalo také využití budovy k ustájení dobytka. „Rozhledna nyní nabízí výhledy na krásné panoráma okolních hřebenů a údolí Moravskoslezských Beskyd. V přízemí objektu budou vystaveny informační tabule o viditelných okolních kopcích a hřebenech, místní fauně a flóře,“ prozradila Markéta Langrová ze společnosti Brand House, která dostala celou rekonstrukci na starost.

Při rekonstrukci se ponechaly pouze čtyři vyzděné kamenné sloupy. Zbytek byl zdemolován. Pro snadnější přístup k rozhledně se zpevnily okolní plochy a vybudovala přístupová komunikace. Velký Polom leží ve výšce 965 metrů nad mořem, na hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Jedná se o přírodní rezervaci rozkládající se v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Velký Polom a přilehlý hřeben je u turistů velmi oblíbený, vyskytují se zde celkem tři turistické chaty – chata Skalka, ležící pod stejnojmenným vrcholem, na vrchu Kostelky se nachází lyžařský areál s chatou Severka a do třetice je zde Kamenná chata.

Co říkají na novou rozhlednu lidé, jsme se zeptali ve Frýdku­Místku. „Rozhledny k horám patří. Vždycky ale záleží, na jakém místě rozhledna stojí,“ řekl Deníku Jaromír Naiser. „Kolikrát je totiž výhled lepší přímo z kopce než z rozhledny. Každopádně si myslím, že nová rozhledna bude turistickým lákadlem. V Beskydech jich moc není,“ dodal Naiser. „Já turistka nejsem, takže rozhledny mě moc nelákají. Ale jsem pro jejich výstavby, do hor rozhledny patří. Před pár lety jsem v televizi sledovala cyklus o rozhlednách a moc se mi líbil,“ svěřila se Jana Horníková.

Rozhledna v Dolní Lomné bude pro návštěvníky dostupná zdarma dvanáct měsíců v roce, a to v letní sezoně od 8 do 20 hodin a v zimní sezoně od 10 do 15.30 hodin. Rozhledna mimo otevírací dobu nebo v případech početných návštěv (například školní výlety) bude dostupná také po telefonické či on-line objednávce.

***

Další rozhledny v Beskydech

j Velká Čantoryje. Nachází se na česko-polském hraničním hřbetu, asi čtyři kilometry severovýchodně od Nýdku. Rozhledna je dílem architekta Vladimíra Müllera. Je to zastřešená stavba, která vyrůstá z kamenného přízemí. Konstrukce má pět pater a je vysoká 29 metrů, přičemž nejvyšší vyhlídková plošina se nachází ve výšce 21,42 metru.

j Kabátice. Rozhledna nad frýdecko-místeckou částí Chlebovice leží na Palkovických hůrkách. Pojmenovaná je podle kopce, na kterém se nachází. K rozhledně nevede značená cesta, ale dostanete se k ní snadno. Z rozhledny je krásný výhled východním směrem na vodní nádrž Olešná a za ní se rozkládající město FrýdekMístek. V blízkosti rozhledny je vybudován pomník věnovaný místnímu básníkovi Františkovi Lazeckému. K rozhledně nevede značená turistická trasa, přístup k ní je po lesních cestách.

j Čarták. Vrch 953 metrů nad mořem, zhruba 4 kilometry severně od Velkých Karlovic a 4 kilometry jižně od Prostřední Bečvy. Vede sem z Karlovic zeleně značená turistická cesta, z Karolinky žlutá značka a prochází tu červeně značená turistická a cyklistická trasa (Tanečnice Čarták Pod Kotlovou). Na vrcholu je rozhledna, která nabízí krásné výhledy na hřebeny Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a slovenských hor.

Zdroj: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

Valašská Eiffelovka: nejmladší rozhledna ve Zlínském kraji

21.10.2011    novinky.cz    str. 0   Cestování - Tipy na výlety   Martina Žáčková    

Valašská Eiffelovka. Tak s láskou a vtipnou nadsázkou říkají obyvatelé Valašska nové rozhledně, která se tyčí nad obcí Seninka na Vsetínsku. Vede k ní hned několik naučných stezek a turistických tras různé náročnosti, takže si určitě vyberete tu svou. Pro podzimní vycházku přírodou je výlet k Vartovně ideálním tipem.

Rozhledna Vartovna sice má výškou do Eiffelovky daleko, svou kovovou konstrukcí ji ale opravdu trochu připomíná. Neobvyklá stavba s vnitřním točitým schodištěm byla vybudována podle návrhu architekta Ivana Bergmanna na kopci Vartovna v roce 2009, je tedy nejmladší rozhlednou ve Zlínském kraji.

Nachází se asi 30 kilometrů od Zlína a shodně devět kilometrů od Vizovic a Vsetína, nedaleko Horní Lidče. Železná věž je vysoká 37 metrů a díky výhodné poloze je z ní krásný výhled na Vsetínské, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy a při dobré viditelnosti i na slovenské hory.

K rozhledně vede několik naučných stezek a turistických tras.

K Vartovně se dostanete z několika různých míst. Kolem rozhledny obce Hornolidečska spolu s ochránci přírody vytyčily hvězdicovitou síť naučných stezek o délce 34 kilometrů, což je v kraji rozsahem unikát. Stezky protínají několik okolních obcí, je na nich vybudováno osm odpočívadel a 34 zastavení a přibližují místní přírodní zajímavosti, pamětihodnosti i dramatické historické události. Popsány jsou na http://www.seninka.cz.

Cestou uvidíte vzácné lidové stavby, třeba roubené Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné z roku 1748, nejzachovanější stavbu svého druhu v kraji.

V Jasenné se z informačních panelů podél trasy dozvíte i něco o portášské tradici, pasekářském způsobu života nebo o tom, proč se dřív ve vesnicích vysazovaly stromy těsně u chalup.

V Senince navštívíte První valašské motomuzeum se stovkou exponátů československé výroby, sirný pramen nebo místo, kde se kdysi zastavil císař František Josef II. u Pozděchova, lesy, v nichž se dodnes vyskytuje medvěd a rys, v Liptále, který je rodištěm slavného valašského kreslíře a spisovatele Jana Kobzáně (mimochodem i autora světoznámé ochranné značky firmy Baťa), se seznámíte s památnými stromy a u Lidečka oceníte sakrální památky v krajině. U jedné z nich se prý dodnes zjevuje bezhlavý kurucký jezdec.

V Senince navštívíte První valašské motomuzeum se stovkou exponátů.

Valašsko patřilo za druhé světové války k místům s nejsilnějším protifašistickým odbojem a stezky také spojují několik míst s tragickou historií – osady a pasekářské usedlosti vypálené německými trestními oddíly Ploštinu, Prlov, Vařákovy a Oškerovy paseky či Juříčkův mlýn. Nejde přitom o oslavné připomínky partyzánů, jako spíš prostých pasekářů, kteří byli za svou více či méně dobrovolnou pomoc partyzánům drasticky trestáni.

Po jedné naučné stezce můžete doputovat až na Slovensko k „partnerské“ rozhledně na Tlsté hore v Dohňanech, která byla budována souběžně v rámci dotovaného evropského Operačního programu přeshraniční spolupráce. Obě rozhledny stojí shodně 651 metrů nad mořem. Zatímco Vartovna sloužila v minulosti jako strážní hora, na níž se zapalovaly varovné ohně při blížícím se nebezpečí, na Tlsté hore stála kdysi rakousko-uherská rozhledna, která prý sloužila i k vojenským účelům.

Rozhledně Vartovna se kvůli kovové konstrukci říká valašská Eiffelovka

Rozhledna Vartovna je přístupná celoročně, vstup je zakázán pouze za sněhu a náledí, při dešti, bouřkách a deštivém počasí. Během letní sezóny je zajištěna služba s nabídkou občerstvení a prodejem pohlednic – do konce října v sobotu, neděli a o svátcích od 10 do 18 hodin. V tuto dobu se vybírá vstupné.

Rozhledna byla vybudována během pouhých osmi měsíců a otevřena 17. 11. 2009. Je vysoká 37 metrů, vyhlídková plošina krytá střechou se nachází ve výšce 35 metrů, výhledy dokreslují nově nainstalované panoramatické mapy.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/tipy-n...mladsi-rozhledna-ve-zlinskem-kraji.html

Lysá Hora: Vydejte se na lyžích či běžkách pro nejkrásnější výhled

20.10.2011    topzine.cz    str. 0   Cestování  Eva Řeháková

Zima se blíží, o víkendu nemusíte však sedět doma v teple. Vydejte se na výšlap, dobije vás pozitivní energií. Tip na krásný výlet je výstup na Lysou Horu, nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd.

Dosud neopadalo všechno listí, takže pohledy budou nádherné. To však platí i pro zimní období. Kochat se krásou bílého sněhu za svitu oslnivého slunce je opravdu úžasný zážitek. Za námahu při výstupu to rozhodně stojí.

Kudy pěšky

Na Lysou horu se můžete vydat z různých výstupových míst. Z Ostravice vede klasická trasa s poměrně velkým převýšením pro zdatnější turisty. Po cestě se můžete zastavit v Ondrášových dírách, kde je prý ukryt poklad zbojníka Ondráše.

Pokud máte raději pohotovější výstup, zvolte trasu vedoucí z Visalají, která má nejmenší převýšení. Je dlouhá 8,5km. Další možná výstupní místa se nacházejí v Krásné, Malenovicích či u přehrady Šance.

Běžky

Pokud holdujete běžkám, na Lysé si užijete. Máte na výběr hned ze tří tras s názvem Lysohorské magistrály. Trasa 1A začíná na Krásné – Papežov. Sem se můžete dopravit autobusem či vlastním vozem. Trasa má převýšení 800 metrů, je pravidelně upravována a dovede vás až na vrchol.

Stezka 1B začíná na Albínově náměstí nad Dřevjankou u Zbuja. Poběžíte po ní kolem mohyly Ivančeny, která byla postavena jako upomínka na popravené skauty, jež byli součástí protinacistického odboje.

A poslední z tras je sedmikilometrová 1C, vedoucí z Bílého kříže přes Visalaje, Muroňku a Pasičky. Můžete se napojit na stezku 1A, takže na Lysou horu dorazíte také.

Lyže

Pokud upřednostňujete lyžování, můžete využít zdejší sjezdovku. V současnosti je v provozu jedna o délce  380 metrů, s převýšením 67 metrů. V minulosti se zde lyžovalo na jedné z nejlepších sjezdovek v širokém okolí, ale CHKO Beskydy z důvodů ochrany přírody zakázala její provoz.

URL| http://www.topzine.cz/lysa-hora-vydejt...zich-ci-bezkach-pro-nejkrasnejsi-vyhled

Čaj na Lysé hoře? V Plesnivce už ne

29.9.2011    Sedmička    str. 6   Publicistika   Kateřina Piechowicz  

Vrchol Beskyd se proměnil v obří staveniště. Na malé ploše vedle sebe vyrůstají dvě nové chaty. Bezručova chata a Slezský dům.

Na Lysé hoře není pro turisty útulně. Je tam staveniště. Klub českých turistů, který Bezručovu chatu staví, usiloval o její vybudování dvacet let.

„Pomoc nám slíbilo město Frýdek-Místek i kraj. Výstavba vezme skoro třicet milionů. Stavbu budeme postupně dokončovat podle peněz,“ vysvětluje předseda Klubu českých turistů Lysá hora Milan Zyka. Dodává, že pomoci může kdokoliv, protože organizace zřídila speciální sbírku na výstavbu chaty. Druhá z nových chat, Slezský dům, vzniká na místě chaty Plesnivky.

Výstavba bude trvat dlouho především kvůli tvrdým podmínkám, které stavitelům nastavilo ministerstvo životního prostředí. „Můžeme stavět jen tři a půl měsíce v roce. Ještě do konce října chceme mít základ nové chaty. Stavět budeme dál pak až od poloviny července do října následujícího roku. S dokončením Slezského domu se počítá až v roce 2013,“ dodal Radek Menšík ze společnosti, která buduje Slezský dům.

Nostalgičtí turisté Lysá hora bývala o víkendech turisty navštěvované místo. Nyní jich sem chodí sotva třetina. Důvod? Měli rádi svou starou klasiku, provizorní podmínky je trochu odrazují.

Plesnivka totiž padla k zemi a její provozovatel přesunul kuchyni a posezení do vedlejšího Kameňáku. „Bude to provizorium, ale chceme fungovat tak, abychom rychle a spolehlivě obsloužili všechny návštěvníky,“ uvádí na svých webových stránkách Menšík a upozorňuje, že ubytovna Kameňák nebude poskytovat ubytovací služby.

Maličký bufet Šantán, který patří Klubu českých turistů, je uprostřed dvou stavenišť. To mnohé návštěvníky mate. „Nešla jsem ani dovnitř, protože jsem si myslela, že se to taky bude bourat,“ říká návštěvnice vrcholu Miriam Burdová.

Šantán ale bude fungovat po celou dobu výstavby Bezručovy chaty. „Dokonce jsme tam přistavěli boční vchod, aby se sem lidé lépe v zimě dostávali. Dřevo už máme připravené, může sněžit,“ dodává Zyka.

Proměny na vrcholu Lysé hory mají své příznivce i odpůrce. „Lysá hora je turisticky atraktivní místo a je dobře, že tady bude důstojné ubytování a pestrý výběr kvalitního občerstvení. Bylo to na ostudu,“ domnívá se horolezec Libor Uher.

Konzervativní milovníci hor si stýskají po klidu a tichu. „Bude to tu jako na Pustevnách. Davy lidí,“ kritizuje Pavel Deml.

Všichni se ale shodují, že budou navždy vzpomínat na borůvkové knedlíky a malinovku na Plesnivce alias Kravíně, jak se chatě přezdívalo. A taky na obsluhu, která byla nepříjemná, ale pohotová. „Vždycky jsem se bál, že dostanu mokrým hadrem po hubě, ale člověk si zvykl. Když jste tu přišli sami těsně před zavíračkou, byli jste rádi, že můžete na chvíli pod střechu,“ zažertoval jeden z častých návštěvníků Lysé hory Jakub Šimůnek.

Po roce 1993 získal Klub českých turistů zpět zdevastovanou parcelu a vodní zdroj na Větrech pod vrcholem Lysé hory. O vodu se organizace soudila s majitelem chaty Plesnivka. Klub českých turistů spor za dva roky vyhrál.

Problémy s povolením Stavební úřad v Ostravici pak nařídil novou urbanistickou studii. Se stavbou navíc museli souhlasit všichni majitelé sousedních pozemků. Vyjednat souhlas se turistům podařilo až po třech letech.

Do hry pak vstoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nařídila turistům prozkoumat, co na Lysé hoře roste a kvete. Klub si najal firmu, která to dva roky monitorovala, avšak poté výsledky napadlo sdružení Beskydčan, které brzdilo výstavbu dalších osm let. Teprve nyní je projekt schválený a podporuje ho Moravskoslezský kraj.

„Chata bude replikou původní Bezručovy chaty, která vyhořela. Byl to požadavek památkářů, který jsme splnili. Nejraději bychom ale postavili něco modernějšího, co by více odpovídalo dnešním požadavkům,“ řekl Sedmičce již dříve šéf ostravské sekce Klubu českých turistů Jiří Stejskalík.

O autorovi| Kateřina Piechowicz, Frýdek-Místek

Regionální mutace| Sedmička - Frýdek-Místek

Stavba na Ostrém si uchovala tvář

13.9.2011   Týdeník Frýdecko-Místecko    str. 3   Horské chaty (jk)

JABLUNKOVSKO - Dominantní vrchol Jablunkovské brázdy (vysoký 1044 metrů) je dobře viditelný ze silnice spojující Třinec s Jablunkovem.

Pod jeho vrcholem, kterým prochází přírodní rezervace Čerňavina, stojí od roku 1935 turistická chata na Ostrém, poslední stavba tohoto druhu mezi dvěmi světovými válkami a také nejmenší. Zálusk na stavbu chaty měl počátkem třicátých let minulého století německý turistický spolek, nedostal však povolení, to bylo nakonec schváleno pro Klub českých turistů z Třince. Za druhé světové války byla chata vydrancována Němci, kteří zde nastěhovali koně. Zpustošené stavení koncem války převzal bývalý partyzán Szmek, který chatu opravil a nějaký čas zde také hospodařil. V roce 1963 byla chata podnikem RaJ zrekonstruována a hlavně rozšířena. Byla přistavěna jídelna a veranda a na přilehlé louce bylo postaveno deset srubových chatek s třiceti lůžky, ty však později zanikly.

Chata stojí na svahu hory, je z ní pěkný výhled a je doslova oázou klidu. Snad právě proto si místo vybrali v roce 1943 ruští parašutisté, kteří se pak zapojili do místního odboje.

K chatě vede několik značených cest, ta nejkratší z třinecké části Tyra, kam se dostanete městskou dopravou. Pro motorizované turisty je naopak nejlepší parkoviště Milíř v obci Košařiska, odkud je to pěšky k chatě asi čtyři kilometry. Vedou tady i stezky z Oldřichovic nebo Hrádku, stejně jako odbočka z hřebene Malý Polom-Prašivá.

autor: JAROMÍR KAHÁNEK

Vrchol Lysé hory se mění. Turisty za dva roky přivítá nový Slezský dům

10.9.2011    ostrava.iDNES.cz    str. 0   Ostrava / Ostrava - zprávy  MF DNES, Petra Bartíková

Až se vypravíte na nejvyšší vrchol moravskoslezských Beskyd, obrňte se trpělivostí. Kvůli bourání Chaty Lysá hora, kterou lidé znají pod názvem Plesnivka, se ve frontách na pivo či jídlo stojí i hodinu. Místo ní tu za dva roky bude stát nový Slezský dům.

Novou chatu staví společnost AK 1324, která na vrcholu Lysé provozuje ubytovnu Kameňák. Ubytovací zařízení je rovněž na dva roky uzavřené - je z něj provizorní bufet, který z části nahrazuje Plesnivku.

Radek Menšík, vedoucí střediska na Lysé hoře, uznává, že se lidé musí obrnit trpělivostí, protože vytoužené pivo či polévku nedostanou hned.  "Minulý víkend byl nádherný, přišla spousta lidí, myslím, že v rámci možností jsme všechny obsloužili. Je třeba si uvědomit, že z Kameňáku je pouhé provizorium. Občerstvení je ve sklepních prostorách, jedno další plánujeme v přízemí. Příští týden by mohlo být hotové," dodal Menšík.

Dávná podoba Slezského domu postaveného v roce 1880.

Vizualizace podoby Slezského domu na Lysé hoře v Beskydech.

Bez jídla a pití na Lysé hoře tedy lidé v žádném případě nezůstanou. "Třebaže Plesnivka již turisty nepřivítá, nikdo se nemusí bát, že by z hory odcházel žíznivý či hladový," slibuje Radek Menšík.

V chatě Kameňák si lidé mohou koupit polévku, teplé uzeniny a samozřejmě nápoje dle libosti.

Pokud se tedy v následujících dnech vypravíte na Lysou horu, připravte se nejen na čilý pracovní ruch, ale i na fronty na pivo.

Původní Bezručova chata, která vyhořela v roce 1978.

Klub českých turistů postaví na Lysé hoře repliku původní Bezručovy chaty.

Společnost AK 1324 obdržela stavební povolení pro výstavbu Chaty Slezský dům letos na začátku léta. O stavební povolení společnost usilovala dlouhých osm let.

"Demolice Plesnivky by měla skončit příští úterý, stavební práce Slezského domu začnou pravděpodobně už ve středu," říká Radek Menšík ze společnosti AK 1324, která má měsíc a půl na to, aby postavila základy nové chaty.

"Na vrcholku hory můžeme pracovat po dohodě s ochránci přírody pouze do konce října," vysvětluje Menšík. Slezský dům se lidem otevře na podzim roku 2013.

URL| ostrava.idnes.cz/vrchol-lyse-ho...px

Moravská "cyklodálnice" táhne

9.9.2011    ct24.cz    str. 0  ČT Brno

Velké Karlovice – Cyklostezka Bečva – unikátní "cyklodálnice" vedoucí napříč Zlínským a Olomouckým krajem, která se na začátku července rozrostla o trasu mezi Velkými Karlovicemi a Vsetínem – sklízí obrovský úspěch. Za tři měsíce projelo po trase dlouhé 41 kilometrů 90 tisíc návštěvníků. Projektoví manažeři se proto rozhodli začít s přípravou další trasy v téže oblasti, bude však určena těm, kteří chtějí jezdit na obtížněji zdolatelných trasách. Postupně má vzniknout sto kilometrů náročných tras – vše v duchu alpské cykloturistiky pro náročné.

Stezky pro náročné nebudou představovat zcela nový cyklistický koridor. "Tyto trasy by v podstatě lemovaly stávající trasy, jen budou vedeny obtížnějším terénem. My k nim zajistíme průvodce, půjčovnu 40 kol až na místo určení a také možnost připojení k GPS navigaci," uvedl jeden z manažerů projektu Luboč Sušila.

Při realizaci svého záměru se tvůrci inspirovali alpskými horskými středisky, která podobné trasy provozují mimo zimní sezonu. Podobně by měla začít žít i česká rekreační střediska celoročně i pro zdatnější cyklisty vyhledávající adrenalinové sporty při aktivním odpočinku. "V současné době máme přislib spolupráce jak s Lesy České republiky, tak zdejší CHKO, které nám žádné překážky nekladou. Teď je na řadě jednání se soukromými vlastníky lesů," dodal Sušila. Trasy se přitom nebudou stavět, ale pouze se na nich vyseká porost, aby byly snadněji průjezdné.

Kolem Bečvy si užívají i adrenalinoví sběračí zážitků

Cyklostezka Bečva už dnes nabízí pohodovou vyjížďku valašským údolím, kde nechybí ani typické dřevěné chaloupky roztroušené po pastvinách a stáda ovcí na úbočích i hřebenech hor. Zdatnější jezdci z něj mohou snadno odbočit na některou z tras pro horská kola, jichž údolí Horního Vsacka nabízí více než 348 kilometrů. Centrální stezka je dlouhá 41 kilometrů, díky kvalitnímu povrchu a malému převýšení je ideální pro fyzicky nenáročný výšlap. Začíná v údolí Léskové blízko golfového hřiště u wellness hotelu Horal a přes Karolinku, Nový Hrozenkov či Huslenky vede až do Vsetína.

zdroj: http://www.cyklostezkabecva.com

Cyklostezka Bečva v obraze

Celkem 28 kilometrů trasy vede po nově vybudovaných stezkách pro cyklisty, zbytek po zklidněných komunikacích s omezeným provozem aut. Stavbu cyklostezky realizovalo sdružení obcí Valašsko-Horní Vsacko. Stála 166 milionů korun, z toho 107 milionů sdružení získalo z evropských dotací a téměř 23 milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Samy obce ze svých rozpočtů dodaly téměř 39 milionů. Cyklostezka Bečva má po dokončení měřit 141 kilometrů. Již dříve byla vybudována její větší část v Olomouckém kraji, před rokem se otevřel úsek podél Rožnovské Bečvy z Horní Bečvy přes Rožnov pod Radhoštěm až do Valašského Meziříčí.

Nejnověji zprovozněný úsek podél Vsetínské Bečvy z Velkých Karlovic do Vsetína je atraktivní zejména díky malebné krajině Valašska. Zdatnější jezdci z něj mohou snadno odbočit na některou z tras pro horská kola, jichž údolí Horního Vsacka nabízí více než 348 kilometrů. Do budoucna se uvažuje o propojení cyklostezky Bečva s další atraktivní cyklostezkou podél Baťova kanálu.       

URL| http://www.ct24.cz135715-moravska-cyklodalnice-tahne/

Pohoří Javorníky jako ráj horské cyklistiky

11.9.2011    ČT 24    str. 13   18:00 Události v regionech

Richard PISKALA, moderátor--------------------Pohoří Javorníky v moravsko-slovenském pohraničí se má stát rájem horské cyklistiky. V současnosti už je tam 350 kilometrů tras pro horská kola. A nově jich přibude dalších 100 - pro náročnou sjezdovou cyklistiku. Vše ve shodě se správou chráněné krajinné oblasti i majiteli lesů. Podobné cykloresorty jsou u nás jen v Novém Městě pod Smrkem a v Rychlebských horách.

Josef KVASNIČKA, redaktor--------------------Tak masivní atak cyklistů na Javorníky překvapil i největší optimisty. Cyklostezka Bečva rovná se 91 tisíc cyklistů za pouhé 3 letní měsíce. To je asfaltová pasáž. Teď se ale chystá ještě vyšší úroveň. K už známým trasám pro horská kola přibude další stovka jednosměrných stezek, jako třeba nad údolím Podťaté.

Roman KALABUS, Bike resort Valašsko--------------------Přímo v areálech lyžařských, jako tady v Karlovicích a v Karolince, to bude děláno už do takzvaných gravity trailů, to znamená spíš sjezdových tratí, ale ty budou dělány taky do obtížností modrá, červená a černá.

Lubomír SUŠILA, Bike resort Valašsko--------------------Ty trasy budou značené jak v mapách, tak v terénu a navíc ještě budou volně ke stažení třeba pro GPS na Internetu.

Josef KVASNIČKA, redaktor--------------------Nové trasy musí ale schválit ochranáři i majitelé lesů. Nebudou se budovat žádné asfaltové spojnice. Bude se jezdit po sotva znatelných lesních pěšinách. Zatímco někteří majitelé lesů ještě váhají, ochranáři nejsou proti.

František ŠULGAN, Správa CHKO Beskydy--------------------Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy podporuje tady tu šetrnou dopravu. Je to jiné než automobilová, nebo na motorkách, že by se lidé dostávali do terénu.

Roman KALABUS, Bike resort Valašsko-------------------My díky tomu, že se budeme snažit centralizovat na určité úseky, které jsou schváleny, nebo budou povoleny, ty cyklisty, tak chceme zamezit právě tomu volnému ježdění.

Josef KVASNIČKA, redaktor--------------------Takové cykloresorty živí v létě alpská lyžařská střediska. Teď díky 8 milionům z Evropské unie jim budou v tuzemsku konkurovat i Velké Karlovice.

Martina ŽÁČKOVÁ, mluvčí společnosti Resort Valachy--------------------Už jsou lyže, už jsou běžky, golf, wellness, přidala se možnost celoročního koupání a velice vítáme, že se rozšíří i nabídka pro cyklisty.

Josef KVASNIČKA, redaktor--------------------Celoroční turismus je pro Horní Vsacko ekonomickou alfou a omegou. Cestovní ruch totiž v pozici nejsilnějšího zaměstnavatele regionu vystřídal dosavadního lídra a tím byl dřevozpracující průmysl. Josef Kvasnička, Česká televize.

Zapněte své mobily, jde se do hor!

30.8.2011    Mladá fronta DNES    str. 3   Kraj Moravskoslezský  Iva Jalůvková   

Čím dál víc turistů si zvyká na nového průvodce v horách. Mobilem snímají kódy ze speciálních tabulek. V Jeseníkách a Beskydech už jich jsou dvě stovky, další v kraji brzy přibudou.

Narazili už jste v horách na podivné tabulky s kódem? Pak vězte, že se jim říká tagglisty. Pokud máte v mobilu stažený ten správný program, zobrazí se vám po jejich vyfocení zajímavosti omístě, na kterém se nacházíte.

K čemu jsou ještě dobré? Mají přilákat mladou generaci, zahraniční turisty a slouží v místech, kde se třeba jindy nedají umístit velké informační tabule.

V Jeseníkách a Beskydech se poprvé objevily před dvěma lety. Začali je tam umisťovat lidé z občanského sdružení Actaea, kteří projekt připravili společně s ministerstvem životního prostředí.

A zatímco loňský rok byl spíš zkušební a turisté se s novinkou seznamovali, letos se rozjel naplno. „Počet uživatelů se v letošním roce výrazně zvýšil,“ říká David Valach z občanského sdružení Actaea a jeho slova potvrzuje i Jiří Dejmek z občanského sdružení Taggmanager, která informační systém zajišťuje. „Na stezky v Jeseníkách a Beskydech už si lidé zvykli. V létě tam zaznamenáváme měsíčně i kolem pěti set unikátních přístupů na stezku.“

Tisíc přístupů měsíčně

Nejoblíbenější se prý stala stezka Dědictví Jablunkovska. „Co se týče celkového počtu návštěv je v regionu díky velkému počtu míst nejaktivnější. Měsíčně mívá i přes tisíc unikátních přístupů,“ říká Dejmek. Výhodou tabulek s kódy je, že se k informacím můžete vrátit i doma. Ještě více atraktivnější se pak stávají, pokud provozovatel do informací zařadí i zvuk nebo video. „V horách je ale může využít jen ten, kdo má mobilní telefon s fotoaparátem a připojením na internet,“ přibližuje David Valach.

Sdružení Actaea se stará o patnáct stezek - sedm v Jeseníkách a osm v Beskydech. Dohromady se jedná o dvě stovky zastavení. Pokrývají buď naučné stezky, vytvářejí nové, nebo jsou rozptýleny po celém území CHKO. Najdeme je v zajímavých přírodních lokalitách, ale také v obcích.

Informace jsou navíc nejen v českém jazyce, ale většinou i v angličtině, němčině a polštině, takže zkrátka nepřijdou ani zahraniční turisté. Ti jsou také na podobný systém zvyklí. Běžný je například ve švýcarských národních parcích.

Dalších deset stezek přibude

Na speciální kódy narazí i lidé v Ostravě a okolí. Tam ale podstatná část zastavení teprve vznikne. Zatím je jimi osazena naučná stezka v přírodní rezervaci Štěpán a parky Poruby. Dalších deset stezek virtuálně existuje, ale v přírodě se objeví zhruba za měsíc. „Všechny už si na internetu můžete prohlédnout, ale momentálně čekáme na tagglisty. Měly by dorazit dnes nebo zítra, pak je začneme instalovat,“ vysvětluje Štěpánka Konupková Kalousová z ČSOP Onyx.

Dohromady půjde o 160 tabulek s kódy. „Budeme se snažit nainstalovat je co nejrychleji, ale vzhledem k tomu, že jsou rozmístěny po celém kraji, nějakou dobu to potrvá.“ S mobilem pak budou lidé moci vyrazit třeba na naučnou stezku Píšť, Hvozdnici, Staříč či Rezavku. Tabulky už na nich budou na novém odolnějším materiálu. Papírový za fólií se totiž příliš neosvědčil. „Nový materiál má oproti původním výhodu ve stálosti barev, celkově větší odolnosti materiálu a je možné je přichycovat na místa více způsoby,“ přibližuje Dejmek.

FAKTA Vybrané stezky v kraji

CHKO Jeseníky 23 míst - (např. Ramzová, Hrad Koberštejn, Prameny Javorné) 6 míst - Se skřítkem okolím Pradědu (o Horské službě, Pradědu a dalších zajímavostech z okolí) 12 míst - Světem horských luk (o turistických chatách, Petrových kamenech, Vysoké holi atd.) 25 míst - Vítejte v CHKO Jeseníky (např. Andělská hora, Karlova Studánka, Malá Morávka ad.) 11 míst - Na výlet Keprnickými horami (o historii turistického značení, Svatostáncích Božích ad.) CHKO Beskydy 19 míst (např. Martiňák, Bumbálka, Radegast, Kohútka, Grůň) 20 míst Natura 2000 Beskydy (o horských smrčinách pod Kněhyní, jedlobučinách na Ostrém ad.) 6 míst Lysá Hora (např. vrchol Lysé, Ondrášovy díry, Vodopády Satiny, Ivančena) 6 míst Naučná stezka Hradisko (o lesních tůních, hospodaření v lesích, hradu) 10 míst Vrcholy a výhledy na Beskydy (Sukenická, Slavíč, Prašivá, Travný)

Jak získat informace do mobilu

Kódy umístěné v přírodě stačí vyfotit mobilním telefonem a informace se zobrazí na displeji telefonu. Kódy lze číst běžným mobilním telefonem vybaveným fotoaparátem, přístupem k internetu a volně dostupnou aplikací pro snímání taggových kódů.

Po vyfocení kódu se telefon propojí se speciálně strukturovanou webovou stránkou systému, ze které načerpá textové, obrazové, případně i zvukové informace o místě, kde se turista nachází.

Zdroj: taggmanager.cz

„V létě z hor zaznamenáváme měsíčně i kolem pěti set unikátních přístupů.“ Jiří Dejmek Taggmanager

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Valašsko se chlubí desítkami stezek. Další stále přibývají

26.8.2011    Valašský deník    str. 3   Valašsko  IVETA BARABÁŠOVÁ

Naučné stezky vedoucí valašskou krajinou se množí jako houby po dešti. Nabízejí nejen relaxaci, ale i vzdělání a poznání krajiny

NA OKRAJ Valaši žijí aktivně

Valašsko – Valašsko je protkáno desítkami naučných stezek. Neustále jich však přibývá. Novou naučnou stezkou se od následujícího víkendu pochlubí například Zděchov.

„Je nutné zdůraznit, že se nejedná jen o naučnou stezku, ale také o stezku pro nordic walking,“ přiblížil starosta Zděchova Tomáš Kocourek.

Stezka dlouhá zhruba devět a půl kilometru nabídne celkem deset zastavení. Tabule představí přírodní i kulturní památky a také pověsti, které se vážou k obci. „Část panelu bude ale věnovaná právě nordic walkingu,“ dodal Kocourek. Na panelech se tak lidé dozvědí například to, jak se správně rozehřát a protáhnout i to, co vlastně nordic walking je.

Stezky mnohdy spravují samotné obce, jiné vznikají díky meziříčským ochráncům i státní organizaci Lesy ČR.

„Společně se Severomoravským regionálních sdružením ČSOP bylo postupně vybudováno osm naučných stezek,“ podotkl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Zaměstnanci Lesů spolu s ochránci vystavěli Vařákovy paseky 1+2, Vizovické vrchy, Veřovické vrchy, Velký Javorník, Tesák, T. G. Masaryka a Jana Karafiáta.

Stezky zaměřující se na historii, přírodu či křesťanskou víru. Každá z nich dělá čest svému přízvisku naučná. O tom, že stezky nabízejí turistům zajímavá a atraktivní místa, svědčí například trasa stezky Vařákovy paseky. „Ta prochází kolem šafránových lokalit v Lačnově i na Vařákových pasekách,“ dodal Boublík.

Naučná stezka vzdávámimo jiné holt krásám a památkám valašské přírody i bývalé osadě Vařákovy paseky. Ta byla vypálena na začátku května 1945 komandem SS. „Z této osady nám dnes zbývá kromě malého pomníčku jen ona louka se šafrány,“ podotkl Horské túry, cyklostezky, naučné stezky, koupaliště, sportovní areály. Na Valašsku číhá sport doslova na každém rohu. Výmluvu už nemá ani zatvrzelý antisportovec. Z bohaté škály si totiž vybere rekreační turista i vrcholový atlet.

O dějinách jednotlivých obcí či oblastí se mohou lidé dozvědět i absolvováním dalších naučných stezek. Historické zajímavosti se lidé dozví na Vartovně, stezka Juřičkův mlýn vypoví o tragédii stejnojmenné stavby. Ne všichni však vítají stavbu nových naučných stezek s otevřenou náručí. Týká se to například nedávno znovuotevřené stezky u rybníčku v bývalých kasárnách ve Valašském Meziříčí. Meziříčští ochránci ji slavnostně otevřeli před pěti lety. Začátkem srpna tohoto roku si otevření zopakovali znovu. „Museli jsme vyměnit všechny informační panely i dřevěný povalovaný chodník podél rybníčku,“ nastínil jednatel ochránců Milan Orálek.

O autorovi| Iveta Barabášová redaktorka mailto:iveta.barabasova@denik.cz

Region| Střední Morava

Romantický čundr jako za starých časů po odlehlých koutech Beskyd

25.8.2011    cestovani.iDNES.cz    str. 0   Cestování / Čechy pro iDNES.cz, Vít Štěpánek

Nekonečné lesy na hřebenech, rozházené chalupy na stráních a svébytná kultura v údolích: taková je východní část Moravskoslezských Beskyd. Přechod z Mostů u Jablunkova až na Prašivou vydá na tři dny pochodu, během nichž vás zástupy ostatních turistů určitě rušit nebudou.

Východní konec Moravskoslezských Beskyd je mnohem méně frekventovaný než oblasti kolem Lysé hory nebo Bílého Kříže. Může za to horší dostupnost i absence lanovek či horských silnic. Nahoru na hřeben musíte pěkně po svých a v lesích může být navíc nouze o občerstvení. Zkrátka výzva pro ty, kteří ještě nezapomněli, jak se chodí po horách. Přechod východní části Beskyd vyžaduje tři dny času, kletr s proviantem a náhradním oblečením na zádech a aspoň trochu trénované nohy. Z nejvýchodnějšího města na hřeben

Výchozím místem pro přechod jsou Mosty u Jablunkova, položené v hlubokém údolí oddělujícím Moravskoslezské Beskydy od Slezských Beskyd. O pár kilometrů dál probíhá slovenská hranice a není odtud daleko ani do Polska. Tento výběžek Těšínska je svébytným, národnostně smíšeným územím, kde vedle sebe žije česky a polsky mluvící obyvatelstvo – jde o jedinou větší dvojjazyčnou oblast v celém státě.

Náměstí v Jablunkově

Na loukách nad Mosty u Jablunkova

Sběrači zeměpisných rekordů se ještě před nástupem na túru rádi zastaví v Jablunkově, nejvýchodnějším městě Česka. Většina nápisů je tu v češtině i polštině a jiné to není ani v dalším "rekordním" místě, nedalekém Bukovci u česko-polsko-slovenského trojmezí ( psali jsme o něm zde ).

Pořádně ale kletr na záda upevněte až v Mostech u Jablunkova (530 m) a vyrazte vzhůru po červené značce k západu ve směru Skalka. Asi po kilometru stoupání mezi domky a chatami vstoupíte do lesa a krásnou kamenitou cestou přes nespočet kořenů nabíráte výšku chvílemi docela strmě. Chata Skalka (910 m) je první možnou zastávkou na občerstvení a pokud jste vyrazili do beskydských lesů až odpoledne, tak se tu dá i přespat.

Chata Skalka je pro Moravskoslezské Beskydy v jistém smyslu typická, vzhledem k hustému lesu okolo totiž od ní není žádný výhled. Pokud se chcete třeba po večeři trochu rozhlédnout po kraji, musíte popojít po červené hřebenovce několik set metrů západně k horní stanici lyžařských vleků. Na hranici největšího pralesa

Ze Skalky pokračujte dál po červené hřebenovce; terén mírně stoupá až na státní hranici a po slovenské straně obchází vrchol Velkého Polomu (1 067 m). Vrchol samotný leží v přírodní rezervaci chránící původní smíšené porosty smrků a buků. Na rozcestí pod Muřinkovým vrchem hřebenovku opusťte a sejděte po žluté bočním údolím do Horní Lomné (550 m), kde lze doplnit proviant nebo něco pojíst v restauraci.

Paseka nad Dolní Lomnou

Lákavým turistickým cílem, který se odtud zdá být skoro na dosah, je prales Mionší, pokrývající jednu z rozsoch (okrajový hřbet vrchoviny) vybíhajících nad hluboké údolí říčky Lomné. Původní les, který se vyvíjí bez lidských zásahů zhruba od 17. století, je však natolik jedinečný, že se správa CHKO Beskydy rozhodla jej pro běžné návštěvníky uzavřít a dnes se můžete legálně dostat pouze na hranici rezervace. Poslouží vám k tomu sedm kilometrů dlouhá okružní naučná stezka vedoucí od hájenky v údolí. Dosažitelná je z Horní Lomné po silnici, respektive autobusem. Z centra obce to jsou další čtyři kilometry.

Ať se rozhodnete k Mionší alespoň "přičuchnout", nebo ne, každopádně je třeba se pak dostat k hotelu Doubrava ve spodní části Horní Lomné. Odtud po modré značce strmě vystoupáte k chatě Kamenitý, která leží těsně pod bočním hřebenem vedoucím na Kozubovou. Většina výstupu vede po loukách, které poskytují daleké výhledy. Za sebou vidíte hraniční hřeben i horský hřbet s pralesem Mionší. Co do krajinných scenérií je toto jedna z nejkrásnějších částí celého přechodu.

Chata Kamenitý nad Horní Lomnou

Výhled od chaty Kamenitý k jihu

Na chatě Kamenitý lze přenocovat, noclehy nabízí také čtyři kilometry vzdálená chata Slavíč. Pokud se rozhodnete pro Slavíč a nechce se vám do Mionší, tak můžete z Horní Lomné pokračovat po žluté značce rovnou na hřeben. Chata Slavíč má velmi pěknou polohu s výhledem do kraje. Třídenní přechod Beskyd  na větší mapě Lesním tichem na Prašivou

Poslední etapa přechodu vede stále hlubokými lesy, je velmi málo frekventovaná a kromě závěrečného sestupu vás nečeká žádné velké převýšení. Ze Slavíče směřuje hřebenovka k severu a brzy se k ní zprava připojí spojka od chaty Kamenitý. Cesta se pak několik kilometrů vlní hustým, místy téměř neproniknutelným lesem a teprve v mírném stoupání pod vrcholem Ropice (1 082 m) se obzor konečně trochu otevře. Odtud dohlédnete do hlubokého údolí Morávky i na protilehlý masiv Lysé hory (1 323 m), nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd.

Chata na Prašivé

Za Ropicí terén klesá a vy se kolem nově zrekonstruované (a obvykle turistům nepřístupné) horské chaty Ropička dostanete k chatě Na Kotaři, kde po dlouhé době lze dostat občerstvení. To se již blížíte k poslednímu bodu horského hřebenu, Malé Prašivé (706 m).

Také tady stojí turistická chata a v jejím sousedství dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského ze 17. století. Jeho vzhled, blízký karpatským kostelům na Slovensku, vám připomene, že se stále nacházíte v nejvýchodnější části republiky.

Z Prašivé je omezený výhled do roviny kolem Frýdku-Místku a vy ještě potřebujete sejít asi 300 výškových metrů dolů. Nejjistější je to po žluté značce, budete ovšem šlapat asfalt po lesní silničce. Přivede vás k autobusové zastávce, odkud je časté spojení do Frýdku.

URL| http://cestovani.idnes.cz/romanticky-c...cechy.aspx?c=A110816_121315_igcechy_skr

Turisté shánějí peníze na Bezručovu chatu

17.8.2011    Právo    str. 10   Severní Morava a Slezsko  Anna Bortlíčková   

Povolovací proces pro stavbu nové Bezručovy chaty na Lysé hoře v Beskydech, která bude replikou chaty vyhořelé, se blíží k závěru.

Klub českých turistů (KČT), který je investorem, očekává, že stavební povolení by mohl získat v polovině září. Stavba si vyžádá přibližně 30 miliónů korun.

Právu to řekl vedoucí technické sekce KČT Jiří Stejskalík. „V okamžiku, jak budeme mít pravomocné stavební povolení, zahájíme stavbu,“ uvedl s tím, že nová chata by pak měla být hotova do dvou let. KČT nyní shání peníze na realizaci záměru. Jak sdělil Stejskalík, finanční či materiální podporou pomáhají Moravskoslezský kraj, některá města a obce i některé firmy. Podle mluvčí hejtmanství Šárky Vlčkové kraj přispěje v letošním roce 10 milióny korun.

„Z této částky již bylo uhrazeno 800 tisíc korun na náklady spojené s projektovou dokumentací,“ sdělila s tím, že o uvolnění dalších peněz rozhodne zastupitelstvo na základě pravomocného stavebního povolení. „Pro příští rok jsou plánovány další finanční prostředky, neboť Moravskoslezský kraj má zájem na tomto projektu,“ doplnila Vlčková. „Z potřebných zhruba 30 miliónů máme zajištěnou asi polovinu. Jednáme ještě s dalšími firmami, v červnu jsme také zahájili veřejnou sbírku,“ uvedl Stejskalík s tím, že sponzoři a dárci mohou peníze zaslat na speciální účet nebo přispět prostřednictvím DMS.

Nová chata bude co nejvěrnější replikou původní Bezručovy chaty, která vyhořela v roce 1978. Jak dále řekl Stejskalík, bude to však moderní nízkoenergetický objekt s ekologickým vytápěním, s moderním řešením odpadních vod atd. V nové chatě bude rychlé občerstvení a restaurace se 120 místy u stolů, i venkovní terasa s posezením.

„V chatě bude stálá výstava karpatské flóry a fauny, žáci a studenti tak mohou spojit turistický zážitek s rozšiřováním znalostí o přírodě,“ podotkl. V chatě by měl být instalován také dalekohled pro pozorování oblohy i krajiny.

„Pro vyspání bude k dispozici 14 lůžek v turistické třídě,“ doplnil. Po dokončení Bezručovy chaty bude odstraněna provizorní klubovna Šantán.

Jak uvedl Stejskalík, letos vydané územní rozhodnutí, které KČT získal po sedmnáctiletém úsilí komplikovaném obstrukcemi různých nevládních organizací a přísnými požadavky ze strany ochranářů, obsahuje velké množství tvrdých podmínek. Čas pro vlastní realizaci stavby je vymezen pouze na dobu od poloviny července do konce září, což klade velké nároky na organizaci výstavby. KČT poté, co získal souhlas CHKO k přípravným a úklidovým pracím, zorganizoval nedávno sérii brigád v místě původní chaty. „Odvezli jsme skoro tisíc kubíků sutí po vyhořelé chatě,“ řekl Stejskalík a doplnil, že turistům v tom velmi pomohla podpora magistrátu Frýdku-Místku a městských firem TS a Frýdecká skládka.

„Při respektování všech podmínek se budeme snažit, aby chata byla postavena co nejrychleji. Zázemí na Lysé hoře neodpovídá obrovské návštěvnosti, samá provizoria, sociální zařízení naprosto nedostačující, “ poukázal Stejskalík s tím, že na nejvyšší vrchol Beskyd podle posledních propočtů přichází ročně přes 400 tisíc lidí.

Podrobnosti k obnově Bezručovy chaty, včetně informací k veřejné sbírce, zájemci najdou na http://www.lysahora.cz.

Jak jsme již informovali (Právo 9. 8.), brzy se má na Lysé hoře začít stavět také turistická chata Slezský dům. Společnost AK 1324, která získala stavební povolení v červenci, chce zahájit stavební práce počátkem září demolicí restauračního zařízení známého jako Plesnivka, na jehož místě Slezský dům vyroste. Do konce října by měly být hotovy základy, stavební práce pak budou pokračovat příští rok. Dokončení a kolaudaci nové chaty Slezský dům společnost AK 1324 předpokládá v roce 2013.

Regionální mutace| Právo - Severní Morava

S kamerou na cestách: Krásné skály rostou také u Pulčína

5.8.2011    novinky.cz    str. 0   Cestování - Tipy na výlety  Miroslav Šára     

Skal a skalních měst, jež stojí za to vidět, je na území Česka celá řada. Do pomyslné skalní extraligy rozhodně patří i ty, které jsou k vidění u Pulčína. Jedeme na jih Beskyd potěšit se krajinou, jíž vévodí Pulčínské skály.

Zhruba dvacet kilometrů jižně od Vsetína v hlubokých lesích má své místo obec Pulčín. Kdykoliv na její jméno narazím, okamžitě mi na mysli vyvstane skupina Čechomor a píseň v jejím podání začínající slovy: Z pulčínského kostelíčka vyletěla lastovička...

V Pulčíně jsem namísto kostela či kostelíčka nalezl pěknou kapli, po vlaštovkách zrovna nebylo ani vidu, ani slechu, ale už jen procházka touto vesnicí byla balzámem pro duši. Nádherná, zvlněná krajina v jejím okolí, louky, pastviny, lesy, místy daleké výhledy... A pak – po chvilce chůze po červené turistické značce – vrch plný skal. Cíl této cesty.

Nejprve je třeba sejít do údolí, jímž protéká bystrý Pulčínský potok, a pak už cesta vede vzhůru. Místy ji jistí bytelné dřevěné zábradlí, místy se ztrácí mezi balvany, ovšem takřka na každém kroku se lze zastavit, ohlédnout – a být odměněn krásnou vyhlídkou.

Nacházíme se na úpatí vrchu Hradisko (773 m. n. m.) u Ludmiliny skály. Během výstupu se setkáváme nejen se skalami, jimiž Národní přírodní rezervace Pulčín-Hradisko vysloveně oplývá, ale i s pamětní deskou dvou vsetínských turistů, kteří zahynuli za okupace.

Pulčínské skály, část 1., Miroslav Šára, Novinky.cz

Pokračujeme ještě výš. Místy se sice jedná o výstup docela strmý, přesto v porovnání např. se skalami v Českém ráji má přinejmenším jednu výhodu. Skály pulčínské se zdaleka tolik nedrolí, mnohem méně se i smekají. Může za to zdejší středně zrnitý až slepencový pískovec.

Zdejší skály (kromě Ludmiliny zmiňme např. Zbojnický kostel) charakterizuje nejen přírodní půvab, ale i svého druhu historické záznamy. Odborníci tu nalezli stopy po přítomnosti člověka již v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Na Ludmilině skále je i několik vytesaných schodů a prohlubní, které připomínají, že v první polovině 14. století tu stával skalní hrad - zanikl kolem roku 1470.

V nejvyšších místech na návštěvníky čeká skalní město, puklinová pseudokrasová jeskyně, pozůstatky pravěkého opevnění, na západním úpatí Hradiska skupina skal Pět kostelů...

Nejen kamenná krása sem ovšem vábí kroky turistů. Stejně tak poutavá je procházka v údolí potoka, hustým lesem, lukami či cesta na dohled kapradinových koberců. A pochopitelně i návrat na start, do Pulčína, s 675 metry nadmořské výšky nejvýše položené obce na Valašsku.

Pulčínské skály, část 2. Miroslav Šára, Novinky.cz

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/tipy-n...krasne-skaly-rostou-take-u-pulcina.html

V Meziříčí otevřeli naučnou stezku bez bariér. Už podruhé

5.8.2011  Valašský deník   str. 3  Valašsko JOSEF BENEŠ  

Dřevěný povalový chodník zpřístupní břehy rybníčku také vozíčkářům a lidem s kočárky

Valašské Meziříčí - Když ji valašskomeziříčští ochránci přírody před pěti lety slavnostně otevírali, netušili, že letos si vše budou muset zopakovat. Bezbariérová naučná stezka okolo rybníčku na někdejším vojenském cvičišti neodolala útokům vandalů ani rozmarům počasí.

„Museli jsme vyměnit všechny informační panely i dřevěný povalový chodník podél rybníčku. Při jeho stavbě tesaři nahradili měkké dřevo tvrdým a odolným modřínem, který navíc namořili,“ uvedl jednatel ekologů Milan Orálek.

Otevření naučné stezky předcházely úpravy rybníčku a jeho okolí. Nákladem přes jeden a tři čtvrtě milionu korun z něj dělníci odtěžili bahno a vykáceli náletové stromy.

Rozhodující část prostředků město získalo z evropských fondů. „Část rostlin a živočichů vzala zasvé, ale to se brzy napraví. Nedávno se sem z dočasného pobytu v Jasenickém lomu vrátily škeble, už teď jsme okolo rybníčku napočítali dvacet druhů vážek,“ doplňuje Orálek. Obnova stezky přišla na dvě stě tisíc korun. Ochránci přírody ji zaplatili z příspěvku od soukromé firmy. Zhruba osm set metrů dlouhou trasu lemuje jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Z nich se lidé dovědí mnoho zajímavého o historii kasáren a okolní přírodě.

„Jezdí se po ní výborně. Je to nejlepší přírodní zákoutí ve městě, přístupné lidem s omezenou pohyblivostí a rodičům s kočárky. Kdybych měl mechanický vozík, musel bych vynaložit větší sílu. S mým elektrickým je to ale snadné,“ chválí hotové dílo jeden z prvních návštěvníků Zdeněk Fröhlich.

Šestatřicetiletý vozíčkář byl před pěti lety u toho, když stezku otevírali. Později ale neměl nikoho, kdo by jej sem doprovodil. Vandalové se navíc přičinili o to, že byla neprůjezdná. To už by se nemělo opakovat.

„Budeme naučnou stezku a její okolí udržovat. Spoléháme také na zvýšený pohyb lidí, kteří zamíří nejen sem, ale také na nedaleké kynologické cvičiště a do environmentálního centra, které tady chtějí zřídit ochránci přírody,“ ujišťuje místostarosta Jiří Pernický. Zvláštností naučné stezky je suchá toaleta pro vozíčkáře. Také ji museli ekologové opravit. „Je to první přírodní zařízení svého druhu, postavené z evropských fondů. Přišlo v přepočtu na patnáct tisíc korun,“tvrdí Orálek.

Region| Střední Morava

Když peklo, tak Gutské!

2.8.2011    Naše rodina    str. 10   Tip na výlet Radana Šatánková 

Mezi letními bouřkovými dny jsme se vydali do slezské části Beskyd nedaleko Třince. Za cíl jsme si zvolili již druhou horu Beskyd, která má ve svém názvu strom - tentokrát jde o vrch Javorový. Hora, pod jejíž vrchol vede lanová dráha, nás v červenci přivítala nevídanou a tajemnou mlhou...

Kopec v Moravskoslezských Beskydech, který byl pojmenován podle javorů, jež tvořily podstatnou část jeho svahů, leží nedaleko Třince. Na Javorový se kromě obvyklého pěšího způsobu dopravy můžeme dostat i lanovkou z Oldřichovic, odkud též vede cyklistická trasa.

Pěšky, nebo lanovkou?

Autem se jedeme podívat ke spodní stanici lanové dráhy, i když pak půjdeme nahoru zaručeně pěšky. Naše zelená značka tudy nevede, přesto jsme zvědavi, jak areál vypadá dnes. Velkým překvapením je, že u lanové dráhy lze parkovat zdarma. Vzápětí jsme překvapeni také pohledem na budovu lanovky, která je sice udržovaná, ale připadáme si tu, jako bychom cestovali časem do minulosti. Areál je čistý a uklizený, ale mohl by být věrohodným skanzenem sedmdesátých let minulého století.

Když se otočíme a rozhlédneme po okolí, přímo naproti se rozkládá průmyslové město Třinec, které nám mává kouřovou řečí komínů na pozdrav prostřednictvím Třineckých železáren. Ujištěni, že s ohledem na ochranu životního prostředí vše zůstalo při starém, ukazujeme Třinci záda a míříme k počátku našeho výletu. Přijedeme k rozcestníku Oldřichovice (U Vodárny), kde je také zastávka autobusu. Jsme v nadmořské výšce 400 metrů.

S javory nad hlavami

Podhorské Oldřichovice patřící k Třinci jsou hodně zalesněné, a tak není divu, že se rázem ocitáme v přírodě, o které se nám ještě při pohledu na známé železárny nesnilo. Od našeho prvního rozcestníku jdeme po zelené - k turistické chatě to máme tři a půl kilometru. Doslova hned po pár metrech, jakmile přejdeme řeku Tyru a vodárenský komplex s hygienickým pásmem ochrany II. stupně, začíná strmý výšlap.

Ihned nám dojde, že půjdeme do kopce po celou dobu, neboť chata se nachází ve výšce bezmála 1000 m n. m. Není zrovna spalující horko, na výlet jsme vyrazili za podmračného počasí, což nevadí, naopak je to pro pěší turistiku optimální. Jediná nepříjemnost, kterou budeme muset doma večer podniknout, je očista pohorek, protože po vydatných lijácích je v lese hodně mokro.

Na kopec se serpentinami škrábeme v bouřkovém mezidobí a dýcháme dostatečně vlhký vzduch. Z odpařující se půdy ve svazích vidíme, jak se na světlo světa drápou i různé houby, vesměs holubinky, kuřátka a... jeden hřib! To je radosti, že by první vlaštovka? A podívejme se! Při bližším zkoumání nám úlovek nápadně zmodral. Vida, ten se vybarvil... Vždyť on jeto prachobyčejný satan!

Jak přemluvit počasí?

Další rozcestník nás vítá v 760 m n. m. na Javorovém-Pod Lanovkou. Tady zjišťujeme, že jsme ušli teprve dva kilometry, naštěstí to však byly kilometry zásadní. Po dalším kilometru budeme u výstupní stanice lanovky a po následujících pěti stech metrech se už budeme od chaty rozhlížet do dalekého okolí.

Znovu vcházíme do vzrostlého lesa, tentokrát s vysokým travnatým porostem. Jak postupujeme vzhůru a slyšíme lidské hlasy, usuzujeme, že lidé z výstupní stanice už budou blízko. Vtom na nás najednou padla mlha. Nevidíme ani živáčka - a hlasy přidávají na síle. Výletníci, kteří se rozhodli vyjet poctivý kopec lanovkou, kvůli mlze zřejmě panikaří a přidávají na intenzitě hovoru. My se v mlze nebojíme, a tak si u výstupní stanice fotíme sedačky zahalené mlhou. Tohle nám v červenci jen tak někdo neuvěří!

K turistické chatě na Javorovém nám už zbývá jen pár set metrů, a tak zvolníme. Závěrečný „stoupák" vede přes louku, která v zimě slouží jako sjezdovka. Po levé straně se skutečně rýsuje lyžařský vlek. U chaty v nadmořské výšce 968 metrů si oblékneme bundu, tak je větrno. A chata? Stydlivá, také zahalena mlhou. Chceme tu přemluvit počasí, a tak ho jdeme uplácet dovnitř. Víme, že na horách se mnohé může změnit, když se chvíli počká.

Káva i slepičí vývar nám chutnaly, a co víc - během půlhodinky se venku na chvíli vyjasnilo. Snad jsme si konzumací v boudě horu trochu udobřili, a tak se tu můžeme porozhlédnout. Nedaleko je vysílač, stanice horské služby, dřevěné venkovní posezení. Kopec je znám jako sportoviště - v zimě jsou tu hojně využívané lyžařské vleky, v létě zase rampa pro paraglidisty. Rozcestník tu ovšem hledáme marně. Proč je Javorový vrch oblíbený?

Přece proto, že svou blízkou polohou od Třince -jen deset kilometrů - nemá pořádnou horskou konkurenci. Místo se těší přízni návštěvníků i pro svou bohatou historii. Provoz turistické chaty na Javorovém byl zahájen už v roce 1895. Chatu pojmenovali podle majitele okolních lesů arcivévody Bedřicha. Ano, jde o známého markýze Gera ze slavné Bezručovy básně o Maryčce Magdonové.

Bouda na Javorovém byla vůbec prvním dílem turistického spolku Beskidenverein. Tento německý spolek soupeřil o vliv v Beskydech s Pohorskou jednotou Radhošť a Klubem českých turistů. Na hřebenu a části svahů Javorového byly dříve pastviny pro ovce a kozy. Přímo na Javorovém se nacházela salaš.

Máme-li soudit podle zaparkovaných aut ubytovaných hostů, dokonce i ze zahraničí, zdá se, že Javorový o svou návštěvnost nepřišel. Proč by také měl, když je součástí takzvané Beskydské magistrály! Projekt se zaměřuje na podporu běžeckého lyžování, cykloturistiky a aktivního trávení volného času v Beskydech.

Za větrného počasí, s mraky plujícími po obloze, musíme oželet výhled do dalekého okolí, zatímco za pěkného počasí by bylo vidět až na polské vrcholy. Scházíme konečně k rozcestníku předvrcholu Javorového ve výšce 946 m n. m. Ale na vrcholu hory jsme vlastně nebyli - ten skutečný je v nadmořské výšce 1031 metrů a není tam chata.

Do Řeky přes samé řeky

Ubíráme se po zelené značce, která vede do Řeky. Pro nezasvěcené - Řeka je vesnice. Sedm a půl kilometru do cíle půjdeme už jenom z kopce. Kamenitou cestou s převislými a po bouřce zlámanými větvemi přicházíme po půl kilometru ke značce Javorový-Gutské rozcestí, ve výšce 850 m n. m. Odtud nás zelená navádí směrem dolů, přes lopuchové listy míří přímo do pekel! Ne že by nám přírodní rezervace Gutské peklo nějak vadila. Ale čekámeli dobrovolně, že budeme mít vodu v pohorkách, pekla pro turistu si užijeme až dost! Cestou do Řeky se totiž brodíme přes nespočetný počet říček a potoků, které tečou ze svahu přímo na naši pěšinu.

V této rezervaci se na strmých severních svazích Javorového vyskytují takzvané blokovobahenní proudy, tedy hlinité a kamenité přívalové vodní proudy zvané múry. Část rezervace, kterou jsme prošli, nás okouzlila svou nedotčenou přírodou, avšak teď bereme nohy na ramena a uháníme ke Gutskému sedlu, kam jsme se dostali po třech kilometrech. A stále jsme vysoko, v 680 m n. m. Kamenitou cestu po chvíli vystřídá asfaltka, kterou se přiblížíme během čtyř kilometrů přes rozcestí Řekastřed do cíle Řeka-Hotel Javorbus.

V Řece máme na výběr hned několik restaurací. My jsme se rozhodli dát si jídlo v hotelu Javor. Smažený květák s bramborem nám přinesli bleskurychle, a to jsme si určitě zasloužili! Je jen trochu škoda, že náš poslední rozcestník není přibit na javoru, ale na lípě...

***

INFO NA CESTU

DOPRAVA: Autem z Třince po silnici č. 01141 do části Třinec IXOldřichovice až k vodárně, autobusem do zastávky OldřichoviceVodárna. K sedačkové lanové dráze se dostaneme autobusem z Třince do zastávky Oldřichovice-U lanovky. Provoz lanové dráhy: v létě denně od 8 do 17 hodin každou celou hodinu.

Zpátky ze zastávky autobusu Řeka-Hotel Řeka do Třince. Z Řeky lze jet autem po silnici č. 4767 a č. 68, na křižovatce ve Stříteži doprava odbočit na Třinec, do Frýdku-Místku je to pak doleva.

***

OBČERSTVENÍ A UBYTOVÁNÍ: Řeka - Hotel Javor, otevřeno: Po-Ne: 8-21 hod., tel.: 558 694 626; Chata Javorový vrch, otevřeno denně od 8.30 hod., zavírá se dle přání hostů (558 321 306). ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ: Guty - dřevěný kostel Božího Těla z roku 1563, Čerňavina -přírodní rezervace za údolím obce Tyra, Přírodní rezervace Ropice pod vrcholem Ropice, Smilovice - rodný dům bývalého polského premiéra Jerzyho Buzka.

Když se řekne Řeka...

Podhorská obec, kterou protéká stejnojmenná říčka, je situována mezi kopce Gutský vrch, Ropička a Godula. Její vznik sahá do roku 1644, kdy se oddělila od Smilovic a Gut. Členitá obec je dlouhá téměř 6 km s převýšením 580 metrů. Podstatná část její rozlohy spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Beskydy. V obci najdeme lidová dřevěná stavení. K zimní rekreaci slouží místní lyžařský areál, v létě zase cyklistické trasy. Pětina obyvatel v Řece hovoří polským nářečím.

Na vrcholu Lysé hory v Beskydech postaví novou chatu Slezský dům

18.7.2011    imaterialy.cz    str. 0    

Novou turistickou chatu Slezský dům postaví na nejvyšším vrcholku Beskyd, Lysé hoře, společnost AK 1324. Vyroste na místě současné chaty Lysá hora, zvané Plesnivka. Návštěvníkům má být modernější turistické zařízení k dispozici za dva roky.

--------------------------------------------------------------------------------

Firma na začátku července získala stavební povolení. ČTK to sdělil zástupce společnosti AK 1324 Radek Menšík.

„O stavební povolení jsme požádali již v roce 2004. Museli jsme splnit veškerá náročná kritéria a požadavky na výstavbu chaty v lokalitě, která je citlivá na ochranu přírody. Po sedmi letech obtížných a nelehkých jednání jsme připravení chatu postavit," uvedl Menšík.

S budováním nové chaty začnou ještě v letošním roce. V září chtějí zdemolovat stávající restauračního zařízení chaty Lysá hora a připravit základy nové chaty. „Kvůli tvrdým podmínkám pro výstavbu, které jsme obdrželi od ministerstva životního prostředí, máme k dispozici na stavební práce jen tři a půl měsíce v roce," vysvětlil Menšík. V roce 2012 budou stavební práce pokračovat od poloviny července do konce října, kdy chtějí postavit kompletní hrubou stavbu chaty. S dokončením a zkolaudováním nové chaty Slezský dům počítají v roce 2013.

Nové zařízení má nabídnout kvalitní turistické zázemí na nejvyšším vrcholu Beskyd. „Podle zkušeností, které jsme získali při desetiletém provozování chaty Lysá hora, jsme tyto poznatky přenesli do nově připravovaného restauračního provozu na chatě Slezský dům. Nabízené ubytovací služby na chatě budou odpovídat současné době," podotkl zástupce investora. Ten zatím neví, kolik výstavba chaty bude přesně stát. Připravují totiž výběrová řízení.

Novou chatu chce na vrcholu Lysé hory vybudovat také Klub českých turistů (KČT). V lednu získal územní rozhodnutí pro obnovu vyhořelé Bezručovy chaty. Usiloval o něj 17 let. Stavba moderní nízkoenergetické budovy si vyžádá až 25 miliónů korun, peníze by měla přinést také veřejná sbírka. Mohla by se začít stavět za dva až tři roky. ČTK to řekl vedoucí technické sekce KČT Jiří Stejskalík. Původní Bezručova chata vyhořela v roce 1978. Na nejvyšším vrcholu Beskyd ji přes tři desetiletí připomínají sutiny.

zpráva ČTK

URL| http://www.imaterialy.cz/Aktuality/Na-...ch-postavi-novou-chatu-Slezsky-dum.htmlhttp://www.imaterialy.cz/Aktuality/Na-vrcholu-Lyse-hory-v-Beskydech-postavi-novou-chatu-Slezsky-dum.html

Tři vyhlídky v Beskydech, které rozhodně stojí za návštěvu

18.7.2011    novinky.cz    str. 0   Cestování - Tipy na výlety Martina Žáčková   

Kdo by se rád nepokochal vyhlídkou z kopce či rozhledny do malebné okolní krajiny? Je ale třeba vědět, kam se vydat. Místa, která jsme vybrali v Chráněné krajinné oblasti Beskydy na Valašsku, patří k nejkrásnějším vyhlídkám do krajiny.

Z Čartaku jsou vidět i Tatry

Velmi snadným cílem je například rozhledna Čartak na stejnojmenném vrcholu nedaleko bývalého hraničního přechodu Bumbálka nad Velkými Karlovicemi na silnici mezi Rožnovem pod Radhoštěm a slovenským Makovem. Je jednou z mála v regionu, ke které se dostanete autem takřka na dosah. Z hlavní silnice vás směrovka pošle k hotelu Sůkenická a po pár stovkách metrů dojedete na parkoviště, odkud je to k rozhledně jen 200 metrů do velmi mírného kopce.

Rozhledna Čartak na bývalé česko–slovenské hranici

Rozhledna patří k nejmladším v kraji, je přístupná od roku 1998. Tyčí se v nadmořské výšce 953 metrů, k vyhlídkové plošině ve výšce 26 metrů vede 137 schodů, což zvládnete s mírným zadýcháním. Je běžně přístupná od června do konce září, v jinou dobu stačí vypůjčit si klíče v hotelové restauraci. Shora se vám otevře nádherný pohled na valašskou krajinu.

Protože silnice zůstávají ukryty mezi stromy, můžete se cítit jako v dobách, kdy ještě auta neexistovala – na dohled jsou jen lesy a sem tam louky s pastvinami a malými domky. Vidět jsou Beskydy, hřeben Javorníků, Malá a Velká Fatra a při dobré viditelnosti se na obzoru majestátně a trochu zlověstně tyčí Západní Alpy.

rozhledny.webzdarma.cz/cartakHoru Soláň si oblíbili umělci

Mimořádné postavení mezi horami na Valašsku má Soláň (860 metrů nad mořem). Zamilovali si ji mnozí umělci, kteří ji oslavovali ve svých výtvarných i básnických dílech, někteří se tu dokonce i usadili.

Autem vyjedete serpentinami buď od Velkých Karlovic, nebo z druhého údolí od Hutiska-Solance až nahoru, odbočíte k horskému hotelu Čartak a turistickému centru Zvonice a pak stačí urazit jen pár set metrů po hřebeni, aby se před vámi otevřela krajina v celé své kráse.

Vzhledově patří Zvonice k nejstylovějším informačním turistickým centrům na celé východní Moravě.

Na jedné straně se rýsuje hřeben Javorníků, na druhé straně můžete obdivovat beskydské hřebeny s Lysou horou a Radhoštěm. Pěkný pohled na Javorníky se nabízí i od Horského hotelu Soláň.

Procházku po Soláni zpříjemní nová naučná stezka lemovaná dřevěnými sochami a na deseti zastaveních také informačními tabulemi s pověstmi a povídačkami z Valašska. Stezka měří jen pět kilometrů, takže ji hravě zvládnou i nejmladší (či naopak nejstarší) návštěvníci. Nevynechejte ani návštěvu Zvonice Soláň – stylového informačního centra s galerií, které vzhledově připomíná typickou valašskou zvonici. V létě tu pořádají doprovodné programy. Více na http://www.zvonice.eu

Vzhůru na Pustevny a k Radegastovi

Vrchol Radhošť s přilehlým horským sídlem Pustevny (1018 m n. m.) patří k nejkrásnějším místům na Moravě – a nejtajemnějším. Prý tu mívaly slety čarodějnice a v podzemí se ukrývají nejen ohromné poklady, ale i socha pohanského boha Radegasta, kterou tam svrhli věrozvěstové Cyril a Metoděj.

Pustevny proslavily typické dřevěné pestrobarevné domy architekta Dušana Jurkoviče, vybudované pro odpočinek turistů na konci 19. století. Po nedávné rekonstrukci opět září novotou a nachází se v nich menší horský hotel a restaurace s vynikající krajovou kuchyní.

Slavné Jurkovičovy stavby na Pustevnách – Maměnka a Libušín

Na Pustevny se jednoduše dostanete autem, případně zaparkujete v údolí v Trojanovicích a vyjedete si nahoru sedačkovou lanovkou. Výhledem do rozhlehlého údolí se můžete kochat už z lanovky nebo také z výstupní stanice.

Ještě hezčí pohled se nahoře naskýtá z blízkého altánku Cyrilka, kam stačí překonat pár desítek metrů do kopce. Vrchol Radhošť je z Pusteven vzdálený jen čtyři kilometry po hřebeni. Trasa je označována jako nenáročná.

Kdo si sáhne na Radegastův opasek, ten prý zbohatne.

Pokud ale celý výšlap nezvládnete, zajděte si alespoň do půli cesty k soše pohanského boha plodnosti a hojnosti Radegasta. Když se dotknete jeho opasku, prý si tak zajistíte bohatství. A vedle krásného výhledu do údolí si také můžete cestou pochutnat na sladkých borůvkách. http://www.pustevny.cz

URL| www.novinky.cz/cestovani/tipy-n...h-ktere-rozhodne-stoji-za-navstevu.html

Kam na výlet? Ostravice je ideální vstupní branou Beskyd

29.6.2011  Mladá fronta DNES    str. 4   Kraj Moravskoslezský  Darek Štalmach   

Dojedete tam vlakem, odjedete odtamtud vlakem a můžete si vybrat z tolika turistických tras, že po celý týden nepůjdete dvakrát po stejné. Ostravice je pro výlety do hor ideální.

OSTRAVICE Je to téměř každodenní kolorit. Z prvního ranního vlaku vystupuje několik mužů ve sportovním a odchází směrem na Lysou horu. Po šesté hodině jsou už ti nejrychlejší nahoře. Lysá je symbol Beskyd a kdo na ni nevyleze, jako by byl v Praze a nenavštívil Hradčany. Jedna z tras na Lysou horu začíná právě na Ostravici. Ale není jediná.

„Z mnoha turistických tras procházejících Ostravicí si může vybrat prakticky každý,“ říká Milan Zyka, předseda Klubu českých turistů Lysá hora z Ostravice. „Začíná tady známá červená značka na Lysou horu, dá se odsud jít třeba na Smrk nebo k přehradě Šance,“ popisuje některé z cest.

Ostravice plná vodopádů a peřejí

Vedle známé Lysé hory je pro zdatnější jedince zajímavá trasa na vrchol druhé nejvyšší beskydské hory - Smrku. „Moc lidí tam nechodí, nahoře není hospoda,“ připomíná jeden z kladů trasy - méně lidí než jinde -Milan Zyka.

Výšlap na Smrk si mohou turisté zpestřit i prohlídkou jedné z největších kaskád v Beskydech - vodopádů Bučacího potoka, které jsou přibližně ve druhé třetině výstupu na vrchol.

Vodopády, či spíše peřeje, by si turisté neměli nechat ujít ani na řece Ostravici jen kousek pod fotbalovým hřištěm. Řeka Ostravice se zde zakusuje do skalního podloží a vytváří romantické peřeje, které jsou vděčným místem pro mnoho fotoamatérů.

Jen několik desítek metrů od peřejí je nachystána lahůdka pro milovníky historie, srub slezského barda Petra Bezruče s interiérem v podobě, která pamatuje ještě slavného básníka. Po předchozí domluvě jím zájemce provede Jan Šerk, který jako dítě slavného básníka na Ostravici zažil.

Rodinám s dětmi vyhovuje výlet na přehradu

„Pěkná je i procházka na hráz přehrady Šance,“ nabízí další tip na výlet Milan Zyka. Výlet vhodný i pro rodiny s malými dětmi nebo pro ty, kteří nejsou zvyklí nebo nemohou chodit po horách. „Z hráze je pěkný výhled a hrázní zájemce občas pouštějí i do útrob přehrady, takže se lidé mohou seznámit s místy, která jen tak neuvidí,“ doplnil námět na výlet předseda Klubu českých turistů z Ostravice. Jako výchozí místo je Ostravice vhodná i pro cyklisty, cyklotrasy odsud vedou nejen na Lysou, ale třeba i na Gruň, Visalaje a Bílý Kříž, jet se dá i na Čeladnou.

FAKTA Tipy na výlety z Ostravice

Naučná stezka Lysá hora Patnáct informačních cedulí bylo na 16,5 kilometrové trase umístěno v roce 2007, vhodné pro zdatnější turisty.

Výstup na Smrk Při výstupu na Smrk mohou turisté vidět například i pomníček Johna Lennona nebo Jana Palacha.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Tip na výlet: Hora Čantoryje ve Slezsku. Blaničtí rytíři mají konkurenci

17.6.2011    topzine.cz    str. 0   Cestování Jana Roszková

Tato bájná hora prý skrývá slezské rytíře, kteří v době nebezpečí vyjedou na pomoc. Čantory je ale hlavně rájem polských a českých turistů. Co je na ní tak zvláštního?

Do těšínského kraje se hrdě dívá hora Čantoryje. Nejvyšším vrcholem je Velká Čantoryje s rozhlednou. Bájná hora je zároveň nejvyšším vrcholem ve Slezských Beskydech. Po tichých rozkvetlých stráních jsou rozesety domky. Procházka přes brázdy a hebkou trávou je jedinečným zážitkem.

Polsko vs. Česko

Výstup na vrchol můžete podniknout ze dvou zemí. Z Česka začínají turisté výstup z vesničky Nýdek, a to nejčastěji po tzv. Rytířské stezce. Je dlouhá 10 km. Po cestě se můžete osvěžit u tamního pramene, neboť výstup je náročnější. Odtud se vydáte do kopce kolem památníku Třanovského až k zastavení poblíž přírodní rezervace Čantoryje. Poté dojdete k rozhledně. Zpět se vydáte po česko - polské cestě. Na lesní cestě se dozvíte další zajímavosti o přírodě a životě lidí pod bájnou horou. Druhou trasou je výjezd lanovkou z polského lázeňského městečka Ustroň.

Další naučné stezky:

Nýdecká bota: 11 km, Velká Čantoryje 995 m, Beskydské sedlo 675 m

Česko-polským hřebenem na Velké Čantoryji: 25 km, Filipka 761 m, Velký Stožek 978 m, Malý Stožek 843 m, Ciéslar 921 m, Velký Sošov 885 m, Beskydské sedlo 680 m, Velká Čantoryje 995 m

Přes Beskydské sedlo na Velkou Čantoryji: Beskydské sedlo 680m, Velká Čantoryje 995m, Malá Čantoryje 946m

Cyklotrasa: Za rytíři na Čantoryji - 25 km, trasa je náročná (Bystřice nad Olší - Nýdek - Velká Čantoryje, chata 4 km - Velká Čantoryje, vrchol 4,5 km - Beskydské sedlo 7,5 km - Velký Sošov 10,5 km - Malý Stožek 13,5 km - pod Velkým Stožkem 14,5 km - Filipka 18 km - Filipka, rozc. 18,5 km - Bystřice nad Olší 25 km ( Nýdek 24,5 km)

Na Čantoryji si díky rozhledně  můžete vychutnat rozhled také na Malou Fatru, Tatry a Slezské Beskydy. Oblast hory je vyhlášena jako Národní přírodní rezervace Čantoria, zejména kvůli ochraně tisů. Určitě si výlet užijete a dole v Nýdku si dejte pravou horalskou baštu.

URL| www.topzine.cz/tip-na-vylet-hor...slezsku-blanicti-rytiri-maji-konkurenci

Kde na vás dýchne karpatská idyla: Vsetínské vrchy

17.6.2011   cestovani.iDNES.cz    str. 0   Cestování / Čechy  pro iDNES.cz, Martin Janoška 

Typická a nezaměnitelná atmosféra horského světa Karpat na vás dýchne v kopcích mezi Rožnovskou a Vsetínskou Bečvou na Valašsku. Obklopeni nekonečnými hřebeny hor se tu můžete klidně cítit třeba jako v Rumunsku nebo na Ukrajině. Pokud máte rádi Karpaty se vším, co k nim patří, u nás lepší nenajdete.

Vsetínské vrchy začínají v sedle Bumbálka, jejich severní a jižní ohraničení tvoří údolí Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Turisty lákají dlouhou, málo členitou a krajinářsky velmi pestrou hřebenovkou o délce téměř 50 kilometrů. Spolu s Moravskoslezskými Beskydami a Javorníky patří území Vsetínských vrchů do CHKO Beskydy. Na střeše moravských Karpat

Sedlo Bumbálka (860 m) leží v uzlu horských hřbetů, který je pozoruhodný tím, že tu nedaleko od sebe pramení čtyři významné řeky – Ostravice, Kysuca, Vsetínská a Rožnovská Bečva. K pramenu Vsetínské Bečvy si můžete odskočit značenou odbočkou hned po překonání prvního vrchu Trojačka (938 m). Malý přístřešek nad ještě menším pramínkem označuje začátek řeky, která umí být po velkých deštích pěkně divoká.

Lákavější cíl ovšem představuje rozhledna na dalším kopci Čarták (952 m), která svou polohou v samém středu výše zmíněného uzlu hor nabízí velmi zajímavý kruhový rozhled na všechny hory v okolí. Za dobré viditelnosti odtud spatříte i Malou Fatru. Rozhledna z roku 1998 je vlastně vysílačem mobilního operátora, který dostal od CHKO Beskydy povolení k výstavbě za podmínky, že věž získá dřevěný plášť a budou ji moci využívat také turisté.

Pramen Vsetínské Bečvy

Rozhledna Čarták nad sedlem Bumbálka Geografický střed Československa

Příjemný začátek hřebenovky Vsetínských vrchů pokračuje sestupem k chatě Třeštík – první možnosti občerstvení a načerpání nových sil. Hned poté následuje výšlap na Vysokou (1 024 m), nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů. Výstup v délce 2 kilometry si lze zpestřit odbočkou k prameni Rožnovské Bečvy. Vrchol Vysoké sloužil od 80. let 20. století, kdy se tu vykácel les, jako výborné vyhlídkové místo. V posledních letech však značně povyrostly vysázené smrky, takže výhledy jsou stále omezenější.

Červená magistrála vede z Vysoké směrem na západ pohodlným terénem lesem a loukami. Idylickým místem pro zastavení jsou Benešky s výhledem na pásmo Javorníků a pramenem vody. V letech 1918–38, kdy k nám patřila Podkarpatská Rus, se tady nacházel geografický střed Československa. V létě se na Beneškách pasou koně, krávy a ovce a snad nikde jinde u nás není z okolní krajiny tak silně cítit, že je přírodní i kulturní součástí Karpat.

Někdejší geografický střed ČSR na Beneškách

Další zastávku musíte udělat na Soláni, jehož malebné okolí inspirovalo k tvorbě a setkávání mnoho umělců. Kopec valašských malířů je živým rekreačním letoviskem s několika hotely a chatami. Pokud ale chcete zažít pravý genius loci místa, pak se vydejte do Valašského ateliéru U Hofmanů, stojícího kousek od hotelu Koh-i-noor. Můžete si tady prohlédnout a zakoupit umělecké výrobky a dokonce i pronajmout pokoj.

Poněkud přízemnějším záchytným bodem bývá na Soláni obvykle hospoda Čarták s nabídkou osvěžujících a posilňujících krajových specialit jako jsou kyselica, slivovice, klobásy a frgály.

Chata na Soláni Oblíbený Vsacký Cáb

Na vrcholu Vsacké Tanečnice (912 m), vzdálené čtyři kilometry od Soláně, se hřebenovka Vsetínských vrchů dělí do dvou větví. Hlavní pokračuje na Vsacký Cáb (842 m) s turistickou chatou, vedlejší modře značený hřeben odbočuje vpravo a používá se k sestupu do Valašské Bystřice, Hutiska nebo Rožnova. Všechno jsou to krajinářsky mimořádně hezké trasy typicky valašským terénem.

Naproti tomu červená trasa hlavním hřebenem vede převážně nepříliš záživným lesem smrkových monokultur. Louky, které tu v minulosti zpestřovaly krajinu, už bohužel většinou zarostly. O to víc se však můžete těšit na horskou chatu Vsacký Cáb z roku 1928, která je oblíbeným výletním místem obyvatel Vsetína i rekreantů od přehrady Bystřička. Po poslední generální rekonstrukci tu sice není zrovna nejlevněji, interiér, obsluha a jídla však nemají chybu.

Pohled na Rožnov pod Radhoštěm z úbočí Vrchhůry (692 m) nad Velkou Lhotou

Pískovcový útvar Medůvka

Na Cábu hřebenovka Vsetínských vrchů končí a větví se do vějíře hřbítků, po nichž vedou jednotlivé sestupové trasy do údolí. Do Vsetína se obvykle chodí po horské silničce přes sedlo Dušná s další hospůdkou. Zde si lze pak v klidu vybírat červenou nebo modrou variantu sestupu a v případě, že dojdou síly, jede autobus.

Málo používaná, avšak překrásná je žlutě značená trasa z Cábu do Vsetína kolem obydlených samot U Karolů a U Maršálů. K přehradě Bystřička vede nejhezčí cesta po žluté přes Santov. Dá se však jít také přes Dušnou kolem vrchu Klenov (678 m), v jehož masivu se ukrývá mnoho neobvyklých skalních útvarů. Odbočka paralelně vedené naučné stezky vás dovede například k pověstmi opředené Svantovítově skále.

Přehrada Bystřička Kolem Medůvky do Velké Lhoty

Zajímavou partii Vsetínských vrchů představuje také paralelní hřeben vystupující nad údolím Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem. Ideálním nástupním místem je modrá značka z vlakové zastávky v Brňově, odkud lze dojít mírně zvlněným, většinou odlesněným terénem plným dalekých výhledů až do Rožnova pod Radhoštěm.

První zajímavost obstarává po čtyřech kilometrech skalisko se sladce znějícím názvem Medůvka, k němuž vede krátká značená odbočka. Pojmenování daly 10 metrů vysoké a 40 metrů dlouhé pískovcové hradbě drobné prohlubně, odborně voštiny, které lidem připomínaly medové plástve.

Mírným stoupáním přijdete od Medůvky do Malé Lhoty, rozprostírající se vysoko pod horou Vrchhůra (691 m). Ta je nejvyšší na této hřebenovce a otevřený terén v jejím okolí nabízí výhledy na všechny strany. Vrchhůru s ocelovou věží mobilního operátora je nutné obejít po silnici, za což vás odmění další skvělý výhled na pásmo Veřovických vrchů, Moravskou bránu a Nízký Jeseník.

Krajina v okolí Bystřičky

Přehrada Bystřička

Další horská vesnice Velká Lhota je známá evangelickým dřevěným kostelem z roku 1782, v němž působil jako kněz Jan Karafiát, autor nesmrtelných Broučků. Interiér kostela se zachoval v původní podobě a bývá přístupný v době bohoslužeb.

URL| http://cestovani.idnes.cz/kde-na-vas-d...cechy.aspx?c=A110613_102307_igcechy_tom

Naučná stezka Hradisko je připravená na sezonu

18.6.2011    Mladá fronta DNES    str. 4   Region Rožnov pod Radhoštěm

(dan)

Příjemná dvouhodinová procházka čeká návštěvníky, kteří se vydají poznávat beskydskou přírodu po Naučné stezce Hradisko. Z původních tří okruhů se všechny panely přestěhovaly na jeden okruh.

Kromě opravených a nových informačních tabulí lidé využijí i rozcestníky a zaujme je i upravený výhled na město Rožnov, legendární horu Radhošť a okolí.

„Chodí sem třeba učitelé a žáci místních škol, obyvatelé města i turisté. V létě tu potkáte rodiny i jednotlivce ze všech koutů naší republiky, ale slyšíte tu i angličtinu, slovenštinu nebo italštinu,“ uvedl František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy. „Částečně se změnila také trasa stezky. Na jednom z nejvyšších míst na trase jsme instalovali nízkou dřevěnou plošinu s tabulí, na které jsou popsané vrcholy kopců a místa, která jsou z tohoto místa vidět,“ doplnil Šulgan.

Naučná stezka Hradisko prochází historicky a přírodně významným územím chráněné krajinné oblasti Beskydy. Trasa začíná u mostu přes Bečvu na Bučiskách u zimního stadionu a cestovatele dovede starou lázeňskou alejí k vyhlídce na Rožnov a ke zřícenině hradu na vrcholu Hradiska. Okruh má devět zastavení věnovaných přírodě či historii hradu nebo lázeňství.

Foto autor| Foto: Město Rožnov

Tři vyhlídky v Beskydech, které stojí za to (a dojedete tam autem)

17.6.2011    Právo    str. 7   Víkend - příloha Martina Žáčková

Kdo by se rád nepokochal vyhlídkou z kopce či rozhledny do malebné okolní krajiny? Je ale třeba vědět, kam se vydat. Místa, která jsme vybrali v Chráněné krajinné oblasti Beskydy na Valašsku, patří k nejkrásnějším vyhlídkám do krajiny.

Z Čartaku jsou vidět i Tatry

Velmi snadným cílem je například rozhledna Čartak na stejnojmenném vrcholu nedaleko bývalého hraničního přechodu Bumbálka nad Velkými Karlovicemi na silnici mezi Rožnovem pod Radhoštěm a slovenským Makovem. Je jednou z mála v regionu, ke které se dostanete autem takřka na dosah. Z hlavní silnice vás směrovka pošle k hotelu Sůkenická a po pár stovkách metrů dojedete na parkoviště, odkud je to k rozhledně jen 200 metrů do velmi mírného kopce.

Bečva

Rozhledna patří k nejmladším v kraji, je přístupná od roku 1998. Tyčí se v nadmořské výšce 953 metrů, k vyhlídkové plošině ve výšce 26 metrů vede 137 schodů, což zvládnete s mírným zadýcháním. Je běžně přístupná od června do konce září, v jinou dobu stačí vypůjčit si klíče v hotelové restauraci. Shora se vám otevře nádherný pohled na valašskou krajinu. Protože silnice zůstávají ukryty mezi stromy, můžete se cítit jako v dobách, kdy ještě auta neexistovala – na dohled jsou jen lesy a sem tam louky s pastvinami a malými domky. Vidět jsou Beskydy, hřeben Javorníků, Malá a Velká Fatra a při dobré viditelnosti se na obzoru majestátně a trochu zlověstně tyčí Západní Alpy.

* rozhledny.webzdarma.cz/cartak

Horu Soláň si oblíbili umělci

Mimořádné postavení mezi horami na Valašsku má Soláň (860 metrů nad mořem). Zamilovali si ji mnozí umělci, kteří ji oslavovali ve svých výtvarných i básnických dílech, někteří se tu dokonce i usadili. Autem vyjedete serpentýnami buď od Velkých Karlovic, nebo z druhého údolí od Hutiska-Solance až nahoru, odbočíte k horskému hotelu Čartak a turistickému centru Zvonice a pak stačí urazit jen pár set metrů po hřebeni, aby se před vámi otevřela krajina v celé své kráse. Na jedné straně se rýsuje hřeben Javorníků, na druhé straně můžete obdivovat beskydské hřebeny s Lysou horou a Radhoštěm. Pěkný pohled na Javorníky se nabízí i od Horského hotelu Soláň.

Procházku po Soláni zpříjemní nová naučná stezka lemovaná dřevěnými sochami a na deseti zastaveních také informačními tabulemi s pověstmi a povídačkami z Valašska. Stezka měří jen pět kilometrů, takže ji hravě zvládnou i nejmladší (či naopak nejstarší) návštěvníci. Nevynechejte ani návštěvu Zvonice Soláň – stylového informačního centra s galerií, které vzhledově připomíná typickou valašskou zvonici. V létě tu pořádají doprovodné programy.

* http://www.zvonice.eu

Vzhůru na Pustevny a k Radegastovi

Vrchol Radhošť s přilehlým horským sídlem Pustevny (1018 m n. m.) patří k nejkrásnějším místům na Moravě – a nejtajemnějším. Prý tu mívaly slety čarodějnice a v podzemí se ukrývají nejen ohromné poklady, ale i socha pohanského boha Radegasta, kterou tam svrhli věrozvěstové Cyril a Metoděj. Pustevny proslavily typické dřevěné pestrobarevné domy architekta Dušana Jurkoviče, vybudované pro odpočinek turistů na konci 19. století. Po nedávné rekonstrukci opět září novotou a nachází se v nich menší horský hotel a restaurace s vynikající krajovou kuchyní.

Na Pustevny se jednoduše dostanete autem, případně zaparkujete v údolí v Trojanovicích a vyjedete si nahoru sedačkovou lanovkou. Výhledem do rozhlehlého údolí se můžete kochat už z lanovky nebo také z výstupní stanice.

Ještě hezčí pohled se nahoře naskýtá z blízkého altánku Cyrilka, kam stačí překonat pár desítek metrů do kopce. Vrchol Radhošť je z Pusteven vzdálený jen čtyři kilometry po hřebeni. Trasa je označována jako nenáročná. Pokud ale celý výšlap nezvládnete, zajděte si alespoň do půli cesty k soše pohanského boha plodnosti a hojnosti Radegasta. Když se dotknete jeho opasku, prý si tak zajistíte bohatství. A vedle krásného výhledu do údolí si také můžete cestou pochutnat na sladkých borůvkách.

* http://www.pustevny.cz

Beskydami po naučných stezkách

10.6.2011    Mladá fronta DNES    str. 77   Dnes+ - příloha pro kraj Moravskoslezský   Iva Jalůvková

Nádherné přírodní scenérie, pozoruhodné úkazy i nahlédnutí do velice zajímavé historie, ať už pravdivé, či té, která se za staletí vyprávění trošku dokrášlila. To jsou naučné stezky.

Čertův mlýn. Jak jinak by se mohla jmenovat hora, na které kdysi stavěl mlýn sám čert.

Jeho dílem je i obrovská kamenná deska na vrcholu 1205,8 metrů vysokého masivu, která váží víc jak šest tun. Čertovi zřejmě sloužila jako stůl. Proč by tam jinak byla.

Novější teorie hovoří o tom, že kamenná deska byla později využívána jako pohanský obětní stůl nebo astronomické zařízení Keltů.

Každopádně pověst o čertovi, který se ve vesnici vydával za myslivce, dala kopci jméno už napořád.

Jak se na vrchol zalesněného kopce kamenný stůl skutečně dostal, už dnes nikdo nemusí hádat. S historií tohoto pozoruhodného útvaru totiž seznamuje jedna z informačních tabulí naučné stezky Čertův mlýn. Ta říká, že za ním stojí velké sesuvy, ke kterým došlo před několika tisíci let.

Nenáročná osm kilometrů dlouhá naučná stezka Čertův mlýn vede z Pusteven k horskému hotelu na Martiňáku od roku 2008. Ochranáři ji obnovili po šesti letech.

Kromě pověsti o čertovi informují další zastavení také o historii z konce války. Právě na Pustevnách totiž byla jedna z aktivních oblastí protifašistického odboje, což také dokládají pomníky v okolí.

Kolem tajuplného pralesa

Další stezka, kterou určitě stojí za to projít, seznamuje s pralesem Mionší. Největší komplex přirozeného jedlobukového pralesa karpatského typu na území České republiky leží u obce Dolní Lomná na Frýdecko-Místecku. Sedm kilometrů dlouhá okružní trasa je přístupná jen od 1. června do 15. září. „Důvodem je klid, který potřebují především vzácní a ohrožení živočichové v této rezervaci k přípravě na zimu a v jarním období pak na rozmnožování,“ informují ochránci přírody.

Z podobného důvodu nevede stezka přímo pralesem, ale jen zčásti po jeho hranici. Návštěvník ale o nic ochuzen nebude. „V délce několik set metrů dává možnost nahlédnout přímo do „nitra“ pralesa. Všímavému návštěvníkovi neujde zajímavý pohled na „strukturovaný“ les, který tvoří několik pater lesního porostu na ploše,“ poukázal před časem František Lipowski, správce Lesů Jablunkov. Na stezku se můžete vydat z Dolní Lomné u zastávky autobusu Matyščina louka. V této obci si můžete také telefonicky objednat průvodce.

Na Prašivou šestkrát jinak

Zajímavá je i loni otevřená naučná stezka na horu Prašivou. Svou podobou je výjimečná v celém Česku. „Jde celkem o šest naučných tras směřujících do jediného bodu a vytvářejících svou podstatou hvězdici,“ řekl Miroslav Lysek, který vznik stezky inicioval. Nejkratší trasa k poutnímu místu na Malé Prašivé, kde už od roku 1640 stojí dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, vede z Raškovic. Má 5,5 kilometru. Na jednou tak delší trasu nastoupíte v Horních Domaslovicích. „V každé obci, kterou prochází, je jedna tabule věnována základním místním informacím o rozloze a počtu obyvatel, její poloze vůči okolním sousedům, historickým faktům, historickým a přírodním zajímavostem a významným osobnostem,“ přiblížil stezku Lysek.

Na Gruň a Bílý kříž

Krásnou procházku také nabízí naučná stezka ze Starých Hamer přes Gruň na Bílý kříž.

Deset a půl kilometru dlouhá stezka začíná nad pomníkem Maryčky Magdonové a končí na Bílém kříži.

Má čtrnáct zastavení, která seznamují turisty s historií území, přírodou a turistickými možnostmi Starých Hamer. Stezka rovněž připomene obec Staré Hamry, která musela z velké části ustoupit budování přehrady Šance. Součástí stezky je i chodník pro bosé nohy, kde lze relaxovat a jedna ze zastávek je u zázračného léčivého pramene.

Stezka je určena jak pěším turistům, tak i cykloturistům, rodinám s dětmi či seniorům. Pěší turisté ji projdou zhruba za dvě hodiny.

Tip na výlet? Mikulův mlýn

6.6.2011    Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 2   Zpravodajství  (eš)   

Mikulůvka – Vodníka tady nemají, ani čerti v noci u dubového stolu nehrají pekelný mariáš. A přece Mikulův vodní mlýn v Mikulůvce stojí za návštěvu.

Jeho kolo začalo klapat snad už v sedmnáctém století. Z původního mlýna mnoho nezbylo. Majitelé ho několikrát přestavěli, také ho vzala velká voda. Naposledy v něm hospodařil Josef Mikula. Na konci padesátých let minulého století o živnost přišel. Komunisté stroje zaplombovali. V provozu nechali jen šrotovník. Mikula ho směl užívat jen pro svou potřebu.

„Šrotoval na něm obilí pro zemědělské družstvo, kam nastoupil. Zrušení živnosti jej mrzelo. Kvůli opravě mlýna se zadlužil. Sotva dluh splatil, musel přestat mlít. Svět se mu ale nezhroutil. Měl hospodářství, pracoval v kravíně a vozil družstevní krávy na aukční trhy do Přerova,“ vzpomíná jeho dvaaosmdesátiletá dcera Zdenka Zelenková.

Mikulův mlýn později odkoupil stát a prohlásil ho za kulturní památku. V současné době patří ochráncům přírody z Valašského Meziříčí, kteří zde zřídili muzeum. „Mlýn je obdivuhodně zachovalý. V našem kraji jich zůstalo jen několik,“ tvrdí ekolog Milan Orálek.

Návštěvníci si tady mohou prohlédnout všechna zařízení. Průvodci jim vysvětlí, jak mlýn pracoval, a na ukázku spustí šrotovník. Uvnitř mlýna je expozice věnovaná historii obce a rodině Mikulově. Lidé mohou nahlédnout také do mlynářské jizby s dobovým nábytkem a keramikou z místní dílny Karla Hausra.

Největší atrakcí je čtyřmetrová replika dřevěného kola, které nabírá vodu pomocí zvláštních kapes. Ochránci přírody ho nechali zhotovit teprve nedávno.

Bezručova chata na Lysé ožije. Po více než třiceti letech

2.6.2011    sedmicka.cz    str. 0   Frýdek-Místek Marie Stypková

Třiatřicet let bojovali turisté za obnovu Bezručovy chaty na Lysé hoře. Příští rok chtějí začít stavět.

Desítky povolení a stovky jednání. Ani to neznechutilo předsedu Klubu českých turistů Lysá hora Jiřího Stejskalíka. I díky jeho vytrvalosti by se už příští rok měla začít stavět nová Bezručova chata na Lysé hoře. Ta původní vyhořela v roce 1978.

Proč už chata dávno nestojí?

Po roce 1993 nám vrátili turistické chaty a pozemky. Většinou byly ve velmi špatném stavu, některé i vyhořely. A to je případ i Bezručovy chaty, která v roce 1978 vyhořela do základů. Protože nebyla pojištěna, zůstala nám zdevastovaná parcela a vodní zdroj na Větrech. Museli jsme se o ni soudit, protože si jej neoprávněně přivlastnil majitel Plesnivky. Po dvou letech jsme soud vyhráli. Už tehdy jsme chtěli chatu obnovit.

A proč to nevyšlo?

Stavební úřad v Ostravici žádost zamítnul. Museli jsme si nechat zpracovat urbanistickou studii. Následovala řada schůzek se všemi vlastníky pozemků na Lysé hoře. Po třech letech s obnovou Bezručovy chaty všichni souhlasili.

Jenomže stavět jste opět nezačali.

Začali jsme pracovat na projektu a pokračovali v jednání s úřady od ministerstva životního prostředí až po ochranáře. Do hry vstoupila také různá občanská sdružení a ekolobisté, kteří sledovali své zájmy. Pak nám Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nařídila, abychom nechali oblast podrobně prozkoumat. Aby bylo jasné, jaká zvířata tam žijí a jaké rostliny rostou. Firma, kterou jsme oslovili, musela po dobu dvou let sledovat a zaznamenávat vše živé v okolí. Věřili jsme, že už nám nestojí nic v cestě. Bohužel jsme se mýlili.

V čem jste se mýlili?

V roce 2002 sdružení Beskydčan napadlo výsledky průzkumu a požadovalo podrobnější zkoumání vlivu stavby na životní prostředí. Ministerstvo na to přistoupilo. Do toho vstoupila v platnost Natura 2000 a vrchol Lysé hory vyhlásila jako zvláště chráněnou ptačí zónu. Následovaly další obstrukce ze strany občanských sdružení, odvolací lhůty, další požadavky odboru životního prostředí a další problémy. To znamenalo dalších osm roků zpoždění.

Teď už ale všechna povolení máte, že?

V lednu jsme konečně dostali územní rozhodnutí a souhlas se stavbou. Musíme ale splnit asi sedmasedmdesát tvrdých podmínek. Na dodavatele stavby vyhlásíme veřejnou soutěž. Pokud půjde všechno hladce, začneme stavět už v příštím roce.

Postavíte repliku staré chaty. Neuvažovali jste o něčem modernějším?

Na replice jsme netrvali. Byl to ale požadavek památkářů, který jsme splnili. Nejraději bychom ale postavili něco modernějšího, co by více odpovídalo dnešním požadavkům.

Co všechno turisté v nové chatě najdou?

Nemáme zájem budovat mrtvé postele, když je jich na Lysé téměř osmdesát. Chceme se soustředit na občerstvení a také na servis pro turisty, cyklisty a lyžaře. V chatě bude moderní kuchyň, výčep, byt pro správce a personál. Bude tam také stálá expozice zvířat a rostlin, které v Karpatech žijí. Okolo chaty bude dostatek laviček a také dalekohled k pozorování vzdálených slovenských hor. Uvažujeme i o lezecké stěně ve štítu chaty.

Kdy chcete chatu otevřít?

To je nejtěžší otázka. Je to nesmírně obtížná stavba. Ani ne tak vlastní chata, ale třeba zajištění čištění odpadních vod nebo přivedení nové přípojky vody v extrémně těžkém terénu. Jedná se o čtyři sta metrů délky při sto dvaceti metrech převýšení. Takže když budeme hotovi v roce 2013, budu spokojený.

Pomoc vám slíbila i frýdecko-místecká radnice. V čem?

Pomůže penězi. Chata přijde na třicet milionů korun, které město slíbilo. Dvě třetiny z této částky bude ale muset získat z jiných než vlastních zdrojů. Věřím, že se mu to podaří.

Boji za Bezručovu chatu jste věnoval spoustu let. A teď se konečně dočkáte. Jste spokojený?

Jsem. Beskydy jsou nádherné hory, jako stvořené pro odpočinek lidí. Mým přáním je, abychom dali do pořádku všechny naše horské chaty, nejenom tu Bezručovu. A přál bych si, aby se nové Bezručovy chaty dožil i devadesátiletý pan Žídek, kterého potkávám při výstupu na Lysou většinou v neděli. Jeho důvěra a optimismus, to je pro mne ten největší závazek. Abychom si pak mohli spolu vypít pulečku, jak on říká.

URL| www.sedmicka.cz/frydek-mistek/clanek=254337

Lyžařský areál Kohútka získal ekologické ocenění

31.5.2011    Technický týdeník    str. 9  

Modernizace lyžařského areálu Kohútka - Javorníky se může pyšnit prestižním oceněním Stavba s ekologickým přínosem.

Dominantním prvkem stavby jsou nové nádrže k akumulaci povrchové a dešťové vody, která je využívána pro zasněžovací systémy. Zachycování vody do nádrží je ekologicky i ekonomicky mnohem přínosnější než využívání upravené vody z veřejné vodovodní sítě. Toto technické řešení umožnilo také citlivé začlenění stavby do krajiny. Investorem bylo SKI CENTRUM KOHÚTKA, stavbu realizovala od května 2009 do května 2010 společnost Skanska.

„Díky tomuto systému lze v zimě vyrábět dostatek sněhu pro sjezdové tratě a tím také ochránit vegetační porost sjezdovek před poškozením. Voda z nádrží se navíc po použití v zasněžovacím systému vrací zpět do přírody bez nutnosti další úpravy,“ popsal některé hlavní výhody projektu Zdeněk Šmíd, stavbyvedoucí závodu Morava sever, Skanska.

Odlehlost lokality a morfologie terénu neumožňovaly v rámci modernizace lyžařského střediska ekonomické vybudování vodovodního řadu. Navíc by toto řešení bylo významným zásahem do CHKO Javorníky s nutností odlesnění velkých ploch v trase vodovodu. Proto bylo jako nejefektivnější řešení zvoleno vybudování dvou akumulačních nádrží -Javor a Kohútka, včetně jejich příslušenství, které zachycují přirozeně se vyskytující vody jak dešťové, tak i povrchové. Lokality pro umístění nádrží byly voleny tak, aby nezasahovaly do lesních ploch, oblastí biotopů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a tím měly minimální negativní dopad na okolní krajinu. Nádrže jsou vzájemně propojené a je z nich možný odběr vody čerpacími stanicemi.

Při výstavbě nádrží byly použity nejmodernější technologie. Výztužné geotextilie a ocelové prvky hráze umožnily navrhnout a provést subtilní těleso hráze při zachování všech technických požadavků. Do budovaných těles hrází byla maximálně využita místní zemina, nebylo tak potřeba zeminu odvážet ani přivážet. Na všechny upravené plochy byly po dokončení stavby aplikovány místní rostlinné druhy dle pokynů správce CHKO tak, aby celá stavba co nejvíce znovu splynula s okolní krajinou.

Součástí modernizace areálu bylo vybudování nové čtyřsedačkové lanovky, která nahradila staré vleky, zbudování obslužné stanice lanovky, zasněžovacího systému (přečerpávací stanice), rozvodů k zasněžovacím dělům a příjezdové komunikace. Významnými dodavateli technologií a subdodavateli byly společnosti KERS, TECHNOALPIN EE, ARCADIS Geotechnika a IDVS.

Zástupci společnosti Skanska, která stavbu realizovala, převzali ocenění 25. května v rámci kongresu WATENVI Brno 2011. Devátý ročník soutěže vyhlásil tradičně Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, se sdružením Stavíme ekologicky a Ministerstvem životního prostředí ČR. Cílem soutěže je představit odborné i laické veřejnosti stavební projekty realizované s ohledem na požadavky ochrany životního prostředí a ukázat, že investiční a stavební činnosti mohou být ohleduplné, šetrné a přitom moderní a úsporné.

Stavba Modernizace lyžařského areálu Kohútka - Javorníky již získala také hlavní cenu v soutěži Stavba roku 2009 Zlínského kraje v kategorii Dopravní, inženýrské a ekologické stavby.

Jedinečné včelařské muzeum v Chlebovicích

24.5.2011  Týdeník Frýdecko-Místecko    str. 2   Týden v regionu (gapa)    

CHLEBOVICE – V obci Chlebovice se nachází starobylé fojtství, které využívá ZO Českého svazu včelařů (ČSV) Frýdek-Místek.

Tato budova se historicky připomíná v roce 1320 v listině biskupa Konráda. Je zde umístěno jedinečné včelařské muzeum a skanzen, muzeum Chlebovic, naučný včelín, naučná zahrada a včelařská prodejna.

To vše slouží k propagaci včelařství, k práci se včelařskou mládeží a k environmentální výchově. V poslední době však včelaři bijí na poplach. Domnívají se, že i přes skutečnost, že ubývá včelstev a včelařů, naše společnost stále opomíjí důsledky tohoto stavu. Úvaha, co by se stalo, kdyby bzukot včel z naší přírody vymizel nebo kdyby se počet včelstev snížil na polovinu, nekončí jen u toho, že bychom neměli med.

„Měli bychom málo ovoce, protože především včely opylují květy stromů, čímž umožňují tvorbu plodů a semen. Měli bychom velké problémy se zeleninou, s jetelem, mákem, vojtěškou, luštěninami, řepkou, prostě se všemi druhy zemědělských plodin. Neexistence včel by asi změnila tvář naší krajiny. Zmizely by pestré barvy luk, mezí a palouků - a zůstaly by jen zelené tóny větrosnubných trav. Začínáme tušit ekologickou katastrofu neznámých rozměrů a následků. Podle zahraničních pramenů by vymřelo v Evropě ve velmi krátkém čase asi 20 000 druhů rostlin,“ vyjmenovala možné následky Marie Knödlová, předsedkyně ZO ČSV Frýdek-Místek, správkyně Domu včelařů v Chlebovicích.

Právě ona vede od roku 2003 včelařský kroužek mládeže a patří k organizátorům různých včelařských akcí. „Záměrem není vést děti ke včelaření, ale především k tomu, aby věděly, proč jsou včely důležité - a poznaly i provázanost přírody s člověkem,“ upřesnila Marie Knödlová, která v minulých letech postoupila se svými svěřenci až do celostátního kola soutěže mladých včelařů.

Pod jejím vedením letos proběhla oblastní soutěž Zlatá včela. Připravuje každoroční akce, kterými jsou to například Hurá, prázdniny nebo Ve včelím království. Přímo na včelařské farmě si také mohou děti užít i čtrnáctidenního letního pobytu. „Každopádně, kdo nahlédne do života včel, musí žasnout nad precizností. Včely lze považovat za vysoce inteligentní bytosti. Jejich vynalézavost a smysl pro pořádek nelze napodobit ani snad u člověka .

Včelí národ je prostě jako jedna bytost s kolektivním vědomím. Každý, kdo začne pronikat více do tajů a zákonů včelstva, je fascinovaný, pociťuje pozornost, úctu a sympatie k těmto bytostem, na nichž závisí naše přežití. Včelaření je nejen krásný koníček, ale i určitá relaxace. Je hlavně jednou z cest k návratu k přírodě a k pochopení její provázanosti s člověkem,“ uzavřela Marie Knödlová.

Jedinečné včelařské muzeum a skanzen v Chlebovicích je otevřen v sezoně od dubna do října vždy v pátek od 9 - 17 hodin a v sobotu od 9-12 hodin. Bližší informace mohou zájemci najít na http://www.vcelaricifm.cz.

Frýdek-Místek: Město pomůže chatě na Lysé hoře

18.5.2011    parlamentnilisty.cz    str. 0   Obce voličům

frydekmistek.cz

Město Frýdek-Místek se rozhodlo podpořit projekt znovuvybudování Bezručovy chaty na Lysé hoře. Ta vyhořela už v roce 1978, ale Klub českých turistů má nyní konečně po 17 letech strastiplných jednání kladné územní rozhodnutí a územní souhlas k stavbě, která velmi prospěje regionálnímu turistickému ruchu.

„Město se rádo k tomuto projektu přidá a pomůže dle svých možností. Lysá je fenomén pro celý region, Frýdek-Místek nevyjímaje. Jak naši občané, tak návštěvníci našeho města na tento beskydský vrchol rádi vyrážejí. Pokud nahoře najdou v budoucnu odpovídající zázemí a služby, je to jedině dobře," nechal se slyšet primátor Petr Cvik.

Frýdecko-místecká radnice prostřednictvím svých městských společností pomůže Klubu českých turistů s přípravnými pracemi. „Je zapotřebí rozebrat spáleniště, kde je hromada sutin i spoustu stavebního kamene, provést úklidové práce na vrcholu. K tomu je zapotřebí určitá mechanizace, o kterou jsme požádali město. To je připraveno nám pomoci i s propagací," vysvětluje Jiří Stejskalík z Klubu českých turistů. Ten věří, že se celou stavbu za třicet milionů korun podaří zrealizovat už v příštím roce. „My pro to uděláme všechno, ale je třeba si uvědomit, že stavbu povolovala vláda a máme kvůli ochraně přírody stanoveno 77 podmínek, které musíme dodržet. Dva roky se kvůli tomu zkoumalo 400 hektarů, nyní se chce po nás další doprůzkum, zkrátka vše je nesmírně komplikované, ale už sedmnáct roků bojujeme s obstrukcemi a přísnými požadavky ochranářů a budeme dál. Jsme přitom rádi, že nás podpoří i samospráva," říká Jiří Stejskalík.

„Kraj má v letošním roce na stavbu vyhrazeno v rozpočtu deset milionů, další prostředky budou k dispozici v příštím roce," sdělil náměstek hejtmana Jiří Vzientek. Klub českých turistů chce část peněz získat i veřejnou sbírkou. Novou Bezručovu chatu můžete finančně podpořit prostřednictvím účtu 330010033/5500, který je pro veřejnou kontrolu přístupný na internetu.

Nová chata chce přispět ke zlepšení poměrů na Lysé hoře, zajistit solidní servis s dostatečným, vyhovujícím sociálním zařízením pro návštěvníky, kteří by měli mít možnost v případě špatného počasí se ukrýt, usušit a občerstvit. Obnovená chata bude vlastně replikou vyhořelé Bezručové chaty, avšak interiér bude moderně a ekologicky vybaven. „Měla by zde být trvalá výstava karpatské flory a fauny pro enviromentální výchovu dětí a mládeže. Bude zde projekce filmů o ochraně přírody a historii beskydské oblasti. V chatě bude rovněž instalován dalekohled pro pozorování oblohy i krajiny. Východní štítová zeď nové chaty bude využívána jako lezecká stěna," doplnil Jiří Stejskalík.

„Na Lysou podle dostupných údajů ročně zamíří okolo 400 tisíc návštěvníků. Bohužel je na vrcholu momentálně nečekají zrovna kulturní podmínky. Nejde jen o toalety, ale i další služby, které by tu turisté měli najít, aby si nezkazili dojem z jinak kouzelných Beskyd," řekl na závěr jednání náměstek primátora Michal Pobucký. Město Frýdek-Místek se svou pomocí přidává k myšlence turistiky jako nejmasovějšího a nejzdravějšího rodinného sportu, který je společenskou záležitostí i poznáváním přírody.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&clanek=197423

Trasa na Ostrý povede opět po modré

10.5.2011    Horizont    str. 3  (HS)

TŘINEC / Na své původní místo se vrací turistická trasa na Ostrý. Povede z Kozince po hřebeni, v krátkém úseku protne přírodní rezervaci Čerňavina.

Turistická trasa byla změněna v roce 2004. Žádost o navrácení původní modré trasy podalo město. „Stávající trasa byla z hlediska pěší turistiky neatraktivní, navíc využívána lesní technikou a delší. Chodník přes Čerňavinu byl již kdysi funkční, ale i když byl přesunut, lidé po něm stejně chodili,“ vysvětluje místostarosta Ivo Kantor. Na konci loňského roku Správa Chráněné krajinné oblasti vydala rozhodnutí o povolení původní modré trasy. První výšlap na Ostrý po nově označené trase se slavnostním přestřižením pásky se uskuteční v sobotu 14. května ve 13 hodin od chaty Kozinec. Na Ostrém k dobré náladě zahraje kapela Odnaha. „Slavnostní první výšlap se uskuteční za každého počasí,“ dodává Kantor.

Rozhledna Velkého Polomu se dočká důstojného vzhledu

18.3.2011  Frýdecko-místecký a třinecký deník    str. 1   Titulní strana LADISLAVA VAVROŠOVÁ    

Nový objekt nabídne prohlídku exponátů, vybudována bude i příjezdová komunikace.

Dolní Lomná - V současné době rozhledna pod Velkým Polomem čeká na svou rekonstrukci v rámci cílené podpory turistických lokalit.

Dostala se mezi tři vybrané projekty v Moravskoslezském kraji, které v následujících měsících potěší návštěvníky svým novým kabátem. Společnost Brand House, která dostala celou rekonstrukci na starost, počítá s celkovými náklady 5,7 milionu korun. „Rozhledna umožní výhled na krásné panorama okolních hřebenů a údolí Beskyd. Bude ctít historický ráz původní stavby,“ řekla Markéta Šostoková z Brand House.

Původní stavba z roku 1924 pozvolna chátrá od konce minulého století. Na současném stavu se podepsalo také využití budovy k ustájení dobytka. Při rekonstrukci se ponechají pouze čtyři vyzděné kamenné sloupy. Zbytek bude zdemolován a dojde k výstavbě nového objektu.

Turisté jistě uvítají prohlídku exponátů v prosklených vitrínách, na které je v projektu pamatováno. Veškeré informace o viditelných okolních kopcích, hřebenech, místní fauně a flóře budou připraveny v několika jazycích. Pro snadnější přístup k rozhledně dojde ke zpevnění okolních ploch a vybudování přístupové komunikace. Velký Polom leží ve výšce 965 metrů nad mořem, na hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeho masiv dále pokračuje směrem na východ. Jedná se o přírodní rezervaci rozkládající se v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Velký Polom a přilehlý hřeben je u turistů velmi oblíbený, vyskytují se zde celkem tři turistické chaty - Skalka ležící pod stejnojmenným vrcholem, na vrchu Kostelky se nachází lyžařský areál s chatou Severka a do třetice je zde Kamenná chata.

Na seznamu dalších připravovaných projektů se žádostí o rekonstrukce se nachází například sáňkařská dráha ve Starých Hamrech, přírodní skanzen v Bukovci, lyžařský areál Severka v Dolní Lomné nebo informační centrum s muzeem lidových tradic v Hrčavě.

„Chybět nebudou ani další turistické atraktivity a ubytovací zařízení. Projekty jsou předkládány průběžně, pro získání peněz ale každý z nich musí obstát v hodnocení,“ uvedl David Sventek, ředitel úřadu Regionální rady. Rozhledna pod Velkým Polomem má být zpřístupněna letos v červenci. Pro návštěvníky bude otevřena celoročně, se vstupným zdarma.

Bezručova chata na Lysé hoře se začne stavět za dva až tři roky

14.2.2011    i-region.eu    str. 0  

14. 2. 2011, 20:45

OSTRAVA (MSK, ČTK, i-region.eu ) Nová Bezručova chata na vrcholu Lysé hory by se mohla začít stavět za dva až tři roky. Klub českých turistů (KČT) získal v lednu územní rozhodnutí pro obnovu vyhořelé chaty, usiloval o něj 17 let. Stavba moderní nízkoenergetické budovy si vyžádá až 25 milionů korun, peníze by měla přinést mimo jiné veřejná sbírka. Řekl to vedoucí technické sekce KČT Jiří Stejskalík. Původní Bezručova chata vyhořela v roce 1978. Na nejvyšším vrcholu Beskyd ji přes tři desetiletí připomínají sutiny. "Po 17 letech snažení se nám konečně podařilo dokončit územní rozhodnutí, což přineslo velkou radost a úlevu. Za sebe však mohu říci, že jsem z toho byrokratického šílenství zestárnul nejméně o 20 let," řekl Stejskalík. Územní rozhodnutí s téměř 80 podmínkami je podle něho zásadním krokem pro přípravu projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, což odhaduje na zhruba 2,5 roku. Například půdorysně se musí nová chata přesně shodovat s původní chatou postavenou v roce 1935 a novostavba také zůstane přístupná pouze pěšky, uvedl některé z podmínek územního rozhodnutí.

Snahou KČT a ostravského architekta Josefa Havlíčka bude zachovat co nejvíce původní funkcionalistickou podobu Bezručovy chaty (www.lysahora.cz). Technologicky se nová chata přiblíží moderní alpské chatě Schiestlhaus, která je pasivním domem. "Chybět nebudou solární kolektory a fotovoltaické články, které z 60 procent pokryjí spotřebu elektřiny. Počítáme také s rekuperací zbytkového tepla a využitím dešťové vody," naznačil Stejskalík.

Nová chata, která bude stát na páteřní stezce mezi Ostravicí a Visalajemi, poskytne turistům zázemí a zároveň apartmán pro krátkodobý nocleh. "Nechceme ale budovat další 'mrtvé' postele. Na Lysé hoře je možné přespat na zhruba 80 lůžkách, které jsou využity jen z deseti procent," upozornil. Apartmán s 12 lůžky podle něho bude vhodný pro ty, kteří na vrchol zavítají kvůli východům slunce či výhledům při inverzích.

Na stavbu nové Bezručovy chaty bude KČT potřebovat 20 až 25 milionů Kč. "Zhruba třetinu bychom dali dohromady sami, zbytek by mohl pokrýt kraj, regionální firmy a také veřejná sbírka," naznačil Stejskalík s tím, že lidé se budou moci letos zapojit také do úklidu požářiště.

Obnovu vyhořelé Bezručovy chaty, která stála blízko Národní přírodní rezervace Mazák, brzdily téměř dvě desetiletí soudní spory, nutné souhlasy CHKO Beskydy a ministerstva životního prostředí, evropské vyhlášení chráněného území Natura 2000 i protesty ekologických aktivistů. První dřevěná útulna pro turisty stála na vrcholu Lysé hory již v roce 1880. Moderní turistickou chatu se podařilo postavit až ve 30. letech minulého století. Od té doby je spojena se jménem básníka Petra Bezruče, který Lysou horu pravidelně zdolával při takzvaných výplazech. Nadčasovou chatu navrhl architekt František Knobloch, který ve výběrovém řízení zvítězil mimo jiné nad bratry Šlapetovými. Přes 40 let byla Bezručova chata Mekkou beskydské turistiky. V březnu 1978 při tragickém požáru zcela vyhořela.

URL| http://www.i-region.eu/cz/cestovani/bezrucova-chata-na-lyse-hore-se-zacne-stavet-za-dva-az-tri-roky

Hora, která se proslavila pleší

8.2.2011    Naše rodina    str. 7   Tip na výlet  Radana Šatánková

Lysá hora, královna Moravskoslezských Beskyd, mívá v zimním období někdy milou, jindy méně vlídnou tvář. Nadmořská výška 1323 metrů vysvětluje tolik proměnlivé počasí. Starou pravdu, že poznávání člověka těší, ale i bolí, zakusila naše lýtka při výšlapu zasněženou stezkou.

Lysá hora leží na katastru několika obcí: Malenovic, Krásné, Ostravice a Starých Hamer. Za větší centrum Brány Beskyd je považováno nedaleké městečko Frýdlant nad Ostravicí, které leží v kotlině mezi horou Ondřejník a Lysou horou.

Kudy na Lysou?

Na královnu Moravskoslezských Beskyd se můžeme vydat hned z několika stran. Existuje na devět výchozích turistických tras, odkud lze vyjít: z Nové Dědiny, z Malenovic kolem Hospody u Veličků nebo přes kamennou mohylu Ivančenu, z Pražma, z Ostravice přes přehradu Šance, z Ostravice přes přírodní rezervaci Mazák, z Krásné, z Visalají a ze středu obce Ostravice po červené značce, náročné a nejvíc frekventované trase s velkým převýšením s délkou osmi a půl kilometru.

Poslední zmíněnou cestu jsme si vybrali i my - jenže plánovaná lokalita Krásná není teď v zimě zatím prošlápnutá a místní horská služba nám ji pro tentokrát nedoporučila. Takže půjdeme cestou náročnou, zapotíme se o to více, ale určitě nebudeme sami.

Hromadný výšlap z Ostravice

Do Ostravice se z Frýdku-Místku můžeme dopravit jak autem, tak vlakem s přestupem ve Frýdlantu nad Ostravicí. Bez pečlivě udržované nástěnky Klubu českých turistů u nádraží bychom si začátek našeho výletu už ani nedovedli představit. Lysá hora sdružuje řadu let své příznivce, o lidech žijících pod horou bylo natočeno nespočet televizních dokumentů. Lysá hora je přírodní a pověstmi bohatý fenomén. Už podle plného motoráčku je vidět, že stále láká - a s námi půjde nahoru dav lidí.

Sotva přejdeme železniční koleje, kudy vede po stoupající silnici značka, zastavíme se nejprve v pobočce Beskydského informačního centra. Šedá budova slouží napůl i jako místní knihovna. Vybereme si prospekty o Lysé hoře, Beskydech v zimě i mapu, která se nám může do budoucna hodit. V centru jsou k maní i různé suvenýry, nás zaujal ten neprodejný - dřevená plastika Sáňkařská reminiscence Beskyd od řezbáře Tomáše Cidlíka. Mezitím nás už četné hloučky výletníků předběhly, ale to nevadí. Aspoň nám ještě více prošlapou cestu... Na Lysé hoře je totiž dvoumetrová sněhová pokrývka a kamenité strmé pěšiny v lese nejsou pro nesportovce oblíbenou etapou ani v létě.

Na Butořance nasazujeme řetězy

Dojít na Butořanku, horu o výšce 730 m n. m., širokou přístupovou cestou, je ještě velmi snadné. Tady si už ale na pohorky musíme nasadit takzvané nesmeky, tedy sněhové řetězy na obuv - kožené pásky s kovovými hroty. Posilníme se čajem z termosky a vydáváme se směrem k vrchu Lukšinci.

Nejprve jdeme lesem, pak přes louku a opět do stoupajícího lesa. Na Lukšinci, před nejnáročnějším úsekem, který povede ostře nahoru, se na chvíli uchýlíme kvůli hustému sněžení do dřevěného altánku. Všichni se tady posilňují, někteří si navlékají další vrstvu oblečení.

Od rozcestníku u Lukšince ve výšce 953 m n. m. nás čeká ještě skoro čtyři sta metrů převýšení v náročnějším terénu. Tohle místo je jakousi přípravnou - vhodným okamžikem dát si něco ještě spolehlivějšího na zahřátí než čaj. Proto vytahujeme naši mocnou zbraň - docela malou lahvičku lašského bylinného likéru, kterou nám před časem daroval samotný lašský král Zdena Viluš I.

Vzhůru do Šantánu

S velkým odhodláním vyrážíme a s přibývajícími turisty se nám rozplývá sen o místu k sezení nahoře ve vyhřátém hostinci. V různých propagačních materiálech se píše o tom, že poutníci nemají reptat, ale navzájem se povzbuzovat. No, je vidět, že se na Lysou vydali nejen zdatní „lysaři", ale i „lufťáci": „Táti, když už tam budem?" „Dostanu nahoře čokoládu?" Cesta do závěrečné serpentiny se neskutečně vleče. Procházíme holými stráněmi, na kterých to dost fouká, a informační tabule nám oznamuje, že zdejší mrtvé stromy nebudou pokáceny, protože slouží jako větrolamy.

V momentě, kdy bychom to nejmíň čekali, se ocitneme poblíž vrcholu... Stačí v mlze trochu popojít - vpravo uvidíme menší dřevěný bufet Šantán a přímo před nosem Chatu Lysá hora. Od ní směrem nalevo se obvykle majestátně tyčí, dnes však v mlze spíš choulí, známý televizní vysílač vysoký 78 metrů. Hned vedle je ještě meteorologická stanice, která už funguje na samoobslužný provoz. Pravidelné pozorování bylo na Lysé hoře zahájeno v roce 1897.

Na další stavby nejvyšší beskydské tisícovky taky nesmíme zapomenout. Je to turistická ubytovna Kameňák, poblíž stojí budova Horské služby z roku 1977 a SKI chata Lysá hora, u které je lyžařský vlek. Byla by chyba vrhnout se rovnou do teplých útrob jednoho ze dvou zmiňovaných podniků pro výletníky, vybojovat si místečko a posedět. Každý správný horal vyjde nejprve na vrchol. Na samotném vršku Lysé hory je zabudovaný kamenný obelisk a na něm plíšek s takzvaným hladícím bodem, kterého se všichni touží dotknout. To jsme udělali - a stali se tak správnými horaly.

Seznamte se s Lissou huerou

Pokud se vydáme na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd v létě, společnost by nám dělal hustý porost kleče a široký pohled do okolí. Při dobré viditelnosti bychom mohli obdivovat krásy dalších velkých hor - Pradědu, u našich slovenských sousedů Malé Fatry a možná i Tater. Jak už asi tušíme, rozhlížel se odtud zaručeně i básník Petr Bezruč, po němž je pojmenován i každoroční podzimní pochod „Bezručův vyplaz" s dlouholetou tradicí. V roce 2008 se konal již padesátý ročník tohoto oblíbeného zdolávání lysého vrcholu.

Lysého, a proto se i hora jmenuje Lysá? Kdo ví... Lysinu si už neodpáře, těžba dřeva si vybrala svou daň. Ochránci přírody vybízejí k šetrnému zacházení s přírodou, a tak se zde lyžuje už jen zřídka. Pozorovali tu ohrožené druhy medvěda hnědého, vlka, rysa ostrovida a do konce minulého století zde hnízdil orel skalní a orel křiklavý.

Minulost, kdy byly zmínky o vrcholu Lissa huera zaznamenány, sahají až do roku 1261. Ale význam hory vzrostl až s počátkem rozvojem turistiky na konci 19. století. Dramatická byla historie vůbec prvních staveb na vrcholu - dřevěné lovecké chaty Albrechta Habsburského z roku 1880 a mladší Bezručovy chaty, zprvu chaty Klubu českých turistů z roku 1935. Německo-český národnostní spor byl ukončen přejmenováním habsburské državy na Slezskou chatu.

V roce 1948 byly obě chaty znárodněny a v minulosti vyhořely - Albrechtova v roce 1972 a Bezručova roku 1978.

Stále tajuplné Ondrášovy díry

Opouštíme jedno z nejchladnějších a největrnějších míst naší vlasti a sestupujeme opatrně z mlhy do údolí. Na Lukšinec scházíme s nebývalým úsměvem a vítáme turistickým pozdravem „ahoj" ty, kteří se teprve drápou nahoru. Na Lukšinci se už rozloučíme s dřevěným altánkem, který nám poskytl přístřeší a vydáme se po žluté do Malenovic, malebné obce s malinou ve znaku, která se stane naším cílem.

Žlutá nás přibližuje do osudových míst, kde by stačilo sejít z turistické cesty a ohrožení života by bylo nasnadě... Tu a tam se v zimě přihodí, že mimo vyznačenou trasu zbloudí neukázněný turista a v lepším případě vyvázne jen se zápalem plic.

Nejedná se o hněv pána Lysé hory Ondráše, hrdiny nejznámější místní zbojnické legendy. Kousek pod námi totiž číhá celý jeskynní komplex, který je po zbojníkovi pojmenován.

Vchod do nejznámější jeskyně je nějakých deset metrů od nás, kolem se nacházejí záludné pukliny a trhliny. Jeskyně na Lukšinci jsou sice už probádané, avšak kvůli bezpečnosti a pro klid netopýrů nejsou přístupné. A tak je nám upřeno nasytit naši zvědavost.

Tajemství ukryté v nitru Lysé hory

Ne nadarmo se o Lysé hoře traduje řada pověstí. Mnoho pokladů se prý ukrývá v jeskyních, které tam schovali zbojníci Ondrášovy družiny. Bojovali proti křivdám vrchnosti na poddaném lidu. Vykonali prý mnoho dobrodiní a veselých kousků. A kořist? Podle úředního protokolu škody nebyly tolik závažné. Olupování bohatých nestačilo na to, aby schraňovali veliké zásoby, mělo pouze zajistit provoz družiny.

V podzemí pod horou se má -podobně jako v českém v Blaníku - ukrývat vojsko bájných slezských rytířů. Ještě však nenastal ten pravý čas, aby zasáhli...

V nitru Lysé hory je podle pověstí také Černé jezero, které se rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší své hříchy a nastane soudný den! A nakonec ještě zpátky k pokladu - po smrti zbojníka Ondráše, kterého zradil kumpán Juráš, se jeho hlídání ujal obrovitý had a čarodějnice „divá Hana". Vojsko však podle jedné pověsti čarodějnici přemohlo, ta se zřítila do podzemní propasti a její duch se v okolí jeskyní dodnes zjevuje v podobě velkého hada se zlatou korunkou na hlavě.

Nejstarší beskydský hostinec

Naštěstí se počasí nezvykle rychle umoudřuje, a tak můžeme strávit příjemnou kratochvíli ještě ve starém unikátním dřevěném hostinci, který se nachází už kousek od maliním proslavených Malenovic.

Od jedné z nejstarších beskydských hospod - s tradicí rodu Veličků, která započala už roku 1825 - si to šineme ještě k Satinským vodopádům, které kromě ledové krásy umějí taky temně hučet. Zavedla nás sem naučná stezka, která říčku Satinu značně popularizuje, neboť k vodopádu ještě donedávna málokdo bezpečně trefil.

 V Malenovicích už čeká autobus, který nás sveze do Frýdlantu, a tam se uvidí...

STARÁ LIDOVÁ PÍSEŇ

Lysá horo, krásná horo, kopečku vysoký, co se zvedáš se svým hřbetem pod samé oblaky, vidíš, co se ve Frýdku děje, kde se kdo obrátí, kdo dříví rubá, vodu nosí, kdo v stodole mlátí... Petr Bezruč ONDRÁŠ (úryvek ze sbírky Slezské písně) Hasly hvězdy, bylo k ránu, do mraků se Lysá zdvihla, v dáli věže Ratiboře, Tatry obzor zastínily, kosi zdvihli píseň v sosnách, šel jsem dolů do Frýdlantu. Cestou velký stín se mihl. Znám ty oči, co se svítí jak železo rozpuštěné; znám ty pocuchané vlasy, jak četyna přes kmen břemů; znám ty hrubé, těžké ruce, co se o kyj podpírají: Ondráš z Lysé - bratře Ondro! Velikán se zaškaredil, I hned se Lysá pomračila, kosi v sosnách dozpívali, mraky srazily se k bokům.

OSTRAVICE Podhorská obec leží mezi Lysou horou a Smrkem, necelých 16 km od FrýdkuMístku. Protéká jí řeka Ostravice. Historie obce je známa od 16. století. Dochovala se těžba dřeva, chov ovcí. Ostravice je významným střediskem turistického ruchu Beskyd. Poblíž vlakové stanice Ostravice-zastávka vede pěšina ke Srubu Petra Bezruce.

MALENOVICE Obec založil v 17. století Jan Bruntálský. Vesnici dalo jméno Množství malin v okolí. V roce 1895 zde ukončili letitou těžbu železné rudy. Část Malenovic leží v chráněné oblasti Beskyd. K obci patří lokality s dochovanou lidovou architekturou - na Hradové a na Staškově, kamenná mohyla Ivančena coby památník skautů umučených za 2. světové války, Ondrášovy díry - jeskynní komplex kolem Lukšince, vodopády říčky Satiny a hospůdka U Veličků. INFO NA CESTU DOPRAVA: Autem po silnici č. 56 z Frýdku-Místku do Ostravice. Také vlakem z Frýdku po trati č. 323 do Frýdlantu nad Ostravicí, tam přestoupit na trať č. 324 do Ostravice (konečná zastávka). OBČERSTVENÍ A UBYTOVÁNÍ: Ostravice: hotel Freud (tel.: 558 682 226), Malenovice: hotel Petr Bezruč (558 675 341).

ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ: Kamenná mohyla na Ivančeně se nachází cestou z Malenovic po zelené či modré značce. Skauti a turisté na ni pořádají hromadné výstupy, na stěnách mohyly jsou upevněny znaky skautských oddílů, mohyla coby symbol vlastenectví byla v dobách totality chápána i jako symbol odboje. Dodnes roste, stále na ni poutníci přinášejí kameny z různých krajů. Satinské vodopády najdeme na říčce Satině v tzv. Malenovickém kotli. Srub Petra Bezruce na Ostravici se stálou expozicí je poblíž vlakové stanice Ostravice-zastávka. Přehrada Šance - rozsáhlé vodní dílo z let 1964-1969 zásobuje ostravské obyvatelstvo pitnou vodou, v nejhlubších místech dosahuje hloubky 70 metrů. Přírodní rezervace Mazák - chráněné území na západní straně Lysé hory bylo vyhlášeno roku 1956, jeho rozloha činí skoro 93 hektarů.

Pulčinské ledopády jsou teď v plné kráse

3.2.2011    Valašský deník    str. 3   Valašsko  (har)

Tip na výlet

Pulčín - Pulčínské ledopády v tomto období opět lákají turisty svou ojedinělou krásou. Ve zdejších skalách se ledopády každoročně utváří v převisech a puklinách, kdy vytékající voda zamrzne a dává tak vzniknout několikametrovým rampouchům.

Obvykle mohou zájemci ke zhlédnutí tohoto přírodního skvostu zavítat na Pulčiny již v prosinci.

Počasí jejich vzniku však dopřálo až nyní.

Na zajímavosti jim dodává také nádech žlutooranžového zbarvení, které podle nejnovějších poznatků vědců způsobuje řasa.

„Jedná se o mikroskopickou řasu žijící ve sněhu a ledu, díky níž ledopády dostávají unikátní barvu,“ vysvětlila starostka Francovy Lhoty Kateřina Trochtová. Podle jejích slov mohou návštěvníci do Národní přírodní rezervace Pulčínské skály - Hradisko ke zhlédnutí tohoto ojedinělého úkazu zavítat ještě v těchto dnech, dokud přetrvává mrazivé počasí.

LEDOVÝ SKVOST. Národní přírodní rezervace Pulčínské skály - Hradisko láká v těchto dnech na ojedinělou podívanou. Vytékající voda z místních skal zamrzá v ledopády, na jejichž zajímavosti jim dodává také žlutohnědé zbarvení. FOTOGALERIE na www.valasskydenik.cz/ledopady

Foto autor| Foto: Deník/ Renata Hajdová

Region| Střední Morava

Valašská dědina Zděchov

15.11.2010    Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 3   Zpravodajství  (ivb) 

Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu Zděchov – Zděchov je vesnička na trase od Vsetína do Velkých Karlovic. Návštěvníkům nabízí přírodní památky, zajímavé oblasti i místa, která přejí sportu.

Tato vesnice je zajímavá také pro turisty, kteří chtějí poznávat historii Valachů a valašskou lidovou architekturu. Známá je například valašská usedlost Hajdovy paseky. Tu tvoří dřevěnice, z nichž některé vznikly již v první polovině devatenáctého století. Počátky jejich osídlení se datují až do období kolem roku 1540. V současnosti v těchto chalupách přebývá jen několik obyvatel. Okolí Hajdových pasek je typické pro výskyt jalovce, který se vyskytuje ve znaku obce. V nedaleké blízkosti chalup lze spatřit chráněného ptáka chřástala vodního.

Za zmínku stojí i přírodní památka Stříbrník. Jedná se o oblast s hojným výskytem chráněných druhů rostlin.

Návštěvníci této valašské dědiny ocení i její udržovaný vzhled. Například upravené náměstí doslova vybízí k noční procházce. Na své si přijdou i sportovní nadšenci. Okolí Zděchova je protkáno turistickými trasami a v létě otevírá své brány i nedávno opravené koupaliště. 

Rezervací provede nová naučná stezka

3.11.2010  Mladá fronta DNES  str. 4   Kraj Moravskoslezský (sta) 

ONDŘEJNÍK

Krátce

Deset zastavení s informačními tabulemi popisujícími přírodní zajímavosti a historii rezervace Skalka na Ondřejníku dnes představí veřejnosti členové spolku ochránců přírody Onyx. Jednotlivé tabule budou zaměřeny jak na historii Ondřejníku a okolí, tak na přírodní zajímavosti. Součástí stezky budou i dvě panoramata s názvy jednotlivých vrcholů, jedno zaměřené na masiv Lysé hory a druhé směrem na Kopřivnici.

Městská cyklistika: V Evropě trend, v ČR utopie?

8.9.2010 nazeleno.cz  str. 0   Elektrokola Radoslava Krylová 

Co takhle vyměnit přecpanou tramvaj za kolo? Troufli byste si na to v českých městech? Městská cyklistika jako alternativa hromadné dopravy nebo jízdy autem je běžnou záležitostí v západní Evropě. Proč se v ČR kolu jako dopravnímu prostředku vyhýbáme? Jaké jsou plány na rozvoj cyklistiky…

Hluk, špatné ovzduší a nefunkční veřejné prostory. To jsou jedny z důsledků městské automobilové dopravy, které ovlivňují životní prostředí i život obyvatel. Trendem urbánního plánování v západní Evropě je v posledních letech důraz na princip udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. Zklidňování a odklon dopravy z městských center se tedy stává cílem stále většího počtu velkých evropských měst.

„Nejrozsáhlejší síť cyklostezek je na území hlavního města Prahy (168 km) a ve Zlínském kraji (166 km).“

Tyto snahy je možné podpořit nejen inteligentním systémem městské hromadné dopravy, ale také motivací k pěší chůzi a k jízdě na kole. O tom, že se cyklistická doprava skutečně stává evropskou dopravou budoucnosti, svědčí i to, že 39 evropských měst (např. Brusel, Mnichov, Budapešť nebo Krakov) podepsalo v roce 2009 tzv. Bruselskou chartu, v níž se zavazují dosáhnout 15% podílu cyklistů na dopravě do roku 2020.

Elektrokola a skládací kola

Podle studie European Green City Index z roku 2009 je mistrem v oblasti podpory pěší a cyklistické dopravy Stockholm, kde 68 % obyvatel dojíždí do práce na kole nebo chodí pěšky. Úspěšná byla i Kodaň, která se v oblasti dopravy umístila na třetím místě. Město si vytklo za cíl stát se cyklistickou metropolí světa – do roku 2015 chce zvýšit počet lidí, kteří pravidelně používají kolo na cesty do školy nebo do práce ze současných 36 % na 50 %. Kodaň má za sebou již 30 let snah o podporu cyklistické dopravy a její metody mohou být pro česká města cennou inspirací. To si myslí také ministerstvo dopravy, které v dubnu uspořádalo ve spolupráci s dánskou ambasádou další ročník cyklokonference, na které experti z Dánska předávali své know-how, jak obyvatele k městské cyklistice motivovat.Kolo ve městě: Proč lidé šlapou do pedálů?

Při snaze o podporu cyklistiky přitom zdaleka nejde jen o ekologii. Podle výzkumu Univerzity Karlsruhe z roku 2004 stojí silniční doprava evropské země 650 miliard eur ročně. Zdravotní a environmentální externí náklady dopravy v zemích EU, Švýcarsku a Norsku dosahovaly v roce 2000 výše 10 % hrubého domácího produktu. Nepřekvapuje proto, že podle dánského experta Mikaela Colville-Andersena z iniciativy Copenhagenize Consulting město Kodaň na každém kilometru ujetém na kole vydělá 1,1 dolaru.

Ani samotní kodaňští cyklisté nejsou motivovaní pouze ekologií, naopak. Životní prostředí označuje za hlavní důvod, proč šlapou po městě do pedálů, pouze 1 % oslovených. Většina jezdců, celých 56 %, volí kolo prostě pro to, že je to jednoduché a rychlé. 19 % považuje jízdu na kole za dobré tělesné cvičení a 6 % jezdí na kole kvůli nízkým finančním nákladům.

Jak se ale k jednoduchosti a nízkým nákladům dopracovat? Snahy o podporu cyklistické dopravy mohou být podpořeny řadou postupů. Prvním z nich je tvorba kvalitní infrastruktury: stezek propojujících vhodně celé město, světelné signalizace, jasného značení apod. Colville-Andersen zdůrazňuje levný a účinný princip viditelnosti. Výraznými barvami, zřetelně vymezeným prostorem a podobně je třeba dát najevo, že cyklisté jsou vítaní. Zásadní vliv mohou mít i další prvky, jako dostatečné množství vhodně řešených stojanů.Česká republika cyklistům nepřeje

Jak je to s infrastrukturou u nás? Dá se říct, že situace se stále zlepšuje. Státní fond dopravní infrastruktury podpořil v letech 2001-2008 na 242 akcí výstavby cyklostezek částkou ve výši 671 milionů, v roce 2009 pak celými 436 miliony Kč – finanční investice tedy v posledních letech rychle narůstají. K 1. lednu 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty, toho 821 km v intravilánu a 780 km v extravilánu. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci ČR nachází na území hlavního města Prahy (168 km) a ve Zlínském kraji (166 km).

Situace však zdaleka není ideální. Například v Praze není podle občanské iniciativy Automat podpora cyklistické dopravy zdaleka dostatečná – některé cyklostezky nikam nevedou nebo dokonce končí na frekventované silnici a jízda Prahou v dopravní špičce je velmi riskantním podnikem. Chybí možnosti parkování kol na veřejných místech a úřadech. To, že česká města mají stále rezervy, odhaluje také srovnání se zbytkem Evropy: v cyklisticky významných městech ČR (Pardubice, Hradec Králové, České Budějovice) tvoří doprava na kole podíl 10–20 % na dělbě přepravní práce. To je proti 20–50 % lidí v nizozemských městech a 30–40 % v německých městech stále málo.

Není to ale pouze infrastruktura, která cyklisty motivuje. Colville-Andersen hovoří např. o tzv. cyklistické kultuře. Městská cyklistika by se neměla plést se sportem nebo rekreací, protože na rozdíl od nich není náročná, drahá ani nebezpečná a člověk se u ní nezapotí. Naopak, jedná se o levnou, nenamáhavou a elegantní záležitost pro každého. Takto prezentovaná cyklistika láká mnohem více lidí. Jasným motivačním prvkem je vždy i finanční hledisko. Z tohoto důvodu mohou hrát velkou roli nejrůznější ekonomické strategie, např. vracení peněz za nevyužívání parkovacích míst v okolí pracoviště nebo dotace na koupi elektrokola, které před nedávnem zavedla Vídeň.

Doprava ve městě

Možností je tedy mnoho a iniciativa zdaleka nemusí vycházet jen ze strany státu nebo měst. Kromě zmíněného Automatu je v ČR mnoho sdružení, která se snaží situaci zlepšit. Své internetové stránky „Na kole“ má například Praha, Brno, Pardubice nebo Plzeň. V Praze, Brně, Ostravě a Liberci se organizují pravidelné cyklojízdy. 52 českých měst se také zapojuje do zářijového Evropského týdne mobility 2010, v rámci kterého chystají týdenní program pod heslem „cestuj chytře, žij lépe.“ Nezbývá než doufat, že chytrých způsobů dopravy bude v ČR v příštích letech pod vlivem těchto aktivit rychle přibývat.

URL| www.nazeleno.cz/mestska-cyklistika-v-evrope-trend-v-cr-utopie.aspx

Meziříčí odstraní poničené tabule, ekologové se zlobí

2.9.2010  Mladá fronta DNES  str. 4   Kraj Zlínský  Daniela Čunková 

Vandalové opět poničili tabule na naučných stezkách ve Valašském Meziříčí. Radnice říká: pokud vandalové budou řádit dál, město už za opravy nebude utrácet peníze. S tím nesouhlasí ochránci přírody, kteří stezky budovali.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Přátelé Daniela Horáková a Ondřej Cedidla z Valašského Meziříčí chodí často na procházky. Před časem si vybrali místní naučnou stezku Jana Karafiáta. Jenže narazili na problém. Jedna z tabulí na naučné stezce chyběla. Takže pro další informace, kudy se vydat, museli ujít pár kilometrů navíc.

„Na tohle místo jezdí mladí lidé, dělají tu akce, párty a pak to končí zničenou tabulí. Tahle tabule se opravuje už asi potřetí,“ poznamenala Daniela Horáková.

Nejde o ojedinělý problém. Posprejované, rozbité, nečitelné informační tabule. Taková je často realita i na jiných atraktivních turistických místech na Valašsku. Na Pustevnách, u Hranické propasti, ve Vsetíně, ve Valašském Meziříčí, všude tam dochází k opakovanému ničení naučných stezek.

Je to boj s větrnými mlýny

Ve Valašském Meziříčí se rozhodli situaci radikálně řešit: pokud vandalové tabuli zničí, z trasy ji odstraní. Proč? Dosud totiž šlo všechno stále dokola. Radnice informační tabuli opravila a vandalové ji zničili. Nekonečný příběh se ale nyní změní.

„Situace je neutěšená. Rozhodli jsme, že už tabule, které jsou příliš poškozené, nebudeme opravovat a necháme je odstranit,“ uvedl Jiří Pernický, místostarosta Valašského Meziříčí.

S tím ale nesouhlasí ochránci přírody. Podle nich město ustupuje vandalům. „Je to nesystémové řešení. Mě samotného štve, že jsou opakovaně atakované některé tabule. Ale vytrhnout z celkového scénáře jedno zastavení je jako zrušit autobusovou zastávku, která byla poničená. Na každé je totiž mapka, kudy stezka vede,“ poznamenal ekolog Milan Orálek.

Ochránci přírody podle něj v regionu vybudovali už přes třicet naučných stezek. Také stezka ve Valašském Meziříčí původně patřila ochranářům, teď se o ni má starat město. To v tom problém nevidí.

„Každá tabule splňuje svůj účel samostatně, takže nevadí, když se některá odstraní,“ obhajuje názor Pernický. Ochránci přírody se ale obávají negativního ohlasu veřejnosti. „Pokud dojde k tomu, že některé tabule radnice odstraní, lidé nám začnou psát nepublikovatelné e-maily, že nevědí, jak se kam dostat,“ rozčiluje se Orálek, který už má své zkušenosti z minulých let.

Právě ochránce přírody totiž lidé kontaktují v případě, že někde dojde k vandalismu. „Místo abychom se snažili s vandalismem bojovat, tak před ním couváme,“ dodal Orálek.

Místostarosta Pernický ale poukazuje na to, že nekonečné opravy cedulí jsou pro městskou kasu neúměrně drahé. „Boj s vandaly je jako boj s větrnými mlýny. Dokud někoho konkrétně nechytíme a exemplárně ho nepotrestáme, budou řádit dál. Teď nemáme peníze, možná bude časem situace lepší,“ posteskl si Pernický.

FAKTA Oprava tabulí nebude

Na čtyřech místech ve Valašském Meziříčí opakovaně útočí vandalové na informační tabule, které značí naučné stezky. Radnice se rozhodla, že už opravy odmítá platit. Pokud vandalové zničí další ceduli, město ji nechá odstranit.

Ekologové s takovým řešením nesouhlasí. Podle nich lidem budou chybět informace a turisté na naučných stezkách ztratí orientaci.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Turistické tabule nahradí infokiosky

26.8.2010    Metro   str. 4   Morava

LUCIE LUKAČÍKOVÁ

Turistické tabule vycházejí z módy V Beskydech je proto zkouší nahradit novými kiosky s internetem

Osm nových infokiosků s internetovým připojením a kamerou, která snímá zajímavosti v okolí dané obce či místa, je nyní k dispozici ve Frýdlantu nad Ostravicí, na pomezí Raškovic a Pražma, v Šenově, Brušperku, Komorní Lhotce, FrýdkuMístku a Soběšovicích u přehrady Žermanice. V provozu jsou nepřetržitě a lidé je mohou ovládat dotykovým displejem i klasickou klávesnicí. Informace jsou v češtině, polštině, němčině a angličtině, a to on-line na internetu.

Zneužití infokiosků jako veřejného internetu zdarma ale nehrozí. Z hlavní webové stránky www.eurobeskydy.cz, která je sestavena z prezentací sedmi sdružení obcí, se uživatelé dále dostanou jen na vybrané internetové stránky. „Celkem tam bude zhruba 800 odkazů, například na informační centra v Beskydech, muzea a galerie či vlakové a autobusové spoje,“ upřesnila projektová manažerka sdružení Dagmar Valášková. Lidé se navíc budou moci podívat také na on-line videopřenosy z osmi kamer umístěných v zajímavém okolí kiosků. „Například v Brušperku kamera snímá náměstí, ve Frýdlantu tamní sportovní letiště,“ doplnila Valášková.

Na vybudování informační sítě získalo sdružení téměř 900 tisíc korun od města Frýdek-Místek a dva miliony korun od Moravskoslezského kraje. „Cílem této podpory je stále masivněji zprostředkovávat aktuální a komplexní informace turistům a návštěvníkům Beskyd všemi možnými a moderními prostředky a tím podpořit jejich návštěvnost Beskyd, dobrou orientaci v místě a samozřejmě spokojenost návštěvníků,“ dodal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Vzientek.

***

O Beskydech Toto pohoří se rozkládá na severovýchodní Moravě, na jihovýchodě Slezska, v jižním Polsku a také na severním Slovensku v části Oravy. Nejvyšším vrcholem Beskyd je Babia hora (1 725 m) ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena v roce 1973

Regionální mutace| Metro - severní Morava

Na Kohútce vznikne česko-slovenské centrum

21.8.2010 Mladá fronta DNES  str. 3  Kraj Zlínský

(dan) 

Nové informační centrum na hranicích se Slovenskem bude otevřené veřejnosti symbolicky 28. října

ZLÍNSKÝ KRAJ Nové informační centrum vznikne pro turisty na státní hranici na Kohútce. Jde o první projekt s visačkou československý.

Turistům nabídne kompletní přehled o běžeckých i turistických trasách, propagační materiály a veškeré potřebné informace k výletům po okolí. Konat se tu budou programy pro děti i dospělé z Česka a Slovenska.

Centrum bude otevřené veřejnosti 28. října, symbolicky na Den česko-slovenské státnosti. První akcí dosud uzavřeného centra je vydání publikace Javorníky, která vyjde příští týden.

Snahou lidí, kteří za stavbou stojí, je ještě víc spojit Čechy a Slováky a odstranit mezinárodní bariéry. „Je to úplně nová myšlenka. Přišli jsme na ni v souvislosti s evropskými fondy. Infocentrum má sloužit hlavně k podporování k přírodě šetrné turistiky,“ uvedl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí, kteří jsou partnerem projektu. „Nebudeme podporovat to, že někdo jezdí autem nebo na motorce po lesích. Chceme přilákat do přírody turisty, kteří chodí pěšky nebo jezdí na kole,“ říká Orálek.

Stavba se v těchto dnech dokončuje. „Děláme interiéry, venkovní úpravy, obkládáme zdi kamenem, děláme omítky a upravujeme chodníky. Všechno bude hotovo do 30. září,“ popisuje současný stav Miroslav Maczko, předseda občanského sdružení Javorník.

„Chceme ukázat, že je možné, aby se spojili obce, občanská sdružení i podnikatelé, pokud jde o prospěšnou věc pro občany obou zemí,“ dodává Maczko.

Nové infocentrum by mělo přispět k odstranění bariér, které vznikly mezi Čechy a Slováky po rozdělení republiky. „Paradoxně jsme museli vstoupit do Evropské unie, aby se podařilo nabourat hranici, kterou jsme si mezi sebou sami vytvořili,“ podotýká k československým vztahům Orálek.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Naučná stezka Vsetínskem

23.8.2010  Naše Valašsko - regionální týdeník   str. 3   Zpravodajství  (ivb) 

Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu Vsetín – Naučná stezka okolím Vsetína je dlouhá přibližně sedm kilometrů a čítá třináct zastávek. Na těchto místech se turisté mohou dozvědět něco o přírodních a geologických zajímavostech na trase mezi Vsetínem a Jasenicemi. Putování začíná u městských vsetínských lázní. Odtud vede cesta do kopce kolem vsetínského zámku přes přírodní památku Vršky Díly.

Po cestě je možné pozorovat živočichy a rostliny, kteří se v těchto místech vyskytují. Je proto lepší túru absolvovat od jara do podzimu. Terasovitý svah totiž právě v květnu a červnu hostí rozkvétající středoevropské orchideje, mečík střechovitý nebo kapradinu hadilku obecnou. Výjimečné jsou rovněž stromy, které trasu lemují. Jedná se především o lípy, z nichž některé mají obvod kmene skoro čtyři metry. Na dalších zastávkách se výletníci potěší například pohledem na jalovcové louky, které se na jaře promění v záplavu kvetoucích petrklíčů.

Po překonání několika zastávek v přírodní památce Vršky-Díly, čeká na turisty například zastávka v Jasenicích u pomníčku, U Valovy skály nebo u Velkého Skalníku. Trasa okolím Vsetína je středně náročná. Největší převýšení čeká hned na začátku, vhodná je pro pěší i cyklisty. Stezka nabízí šanci seznámit se s valašskou přírodou, poznat přírodní zajímavosti v okolí Vsetína a dozvědět se něco nového.

Ochránci sehnali peníze na „íčko“

31.7.2010  Valašský deník  str. 3   Valašsko  (ory)  

Pustevny – Informační centrum na Pustevnách, které mělo zůstat po letní sezónu zavřené, se přece jenom zprovozní. Ochráncům přírody se totiž podařilo sehnat potřebné peníze na jeho chod. Změní se však místo, kde bude informační centrum stát.

„Otevřeme do dvou týdnů. Mrzí nás, že o podporu centra neprojevila žádná okolní obec zájem,“ prozradil ochránce přírody z Valašského Meziříčí Milan Orálek. Na provoz centra přispívalo po čtyři roky ministerstvo životního prostředí. Letos ale ochránci grant z ministerstva nezískali. „Peníze jsme nakonec dostali z fondů ostravskokarvinských dolů,“ doplnil Orálek.

Z bývalých prostor budou záchodky

Místostarosta Prostřední Bečvy Milan Fárek o podpoře centra na Pustevnách skutečně neuvažuje.

„Jednalo se o zavedení infocentra poblíž Prostřední Bečvy. Ale to je záležitost tří až čtyř let. V takovém případě bych se spolupráci nebránil,“ reagoval Milan Fárek. Informační centrum bude nově sídlit na místě bývalé Pustevenky v hotelu Tanečnica. V dřívějším sídle centra u lanovky, kde se v zimě prodávají skipasy, se totiž budují veřejné toalety.

„Lidi si to přáli. Pokladna se přesídlí do přenosné budky naproti záchodům,“ upřesnil provozovatel lyžařského střediska na Pustevnách Karel Šrubař.

Opětovné zprovoznění informačního centra si pochvalují zejména turisté. Na jeho služby si už mnozí zvykli. „Máme s ním dobré zkušenosti,“ komentoval situaci předseda valašskomeziříčského Klubu českých turistů Ladislav Hojgr.

Předseda turistického klubu také uvítal nové veřejné toalety. Upozornil, že hlavně v zimě vznikal pro některé návštěvníky Pusteven problém, protože použít záchod v okolí mohli jen návštěvníci pohostinství.

Kromě restauračních zařízení můžou turisté využívat veřejné záchody poblíž prodejních stánků. „Občas ale bývají zavřené,“ naznačil problémy jeden z návštěvníků areálu Pusteven Miroslav Navrátil.

Region| Střední Morava

Naučné vycházky

29.7.2010    ČT 1    str. 12   18:00 Události v regionech - Ostrava  

Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka--------------------Více turistů do města a jeho okolí chce přilákat Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Pro zájemce organizuje naučné vycházky, které vedou senioři. Turisty seznamují nejen se zajímavostmi, ale také s vlastními vzpomínkami nebo paměťmi valašských starousedlíků.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Rozdat naučné brožury a vzhůru za turistickými zajímavostmi v Rožnově pod Radhoštěm. Tak  začala naučná vycházka některým seniorům-průvodcům, kteří se chtějí podělit o ojedinělé vzpomínky nejenom s turisty, ale i obyvateli města. Je mezi nimi i Richard Sobotka.

Richard SOBOTKA--------------------Je to fantastické, protože lidi se spontánně připojují.

obyvatelka města--------------------Je to krásná vzpomínka na zašlé časy 

obyvatelka města--------------------Občas tam jsou třeba i nějaký pikantnosti nebo tak, co zažívali a je to určitě zajímavý si je poslechnout a myslím si, že by sem mělo chodit víc mladších lidí.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Zajímavosti v centru města, především na náměstí a také v jeho okolí, to bylo téma dnešní vycházky.

Richard SOBOTKA--------------------Za několik set let ta dispozice toho náměstí se v podstatě nezměnila.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Rožnovská struha, Hájnice, pozoruhodné rožnovské ulice, to jsou některá z témat naučných vycházek. Projekt Město v mé paměti organizuje Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.

Marcela SLÍŽKOVÁ, Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm--------------------My jsme se právě rozhodli motivovat seniory vlastně k využití jejich paměti. A vlastně protože jsme oslovili především nejdříve seniory, se kterými máme už zkušenost při spolupráci s knihovnou, tak vlastně rozvinutí jejich literárního potenciálu a zapojení do toho veřejného života.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody--------------------Tady ti lidé vědí mnohem víc, než dokážeme na naučné tabule naučných stezek napsat.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Senioři v roli průvodců budou znovu seznamovat s turisticky zajímavostmi města obyvatele a turisty příští čtvrtek 5. srpna. Daniel Šamánek, Česká televize, Rožnov pod Radhoštěm.

Galovské lúky

2.8.2010  Naše Valašsko - regionální týdeník  str. 3   Zpravodajství (kaz) 

Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu Huslenky - V západní části Javorníků se, asi tři a půl kilometru jihovýchodně od obce Huslenky, rozkládají Galovské lúky. Ty jsou ukryty těsně pod vrcholem Hrachovce (777 m. n. m.). Unikátnost těchto svahových horských luk spočívá v početnosti populace prstnatce bezového a dalších druhů čeledi vstavačovitých. Za příznivých podmínek tu během května může vyrašit až šest tisíc těchto vzácných rostlinek.

Galovské lúky leží mimo dosah značených turistických cest, a proto jsou i obtížněji dostupné. Přístupová cesta se táhne nalevo za vlakovým přejezdem u vlakové stanice Huslenky. Makadamová cesta postupně přechází v polní cestu po hřebeni Hrachovce. Už samotná stezka je na několika místech lemována prstnatci. Z cesty se navíc nabízí krásné výhledy směrem na Velké Karlovice. Posledních několik set metrů se stezka klikatí mezi stromy. Oblast Galovských lúk je označena pouze pomocí informačních tabulí Chráněné krajinné oblasti.

Roku 1952 byly Galovské lúky vyhlášeny přírodní rezervací. Oblast se rozkládá na ploše jednadvaceti hektarů. Krom vzácných vstavačů zde rostou i další ohrožené druhy, jako třeba vratička měsíční či hořeček žlutavý. Louky skýtají útočiště i pro mnoho druhů motýlů a plazů.

Adam Kazmíř

Satinské vodopády nabízí obří hrnce

2.8.2010  Mladá fronta DNES  str. 5   Kraj Zlínský Jakub Záhora 

BESKYDY Prázdninové počasí mnohdy láká k výletu do přírody. Mezi návštěvníky oblíbená místa Moravskoslezského kraje bezpochyby patří Lysá hora a její okolí. Kousek od ní teče skrze Malenovice potok Satina, který turistům nabízí nejznámější vodopády Beskyd. Satinské vodopády se nachází ve výšce přes pět set metrů nad mořem a navazují na Přírodní rezervaci Malenovický kotel. Nejpopulárnější je mezi lidmi zhruba kilometr dlouhý úsek soutěsky, která je místy až patnáct metrů hluboká. Pod hlavním vodopádem, který je necelé dva metry vysoký, se rozprostírá několik desítek metrů dlouhé koryto. To je z jedné strany ohraničené vysokou skálou a na jeho konci je další, o něco menší vodopád.

Do toku Satiny zasahují spadané kmeny stromů a na mnoha místech se vytvořily kaskády, peřeje či romantické přehrádky. „Příroda je tady nádherná, stejně jako jinde v Beskydech. Ideální je výlet k vodopádům propojit s výšlapem na Lysou horu. A pak zpátky dolů - do Ostravice na vlak,“ řekl jeden z návštěvníků Aleš Pacner z Ostravy.

Kolem Satiny sice vede zeleně značená turistická stezka, ale přímý sestup do soutěsky je obtížný. Nejblíž k největšímu vodopádu se lidé dostanou v místě informačního panelu číslo 13. Turisté, kteří do této přírodní památky zavítají, mohou natrefit také na zvláštní útvary, jimž se říká obří hrnce. Jsou to mísovité skalní prohlubně, které vméně odolných částech jílovců vymlela Satina.

Ke vzniku vírů a turbulencí dochází díky značnému sklonu potoka. Odborníci tento proces pojmenovali jako evorzně erozní činnost. Přírodní památku Vodopády Satiny vyhlásila Správa CHKO Beskydy teprve 30. listopadu 2006 - jen dva roky po nedalekém Malenovickém kotli. O jejich kráse se však ví už delší dobu.

Satinské vodopády jsou známé od dob, kdy začal být populární rozmach turistiky v regionu, tedy zhruba od přelomu 19. a 20. století. Z této doby pochází i první fotografie vodopádu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Cykloturistické trasy v Beskydech opravují ochránci přírody

28.7.2010    ČT 1    str. 14   18:00 Události v regionech - Ostrava

Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka--------------------Cykloturistické trasy v Beskydech opravují ochránci přírody. Dokončili už rozsáhlou rekonstrukci tras v mikroregionu Valašsko, Meziříčsko, Kelečsko. Cyklisté tam najdou desítky naučných tabulí a také upravená odpočívadla.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Okraj Poličné, místní části Valašského Meziříčí u řeky Bečvy. Právě tady vede jedna z cyklotras mikroregionu Valašsko, Meziříčsko, Kelečsko, kterou ochránci přírody opravili. Pravidelně jí využívají cyklisté nejenom z města, ale i z celého regionu.

cyklistka--------------------Já myslím, že je to určitě dobré, že se to určitě bude hodit.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Obec Branky, další z míst na cykloturistických trasách, kde turisté najdou opravené naučné tabule.

osoba--------------------Tak mohlo by to bejt větší možná, si myslím, aby to bylo z dálky víc vidět.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------40 naučných tabulí a více než 10 odpočívadel na cykloturistických trasách v okolí Valašského Meziříčí a Kelče opravili ochránci přírody. Pomáhali jim i studenti.

student--------------------Pokud je potřeba, tak musíme tu tabuli i vyčistit, popřípadě vyměnit celé plexisklo, pokud je prasklé nebo nějak poškozené, popřípadě šindely na střeše vyměnit.

student--------------------Na rozdíl od naučných stezek, jako je například Karafiátova stezka nebo takové ostatní, tak ta cyklostezka vlastně Meziříčsko, Kelečsko byla v docela dobrém stavu, že jsme nenašli rozbité tabule ani plexiskla,takže je to v pohodě, cyklisti jsou ukázněnější než pěší.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Opravené cykloturistické trasy navíc místy navazují na naučné stezky v Beskydech.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody--------------------Ten systém je stále užíván a trochu zestárl, tak jsme získali grant z ministerstva životního prostředí a s částečnou finanční podporou obcí tento systém udržujeme.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor--------------------Opravenou cyklotrasu budou ochránci přírody kvůli vandalům pravidelně kontrolovat. Daniel Šamánek, Česká televize, Kelč a Valašské Meziříčí.

Samoty v Beskydech spojila naučná stezka

26.7.2010  Mladá fronta DNES    str. 3  Kraj Moravskoslezský (ČTK) 

STARÉ HAMRY Okolím Starých Hamrů na Frýdecko-Místecku vede nová naučná stezka. Nenáročná trasa dlouhá zhruba sedm kilometrů spojuje horské samoty a na informačních tabulích ukazuje, jak se v Beskydech dříve žilo.

„Obec Staré Hamry tím chce přilákat více turistů,“ řekla starostka Eva Tořová.

Stezku vybudovala obec společně s Lesy ČR, které přispěly částkou 320 000 korun. Naučná stezka začíná vmístní části Starých Hamrů zvané Samčanka a přes horskou osadu Němčanka vede do osady Javořina. Odtud se turisté mohou vrátit do Samčanky stejnou trasou, nebo pokračovat po takzvané obrázkové cestě, která je rovněž dovede zpátky do Starých Hamrů. Celý okruh je dlouhý asi devět kilometrů. Stezka ukazuje polosamoty a samoty ležící hluboko v lesích. Najdou se mezi nimi i trvale obydlené domy, ale většina osad je využívána rekreačně.

„Jejich minulost připomínají dobové fotografie, zároveň jsme se snažili dopátrat původu jejich názvů,“ řekla starostka.

V okolí Starých Hamrů jich vminulosti bylo na pět desítek. Stezka také vede kolem několika památných míst - například chráněného, stovky let starého tisu v Němčance. Využívá lesní cesty i turistické trasy, částečně vede i po běžecké trase, kde jsou v zimě udržované stopy. Z hřebenu Javořiny a Kozích hřbetů nabízí působivý výhled na okolní krajinu.

Podle starostky obec nemá příliš jiných možností, jak turisty přilákat. „Jsme součástí chráněné krajinné oblasti a blízko přehrady Šance. Možnosti rozvoje jsou proto omezené,“ naznačila Tořová.

Rgionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Moravskoslezký kraj: Jeseníky, Beskydy i Poodří

20.7.2010    tyden.cz    str. 0   Cestování

- red - 

Příroda a její rozmanitost jsou jednou z hlavních předností Moravskoslezského kraje. V tomto nejvýchodnějším kraji České republiky čekají na turisty hned tři chráněné krajinné oblasti. Do Jeseníků a do Beskyd se mohou vypravit třeba na horské tůry, Poodří nabídne milovníkům vody putování krajinou podél řeky, kolem rybníků a lužními lesy.

Beskydy se také mohou pochlubit titulem největší chráněné krajinné oblasti v České republice (1160 m2). Objevíme v nich i zbytky původních pralesovitých lesů. V Jeseníkách se zase nachází nejvýše položené trvale obydlené místo v České republice - televizní vysílač na Pradědu (1491 m). Za výpravu a prozkoumání zcela jistě stojí  i Rešovské vodopády, jeskyně Šipka ve Štramberku či přírodní park Hradní vrch Hukvaldy. Za pozůstatky sopečné činnosti se lze vydat na Venušinu sopku, Uhlířský vrch a na Velký Roudný.

Starobylé hrady i modernější technické památky

Mezi nejstarší památky v regionu se řadí hrad Hukvaldy, Sovinec, Starý Jičín a Slezskoostravský hrad. Zejména v oblasti Beskyd se návštěvníci setkají se specifickou valašskou kulturou a folklórem. Unikátní jsou například zdejší dřevěné stavby, z nichž nejvýznamnější jsou kostelíky. V tomto kraji na pomezí Moravy a Slezska návštěvníci obdivují i celou řadu technických památek. Například Dolní oblast v Ostravě-Vítkovicích, areál Landek v Ostravě-Petřkovicích či  úzkorozchodnou železnici Třemešná - Osoblaha.

Adrenalin v největším lanovém centru v ČR

Milovníci adrenalinu a zábavy se vypraví do Trojanovic. Své tělo si tu protáhnou v Tarzanii - v největším lanovém centru v České republice. Pod korunami stromů tu jsou připraveny trasy různé obtížnosti. Své opičí dovednosti si tu mohou vyzkoušet již i čtyřleté děti - pro malé Tarzany je tu připravena speciální dětská dráha. Před pokořením zvolené trasy čeká na lezce instruktáž a všichni vyfasují potřebné vybavení, například helmy. Letos si tu ti statečnější mohou vyzkoušet  horkou novinku, kterou je Powerfan. Skok z výšky 13 metrů, kdy první dvě třetiny letí člověk takřka volným pádem, zaručeně zajistí příliv adrenalinu do krevního řečiště.

Znovuobjevený dopravní prostředek - koloběžka

Do Trojanovic se můžete dostat i jedním netradičním dopravním prostředkem - koloběžkou. Tato relativně nová forma zábavy je vhodná pro celou rodinu. Na Pustevnách zájemce proškolí, vyberou koloběžku, která bude pasovat právě jim, na hlavu posadí helmu a už mohou začít svůj sjezd po asfaltové cestě. Užít si lze rychlé jízdy, ale i klidné projížďky plné krásných pohledů do přírody. Po 6 kilometrů dlouhé jízdě a překonání více než čtyřsetmetrového převýšení dojedou výletníci do Ráztoky v Trojanovicích. A chce-li si někdo sjezdařský zážitek zopakovat, není nic jednoduššího, než vyjet zpět na Pustevny lanovkou, i s koloběžkou.

Největším golfovým areálem ve střední Evropě se chlubí v Čeladné

Na své si v samém srdci Moravskoslezských Beskyd přijdou i milovníci golfu. V Čeladné, beskydském podhorském rekreačním středisku, se rozkládá jeden z nejkrásnějších golfových areálů v České republice. Hráčům zde jejich golfové schopnosti prověří dvě obtížná golfová gřiště. V areálu se nachází i jízdárna, takže si tu mezi hrami lze odpočinout i při jízdě na koni.

Pohled z výšky Lysé hory, Radhoště či Pradědu

Turisté mířicí do Moravskoslezských Beskyd, kteří si chtějí vychutnat pěší chůzi, by si zcela jistě neměli nechat ujít výšlap na nejvyšší horu Beskyd - Lysou horu (1323 m). Z té se nabízí překrásný výhled do okolní krajiny. Horu nazývanou místními Gigula obdivoval i básník Petr Bezruč. Přezdívá se jí také Hora zbojníků - podle legendy tu bohatým bral a chudým dával zbojník Ondráš se svou družinou. Mnozí dodnes hledají jeho poklad, který zde údajně zůstal ukrytý.

Při výpravě na další známý vrch Beskyd - Radhošt (1129 m) se cestovatelé mohou vyfotit u mohutné kamenné sochy Radegasta a před výšlapem na samotný vrchol se tu mohou i občerstvit. Na vršku Radhoště je uvítají do kamene vytesané sochy dvou našich věrozvěstů - Cyrila a Metoděje. Autorem tohoto sousoší i sochy boha Radegasta je sochař Albín Polášek. Ti, kdo chtějí ještě výše, se  podívají do zdejší krásné kaple sv. Cyrila a Metoděje, postavéné již v roce 1898.

Na Pradědu (1492 m), nejvyšším vrcholku Jeseníků, se tyčí vysílač, ve kterém je ukryta například restaurace a vyhlídka. Z té je z výšky 80 metrů vidět na Lysou horu, Sněžku a Radhošť. Za příznivého počasí lze dohlédnout až do Vysokých Tater a na Malou Fatru na Slovensku a na Nízké Alpy v Rakousku.

Města s mnoha památkami a zajímavostmi

Frýdek-Místek zcela jistě nesmí při putování po severu Moravy zůstat zapomenut. Město na dvě územní části dělí řeka Ostravice, protékající jeho středem. Za prohlídku zcela jistě stojí například frýdecký zámek s Muzeem Beskyd  a  zámecká zahrada s barokními sochami z 18. století. V jedné z dominant Frýdku, v chrámu Panny Marie Frýdecké, čeká na poutníky socha patronky, která údajně umí dělat zázraky. V okolním přírodním parku je vystavěno 14 kapliček křížové cesty a kaple Srdce Páně. V Rožnově pod Radhoštěm si mohou zájemci prohlédnout zdejší Valašské muzeum. Na rožnovském hřbitově se pak mohou poklonit jednomu z nejznámějších českých atletů - olympijskému vítězi a místnímu rodákovi Emilu Zátopkovi.

Spoustu zajímavostí a památek naleznou turisté i v dalších městech Moravskoslezského kraje. Štramberk, Nový Jičín a Příbor se chlubí svými jedinečnými městskými centry. Svůj historický význam a půvab mají však i další města - například Opava,  Ostrava, Hradec nad Moravicí, Fulnek, Bílovec, Krnov, Bruntál a mnohé další.

Kde se ubytovat v Moravskoslezském kraji

Na samém konci malebné vesničky Čeladná, na úpatí hory Smrk, čeká na své hosty hotel U Holubů. Je zasazen doprostřed horské louky v přírodě Beskyd. Upravené a udržované prostředí s výhledem na zalesněné vrcholky hor, dobrá poloha, klidné ubytování a gastronomické služby zaručují dobré podmínky pro nejrůznější pobyty.

Menší rodinný Penzion Jeseníky skýtá apartmánové ubytování v obci Suchá Rudná, 7 kilometrů od Karlovy Studánky. Dokonce sem své hosty zdarma dopraví od vlaku či autobusu. Kromě ubytování tu nabízejí například dětské pískoviště, venkovní posezení s krbem  a parkování a internet zdarma.

V Suché Rudné mohou zájemci využít i široké nabídky ubytování hotelu Paramon. Naleznou tu například restauraci s typickou českou kuchyní, saunu, masážní vanu, stolní tenis, elektronické šipky, menší posilovnu, tři antuková hřiště a především rodinnou atmosféru.

Suchá Rudná je ideální k vyrážení na turistické procházky po okolí. Karlova Studánka, Sovinec, Bruntál, Rejvíz, Velké Losiny, Dlouhé Stráně -  to je jen malý výčet nedalekých zajímavých cílů.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/moravskoslezky-kraj-jeseniky-beskydy-i-poodri_175913.html

Satinské vodopády nabízí také obří hrnce

20.7.2010  Mladá fronta DNES  str. 4   Kraj Moravskoslezský

Jakub Záhora

»Servis na léto Dnešní Tip na výlet vede k oblíbeným vodopádům, které se nachází nedaleko Lysé hory BESKYDY Prázdninové počasí mnohdy láká k výletu do přírody. Mezi návštěvníky oblíbená místa Moravskoslezského kraje bezpochyby patří Lysá hora a její okolí. Kousek od ní teče skrze Malenovice potok Satina, který turistům nabízí nejznámější vodopády Beskyd.

Satinské vodopády se nachází ve výšce přes pět set metrů nad mořem a navazují na Přírodní rezervaci Malenovický kotel. Nejpopulárnější je mezi lidmi zhruba kilometr dlouhý úsek soutěsky, která je místy až patnáct metrů hluboká. Pod hlavním vodopádem, který je necelé dva metry vysoký, se rozprostírá několik desítek metrů dlouhé koryto. To je z jedné strany ohraničené vysokou skálou a na jeho konci je další, o něco menší vodopád. Do toku Satiny zasahují spadané kmeny stromů a na mnoha místech se vytvořily kaskády, peřeje či romantické přehrádky.

„Příroda je tady nádherná, stejně jako jinde v Beskydech. Ideální je výlet k vodopádům propojit s výšlapem na Lysou horu. A pak zpátky dolů - do Ostravice na vlak,“ řekl jeden z návštěvníků Aleš Pacner z Ostravy. Kolem Satiny sice vede zeleně značená turistická stezka, ale přímý sestup do soutěsky je obtížný. Nejblíž k největšímu vodopádu se lidé dostanou v místě informačního panelu číslo 13.

Turisté, kteří do této přírodní památky zavítají, mohou natrefit také na zvláštní útvary, jimž se říká obří hrnce. Jsou to mísovité skalní prohlubně, které vméně odolných částech jílovců vymlela Satina. Ke vzniku vírů a turbulencí dochází díky značnému sklonu potoka. Odborníci tento proces pojmenovali jako evorzně erozní činnost.

Přírodní památku Vodopády Satiny vyhlásila Správa CHKO Beskydy teprve 30. listopadu 2006 - jen dva roky po nedalekém Malenovickém kotli. O jejich kráse se však ví už delší dobu. Satinské vodopády jsou známé od dob, kdy začal být populární rozmach turistiky v regionu, tedy zhruba od přelomu 19. a 20. století. Z této doby pochází i první fotografie vodopádu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

V Huťském lesíku plánují vybudovat psí naučnou stezku

19.7.2010   Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 2   Zpravodajství

(red) 

Valašské Meziříčí - Meziříčští radní ve středu podpořili projekt celkové regenerace území Huťského lesíka, který je již několik desítek let zanedbán. Návrh byl vypracován tamním Českým svazem ochránců přírody.

Ochránci bojují o zachování a obnovení této přírodní lokality. „Chtějí jej revitalizovat za účelem vzdělávání dětí a rekreace všech ostatních obyvatel i návštěvníků města. V neposlední řadě také otevírají možnost volného pohybu psů,“ vysvětlila mluvčí radnice Vendula Šmídová. Ochránci totiž navrhují vybudování psí naučné stezky a různých psích prolézaček a překážek.

Pro tento účel by byla využita druhá část Huťského lesíku, od dřevěné lávky, která je součástí cyklostezky, po ulici Solární.

„Na jednání rady zazněly také další návrhy využití zregenerovaného lesíka. Například vybudování hrbolatého okruhu pro cyklisty, takzvaného singletracku nebo vytvoření parku s různými lanovými atrakcemi,“ popsala další vize o budoucnosti lesíka mluvčí.

Na Kohútce vzniká společné infocentrum Čechů a Slováků

9.7.2010  Valašský deník  str. 3  Valašsko  MICHAL BURDA 

Pracovníci infocentra se postarají o údržbu běžeckých tras, zaměří se také na ekologii.

Nový Hrozenkov - Bytelná dřevěná stavba vyrůstá na česko-slovenské státní hranici v Novém Hrozenkově, Kohútce. V nových prostorách bude fungovat I. Slovenskočeské infocentrum Kohútka.

Na projektu za dvacet milionů korun se podílejí občanské sdružení Javorníky, Severomoravské sdružení Českého svazu ochránců přírody, občanské sdružení Sport Centrum Kohútka a Združenie na podporu rozvoja oblasti Lazy pod Makytou - Čertov.

„Hlavním cílem je vybudování a provoz turistického informačního centra, které bude současně plnit vzdělávací funkci s důrazem na ochranu životního prostředí,“ přiblížil ekolog Jiří Jurečka.

Zamýšlenému zaměření centra bude odpovídat také jeho vybavení. Vzniknou zde například stálá a prodejní galerie a také učebna až pro padesát lidí.

Dalším úkolem centra, jehož plnění připadne sdružení Sport centrum Kohútka, bude zimní údržba turistických běžeckých tras a letní údržba okolních horských luk. „Pro první případ máme rolbu, kterou jsme už úspěšně vyzkoušeli při úpravě patnácti kilometrů stopy z Kohútky na Kasárna,“ prozradil předseda sdružení Martin Drábek. Doplnil, že pro letní údržbu krajiny sdružení pořídilo speciální sekačku.

Důležitost zejména letní údržby horských luk vyzdvihoval valašsko meziříčský ekolog Milan Orálek. Její význam vzrostl poté, co se z hřebenů valašských kopců pomalu vytratilo tradiční pastevectví. „Tím ustala veškerá přirozená péče. Doplatit by na to mohly vzácné orchideje či šafrán Heuffelův. Ten roste pouze na Kohútce a pak ještě v Zubří,“ přiblížil Orálek.

Stavba I. Slovensko-českého infocentra na Kohútce skončí v měsíci září. „Osmadvacátého října bude slavnostně otevřeno za přítomnosti portášů, protože stojí na zemské hranici, kterou dříve střežili,“ prozradil Orálek. Součástí slavnostní chvíle bude také pomyslné odstranění hraniční závory mezi Českou a Slovenskou republikou.

Stavba infocentra a jeho vybavení si vyžádá zhruba 20 milionů korun. Devadesát procent nákladů pokryje dotace z evropských prostředků.

Region| Střední Morava

Turisty provede po horách mobil

8.7.2010    Právo    str. 10   Severní Morava a Slezsko

Denisa Telaříková 

Musí však mít připojení na internet a fotoaparát * Nový informační systém zavádějí v Beskydech a Jeseníkách

Turisté v Beskydech a Jeseníkách nebudou na naučných stezkách potřebovat průvodce. Místo něj mohou použít svůj mobilní telefon vybavený fotoaparátem a připojením na internet. Nový systém informování o ochraně přírody a cenném dědictví těchto dvou chráněných krajinných oblastí během dvou let vyzkouší organizace, které po naučných stezkách v Beskydech a Jeseníkách rozmisťují stovky malých tabulí s kódy.

Novinku finančně podporuje ministerstvo životního prostředí.

„Princip nového systému je jednoduchý. Podél naučných stezek, ale i ve městech, jsou umístěny malé tabulky s kódy. Ty si turista vyfotí a do mobilu dostane podrobnou informaci o dané lokalitě. Výhodou je, že lidé si informaci odnesou i domů, kde si ji na počítači mohou stáhnout,“ informovala Právo předsedkyně občanského sdružení Actaea Kateřina Kočí.

Jejich sdružení tabulky rozmísťuje v Jeseníkách i Beskydech: v současnosti je mohou turisté vyzkoušet na Rejvízu, podél stezky na Praděd, na Pustevnách či ve Velkých Karlovicích.

Například v Beskydech na Jablunkovsku funguje od července nová interaktivní naučná stezka Dědictví Jablunkovska.

„Padesát zastavení se nachází na území obcí Dolní a Horní Lomná, Mosty u Jablunkova a Jablunkov. Lidé tabulky najdou na stožárech elektrického vedení, stromech či na informačních panelech,“ sdělila ve středu Právu Alena Dodoková z Ústavu pro ekopolitiku, který novou stezku vytvořil.

„Důležité je, aby si lidé stáhli čtečku, třeba na našich webových stránkách www. actaea. cz. Kromě přírodních zajímavostí pak mobil načte i telefon na horskou službu či informační centrum,“ uvedla dále Kočí.

Podle ní během dvou let podpoří ministerstvo tento originální informační systém v rámci Karpatské úmluvy necelými třemi milióny korun.

***

Lidé si informaci odnesou i domů, kde si ji na počítači mohou stáhnout Kateřina Kočí, občanské sdružení Actaea

Výstavba stezky se zkomplikovala

26.6.2010  Frýdecko-místecký a třinecký deník   str. 1   Titulní strana

JANA RUMIANOVÁ 

Odbočka cyklostezky do Čeladné se zatím vůbec stavět nebude, obci se totiž nepodařilo vypořádat s majitelkou pozemků. Stavět se však zatím nebude ani v Bašce, v Ostravici se navíc cyklotrasa zkrátí.

Frýdlant nad Ostravicí – Výstavba páteřní cyklotrasy spojující Ostravu a Beskydy se opět zkomplikovala. Ještě letos v únoru obce na úseku cyklostezky z Bašky do Ostravice s odbočkou do Čeladné jednaly o finanční spoluúčasti na výstavbě a provozování této cyklotrasy.

„Smlouva však dosud nebyla uzavřena,“ informoval tento týden zastupitele města místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).

Čeladná odpadla

„Ukázalo se, že obec Čeladná a v návaznosti na ni i obec Pstruží nebudou účastníky této smlouvy, protože na katastru obce Čeladná se nepodařila dohoda o vypořádání pozemků se soukromou majitelkou. Trasa na těchto dvou katastrech se proto v současné době ze záměru vybudování cyklostezky vypouští,“ konstatoval Bohumil Dolanský. Potíže však nenastaly jen v Čeladné, ale i v Bašce. Tady ale za komplikace nemůže soukromá osoba, nýbrž zastupitelstvo obce.

Baška staví kanály

„V obci Baška zastupitelstvo neschválilo navrženou smlouvu k výstavbě cyklostezky. Podle jejich sdělení mají nyní jiné investiční priority. Probíhá tu totiž výstavba kanalizace, obec do ní investuje nemalé prostředky a zadlužit se kvůli výstavbě cyklostezky už by zřejmě bylo nad její možnosti,“ vysvětlil Bohumil Dolanský.

„Na posledním jednání s projektantem však zástupci obce Baška slíbili, že umožní na katastru Hodoňovic vybudovat alespoň začátek cyklotrasy směrem k Pržnu, tudíž tato obec zůstává účastníkem smlouvy, třebaže převážná část trasy na jejím katastru směrem od FrýdkuMístku nyní nebude realizována,“ uvedl místostarosta.

Trasu zkrátí i kytka

Ani tím však ještě potíže nekončí. Do hry totiž vstoupili i ochranáři.

„Na katastru obce Ostravice také dochází ke zkrácení trasy v konečném úseku na Mazák. Důvodem je zamítavé stanovisko z Chráněné krajinné oblasti Beskydy,“ informoval o další změně Bohumil Dolanský.

„V tomto případě ovšem musím dát ochranářům zapravdu. Byl jsem se s nimi na místě podívat a musel jsem uznat, že zde roste vzácná chráněná rostlina v takovém množství, že kdyby tady ochranáři povolili stavbu, oni sami by porušili zákon, což bychom po nich rozhodně žádat nemohli,“ pokrčil rameny místostarosta Dolanský.

Jelikož změnami dojde k novému přerozdělení finančních podílů jednotlivých obcí, zastupitelstvo Frýdlantu nad Ostravicí tento týden schválilo novou smlouvu o této finanční spoluúčasti na výstavbě a provozování připravované cyklostezky.

Valašský skanzen, perla celého Rožnovska

25.6.2010  Mladá fronta DNES   str. 4  Kraj Zlínský - Rožnov

Iva Chmelová  Chráněná území   

Nejen foklorní tradice či krásnou přírodu nabízí oblast Rožnovska. Tahákem je zejména Valašské muzeum v přírodě.

Valašsko jako svébytnou část České republiky zná každý. Když někdo ale nemá tolik času na to věnovat se celému regionu delší dobu, stačí si zajet do Rožnova pod Radhoštěm a jeho okolí. Roubené chalupy, stále živé folklorní tradice i krásnou přírodu jistě každý cestovatel ocení.

Perlou lidové architektury je Valašské muzeum v přírodě, jinak také rožnovský skanzen. Založili jej bratři Jaroňkové už v roce 1925 a letos slaví pětaosmdesáté výročí svého vzniku.

Skládá se ze tří částí. Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925, kdy do něj byly přeneseny domy z rožnovského náměstí.

Valašská dědina letos slaví 85 let od svého vzniku

Milovníky techniky jistě zaujme Mlýnská dolina, kde si lze prohlédnout funkční valchu, vodní mlýn, pilu nebo lisovnu oleje. Tato část je v muzeu nejkratší dobu, otevřená byla v roce 1982.

Nejrozsáhlejší částí skanzenu je Valašská dědina, která zde vyrostla v šedesátých letech. Tvoří ji na čtyřicet objektů, od chalup a hospodářských stavení po zvonice, větrný mlýn a školu. Zpřístupněná byla v roce 1972 a stále se rozrůstá. Například loni o evangelický kostelík, vesnickou školu a hostinec s obchodem. Muzeum od roku 1995 spravuje také komplex na nedalekých Pustevnách s restaurací Libušín a hotelem Maměnka. Ty vytvořil slavný architekt Dušan Jurkovič na přelomu 19. a 20. století.

Zřejmě nejznámější církevní památkou Rožnovska je kaple svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti, postavená v nezvyklém románsko-byzantském stylu. Dokončená byla v roce 1898 a je od té doby častým cílem turistů.

Poutníky zase určitě zaujmemariánské poutní místo Zašová, kde je chrám zasvěcený Navštívení Panny Marie. Křesťané tam uctívají vzácný obraz Panny Marie s děťátkem a poutní místo Stračka s pramenem pitné vody, ke kterému se váže pověst. Symbolem Rožnovska se stala třímetrová žulová socha pohanského slovanského boha Radegasta, kterou vytvořil Albín Polášek. Stojí na hoře Radhošť už téměř osmdesát let. V roce 1931 totiž nahradila starší originál, který dnes lze spatřit na frenštátské radnici.

Turisté tady najdou jeskyně, cyklostezky i rozhlednu Cyrilka

Návštěvníci v regionu najdou i další turistické atrakce. Například mezi Pustevnami a Radhoštěm stojí rozhledna Cyrilka. Je to spíš altán, ze kterého lze dohlédnout do Frenštátské kotliny a na Pustevny, za dobré viditelnosti pak také na Palkovické hůrky, Štramberskou Trúbu, Čertův mlýn, Lysou horu i na Slovensko.

Na Rožnovsku se vyskytuje i plno mokřadů. Přímo ve Valašském muzeu v přírodě se nacházejí zbytky původních lužních lesů Bečvy. Jedinečný zbytek přirozených horských lesů je chráněný v národní přírodní rezervaci Kněhyně - Čertův mlýn, která je dobře dostupná po červené turistické značce.

U obce Horní Bečva leží přírodní památka Pod Juráškou, kterou tvoří silně podmáčená rašelinná louka v údolí potoka Kněhyně.

Další mokřadní lokalitou v okolí Horní Bečvy je přírodní památka Kudlačena s výskytem vzácných obojživelníků a rostlinných společenstev. Rožnovsko je i plné rostlin a zvířat. Kromě rysa a medvěda vysledovali odborníci na území rezervace Kněhyně - Čertův mlýn i velmi vzácného tetřeva hlušce.

Mokřad Pod Hájem v Zašové obývá také moták pochop, slípka zelenonohá, volavka popelavá, chřástal vodní, chřástal polní, čolek obecný nebo skokan štíhlý.

Návštěvníci tady najdou i zajímavé jeskyně. V rezervaci Kněhyně -Čertův mlýn se nachází Kněhyňská jeskyně s hloubkou podzemí až 58 m a délkou zatím zmapovaných prostor 280 m. Nejdelší beskydskou pseudokrasovou jeskyní s délkou 370 metrů je ale zmíněná Cyrilka na Pustevnách.

Za návštěvu určitě stojí také lesní jezírko Mořské oko nedaleko Pusteven, které na místě původního mokřadu vyhloubili nadšenci už koncem 19. století.

Na své si přijdou imilovníci výletů nebo výšlapů. V regionu jemnožství turistických tras. Jednou z nejnavštěvovanějších je výstup na horu Radhošť spojený s prohlídkou významných staveb na Pustevnách a soch Radegasta či svatých Cyrila aMetoděje u kaple na Radhošti.

Oblíbené cyklotrasy vedou po horských hřebenech přes Soláň, Radhošť, Pustevny, Lysou horu až k vrcholům Malého Javorníka. V Zašové a okolí je několik značených cykloturistických tras.

V nedávných dnech byla také otevřena třicet kilometrů dlouhá cyklostezka, která vede údolím Rožnovské Bečvy ze Zašové nedaleko Valašského Meziříčí až po Horní Bečvu. Stála 125 milionů korun.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Trojanovice, to nejsou jen Pustevny a Radhošť

4.6.2010    infoportaly.cz    str. 0   Krajský úřad Tiskové oddělení MSK  

Při zmínce o obci Trojanovice si každý vybaví Pustevny a Radhošť. Málokdo tak má představu,  jaké jiné skvosty Trojanovice nabízejí.

Trojanovice je  obcí pasekářskou. Rozptýlená zástavba je velmi unikátní a návštěvníky  již po staletí fascinovalo soužití lidí s přírodou. Lidé jsou  zde s přírodou spjati, protože mají hluboké historické kořeny  k půdě, kterou jejich předci museli vykácet a upravit na pole zvané  paseky. Už jen pohyb po pasekách naplňuje člověka klidem.

V  Trojanovicích  však nejsou jen chalupy a paseky. Občané Trojanovic, kteří si říkají  pasečani, vystavěli v obci množství křížů, kapliček, zvoniček  i soch. Naposledy se pasečani spolu s občany Frenštátu, ke kterému  jsou Trojanovice „přifařeny", rozhodli svépomocí postavit zvoničku  na Horečkách zvanou Strážkyně Beskyd.

Tato zvonička je umístěna  právě na katastru Trojanovic v lokalitě Horečky. Jedná se o unikátní  lokalitu, která turisticky tvoří předstupeň pro výstup na Velký  Javorník.

Horečky inspirovaly mnoho básníků, malířů a sochařů.  Pomník na Horečkách má básník Josef Kalus, malíř Břetislav  Bartoš či T. G. Masaryk. Horečky jsou také sportovním centrem,  neboť je na jejich úpatí postaven skokanský můstek olympijského  vítěze Jiřího Rašky.

Každý návštěvník, který navštíví  Trojanovice, zjistí, že zvonička na Horečkách má co chránit.  Přírodní, kulturní a duchovní bohatství obce je hodno ochrany.  Tato ochrana není pouze symbolická ve formě zvoničky, ale také  ve formě Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která patří mezi  evropsky významné lokality Natura 2000 a také do významné ptačí  oblasti.

URL| www.infoportaly.cz/ms-kraj/krajsky-urad/4008-trojanovice-to-nejsou-jen-pustevny-a-radhost

Lysá královna

1.6.2010    Týdeník Televize    str. 20   Cestování  Petr Kučera 

Z vrcholu Lysé hory máte za hezkého počasí oravskoslezské Beskydy jako na dlani. Kopec opěvovaný Petrem Bezručem představí Večer na téma... Beskydy.

Lysá hora tvoří výrazný solitér v masivu Moravskoslezských Beskyd. Vrchol, jehož historický název Gigula obnovil právě moravský bard Bezruč, a jeho čtyři hlavní rozsochy (Lukšinec, Zimní Polana, Velký Kobylík a Malchor) jsou od okolních horských hřebenů odděleny hlubokými údolími, která v krajině vykrojily řeky Ostravice, Řečice a Mohelnice. Pro svou majestátnost je Lysá hora přezdívána Královna Beskyd.

První písemné zmínky o vrchu pojmenovaném Lissa huera spadají do poloviny 13. století. O v podstatě bezvýznamný a pustý kopec vedli v průběhu historie slezští šlechtici řadu urputných bojů, půtek a přetahovaček. Poté, co ve druhé polovině osmnáctého století připadla Habsburkům, stala se Lysá hora na dlouhá desetiletí jedním z center tichého boje mezi německým a českým (moravským) živlem.

Němci, hlavně díky chatě postavené na počest arciknížete Albrechta, měli mírně navrch až do října 1933, kdy byl na Lysé hoře položen základní kámen ke stavbě české chaty, kterou nechal postavit Klub českých turistů z Ostravska (viz box).

Dnes už se o vrchol ani jeho okolí nikdo přetahovat nemusí, a tak se Čech, Moravan, Slezan, Němec či jiný cizozemec mohou bez obav a předsudků kochat krásou okolní přírody. K výstupu na Lysou horu je možné použít několik tras různé náročnosti - nejlehčí z Visalají, nejdelší z obce Pražmo, nejfrekventovanější z Ostravice či nejnáročnější z Krásné. Oblíbená je také trasa z Malenovic přes mohylu Ivančena, kde i vy můžete nechat svůj kámen na památku. Sportovci mohou na vrchol dojet i na kole (po účelové komunikaci z Papežova), ti pohodlnější zase autobusem, ale jen od května do konce září, a ještě jen ve středu a v pátek v 8.30 z Raškovic.

Lysá hora je totiž přísně chráněným jádrem CHKO Beskydy. V ekosystému horského lesa roste řada cenných rostlinných druhů a žije mnoho chráněných zvířat, jako třeba mlok skvrnitý, čáp černý či stále vzácnější tetřev hlušec. A když budete mít velkou kliku, můžete zahlédnout i potulujícího se rysa. Ale protože ostrovid zahlédne dřív vás než vy jeho, spíš budete mít smůlu.

TIPY NA CESTU Poloha: Moravskoslezský kraj, cca 40 km jižně od Ostravy Historie: první zmínka pochází z roku 1261. V roce 1880 byla na vrcholu postavena německá útulna Albrechta Habsburského, v červnu 1935 byla otevřena i česká chata, později Bezručova. Za války byla nejvyšší horou protektorátu Čechy a Morava. Nadmořská výška: 1323 m. n. m. Podnebí: jedno z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v ČR. Průměrná roční teplota činí jen 2,6 °C, nejteplejší je červenec s 11,3 °C. Náš tip: na Lysou horu vede naučná stezka z Ostravice a Malenovic Doprava: výchozími body pro túry jsou Ostravice, Visalaje, Krásné, Malenovice a Staré Hamry Informace: www.lysahora.cz

BEZRUČOVA CHATA Původně bezejmenná chata českých turistů byla po Petru Bezručovi pojmenována po roce 1948. Sám básník přitom dával přednost chatě německé a přes pozvání se nezúčastnil ani položení základního kamene v roce 1933, ani slavnostního otevření o dva roky později. V únoru 1978 chata vyhořela.

SATINSKÉ VODOPÁDY Pod Lysou horou pramenící Satinský potok vytváří v Malenovicích nad hotelem Rajská bouda romantické vodopády. Už od 19. století jsou oblíbeným výletním místem, tak je také nevynechejte.

Partnerství terénních cyklistů a ochránců přírody

20.5.2010  Náš region  str. 52 Příloha - auto, moto, Jitka Kozubková    AOPK ČR   

KARLŠTEJN – Spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České moutainbikové asociace, o. s. se podepsáním Rámcové dohody o spolupráci mezi pracovníky Agentury a terénními cyklisty posouvá do nové etapy. Vzniká moderní partnerství mezi správci chráněných území a zástupcem skupiny rekreačních uživatelů.

Dohoda, kterou dnes v Karlštejně v sídle Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras podepsali ředitel AOPK ČR, RNDr. František Pelc, a předseda ČeMBA, o. s., Mgr. Tomáš Kvasnička, MA, deklaruje spolupráci mezi oběma subjekty a stanovuje způsoby jejího naplňování. Je příkladem moderního přístupu ke správě krajiny, založeného na aktivním dialogu mezi pracovníky ochrany přírody a zástupci rekreačních skupin. Dohoda tím do budoucna přispěje jednak ke zlepšení stavu přírody a krajiny v ČR a pak také ke zkvalitnění návštěvnického zážitku veřejnosti.

„Cílem dohody je v krajině a zejména v chráněných územích na základě stávajících poznatků a dobré praxe hledat řešení, která na jedné straně cyklistům nabídnou zážitky, po kterých touží, a na druhé straně budou důsledně brát ohledy na potřeby ochrany přírody. Chceme se přitom odrazit od citlivého přístupu ke stezkám v přírodě, který do Česka přináší ČeMBA,“ uvedl František Pelc. Obě strany podle slov Tomáše Kvasničky budou také společně identifikovat oblasti možného přenosu vědomostí do systematického plánování, navrhování a správy udržitelných stezek, které jsou ve světě již ověřenou metodou managementu návštěvnosti a správy uživatelského konfliktu.

„Chceme ve spolupráci s pracovníky Agentury, jejích místních poboček a správ CHKO začít ukazovat, že řešení pro cyklisty nemusí vypadat jako letištní ranvej, ale přirozeně zapadat do krajiny a přitom dobře a efektivně sloužit svým uživatelům,“ dodal Tomáš Kvasnička.

Ochránci přírody podepsali dohodu s mountainbikery

10.5.2010  ČRo - izurnal.cz    str. 0   / spolecnost Jan Bumba,Jan Cigánik  

Soužití pěších a cyklistů na lesních cestách se ne vždy obejde bez konfliktu nebo dokonce přímo srážky. A otázkou také je dopad takzvaných mountainbikerů na samotné přírodní lokality. Do jisté míry ho má omezit dohoda, kterou jejich zástupci podepsali dopoledne na Karlštejně - tedy v obci pod hradem - s Agenturou ochrany přírody a krajiny.

„Jedná se o rámcovou dohodu, která neřeší konkrétní projekty, formálně však ustavuje spolupráci, jež naše státní organizace navázala s občanským sdružením ČeMBA už před několika lety a která teď získává oficiální charakter,“ popisoval vedoucí odboru zvláštní ochrany přírody Ondřej Vítek.„Je to první dohoda s mountainbikery. Je to dáno hlavně tím, že tento sport u nás nemá nijak dlouhou tradici. Sdružení ČeMBA už má vytvořený kodex cyklisty, který mají nastavený tak, aby se členové spolku chovali ohleduplně nejen k přírodě, ale hlavně k ostatním uživatelů přírody,“ dodal Vítek.

Dohoda mezi oběma organizacemi by měla především prospět vzájemné komunikaci.Cyklisté musí dodržovat pravidla„Od  mountainbikerů získáme informace z odborné literatury, které nám někdy unikají. Dále pak budeme společně vytvářet metodické pokyny, které budou postupně začleněny do agentury CHKO,“ doplnil vedoucí odboru zvláštní ochrany přírody Ondřej Vítek.Součástí dohody je i například idea o tvorbě přitažlivých stezek pro terénní cyklistiku. Je však jasné, že pokud dojde ke střetu atraktivní stezkou pro cyklisty a ochranou přírody, tak z pohledu ochránců přírody bude mít stále příroda přednost.

„ČeMBA se od samého začátku svého působení sama snažila kultivovat komunitu cyklistů i právě ke vztahu k přírodě. Myslím, že i touto dohodou směřujeme k realizaci sítě cyklostezek, která by, co se chráněných krajinných oblastí týče, byla vyřešena koncepčně a rozumně. Není totiž možné, aby cyklisté jezdili po unikátních přírodních lokacích, kde mají vstup zakázaný dokonce i pěší návštěvníci,“ uzavřel Ondřej Vítek.

URL| www.rozhlas.cz/_zprava/730996

Informační centrum Pustevny bude v letošním roce zavřené

10.5.2010  Naše Valašsko - regionální týdeník  str. 2   Zpravodajství, (ory)    

Pustevny - Dveře informačního centra na Pustevnách, které ročně navštíví tisíce turistů z Čech i ze zahraničí, se letos poprvé za čtyři roky návštěvníkům neotevřou.

Ochráncům přírody totiž ministerstvo životního prostředí neposkytlo grant na jeho činnost. „K provozu je přitom zapotřebí nejméně dvěstěpadesát tisíc korun. A nikdo další o financování centra zájem neprojevil,“ prohlásil Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

Návštěvníci se v centru mohli dozvědět například o turistických trasách v okolí, nebo si nechat zjistit dopravní spoje či se informovat o ubytování. Kromě toho jim pracovník centra poskytl informace týkající se okolní krajiny nebo živočichů, kteří tam žijí. Velký zájem měli návštěvníci také o koupi poštovních známek, pohlednic a o rady ohledně turistických atrakcí na Valašsku.

Informační centrum bylo v posledních letech v provozu vždy od jara do podzimu. V zimní sezoně se v jeho prostorách prodávají skipasy.

Kobzova lípa ve Lhotě

26.4.2010  Naše Valašsko - regionální týdeník  str. 3  Zpravodajství

(ory)  Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu

Francova Lhota - Kobzova lípa ve Francově Lhotě patří mezi nejmohutnější stromy na Valašsku. Může se totiž pochlubit obvodem kmene 630 centimetrů. Kmen velkolisté lípy je z jedné strany otevřený. Do dutiny se dokonce vejde i několik dospělých lidí.

Kromě své mohutnosti se může tento památný strom pochlubit také bohatou historií. Na místě, kde roste, stával dříve grunt. Právě po majiteli stavení zdědila lípa své jméno. Zajímavé jsou také pověsti, které provází dřevěnou dutinu. Podle jedné z nich vznikla dutina v kmeni lípy v období turko-tatarského vpádu v sedmnáctém století.

Během vypalování obce prý zasáhl oheň od hořících stavení také tento památný strom. Traduje se také, že se v koruně lípy schovávali lidé, které chtěli Tataři unést a prodat do otroctví. V kmeni prý proto založili oheň. Smutnou skutečností však je, že v roce 1663 byla celá obec opravdu vypálena a 512 lidí ze Lhot zemřelo nebo bylo odvlečeno do otroctví. V sedmdesátých letech minulého století strom ošetřili členové Českého svazu zahrádkářů. O lípu se nyní starají meziříčští ochránci přírody.

Za krásnou přírodou Valašska, na medvědí tlapu s frgálem v ruce

19.4.2010   novinky.cz   str. 0  Cestování, Olina Táborská

Existují tři důvody, proč vyrazit na východní Moravu. Je tam krásná krajina, dobré jídlo i ubytování za slušné ceny, a navíc vstřícní lidé. Tady si turistů opravdu váží. A ten jídelníček. Je hodně podobný slovenskému. Halušky s brynzou, s uzeným masem a kysaným zelím jsou samozřejmostí.

Kopcovitá až hornatá krajina je něco pro nadšence, kteří rádi při výšlapech spálí trochu kalorií. V chráněné krajinné oblasti, která měří přes 1000 kilometrů čtverečních, si jistě vyberou místo, kde se jim bude líbit. Třeba Hornovsacko, oblast kolem Vsetína. Javorník, Javorník

Chodníky Javorníků jsou pořádně vyšlapané, jak se zpívá ve známé lidové písničce. A vedou místy, která při hezkém počasí doslova berou dech. Výhledy, jaké se tady nabízejí, jsou krásnou odměnou za trochu námahy, ačkoli o přílišné náročnosti tras se ani nedá mluvit. Zvládne je průměrný chodec, má-li pohodlné sportovní boty. Túry jsou půldenní i jednodenní, záleží na dispozici a náladě. Jsou výborně značené a nástupy skvěle dostupné autem i veřejnou dopravou.

Milou pozorností je spousta občerstvovacích míst. Jen na trase od chaty Portáš k hotelu Kohútka jsou čtyři na jednom kilometru. Na vrchol Kohútka (913 m) nás přivede túra z Kasáren vedoucí přes Malý (1019 m) a Velký Javorník (1071 m) anebo sem můžeme dojet autem a strávit tu příjemný půlden a kochat se pohledy z ptačí perspektivy na Moravsko-slezské Beskydy, Vsetínské a Strážovské vrchy. Portáš, ochránce hranic

Pro pobyt v této části Moravy je ideální ubytovat se ve Velkých Karlovicích. O tom, že jde o turisticky atraktivní křižovatku, svědčí dvě desítky hotelů, restaurací a penzionů. Nocleh v pokoji s příslušenstvím se dá pořídit už za 190 Kč na osobu.

Obec, ležící v podhůří Javorníků a Beskyd, je velmi dlouhá, měří 82 kilometrů. A dlouhá je i její historie, která začala v roce 1714, kdy se v tomto lesnatém údolí zalíbilo Karlu Jindřichu Žerotínovi. Bohužel noví obyvatelé museli zakrátko čelit nájezdům Uhrů, takže si vytvořili sbor portášů - ochránců hranic. Odsud je i název chaty Portáš. Tehdy portáši poskytovali oporu obyvatelům, dnes nabízí chata Portáš oporu v podobě spočinutí po výkonu.Mezinárodní výlet

Ubytovaní ve Velkých Karlovicích si můžou hned první den po příjezdu dát malý turistický předkrm - výšlap z údolí Podťaté na Kasárna (950 m). Větší část trasy vede po silnici mezi hlubokými lesy.

Není třeba bát se dopravy, skoro nic tam nejezdí. Výlet to však bude mezinárodní. Když se po mírném stoupání vynoříme v otevřené krajině, jsme na Slovensku. Někdo si hned vybaví tahanice o toto území, které vznikly po rozdělení naší republiky roku 1993.

Slovensko vyhrálo, ale žádné obavy. Ve zdejších restauracích a penzionech se platí jak eury, tak korunami, i personál je česko-slovenský. V lyžařském a rekreačním středisku, vybudovaném ve 20. letech minulého století, pracují Moravané i Slováci v příjemné symbióze.

Oblast pojmenovali podle kasáren postavených v roce 1833 pro vojáky, kteří chránili moravskouherské hranice v dobách epidemie cholery na Slovensku. S návratem zpátky máme k dobru prvních deset kilometrů a můžeme se těšit na další výšlapy.Nezapomenutelné hřebenovky

Asi bychom si neměli nechat ujít ani hřebenovku z Bumbálky (938 m) na Soláň (765 m). Zabere zhruba pět hodin. Nevelké převýšení svědčí o tom, že není moc náročná. Obdiv nad krajinou s výhledy střídavě na Beskydy na severu a Javorníky na jihu pak v cíli znásobíme obdivem ke zdejší pohostinnosti. Soláň je jednou z nejkrásnějších částí Valašska, kde se půvabná příroda snoubí s bohatou lidovou a uměleckou tradicí.

O Moravanech se také traduje, že jsou pohostinní, a obrovské porce chutných jídel za ceny velmi slušné to jen dotvrzují. V kraji je velká nezaměstnanost, takže kdo má práci, váží si jí. Je-li člověk pracující v pohostinství poctivý, se pozná i podle toho, zda se sem turisté hrnou a případně vracejí. Můžete sledovat cvrkot na Soláni v horském hotelu Čarták i v Kolibě k němu přilepené. Halušky nebo medvědí tlapy

Jídelníček je hodně podobný slovenskému. Halušky s brynzou, s uzeným masem a kysaným zelím jsou samozřejmostí. Ve většině restaurací nabízejí hutnou polévku kyselicu s brambory, houbami nebo s klobásou a zakysanou smetanou.

Kdo se chce pořádně najíst, ať si dá krajovou specialitu zvanou medvědí tlapy. Je to vepřové maso s náplní, uzenina, sýr a feferonka obalené ve vejci a v hladké mouce a osmažené na oleji. K tomu tlučeňáky, což jsou rozmačkané vařené brambory smíchané se škvarky nebo slaninou a s osmaženou cibulí, a když tohle všechno jeden spořádá, aby si raději na druhý den naplánoval další celodenní túru.

Frgály se tady nakupují všude, i na jarmarcích, jako třeba ve Velkých Karlovicích.

Nic se však nemá přehánět, ani chození po horách, a tak si dopřejeme odpočinkový den a vyrazíme do města. Můžeme jet autem, autobusem i vlakem, který jezdí do Velkých Karlovic už od roku 1908.

Jsme v oblasti, jíž se říká Horní Vsacko, a tak by bylo vhodné podívat se do Vsetína. O historii a způsobu života zdejších obyvatel, Valachů, se nejvíc dozvíme v Muzeu regionu, které se nachází v zámku na Horním náměstí.

Zámek nechala v roce 1610 z bývalé tvrzi přestavět Lukrécie Nekšová z Landeka se svým druhým manželem Albrechtem z Valdštejna. Sto let nato, po vpádu kuruců, lehl popelem poprvé. V průběhu 18. století ho obnovil nový majitel, Josef z Wachtlerů. Založil také zámecký park s cennými dřevinami. Další požár stavbu poznamenal v roce 1915 a jeho tehdejší majitelé Thonetové jej opět opravili do podoby před požárem. V letech 1938 až 1949 ho vlastnila Marie Baťová se synem Tomášem. Nejmladší město

Cestou ze Vsetína se můžeme zastavit v Karolince, která má od roku 1998 status města a je nejmladším městem Valašska. Se 2800 obyvateli a rozlohou 42 čtverečních kilometrů snad i nejmenším.

Můžeme tu nakoupit suvenýry v podobě skla, neboť město je známé jeho výrobou už od roku 1861. Broušené sklo, cylindry a petrolejky, které tehdy vyráběl Salomon Reich v Karolinině huti, se vyvážely do Vídně a do Haliče.

Jak šel čas ve zdejších sklárnách, nejlépe poznáme návštěvou stálé expozice skleněných výrobků v budově městského úřadu. Jsou tu vystaveny exponáty z jednotlivých období existence sklárny včetně výrobků společnosti Moser a bývalé soukromé sklárny Charlotta.

Unikátní je také soubor 25 roubených stavení z přelomu 18. a 19. století v Raťkově a posedíme třeba v Raťkovském šenku, zařízeném ve valašském stylu, kde se dobře jí a čepuje samozřejmě radegast, ale také plzeň.

A když budeme mít štěstí, můžeme tu zajít i do divadla. Je soukromé a výjimkou nejsou ani představení pražských souborů.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/197389-za-krasnou-prirodou-valasska-na-medvedi-tlapu-s-frgalem-v-ruce.html

Kaňon, který v Česku jen tak nenajdete. U řeky Morávky je všechno naruby

16.4.2010  cestovani.iDNES.cz   str. 0  Cestování iDNES.cz / Čechy

pro iDNES.cz, Jan Doubravnický   

Takových kaňonů, jaký je na řece Morávce v podhůří Beskyd, u nás moc není. Příroda jakoby zde čarovala naruby. Na dolním toku řeky se v délce 2,5 km táhne místy až sedm metrů hluboký kaňon. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby kaňon nevybíhal z úplné roviny, a navíc ve výšce nad ním nerostl lužní les.

Kaňony obvykle čekáme v horách nebo uprostřed vysokých skal. A nad jejich hranou většinou nacházíme plošiny, doprovázené dalekými výhledy. Nikoli však lužní les, který se zpravidla vyskytuje v záplavových zónách řek, ne nad nimi.

Zcela naopak je to na řece Morávce nedaleko Frýdku-Místku. Kaňonovitý úsek toku byl pro svoji unikátnost vyhlášený v roce 1990 chráněnou přírodní památkou pod názvem Profil Morávky.

Morávka, panorama prvních vrcholů Beskyd se zbytky sněhu

Když Morávka za Pražmem opustí sevření horského údolí, nevykazuje prozatím žádnou abnormalitu. V prostoru vymezeném obcemi Raškovice a Dobrá, kde unikla aktivitám vodohospodářů, se rozlévá do nepřehledného širokého labyrintu štěrkových lavic, ramen a ostrůvků.

Černý proud se klikatí obklopený oblázky, na březích se povalují rozházené kmeny, vyvržené divokou jarní vodou. Skoro to vypadá jako liduprázdné končiny kolem zlatonosných náplavů Yukonu, střižené z dobrodružných filmů. Pouze čerstvě opuštěné staveniště nové lávky, která propojila osadu Záhoří s Nižními Lhotami, připomenulo, že se nalézáme uprostřed hustě osídleného srdce Evropy a ne na vzdáleném severu.

Divočina nivy Morávky u Nižních Lhot

Nepatrně níže po proudu, za osadou Na Kamenci, nastavuje Morávka naprosto protikladnou tvář. Koneckonců, i dvojice místních hledačů pokladů, příznivců geocachingu, mě nasměrovala do "kaňonu". A doporučila stezku po pravém břehu. Turistické značení tu chybí, chvílemi na stromech spatřuji symboly podobné cyklotrasám. Ale bez jakýchkoli směrovek, rozcestí či tabulí.

Kratičký regulovaný úsek opětovně střídá přirozené řečiště. Ovšem zcela odlišného charakteru. Řeka stupňuje dravost, v korytě se objevují mohutné balvany a zpěněné peřeje se střídají s hlubokými zelenavými tůněmi. Současně se začíná zařezávat pod úroveň okolního, převážně rovného terénu.

Erozivní činnost vody hladce rozrušila nepříliš odolné horniny do hloubky tří až sedmi metrů. Nedávné povodně pokračovaly až na pevný skalní podklad. V několika pasážích se řeka prodírá skrze úchvatná zúžení, lemovaná příkrými břehy. Tady skutečně Morávka dostala ráz nefalšovaného kaňonu.

Mezi holými stěnami, jednou pevnějšími, jindy naopak sypkými, se ve sporé řídké vegetaci občas zablýskne neduživý smrček nebo borovice, jejichž semena sem byla splavena z Beskyd.

První náznaky kaňonu pod obcí Dobrá

Na okraji koryta se rozprostírá rovná říční terasa, porostlá listnatým lesem. Lokálně lužním, protkaným spletí potůčků, mokřin a dokonce i pravděpodobně bývalým náhonem. Zde dochází k naprosto paradoxní situaci: po pravé straně stezky, ve shodné výši s ní, si líně pobublává drobný potok, zatímco ihned zleva paralelně burácí rychlá Morávka. Nicméně o dobré čtyři metry níže! Kaňon je tudíž dokonale maskován. Nezkažený dojem ruší jedině množství ohnišť a kovové přemostění s potrubním tělesem u Frýdku-Místku.

Ohrožený židoviník a invaze křídlatky

Oblast přirozeného toku Morávky není jedinečná jen z estetického hlediska. Poskytla též domov unikátnímu zástupci rostlinné říše, židoviníku německému. Stálezelenému keři z čeledi tamaryškovitých. Zdejší území tvoří jeho jedinou lokalitu u nás. Roste výhradně na prosluněných štěrkových lavicích.

Regulace a další úpravy koryt se židoviníku staly osudnou. Počátkem 90. let minulého století zde přežívalo pár keříků. Izolovaných a rostoucích zcela mimo hlavní tok. V současnosti se ochránci snaží udržet a rozšířit stavy této rarity pomocí výsadby uměle vypěstovaných jedinců. Pokouším se alespoň jeden vypátrat a zvěčnit skrz objektiv. Avšak tentokrát je veškerá touha marná

Naopak si sem cestu našly dva nežádoucí, zákeřné invazní druhy - netýkavka žláznatá a křídlatka. Zanechávají za sebou spálenou zemi, zbavenou ostatních bylin, posetou suchými dutými stvoly. Během léta se tu bude tyčit agresivní neprostupná džungle vetřelců. Projekt likvidace obou nezvaných hostů se rozeběhnul před třemi lety. Doufejme, že výsledek nepřinese zklamání.

Ochrana přírody

Na chráněný Profil Morávky volně navazuje Národní přírodní památka Skalická Morávka (vyhlášena 2007), která zahrnuje horní část toku s plochým přirozeným řečištěm. Hlavním důvodem ochrany je právě výskyt židoviníku německého.

URL| http://cestovani.idnes.cz/kanon-ktery-v-cesku-jen-tak-nenajdete-u-reky-moravky-je-vsechno-naruby-1ky-/igcechy.asp?c=A100414_151101_igcechy_tom

Skalní hrad Klenov

19.4.2010    Naše Valašsko - regionální týdeník    str. 3   Zpravodajství (ory) 

Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu

Klenov - Přírodní rezervace Klenov, která se rozprostírá na jih od vodní nádrže Bystřička, nabízí zájemcům kromě přírodních krás také tajemnou atmosféru zbojnických zkazek. Klenov je přírodní rezervace s mnoha sklaními útvary. Mezi nejvýznamnější z nich patří Havranka, Jazévky a Zámčisko.

Právě na posledním jmenovaném stála ve třináctém století tvrz s věžemi a také s dřevěným opevněním. Hrad tak poskytoval svým obyvatelům díky své poloze relativně bezpečné útočiště.

O existenci hradu svědčí archeologické nálezy pocházející ze třináctého a čtrnáctého století. Avšak existují ještě starší důkazy, které dokazují osídlení hřebenu Klenova z doby bronzové. Oblast Zámčiska je známá také tím, že se zde, podle legend, nachází mnohé poklady patřící původně rytířům. Ty tam údajně ukryli zbojníci, kteří se na horách tehdy hojně vyskytovali. Komplexnější přehled o historii a přírodě Klenova nabízí svým návštěvníkům Naučná stezka ochránců přírody vedoucí od přehrady Bystřička. Trasa se později napojuje na Naučnou stezku Jana Karafiáta.

Naučná stezka upozorňuje na Karpatské přírodní dědictví

7.4.2010  Opavský a hlučínský deník  str. 2  z vašeho okolí

(mach)

Jablunkov – Projekt „Dědictví Jablunkovska: karpatská úmluva v praxi“ na ochranu Karpatského dědictví v mikroregionu Jablunkovsko začal zkraje roku 2010.

Jeho cílem je přispět k ochraně unikátního území Jablunkovska. Také chce pomoci šetrnému rozvoji přírodního a hmotného i nehmotného kulturního dědictví, které se v regionu nachází. Nejde ovšem zdaleka jen o ochranu přírody a kultury, ale především o zájem a podporu zdejších lidí, kteří tyto hodnoty mohou rozvíjet nebo tak již činí. Projekt se zaměřuje i na mladou generaci a návštěvníky.

Mikroregion Jablunkovsko patří spolu s územím podél hranic České republiky se Slovenskem k západní části Karpat – velkého evropského horského masívu, který zasahuje do sedmi států, a který svým domovem nazývá až 18 milionů lidí. Najdeme zde relativně málo dotčené přírodní celky s vysokou druhovou rozmanitostí, ptačí oblasti a evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, plochy přírodních bukových porostů, orchidejových luk i místa výskytu velkých šelem.

Přírodní podmínky se odrážely a dodnes odrážejí v tradičním způsobu hospodaření (zejména pastevectví), zvycích, řemeslech, architektuře a kultuře obecně, což zpětně ovlivňuje krajinu a její vzhled. K převratným velkým změnám a nevratným zásahům v mnoha oblastech Karpat v minulosti prakticky nedocházelo. Od března 2010 se začala připravovat nová naučná stezka nazvaná „Karpatské dědictví Jablunkovska“, s plánovanými 50 zastaveními zajímavými z pohledu místních lidí a odborníků, která by měla být otevřena do začátku letošních letních prázdnin.

Beskydské Beverly Hills roste, lidé se dočkají bobů

6.4.2010   aktualne.cz   str. 0  Život v Česku - Domácí

Tomáš Fránek  

Čeladná se dočká další atrakce pro turisty, bude tam kilometrová bobová dráha

Ostrava - Beskydský turistický ráj především pro bohatší turisty, vesnice Čeladná, bude mít další místo, které do obce přiláká nové návštěvníky.

V Čeladné, která je snadno a rychle dostupná z Ostravy a vesnici se říká beskydské Beverly Hills, bude kilometr dlouhá bobová dráha. Ta vyroste na jedné z nevyužívaných sjezdovek v obci, investorem bude společnost Conti Real.

Ze střediskové vesničky turistický ráj

Čeladná se změnila během několika let v oblíbené místo pro movitější obyvatele a turisty. Za deset let se ze střediskové vesnice  stalo vyhledávané centrum s novým náměstím, vilami a lázeňským parkem.

Kde kdysi býval kravín, je nyní obrovský golfový areál s jízdárnou (areál patří mezi největší ve střední Evropě). Vstup na zelené hřiště otevírají dvě velké sochy lvů. Kolem se rozkládají hotely, vedle ovcí se pasou i lamy.

V Čeladné vyrostly luxusní bytové a rodinné domy. Ve vesnici mají domy hokejisté Roman Čechmánek či Petr Čajánek, podnikatelé Petr Otava, Aleš Buksa nebo Robert Sýkora. Chatu tam má i Mirek Topolánek. Ve vesnici je známé Beskydské rehabilitační centrum, ranč, plánuje se také výstavba akvaparku.

"Bobová dráha bude znamenat další atraktivní turistický cíl v Čeladné, která v posledních letech zažívá bouřlivý turistický rozvoj. Čeladná patří k nejnavštěvovanějším místům Severní Moravy," uvedli zástupci firmy, kteří už požádali úřady o souhlas s výstavbou a provozem dráhy vzhledem ke vlivu na životní prostředí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Boby jsou v módě

Kapacita dráhy bude 250 lidí za hodinu a největší nápor zájemců čekají investoři v létě. "Provoz bobové dráhy bude celoroční s tím, že maximální využití se očekává v letní sezóně," uvedli zástupci investora.

Čeladná se tak s výstavbou bobové dráhy vyrovná dalším turisticky atraktivním místům v Česku, kde se lidé mohou svézt na bobu z kopce. Bobové dráhy jsou například v Peci pod Sněžkou v Krkonoších nebo v jihočeském Lipně.

Bobové dráhy kvůli snaze o celoroční využití zimních středisek budují i další lyžařská centra.

Dráha je tak například v lyžařském středisku v Mostech u Jablůnkova, v Janově nad Nisou nebo v Ostružné v Jeseníkách. Podle serveru Kdesportovat.cz je v Česku devět míst, kde se lidé na bobech svezou. Dráha roste i na nejníže položené lyžařské sjezdovce v Česku v Němčičkách u Břeclavi. Měřit bude 650 metrů a její výstavba přijde na 26 milionů korun. Projekt spolufinancuje Evropská unie.

URL| aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml

Nejvyšší vrcholy Hostýnských vrchů. Kolem pralesů na Kelčský Javorník

3.4.2010  cestovani.iDNES.cz   str. 0  Cestování iDNES.cz / Čechy

iDNES.cz, Martin Janoška 

Mezi významné vrcholy Moravy patří nejvyšší hora Hostýnských vrchů Kelčský Javorník. Zdvihá se příkře na západním okraji pohoří a přestože měří necelých 900 m, tvoří zdaleka viditelný orientační bod. Se sousedním Hostýnem ho spojuje majestátní věnec zalesněných hor tvořící jádro Hostýnských vrchů.

Horské partie v okolí Hostýna a Kelčského Javorníku tvoří nejvyšší a nejnavštěvovanější část Hostýnských vrchů. Na rozdíl od zbytku pohoří je tu řídké osídlení a převažují rozsáhlé a hluboké lesy. Tato překrásná horská oblast nabízí velmi hustou síť turistických stezek pro pěší i cyklisty.   Posvátný Hostýn

Kde jinde začít putování Hostýnskými vrchy než na Svatém Hostýně (735 m), posvátné hoře Moravy nad rovinatou krajinou Hané. Památnému kopci vévodí poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, symbolizující hned po Velehradu nejposvátnější místo moravské země. Přestože Hostýn není nejvyšší, dal pojmenování celému pohoří.

Důvodem, proč bývá Hostýn obvyklým nástupním místem túr v Hostýnských vrších, je fakt, že téměř až na vrchol jezdí autobusová linka z Bystřice pod Hostýnem. Využitím autobusu ušetříte síly a hlavně získáte čas potřebný k absolvování mnohakilometrových tras, jež lze z Hostýna podnikat.

Samozřejmě ale nezapomeňte také na prohlídku poutního areálu, křížové cesty a rozhlednu, z níž přehlédnete nejenom okolní zalesněné hory, ale také podstatnou část střední Moravy, Nízký i Hrubý Jeseník, Chřiby, Pálavu a Bílé Karpaty.

Hostýn si uchovává svou klidnou a neměnnou duchovní atmosféru, navzdory tomu, že sem hlavně o víkendech vyjíždí nemalé množství lidí. Návštěva Hostýna není úplná, pokud nesestoupíte spolu s dalšími poutníky po širokých schodech k prameni a neovlažíte se svatou vodou.

Poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Foto: Jan Doubravnický. Valašský ostrůvek na Hané

Z Hostýna se obvykle vyráží po hřebenovce na sedlo Tesák přes horu Skalný (709 m) s loukami na úbočí. Dnes zalesněný vrch zdobí několik pozoruhodných pískovcových skal, jimž se však turistická značka vyhýbá. Přímo na vrcholu se tyčí skalní suk Orel, několik desítek metrů pod ním vystupuje věž Zub a skalní plotna Kůň.

Nejníže, již ve svahu hory, číhá Žába připravená ke skoku. Ta je ovšem vidět pouze v období, kdy na stromech není listí.

Opičí skalní hlava na vrchu Smrdutá

Pod Skalným v údolí se ukrývá rázovitá valašská vesnice Rusava, která tvoří izolovanou národopisnou enklávu uprostřed hor. Vznikla v polovině 17. století násilným přesídlením vzbouřenců ze vsetínského panství do předtím neobydlené krajiny na okraji Hané. Díky svému malebnému okolí přitahovala Rusava v minulosti podobně jako Soláň řadu valašských umělců, hlavně malířů. Jejich díla a další zajímavosti z bohatých tradic obce představuje místní muzeum. Pokud byste se chtěli s Rusavou a jejím okolím blíže seznámit, pak sejděte dolů z rozcestí Klapinov po červené značce přes vyhlídkový vrch Pardus (672 m).

Z téhož místa, tedy z Klapinova, se nabízí také odbočka na zalesněnou horu Obřany (704 m), jež vystupuje výrazně nad okolí na opačné straně než Rusava. Na vrcholu stojí torzo hradu, který se začal stavět ve 14. století bez povolení a ještě nedokončený byl z příkazu panovníka rozbořen.

Rozcestník na Jehelníku

Přírodní rezervace Kelčský Javorník       Kolem pralesů na Kelčský Javorník

Pohodlná hřebenová cesta z Hostýna má jen minimální převýšení a pozvolna se obloukovitě stáčí k sedlu Tesák, kde překonává silnice Bystřice pod Hostýnem - Vsetín rozvodní hřbet. Stejnojmenná chata s restaurací nabízí vítané místo pro doplnění energie a odpočinek.

Při pozorném studování turistické mapy zjistíte, že v okolí Tesáku se skrývá řada malých přírodních rezervací, ochraňující pralesovité lesní porosty. Ty svědčí o zdejším velkém lesním bohatství, tradičně sloužícího třeba k výrobě dřevěného uhlí.

Na rozcestí Klapinov, Chata a restaurace Tesák

Pouhý kilometr po červené je to k okraji přírodní rezervace Tesák, o kilometr dále leží chráněné území Čerňava s nejmohutnější jedlí v okolí o výšce 45 m. Velmi přitažlivá je také rezervace Skaliska-Sochová, neboť pralesovitý porost doplňují bizarní skalní útvary z pískovce, mezi nimiž vyniká 9 m vysoká Kazatelna.

Trasa na nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník však vede mimo tato chráněná území výstupem po žluté na oblou Čerňavu, ze které už bohužel není žádný rozhled. Fyzická náročnost se za Tesákem výrazně zvyšuje a terén nabývá na členitosti. Na rozdíl od předchozích kilometrů se tudy už nedá jet na kole.

Vrchol Kelčského Javorníku     Uzavřený věnec hor

Na Kelčský Javorník půjdete z Tesáku souvislými listnatými lesy, které bohužel neumožňují pohledy do okolní krajiny. Dnes zcela zarostlý je i nejvyšší bod Hostýnských vrchů Kelčský Javorník. Paseky, které dlouho hyzdily celý masiv, již zarostly nově vysázenými smrčinami.

Dílčí vyhlídku severním směrem obstarává pouze improvizovaná dřevěná konstrukce naproti věži mobilního operátora, k níž vás zavede viditelný vyšlapaný chodníček. Vyhlídka stojí na území přírodní rezervace horského lesa, jehož složení vám napoví, proč se nejvyšší hora Hostýnských vrchů jmenuje Javorník. Zdejší javorové lesy pokrývaly dříve mnohem větší plochy, mnohé však padly za oběť teplotnímu zvratu na Nový rok 1979 a následnému působení emisí z Ostravska.

Hostýn a Obřany od Tesáku

Z Kelčského Javorníku se nejčastěji schází na vlak do Rajnochovic po zelené značce kolem dvou velmi skromných zřícenin hradů Šaumburk a Zubříč. Technickou zajímavostí mezi oběma hrady je těleso bývalé úzkorozchodné lesní železnice, která kdysi z bohatých lesů pod Kelčským Javorníkem dopravovala dřevo na pilu v Rajnochovicích.

Na opačnou stranu vede žlutá sestupová trasa do Bystřice pod Hostýnem a uzavírá tak okruh po hřebenovém věnci hor mezi Hostýnem a Kelčským Javorníkem.

URL| cestovani.idnes.cz/nejvyssi-vrcholy-hostynskych-vrchu-kolem-pralesu-na-kelcsky-javornik-1m8-/igcechy.asp

Nadšenci vytvořili unikátní studánkovou stezku

30.3.2010  Mladá fronta DNES  str. 4  Kraj Moravskoslezský

Iva Jalůvková

Zapomenuté i zcela poničené studánky během čtyř let dokázala obnovit skupinka nadšenců z Nového Jičína. Když studánky zvelebili, spojili je stezkou, která teď slouží všem turistům.

NOVÝ JIČÍN Když se před čtyřmi lety členové Klubu rodáků a přátel Nového Jičína pustili do obnovy asi jednoho z nejznámějších pramenů - Mariánské studánky, zřejměještě netušili, že nakonec vytvoří celou studánkovou stezku. „Když už bylo hotovo první místo, tak jsme se pochopitelně nemohli ubránit myšlence, proč nevyčistit další studánky, o kterých jsme buď věděli, nebo o nich slyšeli,“ popisuje začátek iniciativy předseda klubu rodáků Pavel Wessely.

Následovaly stovky hodin práce na vyčištění studánek a úpravě cest i studánek tak, aby turistům nehrozilo žádné nebezpečí. „Někde byly letité nánosy bahna a kamení, jinde jsme museli upravit přívod vody. Vznik studánkové trasy trval několik let,“ přiblížil Wessely práci nadšenců. Dobrovolníci dokonce vyrobili u pěti pramenů přírodní posezení.

O tom, že lidé o studánky v minulosti pečovali, svědčí historické kameny, které rodáci rovněž očistili. „U jednoho pramene tak máme kámen s letopočtem 1931 a iniciálami sedláka, kterému místo kdysi patřilo. Jinde leží kámen s rokem 1919, přičemž se podařilo získat fotografii tehdejších budovatelů studánky stojících u stejného kamene,“ vylíčil Wessely. Nedaleko dalšího pramene zase našli staré kamenné koryto s vytesaným rokem 1808, které po dohodě se současným majitelem pozemku přemístili pod vodu.

Každá ze studánek má svůj vlastní specifický název, který se většinou vztahuje k historickým událostem. Značení stezky je ale zatím provizorní, rodáci jej chtějí ještě doplnit, stejně jako plánují stezku ještě dál zvelebovat.

A jak je to s čistotou vody? U dvou studánek - Mariánské a U mlýnků - existují potvrzení o nezávadnosti vody, k dalším se testy chystají. „Například Mariánská se pyšní vodou výborné kvality. Nikdy jsem sice neslyšel ani o zažívacích problémech spojených s pitím z dalších studánek, ale pro jistotu se zkusíme s městem domluvit, zda by zajistilo další odborné kontroly,“ uvedl Wessely.

Ochránci přírody aktivitu rodáků chválí. „Vítáme jakoukoliv takovou iniciativu. Péče o studánky jako jakýsi symbol čisté vody strašně upadla. Když srovnáte turistické mapy třeba z konce šedesátých let a ty dnešní, tak zjistíte, že studánek je na mapách míň. Část z nich, pokud není u turistických tras, nebo u někoho, kdo se o ně postará, zaniká,“ řekl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Valašské Meziříčí. Právě ČSOP začal před časem studánky mapovat. Hlavním smyslem přitom je nejen čistota vody, ale i vytváření úcty k vodě. Ta se totiž vytrácí.

*

FAKTA Kudy vede nová stezka Zhruba šestikilometrová trasa vede kolem šesti studánek na svazích Puntíku, vrchu mezi Novým Jičínem a Štramberkem. Turisté se během cesty mohou občerstvit u studánek U mlýnků, Mariánská, Turistická, U kříže, U sovy a U Ivana.

Vydejte se na druhý nejvyšší vrchol Beskyd, horu Smrk

12.3.2010  Právo  str. 9  Víkend - na cestách

Česko – země neznámá

Smrk, druhý nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1276 m n.m.) je klidný a zároveň tajemný kopec. Leží mezi obcemi Čeladná a Ostravice a na první pohled se může zdát nezajímavý. Na rozdíl od nejvyššího vrcholu Beskyd – Lysé hory, na Smrku nedostanete žádné razítko ani se neohřejete v horské chatě. Asi dva kilometry pod vrcholem sice objevíte loveckou chatu Hubertku, není ale přístupná veřejnosti. Možná i proto sem nechodí davy turistů.

Přesto stojí zato, vydat se na jeho vrchol, naslouchat přírodě a obdivovat její téměř nedotčenou krásu.

Dejte o sobě vědět medvědům

Já jsem se na vrchol rozhodla vystoupat s frenštátským fotografem Petrem Šigutem a lesníkem Chráněné krajinné oblasti Beskydy Tomášem Myslikovjanem. Podle Petra Šiguta je Smrk jedním z nejkrásnějších míst v Beskydech. Ukázal mi Bučací vodopády, které se nacházejí na jeho úbočí, ve výšce asi 800 m n.m. Jsou to jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat. Tomáš Myslikovjan mi zase prozradil, že hora Smrk je domovem nejen pro lišky a zajíce, ale i pro medvědy. Proto je dobré chodit pouze po vyznačených stezkách a vyhýbat se místům, která jsou hůře přístupná.

Pokud se do takových míst dostanete, držte se dalšího pravidla, dejte o sobě vědět, abyste se s medvědovitou šelmou nesetkali. Je to traumatizující pro obě strany. Zdejší příroda nabízí mnoho klenotů a najdeme tu i několik přírodních rezervací. Porost tvoří většinou smrkové lesy, které se mísí s buky a jedlemi.

Partyzáni, disidenti, Lennon i Palach

Za druhé světové války byl Smrk asi nejvýznamnější horou československého odboje. V letech 1944 a 1945 na hoře působilo několik partyzánských skupin. Operovala tady například západní paraskupina Wolfram nebo partyzánský oddíl Jana Žižky. V době normalizace se na Smrku setkávali disidenti. Dnes pod vrcholem můžeme najít dva pomníčky. Jeden patří Johnovi Lennonovi a druhý Janu Palachovi.

Jak se na Smrk dostanete

Po červené značce můžete vyrazit přímo z Ostravice. Trasa měří asi osm kilometrů. Druhá cesta na tento klidný vrchol vede z obce Čeladná. Po červené půjdete od autobusové zastávky Horní-Čeladná – kaple. Z Čeladné je to na vrchol asi devět kilomentrů. Zdatnější turisté se mohou na Smrk vypravit přímo z Lysé hory po žluté turistické značce a vychutnají si šestnáct kilometrů dlouhou cestu.

Po náročném výšlapu vás na vrcholku odmění klid a vůně přírody.

Více se o druhé nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd můžete dozvědět z vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu už tuto neděli v rámci cyklu Česko – země neznámá. Pořad v Českém rozhlase Ostrava připravila Jana Hovjacká.

O autorovi| Jana Hovjacká, ČRo Ostrava

Barevné ledopády Pulčínských skal se staly hádankou i pro vědce

19.2.2010  cestovani.iDNES.cz   str. 0   Cestování iDNES.cz / Čechy

pro iDNES.cz, Kamila Šimková, foto: Vladimír Šimek    AOPK ČR   

Pulčínské skály, ležící v samém srdci valašského kraje, skrývají v zimě ledový poklad. Pod převisy a puklinami zasněžených skal září několikametrové ledopády a rampouchy s unikátním oranžovým zbarvením. Vědci až nedávno zjistili, že přírodní útvar je i botanickou raritou.

Unikátní ledopády

Přírodní rezervace Pulčínské skály - Hradisko (zkráceně Pulčiny, nebo humorně místně "půl Číny") se rozkládá na ploše necelých 73 hektarů v jihozápadní části pohoří Javorníky na pomezí Moravy a Slovenska.

Ve středověku tu dokonce stával skalní hrad. Ten tu dnes už nenajdeme, zato v zimě se na tomhle místě dějí zázračné věci. Od ledna do března, když se střídají mrazy s oblevami, se ve skalních puklinách a na převisech na jižním svahu kopce Hradisko, v místě zvaném Propadlý hrad, vytvářejí mohutné ledopády a rampouchy. Podobnými útvary se pyšní leckteré skalní město u nás, tenhle přírodní útvar je ale výjimečný. Má totiž zvláštní hnědé, místy až jasně oranžové zbarvení.

Ještě donedávna se místní lidé i geologové domnívali, že oranžové tóny způsobuje voda prostupující puklinami v pískovcích. Na své cestě prý promývá jílovitou vrstvičku, bohatou na oxidy železa. Mikroskopické částečky sloučenin železa, unášené vodou, pak zamrzají v ledu a způsobují ono zbarvení.   Ledopády obarvuje sněžná řasa

Stávající teorii ale v roce 2008 vyvrátili vědci z brněnského Botanického ústavu. Zjistili totiž, že zbarvení způsobuje mikroskopická řasa žijící ve sněhu a ledu. Ta patří mezi tzv. kryofilní organismy, tedy takové, jimž vyhovuje právě život ve sněhu nebo ledu. Proto se jim také často říká sněžné řasy. V současné době probíhá intenzivní studium jejich životních cyklů a laboratorní kultivace v brněnském Botanickém ústavu Akademie věd.

V Česku můžete tyto pozoruhodné organismy pozorovat v Krkonoších nebo na Šumavě. Poznáte je podle toho, že na sněhu vytvářejí krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa. Vědci je zkoumají v Čechách už od konce 70. let, poprvé byly objeveny ve Vysokých Tatrách v roce 1947.

Pulčínské skály se teď staly novou lokalitou pro studium těchto unikátních organismů, což je o důvod víc toto místo pečlivě chránit. Řasy totiž produkují karotenoidy, oleje a další významné biologické látky, a proto se mohou využít v biotechnologiích, např. při výrobě farmak, biopesticidů či biopaliv.

Pulčínské ledopády se obvykle začínají vytvářet počátkem nového roku, během několika týdnů svůj objem mnohonásobně zvětší a za optimálních klimatických podmínek dosahují maxima na přelomu února a března.

Pulčínské ledopády se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Pulčínské skály v rámci CHKO Beskydy. Je to území, které má statut nejpřísnější ochrany a je zakázáno v něm chodit mimo povolené stezky. Zatímco skály jsou turistům volně přístupné, ledopády už leží mimo značené stezky, kam se nesmí. Barevnými ledovými skvosty se tak můžete potěšit alespoň na našich snímcích, které jsme mohli nafotit po dohodě na povolení.      

Svoje neopakovatelné kouzlo ale v zimě mají i Pulčínské skály, kam turisté můžou. Výchozím místem k nim je Pulčín, místní část Francovy Lhoty a zároveň nejvýše položená obec na Vsetínsku (680 m n.m.). Po červené značce se asi po kilometru dostanete k rozcestí a pokračovat budete další dva kilometry až k vrcholu Hradisko. 

Výlet na Pulčiny určitě spojte s návštěvou Francovy Lhoty. Na první pohled je to valašská víska jako každá jiná, v jejím katastru však najdete hned několik zajímavostí. Stojí tu kupříkladu Kobzova lípa zasazena údajně už na počátku 16. století. Svým sedmimetrovým obvodem je nejmohutnějším listnatým stromem v celé Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Lípa je už zcela dutá a prý za to mohou turkotatarská vojska. Podle legendy totiž vznikla dutina v druhé polovině 17. století právě při jednom nájezdu nepřátel. Lidé se prý ukrývali v koruně a Turci strom podpálili, aby je z něj dostali dolů.

I když by se z jeho větví jistě nabízel krásný výhled do kraje, spíše než šplhat na strom doporučujeme vystoupat na nedaleký vrchol Čubova kopce. Od Kobzovy lípy je to po modré značce asi 1,5 kilometru. Dřevěná rozhledna na vrcholu byla postavena ve tvaru tradičního valašského klobouku, tzv. lepáku, a bude-li vám přát počasí, dohlédnete nejen na slovenskou Malou Fatru, ale opačným směrem uvidíte, jak místní s úsměvem tvrdí - dokonce "půl Číny".

Místo s jedinečným rozhledem uchvátilo i tvůrce originální naučné stezky Javornický hřeben (též Javorníky). Ojedinělý projekt spojuje místa po obou stranách hranice a stezka tak patří k nejdelším v Evropě. Výjimečná je i svým značením. Klasické informační tabule tu totiž nenajdete. Autoři stezky nechtěli kazit krásné výhledy tabulemi a tak je nahradili kameny. Na každém z nich je reliéf se znakem zastávky a kovová tabulka s kratičkou informací o místě a o tom, která obec kámen věnovala.

V katastru Francovy Lhoty najdete dva - u zmiňované chráněné Kobzovy lípy a druhou právě u rozhledny na Čubově kopci.

URL| http://cestovani.idnes.cz/barevne-ledopady-pulcinskych-skal-se-staly-hadankou-i-pro-vedce-psz-/igcechy.asp?c=A100218_144455_igcechy_tom

zpět

Rozhledna na Vartovně

11.1.2010   Naše Valašsko - regionální týdeník   str. 3   Zpravodajství

(ory)  Jiné NNO. Tip na výlet aneb poznáváme krásy regionu

Seninka – Překrásný výhled do okolí nabízí svým návštěvníkům nedávno otevřená rozhledna Vartovna.

Rozhledna stojí na kopci, na kterém se v minulosti zapalovaly varovné ohně. Ten se nachází v nadmořské výšce 651 metrů. Veřejnosti byla poprvé zpřístupněna 17. listopadu. Železná stavba, vysoká třicet sedm metrů, pochází z návrhu architekta Ivana Bergmanna. Při dobrém počasí jsou z ní vidět Vsetínské, Hostýnské, Vizovické vrchy, Beskydy a také slovenské hory.

K rozhledně se dá přijít doslova ze všech stran. Na Vartovnu totiž vedou turistické trasy doplněné naučnými stezkami. Dostat se k rozhledně je možné například ze Seninky, Liptálu, Jasenné, Leskovece, Prlova, Pozděchova nebo také z Lidečka. Síť šesti naučných stezek, výjimečných svou rozlohou, postavil Český svaz ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Kromě krásné krajiny se tak mohou návštěvníci mimo jiné dozvědět o tragické historii Prlova, Vařákových pasek, Oškerových pasek či Juříčkova mlýna. Tato místa totiž byla za války vypálena německými vojáky.

Na české straně měří stezky třicet čtyři kilometrů.

Sjezdovky na Kohútce zasněží i vodou z podzemních nádrží

7.1.2010  Mladá fronta DNES  str. 4  Východní Morava

(ČTK)  AOPK ČR   

Nový Hrozenkov - Ski Centrum Kohútka v Javorníkách dokončilo modernizaci střediska, která stála kolem 140milionů korun. Investici podpořila dotace z EU ve výši 55 milionů korun. „Hlavní novinkou je 730 metrů dlouhá čtyřsedadlová lanovka, která přepraví 2400 lidí za hodinu. Kapacita se oproti původním vlekům zvýší o 140 procent,“ řekl předseda představenstva společnosti Ski Centrum Kohútka Miroslav Maczko.

Lanovku provozovatelé spustili poprvé včera. „Po dokončení lanovky bude areál přeřazen ze tří- do čtyřhvězdičkové kategorie a zařadí se tak mezi top střediska lyžování nejen v ČR,“ uvedl Maczko. Navíc sjezdovka Babská, která je klidnější alternativou pro náročný hlavní svah, bude díky snadnému nástupu na dolní stanici lanovky přeřazena do kategorie modrá a bude tedy vhodná i pro méně zdatné lyžaře a děti.

Modernizace se dočkala i hlavní sjezdovka Velká, na níž přibyl nový systém zasněžování s rozvody vody zabudovanými v zemi. Jako zdroj pak slouží dvě umělé akumulační nádrže o kapacitě asi 15 tisíc metrů krychlových na zadržování vody.

„V tomto je naše technologie v kraji jedinečná. Ostatní střediska čerpají vodu z řeky nebo potoka, ale my tady na hřebenu nic takového nemáme,“ přiblížil Maczko.

Společnost musela pro stavbu nádrží žádat vládu o výjimku z ochranných podmínek Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Díky nádržím, které akumulují vodu stékající ze silnice a z vlastních vrtů, je možné po nástupu mrazů sjezdovky dostatečně zasněžit během pěti dnů. V areálu přibyla i nová rolba a rozšířila se kapacita parkovišť.

zpět

Bílá není jen bílá

4.1.2010 Lidé a země str. 114  Má vlast, Kamila Šimková-Broulová  AOPK ČR   

Beskydská obec Bílá je pro většinu lidí hlavně synonymem pro rekreační a sportovní středisko se skvělými podmínkami k zimnímu sportování. Vydat se sem ale můžete kdykoli během roku: díky významné poloze a roli důležité zásobárny dřeva pro nedaleké doly a hutě má obec zajímavou historii a v jejím katastru najdete hned několik památek.

Bílá svůj název nezískala podle každoroční bohaté sněhové nadílky, ale po stejnojmenné zdejší říčce. Ta je spolu s Černou hlavní zdrojnicí Ostravice, řeky, která zasáhla do historie celé oblasti nejen coby významný krajinotvorný prvek, ale i jako důležitá hranice. Už v dobách přemyslovského státu totiž beskydské údolí rozdělila na dva odlišné správní celky. Území na pravém břehu náleželo k frýdeckému panství, zatímco levá strana Černé i Ostravice spadala pod olomoucké biskupství. „První zmínky o naší obci pocházejí už z 11. století. Od století 13. byla oblast kolonizována a vznikalo tu mnoho osad. Po staletí pak byla pro zdejší lidi jediným způsobem obživy práce v lese,“ říká starosta obce Tomáš Večeřa.

Dvě vlny kolonizace

K významným prvním kolonizátorům a pánům zdejšího kraje patřil ve druhé polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku, diplomat působící ve službách českého krále Přemysla Otakara II. Do pohraničních hor zval nejen domácí osadníky, ale i pastevce slovenské, polské, ukrajinské a rumunské národnosti, aby tu zakládali první vesnice. V té době to znamenalo vymýtit kus lesa, postavit obydlí a začít hospodařit.

O dvě stě let později pak začala další vlna kolonizace, takzvaná valašská. A právě salašnické hospodaření s charakteristickými stavbami dalo velké části Beskyd typický ráz. Ten koneckonců zůstal na mnoha místech zachován dodnes, třebaže „toulavý“ způsob pastvy ovcí a koz, který devastoval lesní porosty, byl zakázán už v průběhu 17. století.

Samostatné středisko Bílá se začínalo utvářet až s rozvojem naléhavé potřeby dřeva pro nedaleké pily, frýdecké hutě a ostravské doly. Stal se z něj důležitý zdroj pracovní síly pro práci v lese i při dolování železné rudy, která se zpracovávala v hamrech arcibiskupské společnosti frýdlantských železáren. Ty ale potřebovaly dřevěné uhlí pálené v milířích, což znamenalo další kácení cenného porostu.

Teprve vydání tereziánského císařského a královského patentu z roku 1754, jež mělo zabránit dalšímu drancování lesa, přineslo beskydským lesům první ochranu. Avšak přestože položilo základ pro postupné prosazování trvalého lesního hospodářství, nedokázalo zabránit skutečnosti, že se v průběhu dalších dvou století plocha původních jedlobukových porostů zmenšila o polovinu. Zdejší lesy jsou totiž srovnatelné s těmi nejproduktivnějšími v Evropě, zejména švýcarskými a rakouskými, a kvalitní dřevo bylo příliš výhodným obchodním artiklem.

Ještě ve třicátých letech minulého století se největší jedle odvážely do Nizozemska na stavbu lodí.

Čurábka a Kocián

Práce v lese přinášela lidem obživu za cenu těžké a nebezpečné práce. Od počátku řešili zdejší dřevaři problém, jak dřevo dopravovat do níže položených oblastí. Dříví se sváželo v členitém horském terénu s ručním spouštěním, v zimě na saních a s potahem, při jarním tání se využívalo tzv. klauzů. „Systém těchto vodních nádrží je dnes ojedinělou technickou památkou.

Mají kapacitu od 8 do 15 000 kubíků vody. Během zimy se dřevo sváželo ke korytu potoka. Když na jaře sníh roztál, voda z nádrží se vypouštěla a dříví se tak mohlo splavit až do Bílé,“ vysvětluje Tomáš Večeřa.

Celkem bylo nad obcí vybudováno pět klauzů a každý dostal jméno: třeba Čurábka, Černá a Kocián nebo Maxův a Bedřichův – podle jmen významných církevních hodnostářů. Dnes jsou všechny pod správou státního podniku Lesy České republiky, který je před časem rekonstruoval, a dokonce v nich v rámci programu rozvoje veřejně prospěšných funkcí lesa vysadil na čtyři tisíce kusů pstruha obecného.

Šance dostala šanci

Doslova revolucí v dějinách Bílé se stalo na počátku minulého století vybudování železnice z Ostravice do Bílé. Náročná stavba v horském terénu usnadnila dopravu vytěženého dřeva, spojila zdejší samoty se světem a zpřístupnila tento zapomenutý kout Beskyd turistům. Na trať dlouhou 21 kilometrů navazovala od roku 1910 dokonce ještě úzkokolejka vedoucí až pod Bedřichův klauz. O půlstoletí později však došlo k další změně, obyvateli Bílé už nepříliš vítané. Jen pár kilometrů odtud totiž začala výstavba vodní nádrže Šance jako zásobárny pitné vody pro Ostravsko. Pod hladinou jezera (335 ha) zmizela nejen část přilehlé obce Staré Hamry, ale r. 1965 i železniční trať do Bílé.

Tlustá Tonka

Teprve s útlumem těžkého průmyslu v regionu po roce 1989, a tedy i těžby dřeva, rostla úloha Bílé coby významného rekreačního centra (spolu s dalšími dvanácti obcemi je součástí mikroregionu Frýdlantsko– Beskydy). Roční srážky tu v průměru překračují 1000 mm, a v zimních měsících je tu zaručena tlustá sněhová peřina. Jenže Bílá neztrácí své kouzlo ani na jaře. Tehdy nastává nejlepší čas prozkoumat všechny zdejší pamětihodnosti a přírodní zajímavosti. Ostatně celý rozlehlý katastr obce je dnes součástí chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy) a kromě toho tu najdeme i místa s ještě vyšším stupněm ochrany. Největším přírodním pokladem je unikátní prales Salajka s mimořádně vzrostlými stromy.

Královnou mezi nimi byla až do roku 1942 pověstná Tlustá Tonka, jedle úctyhodného věku bezmála 500 let a neméně úctyhodných rozměrů (obvod kmene u země činil více než 7 m). Dokud ji onoho roku neskolila vichřice, byla údajně nejstarším stromem v celých Beskydech. Dnes její místo v rezervaci zaujala jedle s obvodem „pouhých“ čtyř metrů, avšak nebývalé výšky 54 metrů – patří k největším jedlím v Evropě. Rezervace Salajka na ploše bezmála 22 ha chrání unikátní bukojedlový prales s mimořádně silnými, téměř tři sta let starými jedlemi.

Kostel ze severu Evropy

Nejpozoruhodnější památkou v obci je kostel svatého Bedřicha. Vypadá, jako by ho sem přenesli z daleké Skandinávie. Vysoká štíhlá věž s úzkými vysokými okny a nezvyklá konstrukce střech ve dvou výškových úrovních je pokryta ručně štípaným šindelem ze smrkového dřeva.

Ojedinělou stavbu nechal vystavět v sedmdesátých letech 19. století olomoucký arcibiskup Friedrich kardinál Langrat z Fürstenbergu.

„Nechal se inspirovat na světové výstavě ve Vídni, kde byl vystaven model podobného typu severského kostela, jehož plány se mu podařilo získat. Projekt kostela poté vytvořil a stavbu řídil arcibiskupský stavební rada Antonín Kybasta,“ dodává Tomáš Večeřa a upozorňuje i na zajímavý interiér. Součástí konstrukce je čtrnáct masivních sloupů vytesaných z jediného kusu dřeva s bohatě zdobenými hlavicemi. Pozornosti neunikne ani stejný počet okének s vyobrazením zastavení křížové cesty vytvořených technikou leptaného karmínového skla.

Podle severských vzorů byla v této oblasti postavena ještě další sakrální stavba: malá dřevěná kaple zasvěcená svatému Cyrilu a Metodějovi v nedaleké obci Hlavatá však navíc nese nápadný rukopis architekta Dušana Jurkoviče.

Pramen „Smradlavá“

Okružní stezka z Bílé do Zadních hor patří k vůbec nejkrásnějším beskydským trasám. Na jejím konci na vás čeká i nevšední občerstvení. U potoka Velký Smradlavý, pouhé dva kilometry od centra Bílé, totiž najdete studánku. A ne ledajakou – upoutá vaši pozornost ne zrovna libým odérem. Pramení tu totiž sirná voda. V oblasti východní Moravy je sice podobných pramenů několik, avšak ten v Bílé je údajně nejkrásnější. Díky svému složení navíc nikdy nezamrzá. Pramen Smradlavá má také léčivé účinky, a je proto odpradávna vyhledáván lidmi, kteří mají žaludeční potíže, trpí bolestmi kloubů či nemocemi kůže. Ať už vám voda ze zdejšího pramene pomůže, nebo ne, do Bílé určitě stojí za to se vypravit. *

zpět

Vandalové zanechali svoje stopy na naučných stezkách

7.12.2009    ct24.cz    str. 0   Regionální

ČT24    Jiné NNO   

Valašské Meziříčí – Vandalové zničili ve Valašském Meziříčí některé části naučných stezek, které v Beskydech vybudovali členové Českého svazu ochránců přírody. Případ zatím největšího vandalství vyšetřuje policie. Realizace stezek byla financována převážně z grantů, ochranáři se zde pokusili shromáždit co nejvíce informací, které by turisté mohli potřebovat, někde přidali i něco navíc. U každé naučné stezky je k dispozici krátký popis a délka trasy s počtem zastavení a jejich názvy a také upozornění na výjimečná místa, přírodní a kulturní památky nebo na neobvyklé historické souvislosti.

Vandalové poničili ve Valašském Meziříčí především naučnou stezku T. G. Masaryka. Ochránci přírody už dříve přesunuli jednu z tabulí od zámku Žerotínů na frekventovanější místo u řeky Bečvy, aby zamezili opakujícímu se vandalství. To ale nepomohlo, neznámí pachatelé tabuli znovu vyvrátili a zničili nejenom část naučné stezky, ale i její okolí. Obyvatelé města si myslí, že peněžitý trest nepomůže, pachatelé by měli škodu napravit vlastním přičiněním. "Vandalské útoky se objevily na několika místech – například na Seifertově ulici nebo v bývalých kasárnách," uvedl tiskový mluvčí MÚ Valašské Meziříčí Josef Beneš.

Naučné stezky průběžně kontrolují a opravují ochránci přírody, s tak velkým vandalstvím ve Valašském Meziříčí se setkali vůbec poprvé. "Proti vandalismu je třeba bojovat. Myslím, že je to vliv různých bojových her a drastických filmů," prohlásil Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody.

Zástupci radnice nyní zjišťují, jak velké škody vandalové napáchali. "Obrátíme se určitě na Policii ČR. Škodu ohlásíme a budeme se samozřejmě snažit následky vandalského řádění odstranit," dodal mluvčí Beneš. Tisková mluvčí Policie ČR Vsetín Ludmila Brousilová doplnila: "Jakmile obdržíme od MÚ Valašské Meziříčí oznámení, budeme se tím zabývat. Zatím nelze určit, zda se bude jednat pouze o přestupek, nebo o trestný čin."

Ochránci přírody budou naučné stezky pravidelně kontrolovat i do konce letošního roku. Pokud policie vandaly dopadne, hrozí jim až rok vězení.

URL| www.ct24.cz/regionalni/74700-vandalove-zanechali-svoje-stopy-na-naucnych-stezkach/

Jablunkovu slouží nová naučná stezka

2.12.2009  Mladá fronta DNES  str. 4   Kraj Moravskoslezský

(jal)    Chráněná území   

Jablunkov - Novou naučnou stezku už několik dní využívají lidé v Jablunkově. Jmenuje se Příroda Jablunkovska a vybudována byla díky dotaci z Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko -Slask Cieszynski, kterou se podařilo získat Jablunkovskému informačnímu centru.

Deset kilometrů dlouhá naučná stezka vede z větší části po městě Jablunkově. Na její start se mohou lidé vydat na autobusovém stanovišti v Jablunkově, kde se seznámí s historií a vznikem města. Dalších devět zastávek informuje o typické fauně a flóře Jablunkovska, o přírodních památkách a rezervacích, tamních památných stromech a dalších zajímavostech.

Například čtvrté zastavení v Městském lese u studánky informuje o podzemních vodách a studánkách, páté zastavení za areálem „Ameryka“ o geologických zajímavostech a třeba šesté zastavení na Vitališově se věnuje ptačí oblasti Beskydy. Stezka pak turisty provede kolem sanatoria a poté zpět do města.

Náklady na vybudování stezky přišly na 10,5 tisíce korun, patnácti procenty z celkových nákladů se pak na projektu podílelo také město Jablunkov. Stezka je vhodná jak pro pěší turisty, rodiny s dětmi tak i cykloturisty. Místy je však nutné z kola sesednout.

Naučné stezky na Vsetínsku nabízejí historické zajímavosti i krásnou přírodu

30.11.2009    novinky.cz    str. 0   Cestování

Martina Žáčková    Ostatní   

Krajina kolem Horní Lidče na Vsetínsku zůstává zatím pro turisty ve stínu beskydských hor a skiareálů, skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm či Pusteven. Přitom málokde najdete tak panenskou přírodu a tolik historických zajímavostí. S novou rozhlednou je k objevování tohoto koutu Valašska o důvod víc.

Nová rozhledna Vartovna byla otevřena 17. listopadu. Postavili ji podle návrhu architekta Ivana Bergmanna. V jejím okolí vzniklo i šest naučných stezek. Než napadne sníh, vyrazte si sem na procházku nebo i cyklistický výšlap. A až nasněží, můžete si stezky „projet“ na běžkách.

Z rozhledny Vartovna je výhled na Beskydy i Slovensko.

Rozhlednu Vartovna najdete na kopci nad obcí Seninka, zhruba třicet kilometrů od Zlína a pět od Vsetína. Železná věž je vysoká 37 metrů. Je odsud krásný výhled na Vsetínské, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy i Slovensko.

Kolem Vartovny vytyčili ochránci přírody hvězdicovitou síť naučných stezek o délce 34 kilometrů, což je v kraji rozsahem unikát. Dostanete se po nich i na Slovensko k „partnerské“ rozhledně na Tlstej hore (Tlustá hora), která byla budována souběžně v rámci dotovaného evropského programu přeshraniční spolupráce.

Obě rozhledny stojí shodně 651 metrů nad mořem. Zatímco Vartovna sloužila v minulosti jako strážní hora, na níž se zapalovaly varovné ohně při blížícím se nebezpečí, na Tlstej hore stála kdysi rakousko-uherská rozhledna, která prý sloužila i k vojenským účelům.

Čertovy skály

Stezky vedou do okolních obcí a přibližují místní přírodní zajímavosti, pamětihodnosti i dramatické historické události. Právě Valašsko patřilo za druhé světové války k místům s nejsilnějším protifašistickým odbojem a stezky spojují několik míst s tragickou historií – osady a pasekářské usedlosti vypálené německými trestními oddíly Ploštinu, Prlov, Vařákovy a Oškerovy paseky či Juříčkův mlýn.

Nejde přitom o oslavné připomínky partyzánů jako spíš prostých pasekářů, kteří byli za svou více či méně dobrovolnou pomoc partyzánům drasticky trestáni. Ochránci přírody z Valašského Meziříčí koncipovali informační tabule podél stezek tak, aby pomohly demytizovat „oficiální verze“ dávných událostí, jež vznikly za minulého politického režimu.

Odhalují dříve neznámé či utajované historické souvislosti. Nechte se zavést i k jiným zajímavostem. V okolí stojí vzácné lidové stavby, třeba roubené Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné z roku 1748, asi nejzachovanější stavba svého druhu v kraji. Při její prohlídce vás nadchne pečlivě udržovaný historický interiér.

Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné je považováno za nejzachovalejší lidovou stavbu v kraji, která dodnes stojí v autentickém prostředí. Starají se o ni potomci dřívějších fojtů.

V Jasenné se dozvíte i něco o portášské tradici, pasekářském způsobu života nebo o tom, proč se dříve ve vesnicích vysazovaly stromy těsně u chalup.

V Senince zase můžete navštívit sirný pramen a místo, kde se zastavil císař František Josef II., u Pozděchova lesy, v nichž se dodnes vyskytuje medvěd a rys, v Liptále, který je rodištěm slavného valašského kreslíře a spisovatele Jana Kobzáně (mimochodem i autora světoznámé ochranné značky firmy Baťa), se seznámíte s památnými stromy.

U Lidečka oceníte sakrální památky v krajině. Poblíž jedné z nich se prý dodnes zjevuje bezhlavý kurucký jezdec.

Cestou se můžete zastavit i v muzeu motorek v Senince, je otevřeno teprve měsíc, ale už si ho stihly prohlédnout stovky návštěvníků.

Až vám bude venku zima, navštivte ještě další místní unikát – nedávno zpřístupněné První valašské motomuzeum v Senince. Kousek od autobusové točny si ho otevřel místní fanoušek Miroslav Tomanec. Ukazuje v něm svou sbírku devíti desítek strojů z různých období 20. století.

Otevřeno je o víkendech od 10 do 16.30 hodin, jindy po domluvě na telefonu 603 260 001.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/185490-naucne-stezky-na-vsetinsku-nabizeji-historicke-zajimavosti-i-krasnou-prirodu.html

zpět

Javorníky. Výlet, který nezklame

21.11.2009  Mladá fronta DNES  str. 4   Východní Morava

MARTIN JANOŠKA    AOPK ČR   

Tip na výlet

Javorníky - Rozsáhlé pohoří Javorníky na moravsko-slovenském pomezí láká návštěvníky krásným odlesněným hřebenem, z něhož se otevírají úžasné výhledy na neskutečně rozmanitý horský svět Beskyd a Valašska. Na 28 km dlouhou hřebenovku, jejíž nejzajímavější část patří Slovensku, je ještě čas vyšlápnout si jen v pohorkách.

Javorníky se táhnou v délce zhruba 60 km od Čadce po Lyský průsmyk u Horního Lidče. Typický je dlouhý, přímý hřeben bez výrazných vrcholů a sedel, z něhož vybíhají dlouhé rozsochy a doliny do údolí Váhu. Na naše území zasahují Javorníky jen malou částí, která patří pod Chráněnou krajinnou oblast Beskydy.

Východiskem do nejzajímavějších partií Javorníků jsou Velké Karlovice v údolí Vsetínské Bečvy. Karlovice vznikly až počátkem 18. století a patří k našim nejmladším obcím. Zároveň je to velmi rozlehlá vesnice, tvořená mnoha odlehlými osadami v údolích i na kopcích.

Z místní části Podťaté na konci stejnojmenného údolí stoupá horská silnička a také modrá turistická značka do rekreační lokality Kasárna. Jméno lokality souvisí s ubikacemi vojáků, kteří zde roku 1833 bránili šíření epidemie asijské cholery z Uher na Moravu.

Těsně před vyústěním silnice z lesa mezi chaty překřížíte česko-slovenskou hranici, která v těchto místech prochází poněkud nelogicky. Místo toho, aby kopírovala rozvodní horský hřbet, vede rovnoběžně pod ním v lese. Tuto hraniční linii stanovila dohoda v roce 1734, která byla výsledkem 200 let trvajících sporů o moravsko-uherskou hranici. Ke krátké změně došlo v době Slovenského štátu v letech 1939-45, kdy se hraniční patníky stěhovaly nahoru na hřeben. Po válce se však hranice opět vrátila dolů na původní místo.

V dobách socialismu se Kasárna nerušeně rozrůstaly až do okamžiku rozdělení česko-slovenské federace roku 1993. Do té doby výhodná poloha na slovenském území mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy se stala přes noc velmi nevýhodnou, převážně moravští chataři přišli nejenom o přístupovou cestu, ale taky o návštěvníky.

Česká strana se po roce 1993 snažila problém Kasáren vyřešit a usilovala o posunutí státní hranice na rozvodní hřeben, avšak narazila na nezájem slovenské strany, která navíc podnikala kroky vedoucí ke znemožnění dohody, např. vybudování vlastní silnice, prodej pozemků pod chatami. Dnes se zdá, že léta trvající majetkové spory jsou již vyřešeny, zátarasy na přístupové cestě z Podťatého zmizely a Kasárna opět fungují tak jako dříve pro převážně moravskou klientelu.

Kasárna jsou východiskem na Velký Javorník (1071 m), nejvyšší vrchol pohoří. Jedna cesta vede po lesní cestě severním úbočím hory do sedla Gežov, druhá hřebenem přes sedlo Butorky, přičemž obě měří zhruba tři kilometry.

Vrchol Velkého Javorníku, ozdobený slovenským dvojramenným křížem, poskytoval kdysi téměř kruhový rozhled. Poutavé byly především zimní pohledy na Malou Fatru a Tatry. Vzhledem ke vzrostlému lesu se dnes musí člověk spokojit pouze se severozápadním obzorem s popředím malebných, navzájem se překrývajících vršků hlavního hřebene Javorníků.

Hřebenová trasa z Velkého Javorníku na Malý Javorník patří k nejkrásnějším horským túrám na moravskoslovenském pomezí. Cestička se vine po mírně zvlněném hřbetu, který sloužil v minulosti jako pastviny a dnes je rájem borůvkářů.

Terén je směrem doprava, tedy na Moravu, neustále otevřený a poskytuje nerušený výhled na celou východomoravskou horskou oblast od Hostýna po Těšínské Beskydy. Bohužel, každým rokem je patrnější, že neudržované bezlesé plochy postupně zarůstají smrkovým náletem a zmenšují se. Například Malý Javorník, před 20 lety ještě z poloviny holý, dnes pohlcuje zcela les.

Podobně je tomu i na vrchu Ztracenec (1055 m) s betonovým památníkem připomínajícím padlé vojáky při osvobozování Velkých Karlovic. Zde však problém vyřešila stavba dřevěné rozhledny a vykácení pruhu lesa. Rozhledna na Ztracenci tak představuje vlastně jediné místo, odkud je vidět alespoň částečně směrem na Slovensko.

Putování po hřebeni Javorníků směrem od Kasáren se obvykle končí u turistické chaty Portáš nebo Kohútka, odkud vedou sestupové trasy do údolí Vranča k autobusu do Nového Hrozenkova. Vzhledem k tomu, že úsek mezi Malým Javorníkem a Portášem již není téměř ničím zajímavý, jde se totiž v celé délce lesem, zkuste zvolit k sestupu do civilizace odbočku v sedle Bukovina pod Ztracencem, která představuje podstatně kvalitnější turistický zážitek.

Zelené a později žluté značky vás odtud povedou bočními hřebínky přes rozhledový vrch Javorníček po loukách kolem roztroušených samot až k vlakové zastávce ve Velkých Karlovicích.

Dáte-li však přednost delšímu putování s možností posezení na Portáši či Kohútce, pak se nabízí ještě jedna zajímavá sestupová trasa po modré do Huslenek. Odbočuje z kóty Krkostená na hlavním hřebeni, zhruba čtyři kilometry za Kohútkou. Pohyb po hřebeni Javorníků nebyl v minulosti tak bezproblémový jako dnes. Až do vytyčení hranice roku 1734 se tu odehrávaly časté potyčky, kradl se tu dobytek, občas byli i mrtví. Později se tu rozmohlo pašeráctví, kdy přes hory přecházeli tajně „švercové“ a v nůších na zádech přenášeli z Uher na Moravu tabák. Hranici hlídali „portáši“ nebo též „obrajti“, kteří pocházeli zpravidla ze stejných vesnic jako pašeráci a místní zbojníci. Velmi rizikovou se stala zdejší hranice v období druhé světové války, což připomínají dosud zachovalé patníky Slovenského štátu.

***

* Může se hodit Hřebenovka Javorníků Velké Karlovice-Podťaté -Kasárna (modrá), 4 km - sedlo Butorky (zelená), 4,5 km - Velký Javorník (červená), 7 km -Ztracenec (červená), 9,5 km -Malý Javorník (červená), 12 km -chata Portáš (červená), 17 km -chata Kohútka (červená), 18 km -Krkostena (červená), 22 km -Huslenky (modrá), 28 km

Jak se dostat do Velkých Karlovic

Velké Karlovice jsou dobře, avšak zdlouhavě dostupné. Pojedete-li od Vsetína vlakem, autobusem či autem, počítejte s velmi pomalou jízdou, neboť údolí Vsetínské Bečvy tvoří v podstatě souvislá zástavba vesnic. Autem pojedete až ze Vsetína ne více než 50 km/h, veřejné spoje navíc pořád někde zastavují. Menší množství autobusových linek jezdí do Velkých Karlovic též z Rožnova pod Radhoštěm přes Soláň.

Javorníky na kole Vzhledem k malé členitosti hlavní hřebenovky jsou Javorníky ideálním místem pro horskou cykloturistiku. Celá popisovaná trasa je pohodlně sjízdná na kole. Na Kasárna vyjedete po asfaltu, úbočím Velkého Javorníku vede pevná lesní cesta, která posléze pokračuje celým hřebenem až na Portáš. Ke sjezdu do údolí je dobré využít asfaltovou silničku z Kohútky do údolí Vranča. Vhodné terény pro cykloturistiku představují také lesní cesty nad údolím Podťaté a v okolí Kasáren, z nichž mnohé jsou vedeny jako značené cyklotrasy.

zpět

Podzimní nálada beskydské krajiny zve do Kunčic pod Ondřejníkem

6.11.2009  Frýdecko-místecký a třinecký deník  str. 2  Z vašeho okolí

(red)    Chráněná území   

Tip na výlet

Kunčice pod Ondřejníkem -Podzim v Beskydech vybízí k příjemné procházce nádhernou přírodou.

Jedním z míst, kam si můžete vyjít, jsou Kunčice pod Ondřejníkem, kudy vede hned několik turistických tras na horu Ondřejník, oblíbené místo mnoha turistů. Rozprostírá se tu přírodní rezervace Skalka, kde jehličnany společně s jedlemi a buky místy přecházejí v prales. Když budete mít štěstí, v korunách stromů možná zahlédnete některého z řady ohrožených druhů ptáků, kteří zde hnízdí. „Vede tudy síť turistických značek, které jsou vhodné pro turisty i cyklisty,“ říká Radomír Martiňák z Klubu českých turistů. „Stačí vydat se z nádraží ČD po modré značce, ta vás zavede přímo na turistickou chatu Ondřejník s restaurací a ubytováním.

Chata byla postavena Klubem českých turistů už za Rakouska-Uherska a slouží dodnes,“ dodal. Ovce, kozy, koně, osli, muly a mezci jsou raritou zdejší chaty a určitě potěší i vaše děti. Na vrcholu Ondřejníku najdete kapli svatého Antonína Paduánského, u které se 13. června, v den svátku tohoto světce, koná každoroční pouť. Po její prohlídce se můžete vydat zpátky do Kunčic, a to hned dvěma trasami.

Ondřejník- Skalka - Kunčice pod Ondřejníkem (3 kilometry): pro náročnější turisty, kteří mají rádi strmější kopce, je vhodná následující, středně náročná trasa. Je dlouhá zhruba 3 kilometry. Rovná lesní cestička se brzy změní v prudké klesání a dovede vás až na hlavní cestu v obci. Trasa končí u vlakového nádraží Kunčice pod Ondřejníkem. Ondřejník - Kunčice pod Ondřejníkem (6 kilometrů): tato trasa je mnohem jednodušší. Začíná u turistické chaty a vede po asfaltové cestě až k nádraží. Po túře si můžete příjemně odpočinout v nedalekých Lázních Čeladná, zaplavat si v bazénu s masážní hlavicí s různými tryskami, s vodním chrličem a protiproudem nebo si zregenerovat tělo ve finské sauně, parní lázni či solné jeskyni.

Podzimní vycházka nejen pro seniory: pokud máte rádi skupinovou turistiku, můžete se připojit k procházce v Kunčicích pod Ondřejníkem pro dříve narozené a méně zdatné výletníky. „Přijďte s námi strávit příjemné dopoledne procházkou na Ondřejník. Sraz máme 10. listopadu v 9 hodin v Kunčicích u autobusové točny. Nenáročný výlet zakončíme v hospůdce,“ zve organizátorka vycházky pro seniory Zdeňka Křenková.

Za pamětihodnostmi Kunčic: Kunčice se mohou pochlubit i historií. Například dřevěným kostelíkem sv. Prokopa a Barbory z konce 17. století. Jde o raritu. Pochází z Podkarpatské Rusi a koupil ho generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů Eduard Šebela v roce 1928. Do Kunčic ho nechal přivézt po železnici, protože jiný způsob dopravy tehdy nebyl možný.

Rusínský kostelík, který původně sloužil k řeckokatolickým bohoslužbám, stojí určitě za návštěvu. Dostanete se k němu po žluté značce z nádraží Českých drah. Pokud si uděláte čas, navštivte první stálou školní galerii v České republice. Stojí také za pozornost. Sbírka obsahuje stovky děl od více než 170 umělců z domova i ze zahraničí. Prohlédnout si je můžete každý čtvrtek od 13 do 15 hodin, případně si po telefonu domluvte prohlídku na termín, který vám vyhovuje.

zpět

Nová rozhledna měří sedmatřicet metrů

18.11.2009   Valašský deník  str. 3   Valašsko

MICHAL BURDA    Jiné NNO   

Slavnostnímu otevření vyhlídkově věže přihlížely v Senince desítky Čechů i Slováků

Seninka - Ani nevlídné listopadové počasí neodradilo včera desítky návštěvníků od výstupu na vrchol Vartovna v Senince na Vsetínsku.

Starostka obce Marie Řezníčková společně se zástupci Zlínského kraje a partnerských měst a obcí zde přestřižením pásky slavnostně otevřela nově zbudovanou rozhlednu. Sedmatřicet metrů vysoká stavba vyrostla ve výšce 651 metrů nad mořem za sedm měsíců. Autorem grafického návrhu rozhledny je zlínský architekt Ivan Bergmann.

Železná válcovitá věž nepostrádá vyhlídkovou plošinu, která se nachází ve výšce pětatřiceti metrů. Dosáhnout jí znamená vystoupat dvě stě třináct schodů.

„Stavba má ambice být dominantou oblasti Hornolidečska, Vsetínska i celého Zlínského kraje. Příchozím nabídne krásné výhledy na Vsetínské, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy a slovenské hory,“ vyjmenovala Řezníčková.

Slibovaný výhled si včera sice návštěvníci neužili, vrcholek rozhledny totiž ze země pro mlhu ani nebyl vidět. Na dobré náladě to ale příchozím, kteří nepřízeň počasí zaháněli zpěvem a štamprlemi slivovice, v ničem neubralo.

„Je výborné, jakým způsobem funguje spolupráce se slovenskou stranou,“ chválil jeden z návštěvníků Marek Koňařík z Leskovce. Dodal, že otevření rozhledny přispěje k dalšímu oživení turistického ruchu. „Rozhledny vždycky lákaly. Navíc ani termín otevření nemohl být zvolen lépe. V den, kdy si připomínáme dvacáté výročí znovunabytí svobody,“ mínil Koňařík.

Také Jarka Hrádková z Liptálu tvrdila, že se na vrchol Vartovny určitě vrátí, až se počasí polepší. „Velmi dobře to tady znám a strávila jsem zde spoustu času. Moje babička s dědečkem měli nedaleko rodinný dům,“ vysvětlovala. Obec Seninka zařadila stavbu rozhledny do svých výhledových plánů již v roce 1996. Teprve loni však na projekt získala evropskou dotaci díky tomu, že se sdružení obcí Hornolidečska dohodlo na společném postupu se sdružením obcí Púchovské doliny na Slovensku.

Výsledkem je stavba rozhledny Vartovna v Senince a rozhledny na Tlstej hore v Dohňanech a také vybudování sítě naučných stezek, které zpracoval Český svaz ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Obě rozhledny se shodou okolností nachází ve stejné nadmořské výšce. Celkový rozpočet projektu byl patnáct milionů korun. Devadesát procent pokryla dotace.

Síť šesti naučných stezek měří na české straně čtyřiatřicet kilometrů, je na nich osm odpočívadel a třicet čtyři zastavení.

Počet rozhleden se na východní Moravě po otevření Vartovny rozšířil na šestnáct. „Nejvíce, sedm, je jich na Slovácku. Tři najdou návštěvníci na Kroměřížsku, dvě na Zlínsku a na Vsetínsku jsou nyní i s Vartovnou čtyři,“ uvedla ředitelka Centrály cestovního ruchu východní Moravy Dana Daňová.

„Stavba má ambice být dominantou Hornolidečska, Vsetínska i celého Zlínského kraje.“ Marie Řezníčková, starostka Seninky

zpět

Jižní Valašsko a Bílé Karpaty

13.10.2009    Fajn život    str. 8   U nás doma

MARTA PAWLICOVÁ    AOPK ČR   

Kraj proslul krásnou přírodou, památkami a folklorními tradicemi

Přirozenou osou tohoto regionu je široké údolí řeky Moravy. Na západě se zvedají Chřiby, směrem na východ Hostýnské a Vizovické vrchy i hraniční pás Bílých Karpat, Javorníků a Beskyd.

Co jméno, to pojem pro milovníky přírody, pěší turisty, cyklisty i lyžaře. Příznivci historie mohou obdivovat památky Velké Moravy, výstavné zámky a hrady, důležitá poutní místa, ale také památky moderní architektury a množství lidových staveb. Přijměte pozvání na známá i neznámá místa jižního Valašska a Bílých Karpat.

Vizovice

Jsou bránou Valašska. Leží pouhých patnáct kilometrů na východ od Zlína v široké kotlině obklopené kopci Vizovických vrchů. Nejvýznamnější památkou je zámek z poloviny 18. století. Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru. Za prohlídku stojí také cenné sbírky porcelánu či orientálních předmětů. Součástí areálu je i volně přístupná zámecká zahrada.

To, co nejvíce proslavilo Vizovice, je firmaRudolfJelínek s tradiční výrobou ovocných destilátů. Vždyť Vizovice jsou nekorunovaným hlavním městem pravé valašské slivovice. Chcete-li se více dozvědět o výrobě destilátů, navštivte firmuRudolfJelínek a nechte se provést pěstitelskou pálenicí, provozem egalizace s obřími dřevěnými sudy používanými ke zrání destilátů, stáčírnou i degustační místností. Pak pochopíte, proč Valaši považují slivovici za medicínu a největší dar, který prý dostali přímo od Boha.

Valašské Klobouky

Přirozeným centrem jižní části Valašska jsou Valašské Klobouky. Město zajímavých památek, bohatých tradic, ale také krásné přírody, která nabízí řadu možností pro prožití příjemné dovolené po celý rok. Nejpozoruhodnější památky historického jádra města – stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého Kříže a několik lidových roubenek – jsou chráněny jako součást městské památkové zóny.

Prlov

Tato malá obec leží 14 kilometrů od Vsetína v kotlině Vizovické vrchoviny. Poprvé je Prlov uváděn roku 1361 jako součást majetku vizovického kláštera. Roku 1663 postihl obec ničivý vpád Tatarů. Prlov býval vždy chudou zemědělskou obcí. Ve druhé polovině 19. století odcházelo velké množství obyvatel za prací do ciziny, mnozí sedláci se kvůli nedostatku obživy vystěhovali do zámoří. Mezi nejvýznamnější památky patří Polčákova chalupa, která je dnes umístěna ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Velkou tradici má v obci květnové vyhánění oveček na první pastvu. Představu, jak se žije na salaši, můžete na vlastní kůži zažít, když navštívíte obecní statek upravený pro agroturistiku.

Šanov

Příhraniční obec ve východní části Zlínského kraje. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V hovorové řeči se zde valašské nářečí mísí se slováckým i slovenským. V této obci se sice původní kroj nezachoval, zato se zde zachovaly mnohé lidové zvyky a tradice. V Šanově je několik set let stará chráněná lípa. Vedle ní dnes stojí nová kaple. V centru ŠanoKomňa, jsou zbytky původní lidové architektury. Nad vesnicí je památníček padlým americkým letcům, kteří zde zemřeli v leteckém souboji v srpnu 1944, a pozůstatky pevnůstky Bašta.

Komňa

Rozprostírá se v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Je známá jako pravděpodobné rodiště Jana Amose Komenského. Právě po ní se mu dostalo příjmení. Je také původním místem jeho rodu – Segešů.

Mezi nejvýznamnější památky patří kostel sv. Jakuba Většího z první čtvrtiny 19. století. V roce 1992 při 400. výročí narození Komenského byl otevřen památník tomuto významnému rodákovi v památkově chráněné sýpce z roku 1774. V sýpce je umístěna i stálá expozice historie obce.

Z lidových zvyků obce se udržují oslavy Nového roku, Tří králů a sv. Josefa, velikoMikulčin tradice, jarní stavění máje a hody. Nejpopulárnější událostí je fašank s šavlovým tancem, který předvádějí „regrůti“. Letos v červenci u příležitosti komenských hodů byla slavnostně otevřena usedlost čp. 6 – 150 let stará chalupa – ve které je zřízena expozice přibližující život i práci zvěroklestiče. Obec za tento počin dostala ocenění Lidová stavba roku Zlínského kraje. *

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty je také vhodná na lyžování a turistiku. Ideální podmínky jsou na Mikulčině vrchu ve výšce 799 metrů nad mořem, jen 20 kilometrů od Uherského Brodu. Lyžařský areál na Mikulčině vrchu slouží pro sjezdové i běžecké lyžování, školní lyžařské výcviky, zimní turistiku a rekreaci. Vhodné sněhové podmínky jsou tu od poloviny prosince do poloviny března. V hlavním lyžařském areálu se nacházejí 3 sjezdové svahy – Myšáčka I, Myšáčka II a Lopata. Dvě první jsou vhodné pro pokročilé a závodní lyžaře, Lopata je sjezdovkou pro rodiny s dětmi a lyžaře-začátečníky. Pro běžkaře jsou připraveny tratě v různých délkách od 3 do 10 kilometrů po vrstevnicích v okolí Mikulčina vrchu, po hřebenech Velkého Lopeníku, Kykuly a Machnáče.

zpět

Informační centrum Pustevny končí sezonu

3.11.2009   Valašský deník   str. 2   Valašsko

(ory)    Jiné NNO   

Pustevny - Pracovníci Informačního centra Pustevny vyklízeli minulý týden kancelář, aby uvolnili místo prodeji lístků na lanovku.

Informační centrum se nachází v blízkosti lanové dráhy a je otevřeno každoročně pouze od května přibližně do listopadu. „To záleží především na počasí,“ uvedl pracovník centra Zdeněk Podzemný.

Skutečnost, že informační centrum je v provozu pouze v letní sezoně občas mate návštěvníky Pusteven.

V zimě namísto íčka prodejna lístků

„Lidé jsou zvyklí, že se tu přes zimu prodávají lístky, tak se jich tu dožadují i v létě,“ potvrdil Podzemný. Vedle informací o turistických trasách, autobusových a vlakových spojích se centrum na Pustevnách zaměřuje také na ekologickou osvětu.

„Myslím, že taková centra jsou určitě zapotřebí,“ uvedla návštěvnice Pusteven Lucie Žatková z Hané. Turisté Pusteven si podle ní na služby Informačního centra už zvykli. Ochránci z Valašského Meziříčí, kteří centrum zřizují, by jej proto rádi otevřeli také příští rok. „Vše záleží na tom, jestli se nám podaří sehnat finanční prostředky,“ dodal pracovník Českého svazu ochránců přírody Miroslav Dvorský.

Region| Střední Morava

zpět

Agroturistika na Valašsku láká na dojení koz i nocování v dřevěnici

17.10.2009  novinky.cz  str. 0  Cestování

Martina Žáčková    Jiné NNO   

Valašsko je oblíbeným cílem turistů a obdivovatelů lidových tradic a dávné architektury. Vedle Rožnovského skanzenu, Radhoště a Pusteven se však nyní začíná probouzet k životu i jeho dosud opomíjený jižní cíp.

Nenabízí zatím tak propracovanou síť služeb, to však může být naopak žádoucí pro ty, kteří nechtějí potkávat na každém kroku davy turistů a platit závratné částky za jídlo a bydlení. Navíc málokde jinde se vám poštěstí nocovat v dřevěnici, nadojit si ke snídani kozí mléko nebo si s ochránci přírody pokosit louku.

Jednou z oblastí, kde se nyní turistický ruch rozvíjí nejvíc, je Mikroregion Hornolidečsko. Tamní obce s využitím evropských dotací budují například novou rozhlednu Vartovna, která bude hotová již za pár týdnů.

Málokde se vám poštěstí nocovat v dřevěnici nebo si ještě za tmy ke snídani nadojit čerstvé kozí mléko.

V Prlově zase vznikl Agroturistický statek: obec koupila starou zemědělskou usedlost a proměnila ji v rekreační chalupu s dvaceti lůžky. Díky poloze (stranou silnice, za chatovou osadou) tu najdete úplný klid, rušit vás budou nanejvýš zvonce ovcí a mečení koz na pastvě.

Můžete si zkusit dojení kozy, vyrobit ovčí sýr, naučí vás péct chleba, nebo si půjčíte koně či vyrazíte na ryby k obecním rybníkům. Děti jistě zaujmou zvířata na pastvinách: obhospodařuje je pastevec s ovčáckými psy a ochotně předvede své umění. Statek bude kompletně dokončen příští rok, nocovat tu ale můžete už nyní.  Kloboucko

Nedaleko leží městečko Valašské Klobouky, přirozené centrum regionu s historickým jádrem, v němž nechybějí památkově chráněné roubené domy. Konají se tu folklórní akce, na začátku prosince třeba vyhlášený Mikulášský jarmek.

Ve městě působí aktivní svaz ochránců přírody Kosenka, která vedle pravidelného kosení luk za pomoci dobrovolníků z celé země a pořádání školních exkurzí pečuje o lesy a snaží se o jejich záchranu. Můžete se projít třeba po „jejich“ lese Ščúrnica, který ponechali přirozenému vývoji k pralesu, nebo se vypravit po naučné stezce Královec ke stejnojmenné rozhledně.

Po naučné stezce Královec dojdete ke 22 metrů vysoké stejnojmenné rozhledně.

Nedaleký Hostětín zase proslul neobyčejnou koncentrací modelových ekologických projektů. V obci s 240 obyvateli mají kořenovou čistírnu odpadních vod, výtopnu na biomasu, šetrné veřejné osvětlení nebo solární kolektory.

Můžete se tu ubytovat v unikátním Ekopenzionu, jenž je koncipován jako energeticky úsporný pasivní dům a je v něm zároveň vzdělávací středisko, nebo nahlédnout do moštárny, která zpracovává úrodu z bělokarpatských sadů. Bílé Karpaty na seznamu biosferické rezervace UNESCO

U slovenské hranice je Valašsko rámováno pohořím Bílé Karpaty, které bylo roku 1996 vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO mimo jiné díky rozsáhlým orchidejovým loukám a zachovalým lidovým stavbám. Oblast skýtá řadu možností k vycházkám. K oblíbeným cílům patří nejvyšší vrchol Velká Javořina nebo rozhledna na Velkém Lopeníku.

Tamní obec Šanov by neměla uniknout milovníkům historie a letectví. Je tu unikátní muzeum, které připomíná velkou leteckou bitvu nad Bílými Karpaty v srpnu 1944, při níž němečtí stíhači sestřelili devět amerických bombardérů. Muzeum ukazuje části a fragmenty letounů, které se našly v širokém okolí, dobové fotografie či modely letadel.  Komňa připomíná zaniklé řemeslo

Nedaleká Komňa nadchne milovníky lidové kultury. Obec je jednou ze tří v regionu, o nichž se hovoří jako o možném rodišti Jana Amose Komenského. Nedávno tu ve 150 let starém domku otevřeli nové muzeum, přibližující životní podmínky zvěroklestičů. Zdejší region byl v minulosti „baštou“ těchto řemeslníků.

Jen v Komni žilo ve své době až 220 mužů, kteří se živili kleštěním dobytka a od jara do podzimu kvůli tomu opouštěli rodiny a obcházeli celou Evropu. Byli velmi žádaní – zbavit domácí zvěř pohlavních žláz vyžadovalo zručnost, zároveň byl takový zákrok podmínkou úspěšného hospodaření.

V páleničářské společnosti Rudolf Jelínek je možné nahlédnout pod pokličku výrobcům typické valašské pálenky – slivovice.

Vykleštěná zvěř totiž byla klidnější a tím i vhodná k práci na poli a vykrmování na maso. Díky putování po Evropě zvěroklestiči domů nezřídka přinášeli nejnovější technické vymoženosti. V obci prý mimo jiné díky tomu měli mezi prvními ruchadlo či vodovod.

Soumrak zvěroklestičů v Komni nastal v 50. letech 20. století po vzniku veterinárních správ. V expozici je k vidění komora, v níž přespávalo až osm lidí, a kuchyň s pecí, v další místnosti jsou vystaveny dobové dokumenty. Muzeum je otevřeno na požádání, návštěvu si domluvíte na obecním úřadě.

URL| http://www.novinky.cz/cestovani/181375-agroturistika-na-valassku-laka-na-dojeni-koz-i-nocovani-v-drevenici.html

zpět

Jablunkovem povede nová naučná stezka

29.9.2009  Horizont  str. 10 Region

PR    Ostatní   

JABLUNKOV, WISŁA / Nový projekt, který má podpořit atraktivitu příhraničního česko-polského regionu, a to především sousedských měst Jablunkova a Wisly, představili minulý týden zástupci obou měst na společném setkání ve Wisle. Jedná se o vybudování naučné stezky “Příroda Jablunkovska” a společných česko-polských propagačních materiálů.

“Naučná stezka v délce osm kilometrů povede katastrem města Jablunkova. Bude určena nejen turistům, cykloturistům a návštěvníkům zdejšího regionu, ale bude také sloužit jako pomůcka při vyučování dětí ze základních škol,” uvedla Gabriela Niedoba z jablunkovského informačního centra.

Informační tabule s obsahem vzdělávacího charakteru zmíní jablunkovskou faunu a flóru, památné stromy, vodní toky Jablunkovska, zdejší arboretum nebo klášter Alžbětinek.

Slavnostní otevření stezky by se mělo uskutečnit koncem října tohoto roku za účasti polských partnerů projektu, představitelů měst Wisly a Jablunkova a zástupců Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszynski. Žádost o spolufinancování projektu z Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007-2013 byla podána v březnu 2009 a zpracovalo ji Jablunkovské informační centrum. Projekt je spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu.

Celkové náklady projektu na české straně činí 10 440 eur, finanční prostředky z rozpočtu města Jablunkova činí 1 566 eur, což je 15 procent z celkových nákladů projektu.

zpět

Změna turistické značky přivedla chatu do potíží

26.9.2009  ČRo - ostrava.cz  str. 0   ostrava / aktualne

Andrea Čánová    AOPK ČR   

Turisté v Těšínských Beskydech bloudí. Změnilo se totiž značení turistických tras. Přitom ve starých mapách zůstala původní značka. Správce chaty Skalka si stěžuje na Klub českých turistů. Podle něj zbytečně mění trasy i rozcestníky a tím likvidují podnikání v tisíci metrech nad mořem.

Marek Plinta se rozhodl, že v málo známém místě rozjede svou živnost. Je správcem horské chaty Skalka. Jenže má pocit, že mu klacky pod nohy háže ten, kdo mu má spíše pomáhat - Klub českých turistů."Mapa se liší od skutečnosti. Problémy už nastávají. Hostům třeba z Prahy už tady radíme, jak se kam dostat. Značení už tu funkci nesplňuje. A určitě to není banalita. Investujeme tady spoustu peněz do reklamy a propagace a najednou to, co tady bylo léta, zmizí. A úplně zbytečně," říká Marek Plinta.Toto opatření provedl Alexander Török.

V Klubu českých turistů má funkci značkaře. "Bylo to na žádost Lesů České republiky a Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, protože na vrcholu Velkého Polomu je rezervace tetřevů. Když mi řekli, abych tu trasu přeložil, tak jsem to udělal podle toho, jak oni chtěli," vysvětluje značkař.Připouští ovšem, že v současné době se turisté v Těšínských Beskydech mohou dostat do nemalých potíží. Trasa červené vede jinudy, ve starých mapách ale zůstala. A mapa nová ještě není.Renáta Kotalová z Klubu českých turistů v Moravskoslezském kraji připouští, že musí se správcem chaty Skalka jednat. "Značkaři se určitě slepě nedrží těch svých pravidel a předpisů. Vzhledem k tomu, že jsme došli až do takové patové situace, že toto řešíme prostřednictvím rádia, tak určitě jedině osobní setkání všech zúčastněných stran je nezbytné," říká Kotalová.Další podrobnosti k tématu najdete zde

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/637572

zpět

Na Královec za vyhlídkou nejen po Valašsku

17.9.2009  Právo  str. 10  Střední a východní Morava

Blanka Kovandová   Jiné NNO   

TIP NA VÝLET

Pokud meteorologové slibují hezké, jasné počasí, tak je to ta nejvhodnější doba k naplánování výletu do okolí Valašských Klobouk. Tentokrát nebude turistickým cílem hrad nebo jeho zřícenina, i když se bude šlapat do kopce – na nedalekou rozhlednu na Královci.

Podle fyzické kondice se výletníci mohou rozhodnout, kterou přístupovou cestu zvolí. Přímo z Valašských Klobouk se k rozhledně dostanete po naučné stezce Královec, která začíná u vlakového nádraží, tato trasa je vhodná i pro cyklisty. Pěšky z Klobouk jde o cca 4kilometrovou procházku.

K rozhledně se dá ovšem téměř dojet také autem – po výpadovce z Valašských Klobouk na Brumov-Bylnici je půl kilometru za městem odbočka za pilou vlevo k rekreačnímu středisku Královec. U chaty se dá zaparkovat a půl kilometru k rozhledně pak dojít pěšky. Pokud ale návštěvníci zvolí poslední, nejpohodlnější variantu, připraví se o skutečně krásnou procházku. Na tomto místě totiž dvojnásob platí, že “i cesta může být cílem”. Naučná stezka vede lesy, o které se stará ČSOP Kosenka.

Ochranáři se zde snaží o přirozenou obnovu lesa a také pravidelně kosí horské louky, proslulé růstem vzácných orchidejí. Cestou si pozorní pozorovatelé například všimnou zatlučených dřevěných kolíků – ty označují semenáčky původních dřevin, které do Bílých Karpat patří od pradávna.

Sama rozhledna láká turisty už z dálky. Je otevřena celoročně a je na ni volný přístup. Jde o hezkou, celodřevěnou stavbu, která kopec Královec zdobí od podzimu roku 2006. Nachází se ve výšce 655 metrů. Je vysoká 22 metrů a rozhlédnout do kraje se dá z celkem šesti vyhlídkových plošin. Výletník, který chce být odměněn pohledem až z vrcholu rozhledny, musí zdolat pouhých 85 schodů.

Za pěkného počasí je odtud vidět jak na samotné hřebeny Bílých Karpat, tak na blízké panorama Vizovické vrchoviny, Javorníků a na vzdálenější slovenské Vršatská bradla. Dřevěná cedule nad vstupem do věže hlásá nápis “U Cyrila Bureše” – jde o vzpomínku na místního učitele hudby, skladatele a varhaníka.

Výletníci, kteří se u cíle svých výprav rádi odmění něčím dobrým, také nebudou zklamáni – nedaleké rekreační středisko Královec slibuje podle svých internetových stránek každou sobotu a neděli vepřovou kýtu na rožni a denní nabídku místních specialit – trnčenicu, kontrabáš, škračky nebo kyselicu.

zpět

Kraj mytického Radegasta

1.9.2009  Týdeník Televize  str. 20  Cestování

Jitka Kománková    AOPK ČR   

Do půvabného koutu severní Moravy nás zavede další díl dokumentárního cyklu ČT Poutní místa. Tentokrát s kamerou naštívíme Beskydsko, konkrétně pověstmi opředený bájný Radhošť, svědka dob dávno minulých.

Tajemné kouzlo měl Radhošť odpradávna. Proto je právem nazýván magickou horou. Jde o místo v dávných dobách spjaté s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Tím ale jeho přívlastky nekončí. Dočteme se, že byl také bohem slunce, války a vítězství. Lidé ho uctívali různými dary, staří Slované na Radhošti slavili letní slunovrat planoucími vatrami, zpěvem a tancem. Historické prameny uvádějí, že šlo o zábavu velmi nespoutanou. Pokud jde o Radegasta, legenda praví, že jeho modlu na vrcholu Radhoště, kde měl sídlo, nechali v 9. století zbořit soluňští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Podle pověsti je údajně uložena v jakémsi podzemním chrámu.

Tím se dostáváme k další pozoruhodnosti. V masivu hory se nachází množství pseudokrasových pískovcových jeskyní či puklin v délce několik stovek metrů. Dnes nejsou přístupné, ale v 18. století prý bylo možné projít podzemím z nedalekých Pusteven na Radhošť.

S Radhoštěm je spojeno také mnoho pověstí. Třeba ta o Čertově mlýně, který kdysi stával pod horou. Když z něj jednou zmizel mlynář Kdy i s čeládkou a nikdo nevěděl kam, mnozí měli za to, že se propadli pod mn zem, a tak se místu začalo říkat Čertův zem mlýn. Legendu mají i Pustevny – o chudobném otci a jeho synech a nesplněném slibu.

Můžete tady obdivovat historické stavby slovenského ké s architekta Dušana arc Jurkoviče. Pustevny jsou v zimě rájem lyžařů a v létě můžete odtud podnikat túry, třeba vystoupat na horu zvanou Čertův mlýn anebo kolem sochy Radegasta vyšlápnout na posvátný Radhošť.

Připomeňme také, že hora svým tajemnem přitahovala řadu umělců. Radhošť najdeme v díle Františka Palackého, Jana Kollára. Zavítali sem básníci Petr Bezruč, Otokar Březina, Jaroslav Seifert či spisovatel Svatopluk Čech. A pokud se pro pobyt v této nádherné krajině rozhodnete i vy, určitě nebudete litovat. Z Radhoště se otevírají krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko a uvidíte i nejvyšší horu Jeseníků Praděd a také Malou a Velkou Fatru.

Za vonícími orchidejemi

Možností, jak se dostat na Radhošť, je několik. Lze se vydat z Dolní Bečvy nebo z Ráztoky. Přes Polanu vede na vrchol turistická cesta z Rožnova pod Radhoštěm. Jako výchozí místo je možné zvolit také Frenštát pod Radhoštěm. Mimochodem, obě města taktéž stojí za vidění.

Při toulkách beskydskou krajinou stojí za to pozorně si všímat přírody. Pouze v chráněné krajinné oblasti Beskydy žijí tři velké šelmy, vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý. Najdeme tu velmi vzácné živočichy, třeba čolka karpatského či čápa černého, k nejvzácnějším rostlinám na zdejších loukách patří orchideje.

***

TIPY NA CESTU

Poloha: Moravskoslezský kraj, Beskydsko Nejvyšší hora: Radhošť, výška 1129 m Rozloha: Chráněná krajinná oblast Beskydy má rozlohu 715 km2 Doprava: Ze silnice mezi Rožnovem pod Radhoštěm a slovenskou hranicí odbočit v Prostřední Bečvě vlevo na Pustevny informace: www.beskydy.cz, www. frenstat.cz, www.stramberk.cz

KAPLE SV. CYRILA A METODĚJE

Tvoří nezaměnitelnou dominantu Radhoště. Nejvýše položená církevní stavba u nás vznikla podle návrhu kroměřížského architekta Skibiňského a byla dokončena v roce 1898. Kopule připomíná byzantský původ patronů. Jejich bronzové sousoší více než metr a půl vysoké, vítající příchozí, uchvacuje mohutností a vyzařujícím klidem. Je protikladem Radegastovy sochy, která k nim stojí zády.

ŠTRAMBERK

Půvabné městečko nazývané Moravský Betlém najdete v podhůří Beskyd. Štramberk založil v roce 1359 syn krále Jana Lucemburského, Jan Jindřich, bratr Karla IV. povýšením podhradí, o němž se první zmínka datuje z roku 1211, na město. Kromě zříceniny hradu je typické unikátní lidovou architekturou valašských roubených chalup z 18. a 19. století. Štramberk proslavila sladká ká pochoutka Štramberské mou uši. Pečou ji tady po staletí jako památku na vítězství ě st í místních křesťanů nad tatarským vojskem v roce 1241.

zpět

Lidé se v přírodě mohou i poučit

26.8.2009  Mladá fronta DNES  str. 1   Kraj Moravskoslezský

(jal)  Chráněná území   

Turistické léto

Dolní Lomná - Poznat ta nejkrásnější a nejzajímavější místa našeho kraje a přitom se dozvědět spoustu informací o jejich historii. To je důvod, proč vyrazit na některou z naučných stezek, kterých v Moravskoslezském kraji stále přibývá. Ti, kteří chtějí spatřit alespoň okrajově prales Mionší, by si měli pospíšit. Stezka, která vede také po okraji pralesa, se totiž každoročně uzavírá 15. září. A vstup do pralesa, který je národní přírodní rezervací, je přísně zakázán, takže je to víc než lákavá příležitost.

A čím je procházka po ní zajímavá? “Stezka zčásti vede přímo po vlastní hranici pralesa, takže v délce několik set metrů dává možnost nahlédnout přímo do "nitra" pralesa. Všímavému návštěvníkovi neujde zajímavý pohled na "strukturovaný" les, který tvoří několik pater lesního porostu na ploše,” vysvětlil správce Lesů Jablunkov František Lipowski.

Jeden z největších pralesů v České republice je domovem pro mnoho vzácných druhů rostlin, hub i živočichů. Stovky let v něm rostou staré jedle bělokoré vysoké až padesát metrů, které nikde jinde v České republice nenajdete. I na to návštěvníky trasy upozorní informační tabule na naučné stezce.

Patrně tou nejnovější naučnou stezkou je v červnu letošního roku otevřená trasa v Jeseníkách. Jmenuje se Světem horských luk a vede po hřebeni z Ovčárny přes Vysokou holi a Jelení studánku na Skřítek. Vzhledem k tomu, že se ale autoři stezky snažili co nejméně zasáhnout do charakteru krajiny hlavního jesenického hřebene, nejsou na trase informační panely. Průvodce stezkou ale naleznou ve schránkách v úvodu a závěru trasy.

zpět

Stezky přibližují zajímavosti

26.8.2009  Mladá fronta DNES  str. 4   Kraj Moravskoslezský

IVA JALŮVKOVÁ   AOPK ČR   

SERVIS NA LÉTO Naučné stezky v Moravskoslezském kraji turisty poučí o okolních fauně i floře

Turistické léto

Beskydy - Nejen o rozmanitých druzích vzácných rostlin a živočichů či o zajímavých přírodních úkazech se dočtou lidé na informačních tabulích na naučných stezkách. Na té, která vede z Pusteven až na vrchol Martiňáku, se dozvědí také o historii z konce války.

Právě na Pustevnách totiž byla jedna z aktivních oblastí protifašistického odboje. A o tom informují hned čtyři tabule z celkového počtu devíti. Stezka tudy vede už léta, ale teprve loni ji pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy doplnili o podrobnosti, o kterých její návštěvníci možná dosud ani neměli tušení.

Jednou z dalších zajímavostí, se kterou stezka seznamuje, je například fakt, že poblíž Čertova mlýna bylo kdysi rašeliniště staré tři a půl tisíce let. “Pro mě samotného bylo překvapení, když jsem to od geomorfologů zjistil. Dnes už je rašeliniště zaniklé. Odborníkům se však podařilo zjistit, co tam v které době rostlo,” vysvětlil Vojtěch Bajer z Českého svazu ochránců přírody Salamandr s tím, že rašeliniště v Beskydech zatím nikde jinde nebylo takto představeno.

Trasa patří mezi ty méně náročné, navíc ze dvou třetin vede po cyklotrase, takže větší část stezky je zpevněná. Informační tabule seznamují nejen s obdobím války, ale také s Mořským okem, k němuž se váže zajímavá historie, s přírodní rezervací Kněhyně-Čertův mlýn či s tím, jakou souvislost měli čerti se sesuvy půdy.

Většina turistů, kteří se vydají na Pustevny, zamíří na naučnou stezku Radegast. Ta vede z Pusteven až ke kapli na Radhošť. Na jejích devíti zastaveních se například dozvíte, proč chatu Šumná na Pustevnách staviěi zedníci z Alp, jak spolu bojovali čeští a němečtí turisté, jak vypadají jeskyně v Beskydech či třeba podle čeho se jmenují hory v Beskydech.

Krásnou procházku také nabízí naučné stezky z Gruně na Bílý kříž. Stezka začíná nad pomníkem Maryčky Magdonové a končí na Bílém kříži. Má čtrnáct zastavení, která seznamují turisty s historií území, přírodou a turistickýmimožnostmi Starých Hamer. Stezka rovněž připomene obec Staré Hamry, která musela z velké části ustoupit budování přehrady Šance.

Už za několik dní se turisté budou moci vydat také po naučné stezce ve Fulneku na Novojičínsku. Na její realizaci se v těchto dnech podílejí dokonce dobrovolníci z Evropy aAsie. “Stezka byměla zlepšit turistickou infrastrukturu ve Fulneku, stejně jako přilákat české i zahraniční návštěvníky,” řekla Pavlína Vráblová ze sdružení Comenius Fulnek.

zpět

Tip na výlet: Čertovy, Lačnovské a Pulčínské skály

22.8.2009  Slovácký deník  str. 5  Slovácko - Čtenář - reportér

Zdeňka Svobodová    Chráněná území   

V Lidečku, pár metrů od silnice se tyčí mohutná, dlouhá pískovcová skalní stěna, zvaná jako Čertovy skály, využívaná cvičně horolezci. Opravdu, jako by jednotlivé skalní bloky poskládal sám pekelník na sebe od řady. Na skály se dá pohodlně pěšky vyjít z jejich zadní strany, kudy také vede cesta 4 km k dalším zajímavým Lačnovským skalám bizarních tvarů, s puklinami, skalními dolíčky a s různými dírkami.

Za dalšími skalami musíme zpět do Lidečka a odtud asi 3 km k Pulčínským skalám u osady Pulčín, ležící v katastru Francova Lhota. Ke skalám z této osady se dostaneme jen půl kilometru chůzí polní cestou a za posledním domkem se otevírá kouzelný pohled na romantickou pískovcovou stěnu zasazenou do bukovo-jedlového lesa. I toto místo dobře znají trempové. Pulčínské skály s vrcholem Hradisko (773 m) jsou součástí národní přírodní rezervace Javorníky. Významné jsou i skály “Pět kostelů” a skalní město “Izby” na vrcholu kopce Hradisko, v němž je asi 40metrová puklinová jeskyně.

***

Zaslali Zdeňka Svobodová, Uh. Hradiště a Zdeňek Basovník, Nedakonice

zpět

Kam vyrazit o víkendu na výlet

15.8.2009  Valašský deník    str. 5  Valašsko - čtenář - reportér

Jeskyně Šipka

Štramberk má ve svém blízkém okolí i jednu světoznámou archeologickou lokalitu - jeskyni Šipku na severním svahu Kotouče.

Původně krápníková jeskyně zde byla vyhloubena již v předledovcových dobách vodním tokem obtékajícím Kotouč. Ledovcové působení ji nadále rozšiřovalo a po jeho ústupu s sebou odtávající voda odnesla zbytky měkkých hornin, čímž se jeskyně ještě rozšířila a získala dnešní tvar. Chodba je dlouhá 47 metrů a komín vysoký 7 metrů.

Zajímavý nález V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum pan Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí, v hloubce 1,7m, ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte (tzv. Šipeckou čelist). Tento nález (o 24 let starší než ten v německém Neanderthalu), donutil archeology po celém světě naučit se vyslovovat slovo Štramberk. Když v průzkumu lokality pokračoval, objevil v jeskyni Šipka již zmiňovanou krápníkovou výzdobu. Dnes je však z velké části zdevastována lovci suvenýrů.

Dávní obyvatelé Před nepřáteli a rozmary počasí se v Šipce pravěcí lidé skrývali již před více než 32 tisíci lety.

Bylo zde nalezeno také velké množství kostěných pozůstatků zvířat rozličných druhů. Mezi nejzajímavější patřil nález kostí jeskynního medvěda, kterému po jistý čas jeskyně sloužila jako nora. Byly zde ale nalezeny i kosti lva, hyeny, rosomáka, pakoně, srstnatého nosorožce nebo například mamuta, který se do jeskyně dostal jako potrava. Dnes je Šipka obývána jen několika netopýry. Na památku nálezu Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěn před jeskyni pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františka Juráně.

K jeskyni se zvídavý návštěvník snadno dostane po pěšince začínající nedaleko štramberského nádraží. Šipka je také součástí Lašské naučné stezky.

Karlovské muzeum

Karlovské muzeum se nachází v historickém středu Velkých Karlovic. Ve dvou budovách památkově chráněného objektu bývalého kupeckého domu z počátku 19. století lze zhlédnout expozice, které poskytují výmluvný a charakteristický obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. Jádrem národopisné sbírky je doma vyráběné zemědělské a salašsnické nářadí, postupy zpracování vlny, lnu a výroby ovčího sýra. Atmosféru dokresluje prostá valašská kuchyně s původním vybavením. Významné místo v životě Valachů zaujímala dřevovýroba, zastoupená především štípáním šindelů a loučí.

Karlovský kroj Minulou i současnou lidovou uměleckou tvořivost přibližují soubory řezbářských prací spolu s originálním betlémem. Etnografickou část završuje karlovský kroj zajímavý svou jednoduchostí a výtvarnou čistotou. Samostatná expozice dokládá výrobu lisovaného a foukaného skla ve zdejších, již zaniklých sklárnách. Z poměrně krátké historie Velkých Karlovic je připomenuto především založení obce, období zbojníků, portášů, pohraniční spory, odboj za druhé světové války i další zajímavosti. Bohatý kulturní život dokumentují publikace vydávané ve Velkých Karlovicích, ukázky děl významných spisovatelů, hudebních skladatelů a malířů, které inspiroval zdejší kraj a lidé. V architektonicky překrásných půdních prostorách jsou pravidelně pořádány výstavy výtvarného umění, které dotvářejí neopakovatelnou atmosféru Karlovského muzea.

Lanová dráha Pustevny

Na Pustevny se můžete dostat sedačkovou lanovkou z Ráztoky, která je od Frenštátu pod Radhoštěm vzdálena asi 5 km. Pustevny dostaly své jméno díky poustevníkům, kteří zde pobývali. Lidé, zejména příznivci Pohorské jednoty Radhošť, brzy objevili, v čem spočívá krása tohoto půvabného kraje a začali zde budovat turistické chaty a útulny.

Jako jedna z prvních zde byla postavena útulna Maměnka a restaurace Libušín (1894) podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče. Tyto stavby dodnes patří k těm nejcennějším kulturním památkám Beskyd. V roce 1996 získaly statut národní kulturní památky a byly zrekonstruovány do původní podoby podle dobových Jurkovičových plánů, které byly objeveny ve Státním archivu v Bratislavě.

Z Pusteven se můžete vydat na horu Radhošť, která se stala symbolem zdejšího kraje. Po cestě směrem k Radhošti potkáte sochu pohanského boha úrody, pohostinnosti, plodnosti, slunce, války, řemesel a obchodu Radegasta od frenštátského rodáka Albína Poláška. Radhošť Radhošť (1129 m) je nejvyšším vrcholem radhošťských Beskyd a okresu Nový Jičín. Na jeho vrcholku se nachází sousoší a kaple sv. Cyrila a Metoděje. Stavbu navrhl kroměřížský stavitel a architekt Skibinský ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. V roce 1897 byl položen základní kámen a už v roce 1898 byla kaple dokončena. Později byla obložena šindelem a k budově byly navíc přistavěny ochozy a zvonice. Výše uvedené sousoší Cyrila a Metoděje bylo postaveno na místě kamenného kříže z roku 1805.

zpět

Nejoblíbenější turistické cíle v ČR podle krajů

14.8.2009  tyden.cz   str. 0  Průvodce památkami ČTK    Ostatní   

V Karlovarském kraji turisté v loňském roce nejčastěji zamířili na hrad Loket na Sokolovsku. Jeho branou prošlo 103 000 platících návštěvníků. Údaje včera zveřejnila agentura CzechTourism.

V Karlovarském kraji turisté v loňském roce nejčastěji zamířili na hrad Loket na Sokolovsku. Jeho branou prošlo 103 000 platících návštěvníků. Údaje včera zveřejnila agentura CzechTourism.

Hrad Loket byl nejvíce navštěvován i o rok dříve, kdy si ho prohlédlo 102 221 lidí. V loňském žebříčku bylo na druhém místě Krajské muzeum Karlovarského kraje s 94 355 návštěvníky a třetí Městské muzeum ve Františkových Lázních, kam přišlo 83 201 lidí.

Loketský hrad má proti většině památek v regionu výhodu v tom, že je otevřen celoročně. Návštěvnost pak zvyšují i kulturní akce, na které se sjíždějí tisíce lidí. Když společnost spravující městský hrad v roce 1993 památku po dlouhé pauze otevřela, přišlo si ho prohlédnout za 12 měsíců kolem 17 000 lidí. Od té doby návštěvnost rok od roku stoupala. Po zavedení celoročního provozu si mohou turisté hrad prohlédnout i o Štědrém dni a Silvestru.

Druhé místo v žebříčku návštěvnosti obhájilo Krajské muzeum Karlovarského kraje, které vzniklo ze tří původně samostatných muzeí v roce 2007. Pod jeho správu patří i chebský hrad, královská mincovna v Jáchymově a hornické muzeum v Krásně. Třetí místo v pořadí agentury CzechTourism, jež náleží františkolázeňskému muzeu, ovlivnila hlavně přírodní rezervace SOOS u Nového Drahova. Jde o unikátní rašeliniště, kde vyvěrá množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v bahenních sopkách. Hojně navštěvovaný je také hrad Seeberg, který rovněž muzeum spravuje.

Zlínská ZOO a Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm. Zlínská zoologická zahrada v Lešné byla v roce 2008 sedmým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v České republice. Během loňského roku ji navštívilo přes 490 000 lidí. Druhou pozici mezi oblíbenými turistickými cíli kraje obsadilo Valašské muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm. Na třetí se umístilo Slovácké muzeum z Uherského Hradiště, které překonalo i památku UNESCO, kroměřížský Arcibiskupský palác a jeho zahrady. Pátý nejvyšší počet lidí zavítal na vodní cestu Baťův kanál. Všem z první čtveřice ale loni návštěvníků ubylo.

Ostravský hrad, Miniuni a muzeum Kopřivnice. Slezskoostravský hrad s areálem zmenšenin světových památek Miniuni v Ostravě loni přilákaly více než dvojnásobek lidí oproti roku 2007. Slezskoostravský hrad se Sklepem strašidel a areál Miniuni loni zaznamenaly dohromady největší nárůst návštěvníků v rámci kraje. Loni Slezskoostravský hrad otevřel novou obřadní síň, hradní kovárnu i kapli. Tisíce lidí přilákal také divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti, který se na hradě konal poprvé.

Návštěvnost areálů Ostravských výstav se tak loni velmi přiblížila k počtu návštěvníků ostravské zoo - k překonání jim chybělo zhruba 2300 lidí. Zoologická zahrada přilákala loni bezmála 364 000 návštěvníků, což je zhruba o desetinu více než předloni. Moravskoslezský kraj patří k šesti regionům, v nichž byly zoo jednoznačně nejnavštěvovanějšími cíly turistů.

Na třetím místě se v kraji umístilo Slezské zemské muzeum v Opavě, přestože počet jeho návštěvníků loni klesl o pětinu na 164 305 lidí. Čtvrtou největší návštěvnost zaznamenalo Regionální muzeum Kopřivnice s 95 000 návštěvníky, zhruba o 10 000 lidé méně pak zavítalo do Hornického muzea OKD v Ostravě.

Liberecký kraj a Centrum Babylon. Liberecké zábavní Centrum Babylon bylo loni podle agentury CzechTourism nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Libereckém kraji. Centrum Babylon vzniklo v roce 1998 v areálu opuštěné textilní továrny Hedva. Nejprve tam začalo sloužit 60 obchodů, potom diskotéka a 13 restaurací, později přibyl lunapark a akvapark. Před dvěma lety byl v areálu otevřen čtyřhvězdičkový hotel s více než 1000 lůžky a pak centrum zábavního poznávání, takzvaný IQpark, kde si návštěvníci mohou ověřit známé fyzikální jevy v praxi.

Úbytek turistů trápí také zoologickou zahradu v Liberci, přestože je pátou nejnavštěvovanější zoo v Česku. Loňská návštěvnost byla o 10.000 lidí nižší než v roce 2007 a letos zřejmě ještě klesne. Zhruba tříprocentní propad návštěvnosti zaznamenalo letos také osm hradů a zámků Národního památkového ústavu v Libereckém kraji, které za první polovinu letošního roku navštívilo 140 500 lidí. Nejnavštěvovanější památkou v kraji je Státní zámek Sychrov, který loni vidělo téměř 132 000 lidí, předloni byla návštěvnost o 7000 lidí nižší. K nejnavštěvovanějším památkám v kraji patří ještě hrad Trosky, který loni vidělo bezmála 106 000 lidí. Oblíbenou atrakcí je i liberecká botanická zahrada, kam přišlo 95 000 návštěvníků.

Hradecký kraj láká na zoo a zámek Dětenice. Dvorská zoo je podle agentury šestým nejvíce navštěvovaným cílem v celé České republice, před ní se umístily pouze pražské turistické cíle a liberecké Centrum Babylon.

Na dalších příčkách v hradeckém kraji skončil například soukromý zámek Dětenice nedaleko Českého ráje, jehož návštěvu si vloni nenechalo ujít 152 590 turistů. Do nedalekých Prachovských skal na Jičínsku zamířilo 135 000 turistů a téměř 90 000 lidí si přijelo prohlédnout Babiččino údolí v Ratibořicích na Náchodsku.

Krumlov, Hluboká a Zoo Ohrada. Nejoblíbenějším cílem turistů na jihu Čech zůstávají Státní hrad a zámek v Českém Krumlově a zámek v Hluboké nad Vltavou. Třetím nejnavštěvovanějším místem je hlubocká zoologická zahrada. Krumlov se stejně jako v předchozích letech loni zařadil mezi dvacítkou nejvyhledávanějších turistických cílů v Česku. Patřila mu 17. příčka.

Olomoucký kraj a Svatý Kopeček. Olomoucká zoologická zahrada na Svatém Kopečku byla loni opět nejatraktivnějším lákadlem pro turisty v Olomouckém kraji. V tabulce celorepublikově nejnavštěvovanějších domácích turistických cílů bez ohledu na jejich zaměření se zoo, kterou si v uplynulém roce prohlédlo více než 356 000 lidí, umístila na šestnáctém místě.

Druhá příčka z hlediska nejpřitažlivějších turistických cílů v regionu střední Moravy patří stejně jako v předchozím roce olomouckému Muzeu umění, které loni navštívilo 225 534 lidí, což je ale o téměř 13 000 méně než tomu bylo předloni. Třetí skončil se zhruba 93 000 návštěvníky Státní hrad Bouzov, čtvrté Vlastivědné muzeum v Šumperku a pátá Ruční papírna ve Velkých Losinách.

V desítce nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Olomouckém kraji figurují podle informací olomouckého hejtmanství také Přírodní ráj Horizont Bystrovany, hrad Helfštýn, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Jeskyně Na pomezí a Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně.

Ústecký kraj: Památník Terezín jako turistický cíl. Památník Terezín na Litoměřicku navštívilo loni více než 443 000 lidí. Stal se tak desátým nejvyhledávanějším turistickým cílem v České republice. Na druhém místě v oblibě turistických cílů v Ústeckém kraji byl loni Podkrušnohorský zoopark Chomutov, třetí pak Zoologická zahrada Ústí nad Labem.

Památník Terezín má tři hlavní části. Nejvíce turistů navštívilo Malou pevnost, kde bývala věznice gestapa. Loni tam celkově přišlo 222 167 návštěvníků, což je o téměř 14 000 lidí méně než o rok dříve. U Magdeburských kasáren návštěvnost loni poklesla jen mírně, celkově je navštívilo téměř 64 000 lidí. Více než 157 000 lidí pak navštívilo Muzeum ghetta, o téměř 12 000 méně než v roce 2006.

Chomutovský Podkrušnohorský zoopark loni navštívilo 223 792 lidí, což je o 27 600 návštěvníků méně než v roce 2007. Tehdy zhlédlo expozice rekordních více než 251.000 milovníků zvířat a přírody. Dvousettisícovou hranici návštěvníků zoopark ale překonal už posedmé za sebou. Návštěvnost jeho pracovníci sledují od roku 1997, expozice od té doby zhlédly více než dva miliony lidí. Zoopark vznikl v roce 1975. Rozkládá se na 112 hektarech, expoziční část tvoří asi 80 procent této plochy.

Jih Moravy: kras, Lednice a zoo v Brně. Nejnavštěvovanějšími turistickými cíly na jižní Moravě byly v loňském roce stejně jako o rok dříve jeskyně Moravského krasu, novogotický zámek v Lednici a brněnská zoo. Do první pětky v kraji patří dále zoo a DinoPark ve Vyškově. Těchto pět turistických atrakcí loni přilákalo přes 1,4 milionu lidí.

Do Moravského krasu loni zamířilo 359 862 zájemců, tedy asi o sedm procent méně než o rok dříve. V celorepublikovém měřítku to znamená 15. místo. V krasu se nachází pět ze 14 veřejnosti přístupných jeskyní v ČR. Mezi nejznámější patří Punkevní jeskyně s podzemní říčkou Punkva, která protéká také nejznámější propastí Macocha. V celém krasu je ale přes 1000 jeskyní. V několika z nich by v budoucnu měly vzniknout archeologické expozice, které by měly návštěvnost krasu ještě zvýšit.

Zámek Lednice je součástí Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1997 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Lednici si loni za cíl cesty vybralo 331 013 zájemců. To je asi o tři procenta více než v roce 2007. Lednický zámek láká návštěvníky také zámeckým skleníkem, který kvete po celý rok. Dominantou krajiny upravené v anglickém stylu je kromě lednického zámku i zámek ve Valticích.

Zoo v Brně loni přivítala 326 930 turistů, tedy o téměř 30 procent více než předloni. Zájem o zoo vzrostl i poté, co se narodila mláďata ledního medvěda Bill a Tom. Nyní jsou z nich už statné šelmy, které ale byly v únoru odstěhovány do jiných zoo. Zoo chová asi 800 zvířat 200 živočišných druhů. K atrakcím patří lední medvědi, tygři sumaterští, levharti cejlonští, polární vlci a stádo koní Převalského.

V celé České republice zůstává nejoblíbenějším turistickým cílem i nadále Pražský hrad, který loni navštívilo 1,34 milionu lidí. Ze zoologických zahrad vede v žebříčku pražská zoo, kterou navštívilo téměř 1,2 milionu návštěvníků. Mezi muzei vítězí v oblíbenosti Židovské muzeum v Praze, z hradů a zámků návštěvníky přitahuje nejvíce Státní hrad a zámek v Českém Krumlově. Z přírodních krás jsou stále nejnavštěvovanější jeskyně Moravského krasu.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/pruvodce-pamatkami/nejoblibenejsi-turisticke-cile-v-cr-podle-kraju_133913.html

zpět

Pozorují svět ze hřbetu koně

12.8.2009  Mladá fronta DNES    str. 4   Kraj Moravskoslezský

NADĚŽDA HOLÁ   AOPK ČR   

SERVIS NA LÉTO Zažít pohled na svět ze sedla koní můžete na mnoha místech kraje

Léto v sedle

Ostravice - Muchovický areál leží v malebném horském údolí potoka Mazák v samém srdci Moravskoslezských Beskyd. Místo můžeme bez nadsázky nazvat centrem chráněné krajinné oblasti. Pod Lysou horou tu hospodaří na přibližně osmi hektarech pozemků milovníci Beskyd a přírody vůbec. Pastevním způsobem zde chovají kromě tradičních hospodářských zvířat také stádo osmi huculů, původních karpatských koníků.

“O koně se staráme všichni, tedy celá rodina, každý podle svých možností. Je třeba zajišťovat pestrou pastvu, zásoby krmiv na dlouhou zimu tady v Beskydech. Opravovat ohrady, ale i udržovat postroje a sedla. Musíme optimálně a únosně organizovat vyjížďky, ale také koníky čistit, sedlat a kontrolovat kondici a jejich zdravotní stav. To vše současně, při co nejnižších nákladech tak, aby cena vyjížďky byla pro normální rodinu dostupná,” říká Šárka Košťálová. Součástí areálu je malá turistická jízdárna, odkud se můžete vypravit na koních do krásné okolní přírody. Na vyjížďky jsou zváni zkušení jezdci i návštěvníci, kteří se doposud s živým koněm nesetkali.

“Úvodem jezdce seznámíme s huculy a způsobem jejich života. Vztah ke zvířatům je u klientů různý. Nejvíc nadšené jsou zřejmě holčičky a slečny. Často však mají jen idealistické představy o péči o koně i o jízdě. Považujeme za důležité, aby jezdci minimálně pochopili, že kůň je živý tvor, se kterým se zachází jinak než například s motorkou nebo koloběžkou. Na koni se sveze pouze ten, kdo se s ním domluví. Jezdec musí respektovat potřeby zvířete a důvěřovat mu. Naši koníci jezdí naboso, proto mají vynikající hmat a nedělají chybné kroky a stezky znají. Děti si ke koním vytvoří takové pouto, že se rády vracejí,” popisuje Košťálová. Dalšími cestami v mikroregionu, které lákají k turistice na koních, jsou Stezky Pobeskydím, dlouhé asi třicet kilometrů. Vedou z Komorní Lhotky do Horních Tošanovic, Třanovic a Dolních Tošanovic a jsou značené dřevěnými ukazateli. Vedou okolím jízdáren povodí Stonávky a příjemným příslibem do budoucna je, že se stále rozšiřují.

zpět

Jak je to naše valašsko krásné

18.7.2009  Valašský deník  str. 5  Valašsko - čtenář - reportér

Josef Jagoš   

Javorníky

Javorníky jsou součástí Západních Karpat. Část leží na území České republiky, ovšem větší část Javorníků leží na Slovensku. Nejvyšším bodem Javorníků ležících na Moravě je Malý Javorník (1 019 m) a nejvyšším bodem tohoto pohoří na Slovensku je Veľký Javorník (1 071 m). Ovšem nejrozložitějším masívem celých Javorníků není žádný z masívů nejvyšších vrcholů, ale naopak masív poměrně nižší.

Jde o vrchol Makyta vysoký 923 metrů. Pokud jde o horská sedla, pak nejvýznamnějším je Papajské sedlo. Flóra a fauna této oblasti je vcelku bohatá, i když poněkud větší druhovou pestrost musíme hledat na slovenské straně Javorníků.

Zajímavosti

Z turisticky nejzajímavějších míst si musíme uvést obec Lidečko, která leží v úvalu potoka Senice. V blízkosti Lidečka nalezneme řadu zajímavých skalních útvarů. Uveďme si jen Čertovy skály (leží na pomezí s Vizovickou vrchovinou), na kterých je řada cvičných horolezeckých cest. V samotném Lidečku stojí za zhlédnutí kostel sv. Kateřiny, který byl postaven v roce 1511. Okousek dále, v blízkosti valašské obce Pulčín, narazíme na další skalní útvary. Jde o velice známé Pulčínské skály, i když jde spíše o roztroušené skalní bloky na prudkém svahu. “Pulčiny” jsou přírodní rezervací. Hned vedle nich je menší skalní město zvané Izby, které se rozkládá na vrcholu kopce Hradisko (773 m). To je zajímavé tím, že se zde nachází puklinová jeskyně dlouhá asi 40 metrů.

Velké Karlovice

Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska.

Velké Karlovice se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Pod Trojačkou pramení Vsetínská Bečva, v údolí Léskové na svahu hřebenu Lemešná je uchován relikt pralesa Razula s původním jedlobukovým porostem a řadou chráněných rostlinných druhů.

Hřebeny a svahy hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě ocení lyžaři nabídku upravených sjezdových tratí a nespočet kilometrů běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Dvě desítky hotelů, restaurací a pensionů jsou schopny nabídnout své kvalitní ubytovací kapacity, služby a pohostinnost.

Ve Velkých Karlovicích čekají na vaši návštěvu a využití: hotely - útulné restaurace - rekreační střediska - autocamping - lyžařské vleky - upravované a turistické lyžařské běžecké tratě - trasy pro pěší turistiku - trasy pro horská kola -tenisové kurty - koupaliště.

Kam na výlet

Valašsko má bohatou historii a množství cenných kulturních památek. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm představuje unikátní centrum lidového stavitelství. Tato kulturně-přírodní památka, jejíž návštěvnost je srovnatelná s návštěvností pražského hradu, umožňuje v koncepci “živého muzea” předvádět tradiční řemesla, pěstovat původní plodiny i chovat tradičním způsobem dobytek. Množství originálních staveb a exponátů je možno zhlédnout ve třech areálech - Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina.

V Rožnově pod Radhoštěm se dochovaly na vrchu Hradisko zříceniny hradu z r. 1275 a na nově zrekonstruovaném náměstí barokní kostel z r.1745-49. Zámek Žerotínů Významnou památkou Valašského Meziříčí je historické jádro měšťanských domů, zámek Žerotínů ze 17. stol. a dřevěný kostel sv. Trojice z konce 16. stol.

Štramberk Štramberk je podhorské městečko nazvané pro svou malebnost valašský betlém. Naleznete zde zbytky hradu se známou Štramberskou trúbou, jeskyň Šipka, proslulou nálezem čelisti člověka neandrtálského a barokní kostel.

V obci Velké Karlovice je zachováno mnoho staveb původní dřevěné valašské lidové architektury z 18.století, roubený farní kostel, fara, valašské fojtství a ve starém kupeckém domě Karlovické muzeum.

Rodný dům Františka Palackého Dřevěný kostel z r. 1551 v Hodslavicích, rodišti literáta Františka Palackého, patří k nejstarším dřevěným stavbám u nás. V rodném domku Františka Palackého se nachází jeho muzeum.

V obci Velká Lhota, kde působil v r.1875-95 Jan Karafiát -autor Broučků, se dochoval dřevěný evangelický kostel z r.1783. Z Velké Lhoty je velký výhled do okolí - přehradní nádrž Bystřička.

Teplice nad Bečvou jsou proslulé termálními prameny a lázněmi chorob srdečních a cévních. Najdete zde nejhlubší propast v České republice a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Lanovka na Pustevny Z osady Ráztoka v Trojanovicích vede sedačková lanovka na Pustevny. Odtud po hřebenu směrem k vrcholu Radhoště stojí socha pohanského boha Radegasta. Na vrcholu Radhoště stojí kaple z r.1898, sousoší Cyrila a Metoděje. V podzemí Radhoště se nachází největší pseudokrasová jeskyně Cyrilka. U obce Hukvaldy, kde se narodil hudební skladatel Leoš Janáček, je mohutná zřícenina hradu s rozsáhlou oborou s mufloni a daňky.

Technické muzeum automobilů je možné navštívit v městě Kopřivnici, proslulém výrobou aut značky Tatra.

Zpět

Na kole až k pralesu

21.7.2009  Mladá fronta DNES  str. 4  Východní Morava  MARTINA FOJTŮ  AOPK ČR   

Tip na výlet

LETNÍ SERVIS Národní přírodní rezervace Razula spadá do kategorie nejostřeji chráněných území v republice, vyhlášena byla už v roce 1949. Přímý vstup je zakázán, kolem rezervace ale vedou stezky. Nižší ceny benzinu se konečně projevily i ve Zlínském kraji.

Velké Karlovice - Když se řekne Razula, vybaví se hodně lidem stejnojmenný lyžařský areál. Název Razula však nenese pouze on, ale také prales s vzácným jedlobukovým porostem umístní části Léskové u Velkých Karlovic. Aproč je kus lesa o výměře 24 hektarů tak unikátní? “Jedná se o vzácnou ukázku původního porostu. S příchodem průmyslové revoluce lidé většinu lesů v okolí pozměnili, vysadili smrky, které rostou rychleji. Jen Razula zůstala,” vysvětlil Pavel Popelář ze Správy CHKO Beskydy, pod kterou prales patří.

Na Valašsku byla vždy velká spotřeba dřeva. Jednak k topení v domech, v Karlovicích byly jeho velkým odběratelem místní sklárny. Proto se také tady houfně přecházelo na výsadbu smrků, které postupně vytlačily pomaleji rostoucí původní jedlobukový les s příměsí javoru a smrku.

Národní přírodní rezervace Razula spadá do kategorie nejostřeji chráněných území v republice. I mezi nejstarší. Vždyť byla vyhlášena už v roce 1949. Jak se mohlo stát, že se v téměř nezměněné podobě zachovala až do dneška? “Na to přesně odpovědět nedokážu, jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že se tam těžební společnost prostě nestihla dostat,” říká Popelář.

V Razule se dnes zkoumá dynamika vývoje lesa, příliš mnoho vzácných rostlin nebo živočichů tam k vidění není. Ani medvědi tam nežijí trvale, byť se o jejich výskytu občas mluví. “Když se nějaký objeví, tak jde spíš o jedince, který přechází ze Slovenska, protože hranice jsou vzdálené jen několik kilometrů,” tvrdí Popelář. Kdo by se chtěl dostat přímo do pralesa, má smůlu, ochranáře neuprosí. Dovnitř smí jen oni nebo lidé, kteří jej přijíždí zkoumat. “Zvenku signalizují chráněnou zónu červené pruhy na stromech a také několik tabulí se státním znakem,” popisuje Popelář. I když připouští, že občas se přesto nějaký nepozorný houbař nebo turista do pralesa zatoulá. Od okolních lesů však Razulu nedělí vysoké ploty ani jiné neproniknutelné zábrany, takže když přijdete k jejímu okraji, můžete do pralesa nahlédnout alespoň zvenčí. Ideálně při projížďce na kole.

Přímo kolem Razuly vede cyklotrasa číslo 6020, která začíná i končí u hotelu Centroprojekt v Léskovém. Měří asi 23 kilometrů, a pokud se na ni vydáte, měli byste jet na horském kole.

Cesta členitým terénem vás po Razule, jež se nachází v 635 metrech nad mořem, povede nejdříve do kopce přes sedlo Lemešná, které odděluje Vsetínský hřeben a Javorníky. Nejvyšším vrcholem jsou samoty Kubáně ve výšce 785 metrů nad mořem. Potom už se kolem Podťatého a kapličky v Léskovém povezete až do cíle především z kopce.

***

* Prales Razula u Velkých Karlovic Je národní přírodní rezervace s nejvyšším stupněm ochrany, takže přímo do pralesa je vstup zakázán. Kolem něj však vede řada turistických stezek, které chodce přivedou až k jeho okraji, a také cyklotrasy. Ta nejbližší, z Léskového přes samotu Kubáně, měří přibližně 23 kilometrů.

K přehradě Bystřička za koupáním, Broučky pana Karafiáta a zlézáním skal

10.7.2009  Právo  str. 8  Na cestách Martina Žáčková   Chráněná území   

Malebná a členitá krajina Valašska je oblíbeným terénem turistů a cyklistů. I v tomto výše položeném koutě východní Moravy se ale najde místo, kde se můžete v horkém létě osvěžit koupáním v lůně přírody. Přehrada Bystřička navíc skrývá zajímavost: léta zde žil Jan Karafiát, autor slavných Broučků.

Naučná stezka ochránců přírody

Karafiátův odkaz přibližuje naučná stezka, kterou sestavili ochránci přírody z nedalekého Valašského Meziříčí. Jan Karafiát působil přes dvacet let jako farář ve Velké (dříve Hrubé) Lhotě, ležící nad dnešní přehradou. Mnozí přátelé se prý tenkrát divili, proč velmi vzdělaný a nadaný Karafiát prožil tolik let právě zde, v chudých a zapadlých valašských končinách, kam pošta docházela sotva jednou týdně, zvlášť když měl řadu jiných nabídek.

V Hrubé Lhotě se usadil roku 1875, když mu bylo 29 let. Bylo to nedlouho poté, co Broučky dokončil. Knižně vyšli rok po jeho příchodu do místní farnosti, ale až sedmnáct let poté se dočkali uznání. Od té doby byli vydáni více než stokrát a dodnes patří k nejpopulárnějším dětským titulům u nás.

Naučná stezka je dlouhá 14 kilometrů, začíná na vlakovém nádraží ve Valašském Meziříčí a končí u hráze Bystřičky. Projít ji můžete i v opačném směru. Vede k evangelickému kostelu, kde Jan Karafiát působil, ale poznáte i krásy okolní přírody.

Skály u Klenova přejí lezectví

Zajímavosti přibližuje šestnáct informačních tabulí. Dozvíte se o valašském salašnictví, zjistíte, jaká v kraji žijí zvířata, a navštívíte lapidárium v kostele svaté Trojice či park Botanika ve Valašském Meziříčí. Průvodcem po stezce je malovaný Brouček, který na každé tabuli klade dětem i dospělým záludné otázky.

U nádrže Bystřička také začíná naučná stezka s názvem Klenov. Měří sedm kilometrů a je pojmenována podle skalního masivu, kolem nějž vede a který je opředen řadou pověstí o ukrytých pokladech Přírodní rezervace Klenov je pozoruhodná mohutnými skalami. Na jedné z nich, zvané Zámčisko, kdysi stávala tvrz s dřevěným opevněním a věžemi. Archeologické průzkumy potvrdily, že zde lidé žili ve 13. a 14. století.

Oblast kolem Klenova je také vhodným terénem pro horolezce. Skály jsou zde vysoké až 20 metrů a jejích zlézání není nijak omezeno. Mezi nejzajímavější a nejoblíbenější patří skály za kamenolomem a na vrcholu Zámčiska nebo Svatovítská skála.

V letním kině se promítá denně

Malebné údolí u přehrady Bystřička v létě vyhledávají milovníci vodních sportů. Můžete se ubytovat v kempu a vychutnat si koupání i další radovánky na dvou travnatých plážích a ve vodě, která je i díky poloze vždy o poznání chladnější než jinde. Přehradu si oblíbili také rybáři.

Na své si přijdou cyklisté vyhledávající těžké terény. Kopcovité okolí dá každému do těla, vyhlídky shora ale stojí za to. V okolí je řada cyklotras, mnohé s velkým převýšením. Trasy vedou vesměs po klikatých, málo frekventovaných silničkách.

Oblíbená je třeba cyklotrasa z obce Bystřička přes Kateřinice, Dušnou a přehradu Bystřička do Brňova, která je díky své náročnosti i délce 45 kilometrů určena opravdu pro zdatné sportovce.

Večery si u Bystřičky můžete zpříjemnit návštěvou letního kina, jednoho z posledních v kraji. Četnost projekcí je na dnešní dobu nevídaná – promítá se denně, přitom pokaždé jiný film, až na výjimky z aktuální produkce. Začátky jsou vždy ve 21.15 hodin.

Průvodcem po stezce je malovaný Brouček, který na tabuli klade dětem i dospělým záludné otázky

JAK SE TAM DOSTAT OBEC BYSTŘIČKA Nachází se v Beskydech, na půli cesty mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. První zmínky o její existenci pocházejí z roku 1647. Místní obyvatelé se dřív živili zemědělstvím a například i některými druhy domácí výroby typickými pro Valašsko – výrobou kapesních nožů-křiváků nebo domácího dřevěného nádobí. Dnes tu žije 900 obyvatel.

PŘEHRADA BYSTŘIČKA

Na stejnojmenné říčce byla postavena v letech 1907 až 1912. Její celková plocha činí 38 hektarů, dlouhá je 2 kilometry a pojme až 4,5 miliónu kubíků vody. Kamenná hráz dlouhá 36,5 metru ve své době patřila k nejmohutnějším v celém RakouskoUhersku. Dnes slouží přehrada k rybaření a zachycování povodňových přívalů. V posledních letech sem již nejezdí tolik turistů jako dřív a v okolí zanikly některé hospody, restaurace a penzióny, což ovšem naopak může přijít vhod těm, kteří na dovolené nechtějí potkávat davy turistů, nevyžadují luxusní servis a vyhovuje jim jednoduchý standard za rozumné peníze.

KDE SE UBYTOVAT U přehrady najdete jak penzión či ubytovnu, tak kempy a tábořiště. V rodinném penziónu Oáza u hráze stojí dvoulůžkový pokoj na noc od 990 Kč. Levnou variantu bydlení „pod střechou“ představuje ubytovna Chata pod hrází s cenou 155 korun za noc. Rekreační středisko Obzor nabízí ubytování v chatkách pro 3 až 6 lidí za 165 korun na noc (děti do 6 let 80 korun). V autokempu pod hrází je možné se ubytovat v chatkách i vlastních stanech a karavanech.

CO OCHUTNAT Valašsko je vyhlášené řadou krajových specialit, ve většině hospod na některé z nich narazíte. Ochutnejte hutnou a sytou polévku kyselici, různé druhy sladkých a slaných kaší a zejména tradiční kulatý koláč frgál. Nejčastěji bývá k dostání tvarohový a makový, o nic méně chutný bývá i povidlový nebo třeba hruškový.

VÝLETY PO OKOLÍ

Od přehrady Bystřička je to jen pár kilometrů do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází proslulý valašský skanzen. Nedaleko Bystřičky leží i Valašské Meziříčí, v jehož ulicích a na náměstí můžete obdivovat městskou památkovou zónu s více než čtyřmi desítkami starých měšťanských domů, nebo si prohlédnout zámek Kinských. Ve Vsetíně stojí za návštěvu věž místního zámku, z níž se můžete kochat vyhlídkou denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. INFORMACE www.beskydy.cz www.bystricka.cz www.oazapenzion.cz www.vychodni-morava.cz

Zpět

Pulčín: bludiště z pískovce

2.7.2009  Sedmička  str. 46   Sport/turistika  /jfg/  Ostatní   

TIP PRO TURISTY

Pulčín / Kde najdete nefalšovanou trampskou osadu s poetickým názvem Havaj? Zkušení turisté nezaváhají OE u Pulčínských skal v Lidečku na Vsetínsku. Právě návštěva Pulčínských skal je prvním prázdninovým tipem Sedmičky na rodinný výlet.

Jeden z nejromantičtějších skalních útvarů Moravy se rozkládá na úbočí i vrcholu kopce Hradisko. Přestože Pulčiny nemohou v žádném případě konkurovat známým skalním městům v Čechách, jejich návštěva je pro každého milovníka přírody zážitkem.

"V minulosti zde stával také skalní hrad Pulčín. V podzemí jsou dosud málo prozkoumané jeskyně," říká vášnivý turista Jaroslav Vaníček. Skály jsou pro moravské turisty s nadsázkou Mekkou českého trampingu. Skupinky trampů s kytarami a klobouky dodnes využívají pohostinnosti osad Dakota, Havaj nebo Tahiti.

Ve středověku stál na nejvyšším bodě skal hrad, jehož nepatrné zbytky je možno rozeznat i po mnoha staletích. Jsou to především stopy po ukotvení dřevěných konstrukcí a zdí. V 17. a 18. století se ve skalách ukrývali pronásledovaní protestanti, zbojníci z blízkého okolí a v dobách krvavých kuruckých nájezdů z blízkých Uher i obyčejní lidé.

labyrint kvádrů tvoří na některých místech až třicetimetrové stěny s různými věžovitými útvary.

Skalní město je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. Ve vrcholové části Hradiska je pískovcová velká plošina. Nachází se zde výrazné skalní útvary, které se nazývají Zkamenělý (Zbojnický) kostel, Ludmilina skála, pískovcový útvar Trtol (Žába) s impozantním skalním převisem nazývaným Nos a větší skalní skupina Zámčisko, kde je vyhlídka a turisté se tam mohou zapsat do vrcholové knihy. Součástí rezervace je i archeologická památka. "Sídliště lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské," říká Karel Matůš, starosta Francovy Lhoty, do jejíhož katastru skály patří.

Pulčínské skály jsou dostupné z obce Lidečko, auto je nutné zanechat na parkovišti poblíž restaurace U Willyho nebo u Motorestu Čertovy skály u hlavní silnice, odkud je to do Pulčína tři kilometry.

zpět

Turistické mapy jsou Mapami roku 2008

22.6.2009  Knižní novinky  str. 6  Co - kde - kdy

PETR SKÁLA    AOPK ČR   

Kartografi cká společnost České republiky vyhlásila na veletrhu Svět knihy Mapy roku 2008. Jedenáctý ročník této akce byl ve znamení map pro turistiku, které získaly všechna prvenství ve čtyřech vyhlášených kategoriích. V kategorii atlasů a souborů map zvítězila nová edice turistických map v měřítku 1 : 50 000 vydaná Kartografi í Praha. V další kategorii samostatných mapových děl se stala vítězem opět turistická mapa CHKO Broumovsko, kterou společnost ROSY vydala ve čtyřech jazykových verzích. V kategorii digitální kartografi cké produkty a aplikace na internetu vyhrál web, na kterém je možné si prohlížet Cykloatlas Online od společnosti SHOCart. Nakonec v kategorii výsledků studentských prací bylo nejlepší prací mapové dílo Tomáše Janaty z ČVUT Praha, kterým doplnil svoji diplomovou práci Tvorba turistické mapy.

O titul Mapa roku 2008 bojovalo celkem 148 produktů, které do soutěže přihlásilo 22 vydavatelů z celé ČR. “Po deseti ročnících je těžké hledat další výzvy a mety pro tak úspěšnou odbornou soutěž, kterou Mapa roku je. Přesto jsme s potěšením přivítali zájem o soutěž z řad úřadů veřejné správy a opět větší zájem studentů. Česká kartografi e se již napevno zařadila mezi světové špičky producentů map a atlasů a nyní si musí tento standard udržet. Snad k tomu přispěje i soutěž Mapa roku v dalších ročnících,” uvedl předseda hodnotící komise pro soutěž Mapa roku a vedoucí Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. RNDr. Vít Voženílek.

Nutno dodat ještě udělení zvláštního ocenění, jež získalo dílo, které si sice jen těžko vezmete na výlet, ale přesto Atlas rozvoje mikroregionu Hranicko jako dílo z Olomoucké univerzity je publikací hodnou ocenění, třebaže jen zvláštního.

Výsledky za rok 2008 vyhlašovali členové výboru Kartografi cké společnosti ČR, kteří popřáli tvůrcům další úspěchy při podobných porovnáních výsledků své práce.

Mapa roku 2008 – nominace a vítězové: Atlasy, soubory a edice map: Turistické mapy 1 : 50 000 (Kartografi e Praha) – vítěz Baťův kanál – industriální zakázka (Kartografi e Praha) Turistické a cykloturistické mapy 1 : 25 000 (Geodézie On Line) Městský atlas Praha 1 : 15 000 (VKU CZ) Atlas Životního prostředí Libereckého kraje (Krajský úřad Libereckého kraje) Samostatná kartografi cká díla: CHKO Broumovsko – 4 jazykové verze (ROSY) – vítěz Slavkov – Ždánický les – Hodonínsko 1 : 70 000 (Kartografi e Praha) Lentikulární 3D mapa “Hrubý Jeseník a Králický Sněžník” 1 : 275 000 (Kartografi e HP) Mapa moderní architektury Pardubického kraje (SHOCart) Česko – rozhledny a vyhlídková místa 1 : 500 000 (SHOCart) Digitální kartografi cké produkty a aplikace na internetu: Cykloatlas Online (SHOCart) – vítěz Portál ÚAP a územních plánů Zlínského kraje JUAP (Krajský úřad Zlínského kraje) Mapový portál Máchův kraj (PLAN Studio) SmartMaps Offi ce (PLAN Studio) Kartografi cká díla pro školy: Z důvodu nízkého počtu přihlášených produktů nebyla kategorie hodnocena. Kartografi cké výsledky studentských prací: Tvorba turistické mapy – mapová příloha k DP (Tomáš Janata, ČVUT Praha) – vítěz Atlas CHKO Pálava (Jan Miklín, OSU) Atlas životního prostředí v Ostravě (OSU) Proces kartografi cké generalizace vrstev datového skladu ÚHUL do měřítka 1 : 500 000 (Kateřina Smolková, UPOL) Zvláštní ocenění komise Hranicko – atlas rozvoje mikroregionu – za přínos k hlubšímu poznání regionu (UPOL)

Zpět

Karel Markvart: Vyznačení nové turistické trasy může navrhnout v podstatě každý >

25.6.2009    E15    str. 5   Speciál turistika

Vlastimil Poliačik  Národní parky   

Čeští i zahraniční turisté se shodují v tom, že nejlépe značené turistické trasy v Evropě, respektive ve světě, jsou v České republice. Jednoznačně má na tom největší zásluhu Klub českých turistů. “Je důležité vyzdvihnout práci značkařů, kteří tuto práci dělají dobrovolně jen za cestovní náhrady, tedy bez nároku na mzdu,” upozorňuje člen jejího předsednictva a předseda rady značení Karel Markvart.

* E15: Co máme na našem značení tak výjimečné, že nás to staví na světovou špičku?

Unikátní je především pravidelná údržba. Naši značkaři totiž jednou za tři roky projdou všechny trasy v republice a značky obnoví či znovu namalují, obřežou křoví kolem značek, aby byly vidět, zkontrolují kvalitu směrovek a map na rozcestích a tak dále. Je to vlastně systém, který svou propracovaností nemá v Evropě obdoby. Naše trasy jsou značeny jednotným způsobem a značky jsou každému srozumitelné. Například v Alpách používají většinou pouze bílou a červenou. Naše čtyři barvy – červená, modrá, zelená a žlutá jsou výhodnější pro orientaci, především na rozcestích a východištích.

* E15: Kdy se síť tras, jak ji známe dnes, ustálila?

Myslím, že se dnešní stav ustálil tak koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let. Čtyřicet tisíc kilometrů vyznačených tras u nás sice bylo již před druhou světovou válkou, ale to včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dnes máme čtyřicet tisíc vyznačených pěších tras jen v České republice a každoročně přibývá tak dvě stě kilometrů nových.

* E15: Dvě stě je docela dost. Jaké důvody jsou dnes na rozšíření?

Z jistého hlediska je dvě stě dost, ale přepočteme-li to na procenta k čtyřiceti tisícům, tak to není zas tolik. Rozšiřujeme z několika důvodů. Jednak máme ještě několik relativně málo proznačených míst, a především je dost žádostí o vyznačení různých naučných stezek a vycházkových okruhů. Ale celkově nemáme už zájem výrazně rozšiřovat současnou síť. Poslední velké rozšíření bylo po devětaosmdesátém roce, kdy se zpřístupnil hraniční pás. Nyní se již snažíme spíše vedení tras zkvalitňovat, tedy rušit či měnit trasy, které vedou po asfaltových silnicích, a nasměrovat je na přírodní měkké cesty.

* E15: Kdo navrhuje nové turistické trasy?

Vyznačení nové trasy může navrhnout v podstatě každý, nejen člen Klubu českých turistů. Může to být například obec nebo i jednotlivec. Avšak rozhodnutí o tom, zda se trasa vyznačí, či nikoli, je v kompetenci našich krajských komisí značení. Komise v podstatě rozhoduje o tom, zda je trasa vhodná, zapadá do stávající sítě a něco pro turisty přinese.

* E15: Jak se člověk může stát značkařem?

Stačí se přihlásit. Potom si vás stávající značkaři vezmou na dva dny do terénu, tam vám vše vysvětlí, naučíte se malovat značku tak, aby dobře vypadala a aby barva netekla, naučíte se, kde by se značky měly malovat nebo kde je to zbytečné a tak dále. Za tyto dva dny každý nováček pozná, zda se tomu opravdu chce věnovat. Pokud o to nadále má zájem, tak ho pozveme na dvouvíkendové školení, kde mu vysvětlíme metodiku značení, orientaci v terénu, práci s mapou včetně zakreslení průběhu značené trasy, musí znát náplň textů směrovek, první pomoc a spoustu dalších věcí. Je tam teoretická část i praktická v terénu. Potom už značí samostatně.

* E15: Musí být členem vašeho klubu?

Nemusí být nutně členem, ale drtivá většina je. V podstatě problém je pouze v tom, že značkaři-členové jsou automaticky pojištěni úrazově a z odpovědnosti, tedy kdyby svým značením nevědomky způsobili někomu nějakou újmu či něco poškodili. U značkaře, jenž není členem klubu, se to musí řešit jinak.

* E15: U veřejnosti se traduje, že trasy značí především důchodci. Jak je to s věkovým průměrem značkařů doopravdy?

Věkový průměr značkařů jsme nijak nezjišťovali. Myslím si ale, že je to v každém regionu jinak. Já jsem z okresu Tábor, je mi třiapadesát a většina značkařů je u nás mladších, než jsem já. Někde však opravdu převažují důchodci. Ale potěšující je, že na značkářských školeních, se věkový průměr pohybuje kolem pětatřiceti čtyřiceti let.

* E15: Jaké jsou barvy, které používáte?

Barvy si necháváme speciálně vyrábět v Kralupech nad Vltavou a jsou to olejové písmomalířské barvy, které mají v terénu dost velkou trvanlivost. Udrží si odstín minimálně tři roky, kdy se obnovují.

* E15: Jak je to s cyklotrasami? Máte pod patronací i je?

To je trochu složitější. Pěší trasy Klub českých turistů založil a vyznačil, stará se o ně. Lze o nich říci, že je jejich majitelem. U cyklotras až na výjimky, například v národním parku Šumava nebo ve vojenských újezdech, není klub zřizovatelem. Bývají jimi většinou obce, regionální sdružení obcí nebo kraje. Problém je ale v tom, že se cyklotrasy zřídily a vyznačily, ale následně se jejich zřizovatel o ně již nestaral. Takže mimo Libereckého kraje, Prahy a nyní i Jihočeského kraje, kde se o údržbu cyklotras stará jiná organizace, se ve všech krajích České republiky staráme o jejich údržbu my z KČT. Vyškolili jsme cykloznačkaře, kteří každý rok cyklotrasu projedou a sepíší, co kde chybí a co je poškozené. A protože se jedná v podstatě o dopravní značky, tak tyto poznatky předáme firmám, které k tomu mají oprávnění a ty nové cykloznačky dle předpisů vyrobí a osadí. Domnívám se, že kdybychom to nedělali, tak by takových osmdesát procent cyklotras v republice už bylo v katastrofálním stavu a nikdo by po nich netrefil.

* E15: Pokud nejste zřizovateli, jak jste se k cyklotrasám vlastně dostali?

Jako turistický klub jsme byli pověřeni koordinací vzniku všech cyklotras. V roce 1996 jsme s Centrem dopravního výzkumu, ministerstvem vnitra a ministerstvem dopravy sestavili metodiku značení cyklotras a vznikl také plán sítě hlavních cyklotras I.–III. třídy v ČR. Cyklotrasám IV. třídy od devadesátého sedmého přiřazuji jejich evidenční číslo. Snažím se, aby byla vytvořena síť tras podobná té pěší. To znamená, aby si cyklista mohl vybrat kratší okruh, delší okruh, náročnější okruh, několikadenní přejezd nebo jednodenní putování třeba od vlaku k vlaku. Protože jsme byli koordinátoři celého projektu, tak když jsme zjistili, že se o cyklotrasy nikdo nestará, chtěli jsme projekt zachránit. Avšak námi prováděnou údržbu cyklotras považujeme za dočasný stav. Trasy vedou většinou po různých silnicích a silničkách, tak by se měly o ně starat příslušné krajské správy údržby silnic. Cyklotrasy, které nevedou po silnicích s automobilovým provozem, těch je asi čtyřicet procent, o ně bychom se samozřejmě starali dále my.

* E15: Cyklotrasy, u kterých je zřizovatelem Klub českých turistů, jsou spíše v terénu? Tam se myslím nevyužívá tabulkový systém značení.

Ano. Cyklotrasy se dají značit dvěma způsoby. Na kvalitnějších komunikacích se používá takzvané dopravní značení, to znamená tabulky, které obsahují kolo, šipku a číslo trasy, a na terénních trasách zase systém malovaných značek pásových, které se liší od pěších jen tím, že jsou větší a krajní barva je žlutá. My jsme zřizovateli tak osmi či deseti procent cyklotras. Většinou vedou terénem a jsou značeny pásovou značkou. Nachází se na Šumavě, v Jeseníkách, v Českém ráji a tak podobně.

* E15: Jak je to s číselným značením u pěších turistických tras? Ty se moc nevyužívají.

Trasy, byť jsou značeny stejnou barvou, jsou rozděleny na úseky po třiceti až čtyřiceti kilometrech a každý má své číslo, ze kterého lze vysledovat všechny zásadní informace, tedy barvu a region, kde se nacházejí. Čísla bývala svého času napsána na směrovkách. Nyní ale slouží jen pro naši vnitřní evidenci.

* E15: Z hlediska turisty, jaká je nejdelší pěší stezka v ČR?

Protože tuto otázku dostávám poměrně často, tak jsem si zjistil, že lze dojít po červené značce z Mariánských Lázní až do Hradce nad Moravicí, tedy téměř přejít Českou republiku po jedné barvě. Téměř proto, že jsme nedávno, kvůli návaznostem, přeznačili sedmikilometrový úsek kolem Devíti skal na žluto. Tam je to tedy přerušeno, ale pomineme-li tento kousek, tak je fakticky možné přejít napříč republikou po červené.

* E15: Říká se, že ony čtyři značkové barvy vyjadřují obtížnost tras. Je to tak?

Tak to není, ze samotné barvy nepoznáte její obtížnost ani nelze říci, že červeně značené trasy jsou hezčí než třeba ty žluté. My se sice snažíme dodržovat systém, že červená trasa je delší a důležitější, jsou tak většinou značeny přechody přes pohoří či trasy kolem řek. Modrá je regionální, zelená a žlutá jsou spíš takové spojky. Avšak prvním a hlavním kritériem pro volbu barvy je, aby se pokud možno nestýkaly nebo neprotínaly dvě trasy stejné barvy.

Zpět

Turisté ve skalách na Valašsku riskují zbytečně životy

25.6.2009    Kroměřížský deník    str. 2   Můj kraj

MICHAL MIKULENKA    AOPK ČR   

Pulčinské skály by si podle starousedlíků zasloužily větší údržbu

Francova Lhota, Pulčín/ Tragédie ze začátku června, kdy na Pulčinských skalách zahynula žena z Luhačovic, se může kdykoliv opakovat. S touto obavou se netají starousedlíci z Pulčína i někteří milovníci tohoto turisticky velmi atraktivního místa. Podle nich riziko zvyšuje i chybějící údržba ze strany ochránců přírody.

“Za posledních dvacet let se několikrát změnila strategie ochrany přírody. Ta se podepisuje na stavu přírodní rezervace nazývané Hradisko,” říká Eva Sobková, která z obce Pulčín pochází a dodnes místo pravidelně navštěvuje.

“V dřívějších dobách docházelo k pravidelnému čištění skal od náletovin, které svými kořeny působí eroze půdního a hlavně skalního podloží. To má tendenci se drolit a hlavně po deštích dochází k drobným sesuvům a drolení skal,” všimla si Sobková, jejíž pohled na věc rozhodně není ojedinělý.

Hradisku podle ní neprospívá ani velký turistický ruch, který je oproti stavu před několika lety několikanásobný. “K větší bezpečnosti by podle ní prospělo i lepší výstražné značení, upozorňující na možná nebezpečí,” poznamenala Eva Sobková.

Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy však žádná pochybení ve své práci neshledává.“Tato přírodní rezervace patří k tomu nejcennějšímu, co se v České republice nachází. Naší snahou tedy je, aby tamní prostředí zůstalo v pokud možno přirozené podobě. Bez větších zásahů,” reagoval samostatný odborný pracovník samosprávyCHKO Beskydy František Šulgan.

Riziku se podle něho lidé vystavují vlastní lehkovážností, když se pohybují mimo povolené značené stezky. Výstražné piktogramy by ale podle jeho názoru měly být u všech přístupových cest ke skalám. “Prověříme, zda některé nebyly zničeny nebo odcizeny,” slíbil Šulgan.

Na neukázněnost návštěvníků Pulčínských skal upozorňují shodně jak starousedlíci, tak i další ochránci přírody. “Lidé se ve skalách chovají naprosto nezodpovědně. Týká se to například i školních výletů nebo skautských oddílů, kdy vedoucí nechají děti volně se rozprchnout po skalách,” ví z vlastní zkušenosti zpravodaj ochrany přírody Jaromír Navrátil.

“Podle zákona by lidé měli chodit pouze po vyznačených stezkách. Borůvčí a tráva často překrývají hrany skal a nebezpečné praskliny. Pokud si člověk nedává pozor, lehce do takového místo šlápne,” upozornil s tím, že ve skalách přitom potkává dokonce i mladíky na horských kolech. “Lidé dokážou vnímat svá práva, měli by vnímat také své povinnosti,” dodal na závěr Jaromír Navrátil.

Zpět

Vítězem soutěže EDEN je České Švýcarsko

19.6.2009  Krajské noviny  str. 10  Nuts II severovýchod

AOPK ČR    ČESKÁ REPUBLIKA

Historicky prvním nositelem titulu EDEN (European Destination of ExcelleNce - Evropská destinace nejvyšší kvality) pro Českou republiku se stalo České Švýcarsko. Podle verdiktu odborné poroty právě tato destinace nejlépe dokáže rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Do soutěže o marketingovou značku EDEN se přihlásila 21 destinace, ve finále se kromě Českého Švýcarska rozhodovalo mezi turistickou oblastí Králický Sněžník - Śnieżnik a Orlickými horami - Podorlickem. Výsledky oznámil na slavnostní ceremonii v Brně ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Soutěž EDEN vyhlašuje od roku 2006 Evropská komise v rámci projektu zaměřeného na rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu. Letos dostali soutěžící za úkol připravit takový turistický produkt, který akcentuje zvláštnost chráněného území a přináší rozvoj celé společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Garantem letošního ročníku pro Českou republiku se stala agentura CzechTourism, která ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj soutěž také zajistila. Své projekty poslalo 21 destinací. Porota kromě samotných turistických produktů hodnotila i to, jak probíhá komunikace s představiteli chráněného území, jak vyspělá je infrastruktura regionu (škála ubytování, informační centra aj.) nebo jak se daří spolupracovat s místní komunitou a podnikateli. Právě spolupráce byla u některých přihlášek kamenem úrazu - nejviditelnější to bylo v případě, kdy jednu destinaci přihlásily hned dva rozdílné subjekty.

Vítězství Českého Švýcarska bylo suverénní, ačkoli o body jej mohla připravit relativně velká známost oblasti. “Tato destinace je ukázkovým modelem toho, jak úspěšně spolupracovat při rozvoji cestovního ruchu v chráněné oblasti. Na koncepci jeho rozvoje se totiž podílí obecně prospěšná společnost společně se správou národního parku. Ojedinělé jsou rovněž speciální ekovýchovné projekty pro základní a mateřské školy nebo procházky s certifikovaným průvodcem, které mají usměrnit návštěvnost regionu. Turista tu ostatně sám pozná, že si místní význam cestovního ruchu jako přínosu své oblasti uvědomují,” vysvětlil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, proč se porota přiklonila k této nabídce. “Ne všude jsou totiž turisté zatím vítání. Před některými destinacemi leží úkol, jak pro myšlenku rozvoje cestovního ruchu získat místní komunitu. Tady by mohl být příklad Českého Švýcarska velmi inspirativní,” dodal ministr.

Vítězná destinace získává právo používat při své propagaci značku EDEN a další marketingovou podporu jak ze strany Evropské komise, tak ze strany CzechTourism. “Natočení spotu, prezentace na webech a akcích agentury nebo výroba propagačních materiálů v hodnotě 350 tisíc korun,” vyjmenovala hlavní přínosy vedoucí projektu EDEN Hana Fojtáchová. Zkrátka ale nepřijdou ani ostatní přihlášené destinace. Agentura z jejich nabídek připraví tematický seriál, který se objeví na webech agentury i v samostatné brožuře.

“Věříme, že získání titulu excelentní destinace bude zároveň pozvánkou k návštěvě Českého Švýcarska. Stojí za ním dlouhodobá spolupráce s partnery ve veřejné i soukromé sféře, jimž touto cestou chceme poděkovat,” řekl na slavnostním ceremoniálu ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Marek Mráz.

Více o projektu EDEN v Česku: www.eden-czechtourism.cz v Evropě: www.edenineurope.eu vítězná destinace: www.ceskesvycarsko.c

Soutěž proběhla pod záštitou ministra pro místní rozvoj a za podpory Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Zpět

Valašská Senice

22.6.2009  Valašský deník  str. 33 Zpravodajství

AOPK ČR   

Tip na výlet aneb poznáváme krásy region

Valašská Senice/ Obec Valašská Senice žije poněkud ve stínu sousední Francovy Lhoty. Neprávem. Turistům, rekreantům a dalším návštěvníkům má tato horská obec rozhodně co nabídnout.

Bezesporu největším lákadlem je nádherná příroda. Celý katastr se totiž rozkládá v jihozápadním cípu Chráněné krajinné oblasti Beskydy.Turisty i horskými cyklisty je oblíbená zejména stezka, která do Valašské Senice vede přes hřeben Javorníků ze Zděchova.

Po ní se dá dojít až k modernímu letnímu koupališti, takže po túře se nabízí možnost příjemného osvěžení. Kromě dvou bazénů mohou návštěvníci využít i antukového hřiště, stoly pro stolní tenis a dětský koutek. Několik zajímavostí se ale nachází i v samotné obci. Patří k nim například kaple svatých Cyrila a Metoděje, stojící přímo ve středu Valašské Senice. Svatostánek, který byl dostavěn v roce 1971, se každoročně stává centrem červencové Cyrilometodějské pouti.

Mezi zajímavosti patří i Chladná studánka v horní části obce, která v zimě nezamrzá, a také blízký rybníček s hnízdištěm divokých kachen.

Zpět

Turisté v Beskydech se podle ochránců šelem bát nemusí

3.6.2009    ČT 24    str. 12   20:33 Regiony AOPK ČR   

Hedvika DĚDKOVÁ, moderátorka

--------------------"Nebojte se šelem v Beskydech," to vzkazují ochránci přírody turistům, kteří se v letní sezoně chystají navštívit česko-slovenské pomezí. Jedině tam se totiž u nás vyskytují vlci, medvědi a rysi. Podle ochranářů se ale šelmy lidem spíše vyhýbají.

František ŠULGAN, Český svaz ochránců přírody

--------------------Nacházíme se na, vlastně v průsmyku Pindula mezi, mezi Radhoštěm a Veřovickými vrchy. A toto území je velice důležitý migrační koridor.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Nejenom na rozhraní Novojičínska a Vsetínska, ale i v dalších částech Beskyd si šelmy vytvořily trvalé teritorium. Pravidelně tady migrují především ze Slovenska. Na jejich výskyt ochránci přírody upozorňují veřejnost letáky a odbornými brožurami.

Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy

--------------------Určitě šelem se lidé vůbec nemusí bát, protože šelmy tady sice žijí v určitém počtu, ale jsou velmi plaché. Lidem se vyhýbají.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Táboření v přírodě, setkání s medvědy, nakládání s odpadky, přítomnost medvěda v teritoriu, to jsou některé rady, které turisté najdou na letácích ochránců přírody.

František ŠULGAN, Český svaz ochránců přírody

--------------------Máme vytipované 3 cílové skupiny, které oslovuje, to je děti, mládež, to jsou i místní obyvatelstvo a jsou návštěvníci oblasti.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------S dotazy, které se týkají vlků, medvědů a rysů, se lidé mohou obrátit na dvě telefonní čísla.

Dana BARTOŠOVÁ, Správa CHKO Beskydy

--------------------I je třeba upozornit chovatele, že pokud mají škodu na ovci nebo jiném hospodářském zvířeti, mají možnost dostat náhradu škody. Tam je takovou povinností dodržet termín dvou dnů od zjištění škody.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Pro chovatele hospodářských zvířat ohrožených šelmami navíc už několik týdnů funguje ve Valašském Meziříčí poradna.

Milan ORÁLEK, Český svaz ochránců přírody

--------------------Můžeme dokonce zapůjčit speciální ohradníkové sítě v rámci programu, který děláme s Hnutím DUHA.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------Ochránci přírody monitorují výskyt vlků, rysů a medvědů nepřetržitě. Rozsáhlé stopování šelem na česko-slovenském pomezí připravují na začátek příštího roku. Daniel Šamánek, Česká televize, Beskydy.

Zpět

Česko vyhoví všem cyklistům

20.5.2009  Lidové noviny  str. 21  Byznys/více peněz lto  AOPK ČR   

PRAHA Cyklistická sezona začíná, očekává se horké léto. Kam vyrazit na kole?

Náhorní plošina Jizerských hor je protkaná desítkami kilometrů lesních silnic bez automobilového provozu. Terén je ideální pro trekingová kola. Do Krkonoš si připravte horské kolo. Na kopec se necháte vytáhnout lanovkou, oběd vás bude čekat v horské boudě a večerní sjezd si užijete na speciální cyklistické sjezdovce z Plání do Špindlerova Mlýna.

Zapadlé silničky Českého ráje vás povedou od jednoho rybníka ke druhému, podél pískovcových věží a ke středověkým hradům. Ideální výlet na trekingovém kole. Brdy jsou oblíbené drsnými pražskými bikery. Bez horského kola a mapy nemáte šanci.

Do Orlických hor vyrazte na horských kolech s celou rodinou. Nezapomeňte se stavit v některém z předválečných bunkrů. Vyhlášené šumavské hory jsou vhodné pro trekingová i horská kola. Absolvujete dlouhá stoupání po skvěle značené síti cyklotras. Projezdíte stovky kilometrů zpevněných lesních cest.

Do Beskyd si vezměte horské kolo, dostatek pití, dobrou kondičku a mapu. Osamělé hory jsou pro odreagování ideální.

V Podyjí vás čeká pohodlná rovinka a množství památek, pro silniční kola jsou výborné kopcovité silničky mezi vinicemi a sady. Gurmáni mají k dispozici vinařské cyklostezky mezi sklípky.

***

Šumava * kopcovitý terén, lesy * vhodné pro silniční, horská i trekingová kola * množství značených cyklostezek * turistické zajímavosti, například továrna na výrobu sirek v Sušici * tip: cyklomapu si můžete koupit nebo stáhnout na Shocart.cz nebo Mapyonline.cz

jižní Morava * rovinatý terén * vhodné pro silniční a trekingová kola * možnost navštívit vinné sklípky *po cestě narazíte na mnoho turistických památek * spojte cyklistiku s koupáním * navštivte chráněnou krajinnou oblast Pálava

Beskydy * kopcovitý terén * vhodné pro horská či trekingová kola *po cestě řada památek, skanzenů, turistických zajímavostí * ochutnejte místní slivovici * navštivte rozhlednu na Radhošti * pro nevidomé a slabozraké jsou připraveny speciální cyklotrasy

Zpět

Ekologicky šetrné cestování po Česku má zelenou!

15.5.2009   Právo   str. 4   Na cestách

Cestování šetrné vůči životnímu prostředí je in: také v Česku už můžete bydlet v ekologicky certifikovaných zařízeních, zajít si na jídlo do biorestaurací a koupit si originální domácí výrobky. Podle loňského průzkumu agentury CzechTourism ale zatím Češi o možnostech ekologické dovolené v tuzemsku mnoho nevědí. Proto máme pro všechny dobrou zprávu: zelené cestování je snadné a začít s ním můžete už letos!

Sestavit si ekologicky šetrnou dovolenou v České republice je totiž úplně jednoduché. Už to, že nepoletíte letadlem, ale do cíle se přepravíte vlakem nebo autobusem, je dobrý začátek.

Ekologická stopa je minimální a vy můžete pokračovat výběrem správného typu ubytování. Ekologickou certifikací Evropské unie se u nás zatím může pochlubit devět zařízení – mezi nimi třeba pražský hotel Adria, penzion Jelen ve Vranově nad Dyjí nebo zámek Mcely, který ekoznačku získal teprve jako druhý pětihvězdičkový hotel v EU.

Hosté “zeleného hotelu” mají zaručeno, že se zde nakládá šetrně s vodou, energií a s odpady. K ochraně přírody se mohou sami připojit tím, že budou pomáhat třídit odpad nebo že omezí výměnu ručníků a lůžkovin.

Ekologicky bydlet se dá samozřejmě také na venkově. Tady už Evropské centrum pro ekoagroturistiku (ECEAT) označilo více než stovku zařízení, kde kromě výše zmíněných zásad podporují rovněž ekologicky šetrné zemědělství a dopravu. Češi jsou národem chatařů a chalupářů, a tak pro mnoho lidí znamená dovolená na venkově především kutění okolo chalupy. Čím dál více jich ale dává přednost dovolené, kde si sami určí, na co mají momentálně nejvíc chuť. Rybařit, jezdit na koni, pracovat na zahradě, pomáhat se zvířaty nebo relaxovat v přírodě, to vše nabízejí ekofarmy v Česku. Ekoagroturistika je u nás na vzestupu a zajímavé tipy, kde je možné ji provozovat, nabízí internetový katalog Kudy z nudy.

Cestování a ubytování máme zajištěno a teď by to chtělo něco k snědku. Certifikovaná biorestaurace je zatím v Česku jen jedna – restaurace REBIO v Brně – ale jídlo v biokvalitě si můžete dopřát také v Praze, Teplicích nebo v Písku a síť podobných prodejen a jídelen se stále rozrůstá. Nezapomeňte, že správný ekoturista dává při stravování a nakupování přednost domácím plodinám a výrobkům. V orientaci vám pomohou regionální značky domácích výrobků, které zaručují jejich kvalitu, šetrnost vůči životnímu prostředí, a hlavně jedinečnost ve vztahu k danému regionu. Třeba na Šumavě si tak pochutnáte na krchlebských koláčích, na Vysočině na nefalšovaném farmářském biojogurtu a v Beskydech na valašském trdelníku.

Panenská příroda na Aljašce, v Himálaji nebo na Galapágách řadí tyto oblasti mezi aktuální desítku nejatraktivnějších světových míst pro ekoturistiku. Zelená turistika se však stává důležitou součástí cestovního ruchu také ve vyspělých západoevropských státech typu Irska, Velké Británie nebo Švédska. Česko nezůstává pozadu: už letos v květnu bude vyhlášen první český nositel prestižního titulu Evropské znamenité destinace (EDEN), který dokáže nejlépe kombinovat ochranu přírody a rozvoj šetrné turistiky ve svém regionu.

UŽITEČNÉ STRÁNKY PRO EKOTURISTIKU V ČESKU: www.kudyznudy.cz tipy na volný čas v celé ČR www.eden-czechtourism.cz projekt EDEN v České republice www.domaci-vyrobky.cz regionální výrobky www.prazdninynavenkove.cz ubytování na venkově

Zpět

Na vrchol Lysé hory opět začne jezdit pravidelný spoj

6.5.2009  Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2   Zpravodajství, JANA RUMIANOVÁ    AOPK ČR   

Ve středu bude v autobusu přednostně vyhrazeno deset míst pro vozíčkáře

Lysá hora/ Už od příští středy 13. května začne opět jezdit autobus na Lysou horu. Pravidelnou autobusovou linku na vrchol nejvyšší hory Beskyd budou moci lidé využívat během celé letní sezony a poslední spoj před zimou pojede 25. září. Autobus na Lysou horu pojede dvakrát týdně, vždy v každou pracovní středu a pátek. Ze zastávky Raškovice Ondráš vyrazí vždy v 8.30 hodin. Na vrchol Lysé hory autobus dorazí krátce po deváté hodině a na zpáteční cestu se odtamtud vydá v 11.20 hodin tak, aby byl v poledne zpátky v Raškovicích.

“V autobusu, který pojede ve středu, bude přednostně vyhrazeno deset míst pro tělesně postižené občany. Invalidové na vozíku ovšem na cestu potřebují doprovod, neboť jejich vozík řidič naloží do kufru autobusu. V případě, že tato místa určená pro tělesně postižené osoby nebudou rezervována, mohou je na zastávce v Raškovicích obsadit ostatní zájemci o výjezd,” upozornila mluvčí frýdeckomísteckého magistrátu Jana Matějíková.

Místa v autobuse si lidé mohou rezervovat formou předplatních jízdenek, které se prodávají v přepravní kanceláři na autobusovém nádraží ve Frýdku–Místku. Jízdenky je možné objednat i telefonicky na čísle 558 432 515 či e-mailem, zaplatit fakturu a nechat si je poslat poštou, v tom případě je ale nutné počítat s časovým předstihem potřebným na vyřízení.

Pokud v autobuse zbudou volná místa, cestující si mohou koupit jízdenku i při nástupu do vozu přímo u řidiče. Podle zkušeností z předchozích let ale bývají místa v autobusech na Lysou horu beznadějně vyprodána i několik měsíců předem. V autobusu na Lysou horu se nepřepravují psi ani jízdní kola a kočárky jen v případě, že se složí do kufru autobusu.

“Území Lysé hory je cenným jádrovým územím Chráněné krajinné oblasti Beskydy a je významné z důvodu ochrany přírody. Pro značný zájem veřejnosti o návštěvu této lokality přesto vláda povolila ČSAD FrýdekMístek výjimky z tohoto zákazu pro pravidelný sezónní výjezd dvou autobusů jednou týdně na vrchol Lysé hory. Orgány ochrany přírody se tak snaží vytvořit takové podmínky, aby návštěvu Lysé hory mohli absolvovat také tělesně postižení spoluobčané,” vysvětlil vedoucí správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Zpět